K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Rozpočtové hospodaření podle velikostních skupin obcí (2. část)

(Rozpočtové hospodaření podle velikostních skupin obcí II.)

Datum: 25. 10. 2017, zdroj: OF 4/2017, rubrika: Ekonomika

Tento text je pokračováním článku z minulého čísla, který se v rámci rozboru rozpočtového hospodaření obcí v roce 2016 a jeho zvláštností věnoval příjmové stránce. Nyní se kromě výdajů podíváme na vývoj salda rozpočtu, dluhu a na relaci příjmů k uspořeným prostředkům.

Pramenem všech uvedených údajů v tabulkách i grafech je Monitor Ministerstva financí a výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Jak bylo uvedeno minule, příjmy obcí (bez Prahy) se v roce 2016 meziročně snížily, avšak výdaje klesly mnohem rychleji. Příjmy poklesly o 2 %, celkové výdaje pak o 11 %. V rámci výdajů však kapitálové výdaje zaznamenaly razantní pokles o 40 %, běžné výdaje se naopak to 4 % zvýšily.

Výdaje obcí

Celkové výdaje obcí (bez Prahy) dosáhly koncem roku 2016 výše 177,3 mld. Kč a meziročně se snížily o 22 mld. Kč. K poklesu celkových výdajů nejvíce přispěly největší obce, a to více než ze dvou pětin. Nejrychlejší pokles však vykázaly obce s počtem obyvatel od 500 do 999, a to o 18 %. Hned za nimi se umístily obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999, a se snížením o 15 %. Nejnižší pokles zaznamenaly nejmenší obce, jejichž celkové výdaje se snížily „pouze“ o 3 % (blíže viz tab. 1).

Tab. 1. Meziroční změna celkových výdajů obcí
Velikostní skupina 2016−2015 (mld. Kč) 2016/2015 (%)
1–199 −0,1 −3,2
200–499 −1,9 −13,5
500–999 −3,7 −18,0
1000– 4999 −7,0 −15,2
5000 a více −9,3 −8,1
celkem bez Prahy −22,0 −11,0

Obdobný obrázek o dopadu snížení celkových příjmů obcí jednotlivých velikostních skupin poskytuje graf 1. Je z něj zřejmé, že rozdíly v celkových výdajích v přepočtu na obyvatele se v roce 2016 prohloubily. Poměrně malou meziroční změnu vykázaly nejmenší obce (pokles o 692 Kč na obyvatele) a po nich ty největší (pokles o 1761 Kč na obyvatele). Nejvíce celkové výdaje snížily obce s počtem obyvatel od 500 do 999 (o 4068 Kč na obyvatele). Tato velikostní skupina obcí však měla v roce 2015 druhé nejvyšší celkové výdaje na obyvatele, hned po největších obcích. V roce 2016 vzhledem k poklesu obsadila druhou příčku od spodu.

Graf 1. Celkové výdaje v Kč na obyvatele
Graf 1. Celkové výdaje v Kč na obyvatele
Tab. 2. Běžné výdaje
Velikostní skupina 2016−2015 (mld. Kč) 2016/2015 (%)
1–199 0,1 4,8
200–499 0,5 7,0
500–999 0,8 7,3
1000– 4999 1,3 4,7
5000 a více 2,5 3,0
celkem bez Prahy 5,2 4,0

Vývoj běžných výdajů, které jsou obvykle v čase poměrně stabilní, tak výrazné odchylky neukazuje. Objem běžných příjmů se meziročně zvýšil ve všech velikostních kategoriích. Zhruba polovinu přírůstku běžných příjmů v roce 2016 zajistily největší obce. Nejrychleji se jejich objem zvýšil u obcí s počtem obyvatel od 500 do 999 a jen o něco pomaleji rostly u obcí s počtem obyvatel 200 až 499. Nejnižší dynamiku měly největší obce a hned za nimi pak obce nejmenší (viz tabulka 2). V přepočtu na obyvatele (viz graf 2) byly rozdíly mezi velikostními skupinami velmi malé a meziročně se příliš nezměnily. Nejvyšší objem běžných výdajů na obyvatele vykázaly největší obce (16 2019 Kč) a poté obce nejmenší (13 682 Kč). Pořadí velikostních skupin obcí bylo v roce 2016 stejné jako o rok dříve.

Graf 2. Běžné výdaje v Kč na obyvatele
Graf 2. Běžné výdaje v Kč na obyvatele
Tab. 3. Kapitálové výdaje
Velikostní skupina 2016−2015 (mld. Kč) 2016/2015 (%)
1–199 −0,2 −18,7
200–499 −2,4 −38,4
500–999 −4,5 −45,5
1000– 4999 −8,3 −42,5
5000 a více −11,8 −38,2
celkem bez Prahy −27,2 −40,1

Objem kapitálových výdajů se v roce 2016 snížil o 40 % (podle skupin viz tabulka 3) a dosáhl výše 40,6 mld. Kč. Meziročnímu poklesu kapitálových výdajů předcházelo několik let jejich růstu. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích dosáhl 18 %, přičemž v roce 2015 to bylo 27 %. Největší obce přispěly k poklesu objemu kapitálových výdajů více než dvěma pětinami. Nejrychlejší pokles však vykázaly obce s počtem obyvatel od 500 do 999, nejméně se kapitálové výdaje snížily u kategorie obcí s počtem obyvatel do 199 (pokles o 19 %). Zatímco v roce 2015 vykázaly nejvyšší kapitálové výdaje na obyvatele obce s počtem obyvatel od 500 do 999, v roce 2016 to byly obce s počtem obyvatel od 200 do 499 a za nimi se umístily s jen malým rozdílem nejmenší obce (viz graf 3). V roce 2016 se výše kapitálových výdajů v přepočtu na obyvatele víceméně snižovala s růstem velikostní kategorie. Největší obce tak obsadily poslední místo v obou letech (viz graf 3).

Graf 3. Kapitálové výdaje v Kč na obyvatele
Graf 3. Kapitálové výdaje v Kč na obyvatele

Objem kapitálových výdajů prokázal velmi silnou korelaci s výší investičních dotací. Pořadí velikostních kategorií podle objemu kapitálových výdajů na obyvatele je shodné s pořadím podle výše investičních dotací na obyvatele. Přitom, jak bylo uvedeno v minulém čísle, investiční dotaci získalo v roce 2016 jen 38 % nejmenších obcí a 53 % obcí s počtem obyvatel od 200 do 499. V rámci největších obcí obdrželo investiční dotaci 97 % z nich, a přesto v přepočtu na obyvatele dosáhly nejnižší hodnotu (graf 4).

Graf 4. Relace mezi investičními dotacemi a kapitálovými výdaji v roce 2016 v Kč na obyvatele
Graf 4. Relace mezi investičními dotacemi a kapitálovými výdaji v roce 2016 v Kč na obyvatele

Saldo rozpočtu

V roce 2016 převýšily rozpočtové příjmy výdaje obcí (bez Prahy) o 27,4 mld. Kč. Výše přebytku byla ve srovnání s předchozími lety rekordní. Zatímco v roce 2015 ušetřily obce 9,4 mld. Kč, o rok později to bylo již 27,4 mld. Kč. V přepočtu na obyvatele dosahovalo kladné saldo rozpočtu částky 2946 Kč, a to je téměř třikrát tolik než o rok dříve. Pouze pětina obcí zakončila rozpočtové hospodařené v roce 2016 schodkem. V rámci největších obcí jich však bylo pouze 7 % z jejich počtu, u nejmenších obcí pak 23 %, což byl podíl nejvyšší. U obcí s počtem obyvatel 200 až 499 mělo schodek 22 % a v navazující velikostní kategorii 21 %. Ve druhé největší kategorii mělo záporné saldo 16 % z nich. O téměř 60 % rozpočtového přebytku se zasloužily největší obce, ty také vykázaly největší kladné saldo na obyvatele, a to 3110 Kč. I když nejmenší obce přispěly k přebytku jen malým dílem a „pouze“ 77 % mělo z nich kladné saldo rozpočtu, výší přebytku na obyvatele obsadily druhou příčku částkou 2823 Kč (viz graf 5). Nejen výše přebytku, ale i podíl přebytku na příjmech byl největší v novodobé historii. Pro srovnání, v roce 2013, ve kterém došlo k výrazné úpravě rozpočtového určení daní, které podstatně zvýšilo daňové příjmy obcí, ušetřily obce 7 % celkových příjmů, v roce 2016 to bylo již 13 %. Navíc se jedná o rok, ve kterém se příjmy obcí snížily.

Graf 5. Saldo rozpočtu za rok 2016 v Kč na obyvatele
Graf 5. Saldo rozpočtu za rok 2016 v Kč na obyvatele

Stav na bankovních účtech obcí

Přebytek rozpočtu obcí (bez Prahy) přispěl ke zvýšení objemu peněz, které obce měly na svých účtech v bankách. Jejich výše dosáhla koncem roku 2016 částky 105,5 mld. Kč a meziročně vzrostla o více než 22 mld. Kč, resp. o 22 %. Nejvyšší růst vykázaly největší obce (téměř o třetinu). Nejmenším obcím se objem jejich peněz na bankovních účtech zvedl jen o desetinu. Byly to však nejmenší obce, které dosáhly nejvyšší částku peněz na účtech v přepočtu na obyvatele, a to 23 860 Kč, což je více než dvojnásobek částky největších obcí. Rozdíly mezi velikostními kategoriemi byly v roce 2016 značné (viz graf 6).

Graf 6. Stav peněz na bankovních účtech v Kč na obyvatele za rok 2016
Graf 6. Stav peněz na bankovních účtech v Kč na obyvatele za rok 2016

Celkové příjmy, které obce (bez Prahy) v roce 2016 získaly do svých rozpočtů, dosahovaly 43 % objemu peněz, které měly koncem roku na bankovních účtech. Nejmenší obce měly koncem roku 2016 na bankovních účtech dokonce více peněz, než kolik byly jejich celkové příjmy v tomto roce. U obcí s počtem obyvatel od 200 do 499 to bylo 85 % a u navazující velikostní kategorii pak 69 % (viz tabulka 4).

Tab. 4. Relace mezi celkovými příjmy a objemem peněz na bankovních účtech v roce 2016
Velikostní skupina Příjmy (mld. Kč) Bankovní účty (mld. Kč) Podíl (%)
1–199 4,2 4,3 102
200–499 13,6 11,5 85
500–999 19,4 13,4 69
1000–4999 45,7 24,2 53
5000 a více 121,8 52,1 43

Nebývalé zvýšení peněz na bankovních účtech souviselo s poklesem investičních dotací, které vedlo k omezení kapitálových výdajů. Tento vývoj souvisí s pomalým náběhem dotace z Evropské unie v rámci nového programovacího období. Rok 2016 může být ukázkou, jak by investice obcí mohly vypadat v době útlumu peněz z Evropských fondů.

Držení rezervy na budoucí investiční akce je výrazem obezřetného financování obcí, které mají své zkušenosti s možností nepředvídaných výkyvů v příjmech či se vznikem nenadálých výdajů. Příliš vysoká rezerva však může být spojována s rysy neefektivního využívání peněz, které obce mají v rozpočtu k dispozici.

Dluh

Koncem roku 2016 dosáhl celkový dluh obcí (bez Prahy) výše 48,5 mld. Kč a meziročně se snížil o 5,3 mld. Kč, resp. o desetinu. Meziroční snižování dluh obcí trvá již delší dobu. I když dluh snížily obce všech velikostních kategorií, dynamika poklesu byla rozdílná. Nejrychleji meziročně dluh snížily obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999, a to o 15 %. O 9 % poklesl dluh největších obcí. Kategorie obcí s počtem obyvatel od 200 do 499 a od 500 do 999 snížily dluh shodně o 5 % a nejnižší pokles vykázaly nejmenší obce, a to o 1 %.

Z celkového počtu obcí má dluh 52 %, a to je shodný podíl jako v roce 2015. Nejnižší podíl obcí s dluhem měla kategorie nejmenších obcí (28 % z nich), přičemž se počet obcí s dluhem meziročně o dva procentní body zvýšil. V kategorii obcí s počtem obyvatel od 200 do 499 měl dluh 45 % a jejich podíl se meziročně nezměnil. Kategorie obcí s počtem obyvatel od 500 do 999 mělo dluh 61 % z nich, což je o jeden procentní bod více než o rok dříve. Meziročně se tak podíl obcí s dluhem snížil pouze u dvou velikostních kategorií velkých obcí, které zároveň vykázaly i nejvyšší podíl obcí s dluhem, a to 72 %, resp. 93 %.

Ovšem nejvyšší částku dluhu na obyvatele (pouze zadlužených obcí) vykázala kategorie nejmenších obcí (12 902 Kč) a poté skupina obcí s počtem obyvatel 200 až 499, a to 8446 Kč. Až třetí nejvyšší hodnotu měla největší obce. Graf 7 tyto údaje porovnává s dluhem na obyvatele všech obcí v dané velikostní kategorii. Největší rozdíl nalezneme u kategorie nejmenších obcí, což souvisí s nízkým podíl obcí s dluhem na jejich celkovém počtu.

Graf 7. Dluh obcí v Kč na obyvatele
Graf 7. Dluh obcí v Kč na obyvatele

Objem dluhu obcí se v posledních letech snižuje, a to i v letech, ve kterých byla investiční aktivita obcí vyšší než v roce 2016. Obce se naučily dobře využívat vypůjčené zdroje a nakládat s nimi tak, aby neohrozily svůj budoucí vývoj. A to vše se až dosud obešlo jen s minimální regulací ze strany státu.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Seriál Rozpočtové hospodaření podle velikostních skupin obcí

  1. Rozpočtové hospodaření podle velikostních skupin obcí (1. část), 28. 8. 2017
  2. Rozpočtové hospodaření podle velikostních skupin obcí (2. část), 25. 10. 2017 (právě čtete)
TOPlist
TOPlist