K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Komentář k povinnosti vyplývající z § 3 a 5 zák. 238/1992 v akt. znění

Datum: 25. 5. 2005, zdroj: Oživení, rubrika: Reforma veřejné správy

Podle § 3 zákona č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění pozdějších předpisů se rozumí čestným prohlášením oznámení o osobním prospěchu, oznámení o činnostech, oznámení o příjmech a darech a oznámení o nemovitém majetku. Oznámení o činnostech se podává podle § 5 zákona o střetu zájmů. Na základě přechodných ustanovení čl. II zákona č. 96/2005 Sb., který novelizoval zákon o střetu zájmů, podají oznámení o činnostech podle § 5 zákona o střetu zájmů členové zastupitelstev (ve smyslu legislativní zkratky), kteří byli členy příslušného zastupitelstva ke dni účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí činnosti tohoto zákona, tj. nejpozději do 31. března 2005.

Podle § 12 zákona o střetu zájmů může příslušný výbor (v tomto případě kontrolní výbor) svým usnesením vydat doporučené vzory oznámení o činnostech, oznámení o příjmech a darech a oznámení o nemovitém majetku. V případě, kdy tak neučiní, může každý zastupitel podat oznámení ve formě dle vlastního uvážení, avšak vždy v souladu se zákonem. Sankci za nedodržení ustanovení zákona o střetu zájmů lze uložit v případě, kdy zastupitel jedná v rozporu s prohlášením nebo jej neučinil, ačkoliv jej učinit měl.

V souvislosti s podáváním oznámení o činnostech vyvstala otázka, nakolik musí být oznámení o činnostech konkrétní. Zda postačí pouze oznámení o tom, že zastupitel nebo jeho manžel provozují podnikatelskou činnost nebo zda musí být tato podnikatelská činnost (nebo jiná činnost podle § 5 odst. 1 zákona o střetu zájmů) podrobněji specifikována.

Zákon o střetu zájmů výslovně nestanoví povinnost přesně specifikovat, jakou podnikatelskou činnost zastupitel vykonává, členem jakého řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby je nebo u koho vykonává výdělečnou činnost v pracovním, služebním nebo obdobném poměru. Pokud srovnáme jednotlivé druhy čestných prohlášení podle § 3 zákona o střetu zájmů, míra "podrobnosti" u jednotlivých druhů oznámení je rozdílná. V oznámení o prospěchu veřejný funkcionář pouze oznamuje svůj poměr (nebo poměr osob blízkých je-li mu znám) k projednávané věci. Oproti tomu v oznámení o peněžních příjmech a darech podle § 6 zákona o střetu zájmů, jsou náležitosti přesně specifikovány v odstavci 2. Veřejný funkcionář je povinen v přiznání správně a úplně uvést výši, druh a zdroj každého peněžního příjmu. U ostatních druhů čestných prohlášení takto přesná specifikace není.

Pokud se vrátíme zpět k problematice oznámení o činnostech podle § 5 zákona o střetu zájmů, v určitých případech se lze k přesnější specifikaci dobrat. Podle § 5 odst. 3 zákona o střetu zájmů, se písemné oznámení doručuje vždy v případech zahájení nebo ukončení "této činnosti". Z uvedeného vyplývá, že pokud bude zahájena nebo ukončena konkrétní činnost specifikovaná v § 5 odst. 1 zákona o střetu zájmů, nelze podat oznámení o činnosti bez podrobnější specifikace této činnosti. Můžeme konstatovat, že specifikace musí být alespoň natolik určitá, abychom mohli odlišovat zahajovanou nebo ukončovanou činnost od jiných činností již vykonávaných ve smyslu § 5 zákona o střetu zájmů.

Pokud výše uvedený text shrneme, ze zákona o střetu zájmů výslovně nevyplývá jak podrobné oznámení o činnostech musí vypadat, co musí obsahovat. Lze však doporučit, aby v oznámení o činnostech docházelo alespoň k takovým specifikacím jednotlivých činností, na základě kterých bude možné jednotlivé činnosti od sebe rozlišovat.

Mgr. Lukáš Váňa, SMO ČR

TOPlist
TOPlist