Archiv článků (rubrika Bydlení a stavby)
Škodu za přibližně 300 tisíc korun způsobil letos v lednu
zloděj, který ukradl část kabelů veřejného osvětlení na cyklostezce v Brně.
Na dalších 30 tisíc korun se vyšplhala krádež v ulici Ostravská
o měsíc později, osvětlení navíc dva dny nefungovalo. Škody jsou tak řádově
vyšší, než je výkupní cena kovu. Pomohlo by zabetonování kabelů, což ale
zejména z důvodu komplikací při následných opravách není na většině míst
možné.
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil podporu na snížení energetické
náročnosti bytových domů za období 2015 až 2020. Z Integrovaného
regionálního operačního programu (IROP) a programu Nová zelená úsporám šlo na
tato opatření přes 3,9 miliardy korun z prostředků EU i ze státního
rozpočtu.
Úvěrový program Vlastní bydlení (dříve známý pod názvem Půjčky pro mladé)
Státního fondu podpory investic na pořízení nebo modernizaci obydlí pro lidi do
40 let hlásí další vylepšení podmínek.
Po domácnostech jsou pod tlakem také obce a firmy. Ceny elektřiny začátkem
roku vyskočí i na čtyřnásobek. To se promítne do obecních rozpočtů,
provozních nákladů i ceny tepla pro občany. A současně by měly obce
vynakládat peníze na revitalizaci nehospodárných budov. Jak snížit nápor na
rozpočet, řeší Národní rozvojová banka (NRB) programem ELENA pro města a
podnikatele. Banka zaplatí 90 procent nákladů na přípravu projektu a investici
města je možné uhradit až z energetických úspor.
Doporučení Zeleného kruhu pro reformu stavebního práva vycházejí z analýzy
strategických dokumentů přijatých vládami ČR, z rešerše doporučení
odborných pracovišť v ČR a rešerše zahraniční praxe. Doporučení také
reflektují veřejnou debatu, která proběhla při přípravě a schvalování
stavebního zákona v období 2018–2021.
Pracovníci Státního fondu podpory investic (SFPI) přijali do 9. září celkem
855 žádostí o podporu z programu Živel. Mobilní týmy úředníků
během posledních několika týdnů intenzivně pracují na uzavírání smluv, aby
podpora k lidem postiženým přírodní katastrofou doputovala co nejdřív. Týmy
pomáhají na jižní Moravě v Hruškách, v Hodoníně, v Lužici a
v Mikulčicích nebo v Moravské Nové Vsi.
Hluboko pod ulicemi Brna leží na dvě desítky kilometrů důmyslných
staveb, díky nimž do tisíců brněnských domů proudí voda či elektřina. Síť
podzemních kolektorů moravské metropole se pyšní bezmála padesátiletou historií a
je v ní uloženo přes 49 kilometrů potrubí a více než 190 kilometrů
kabelů. Díky kolektorům je možné pokládat nové inženýrské sítě
i v hustě zastavěných oblastech a obyvatelé Brna jsou ušetřeni
i četných výkopových prací. Pojďte se podívat na svět pod brněnským
povrchem.
Ministryně Klára Dostálová představila na jednání vlády dne 12. dubna Koncepci
bydlení České republiky 2021+. Dokument, který byl vládou schválen, shrnuje
současnou situaci a přichází s řešením současných problémů v oblasti
bydlení.
Na konferenci Budoucnost developmentu a výstavby v Praze upozornila ministryně
pro místní rozvoj Klára Dostálová na fakt, že se byty v naší metropoli budou
zdražovat do doby, než budeme mít nový stavební zákon. Ten totiž zkrátí
„čekací“ povolovací lhůty u bytových domů ze současných několika let na
pouhý jeden rok.
Výbor pro územní rozvoj, územní plán a památkovou péči ZHMP Hlavního města
Prahy projednal a jako informaci přijal materiál
Metodika spolupodílu investorů do území
připravený týmem 1. náměstka primátora Hlavního města Prahy,
Ing. arch. Petra Hlaváčka. Jakkoli se jedná o materiál, za kterým je
vidět velký kus práce, některé zásadní otázky dosud nebyly odpovězeny. Je proto
nezbytné nespěchat, najít relevantní odpovědi, přesvědčit se o možných
rizicích a až poté jej přijmout.
Česká komora architektů (ČKA) si je vědoma důležitosti udržitelnosti
v oblasti architektury a toto téma si stanovuje jako jednu ze svých priorit.
Ustavila proto pracovní skupinu Udržitelnost a vydává 7 tezí ČKA pro
udržitelnou architekturu. ČKA vnímá jako svoji úlohu být pro toto téma veřejnou
autoritou.
Jak zajistit udržitelný rozvoj českých měst a obcí? A je kontribuce
investorů tou správnou cestou? Podle účastníků kulatého stolu
pořádaného pražskou poslankyní Monikou Červíčkovou je kontribuce dvousečnou
zbraní, která může vést akorát k dalšímu zdražení bytů. Nedostatečný
rozvoj municipalit je podle nich spíš strukturálním problémem, který tkví
v nevhodně nastaveném přerozdělování finančních prostředků
z rozpočtového určení daní (RUD). Řešení? Nastavit celý systém tak, aby
více peněz z daňových příjmů veřejných rozpočtů zůstávalo
v místě, kde výstavbou a rozvojem lokalit vznikají.
Do roku 2030 chce Praha omezit počet bytů pronajímaných prostřednictvím Airbnb a
podobných služeb na 5 tisíc. Pražský radní pro bydlení Adam Zábranský
upřesnil, že nemusí jít výhradně o byty, které jsou v tuto chvíli
k dispozici na ubytovacích platformách typu Airbnb. Praha míří obecně na
soukromé vlastníky. Město by rádo poskytlo bydlení lidem s nízkými příjmy,
kteří si nemohou dovolit platit tržní nájemné. Obojí je chvályhodné, ale spojit
oba cíle do jednoho projektu je podle mého předurčeno k neúspěchu.
Praha – Strategie rozvoje bydlení hlavního města Prahy, kterou vypracoval Institut
pro plánování a rozvoj hl. m. Prahy (IPR), neodpovídá potřebám metropole
a obsahuje významné nedostatky, je přesvědčen zastupitel hl. m. Prahy a MČ
Praha 11 Ondřej Prokop. Pomocí pozměňovacího návrhu proto na dnešním
jednání městského zastupitelstva vybízí k odložení schválení dokumentu za
účelem jeho rozšíření a přepracování.
Dokončení prezentace hlavních závěrů z Územní analýzy aktuálních developerských
projektů výstavby bytových domů v hl. m. Praze za rok 2020.
Článek prezentuje hlavní závěry z Územní analýzy aktuálních
developerských projektů výstavby bytových domů v hl. m. Praze
(2020),[1] kterou Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha)
zpracovává již od roku 2009. Jejím cílem je postihnout pražské trendy developerské
bytové výstavby a vyhodnotit, jak se v mění intenzita využívání jednotlivých
částí Prahy pro účely nové bytové výstavby.
Náměstek primátora hlavního města Prahy Petr Hlaváček představil koncept
takzvané kontribuce, tedy příspěvků developerů na rozvoj lokality. Jakkoli je
koncept legitimní snahou finančně do potřeb developované lokality zapojit také
investory, vyvolává mnohé otázky. A především obavu, aby ve svém důsledku
nevedl k dalšímu zdražení bydlení a zhoršení jeho dostupnosti. Podle Prokopa
je proto potřeba zcela vážně otevřít otázku změny přerozdělení daní, které
jsou založeny právě na developmentu v místě a čase.
Prostřednictvím výzev z Integrovaného regionálního operačního programu
podporovalo MMR energetické úspory v bytových domech. Vzhledem ke skončení
výzev ministerstvo nyní přichází s výhodnými úvěry na zateplení pro
majitele bytových domů a bytová družstva. Žádosti přijímá Státní fond podpory
investic (SFPI), který má pro bezúročné úvěry připravenu 1 miliardu korun.
Česká komora architektů (ČKA) si je vědoma rozsahu současné kritické
situace způsobené pandemií nemoci Covid-19. Architekti sice nepochybně nestojí
v první linii jako zdravotníci, učitelé a lidé v základních
službách – jejich úkolem je vytvářet prostředí, které teprve vznikne,
ovšem bude nás pak obklopovat a formovat další desetiletí. S tímto vědomím
Česká komora architektů zformulovala několik doporučení státním orgánům a
samosprávám.
Celkem osm titulů Stavba roku 2020 bylo uděleno
v letošním, již 28. ročníku jedinečné celorepublikové soutěžní
přehlídky Stavba roku, dále bylo uděleno 17 zvláštních cen, Ceny veřejnosti a
titul pro stavbu v zahraničí. Hlavním organizátorem soutěže je Nadace pro
rozvoj architektury a stavitelství.
Zástupci MMR, Asociace nájemního bydlení (ANB) a Sdružení nájemníků ČR (SON)
se setkali na on-line jednání, aby probrali dopady druhé vlny koronaviru na bydlení
v ČR. Zástupci státu, majitelů bytů i nájemníků se shodli na tom, že
aktuálně není nutné přijímat žádná plošná opatření typu cenového moratoria
nebo aktuální pomoci s platbami nájemného.
Praha – Kvůli pandemii onemocnění COVID-19 se spousta lidí ocitlo bez
příjmu a nejsou schopni platit nájem nebo splácet hypotéky. Vládní opatření ke
zmírnění dopadů pandemie nechrání dostatečně lidi s částečnými úvazky
nebo agenturní zaměstnance a tedy paradoxně ty s nejnižšími příjmy. Bydlení
se v současnosti stává nedostupné pro mnohem širší okruh lidí a krize se
prohlubuje. Stát, města i banky by měly přijít s opatřeními, která
nejohroženějším lidem pomohou nouzi překonat, aby neskončili v dluhové pasti a
nakonec na ulici. Nabízí se například odklad placení nájemného i hypotečních
splátek.
Nájemní bydlení se v České republice stává fenoménem. Podíl
nájemních bytů se velkých městech začíná přibližovat k číslům
v Německu a Rakousku, kde tímto způsobem bydlí téměř každá druhá rodina.
Důvodů, proč poptávka po nájemním bydlení neustále roste, je hned několik.
Například v Brně za nárůstem stojí nedostatek nemovitostí, a tím pádem
rostoucí cena, méně dostupné hypotéky, ale také desetitisíce studentů a
sezónních pracovníků.
Rostoucí nájmy jsou problémem řady zejména větších obcí a měst.
Zejména v bytech, v nichž dlouho platilo regulované nájemné, a majitelé od
ukončení procesu deregulace v roce 2012 nájem nezvyšovali, dochází často ke
skokovému nárůstu nájmů, který nutí stávající nájemníky hledat bydlení jinde.
To může pak mít vliv nejen na jejich individuální osudy, ale i na proměnu
sociální struktury obyvatelstva měst či jednotlivých jejich lokalit.
Znalost výše tržního nájemného je důležitým faktorem pro posuzování
dostupnosti bydlení a případné intervence ze strany veřejného sektoru. Přitom
systematický sběr a vyhodnocování dostatečně reprezentativních dat o hladině
nájemného pro malé územní jednotky u nás dnes zatím neprobíhá.
Růst cen bytů, který se stal celospolečensky diskutovaným tématem, bývá ze
strany ekonomů interpretován různými způsoby. Někteří z nich již nyní
považují tempo zdražování nemovitostí za rizikovou realitní bublinu, která může
brzy splasknout a přispět ke vzniku ekonomické krize.
Podle statistik databáze
Prázdnédomy.cz jsou v České republice aktuálně
necelé 3 tisíce prázdných domů či domů v rekonstrukci, z toho
v Praze 491. Mnoho z nich má historickou, často zároveň
i architektonickou hodnotu, některé z nich jsou zároveň kulturní památky.
Ministerstvo pro místní rozvoj navrhne změny některých podmínek v programu
Výstavba, aby možnost pořízení dostupných a sociálních bytů byla pro naše obce
ještě snazší a dostupnější.
Ceny rezidenčních nemovitostí v České republice rostou nejpomaleji za
poslední čtyři roky, ovšem dostaly se na tak vysokou hranici, že vlastnit dům či
byt se stává pro mnoho lidí žijících především v hlavním městě stále
více nedostupné. Ve velkých městech se od roku 2010 jedná o zvýšení cen bytů
až o 50 %. Jedním z faktorů, který tento fakt ovlivňuje, je neustálý
přesah poptávky nad nabídkou. Ta totiž aktuálně kvůli nedostatečné výstavbě
stále více za poptávkou pokulhává. A jaký je hlavní důvod tohoto problému?
Zvlášť v zázemí velkých měst je velký zájem měnit rekreační chaty na
rodinné domy. Pro obce to přináší řadu problémů, na jejichž řešení neexistuje
jednoduchý ani obecně použitelný návod.
Situace kolem výkupu pozemků je ve většině českých krajů čím dál
komplikovanější. Mezi nejčastější důvody, kvůli kterým se nejsou kraje schopné
s majiteli pozemků domluvit, patří nereálné požadavky na navýšení kupní
ceny. Proces se z těchto důvodů protahuje a zejména u výkupu pozemků, kudy
má vést strategická silniční trasa, musí kraje situaci vyřešit vyvlastňovacím
řízením.
Každá obec má svůj vlastní majetek, se kterým hospodaří a který musí
být dle zákona využíván účelně a hospodárně. Do majetku obce velmi často spadá
vlastnictví bytů, domů a bytových prostor, které jsou obcí pronajímány jejím
občanům.
Vláda schválila koncem března výroční zprávu Státního fondu rozvoje bydlení.
V oblasti bytové politiky v loňském roce pokračoval trend růstu výstavby a
rekonstrukce bytového fondu. Byly například schváleny výhodné úvěry za více než
800 milionů korun. Velký ohlas zaznamenal i program na pořízení nebo
rekonstrukci bydlení pro mladé lidi do 36 let, který je zaměřen především na
vlastnické bydlení v menších městech a na venkově. Mladí požádali
o 780 milionů korun.
Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) jako každý rok
zpracoval Územní analýzu developerských projektů výstavby bytových domů
v Praze (2018), jejíž hlavní závěry jsou představeny v rámci tohoto
příspěvku. Analýza pravidelně sleduje všechny důležité aspekty na trhu
s pražskými byty, tedy kde, jakým tempem, za kolik a jaké typy bytů se staví
nebo jak se vyvíjí poptávka.
Mnoho obcí, případně jimi zřizovaných organizací, má ve své správě byty,
které pronajímá. S nabytím účinnosti obecného nařízení o ochraně
osobních údajů (tzv. GDPR) tak na obce dopadají některé nové povinnosti při
zpracování osobních údajů nájemců i dalších osob.
MMR vyhlásilo prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu
(IROP) další výzvy na sociální bydlení. Jedná se o výzvy Sociální bydlení
a Sociální bydlení pro sociálně vyloučené lokality. Pro žadatele jsou v tomto
roce připraveny na sociální bydlení dvě miliardy korun.
Příspěvek prezentuje hlavní závěry z nejnovější Územní analýzy
aktuálních developerských projektů výstavby bytových domů v Praze (2017),
kterou Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha) zpracovává
každoročně od roku 2009[1]. Jejím cílem je
přinášet objektivní pohled na pražský trh s novými byty z hlediska
vývoje nabídky, poptávky, průměrných cen a dalších klíčových charakteristik.
Brno – Víc než 50 měst z celé Evropy, světově uznávaný
urbanista Ulrik Nielsen, zástupci Evropské unie. Tak vypadá stručný přehled
účastníků konference, která se odehraje na brněnském výstavišti 25. až
26. dubna pod obnovenou značkou URBIS. Ta má nově podtitul „smart city fair“ a
starostům středoevropských měst představí formou konference a výstavy nejnovější
trendy v budování „chytrých“ měst.
Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) v roce 2018 podpoří bydlení
v České republice částkou zhruba 1,1 mld. Kč, a to formou
nízkoúročených úvěrů a dotace v rámci svých programů. Novinkou je
program Regenerace sídlišť – úprava veřejných prostranství, který kombinuje
dotaci s úvěrem.
České zákony neřeší výstavbu ve městech systematicky. Developeři prosazují
čistě svůj zájem, aniž by se s městy a obyvateli dohodli na řešení
problémů, které jejich investice přinášejí. Často pak výstavbu dopravní
infrastruktury, vodovodů, škol a další vybavenosti musí zajistit města, což
neúměrně zatěžuje veřejný prostor i rozpočet, dochází k soudním
sporům a ke zdržování schvalování projektů. Jako řešení se osvědčuje
vzájemná dohoda mezi staviteli, městem a jeho obyvateli pomocí smluv o územním
rozvoji. Vyplývá to z
analýzy, kterou zpracovali právníci ze spolku Arnika s advokáty
v oblasti stavebního práva.
Teze jsou sepsány z pohledu architektů, tedy těch, kdo navrhují a tvoří
domy, obce, města a krajinu. V českých právních podmínkách je totiž kladen
důraz na samotný proces povolení stavby, který může trvat až mnoho let, a je tak
překážkou pro kvalitní zpracování staveb.
Podle analýzy OSN nyní žije ve městech více než polovina světové populace a dle
predikcí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se do roku 2050 tento
počet zvýší až na 70 %. Demografická prognóza vývoje obyvatelstva pro Prahu
počítá do výše zmíněného roku s nárůstem počtu rezidentů až
o 250 000. Tato čísla jasně svědčí o nutnosti včas na tento vývoj
reagovat a již dnes vytvářet podmínky pro vznik nových čtvrtí s nabídkou
bydlení, služeb i pracovních příležitostí.
Článek prezentuje hlavní závěry z
Územní analýzy aktuálních developerských
projektů výstavby bytových domů v Praze (2016), kterou Institut plánování
a rozvoje hlavního města Prahy (dále jen IPR Praha) každoročně zpracovává. Ta
přináší objektivní a komerčními zájmy nezatížený analytický pohled na
aktuální situaci na pražském trhu s novými byty, přičemž hlavní pozornost je
věnována především územním aspektům nové bytové výstavby v Praze.
Již v tomto roce dostanou uživatelé bytů vyúčtování nákladů za teplo
podle nové vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj, která je účinná od ledna 2016
(vyhláška číslo 269/2015 Sb.). Vyhláška přináší změny v dosavadním
způsobu, jakým se v bytových domech doposud rozúčtovávaly platby za teplo.
Důvodem ke změně vyhlášky je potřeba reagovat na požadavek povinné instalace
měřidel a na zateplování domů.
Loňský rok by se dal nazvat rokem architektonických soutěží. Bylo jich
vyhlášeno nejvíce za posledních 25 let, kdy Česká komora architektů
architektonické soutěže monitoruje a uděluje jim doložku regulérnosti potvrzující
soulad se Soutěžním řádem ČKA. Vyhlášeno bylo celkem 54 architektonických
soutěží. Soutěžily se jak úpravy veřejných prostranství, územní studie a
plány, tak nové prostory pro vzdělávací či státní instituce.
Dne 27. 7. 2016 schválila vláda materiál Koncepce bydlení České
republiky do roku 2020 (revidovaná), v níž základním východiskem zůstává
teze, že zajištění bydlení je v základu osobní odpovědností jednotlivce.
Dostupnost a kvalita bydlení odpovídá společenskoekonomickým podmínkám a možnostem
jednotlivců.
Zákon o výkonu povolání autorizovaných architektů a autorizovaných
inženýrů a techniků činných ve výstavbě, na jehož základě byla v roce 1992
založena Česká komora architektů, poměrně přesně definuje okruh její činnosti.
Ve vztahu k veřejné správě zákon dokonce přímo uvádí, že do působnosti
Komory spadá spolupráce s orgány státní správy a samosprávy (zákon
č. 360/1992 Sb. § 23 odst. 6, písm. l).
Česká komora architektů již 6. rokem pořádá akci Architekti na jedné lodi,
jež je určena všem milovníkům architektury. Letošním tématem neformálního
setkání, které se uskutečnilo 29. června na (A)VOID Floating Gallery na
Rašínivě nábřeží, byla kvalita architektury ve městech. Tu na setkání hodnotili
jak architekti, tak zástupci měst, která se mohou pyšnit kvalitní architekturou a
urbanismem: Litomyšl, Líbeznice a Dolní Břežany. Jejich příklady dokazují, že
krásná architektura nemusí být nutně záležitostí velkých měst.
Mezi dlouhodobě nejpalčivější problémy obcí patří jednak tématika
sociálního bydlení, jednak správa zastarávajícího bytového fondu. Ať už jde
o sociální byty pro občany v nepříznivé sociální situaci, či
o nutnost investic do rekonstrukcí a zateplení budov, spojuje je otázka, jak je
financovat v rámci omezených rozpočtů?