Finanční stabilita měst a obcí je důležitá i pro banky

Financování měst a obcí je pro řadu bank v České republice známou a dobře uchopitelnou oblastí. Od počátku minulého roku můžeme u peněžních ústavů sledovat opětovné oživení zájmu pomáhat městům a obcím s realizací jejich investic. Přes ochotu bankovního sektoru financovat města a obce však lze pozorovat velmi rozdílné reakce jednotlivých bank na některé veřejné zakázky.

Z tohoto důvodu jsme se rozhodli oslovit Komerční banku a shrnout její doporučení v oblasti základního koncepčního řízení. Zde vám je přinášíme:

1. Udržení kladného přebytku běžného rozpočtu

Běžný rozpočet je ta část rozpočtu, ve které lze uplatňovat aktivní finanční politiku prostřednictvím řízení příjmové a výdajové stránky rozpočtu. Na straně běžných příjmů jde o mobilizaci rezerv v příjmech, jakými jsou koeficient daně z nemovitosti, poplatky za svoz komunálního odpadu, provozní dotace pro dopravní podniky vlastněné městy apod. Na straně výdajů je pak třeba sledovat jejich adekvátní redukci, která většinou dopadne negativně na sociální politiku obce, na dotace pro volnočasové aktivity občanů a jiné.

2. Budování rozumné úrovně finančních rezerv

pro budoucí, především investiční, potřeby.

3. Aktivní řízení dluhové služby včetně řízení úrokových nákladů

Při rozhodování o nových investičních úvěrech je nutno vzít v úvahu stávající zadluženost obce včetně splátek nového úvěru. Dobrým vodítkem pro určení optimálního zadlužení je ukazatel krytí dluhové služby, tzn. poměr přebytku běžného rozpočtu k roční dluhové službě. Tento poměr by měl v případě měst a obcí dosahovat minimální hodnoty 1,2. V případě částečného splácení dluhové služby z fondů EU je nutno ukazatel modifikovat následovně: (přebytek běžného rozpočtu + EU dotace) / roční dluhová služba. Minimální hodnota by v tomto případě měla být opět 1,2.

S ohledem na dlouhodobost investičních úvěrů, které přesahují v případě měst a obcí i horizont 15 let, je nutné také aktivní řízení úrokových nákladů. Pohyblivá úroková sazba je sice levnější než fixní, na druhou stranu však představuje riziko nekontrolovatelného růstu úrokových nákladů v dlouhodobém horizontu. Vhodným doplňkem úvěru jsou v tomto případě takzvané zajišťovací instrumenty, které umožňují aktivně řídit úrokové náklady. Například Komerční banka nabízí vedle těchto standardních zajišťovacích instrumentů také strukturovanou sazbu, která umožňuje kdykoli přejít ze sjednané pohyblivé sazby na sazbu pevnou, a to bez jakýchkoli poplatků.

4. Správná prioritizace investic

a řízení rozvojových konceptů v jednotlivých rozpočtových oblastech spolu se správným rozložením investic v čase podle schopnosti jejich financování.

5. Správná volba parametrů úvěru

tedy délky doby čerpání podle předpokládaného vývoje harmonogramu výstavby a vyplacení dotace a doby splácení úvěru podle schopnosti rozpočtu unést roční dluhovou službu. Ideálním způsobem financování je kombinace revolvingového úvěru s postupně spláceným úvěrem. Po dobu výstavby umožňuje revolvingový úvěr opakované čerpání a splácení na základě reálné rozestavěnosti projektů a platebního kalendáře města. Zůstatek revolvingového úvěru je pak "překlopen" do dlouhodobě spláceného úvěru. Splátky tohoto úvěru, a tím i jeho finální splatnost, by měly být odvozeny od schopnosti generovat vlastní zdroje v rámci běžného rozpočtu na pokrytí celkové dluhové služby (viz výše uvedený ukazatel krytí dluhové služby).

6. Správná volba produktu dluhového financování a zajištění z něho vyplývajících rizik

• Krátkodobý revolvingový úvěr či kontokorentní úvěr k překlenutí časového nesouladu mezi příjmy a výdaji rozpočtu (není určen k doplnění chybějících příjmů v důsledku poklesu daňových příjmů). Překlenovací úvěr musí být volen v přiměřeném objemu ve vztahu k celkovým provozním příjmům rozpočtu.
• Odkup pohledávek s postihem nebo bez postihu na postupitele (dodavatele díla) k financování jednotlivých projektů s maximálně střednědobým horizontem splatnosti pohledávek. Klade nároky na právní řešení smlouvy o dílo, které takové postoupení pohledávek umožňuje.
• Dlouhodobý investiční úvěr se splatností 10 až 20 let.
• Program PONTE II – produkt Komerční banky kombinuje zmíněný revolvingový úvěr s dlouhodobým investičním úvěrem (využitelný nejen pro investice s EU dotacemi).
• Zajištění pohyblivých úrokových sazeb – řízení úrokových nákladů; například:
  • tzv. swapové operace pro již existující úvěry;
  • strukturované sazby pro nové úvěry (způsob fungování je popsán výše v textu);
  • zajištění kurzových rizik (využíváno spíše výjimečně, a to u linek poskytovaných Evropskou investiční bankou).

Závěrem

Chtějí-li být města a obce i nadále atraktivními klienty pro bankovní sektor, můžeme jen doporučit osvojení si výše popsaných pravidel a instrumentů koncepčního řízení. Municipality by však kromě toho měly také dbát na budování vyváženého partnerského vztahu se svou financující bankou, která jim mnohdy může nejen poskytnout samotné financování či jiný vhodný produkt, nýbrž jim v případě své erudovanosti dokáže nabídnout tak potřebné rady a doporučení. Domníváme se, že právě při takto vyváženém dvoustranném vztahu si může mnoho obcí a měst ušetřit čas a finanční prostředky spojené s přípravou a realizací svých investic.