Archiv článků (rubrika Životní prostředí)
Vyhlášením obcí s nejmenší produkcí směsného odpadu v roce
2022 končí devátý ročník soutěže Odpadový Oskar, kterou vyhlašuje spolek Arnika.
Soutěží motivuje obce ke kvalitnímu odpadovému hospodářství. Vítězem se mohou
stát obce, které produkují méně než 150 kg směsných komunálních odpadů na
jednoho obyvatele a rok.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spolu s Ministerstvem životního
prostředí (MŽP) poslalo do mezirezortního připomínkového řízení aktualizovaný
Vnitrostátní klimaticko-energetický plán. Jeho cílem je zajistit bezpečnou,
udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii pro Česko. Dále má také
podpořit výzkum a inovace prostřednictvím přilákání investic. V neposlední
řadě je plánem k dekarbonizaci České republiky.
Městská zeleň je podstatnou součástí přívětivé atmosféry v ulicích
měst i obcí. Měnící se klima ale charakter květinové a zelené výzdoby
podstatně mění. Zeleň současně může přispět k tomu, aby bylo v létě
ve městech příjemněji. I proto vznikla první evropská platforma pro městskou
zeleň – projekt
European Platform for Urban Greening (EPLUG).
Vláda schválila Zprávu o stavu vodního hospodářství České republiky
v roce 2022, označovanou jako Modrá zpráva. Loni se českým domácnostem
podařilo výrazně snížit spotřebu vody o 3,8 litru na 89,4 litru na
osobu a den. Zásobováno pitnou vodou z veřejných vodovodů je téměř
96 % obyvatel ČR. Ministerstvo zemědělství (MZe), Ministerstvo životního
prostředí (MŽP) a Ministerstvo dopravy (MD), která se o vodní hospodářství
v ČR starají, vynaložila na jeho rozvoj dohromady 11,2 miliardy korun.
Středočeský kraj má od září svou cirkulární manažerku. Nová pracovní pozice
na Krajském úřadu vznikla na podporu zavedení principů cirkulární ekonomiky do
odpadového hospodářství v kraji.
Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem
zemědělství, Výzkumným ústavem vodohospodářským TGM, v. v. i., a
státním podnikem Povodí Labe zrealizovalo pilotní projekt na monitoring výpustí
odpadních vod do řek na více než třicetikilometrovém úseku Labe. Jeho výsledky
dnes na tiskové konferenci představili společně ministři životního prostředí a
zemědělství Petr Hladík a Marek Výborný.
Pulzující rytmus velkoměst se střídá s pomalejšími předměstími či
vesnicemi. V každém z nich se nachází veřejný prostor, ve kterém se
setkávají lidé, historie i budoucnost. Právě pro tato místa přichází značka
mmcité
s městským mobiliářem, inkluzivními produkty pro veřejný život na celém
světě.
Vzrůstající počet spaloven odpadu může být zásadním problémem pro
evropskou, a především českou klimatickou politiku – takový je závěr
webináře Arniky s názvem Klima: Spalovny nám pěkně zatopí.
Na Zámečku v Pohansku odstartoval v pátek 25. srpna ministr
životního prostředí Petr Hladík proces vyhlášení nové Chráněné krajinné
oblasti Soutok. Soutok Moravy a Dyje je největším komplexem lužních lesů ve
střední Evropě. Síť slepých říčních ramen, meandrů, mokřadů, tůní a
vlhkých luk se soliterními prastarými duby a lesy s mimořádně rozmanitou
přírodou se má stát 27. chráněnou krajinnou oblastí ČR. Obce a další
subjekty dotčené záměrem budou v rámci oficiálního procesu vyhlášení moci
podat řádné námitky a připomínky.
Středočeský kraj finančně podporuje obce v péči o nově vysazené
stromy. Na každý strom, který byl pořízen za peníze z národních zdrojů,
mohou obce získat dar 1500 korun. V rozpočtu kraje na letošní rok jsou na
tento program vyčleněny 2 miliony korun. O dar nyní požádalo sedm obcí,
mezi které kraj rozdělí 535 500 korun.
V souladu s programovým prohlášením vlády připravuje Ministerstvo
životního prostředí změnu zákona o ochraně přírody. Zajistit má
účinnější ochranu druhů, rozšířit možnosti aktivní péče o ty
nejohroženější a přinést další potřebné změny v oblasti ochrany rostlin a
živočichů.
Karlovarský kraj je nejzalesněnějším regionem u nás. Téměř celá jeho
polovina je pokryta lesy. S ohledem na probíhající klimatické změny a opakovaný
vláhový deficit se postupně zvyšuje i riziko vypuknutí požárů v krajině
a je potřeba, aby byl kraj na tyto situace do budoucna připraven. Radní proto
odsouhlasili individuální dotaci Hasičskému záchrannému sboru Karlovarského kraje
ve výši 300 tisíc korun na zpracování studie indexu požárního rizika pro
lesní porosty.
Za udržitelný rozvoj se považuje takový způsob rozvoje lidské společnosti,
který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným
zachováním životního prostředí. Udržitelný rozvoj je tedy postaven na sociálním,
ekonomickém a environmentálním pilíři, jimž by měla být věnována stejná
pozornost. V současnosti se zpravidla ve veřejnosti chybně udržitelný rozvoj
spojuje pouze s životním prostředím, stejně tak bývá většinou jak
environmentální, tak sociální pilíř bohužel méně sledován ve srovnání
s hospodářským rozvojem.
Aleje, které lidé nominují do ankety Alej roku, mají za sebou různé příběhy.
Je důležité si uvědomit, že každá alej, ať už stará nebo nově vysázená, má
velký význam pro udržitelný rozvoj krajiny. Arnika je proto ráda, že může
prostřednictvím Aleje roku představit také mladé aleje, které mohou inspirovat a
motivovat další lidi k výsadbám stromů a péči o ně.
Kvalita životního prostředí zásadním způsobem ovlivňuje migraci. Vyplývá to
z výzkumu odborníků Národního institutu SYRI, kteří analyzovali změny
v chování lidí bydlících v severních Čechách v 90. letech.
Zlepšení životního prostředí mj. v důsledku odsíření tam snížilo míru
emigrace ze silně znečištěných obcí o 24 % v porovnání
s méně znečištěnými obcemi v regionu. Zjištěné výsledky jsou
unikátní a pomohou lépe pochopit migrační vlivy související s kvalitou
životního prostředí.
Energetická soběstačnost, elektromobilita, efektivní odpadové hospodářství,
obnova biodiverzity nebo zadržování vody v krajině. Až do konce srpna mohou obce
přihlašovat svá řešení z těchto a dalších oblastí do třetího ročníku
soutěže platformy Obec 2030 o chytré obecní inovace.
Radní hl. m. Prahy na pondělním jednání schválili akční plán pro
přechod na cirkulární ekonomiku na roky 2023–2025. Náměstkyně primátora Jana
Komrsková tak jednou za dva roky předloží pražské radě aktualizovaný seznam
projektů vyplývajících ze strategie Cirkulární Praha 2030. Zásobník projektů se
rozrostl o 22 položek na celkových 59. Projekty jsou rozděleny do čtyř
základních oblastí – stavebnictví, voda, odpady a zemědělství a také
potravinová produkce. Ty mají nejvyšší potenciál k úspoře energií a surovin.
V červnu roku 2021 podaly organizace Arnika, Vsetínské fórum a místní
pobočka Českého rybářského svazu ve městě Hustopeče nad Bečvou žádost
o ukládání nápravných opatření v souladu se zákonem o prevenci
ekologické újmy a její nápravě. Žádost podle
zákona
o předcházení ekologické újmě a o její nápravě souvisela
s událostí z 20. září 2020, kdy došlo k úniku velkého
množství neznámých látek, což vedlo k otravě a úhynu živých organismů na
mnoha kilometrech řeky Bečvy. Tento krok byl zvlášť významný, protože jde
o první případ, kdy je využit zmiňovaný zákon pro řešení takového
incidentu. 14. července 2023 tuto žádost Česká inspekce životního prostředí
(ČIŽP) zamítla.
Soutěž Adapterra Awards hledá nejlepší příklady adaptací na změnu klimatu jako sucho, vedro nebo přívalové deště a shromažďuje je v inspirativní databázi. Díky tomu se tyto příklady dobré praxe mohou realizovat i na dalších místech v České republice.
Soutěž Adapterra Awards pořádaná Nadací Partnerství hledá nejlepší příklady adaptací na změnu klimatu. Díky tomu se ukázkové projekty mohou replikovat na dalších místech v České republice. Do letošního pátého ročníku se přihlásilo 115 projektů, což je nejvíce v historii soutěže. O vítězství budou ve finále bojovat celkem tři projekty na území metropole. Detailní informace jsou k dispozici na:
www.adapterraawards.cz.
ptimalizace odpadového hospodářství je téma, které bude starosty a starostky
v následujících letech intenzivně zaměstnávat. Ambiciózní cíle stran
vytříděnosti, snaha ušetřit a omezení skládkovacích kapacit přináší nové
výzvy, které je dobré začít řešit s předstihem. Jak vytvořit skutečně
efektivní systém? A jak zajistit, že obce do roku 2035 dosáhnou na legislativou
požadovanou 70 % míru vytříděnosti komunálního odpadu? Může
pomoci odpadová analýza nabízená Institutem cirkulární ekonomiky.
Jedním z ukazatelů úrovně životního prostředí je stav vodovodů,
počty připojených obyvatel, data o spotřebě vody a její ceně. Stejně tak jsou
důležitá data o kanalizaci, úrovni čištění odpadních vod a cenách
stočného. K této problematice vydal Český statistický úřad publikaci, která
každoročně shrnuje potřebné údaje.
Veřejná konzultace návrhu aktualizace Strategického rámce ČR 2030 se otevírá. Ten stanovuje priority a cíle pro udržitelný rozvoj České republiky do roku 2030, se snaží zohledňovat zkušenosti posledních let a krizí, kterými společnost prošla a do jisté míry ještě prochází. Zejména tedy covidová pandemie, válka na Ukrajině a s ní spojená energetická krize a prudký růst inflace. Aktuální problémy by ale neměly zastínit globální trendy a jich dopady jako je změna klimatu a ztráta biodiverzity nebo zaměření firem na udržitelné finance a dopady nejen na životní prostředí, ale i na společnost nebo správu a řízení podniků. Veřejná konzultace je až do 21. srpna otevřená veřejnosti.
Celkem 843,3 milionu korun vydaných do konce roku 2022 na podporu rybářství v ČR z operačního programu „Rybářství 2014–2020“ (OP Rybářství) bylo Ministerstvem zemědělství (MZe) poskytnuto účelně, hospodárně a v souladu s právními předpisy. Podpořeno bylo k 31. prosinci 2022 celkem 888 projektů. Nepodařilo se však naplnit záměr OP Rybářství vytvořit organizace producentů ani cíl národní strategie, kterým bylo zvýšení spotřeby sladkovodních ryb v ČR. Vyplývá to z výsledků kontroly NKÚ, která prověřovala, jak nakládali MZe, Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) a 11 vybraných příjemců dotací v letech 2014 až 2021 s prostředky OP Rybářství.
Česká informační agentura životního prostředí vytvořila nový web pro prezentaci indikátorů udržitelného rozvoje. Udržitelný rozvoj se snaží odstranit nebo zmírnit negativní projevy dosavadního způsobu vývoje lidské společnosti. Udržitelný rozvoj tak nebere v potaz pouze ekonomický růst, ale i společenské hodnoty a přírodní bohatství. OSN proto v roce 2015 přijala akční plán společných cílů udržitelného rozvoje Agenda 2030, který byl do českého prostředí transponován jako ČR 2030. K monitorování cílů byl vytvořen indikátorový rámec, který prezentuje nový web
https://www.sdg-data.cz.
Pět organizací poskytujících ekologickou výchovu v Libereckém kraji nově získalo certifikaci kvality Pavučina, kterou podporuje i Ministerstvo životního prostředí a provádí se formou externího auditu. Nově certifikaci dostaly organizace – Dům dětí a mládeže Smetanka, Geopark Ralsko, Podralský nadační fond ZOD Brniště, Společnost pro Jizerské hory a Středisko ekologické výchovy Český Ráj. Tím se zařadily mezi 17 certifikovaných organizací v rámci celé České republiky.
Ministerstvo zemědělství (MZe) přichystalo rozšíření a přesnější roztřídění erozně ohrožené půdy v ČR. Na silně erozně ohrožených půdách a nově definované „podkategorii“ mírně erozně ohrožených půd budou muset zemědělci volit šetrnější metody hospodaření tak, aby ochránili svá pole a zároveň zachovali svou zemědělskou produkci. Nové opatření začne platit v postupném náběhu v roce 2024, nejdříve se bude týkat zakládání ozimů v roce 2024.
Technologická agentura České republiky (dále jen „TA ČR”) vyhlásila ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí dne 12. července 2023 sedmou veřejnou soutěž na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti životního prostředí – Prostředí pro život (dále jen „veřejná soutěž”).
Během přípravy Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období
2025–2035 nabízíme veřejnosti vyjádřit svůj názor a podílet se tak na
přípravě strategické koncepce, která ovlivní odpadové hospodářství na dalších
deset let. Termín pro zaslání podnětů MŽP běží do 31. srpna 2023.
Vláda schválila materiál o řešení problematiky světelného znečištění
v České republice v letech 2018-2023.
Letní měsíce s sebou přinášejí nejen sluneční paprsky a horké počasí,
ale také vyšší nároky na údržbu zelených ploch. V kontextu městských parků
a ulic se často objevuje otázka, zda v létě sekat trávník nebo ho nechat volně
růst. Nic ale není jednostranné, i toto závisí na několika faktorech.
MŽP má plán na komplexní a efektivní využívání území lomu ČSA po ukončení
těžby hnědého uhlí, k němuž by podle předpokladů mělo dojít již
v roce 2025. Balanční scénář odsouhlasený vládou kombinuje hned několik
benefitů najednou – přínos pro krajinu i energetickou nezávislost území,
úsporu státního rozpočtu a nový zdroj financí pro přilehlé obce a dotčené
území v těžbou strukturálně poškozeném regionu.
Projekt „Měření kvality ovzduší ve vybraných lokalitách Kraje Vysočina
zaměřené na vliv lokálních topenišť“ vznikl na základě Výzvy č. SGS-2
„Svalbard“, vyhlášené v prosinci 2022 Státním fondem životního prostředí
(SFŽP), zprostředkovatelem Programu „Životní prostředí, ekosystémy a změna
klimatu“ financovaného z Norských fondů 2014–2021 (NF).
Středočeský kraj finančně podporuje obce v péči o nově vysazené
stromy. Na každý strom, který byl pořízen za peníze z národních zdrojů,
mohou obce získat dar 1500 korun. V rozpočtu kraje na letošní rok je na
tento program vyčleněno 2 miliony korun. O dar nyní požádaly další tři
obce a krajské zastupitelstvo jejich žádostem vyhovělo.
Ministerstvo životního prostředí plní další vládní úkol. Do legislativního
procesu poslalo návrh na ústavní změnu, která zajistí vyšší ochranu vody a
vodních zdrojů.
Data získávaná prostřednictvím leteckého snímkování jsou v mnoha ohledech
klíčová pro přizpůsobování se změnám klimatu. Nepostradatelná jsou jmenovitě
u tvorby regionálních i lokálních adaptačních strategií. Důležitou roli
hrají rovněž při plánování umisťování fotovoltaických elektráren. Pomocí
leteckých snímků lze také přehledně sledovat kondici lesní vegetace a rychle tak
reagovat na případné napadení porostu kůrovcem. V zahraničí se letadla
využívají i k monitorování stavu ledovců či při ochraně migračních
tras živočichů.
Dne 6. června 2023 se na Ministerstvu zdravotnictví na základě výzvy Svazu
měst a obcí ČR uskutečnilo jednání ve věci novely nařízení vlády
č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a
vibrací, a jejich dopadů na města a obce. Předmětem jednání byla nová úprava
hygienických limitů hluku (dále jen „hygienické limity“) na komunikacích.
Jednání se konalo za účasti zástupců Svazu měst a obcí ČR, zástupce spolku
Koridor D8, zástupců Národní referenční laboratoře pro komunální hluk a
představitelů dotčených samospráv.
Města a obce zapojené do projektu Odpady Olomouckého kraje schválily poskytnutí
finančních prostředků na realizaci projektu. Díky tomu se po dlouhých debatách
dostává projekt do fáze realizace.
Zajistit vodní zdroje s pitnou vodu pro obyvatele, zadržet a posílit vodu
v krajině pro přírodu i zemědělskou produkci a zabezpečit energetické
zdroje. To jsou hlavní cíle Koncepce ochrany před následky sucha pro území České
republiky na období 2023–2027 Ministerstva zemědělství (MZe). Materiál vypracovaný
ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) schválila vláda.
Zájemci o podzimní výsadbu alejí, sadů, remízků ale i samostatných
stromů mimo les mohou nyní zažádat o granty Sázíme budoucnost. Aktuálně
Nadace Partnerství nabízí hned tři výzvy: administrativně zjednodušený grant do
30 tisíc korun, výzvu do 150 tisíc a poslední, specifickou pro obec, která
letos vysadí tradiční Alej svobody. Celkem má v úmyslu Nadace Partnerství
prostřednictvím grantů na podzimní výsadby rozdělit téměř 5,6 milionů
korun. V celoročním součtu pak počítá s částkou 18 milionů.
Po roce se v Trpišově na Chrudimsku opět řešila doprovodná silniční
zeleň. Stejně jako loni se na seminář pořádaný Správou a údržbou silnic
Pardubického kraje sjela řada odborníků z celé republiky. Vzhledem k tomu,
že toto téma v mnoha ohledech naráží i na aktuální legislativu, nenechali
si ho ujít vedle ekologů, arboristů, dendrologů a samozřejmě silničářů ani
vrcholní politici, včetně ministra životního prostředí Petra Hladíka.
Spolek Arnika ukončil sérii seminářů, při kterých ve čtyřech městech
(Pardubicích, Brně, Olomouci a Ostravě), informoval spolu s vědci
z Přírodovědecké fakulty Univerzity Ostrava, o možnostech využití
říční krajiny při uvolnění územních rezerv po zrušení megalomanského projektu
DOL.
Sucho je v posledních letech všudypřítomným problémem, se kterým se
potýkají domácnosti i obce. Ke změnám lokálního mikroklimatu přispívá také
odtok dešťové vody bez dalšího užitku do kanalizace. Až dvě třetiny zpevněných
povrchů totiž tvoří nepropustné chodníky, parkoviště a další plochy
související s automobilovou dopravou. Proto v rámci modrozelené architektury
vznikají opatření, která mají pomáhat snížení povrchového odtoku a
efektivnějšímu využití srážkových vod. Tato řešení jsou také často
podporována z různých dotačních programů.
Hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek tento týden přijal skupinu starostů
z partnerského francouzského regionu Grand Est, konkrétně z lokality Bure,
kde s největší pravděpodobností vznikne hlubinné úložiště pro jaderný
odpad nejen z padesátky jaderných reaktorů. Francouzské státní úřady musí do
roku 2027 rozhodnout o definitivní stavbě, už nyní se v lokalitě nachází
podzemní laboratoře, kde odborníci už téměř 20 let studují možnosti
ukládání opadu. Tuto lokalitu si loni v létě osobně hejtman Vysočiny
prohlédl.
Na území města Brna byl v dubnu 2021 zahájen projekt TROMSO, který má
přispět k monitorování stavu ovzduší a zavádění opatření na jeho
zlepšení. Projekt probíhá ve spolupráci s Ekonomicko-správní fakultou
Masarykovy univerzity. Mezi hlavní aktivity projektu patří roční monitoring kvality
ovzduší ve 12 brněnských lokalitách a doplňkové senzorické měření kvality
ovzduší v blízkosti dětí školního věku. Výstupem pak bude aktualizace
Akčního plánu, který pomůže ke zlepšení kvality ovzduší. Projekt je ze
100 % financován z Norských fondů a výsledky budou známy v průběhu
května letošního roku.
V sobotu 22. dubna 2023 proběhla v Bruntálu Alejová slavnost, která
zakončila anketu Alej roku 2022. Alejová slavnost proběhla v Lipové aleji na
Uhlířském vrchu, pro kterou hlasovalo v anketě 1041 lidí.
Vědci z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU budou zkoumat volně žijící
živočichy ve městech, suchozemské i ty vázané na vodu. Kvůli jejich
přítomnosti ve městech může docházet přenosu k chorob nebo parazitů na
domácí mazlíčky i na člověka. V ojedinělých případech může docházet
i ke krizovým situacím, jako je napadení člověka. Výstupem dvouapůlletého
projektu bude návod pro města, jak tyto situace řešit a jak je komunikovat směrem
k veřejnosti.
Moravskoslezský kraj rozdělí obcím celkem 3 miliony korun na podporu
třídění bioodpadů v domácnostech. Obcím také stejně jako vloni přispěje
na projektové dokumentace překládacích stanic. Obce si budou moci
o dotaci požádat během června tohoto
roku.
Celkem 324 tisíc korun chce poskytnout Středočeský kraj pěti obcím, které
požádaly o peníze na následnou péči o nově vysazené stromy. Celkový
objem finančních prostředků vyčleněných na tento účel v rozpočtu kraje na
rok 2023 je 2 miliony korun. Rozdělení projednali radní, konečné slovo bude mít
zastupitelstvo.
Se současnou, plánovanou, ale i historickou těžbou v regionu seznamuje
odborníky i laiky dokument nazvaný Databáze ložisek nerostných surovin
v Libereckém kraji, který přehledně shrnuje veškerá ložiska na území kraje a
je nově přístupný veřejnosti.