Archiv článků (rubrika Životní prostředí)

Vyhlášením obcí s nejmenší produkcí směsného odpadu v roce 2022 končí devátý ročník soutěže Odpadový Oskar, kterou vyhlašuje spolek Arnika. Soutěží motivuje obce ke kvalitnímu odpadovému hospodářství. Vítězem se mohou stát obce, které produkují méně než 150 kg směsných komunálních odpadů na jednoho obyvatele a rok.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spolu s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) poslalo do mezirezortního připomínkového řízení aktualizovaný Vnitrostátní klimaticko-energetický plán. Jeho cílem je zajistit bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii pro Česko. Dále má také podpořit výzkum a inovace prostřednictvím přilákání investic. V neposlední řadě je plánem k dekarbonizaci České republiky.

Městská zeleň je podstatnou součástí přívětivé atmosféry v ulicích měst i obcí. Měnící se klima ale charakter květinové a zelené výzdoby podstatně mění. Zeleň současně může přispět k tomu, aby bylo v létě ve městech příjemněji. I proto vznikla první evropská platforma pro městskou zeleň – projekt European Platform for Urban Greening (EPLUG).

Vláda schválila Zprávu o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2022, označovanou jako Modrá zpráva. Loni se českým domácnostem podařilo výrazně snížit spotřebu vody o 3,8 litru na 89,4 litru na osobu a den. Zásobováno pitnou vodou z veřejných vodovodů je téměř 96 % obyvatel ČR. Ministerstvo zemědělství (MZe), Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a Ministerstvo dopravy (MD), která se o vodní hospodářství v ČR starají, vynaložila na jeho rozvoj dohromady 11,2 miliardy korun.

Středočeský kraj má od září svou cirkulární manažerku. Nová pracovní pozice na Krajském úřadu vznikla na podporu zavedení principů cirkulární ekonomiky do odpadového hospodářství v kraji.

Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, Výzkumným ústavem vodohospodářským TGM, v. v. i., a státním podnikem Povodí Labe zrealizovalo pilotní projekt na monitoring výpustí odpadních vod do řek na více než třicetikilometrovém úseku Labe. Jeho výsledky dnes na tiskové konferenci představili společně ministři životního prostředí a zemědělství Petr Hladík a Marek Výborný.

Pulzující rytmus velkoměst se střídá s pomalejšími předměstími či vesnicemi. V každém z nich se nachází veřejný prostor, ve kterém se setkávají lidé, historie i budoucnost. Právě pro tato místa přichází značka mmcité s městským mobiliářem, inkluzivními produkty pro veřejný život na celém světě.

Vzrůstající počet spaloven odpadu může být zásadním problémem pro evropskou, a především českou klimatickou politiku – takový je závěr webináře Arniky s názvem Klima: Spalovny nám pěkně zatopí.

Na Zámečku v Pohansku odstartoval v pátek 25. srpna ministr životního prostředí Petr Hladík proces vyhlášení nové Chráněné krajinné oblasti Soutok. Soutok Moravy a Dyje je největším komplexem lužních lesů ve střední Evropě. Síť slepých říčních ramen, meandrů, mokřadů, tůní a vlhkých luk se soliterními prastarými duby a lesy s mimořádně rozmanitou přírodou se má stát 27. chráněnou krajinnou oblastí ČR. Obce a další subjekty dotčené záměrem budou v rámci oficiálního procesu vyhlášení moci podat řádné námitky a připomínky.

Středočeský kraj finančně podporuje obce v péči o nově vysazené stromy. Na každý strom, který byl pořízen za peníze z národních zdrojů, mohou obce získat dar 1500 korun. V rozpočtu kraje na letošní rok jsou na tento program vyčleněny 2 miliony korun. O dar nyní požádalo sedm obcí, mezi které kraj rozdělí 535 500 korun.

V souladu s programovým prohlášením vlády připravuje Ministerstvo životního prostředí změnu zákona o ochraně přírody. Zajistit má účinnější ochranu druhů, rozšířit možnosti aktivní péče o ty nejohroženější a přinést další potřebné změny v oblasti ochrany rostlin a živočichů.

Karlovarský kraj je nejzalesněnějším regionem u nás. Téměř celá jeho polovina je pokryta lesy. S ohledem na probíhající klimatické změny a opakovaný vláhový deficit se postupně zvyšuje i riziko vypuknutí požárů v krajině a je potřeba, aby byl kraj na tyto situace do budoucna připraven. Radní proto odsouhlasili individuální dotaci Hasičskému záchrannému sboru Karlovarského kraje ve výši 300 tisíc korun na zpracování studie indexu požárního rizika pro lesní porosty.

Za udržitelný rozvoj se považuje takový způsob rozvoje lidské společnosti, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí. Udržitelný rozvoj je tedy postaven na sociálním, ekonomickém a environmentálním pilíři, jimž by měla být věnována stejná pozornost. V současnosti se zpravidla ve veřejnosti chybně udržitelný rozvoj spojuje pouze s životním prostředím, stejně tak bývá většinou jak environmentální, tak sociální pilíř bohužel méně sledován ve srovnání s hospodářským rozvojem.

Aleje, které lidé nominují do ankety Alej roku, mají za sebou různé příběhy. Je důležité si uvědomit, že každá alej, ať už stará nebo nově vysázená, má velký význam pro udržitelný rozvoj krajiny. Arnika je proto ráda, že může prostřednictvím Aleje roku představit také mladé aleje, které mohou inspirovat a motivovat další lidi k výsadbám stromů a péči o ně.

Kvalita životního prostředí zásadním způsobem ovlivňuje migraci. Vyplývá to z výzkumu odborníků Národního institutu SYRI, kteří analyzovali změny v chování lidí bydlících v severních Čechách v 90. letech. Zlepšení životního prostředí mj. v důsledku odsíření tam snížilo míru emigrace ze silně znečištěných obcí o 24 % v porovnání s méně znečištěnými obcemi v regionu. Zjištěné výsledky jsou unikátní a pomohou lépe pochopit migrační vlivy související s kvalitou životního prostředí.

Energetická soběstačnost, elektromobilita, efektivní odpadové hospodářství, obnova biodiverzity nebo zadržování vody v krajině. Až do konce srpna mohou obce přihlašovat svá řešení z těchto a dalších oblastí do třetího ročníku soutěže platformy Obec 2030 o chytré obecní inovace.

Radní hl. m. Prahy na pondělním jednání schválili akční plán pro přechod na cirkulární ekonomiku na roky 2023–2025. Náměstkyně primátora Jana Komrsková tak jednou za dva roky předloží pražské radě aktualizovaný seznam projektů vyplývajících ze strategie Cirkulární Praha 2030. Zásobník projektů se rozrostl o 22 položek na celkových 59. Projekty jsou rozděleny do čtyř základních oblastí – stavebnictví, voda, odpady a zemědělství a také potravinová produkce. Ty mají nejvyšší potenciál k úspoře energií a surovin.

V červnu roku 2021 podaly organizace Arnika, Vsetínské fórum a místní pobočka Českého rybářského svazu ve městě Hustopeče nad Bečvou žádost o ukládání nápravných opatření v souladu se zákonem o prevenci ekologické újmy a její nápravě. Žádost podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě souvisela s událostí z 20. září 2020, kdy došlo k úniku velkého množství neznámých látek, což vedlo k otravě a úhynu živých organismů na mnoha kilometrech řeky Bečvy. Tento krok byl zvlášť významný, protože jde o první případ, kdy je využit zmiňovaný zákon pro řešení takového incidentu. 14. července 2023 tuto žádost Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) zamítla.

Soutěž Adapterra Awards hledá nejlepší příklady adaptací na změnu klimatu jako sucho, vedro nebo přívalové deště a shromažďuje je v inspirativní databázi. Díky tomu se tyto příklady dobré praxe mohou realizovat i na dalších místech v České republice.

Soutěž Adapterra Awards pořádaná Nadací Partnerství hledá nejlepší příklady adaptací na změnu klimatu. Díky tomu se ukázkové projekty mohou replikovat na dalších místech v České republice. Do letošního pátého ročníku se přihlásilo 115 projektů, což je nejvíce v historii soutěže. O vítězství budou ve finále bojovat celkem tři projekty na území metropole. Detailní informace jsou k dispozici na: www.adapterraawards.cz.

ptimalizace odpadového hospodářství je téma, které bude starosty a starostky v následujících letech intenzivně zaměstnávat. Ambiciózní cíle stran vytříděnosti, snaha ušetřit a omezení skládkovacích kapacit přináší nové výzvy, které je dobré začít řešit s předstihem. Jak vytvořit skutečně efektivní systém? A jak zajistit, že obce do roku 2035 dosáhnou na legislativou požadovanou 70 % míru vytříděnosti komunálního odpadu? Může pomoci odpadová analýza nabízená Institutem cirkulární ekonomiky.

Jedním z ukazatelů úrovně životního prostředí je stav vodovodů, počty připojených obyvatel, data o spotřebě vody a její ceně. Stejně tak jsou důležitá data o kanalizaci, úrovni čištění odpadních vod a cenách stočného. K této problematice vydal Český statistický úřad publikaci, která každoročně shrnuje potřebné údaje.

Veřejná konzultace návrhu aktualizace Strategického rámce ČR 2030 se otevírá. Ten stanovuje priority a cíle pro udržitelný rozvoj České republiky do roku 2030, se snaží zohledňovat zkušenosti posledních let a krizí, kterými společnost prošla a do jisté míry ještě prochází. Zejména tedy covidová pandemie, válka na Ukrajině a s ní spojená energetická krize a prudký růst inflace. Aktuální problémy by ale neměly zastínit globální trendy a jich dopady jako je změna klimatu a ztráta biodiverzity nebo zaměření firem na udržitelné finance a dopady nejen na životní prostředí, ale i na společnost nebo správu a řízení podniků. Veřejná konzultace je až do 21. srpna otevřená veřejnosti.

Celkem 843,3 milionu korun vydaných do konce roku 2022 na podporu rybářství v ČR z operačního programu „Rybářství 2014–2020“ (OP Rybářství) bylo Ministerstvem zemědělství (MZe) poskytnuto účelně, hospodárně a v souladu s právními předpisy. Podpořeno bylo k 31. prosinci 2022 celkem 888 projektů. Nepodařilo se však naplnit záměr OP Rybářství vytvořit organizace producentů ani cíl národní strategie, kterým bylo zvýšení spotřeby sladkovodních ryb v ČR. Vyplývá to z výsledků kontroly NKÚ, která prověřovala, jak nakládali MZe, Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) a 11 vybraných příjemců dotací v letech 2014 až 2021 s prostředky OP Rybářství.

Česká informační agentura životního prostředí vytvořila nový web pro prezentaci indikátorů udržitelného rozvoje. Udržitelný rozvoj se snaží odstranit nebo zmírnit negativní projevy dosavadního způsobu vývoje lidské společnosti. Udržitelný rozvoj tak nebere v potaz pouze ekonomický růst, ale i společenské hodnoty a přírodní bohatství. OSN proto v roce 2015 přijala akční plán společných cílů udržitelného rozvoje Agenda 2030, který byl do českého prostředí transponován jako ČR 2030. K monitorování cílů byl vytvořen indikátorový rámec, který prezentuje nový web https://www.sdg-data.cz.

Pět organizací poskytujících ekologickou výchovu v Libereckém kraji nově získalo certifikaci kvality Pavučina, kterou podporuje i Ministerstvo životního prostředí a provádí se formou externího auditu. Nově certifikaci dostaly organizace – Dům dětí a mládeže Smetanka, Geopark Ralsko, Podralský nadační fond ZOD Brniště, Společnost pro Jizerské hory a Středisko ekologické výchovy Český Ráj. Tím se zařadily mezi 17 certifikovaných organizací v rámci celé České republiky.

Ministerstvo zemědělství (MZe) přichystalo rozšíření a přesnější roztřídění erozně ohrožené půdy v ČR. Na silně erozně ohrožených půdách a nově definované „podkategorii“ mírně erozně ohrožených půd budou muset zemědělci volit šetrnější metody hospodaření tak, aby ochránili svá pole a zároveň zachovali svou zemědělskou produkci. Nové opatření začne platit v postupném náběhu v roce 2024, nejdříve se bude týkat zakládání ozimů v roce 2024.

Technologická agentura České republiky (dále jen „TA ČR”) vyhlásila ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí dne 12. července 2023 sedmou veřejnou soutěž na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti životního prostředí – Prostředí pro život (dále jen „veřejná soutěž”).

Během přípravy Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2025–2035 nabízíme veřejnosti vyjádřit svůj názor a podílet se tak na přípravě strategické koncepce, která ovlivní odpadové hospodářství na dalších deset let. Termín pro zaslání podnětů MŽP běží do 31. srpna 2023.

Vláda schválila materiál o řešení problematiky světelného znečištění v České republice v letech 2018-2023.

Letní měsíce s sebou přinášejí nejen sluneční paprsky a horké počasí, ale také vyšší nároky na údržbu zelených ploch. V kontextu městských parků a ulic se často objevuje otázka, zda v létě sekat trávník nebo ho nechat volně růst. Nic ale není jednostranné, i toto závisí na několika faktorech.

MŽP má plán na komplexní a efektivní využívání území lomu ČSA po ukončení těžby hnědého uhlí, k němuž by podle předpokladů mělo dojít již v roce 2025. Balanční scénář odsouhlasený vládou kombinuje hned několik benefitů najednou – přínos pro krajinu i energetickou nezávislost území, úsporu státního rozpočtu a nový zdroj financí pro přilehlé obce a dotčené území v těžbou strukturálně poškozeném regionu.

Projekt „Měření kvality ovzduší ve vybraných lokalitách Kraje Vysočina zaměřené na vliv lokálních topenišť“ vznikl na základě Výzvy č. SGS-2 „Svalbard“, vyhlášené v prosinci 2022 Státním fondem životního prostředí (SFŽP), zprostředkovatelem Programu „Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu“ financovaného z Norských fondů 2014–2021 (NF).

Středočeský kraj finančně podporuje obce v péči o nově vysazené stromy. Na každý strom, který byl pořízen za peníze z národních zdrojů, mohou obce získat dar 1500 korun. V rozpočtu kraje na letošní rok je na tento program vyčleněno 2 miliony korun. O dar nyní požádaly další tři obce a krajské zastupitelstvo jejich žádostem vyhovělo.

Ministerstvo životního prostředí plní další vládní úkol. Do legislativního procesu poslalo návrh na ústavní změnu, která zajistí vyšší ochranu vody a vodních zdrojů.

Data získávaná prostřednictvím leteckého snímkování jsou v mnoha ohledech klíčová pro přizpůsobování se změnám klimatu. Nepostradatelná jsou jmenovitě u tvorby regionálních i lokálních adaptačních strategií. Důležitou roli hrají rovněž při plánování umisťování fotovoltaických elektráren. Pomocí leteckých snímků lze také přehledně sledovat kondici lesní vegetace a rychle tak reagovat na případné napadení porostu kůrovcem. V zahraničí se letadla využívají i k monitorování stavu ledovců či při ochraně migračních tras živočichů.

Dne 6. června 2023 se na Ministerstvu zdravotnictví na základě výzvy Svazu měst a obcí ČR uskutečnilo jednání ve věci novely nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, a jejich dopadů na města a obce. Předmětem jednání byla nová úprava hygienických limitů hluku (dále jen „hygienické limity“) na komunikacích. Jednání se konalo za účasti zástupců Svazu měst a obcí ČR, zástupce spolku Koridor D8, zástupců Národní referenční laboratoře pro komunální hluk a představitelů dotčených samospráv.

Města a obce zapojené do projektu Odpady Olomouckého kraje schválily poskytnutí finančních prostředků na realizaci projektu. Díky tomu se po dlouhých debatách dostává projekt do fáze realizace.

Zajistit vodní zdroje s pitnou vodu pro obyvatele, zadržet a posílit vodu v krajině pro přírodu i zemědělskou produkci a zabezpečit energetické zdroje. To jsou hlavní cíle Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023–2027 Ministerstva zemědělství (MZe). Materiál vypracovaný ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) schválila vláda.

Zájemci o podzimní výsadbu alejí, sadů, remízků ale i samostatných stromů mimo les mohou nyní zažádat o granty Sázíme budoucnost. Aktuálně Nadace Partnerství nabízí hned tři výzvy: administrativně zjednodušený grant do 30 tisíc korun, výzvu do 150 tisíc a poslední, specifickou pro obec, která letos vysadí tradiční Alej svobody. Celkem má v úmyslu Nadace Partnerství prostřednictvím grantů na podzimní výsadby rozdělit téměř 5,6 milionů korun. V celoročním součtu pak počítá s částkou 18 milionů.

Po roce se v Trpišově na Chrudimsku opět řešila doprovodná silniční zeleň. Stejně jako loni se na seminář pořádaný Správou a údržbou silnic Pardubického kraje sjela řada odborníků z celé republiky. Vzhledem k tomu, že toto téma v mnoha ohledech naráží i na aktuální legislativu, nenechali si ho ujít vedle ekologů, arboristů, dendrologů a samozřejmě silničářů ani vrcholní politici, včetně ministra životního prostředí Petra Hladíka.

Spolek Arnika ukončil sérii seminářů, při kterých ve čtyřech městech (Pardubicích, Brně, Olomouci a Ostravě), informoval spolu s vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Ostrava, o možnostech využití říční krajiny při uvolnění územních rezerv po zrušení megalomanského projektu DOL.

Sucho je v posledních letech všudypřítomným problémem, se kterým se potýkají domácnosti i obce. Ke změnám lokálního mikroklimatu přispívá také odtok dešťové vody bez dalšího užitku do kanalizace. Až dvě třetiny zpevněných povrchů totiž tvoří nepropustné chodníky, parkoviště a další plochy související s automobilovou dopravou. Proto v rámci modrozelené architektury vznikají opatření, která mají pomáhat snížení povrchového odtoku a efektivnějšímu využití srážkových vod. Tato řešení jsou také často podporována z různých dotačních programů.

Hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek tento týden přijal skupinu starostů z partnerského francouzského regionu Grand Est, konkrétně z lokality Bure, kde s největší pravděpodobností vznikne hlubinné úložiště pro jaderný odpad nejen z padesátky jaderných reaktorů. Francouzské státní úřady musí do roku 2027 rozhodnout o definitivní stavbě, už nyní se v lokalitě nachází podzemní laboratoře, kde odborníci už téměř 20 let studují možnosti ukládání opadu. Tuto lokalitu si loni v létě osobně hejtman Vysočiny prohlédl.

Na území města Brna byl v dubnu 2021 zahájen projekt TROMSO, který má přispět k monitorování stavu ovzduší a zavádění opatření na jeho zlepšení. Projekt probíhá ve spolupráci s Ekonomicko-správní fakultou Masarykovy univerzity. Mezi hlavní aktivity projektu patří roční monitoring kvality ovzduší ve 12 brněnských lokalitách a doplňkové senzorické měření kvality ovzduší v blízkosti dětí školního věku. Výstupem pak bude aktualizace Akčního plánu, který pomůže ke zlepšení kvality ovzduší. Projekt je ze 100 % financován z Norských fondů a výsledky budou známy v průběhu května letošního roku.

V sobotu 22. dubna 2023 proběhla v Bruntálu Alejová slavnost, která zakončila anketu Alej roku 2022. Alejová slavnost proběhla v Lipové aleji na Uhlířském vrchu, pro kterou hlasovalo v anketě 1041 lidí.

Vědci z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU budou zkoumat volně žijící živočichy ve městech, suchozemské i ty vázané na vodu. Kvůli jejich přítomnosti ve městech může docházet přenosu k chorob nebo parazitů na domácí mazlíčky i na člověka. V ojedinělých případech může docházet i ke krizovým situacím, jako je napadení člověka. Výstupem dvouapůlletého projektu bude návod pro města, jak tyto situace řešit a jak je komunikovat směrem k veřejnosti.

Moravskoslezský kraj rozdělí obcím celkem 3 miliony korun na podporu třídění bioodpadů v domácnostech. Obcím také stejně jako vloni přispěje na projektové dokumentace překládacích stanic. Obce si budou moci o dotaci požádat během června tohoto roku.

Celkem 324 tisíc korun chce poskytnout Středočeský kraj pěti obcím, které požádaly o peníze na následnou péči o nově vysazené stromy. Celkový objem finančních prostředků vyčleněných na tento účel v rozpočtu kraje na rok 2023 je 2 miliony korun. Rozdělení projednali radní, konečné slovo bude mít zastupitelstvo.

Se současnou, plánovanou, ale i historickou těžbou v regionu seznamuje odborníky i laiky dokument nazvaný Databáze ložisek nerostných surovin v Libereckém kraji, který přehledně shrnuje veškerá ložiska na území kraje a je nově přístupný veřejnosti.