Archiv článků (rubrika Ekonomika)

Studie Economic Freedom of the World byla poprvé vydána v roce 1996 a mimo jiné měří ekonomickou svobodu – možnost jednotlivců činit vlastní ekonomická rozhodnutí – na základě analýzy několika ukazatelů, mezi které patří regulace, velikost vlády, vlastnická práva, vládní výdaje a daně. Letošní zpráva, která vychází z údajů za rok 2021, zachycuje také vliv omezení souvisejících s COVID-19.

V souvislosti s ozdravným balíčkem veřejných financí se předmětem diskuze stala také daň z nemovitých věcí. Na rozdíl od původního návrhu, dělit výnos ze zvýšené daně mezi stát a obce, se nyní uvažuje o tom, že by stát zvýšil výnos této daně pro obce, ale přitom adekvátně snížil jejich podíl na sdílených daních.

Zastupitelstvo Pardubického kraje na svém úterním jednání téměř jednohlasně schválilo zákonodárnou iniciativu Pardubického kraje ve věci změny rozpočtového určení daní pro kraje. Návrh, kterým se dlouhodobě zabývala Asociace krajů České republiky, počítá s tím, že žádný z krajů nebude nově dostávat méně prostředků, ale dojde k dorovnání znevýhodněných regionů, včetně Pardubického kraje.

Vládní konsolidační balíček přináší mnoho změn, ale také mnoho třecích ploch a neurčitostí, jak tomu při změnách bývá. Na podzimním 58. Dnu malých obcí, který proběhne 2. 11. 2023 v O2 Universu v Praze a 7. 11. 2023 na Výstavišti Flora v Olomouci, se starostové a starostky dozví přímo od zastupitelů Ministerstva financí, jak by daň z nemovitosti pro obce měla rámcově vypadat a jaké změny se jich jako zastupitelů přímo týkají.

Zastupitelé Středočeského kraje na svém zasedání schválili zákonodárnou iniciativu, jejímž cílem je návrh novely zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů. Důvodem je současné nastavení přerozdělování peněz vybraných na daních krajům, které je nastaveno nerovnoměrně a neodpovídá skutečnosti.

Daň z nemovitých věcí je jedinou daní, jejíž výši může obec ovlivnit svou obecně závaznou vyhláškou. Ústavní soud navíc nedávno potvrdil, že obce mají v tomto rozhodování velkou variabilitu. Pokud chcete vyhlášku nově vydat, nebo jí určitým způsobem změnit, máte čas už jen do 1. října!

Spravedlivější rozdělení peněz, které do krajů míří ze státního rozpočtu v rámci rozpočtového určení daní (RUD), řeší novela zákona, již překládá Zlínský kraj. Znění novely ve středu 6. září projednali krajští radní na mimořádném zasedání a doporučili zastupitelům v pondělí 11. září schválit její předložení Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

Příjmy, výdaje a saldo územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí v roce 2023.

Problematika rozpočtového určení daní pro kraje a změna nastavení, které některým krajům přináší výrazně méně prostředků než jiným, se dostala v posledních týdnech do zvýšené pozornosti médií. Jedním z krajů, které dlouhodobě na aktuálním nastavení tratí, je také Pardubický kraj. O tom, proč je nutné systém změnit, kolik prostředků kraj ročně ztrácí a kde se nerovnováha mezi regiony projevuje, hovořil v krajském podcastu Zaostřeno na… hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Povinností obcí a měst je projednat každoročně do 30. června následujícího roku závěrečný účet za rok uplynulý a spolu s ním i zprávu o výsledcích přezkoumání svého hospodaření. Každá obec přitom přijímá opatření k nápravě zjištěných nedostatků. Česká republika je složitá struktura, kterou tvoří 6252 obcí, od těch nejmenších až po hlavní město. Každá obec řeší své specifické problémy, úhrnem však již několik let platí, že finanční hospodaření obcí je úspěšné.

Česká republika v posledních dvaceti letech postupně ztrácí svoji pozici bohatého státu v rámci regionu střední a východní Evropy. Zatímco před 20 lety připadalo na Česko 17 procent veškerého finančního majetku v regionu a 14 procent reálného majetku, na konci roku 2022 to bylo už pouze devět procent finančního majetku a šest procent reálného majetku.

Krajští radní na svém pondělním jednání schválili legislativní iniciativu Pardubického kraje na změnu rozpočtového určení daní pro kraje. Tento návrh počítá s tím, že žádný z krajů nebude nově dostávat méně prostředků, ale dojde k dorovnání znevýhodněných regionů, včetně Pardubického kraje. Při výpočtu dopadů nového nastavení vůči daňově uzavřenému roku 2022 činí navýšení rozpočtového určení daní pro kraj 1,116 miliardy korun ročně.

Rada Ústeckého kraje vyjadřuje nesouhlasné stanovisko k návrhu změny RUD krajů zpracovaného Radou asociace krajů. Jakýkoliv návrh na přerozdělení podílů mezi kraji bez navýšení celkového podílu krajů na RUD je pro Ústecký kraj neakceptovatelný. Dopis s tímto stanoviskem byl zaslán čelním představitelům státu a všem parlamentním stranám a poslancům a senátorům zvoleným v Parlamentu ČR za Ústecký kraj.

Výnos z daně z nemovitosti by podle koaličního pozměňovacího návrhu zůstal obcím ze 100 procent výměnou za snížení příjmů ze sdílených daní v rámci rozpočtového určení daní v rozsahu deseti miliard korun. To je výsledek nočního jednání vlády, s kterým půjdou její členové do poslanecké sněmovny, tak jak dnes ráno informovala média.

Trojici návrhů na úpravy vládního konsolidačního balíčku zaslalo předsedům všech vládních stran Sdružení místních samospráv ČR. Týkají se daně z nemovitých věcí a daně z hazardu. Cílem je, aby se vládou navrhované změny promítly co nejméně negativně do obecních rozpočtů, případně mají ušetřit obcím práci s náročnou byrokracií.

Komplexní údaje o hospodaření územních samospráv v letošním roce do konce měsíce května potvrzují, že obce a kraje hospodaří již druhým rokem v prostředí vysoké inflace. Na české poměry stále vysoká čísla inflace poznamenala jak vývoj příjmů, tak nezbytně i vývoj výdajů obcí, měst i krajů.

Česká republika bude patřit mezi země, ve kterých budou muset velké nadnárodní a vnitrostátní skupiny odvádět alespoň minimální daň z příjmu ve výši 15 %. Příslušný návrh zákona – Zákon o dorovnávacích daních pro účely zajištění minimální úrovně zdanění velkých nadnárodních a velkých vnitrostátních skupin – schválila ve středu Vláda ČR. Začít platit by měl od 31. prosince 2023.

Svižný desinflační vývoj pokračuje v Česku i v letních měsících. V červenci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 8,8 %, v souladu s tržním očekáváním. Mírně nad očekávání zrychlila meziměsíční dynamika inflace z 0,3 % na 0,5 %. Hlavním důvodem je významný růst cen v oddíle reakce a kultura (+5,3 %), což odráží především sezónní zdražení dovolených (+22,8 %).

Ministerstvo financí zveřejnilo výsledky hospodaření se státním rozpočtem za sedm měsíců letošního roku. Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci července deficitem ve výši 214,1 mld. Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 253,1 mld. Kč.

Aktuální informace z Ministerstva financí uvádí, že v průběhu prvního pololetí roku 2023 obdržela České republika z rozpočtu Evropské unie příjmy ve výši přes 54,6 mld. Kč a současně odvedla do evropského rozpočtu 33,9 mld. Kč. ČR tak za první letošní půlrok obdržela o téměř 20,8 mld. Kč více, než do rozpočtu EU odvedla. Při započítání příjmů z Nástroje EU na podporu oživení (NGEU) ve výši 24,8 mld. Kč činí celkové kladné saldo 45,6 mld. Kč. Od vstupu do EU jsme dosáhli čistého příjmu 1,05 bil. Kč

V souvislosti s povinností živnostníků si zřídit datovou schránku se jejich počet začal od konce roku 2022 snižovat. Zatímco se v předchozích obdobích se počet lidí, kteří zrušili své živnostenské oprávnění, pohyboval kolem 4000 za jeden měsíc, v říjnu to byl již dvojnásobek a počet zaniklých živnostníků vyvrcholil letos v únoru, kdy jich zaniklo více než 104 tisíc.

Vládní úsporný balíček má zajistit především konsolidaci veřejných rozpočtů. Odborná veřejnost všeobecně očekávala především návrhy změn na výdajové straně rozpočtu, ale současná debata se vede hlavně o úpravě daní, které povedou k zvýšení příjmů státu v dalším období. Balíček opatření má již legislativní podobu a prochází procesem čtení v Poslanecké sněmovně. Pokud jde o daň z nemovitých věcí, není předmětem diskuze ani tolik zvýšení sazby, a tedy i výnosu daně, ale zejména jde o rozpočtové určení tohoto výnosu.

Vláda schválila koncem června materiál Ministerstva financí k přípravě státního rozpočtu na rok 2024. Materiál stanovuje základní předpokládané předběžné parametry rozpočtu, které však ještě budou podrobně rozpracovány v dalších fázích rozpočtového procesu.

Výsledky hospodaření územních samosprávných celků (dále jen „ÚSC“) v dubnu i nadále potvrzují dobrou finanční kondici územních rozpočtů v letošním roce. Ačkoliv územní rozpočty v porovnání s přechozími roky zaznamenaly nižší kladné saldo rozpočtu, tak jejich investice dosáhly historicky nejvyšších hodnot. Zvýšená investiční aktivita ÚSC je velmi důležitá, neboť investice umožňují modernizaci krajské a obecní infrastruktury, a tím přispívají ke zlepšení celkové životní úrovně obyvatel. Dle nejnovější predikce Ministerstva financí by hospodaření ÚSC mělo v roce 2023 skončit opět přebytkem, o čemž prozatím svědčí i výsledky hospodaření z letošního dubna.

Jedním z témat, které aktuálně i přes letní prázdniny řeší české a moravské kraje s vládou, je změna rozpočtového určení daní, tedy výše prostředků, které kraje získávají z celostátního daňového výnosu na svoji činnost. Některé kraje, včetně toho Pardubického, dlouhodobě upozorňují na nespravedlivé rozdělení, které je limituje v investiční činnosti do silnic II. a III. tříd či do oblasti zdravotnictví. O tom, jak by se mělo přerozdělení pro kraje změnit hovořil hejtman Pardubického kraje a předseda Komise Rady Asociace krajů ČR pro veřejnou správu a legislativu Martin Netolický.

František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) a Eliška Olšáková, předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) obdrželi dnes na jednání s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou příslib projednání jejich návrhů ke konsolidačnímu balíčku jak koaličními partnery, tak i na půdě Poslanecké sněmovny.

V následujícím textu jsou výsledky hospodaření krajů a obcí za první čtvrtletí letošního roku. V souladu s trendem posledních let je u krajů i obcí patrný růst uspořených prostředků, které územní samosprávné celky hromadí na svých bankovních účtech. Vysoká inflace uložené peníze znehodnocuje a kraje i obce tak přispívají k rekordním ziskům českých bank více než by bylo nutné, a přitom z toho nic nemají.

Nejvyšší kontrolní úřad kontroloval hazard a zjistil, že přijaté sázky vzrostly o 119 %, ale výběr daně z hazardu se zvýšil jen o 24 %. Chybí spolehlivá data pro kontrolu daňových přiznání provozovatelů her. Připomínáme přitom, že částečný výnos daně z hazardu (zákon č. 187/2016 Sb.) je též rozpočtově určen obcím.

Pod tímto titulkem byla před několika dny publikována úvaha hlavního ekonoma České spořitelny k problematice počtu malých obcí v České republice. Řešit počet municipalit v České republice cestou slučování malých obcí navrhuje také Národní ekonomická rada vlády (NERV). Článek z webu kurzy.cz přinášíme bez komentáře.

Národní ekonomická rada vlády (NERV), která je jejím poradním orgánem pro oblast ekonomických opatření a strategických hospodářských plánů, veřejných investic a systémových reforem, se v současné době zaměřuje na opatření na podporu podnikatelského prostředí a zaměstnanosti, finančního sektoru a veřejných financí. Jeden z návrhů poradního sboru ekonomů se týká slučování obcí, které mají méně než 1000 obyvatel.

Úsporná opatření, která směřují ke konsolidaci veřejných rozpočtů a byla formulována v tzv. Ozdravném balíčku. Obsahují mimo jiné také návrh na snížení podílu státu a zvýšení podílu příjemců při financování projektů, podporovaných z evropských fondů. Tento návrh, který má přinést úsporu cca 4,6 miliardy korun dostává nyní legislativní podobu.

Ministerstvo financí reaguje na nepřesnosti ve veřejném prostoru týkající se zdanění hazardu. Konkrétně jde o mylné informace, že v rámci vypořádání připomínek ke konsolidačnímu balíčku MF ustoupilo od záměru snížit podíl obcí na výnosu daně z hazardních her. To není pravda.

Na pokrytí letošních veřejných výdajů jsme pracovali a podnikali celých 163 dnů. Teprve od úterý 13. června začínáme vydělávat sami na sebe, toto datum je tím pomyslným mezníkem, který se nazývá Den daňové svobody (DDS).

Na 30 připomínek k vládnímu konsolidačnímu balíčku podalo Sdružení místních samospráv ČR. Po vypořádání ze strany Ministerstva financí zůstává SMS ČR v rozporu u naprosté většiny připomínkovaných bodů.

Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí České republiky byla zpracována na základě zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Strategie vychází z makroekonomické a fiskální predikce, přičemž pravděpodobnost jejich naplnění hodnotí Výbor pro rozpočtové prognózy. Klíčovým výstupem Strategie jsou pak závazné výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů, jejichž soulad se zákonem a prováděcí metodikou posuzuje Národní rozpočtová rada.

Územní samosprávné celky (dále jen „ÚSC“) se v prvním čtvrtletí letošního roku nacházejí v dobré finanční kondici a jejich výsledky hospodaření zastiňují výsledky z minulých let.

Ve čtvrtek 8. června 2023 se zástupci SMO ČR zúčastnili jednání k vypořádání připomínek ke konsolidačnímu balíčku.

Investiční dotace, které obce získávají převážně ze státního rozpočtu, nepředstavují stabilní veličinu příjmů, nejen u jednotlivých obcí, ale ani u obcí jako celku. Jsou to peníze, o které obec musí požádat, vynaložit nemalý čas a nemalé peníze na vypracování žádosti o dotace, a přitom nemá zajištěno, že dotaci obdrží. Ani poté není úplně hotovo. Kontrola využití dotace může, v souladu s dotační smlouvou, vést v případě porušení podmínek i k sankcím včetně vrácení celé dotace. Investiční dotace se zaměřují na pomoc obcím při financování rozvoje obecní infrastruktury.

Konsolidační balíček, který vzbudil emoce, má pokračování. Nyní jednotlivá ministerstva přemýšlí, kde ušetřit. Není nic jednoduššího, než převést zodpovědnost na ty, kteří se nemohou bránit. Nejen občany, ale i samosprávy – obce a kraje.

V pondělí skončilo připomínkové řízení k vládnímu konsolidačnímu balíčku. Pouze pět dní bylo na vyjádření připomínkových míst k velmi obsáhlé materii. Jako hejtmané jsme se minulý týden ve čtvrtek sešli na noční mimořádné poradě, kde jsme projednali naše stanovisko k navrhovaným změnám, které se týkají územních samospráv – obcí a krajů. A shoda na závěrečném stanovisku byla až překvapivá. Přitom nechceme říkat jen jednoduché NE k některým návrhům, ale předkládáme i vlastní návrhy.

Ozdravný balíček ekonomických opatření, který má konsolidovat veřejné finance byl představen vládou 11. května jako výsledek dohody pěti stran vládní koalice. Nutno dodat, že šlo o politické představení záměrů vlády, které nyní prochází mediální diskuzí. Konečná legislativní podoba balíčku bude vládou projednána v červnu. Návrh zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů prošel v závěru května drasticky zkráceným meziresortním připomínkovým řízením, které však přineslo na šest desítek souborů připomínek od jednotlivých ministerstev, obcí, krajů a dalších institucí, které mají být vypořádány do 9. června.

Podle odhadů SMO ČR vychází finanční dopad konsolidačního balíčku na města a obce ve výši 34 mld. Kč. Svazoví experti vyčíslili jednotlivé položky, které se týkají dopadů na samosprávy, jako jsou dopady vyjmutí podílu obcí na dani z nemovitosti ve prospěch státního rozpočtu či vyjmutí podílu obcí na dani z hazardních her opět ve prospěch státního rozpočtu. Patří tam i odhad vyčíslení propadu vlivem ponížení podílu na sdílených daních v důsledku vyjmutí podílu obcí na 2 procentních bodech u výnosu daně z právnických osob (DPPO). Města a obce také stále doplácejí na výkon přenesené státní správy.

Krajští radní na mimořádném jednání schválili čtyři zásadní připomínky k navrhované novele zákona o rozpočtovém určení některých daní. Nesouhlasí například s jeho snížením nebo navrhují podíl kraje na spotřební dani z minerálních olejů.

Vláda představila 11. května Ozdravný balíček, který zahrnuje celkem 58 opatření, která mají mít souhrnný pozitivní dopad na hospodaření státu v nastávajících letech 2024–2025 ve výši 147,5 mld. Kč. Během června vláda schválí legislativní znění konsolidačního balíčku a očekává se, že první čtení v Poslanecké sněmovně proběhne ještě před prázdninami tak, aby opatření snižující deficit o 94,1 mld. Kč platila již v příštím roce.

V roce 2023 hospodaření územních samosprávných celků doprovázejí nadále události uplynulého roku. I v letošním roce se na příjmové a výdajové straně územních rozpočtů budou promítat důsledky invaze ruských vojsk na Ukrajinu, a to v podobě výdajů na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu, nebo energetická krize a inflace.

Zpráva obsahuje souhrnné zhodnocení výsledků finančních kontrol zajišťovaných orgány veřejné správy včetně přehledu nejvýznamnějších kontrolních zjištění.

Ukládání a vypůjčování peněz jsou neodmyslitelnou součástí hospodaření obcí při vytváření rezerv a při hledání zdrojů na financování investic. Podívejme se, jak se dluh a úspory obcí vyvíjely v poslední době.

Hospodaření územních rozpočtů v roce 2022 navázalo na vývoj minulých let a opětovně dosáhlo výborných výsledků. Znovuoživení ekonomiky po pandemii COVID-19 nezabránila ani ruská invaze na Ukrajinu a s ní související negativní dopady v podobě energetické krize a růstu inflace.

Aktuální výsledky hospodaření obcí v roce 2022 publikuje společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat z portálu www.informaceoobcich.cz. Hospodaření obcí bez započtení Prahy skončilo v roce 2022 přebytkem 9,9 miliard korun. Oproti předchozímu roku se přebytek snížil o 7,5 miliardy korun a byl srovnatelný s rokem 2020. Obce hospodařily s příjmy 317,2 miliardy korun a s výdaji ve výši 307,3 miliardy. Do svého rozvoje investovaly 96 miliard korun, o 14 miliard více než v předchozím roce.

Začátkem dubna dokončila Česká spořitelna nákup úvěrového portfolia od Sberbank CZ. V této souvislosti insolvenční správkyně Jiřina Lužová informovala věřitele, že díky této klíčové transakci disponuje dostatečnými finančními prostředky potřebnými k uspokojení pohledávek věřitelů. Věří, že pohledávky věřitelů – tedy i samospráv měst, obcí a krajů, budou vyplaceny ve druhé polovině roku.