K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Povinně zveřejňované informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím

Datum: 10. 11. 2017, zdroj: VSOL 4/2017, rubrika: Veřejná správa online

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále též jako „informační zákon“ nebo „InfZ“) rozlišuje zveřejňování informací a jejich poskytování na základě individuální žádosti. Pro obě tyto informační aktivity užívá zastřešující pojem poskytování informací (§ 4 odst. 1). V praxi se někdy pojmem poskytování informací nesprávně rozumí jen vyřizování individuálních žádostí, případně se nesprávně dává rovnítko mezi poskytnutím informace konkrétnímu žadateli a jejím zveřejněním. Jednotlivé situace je však nutné důsledně rozlišovat.

Informační zákon označuje za zveřejněnou informaci takovou informaci, která může být vždy znovu vyhledána a získána, zejména vydaná tiskem nebo na jiném nosiči dat umožňujícím zápis a uchování informace, vystavená na úřední desce, s možností dálkového přístupu nebo umístěná v knihovně poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona (§ 3 odst. 5 InfZ). Na rozdíl od v současnosti chápaného pojetí není podle informačního zákona zveřejněnou informací jen informace zpřístupněná na internetu.

Zveřejňování informací upravuje informační zákon ve svém § 5. Rozlišuje povinné zveřejňování (§ 5 odst. 1 až 6) a dobrovolné zveřejňování (§ 5 odst. 7). Okruh povinně zveřejňovaných informací vymezuje § 5 odst. 1 až 3. Jedná se jednak o základní informace vypovídající o povinném subjektu (§ 5 odst. 1), dále o některé základní dokumenty povinného subjektu (§ 5 odst. 2) a konečně o informace, které byly žadateli poskytnuty na základě individuální žádosti (§ 5 odst. 3). Informace podle § 5 odst. 1 InfZ, musejí být zveřejněny jednak v sídle povinného subjektu a v úřadovnách na místě, které je všeobecně přístupné (nikoli však nutně přímo na úřední desce), informace podle § 5 odst. 2 InfZ musejí být zpřístupněny (pouze) v sídle povinného subjektu v úředních hodinách. Současně platí, že informace podle § 5 odst. 1 a 2 InfZ musejí být zveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup (tedy nejčastěji na internetu), a to ve struktuře předepsané ve vyhlášce č. 442/2006 Sb. (povinné subjekty proto zpravidla tyto informace zveřejní ve svém sídle a úřadovnách tak, že jednoduše vytisknou jejich internetovou podobu a tu umístí např. na informační tabuli nebo na úřední desku). Informace podle § 5 odst. 3 InfZ jsou zveřejňovány pouze způsobem umožňujícím dálkový přístup, nejsou však povinnou součástí struktury předpokládané vyhláškou č. 442/2006 Sb.

Účelem tohoto textu není podrobná analýza povinně zveřejňovaných informací, které jsou taxativně uvedeny v informačním zákoně. Zastavíme se však u některých z nich, na něž by obce při zveřejňování neměly zapomínat. Podle § 5 odst. 1 písm. f) InfZ je nutné zveřejnit sazebník úhrad za poskytování informací. Podrobnosti pro jeho stanovení upravuje nařízení vlády č. 173/2006 Sb. Pro obce pak bylo Ministerstvem vnitra zpracováno metodické doporučení k tvorbě sazebníku, které obsahuje návod na jeho stanovení i vzorový sazebník (doporučení je dostupné na www.mvcr.cz/odk). Sazebník by měl být stanoven vždy na příslušné účetní období (tj. měl by být každoročně obnovován), přičemž jeho řádné stanovení a zveřejnění je někdy považováno za podmínku pro oprávnění obce žádat úhradu nákladů spojených s poskytnutím informace podle § 17 InfZ. Není tedy rozumné tuto povinnost podceňovat. Podle § 5 odst. 1 písm. g) InfZ by měl povinný subjekt zpřístupnit též výroční zprávu o poskytování informací za předchozí kalendářní rok (podle vyhlášky č. 442/2006 Sb. by měla být výroční zpráva zveřejněna „na internetu“ za dva předchozí kalendářní roky). Podle § 5 odst. 1 písm. j) InfZ musí povinný subjekt zveřejnit elektronickou adresu své podatelny (její zveřejnění je přitom nutné pro podávání žádostí datovými zprávami; k tomu vizte dále). Podle § 5 odst. 2 InfZ musejí být zpřístupněny (a s ohledem na § 5 odst. 4 InfZ i způsobem umožňujícím dálkový přístup) mj. všechny právní předpisy vydávané obcí (a to i jejich novelizace a předpisy již zrušené) a hlavní koncepční a strategické dokumenty, např. schválený rozpočet.

V praxi se velmi často zapomíná na povinnost plynoucí z § 5 odst. 3 InfZ, podle níž musí povinný subjekt do 15 dnů od poskytnutí informací na žádost tyto informace zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup. O informacích poskytnutých v jiné než elektronické podobě nebo o mimořádně rozsáhlých elektronicky poskytnutých informacích postačí zveřejnit doprovodnou informaci vyjadřující jejich obsah. Povinné subjekty tuto povinnost zpravidla splní tím, že na své webové stránce (ve zvlášť vytvořené rubrice či v rámci „elektronické úřední desky“) zveřejní přímo text odpovědi na žádost (musí v ní však anonymizovat údaje označující žadatele–adresáta odpovědi, jde-li o fyzickou osobu). Povinnost nevzniká, jen byly-li informace poskytnuty jinak než elektronicky (např. kopie listin) nebo jde-li o mimořádně rozsáhlé elektronicky poskytnuté informace, tj. zpravidla velké datové soubory nebo velké množství dílčích datových souborů). I v takových případech je však nutné stručně uvést, jaká informace byla žádána a poskytnuta. Není povinností zveřejnit informaci o jiném způsobu vyřízení žádosti, tj. o odmítnutí žádosti podle § 15 InfZ nebo o jejím odložení podle § 14 odst. 5 písm. a) nebo c) či podle § 17 odst. 5 InfZ. Informační zákon neříká, jak dlouho mají být poskytnuté informace zveřejněny. Není-li pro obec technicky vhodné, aby poskytnuté informace na webu ponechala, je obvykle akceptováno jejich sejmutí až po uplynutí dvou let od konce roku, kdy byly informace poskytnuty, neboť po tuto dobu je také povinnost ponechat zveřejněnou výroční zprávu za daný rok (např. informace poskytnuté v roce 2014 by tedy neměly být sejmuty z internetové stránky obce dříve než v roce 2017).

Informační zákon v § 5 odst. 7 pamatuje i na dobrovolné zveřejňování informací. Podle tohoto ustanovení může povinný subjekt zveřejnit jakoukoli informaci s výjimkami plynoucími z informačního zákona. To zjednodušeně řečeno znamená, že povinný subjekt může dobrovolně zveřejnit informaci, kterou by mohl podle informačního zákona vydat na základě individuální žádosti. Naopak informaci, která je podle informačního zákona (případně podle jiného zákona) chráněná, zveřejnit nesmí.

V praxi půjde zpravidla o dobrovolné zveřejňování konkrétních dokumentů vypovídajících o činnosti obce, typicky zápisů z jednání zastupitelstva nebo ze schůzí rady obce anebo zvukových či obrazových záznamů z jednání zastupitelstva (žádný zákon, ani zákon o obcích, neukládá obci povinné zveřejnění zápisů či přijatých usnesení). Z těchto dokumentů je před jejich zveřejněním nutné s ohledem na § 5 odst. 7 InfZ odstranit veškeré údaje, které jsou informačním zákonem chráněny, a zápis zveřejnit v této omezené podobě. V případě zápisů či usnesení z jednání zastupitelstva nebo ze schůze rady obce bude obvykle nutné tzv. anonymizovat zaznamenané osobní údaje fyzických osob (ledaže by daná fyzická osoba dala souhlas s jejich zveřejněním nebo by bylo možné uplatnit některou ze zákonných výjimek z jinak povinného souhlasu, které jsou stanoveny v § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů). V případě zápisu či usnesení zastupitelstva je přitom nutné anonymizaci učinit bez ohledu na to, že zápis pochází z veřejně konaného zasedání zastupitelstva. Tím, že určité údaje zazněly veřejně na zasedání zastupitelstva, se totiž z těchto údajů nestaly informace trvale zveřejněné. Zveřejňování zápisů, usnesení i zvukových či obrazových záznamů jsme se na stránkách

V souvislosti s dobrovolným zveřejňováním je ovšem vhodné připomenout jeho nespornou výhodu: Zákon zakazuje zveřejnit ty informace, které jsou podle zákona povinně chráněny, neříká však, že by povinný subjekt nesměl zveřejnit jinak přístupné informace v menším rozsahu, tj. neříká, že by muselo být zveřejněno vše, co zákon nechrání. To znamená, že pokud z určitého důvodu obec nechce např. část smlouvy zveřejnit, byť by se na ni nevztahoval žádný důvod pro její ochranu (např. z důvodu dobrých smluvních vztahů), případně pokud by si obec nebyla jistá, zda určitou část dokumentu musí chránit, jednoduše takovou spornou část dobrovolně nezveřejní. Při zvažování, zda určitá informace bude či nebude zveřejněna, je tedy vhodné kromě „selekce“ informací, které zveřejnit nelze, zohlednit i vhodnost zveřejnění jinak nechráněných dokumentů. Je totiž rozdíl, pokud je určitá informace zpřístupněna konkrétní fyzické osobě na její žádost, nebo pokud je zveřejněna pro předem neurčitý okruh osob. To je nutné zvlášť zohlednit při případném zveřejňování osobních údajů, neboť podle § 5 odst. 3 a § 10 zákona o ochraně osobních údajů je nutné při zpracovávání osobních údajů mít na paměti právo na ochranu soukromého a osobního života subjektu těchto údajů a dbát, aby subjekt údajů neutrpěl újmu na svých právech, zejména na právu na zachování lidské důstojnosti, a také dbá na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života subjektu údajů. Jinak řečeno v případě dobrovolného zveřejnění osobních údajů, které by jinak bylo možné poskytnout konkrétnímu žadateli, je nutné vždy zvážit, zda tímto zveřejněním by již nemohlo dojít k nepřiměřenému zásahu do práva na jejich ochranu.

Podle § 4b odst. 1 InfZ se informace poskytovaná zveřejněním poskytuje (=zveřejňuje) ve všech formátech a jazycích, ve kterých byla vytvořena; při zveřejnění takové informace v elektronické podobě musí být jeden z těchto formátů otevřený a, je-li to možné, též strojově čitelný. Otevřeným formátem je např. formát PDF nebo RTF, strojová čitelnost je v současnosti chápána obvykle jako tzv. textová čitelnost, tedy možnost v textu vyhledávat a případně jej editovat (tím je např. právě formát RTF, formát MS Word, ale též PDF, pokud se nejedná o „text ve formě obrázku“). Z hlediska praxe je nejjednodušší splnění této povinnosti v případě textových souborů tyto převádět a zveřejňovat ve formátu RTF, případně ve formátu PDF (text) bez přidané ochrany proti zpracování (kopírování) textu.

JUDr. Adam Furek, Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly MV ČR

TOPlist
TOPlist