K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Další informace

Archiv článků (rubrika Legislativa)

Bylo nalezeno 350 záznamů.

1. Další důvody pro odmítnutí žádosti o informace

Obce se při poskytování informací nemusí setkávat pouze se žádostmi o poskytnutí autorských děl, obchodních tajemství nebo osobních údajů. Tyto nejčastější oblasti zájmu veřejnosti doplňují např. žádosti o poskytnutí vnitřních informací, informací, které vznikly při přípravě rozhodnutí nebo předaných třetí osobu bez použití veřejných prostředků. I pro vyřízení těchto žádostí existují pravidla, která musí být dodržena. 10. 11. 2022, Legislativa

2. Obec jako ochránce informací o majetkových poměrech (nejen) svých občanů

Je notorietou, že obce disponují při své činnosti značným množstvím různorodých informací. Některé z nich jsou zveřejněny obcí nebo jinými subjekty, jiné nejsou běžně dostupné. 2. 11. 2022, Legislativa

3. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci

Obdobně jako u odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozlišuje zákon o odpovědnosti za škodu i v případě územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti dvě formy objektivní odpovědnosti. 31. 10. 2022, Legislativa

4. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci

Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za škodu“), upravuje – vedle odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu státní moci – rovněž odpovědnost územních samosprávných celků (ÚSC) tj. obcí, krajů a hlavního města Prahy za škodu, která vznikla při výkonu veřejné moci v rámci samostatné působnosti. 25. 10. 2022, Legislativa

5. Místní poplatek za obecní systém odpadového hospodářství

Novelou zákona o místních poplatcích, která byla provedena zákonem č. 543/2020 Sb. (dále jen „novela ZoMP“) došlo k úpravě poplatků za komunální odpad v jednom zákoně, a tím se tak odstranila dvojkolejnost právní úpravy těchto poplatků. 18. 10. 2022, Legislativa

6. Novela stavebního zákona

Musíme reagovat na několik vyjádření, které kritizují věcnou novelu nového stavebního zákona a uvádějí nepřesnosti. Česká komora architektů tvrdí, že „novela nepřispěje ke zlepšení situace v povolování staveb a je spolu s návrhem zákona o jednotném environmentálním stanovisku (JES) významný krok zpět v procesu rekodifikace stavebního práva“. To není pravda. 13. 10. 2022, Legislativa

7. Kdy je občan obce osvobozen od poplatku za komunální odpad?

Již několik měsíců jsou účinné nové obecně závazné vyhlášky obcí a měst stanovující některý z nových místních poplatků za komunální odpad, a to buď poplatek za obecní systém odpadového hospodářství, nebo poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci – zpravidla se základem dle kapacity soustřeďovacích prostředků. 3. 10. 2022, Legislativa

8. Nároky představitelů obcí na odchodné v souvislosti s volbami

Jak všichni určitě dobře vědí, z pohledu obcí je rok 2022 rokem volebním – na podzim dojde k pravidelné obměně obecních zastupitelstev, přičemž již nyní mnozí za stávajících zastupitelů zvažují, zda se o místo zastupitele budou opětovně ucházet. 19. 9. 2022, Legislativa

9. Věcná novela nového stavebního zákona ke zlepšení situace v povolování staveb nepřispěje

Projednávaná věcná novela Nového stavebního zákona (NSZ) představuje podle České komory architektů (ČKA) spolu s návrhem zákona o jednotném environmentálním stanovisku (JES) významný krok zpět v procesu rekodifikace stavebního práva. Oba návrhy jsou v rozporu se zadáním, které avizoval po volbách 2021 ministr Ivan Bartoš a rozchází se s věcným záměrem celé rekodifikace. Procesy stavebního práva v řadě případů nijak významně neurychlí ani nezjednoduší a zátěž ze stavebníků nesejmou. To je velmi smutný výsledek mnohaleté práce desítek odborníků, stovek konzultantů a vynaloženého úsilí všech zúčastněných. Je to také promarněná příležitost, jak podpořit výstavbu a investice do nových pracovních příležitostí a infrastruktury. 25. 8. 2022, Legislativa

10. Jednotné enviromentální stanovisko

V souvislosti s novelizací stavebního zákona připravilo Ministerstvo životního prostředí stručný zákon o jednotném environmentálním stanovisku pro zjednodušení současného složitého systému vydávání mnoha stanovisek podle devíti různých zákonů. 14. 7. 2022, Legislativa

11. Návrh novely nového stavebního zákona v meziresortním připomínkovém řízení

Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen MMR) předložilo ve čtvrtek 7. dubna 2022 do meziresortního připomínkového řízení návrh novely nového stavebního zákona.[1] 23. 6. 2022, Legislativa

12. Novela stavebního zákona

Novela zanechává princip „Jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko“, stejně jako dostupnost stavebních úřadů v regionech, ovšem adekvátně zohledňuje například ochranu životního prostředí a památek. Definitivní verze novely, která je ve stadiu vyhodnocování meziresortního připomínkového řízení by měla být schválena během tohoto roku. 14. 6. 2022, Legislativa

13. Autorské právo – poskytnout nebo ne?

V praxi se lze setkat s žádostmi o informace, ve kterých je požadovaná informace autorským dílem. Tedy minimálně podle tvrzení osoby, která požadované dílo vytvořila. Jak ale poznat, že se skutečně jedná o autorské dílo, které podléhá ochraně? 1. 6. 2022, Legislativa

14. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci

Následující text se zabývá společnými ustanoveními o regresní úhradě, která jsou obsažena v § 18 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. 17. 5. 2022, Legislativa

15. Kdo je úředníkem a kdo „běžným“ zaměstnancem samosprávy?

Mohlo by se zdát, že dělení zaměstnanců samosprávných celků na úředníky a běžné zaměstnance závisí na tom, jak jsou jejich pracovní pozice vedeny v organizačním řádu úřadu, ale není tomu tak. Leckdy i zaměstnanci, kteří nejsou vedeni jako úředníci, mohou naplňovat definiční znaky úředníka, a naopak zaměstnanci vedeni jako úředníci je naplňovat nemusí. 7. 4. 2022, Legislativa

16. Novela nového stavebního zákona může ohrozit právní jistotu

Nová vláda zahájila v souladu se svými předvolebními deklaracemi práce na změnách nového stavebního zákona. Ten byl schválen v létě loňského roku, ale z velké části dosud není účinný. Způsob přípravy změn však zatím vyvolává značné pochybnosti. 24. 3. 2022, Legislativa

17. Vláda schválila odklad stavebního zákona

Návrh na částečný odklad účinnosti nového stavebního zákona schválila vláda 2. února. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš spolu se svým týmem a ve spolupráci s partnery i odbornou veřejností už pracuje na novele, která odstraní nedostatky zákona schváleného minulou vládou. Připravovaná novela bude více hájit zájmy občanů, konečně zdigitalizuje stavební řízení, zachová však princip „Jeden úřad, jedno razítko“. 8. 3. 2022, Legislativa

18. Obchodní tajemství – poskytnout nebo ne?

Dalším důvodem, na jehož základě se žádosti o informace častěji odmítají, je ochrana obchodního tajemství. K uplatnění tohoto důvodu pro odmítnutí žádosti však často nedochází proto, že by žadatelé skutečně požadovali informace, které obsahují obchodní tajemství. Právě naopak. 17. 2. 2022, Legislativa

19. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci

Po předchozím seznámení se s právní úpravou regresních úhrad a nárokem státu na regresní úhradu podle § 16 zákona o odpovědnosti za škodu vůči úředním osobám a územním samosprávným celkům, bude v následujícím textu následovat pojednání o nároku na regresní úhradu vůči osobám, které se podílely na vzniku škody. 7. 2. 2022, Legislativa

20. Zavedení oznamovacího systému

K dosažení transparentního zadávání veřejných zakázek a prevenci proti korupčnímu jednání či podvodům má obcím, krajům a státním orgánům pomoct povinné zavedení interního oznamovacího systému. Podle evropské směrnice jej musí zavést už od 17. prosince 2021. V průběhu roku 2022 povinnost dopadne také na některé firmy. 28. 12. 2021, Legislativa

21. Odklad účinnosti nového stavebního zákona? Ve hře jsou dva návrhy

Od nového stavebního zákona mnozí očekávají, že alespoň částečně vyřeší špatnou situaci při povolování výstavby i nedostatek nově postavených bytů. Někteří však s jeho podobou spokojení nejsou. 21. 12. 2021, Legislativa

22. Odkládat účinnost nového stavebního zákona je nesmysl!

Zástupci koaličních stran chtějí zatočit s novým stavebním zákonem. Zahodit více než čtyři roky práce do koše. Nikdo svéprávný ale nemůže hájit současný nefunkční stav, kdy trvá povolit dálnici v průměru 13 let a bytový dům v Praze více než pět let. Největší a nejdůležitější infrastrukturní stavby v tuto chvíli paralyzuje i tzv. systémová podjatost, která je důsledkem současného modelu stavební správy. 21. 12. 2021, Legislativa

23. Osobní údaje – poskytnout nebo ne?

Pokud jsme v předchozím článku psali o poskytování platů a odměn jako o nejdiskutovanější otázce v oblasti poskytování informací, pak o osobních údajích můžeme hovořit jako o nejčastěji řešené situaci. Přesto mnohé překvapí, jaké údaje, koho a kdy lze na základě žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“) poskytnout. 7. 12. 2021, Legislativa

24. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci

Následující text se zabývá problematikou regresních úhrad upravených v zákoně č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za škodu“). 29. 11. 2021, Legislativa

25. Nová povinnost žadatelů o dotaci z rozpočtu obce – identifikace skutečného majitele

Obce a města již od 20. 2. 2015 poskytují dotace či návratné finanční výpomoci na základě právní úpravy zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, známém též jako tzv. malá rozpočtová pravidla (dále jen „ÚzmRoz“). 23. 11. 2021, Legislativa

26. Přímá volba starostů – tři poznámky

Jako učitel správního práva a správní vědy bych si dovolil učinit tři krátké poznámky k zásadnímu tématu přímé volby starostů obcí. Které jsou nadto použitelné analogicky i k (zamýšlené) přímé volbě hejtmanů krajů. Na rozdíl například od prezidenta Miloše Zemana nebo premiéra Andreje Babiše se k zmíněné přímé volbě starostů (resp. primátorů statutárních měst) stavím negativně. 18. 11. 2021, Legislativa

27. Už máte připraveny nové vyhlášky k poplatkům za odpady?

Obce, které chtějí i v příštím roce vybírat poplatky či jinou úhradu od nepodnikajících osob i v roce 2022 musejí zavést poplatky za odpady dle nové právní úpravy, a to formou vydání obecně závazné vyhlášky, která musí nabýt účinnosti již 1. ledna 2022. Bez vydané vyhlášky by nemělo být možné jakoukoliv úhradu či poplatek nadále vybírat. 4. 11. 2021, Legislativa

28. Otázka poskytování platů a odměn zaměstnanců povinného subjektu

Nejdiskutovanější otázkou v oblasti poskytování informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), je bezpochyby poskytování platů a odměn zaměstnanců veřejné správy. Tato oblast není zákonodárcem výslovně upravena a její výklad je zásadně ovlivněn závěry správních soudů. 4. 10. 2021, Legislativa

29. Rozhodnutí o odmítnutí žádosti

I když je primárním smyslem a účelem zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“) poskytnutí informací, může při vyřizování žádosti dojít k situaci, kdy povinný subjekt informace neposkytne. V tomto případě dochází k odmítnutí poskytnutí informace, resp. slovy informačního zákona k odmítnutí žádosti o informace, které je možné provést pouze formou rozhodnutí. 29. 9. 2021, Legislativa

30. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci

V případě, že v rámci šestiměsíční lhůty od uplatnění nároku na náhradu škody poškozeným u příslušného úřadu postupem podle § 15 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu nedošlo k plnému upokojení tohoto nároku, může se poškozený obrátit na soud. 15. 9. 2021, Legislativa

31. Pojištění obecního majetku – chyby při výběru pojišťovacího makléře

Každá municipalita v České republice by se v souladu se zásadou péče řádného hospodáře promítnuté do zákona o obcích měla řádně starat o svůj majetek. Pojištění majetku a odpovědnosti je jednou z klíčových cest, jak plnit tyto své zákonné povinnosti, zajistit péči o majetek a ochránit své volené zástupce, zaměstnance či organizace zřizované veřejnou správou a samosprávou. 8. 9. 2021, Legislativa

32. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci

Text z minulého čísla popisující postup při uplatnění nároku na náhradu škody podle zákona o odpovědnosti za škodu (č. 82/1998 Sb.) obsahoval přehled příslušné právní úpravy a problematiku předběžného uplatnění nároku na náhradu škody. Následující text je pokračováním výkladu daného tématu. 2. 9. 2021, Legislativa

33. Zřízení energetických sítí na pozemcích pod pozemní komunikací

Obce vlastní celou řadu pozemků, z nichž některé se stávají předmětem zájmu provozovatelů energetických sítí, kteří v nich chtějí umístit své inženýrské sítě. Následuje vyjednávání s obcí o ceně za zřízení služebnosti pro tyto stavby. Mohou obce (nadále) používat ceníky, které v minulosti pro tyto účely schválily? 3. 8. 2021, Legislativa

34. Dobrá praxe obcí pro předcházení arbitrážím

Česká republika může být za určitých okolností zodpovědná za jednání obcí poškozující zahraničního investora požívajícího ochrany dle příslušné mezinárodní dohody o ochraně a podpoře investic uzavřené mezi Českou republikou a třetím státem. Zahraniční investor se v takových případech může pokusit uplatnit svůj domnělý nárok na náhradu škody, ke které mělo dojít v důsledku jednání přičitatelného státu, v rámci mezinárodní investiční arbitráže. 20. 7. 2021, Legislativa

35. Změny daňového řádu ve vztahu k místním poplatkům v roce 2021

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řad“) byl obohacen významnými změnami, a to s účinností od 1. 1. 2021. Od začátku roku tak vzešla v platnost jedna z nejrozsáhlejších novel daňového řádu za poslední roky, jejímž cílem bylo především modernizovat, zjednodušit a elektronizovat daně. 28. 6. 2021, Legislativa

36. Novela zákona o střetu zájmů

Ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci se Sdružením místních samospráv ČR informuje o připravované novele zákona o střetu zájmů a aktuální praxi v provádění přezkumných řízení navazujících na nález Ústavního soudu, kterým byla zrušena část zákona o střetu zájmů. 16. 6. 2021, Legislativa

37. Nový stavební zákon: Pozměňovací návrhy mezi druhým a třetím čtením

Zjednodušit složitou situaci týkající se výstavby má za cíl nový stavební zákon. Jeho druhé čtení (sněmovní tisk 1008) proběhlo v Poslanecké sněmovně 1. dubna. V rámci něj byla navržena řada pozměňovacích návrhů (celkem 86), jejichž základem se stal komplexní pozměňovací návrh hospodářského výboru. 7. 6. 2021, Legislativa

38. Nový stavební zákon

Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila návrh stavebního zákona. Na tiskové konferenci před jednáním podpořili návrh zákona zástupci vybraných institucí. 3. 6. 2021, Legislativa

39. Vyjádření ČKA k novému stavebnímu zákonu

Ve středu 26. května 2021 byl hlasy ANO za podpory SPD ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně schválen nový stavební zákon, který nyní pokračuje k projednání do horní sněmovny Parlamentu. Česká komora architektů (ČKA) dlouhodobě přijetí nové právní normy požadovala a podporovala (viz dokument 10 tezí k novému stavebnímu zákonu). Výsledek více než dvouleté práce řady odborníků pod vedením MMR však bohužel není příležitostí k potlesku. 2. 6. 2021, Legislativa

40. Mimořádně rozsáhlé vyhledání informací a požadavek úhrady nákladů

Při vyřizování žádosti o informace se můžeme setkat jak s jednoduchými dotazy, kdy jejich vyřízení nezabere mnoho času, tak s žádostmi, jejichž vyřízení si vyžádá dlouhodobější odložení běžné práce jednoho či více zaměstnanců. Právě v těchto situacích by měl povinný subjekt směrovat své úvahy k možnosti požadovat za poskytnutí informací úhradu nákladů, a to za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací. 1. 6. 2021, Legislativa

41. Sedm důvodů pro neschválení nového stavebního zákona

Zelený kruh doručil poslancům sedm důvodů, proč neschvalovat předložený návrh nového stavebního zákona. Návrh má tak silné systémové vady, že ani předložené pozměňovací návrhy je nemohou vyřešit. Zelený kruh proto doporučuje návrh přepracovat a schválit v novém volebním období. 5. 5. 2021, Legislativa

42. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci

Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za škodu“), obsahuje vedle konkrétních hmotněprávních podmínek úpravy rovněž související procesní stránku, tj. postup při uplatnění nároku na náhradu škody. 29. 4. 2021, Legislativa

43. Poplatky za odpady v nové odpadové legislativě

V posledních týdnech roku 2020 zákonodárci přijali balík nové odpadové legislativy sestávající z několika právních předpisů, které nabyly účinnosti již od 1. ledna 2021. Kromě mnoha dalších změn dochází k razantním proměnám i v rámci obecního systému stanovení a vybírání poplatků za odpady, které sice většinu obcí bude zajímat až v druhém pololetí roku 2021, nicméně je vhodné se na ně již nyní připravit. 7. 4. 2021, Legislativa

44. Tři podoby rekodifikace

Již několik let se ve veřejném prostoru diskutuje podoba nového stavebního zákona, nicméně základní debata se často vrací na samý začátek, k podstatě organizace stavební správy. Vláda první teze schválila již před několika lety, následně byl projednáván věcný záměr zákona, paragrafové znění návrhu zákona a nyní se materiál dostal na projednávání v Poslanecké sněmovně. 10. 3. 2021, Legislativa

45. Nejčastější mýty o novém stavebním zákonu

Ministerstvo pro místní rozvoj vyvracuje řadu mýtů, které se snaží kompromitovat navrhované změny v rámci rekodifikace stavebního práva. V jedenácti bodech odmítá kolaps stavebních úřadů, oslabení kompetencí samospráv i názor, že nedojde k zrychlení povolovacího řízení. 8. 3. 2021, Legislativa

46. Přípravy stavebního zákona ovládl chaos. Vypracujme jej znovu a lépe, zaznělo na senátním semináři

Praha – Návrh stavebního zákona má projít v rámci projednávání v Parlamentu dalšími překotnými změnami, které mají povolování staveb převést kompletně pod stát. To vše bez podpory napříč politickým spektrem. Naprostou nekoncepčnost a chaos – to nejčastěji vytýkali obsahu návrhu i způsobu projednávání účastníci semináře, který uspořádala místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) ve spolupráci s Asociací ekologických nevládních organizací Zelený kruh. 4. 3. 2021, Legislativa

47. Sazebník úhrad jako základní předpoklad pro uplatnění úhrady nákladů

Vyřizování žádosti o informace s sebou dříve či později přinese situaci, kdy si poskytnutí požadovaných informací vyžádá zvýšené náklady na straně povinných subjektů. Tyto náklady však podle současné úpravy nemusí nést jen povinný subjekt sám, ale může úhradu některých z těchto nákladů požadovat po žadateli. Jedná se přitom o jednu z cest, jak naplnit zásadu řádného hospodáře a vyhnout se krizovým situacím. 11. 2. 2021, Legislativa

48. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci

Text navazuje na předchozí článek k problematice náhrady škody, která byla způsobena při výkonu státní moci v případě tzv. nesprávného úředního postupu v intencích § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. 2. 2. 2021, Legislativa

49. Konec kverulantství podle „stošestky“?

Právo na svobodný přístup k informacím je jedním ze základních ústavně garantovaných lidských práv, které je blíže specifikováno v zákoně č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“). 21. 1. 2021, Legislativa

50. Mobiliární exekuce a jejich dopady na nedlužníky

Cílem exekuce je vymoci vymáhaný dluh. Samozřejmě mělo by se tak dít způsobem, kdy je dluh vymáhán přímo od dlužníka. Nejen v televizních zprávách, ale i v praxi se lze ale setkat s řadou případů, kdy negativní dopady exekuce dolehnou i na někoho, kdo dlužníkem není. Zpravidla jde o rodinné příslušníky dlužníka, kteří s ním sdílejí společnou domácnost. 5. 1. 2021, Legislativa
Bylo nalezeno 350 záznamů.