K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Vybrané aspekty hospodaření obcí v roce 2018

Datum: 1. 8. 2019, zdroj: OF 3/2019, rubrika: Ekonomika

Obce (bez Prahy) získaly v roce 2018 do svých rozpočtů 242,2 mld. Kč, což je o 25,7 mld. Kč, resp. o 9,2 % více než o rok dříve. Jejich výdaje dosáhly výše 240,6 mld. Kč, a to je o 38,1 mld. Kč, resp. o 18,8 % více než před rokem. Vzhledem k tomu, že výdaje rostly rychleji než příjmy, vykázaly obce sice přebytek ve výši 1,6 mld. Kč, to je však mnohem nižší hodnota než v roce 2017.

Příjmy a výdaje obcí v roce 2018 byly poprvé vyšší než v roce 2010, což je patrné z grafu 1. Po osmi letech se konečně dostaly nad úroveň roku 2010. K tomu je však nutné dodat, že pokles příjmů a výdajů obcí v letech 2011 a 2012 byl důsledkem administrativních opatření, což ovšem neplatí pro rok 2016, ve kterém se meziročně prudce snížil objem dotací.

Graf 1. Příjmy a výdaje obcí (bez Prahy) v období 2010 až 2018
Graf 1. Příjmy a výdaje obcí (bez Prahy) v období 2010 až 2018
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Saldo rozpočtů obcí bylo v roce 2018 kladné již osmý rok po sobě, avšak v posledních sedmi letech nejnižší. Podíl salda na příjmech, který odráží míru úspor, byl v roce 2018 pouhé 1 %. Obce tak v tomto roce odložily pro budoucí využití setinu ze svých celkových příjmů.

V souhrnu za období let 2010 až 2018 získaly obce do svých rozpočtů celkem 1,9 bilionu Kč a z nich ušetřily 76 mld. Kč, což představuje 4 % kumulativních příjmů. To vše se odehrálo v podmínkách převážně nízkých úrokových sazeb, které zvýhodňovaly úvěry a znevýhodňovaly vklady.

Příjmy obcí

O růst příjmů v roce 2018 se zasloužily především daňové příjmy, které se zvýšily o 13,9 mld. Kč. Na meziročním přírůstku se tudíž podílely více než polovinou. Důvodem rychlého růstu daňových příjmů byl nejen ekonomický růst, ale rovněž růst objemu sdílených daní v důsledku zvýšení podílu obcí na celostátním výnosu daně z přidané hodnoty.

Druhým významným faktorem, který ovlivnil vývoj příjmů obcí, byl růst dotací. Ty se meziročně zvedly o 9,4 mld. Kč, přičemž rychleji rostly investiční dotace než neinvestiční. Investiční dotace se meziročně zvedly o 6,9 mld. Kč, resp. o 74,2 %. K tomu je nutné dodat, že jejich objem v roce 2017 byl nízký. I přes poměrně rychlý růst zdaleka nedosáhl objem investičních dotací úrovně z předchozích let.

Investiční dotace se na celkových dotacích v roce 2018 podílely 39 %, což je více než v roce předchozím, ale např. v roce 2015 to bylo až 58 %. Tento podíl ukazuje, nakolik pomoc zvenčí (národní a evropské dotace) směřovala na podporu provozních výdajů a nakolik na rozvoj a modernizaci obecní infrastruktury.

Význam ostatních příjmových položek obecních rozpočtů na růstu celkových příjmů byl mnohem nižší. Nedaňové příjmy k přírůstu příjmů přispěly 1,3 mld. Kč a kapitálové příjmy, které tvoří zejména příjmy z prodeje obecního majetku, pak 1,1 mld. Kč. Zatímco nedaňové příjmy přesáhly úroveň z předchozích let, kapitálové příjmy nedosáhly výjimečné úrovně z roku 2016. Vývoj příjmů obcí v posledních letech je patrný z tabulky 1.

Tab. 1. Vývoj příjmů obcí (mld. Kč)
  2015 2016 2017 2018
Daňové 128,3 139,5 151,2 165,2
Nedaňové 26,3 26,8 27,0 28,2
Kapitálové 5,3 7,8 6,3 7,4
Neinvestiční dotace 20,6 18,8 22,8 25,3
Investiční dotace 28,2 11,9 9,2 16,1
Celkem 208,7 204,7 216,5 242,2

Rozdílná dynamika hlavních příjmových položek vedla ke změně struktury celkových příjmů. Mezi rokem 2018 a 2017 se se mírně snížila váha daňových příjmů na 68,2 % a výrazně se zvýšila váha dotací na 17,1 %. Jedná se však pouze o dotace investiční (vzestup na 6,6 %), protože váha neinvestičních dotací se meziročně nezměnila.

Výdaje obcí

Celkové výdaje obcí dosáhly koncem roku 2018 výše 240,6 mld. Kč, a to je o 38 mld. Kč, resp. o 19 % více než o rok dříve. O téměř 90 % přírůstku celkových výdajů se zasloužil růst výdajů kapitálových. Jejich objem se meziročně zvýšil o více než 22 mld. Kč, zatímco běžné výdaje stouply o 16 mld. Kč, tedy podstatně méně. V důsledku s toho vzrostl podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích na 32 %, což je více než v předchozích dvou letech, avšak méně než v roce 2015.

Objem kapitálových výdajů obcí, tedy výdajů určených na modernizaci a rozšíření obecní infrastruktury, rostl v roce 2018 druhým rokem po sobě a překonal úroveň z roku 2015. V posledních čtyřech letech se proměnil způsob jejich financování. Plynule se zvyšoval význam ostatních zdrojů, a to na úkor investičních dotací a kapitálových příjmů. Ostatní zdroje financovaly v letech 2015 a 2016 zhruba polovinu kapitálových výdajů, v roce 2017 a 2018 to bylo kolem 70 %. Vývoj výdajů obcí viz tabulka 2.

Tab. 2. Výdaje obcí (mld. Kč)
2015 2016 2017 2018
Běžné výdaje 131,5 136,7 147,7 163,7
Kapitálové výdaje 67,8 40,6 54,8 76,9
Výdaje celkem 199,3 177,3 202,5 240,6

Investiční dotace vykázaly největší podíl v roce 2015, ve kterém se na financování kapitálových výdajů podílely více než dvěma pětinami. Poté se jejich význam snižoval a k opětovnému vzestupu došlo až v roce 2018. I v tomto roce byl však jejich podíl na financování kapitálových výdajů ve srovnání s rokem 2015 méně než poloviční. Absolutním vyjádření to v roce 2018 bylo nejvíce.

Kapitálové příjmy hrály významnější roli pouze v roce 2016, ve které se objem investičních dotací z roku na rok prudce snížil. K ostatním zdrojům, které se stávají při financování kapitálových výdajů stále dominantnější, patří především přebytek běžného rozpočtu. Menší roli hraje dluhové nástroje a využití peněz uspořených v předchozích letech, protože dluh se v daném období rychleji či pomaleji snižoval a úspory plynule rostly. Struktura financování kapitálových výdajů viz graf 2.

Graf 2. Struktura financování kapitálových výdajů
Graf 2. Struktura financování kapitálových výdajů
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Saldo běžného rozpočtu je, jak známo, rozdíl mezi běžnými příjmy (daňové a nedaňové příjmy a neinvestiční dotace) a běžnými výdaji. Objem salda běžného rozpočtu se v posledních čtyřech letech zvyšoval. Podíl salda běžného rozpočtu na běžných příjmech pak odráží úspory v rámci financování provozních aktivit obce. V roce 2015 se přebytek běžného rozpočtu podílel na běžných příjmech 25 %, v dalších dvou letech se zvýšil na 26 %, resp. 27 % a v loňském roce se vrátil na hodnotu z roku 2015.

Dluh a úspory

Dluh obcí (bez Prahy) se snižuje již od roku 2012. V roce 2018 dosáhl výše 46,8 mld. Kč a meziročně se jen nepatrně zvýšil. Nejrychleji se snížil v roce 2016. Vývoj dluhu v roce 2018 naznačuje, že obce po několika letech začaly více využívat dluhové nástroje pro financování investic. Růst kapitálových výdajů tak byl odrazem nejen většího objemu investičních dotací a vyššího využití přebytku běžného rozpočtu, ale také mírného růstu dluhu. Mírný růst dluhu příznivě ovlivnily relativně nízké úrokové sazby z bankovních úvěrů. Vývoj celkového dluhu obcí viz graf 3.

Graf 3. Dluh obcí v letech 2010 až 2018 (mld. Kč)
Graf 3. Dluh obcí v letech 2010 až 2018 (mld. Kč)
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Ve struktuře obecního dluhu hrají prim dlouhodobé bankovní úvěry. Na celkovém objemu dluhu se úvěry v roce 2018 podílely 83 %. Mezi rokem 2017 a 2018 se jejich objem zvýšil pouze o 0,5 mld. Kč, což reprezentuje 1 % růst. Jednou desetinou se na objemu dluhu obcí podílely ostatní dlouhodobé závazky. Jejich objem se meziročně o 0,2 mld. Kč snížil. Významnější roli ještě hrají návratné finanční výpomoci s 2 % podílem na celku. Jejich objem se meziročně zvýšil o 8 %. Celkový objem však ovlivnily nepatrně. Objem krátkodobých bankovních úvěrů se sice meziročně rovněž zvýšil, stále však nedosáhl na úroveň z roku 2015. Strukturu dluhu obcí dokumentuje tabulka 3.

Tab. 3. Struktura dluhu obcí (mld. Kč)
2015 2016 2017 2018
Dlouhodobé úvěry 43,9 39,2 38,2 38,8
Ostatní DD závazky 5,2 5,4 4,8 4,6
Finanční výpomoci 1,2 0,9 0,8 0,9
Krátkodobé úvěry 0,6 0,1 0,2 0,3
Ostatní dluhové nástroje 2,9 2,8 2,6 2,2
Dluh celkem 53,8 48,5 46,7 46,8

Úspory obcí reprezentované krátkodobým finančním majetkem dosáhly koncem roku 2018 výše 125,2 mld. Kč, meziročně se zvýšily o 2,3 mld. Kč, resp. o necelá 2 %. Je to výrazně pomalejší růst než v předchozích letech. I tak byl jejich objem více než 2,5 krát vyšší než dluh obcí. Rozdíl mezi objemem dluhu a objemem úspor obcí se v roce 2018 dále prohloubil, navzdory mírnému růstu dluhu. Mezi rokem 2015 a 2018 se objem obecního dluhu snížil o 13 %, zatímco objem úspor se o 44 % zvýšil.

Nejdůležitější složkou krátkodobého finančního majetku představuje základní běžný účet. Na něm drží obce 80 % disponibilních peněz. Jejich objem se za rok zvýšil o 2 %. Běžné účty fondů pokrývají jednu desetinu krátkodobého finančního majetku a jejich objem se o 10 % meziročně snížil. K poklesu peněz došlo i na běžném účtu, a to o 3 %. Podstatný meziroční růst zaznamenaly krátkodobé termínované vklady (+81 %), jejich váha v krátkodobém finančním majetku je však stále velmi malá. Navzdory rychlému meziročnímu růstu nedosáhly úrovně z roku 2015.

Při nakládání s „přebytečnými“ penězi dávají obce přednost vkladům u bank. V jejich rámci obce upřednostňují běžné účty s minimálním úročením před ostatními nástroji spoření, včetně termínovaných krátkodobých vkladů. Přitom tam jsou peníze stejně bezpečně uloženy jako na běžných vkladech. Cenné papíry se na krátkodobém finančním majetku obcí jako celku podílely 3 % a využívalo jich jen poměrně nízký počet obcí. Tento způsob držení úspor je riskantnější a vyžaduje odborné poradenství. Výnosy z cenných papírů jsou však obvykle mnohem vyšší než z vkladů. Souhrnná struktura krátkodobého finančního majetku obcí ve vývoji posledních let je zřejmá z tabulky 4.

Tab. 4. Struktura krátkodobého finančního majetku obcí (úspory v mld. Kč)
2015 2016 2017 2018
Základní běžný účet 68,1 86,9 98,6 100,6
Běžné účty fondů 8,1 12,1 13,5 12,1
Běžný účet 3,8 4,0 4,2 4,1
KD termínované vklady 2,6 1,8 1,4 2,5
Jiné běžné účty 1,9 2,1 2,3 2,3
Celkem 86,8 109,6 122,9 125,2

Kapitálové výdaje obcí

Na závěr se ještě podíváme, kam směřovaly kapitálové výdaje v roce 2018. Více než dvě pětiny objemu tvořily kapitálové výdaje na bydlení a komunální služby. Patří sem výdaje do bytového a nebytového hospodářství, dále výdaje na veřejné osvětlení, na místní inženýrské sítě a na zásobování teplem. Tyto výdaje se meziročně zvýšily o 27 %, resp. o 3,4 mld. Kč. Celková struktura kapitálových výdajů v roce 2018 je patrná z tabulky 5.

Tab. 5. Struktura kapitálových výdajů v roce 2018 (mld. Kč)
2018 2018–2017
Bydlení, komunální služby 15,9 3,4
Doprava 15,3 5,0
Vodní hospodářství 11,1 1,2
Vzdělávání 10,8 4,2
Tělovýchova a zájmová činnost 8,0 3,4
Kultura 4,0 2,1
Místní správa 3,0 0,9
Ochrana životního prostředí 2,9 1,0
Ostatní 5,9 0,9
Celkem 76,9 22,1

Necelé dvě pětiny z objemu kapitálových výdajů připadly na dopravu, konkrétně na výstavbu silniční sítě, včetně místních komunikací. Výdaje na tuto oblast se meziročně zvedly o 5 mld. Kč, což byl největší přírůstek v rámci jednotlivých odvětví.

Podíl na celkových kapitálových výdajích ve výši 14 % měly výdaje na vodní hospodářství a na vzdělávání. Do první oblasti se řadí výdaje na vodárenskou infrastrukturu, na veřejné vodovody a na zdroje pitné vody. Do druhé patří výdaje na mateřské, základní a střední školy. Zatímco výdaje na vodní hospodářství se meziročně zvýšily o 1,2 mld. Kč, růst výdajů na vzdělávání dosáhl výše 4,2 mld. Kč, což znamenalo druhý nejvyšší přírůstek kapitálových výdajů v roce 2018.

Jednu desetinu kapitálových výdajů tvořily výdaje na tělovýchovu. Sem patří výdaje na tělocvičny, koupaliště, sportovní haly a plavecké bazény. Tyto výdaje meziročně vzrostly o 75 %, resp. o 3,4 mld. Kč. Kapitálové výdaje na kulturu se na celkových výdajích podílely jednou desetinou. Týkaly se zejména divadel, muzeí, galerií a knihoven. Meziročně stouply o 2,1 mld. Kč. Vzhledem k jejich nízké úrovni v roce 2017 se z roku na rok více než zdvojnásobily.

Kapitálové výdaje na ochranu životního prostředí se meziročně zvedly o 1 mld. Kč. Do této skupiny se řadí výdaje na vzhled obce, veřejnou zeleň a protipožární ochranu a dále i výdaje na nakládání s odpady. Poslední skupinu tvoří kapitálové výdaje na místní správu, které meziročně stouply o 0,9 mld. Kč. Týkají se vlastní správní činnosti obcí a zastupitelského sboru.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.

TOPlist
TOPlist