Koncepce sociálního bydlení

Sociální bydlení je interdisciplinární systém, ve kterém je třeba současně realizovat celou řadu opatření sociální pomoci pro osoby, které jsou shledány jako pomoci potřebné, resp. jsou v bytové nouzi z různých důvodů (např. materiálních, sociálních, psychologických, etnických aj.).

Současný stav je dlouhodobě neudržitelný bez přijetí právních úprav, které zajistí propojení jednotlivých dílčích opatření současného systému do jednoho, jenž umožní adekvátně reagovat na objektivní potřeby obyvatel.

Toto jsou slova z úvodu strategické části Koncepce sociálního bydlení, která byla v březnu rozeslána do připomínkového řízení. Více než rok pracovalo několik týmů pod gescí Ministerstva práce a sociálních věcí, aby se naplnil jeden z hlavních programových cílů současné vlády. Jedná se o propracovaný a obsáhlý dokument.

Vzhledem k ožehavé společenské problematice, která se má řešit, je předložený materiál obšírně komentován a předčasně, mnohdy ukvapeně hodnocen. Je třeba si uvědomit, že vyřešení problematiky sociálního bydlení bude vyžadovat ještě hodně práce. Především se bude muset reagovat na oprávněné připomínky, dále bude nutno převést koncepční záměry do legislativní podoby zákona o sociálním bydlení a nakonec přistoupit k dlouholeté a nejednoduché realizaci velkolepých záměrů, ve kterých stěžejní úlohu mají sehrát obce a města. Právě proto budeme koncepci věnovat poměrně velkou pozornost. V dnešním vydání zveřejňujeme podstatnou (ale přesto krácenou) část dokumentu, který je stále v připomínkách, a otiskujeme také některé první názory představitelů zainteresovaných institucí.

Obr. 1. Systém sociálního bydlení

Cíle koncepce

Cílem navrhovaného systému sociálního bydlení je zajistit osobám, které splní zákonem stanovená kritéria, důstojné podmínky pro bydlení a rovněž snížit pravděpodobnost pádu do chudoby. Preventivní činnosti realizované státní sociální politikou jsou důležitou součástí systému sociálního bydlení. Neméně důležitými strategickými dokumenty jsou plány rozvoje sociálních služeb na krajské nebo komunitní plány obcí, popř. další dokumenty týkající se sociálního vyloučení.

Koncepce sociálního bydlení má sloužit ke zvýšení dostupnosti bydlení pro všechny osoby, které jsou nyní bez domova, žijí v nejistých či nevyhovujících podmínkách, a ke zvýšení schopnosti udržet si bydlení u těch osob, které bydlení mají, ale jsou ohroženy jeho ztrátou.

Hlavní vizí sociálního bydlení je, aby důstojné bydlení bylo dostupné každému za rovných podmínek, a to nejen skrze vlastnické bydlení.

Předpoklady naplnění vize

Je vyloučeno, aby rodiny s dětmi žily v nevyhovujících bytových podmínkách. Počet lidí bez přístřeší, na ubytovnách, v institucích či v sociálně vyloučených lokalitách by se měl výrazně snižovat. Podstatným způsobem by se měl také snížit počet lidí, kteří vynakládají na bydlení nepřiměřeně vysokou část svých příjmů (např. podstatná část seniorů). Jednotlivcům i rodinám je současně v systému garantována možnost využít podpůrné nástroje sociální politiky (sociální služby a sociální pracovníci na obcích).

Naplnění této vize nesmí mít negativní dopady na domácnosti využívající současné nástroje (dávkové systémy např. příspěvek či doplatek na bydlení nebo sociální či další služby). Domácnosti tak budou dále podporovány současnými nástroji, které se budou dále kvalitativně, legislativně i prakticky rozvíjet. Předpokladem pro naplnění vize je účinné využití stávajících nástrojů sloužících k zajištění bydlení, jejich zefektivnění, zlepšení jejich účinnosti, doplnění jejich vynutitelnosti a sjednocení výkladů.

Druhým klíčovým předpokladem je přijetí zákona o sociálním bydlení. Ten by měl především definovat sociální bydlení, formy sociálního bytu i osoby oprávněné o sociální bydlení žádat a rozdělit povinnosti při zajištění sociálního bydlení mezi stát, obce a oprávněné osoby, a také zajistit udržitelnost financování celého systému.

K naplnění vize bude docházet průběžně a je podmíněno úpravou právního prostředí v ČR a implementací opatření, která jsou součástí Strategických cílů. Veškerá opatření musí být současně provázána se zajištěním jejich financování s maximálním využitím evropských fondů a veřejných zdrojů.

Základní principy systému

• Princip solidarity je základním principem sociální politiky státu. Společenská solidarita upevňuje sociální smír ve společnosti. Princip rovnosti a nediskriminace navrhovaná opatření nesmí vést k sociálnímu vyloučení či ho podporovat. Systém sociálního bydlení nesmí podporovat diskriminaci v přístupu ke konkrétním složkám sociálního bydlení. Vždy je nutné posuzovat individuální situaci každé osoby, které vzniká nárok na vstup do systému, zejm. ve vztahu k sociální situaci a bytové nouzi. Diskriminace na základě rasy, věku, pohlaví, sexuální orientace apod., ani zadluženost osoby či domácnosti, nesmí být bariérou ke vstupu do systému. Delegování kompetence – znamená, že konkrétní výběr nástrojů systému i způsoby jejich aplikace je třeba ponechat na příslušné úrovni veřejné správy a samosprávy.
• Princip bydlení na prvním místě – zásluhovost není podmínkou přístupu k bydlení, jehož uspokojení je prvním předpokladem pro úspěšnou sociální pomoc. Cílem je zabezpečit bydlení v bytech (nikoliv v ubytovnách).
• Individuální a diferencovaný přístup – nástroje sociálního bydlení musí být schopny reagovat na různé potřeby různých osob, a to již od okamžiku ohrožení ztrátou bydlení až po návrat či vstup do bydlení. Princip dostupnosti – nástroje sociálního bydlení musí zajistit místní dostupnost sociálního bydlení nejen v úrovni materiální a faktické, ale i v oblasti informační.
• Princip dobrovolnosti – nástroje systému sociálního bydlení nesmí uživatele nutit k uspokojování potřeb bydlení určitým způsobem. Princip posilování kompetencí – k vlastní odpovědnosti a ke schopnosti udržení standardního bydlení. Princip sociální adaptace na podmínky bydlení – učení se obvyklému způsobu života. K naplnění bude zajištěna sociální práce nebo sociální služby a různé formy sociálního bydlení. Princip prevence – předcházení vzniku bytové nouze nebo jejího zhoršení až do situace, kdy bude k jejímu řešení nutné využít mechanismy krizových, sociálních a dostupných bytů.
• Efektivní vynakládání veřejných prostředků a nastavení pravidel v oblasti sociálního bydlení takovým způsobem, aby systém nevytvářel jednoduše a systematicky zneužitelné mechanismy.
• Zásadní pro úspěch systému sociálního bydlení je souběžné poskytování takové podpory a po tak dlouhou dobu, kterou ten který člověk potřebuje (zejm. podpora sociální práce). Pro splnění tohoto úkolu se předpokládá individuální sociální šetření a práce.

Obr. 2. Jednotlivé komponenty systému sociálního bydlení

Hlavní teze fungování systému

• Sociální bydlení je interdisciplinární systém, ve kterém je třeba současně realizovat celou řadu opatření sociální pomoci pro osoby, které jsou shledány jako pomoci potřebné.
• Podmínkou nároku na pomoc v systému sociálního bydlení je bytová nouze nebo nepříznivý poměr příjmů a výdajů osob spojených s bydlením.
• Systém sociálního bydlení musí reflektovat prevenci sociálního vyloučení a musí obsahovat motivační prvky tak, aby sociální bydlení nebylo zneužíváno nebo nadužíváno. Naplnění cíle předpokládá pravidelnou sociální práci.
• Systém sociálního bydlení sestává z využívání sociálních služeb (vznik nové sociální služby, tzv. krizové bydlení), z ošetření příspěvkem státu na bydlení, z využívání sociálních nebo dostupných bytů.
• Systém sociálního bydlení není nastaven rigidně, vždy bude posuzována individuální situace člověka na základě sociálního šetření. Je možné procházet krizovým bydlením, sociálním bytem, dostupným bytem. Je možný přímý vstup do systému sociálního bydlení bez mezistupně krizového bydlení a sociálního bytu („Housing First“ – bydlení především).
• Zákon stanoví obcím povinnost vytvářet fond sociálního bydlení (byty evidované v rejstříku fondu sociálního bydlení), který se skládá z bytů ve stavbách ve vlastnictví obce anebo jiných vlastníků, s nimiž obec uzavřela smlouvu o zajištění sociálního bydlení.

Smlouva o užívání a platby

• Osoba, která získá osvědčení o nároku na pomoc v systému sociálního bydlení, požádá obec o pomoc při řešení bytové nouze, případně také o přidělení bytu zařazeného do fondu sociálního bydlení. V případě dostatečné kapacity uzavírá smlouvu o užívání sociálního nebo dostupného bytu s obcí.
• Na smlouvu o užívání sociálního nebo dostupného bytu se nepoužijí obecná ustanovení o nájmu bytu. Bude platit zafixování horní hranice platby za užívání sociálního bytu, a to tak, aby včetně dalších nákladů na bydlení nepřesáhla stanovenou mez a současně nebyla vyšší než stanovené normativní náklady na bydlení.
• Sociální byt je standardní, zkolaudovaný byt určený pro trvalé bydlení.
• V případě neschopnosti platby za užívání sociálního nebo dostupného bytu kompenzovat celkově nižší příjem domácnosti či předejít její bytové nouzi, doplní systém dávek v oblasti bydlení příjem domácnosti přinejmenším na současnou úroveň reziduálního příjmu. Smlouva o užívání sociálního nebo dostupného bytu je uzavírána na dobu určitou dvou let. Před jejím uplynutím se testují příjmy oprávněné osoby. Nepřesáhne-li výše příjmu oprávněné domácnosti zákonem stanovenou mez, dojde k nabídce smlouvy na další dva roky s vyšší úrovní platby. Přesáhne-li výše příjmu oprávněné domácnosti zákonem stanovenou mez, oprávněná osoba může byt užívat nejdéle po dobu dalších dvou let. Platba se však v následujícím roce zvýší o 15 %. Další rok se platba zvýší na úroveň nájemného v místě obvyklého za obdobný byt (pokud tím náklady v obou letech nepřekročí 40 % příjmů domácnosti, popř. nedojde-li ke zhoršení ekonomické situace domácnosti). Po uplynutí tohoto období smlouva o užívání sociálního nebo dostupného bytu skončí, oprávněná osoba ho vyklidí.
• Byty jiného vlastníka smí obec vložit do fondu sociálního bydlení pouze na základě uzavřené smlouvy s vlastníkem, včetně případné smlouvy s jinou obcí v témže správním obvodu obce s rozšířenou působností.
• V případech hodných zvláštního zřetele uspokojí nárok na bydlení místo obce obecní úřad obce s rozšířenou působností, a to buď prostřednictvím fondu sociálního bydlení, nebo prostřednictvím pobytové sociální služby prevence.
• Rejstřík fondu sociálního bydlení vede Ministerstvo práce a sociálních věcí. Údaje se poskytují obcím a krajům. Veřejnosti jsou přístupné pouze informace o počtu bytů podle jednotlivých obcí a o jejich obsazenosti.

Povinnosti obce a sankce

• Zákon stanoví obcím povinnost minimální velikosti fondu sociálního bydlení na jejich území. Jako optimální se jeví výše 5 % pro sociální a dostupné byty z celkového počtu bytů na území obce (bude upraveno nařízením vlády na základě analýz s přihlédnutím k socioekonomickým charakteristikám a jejich vývoji v místě, obec si rozhodne na základě znalosti demografické situace poměr sociálních a dostupných bytů). Pro tuto povinnost bude stanovena minimální velikost obce. Tohoto počtu bytů budou muset dosáhnout obce postupně nejpozději k datu stanoveného zákonem, ale lze předpokládat, že cílového stavu nebude možné dosáhnout v řádu desítek let.
• V případě, že obec nedisponuje dostatečným veřejně vlastněným fondem odpovídajícím vytyčenému cíli využije možnosti zajistit sociální bydlení skrze smlouvy s majiteli existujícího bytového fondu na svém území. Náklady na provoz takto získaných bytů nesmí překročit místně obvyklé nájemné.
• V případě, že ve veřejné soutěži či aukci nedojde k naplnění poptávky vyhovující kritériím stanoveným v obecných pravidlech sociálního bydlení, tedy zejména ceny, požadovaných standardů a nároků na nesegregaci, obec informuje o rozsahu nutné investiční intervence na svém území a stane se žadatelem investičních prostředků za účelem realizace dané investice. V případě, že obec neplní tři výše uvedené kroky při sledování všech zákonem stanovených podmínek se stanoví sankční odvody. Tyto odvody by neměly být neodůvodněně vysoké, ale měly by být dostatečné pro zajištění sociálního bydlení osobám s osvědčením o nároku na pomoc v systému sociálního bydlení, u nichž obec sama nezajistí dostupnou kapacitu, která by byla zajištěna přenesenou působností.
• Náklady úhrad spojených s bydlením hradí primárně do výše stanoveného limitu oprávněná osoba. V případě splnění zákonných podmínek sociálních předpisů i prostřednictvím příslušných dávek, které budou specificky upraveny v případech, kdy je poskytnut sociální byt.

Garance státu

• Stát touto koncepcí garantuje pronajímatelům eliminaci rizika při pronajímání bytů. Jde zejména o eliminaci obav z neplacení platby za užívání sociálního bytu, zničení bytů, a to prostřednictvím:
• garance finanční – uživatelé sociálních bytů budou mít dostatečné zdroje (dávkové systémy) a budou zavázáni použít dávky na bydlení k úhradě platby za užívání sociálního nebo dostupného bytu
• garance v oblasti sociální práce a sociálních služeb – veřejná správa bude mít dostatečné zdroje na pokrytí potřebné sociální práce, která bude zvyšovat kompetence nájemníků.
• Nad rámec principu garancí jde i o obavy obcí z patologických projevů spojených s bezdomovectvím či sociálním vyloučením (sociální patologie – krádeže, obtěžování na veřejnosti). Z hlediska veřejných transferů jde i o to, že eliminací problémových jevů díky aplikaci systému sociálního bydlení dojde ke snížení vyvolaných druhotných nákladů s tím spojených (náklady na policii, úklid veřejných prostranství, apod.).
• Osoby využívající systém sociálního bydlení budou podporovány pro řešení dalších sociálních či sociálně-právních problémů sociálními službami (odborného sociálního poradenství, např. s využitím občanských poraden, terénními sociálními službami).

Tři formy sociálního bydlení

• Krizový byt bude poskytován na základě smlouvy o poskytnutí sociální služby (viz zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách). Formy sociálního bytu budou poskytovány na základě smlouvy o užívání sociálního bytu. Nový typ specifické smlouvy bude legislativně zakotven. Optimální se jeví situace poskytnutí krizového ubytování na dobu šesti měsíců. Poté by měl následovat přesun do dostupného nebo sociálního bytu (v souladu s výsledky sociálního šetření).
• Budování systému sociálního bydlení bude vázáno na zhodnocení konkrétních situací v příslušných obcích. V úvahu je nutné vzít údaje z územního plánu a rozvoje, z aktuálních dat o stavu a vývoji zaměstnanosti, demografických dat, stavu občanské vybavenosti apod. Cílem je provázat příležitosti zaměstnání s bydlením a zároveň rozptýlit tzv. sociální ghetta. Dvě formy sociálního bydlení (sociální a dostupný byt) bude realizován v rámci samostatné působnosti obce.

Návrh, který je uveden v koncepci nijak nepopírá samostatnou působnost obcí. Vychází se zejména z § 35 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, kde je mj. uvedeno: „ § 35 (2): … Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.

Systém sociálního bydlení však musí vytvořit takové podmínky, které obcím dají dostatečné nástroje (legislativní, finanční, sociální aj.), aby tuto úlohu mohly naplňovat.

Systém sociálního bydlení sestává prioritně z nástrojů sociální a bytové politiky (sociální služby, sociální práce, sociální dávky, sociální byty).

Čerpání služeb v systému sociálního bydlení závisí na projevení svobodné vůle občana. Občan, který se uchází o zařazení do systému, podá žádost na úřadu práce na úrovni ORP. Po splnění zákonem stanovených podmínek provede úřad s žadatelem majetkový a příjmový test a individuální sociální šetření. Na základě zhodnocení pracovníky úřadu bude občanovi vydáno osvědčení o nároku na pomoc v systému sociálního bydlení. Na základě individuálního zhodnocení může dojít např. k poskytnutí sociálního poradenství vedoucího k vyřešení situace. V případě negativního stanoviska (neudělení osvědčení) se může občan odvolat (odvolací orgán MPSV). Proces vydávání osvědčení a případné podávání námitek se budou řídit správním řádem ČR.

Po získání osvědčení je občanovi poskytnuta pomoc, a to na základě výsledků sociálního šetření, zhodnocení situace a jeho potřeb.

Jako optimální se jeví čekací lhůta nejdéle šest měsíců (cílový stav). V případě, že žadatel je bez střechy nad hlavou, využije stávající síť sociálních služeb nebo krizové bydlení jako novou sociální službu (cílový stav šest měsíců začne platit po ukončení přechodné doby, která je nezbytná pro vytvoření dostatečného fondu sociálního bydlení). Dle disponibility fondu sociálního bydlení se budou stanovovat čekací lhůty. V zákoně budou ustanoveny prioritní cílové skupiny.

U osob obývajících sociální byty a krizové bydlení bude stanovena obligatorní soustavná sociální práce (mj. zvyšování kompetencí samostatného bydlení v běžném bytě) na základě posouzení a zhodnocení situace občana/domácnosti a rozhodnutí příslušného úředníka.

Byty občanům zajišťuje (fyzicky) obec. Ta bude mít vstup do rejstříku sociálního bydlení, včetně seznamu čekatelů, kteří získali osvědčení s jejich údaji. O přidělení bytu domácnosti rozhoduje obec. MPSV plní funkci metodického a kontrolního orgánu. Zároveň dohlíží i na naplňování zákonem stanoveného povinného počtu sociálních a dostupných bytů v obci. Krizové bydlení (sociální službu) plánuje kraj, dle zákona o sociálních službách, ve spolupráci s obcemi.

Osoby v sociálním bytě i dostupném bytě se podrobí minimálně 1× ročně majetkovému a příjmovému testu, popř. individuálnímu sociálnímu šetření. Výsledek ukáže, zda osoba i nadále spadá do cílové skupiny, tj. zda-li trvá nárok na setrvání v sociálním anebo dostupném bytě. Základní doba pro poskytnutí sociálního a dostupného bytu se stanoví na dva roky. V případě, že po dvou letech osoba/domácnost neodpovídá nastaveným pravidlům, např. zvýší se příjem vlivem získání zaměstnání apod., bude platba za užívání sociálního bytu zvýšena maximálně o 15 %. Po dalších dvou letech, pokud výsledek testování ukáže příjmy na stejné úrovni nebo vyšší, tak sociální či dostupný byt osoba/domácnost opouští. V této fázi mohou nastat dvě variantní řešení. První varianta znamená, že osoba byt opouští fyzicky a hledá si bydlení na otevřeném trhu s byty. V druhém případě osoba v přiděleném bytě zůstává, ale byt bude vyřazen z rejstříku sociálních bytů a bude uzavřena nájemní smlouva podle občanského zákoníku a sjednáno nájemné. Specifické podmínky užívání sociálních a dostupných bytů upraví zákon tak, aby nebyla potlačena motivační funkce příjmů z pracovní činnosti. Lze předpokládat, že u některých skupin osob, které např. pobírají starobní nebo invalidní důchod, bude výše jejich příjmů konstantní, a tedy tyto osoby mohou v bytě zůstat i nadále. Povinností však i nadále zůstává podmínka majetkového a příjmového testování.

Obce musí splnit zákonem stanovenou povinnost zajištění určitého procenta sociálních a dostupných bytů (poměr mezi těmito typy určuje obec na základě demografické struktury svých obyvatel a sociální situace). Pro správu tohoto fondu budou obce zřizovat obecní fond rozvoje sociálního bydlení (OFRSB). Tento fond budou tvořit byty a také finanční prostředky určené na provoz těchto bytů. Bytový fond bude naplňován vlastní výstavbou, rekonstrukcí nebo stávajícími byty v obecním vlastnictví určenými pro sociální bydlení. Dále bytovým fondem nestátních neziskových organizací, soukromých vlastníků nebo investorů. Obec s těmito subjekty uzavírá rámcovou smlouvu o zajištění bydlení. Náklady spojené s provozem bytu hradí obec (prostřednictvím financí v OFRSB). Předpokládá se, že (zejména menší obce) budou moci využívat tzv. svazku obcí při naplňování zákonem stanovených povinností vůči uspokojení nároku na sociální bydlení svých občanů.

Je zvažována možnost, aby při výstavbě nových bytových domů bylo povinností developerů vyhradit určité procento nově vznikajících bytů jako sociální nebo dostupné.

Systém financování sociálního bydlení

Obci bude ve spolupráci s pobočkou úřadu práce na úrovni ORP v souladu se zákonem stanovena potřeba rozvoje sociálního bydlení na jejím území. Obec zřídí Obecní fond rozvoje sociálního bydlení, který bude sestávat z vázaného účtu a z bytového fondu, který bude sloužit pro sociální bydlení a tedy splňovat jeho definiční kritéria.

Tento bytový fond může sestávat:

• z bytů v obecním vlastnictví,
• z bytů v soukromém vlastnictví, u kterých obec smluvně zajistí dlouhodobé poskytování v rámci systému sociálního bydlení dle stanovených pravidel.

Celkové fungování navrženého systému financování je blíže zobrazeno na obrázku 3.

Obr. 3. Navržený systém zajištění a financování sociálního bydlení

Při poskytování sociálního bydlení domácnosti s nárokem na dostupný nebo sociální byt bude (nehledě na vlastnictví nemovitosti) smluvní stranou smlouvy o užívání sociálního nebo dostupného bytu obec. Zároveň bude smluvním zprostředkovatelem energií a dalších nezbytných služeb pro domácnosti. Rizika spojená a nesená obcí ve výši pojištění budou zahrnuta ve výpočtu platby za možnost užívání sociálního nebo dostupného bytu, kterou budou obce účtovat domácnostem a na kterou budou poskytovány dávky v oblasti bydlení ze státního rozpočtu.

Sama obec pak bude ve zvláštním a nově definovaném právním vztahu s případným soukromým majitelem či neziskovou organizací, která bude dostatečný bytový fond pro ni zajišťovat. Veškerý bytový fond sloužící k sociálnímu bydlení včetně soukromého, vytvořeného na základě smluvních vztahů v soukromém bytovém fondu, musí být zapsán v rejstříku sociálních bytů.

Obec bude tedy mít možnost zajistit potřebu sociálního bydlení:

• zřízením bydlení splňujícího definiční kritéria sociálního bydlení v obecním bytovém fondu,
• nastavením dlouhodobé smlouvy v soukromém bytovém fondu splňujícím stejná kritéria a zvláštní kritéria cenové dostupnosti,
• dohodou s jinou obcí,
• pořízením či výstavbou,
• delegováním za stanovených podmínek na neziskové organizace.

Teprve pokud nebude možné z objektivně stanovených důvodů (uvedených v zákoně) uspokojit definovanou potřebu sociálního bydlení na území obce těmito způsoby, obec doloží tržní selhání a požádá o investiční podporu. Důvody podání žádosti o investiční zdroje vyhodnocuje pobočka úřadu práce na úrovni ORP dle metodiky. Mezi tyto důvody patří zejména nemožnost nalezení bytů v obecním a soukromém fondu vyhovujících kritériím sociálního bydlení vzhledem ke standardům, rozptýlení, velikosti a dostatečně nízké ceně.

Pokud tak obec neučiní a nesplní svou povinnost, úřad práce může stanovit sankci. Pokud nastanou objektivní důvody, které budou stanoveny v zákoně, nebude sankce uložena a obec může požádat o investiční prostředky ze státního rozpočtu.

Fungování fondu

Obecní fond rozvoje sociálního bydlení (OFRSB) obsahuje vázaný účet, do kterého směřují dávky v oblasti bydlení lidí v režimu sociálního bydlení v dané obci, platby domácností za užívání bytu (a tedy i výnosy z aktivit spojených se sociálním bydlením), investiční zdroje, popř. vázané zdroje státního rozpočtu či dobrovolné příspěvky obce či jiných subjektů a veškeré další prostředky určené pro rozvoj sociálního bydlení. Prostředky v OFRSB může obec použít pouze pro potřeby sociálního bydlení.

V modelových výpočtech až 60 % veškerých potřeb spojených se zajištěním sociálního bydlení lze uspokojit z obecního a soukromého bytového fondu.

Investiční část zajišťování sociálního bydlení je tedy jen částečnou strategií. Přesto je nutné v případě neuspokojení potřeb z obecního a soukromého fondu počítat s nutným navýšením investičních zdrojů pro rekonstrukce i pořízení ve zbylých zhruba 40 % v horizontu dvaceti let. Vzhledem k dlouhodobému horizontu se jedná zhruba o částku ve výši 14,6 miliardy ročně v úvěrech či dotacích, kterou je nutné zajistit po dobu dvaceti let. Nejedná se však o přímé náklady na rozpočty státu nebo obcí, ale pouze o prostředky, které je nutné zajistit pro investice (tedy především úvěry).

Instituce kompetentní k vytváření finančních nástrojů (funkci může splňovat např. SFRB nebo ČMRZB), za předpokladu garančních a kapitálových zdrojů státního rozpočtu, popř. evropských fondů, bude vytvářet úvěrové prostředky a rozdělovat obcím do jejich OFRSB dle priorit stanovených spolu s úřadem práce na základě notifikací obcí. Bude tak činit buď za pomoci finančních nástrojů napojených na prodej dluhopisů (ve funkci faktické investiční banky) či skrze soukromý subjekt a svůj holding (např. jako v programu Jessica). Pro zajištění dostatečné motivace obcí je třeba počítat se zhruba 10 % přímého dotačního, tedy neúvěrového, financování ze strany státního rozpočtu.

Mechanismus finančních nástrojů umožní především vytvoření dostatečných investičních prostředků na základě relativně nízkého splaceného a garančního kapitálu, který bude splácen výnosy z poskytování sociálního bydlení díky platbám za užívání sociálního nebo dostupného bytu domácností a průběžným platbám dávkového systému směřujících do OFRSB.

Obecní fond rozvoje sociálního bydlení bude dozorován a auditován, což umožní faktické ručení za jeho financování, a tedy garanci obcím v případě problémů s plněním závazků z důvodů např. nižších než předpokládaných výnosů ze sociálního bydlení.

Zdrojem vyšší daň z nemovitostí

Při velice slabém pákovém efektu 1:10 lze, při kapitálových zdrojích ve výši 1,5 mld. Kč kombinovaných s každoročními přímými investičními zdroji ve stejné výši, mobilizovat dostatek investičních prostředků pro vybudování celkové kapacity sociálního bydlení v horizontu dvaceti let (mobilizované prostředky ve výši modelovaných cca 14,6 mld. Kč). Náklady ve výši 3 mld. Kč ročně tedy rámcově postačují, jak k mobilizování dostatečného množství investičních prostředků na otevřeném trhu, tak k zajištění motivace obcí skrze přímé spolufinancování ze strany státu (10 % nevratné vázané dotace z celkové hodnoty investičního úvěru a výrazně snížené úroky).

Podle odhadů Sociologického ústavu AV ČR je možné počítat právě zhruba s touto částkou při zavedení specifického valorického výpočtu daně z nemovitosti. V případě revize daně z nemovitosti bude docházet k přesměrování části prostředků do OFRSB jednotlivých obcí. Toto je nutné chápat jako jednu z možností, jak získat prostředky do OFRSB obcí. Výše uvedenou variantu je potřeba dále diskutovat při sestavování věcného záměru zákona o sociálním bydlení.

Postupné cíle

Koncepce sociálního bydlení přináší základní principy a teze sociálního bydlení na období 2015–2025. Stanovené cíle vytváří základní obrysy zákona o sociálním bydlení a mají vést k dalším analytickým podkladům.

Na některé důležité otázky však koncepce neodpovídá! Vzhledem k rozsahu úkolů, které by měly řešit obce, je nutné:

• vyjasnit jejich postavení v organizaci veřejné správy pokud jde o působnost v oblasti sociálního bydlení,
• legislativně upravit jejich působnost a
• ústavně posoudit navrhovanou pravomoc úřadů práce sankcionovat samosprávu při výkonu samostatné působnosti.

Zásadním požadavkem, který podmiňuje realizaci záměrů koncepce, je vytvoření konkrétních nástrojů pro obce – především finančních, legislativních a sociálních, aby mohly naznačené úkoly dlouhodobě naplňovat.

Zpracovatelé koncepce si uvědomují nutnost těchto analytických prací a pro další období navrhují sedm postupných cílů. Každý cíl má své specifické dílčí cíle a pro každý je podrobné zdůvodnění, nástroje, termíny, odpovědnost i předpokládané finanční nároky.

• Cíl I – Legislativní příprava předpokládá předložení věcného záměru zákona o sociálním bydlení v 3. čtvrtletí 2015, jeho promítnutí do výkonu sociální práce, sociálních dávek i do investičních nástrojů bytové politiky v 1. čtvrtletí 2016, vznik Rejstříku sociálních bytů ve 2. čtvrtletí 2016 a změnu rozpočtového výhledu s nárokem na zvýšení o 3 mld. Kč v roce 2017, vzhledem k předpokládané účinnosti zákona o sociálním bydlení. Zřízení potřebného množství systemizovaných míst (cca 45 na MPSV a cca 700 míst na pobočkách Úřadu práce) si vyžádá 330 mil. Kč ročně.
• Cíl II – Podpora sociální práce na obcích bude řešena v 2. čtvrtletí 2015 a předpokládané minimální náklady se deklarují ve výši 674 mil. Kč, optimální výše se však očekává 1,363 mld. Kč ročně.
• Cíl III – Provázání sociální práce s dalšími nástroji bytové politiky předpokládá zpracování metodiky spolupráce s ORP za cca 250 mil. Kč a vytvoření nové sociální služby krizové bydlení (zde v současné době nelze finanční nároky vyčíslit).
• Cíl IV – Úprava dávkové podpory zahrnuje novelizaci zákonů v gesci MPSV, vytvoření příslušné metodiky a nahrazení současných dvou dávek jednou novou dávkou, to vše ve 2. čtvrtletí 2016 a MPSV neočekává žádné přímé nároky na rozpočet.
• Cíl V – Úprava standardů pro sociální bydlení zahrnuje zpracování specifických standardů a jejich promítnutí do prováděcách předpisů v 3. čtvrtletí 2015 s finančními nároky minimálně 250 tis. Kč.
• Cíl VI – Zvýšení a rozšíření investiční i neinvestiční podpory sociálního bydlení zahrnuje úkoly zejména směřující k využití podpory evropských fondů, které zavazují především MPSV a MMR. Vzhledem k tomu, že v době přípravy koncepce nebyly schváleny programové dokumenty, nejsou finanční nároky vyčísleny.
• Cíl VII – Zajištění evaluace a aktualizace koncepce předpokládá zpracování a zajištění nákladového plánu koncepce a její aktualizace po roce 2018 s předpokládanými náklady cca 100 tis. Kč ročně.

© 2019 Triada, spol. s r. o., Praha, spolupráce: Webhouse, s. r. o.