K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Současná kůrovcová kalamita v lesích a její dopady do rozpočtů obcí

Datum: 13. 8. 2019, zdroj: OF 3/2019, rubrika: Životní prostředí

Probíhající klimatická změna se projevuje zejména dlouhodobým a výrazným snížením množství srážek a současným zvyšováním průměrné roční teploty. Tyto dva faktory pak výrazně ovlivňují zejména lesní hospodářství, pro které je charakteristická dlouhá doba růstu lesních porostů, daleko přesahující lidský produktivní věk.

Současná kůrovcová kalamita v suchem oslabených, zejména smrkových porostech, se může v ekonomice lesních majetků, které tyto porosty vlastní, projevovat dvěma způsoby.

Ekonomické dopady

Kůrovcová kalamita
Kůrovcová kalamita

Na jedné straně a z krátkodobého pohledu jednoho roku nebo několika málo let může přinášet vyšší zisk z nahodilých těžeb (ty jsou často násobkem normálních těžeb), a proto přináší při normálních cenách dříví i násobný zisk, nese však sebou i výrazně zvýšené náklady na péči o vzniklé holiny, jejich zalesnění, ochranu a výchovu v následujících letech.

Na straně druhé, pokud je rozsah těžeb mimořádně velký a ve velkých oblastech, to je případ současných let, kdy kalamita postihuje celou střední Evropu, dojde v důsledku přebytku dříví na trhu k výraznému poklesu cen dříví a pak je lesní hospodářství vlastně postiženo dvakrát. Jednak musí lesníci vytěžit dříví pěstované pro další desetiletí a přichází tak o zisk budoucích období, dále jsou nuceni dříví prodat za výrazně nižší ceny. Zisk vlastníka lesa je tedy výrazně nižší, než odpovídá normálnímu hospodaření a náklady naopak výrazně vyšší.

Když suché a horké počasí způsobí neúrodu v zemědělství, projeví se nedostatek dané plodiny na trhu růstem její ceny, ta pak do značné míry nahradí snížený výnos. V lesním hospodářství se sucho a horko projeví nárůstem nahodilých těžeb, následným přebytkem dříví na trhu a poklesem jeho ceny. Dříví přitom jako všechny přírodní komodity nelze bez poklesu jeho kvality dlouhodobě skladovat a vyčkávat na lepší ceny.

Současné ceny kalamitního smrkového dříví jsou nižší proti předchozím letům zhruba o 40–60 % a to je již hranice, kdy je ohrožena prostá existence vlastníků lesů, nebo jejich firem v lesích hospodařících, a protože tržby v lesních majetcích jsou tvořeny téměř z 90 % tržbami za dřevo, nelze tento propad cen dříví prakticky nahradit. Až potud by se mohlo zdát, že jde o vnitřní problém vlastníků lesů, že tak jako v každém podnikání bylo období prosperity vystřídáno krizí, která po čase odezní. Je zde však jeden faktor, který nemůžeme přehlédnout. Pokud dojde k takto zásadnímu poklesu cen dříví, nezbude vlastníkům dostatek finančních prostředků na následné zalesnění holin a na péči o vznikající nový les.

Environmentální dopady

Kůrovcová kalamita
Kůrovcová kalamita

Les však, a celé lesní hospodářství, kromě vlastní produkce dříví, poskytuje společnosti celou řadu environmentálních služeb, na kterých je společnost do značné míry závislá ve své existenci; požitky a benefity z lesa jsou čerpány prakticky všemi obyvateli země. Lesy ovlivňují zásadním způsobem hospodaření s vodou v krajině, že lze s určitostí říci, že kdyby se významnějším způsobem snížila výměra lesů v naší zemi, výrazně by se zvýšil nedostatek vody, již nyní místně pociťovaný např. ve východních a středních Čechách nebo na severní Moravě. Bez lesů by nebyla v krajině voda!

Ohrožena by byla i celá řada funkcí či služeb, které lesy dále poskytují – ochrana půdy v krajině před větrnou erozí, vyrovnávání teplotních rozdílů, ochrana vodních zdrojů, ochrana stanovišť mnoha druhů živočichů a rostlin. Zásadní pro většinu obyvatel by byla ztráta rekreačních možností v lesích (pěší turistika a cykloturistika, pobyty v lesích) a zejména omezené možnosti sběru hub a lesních plodin. To vše jsou faktory, které staví les do jiného světla, než je klasické podnikání.

Obecní lesy

Lesy obcí a měst jsou svým charakterem, ač nepatří do kategorie lesů státních, přece jen „veřejným statkem“ a jako s takovým by s nimi měla hospodařit i obecní a městská zastupitelstva nebo rady měst a obcí. Zejména nyní v období největší kalamity, která postihla středoevropské lesy, je mimořádně důležité z lesů neodčerpávat případné zisky vytvořené při hospodaření v lesích do obecních a městských rozpočtů, ale naopak je investovat do obnovy kalamitních holin a tvorby nových lesních porostů, případně do tvorby rezerv na pěstební činnost, jak umožňuje příslušný zákon.

V této mimořádné situaci, do které se dostaly lesní majetky v celé ČR, je nezastupitelná pomocná ruka společnosti, potažmo státu. Jak již bylo řečeno, není obnova lesů na kalamitních holinách v silách vlastníků lesů, je proto chvályhodné, že Ministerstvo zemědělství (MZe) zareagovalo na tuto situaci a pro rok 2019 připravilo ve svém rozpočtu částku 1,15 miliardy Kč (dvojnásobek proti předchozím rokům) na příspěvky na hospodaření v lesích, zejména na obnovu kalamitních holin. Možnosti čerpání této částky v daném roce jsou však poněkud méně příznivé. Lze očekávat, že většina prací bude vzhledem k vývoji jarního počasí (nedostatek srážek) přesunuta na podzim tohoto roku, tomu ale neodpovídají vyhlášené výplatní termíny. Peníze vyplacené za letošní rok až v roce následujícím sice také pomohou, ale i zde platí: „Kdo rychle dává, dvakrát dává.“ Spousta majetků se již nyní dostává do potíží s platební bilancí a každá rychlá pomoc je vítaná.

Zalesnění kalamitních holin je povinností vlastníka lesa daná zákonem o lesích, stejně tak i následná péče o vznikající porosty, nicméně vlastnictví lesů sebou nese i další náklady, na které se příspěvky na hospodaření v lesích z MZe nevztahují. Tržby při současných cenách dříví často nestačí ani na běžný provoz majetků, které mají své zaměstnance, musí jim vyplácet mzdy, platit státu příslušné odvody, nutná je i úhrada nezbytných režijních nákladů, odpisů, splátek půjček atd.

Sdružení vlastníků

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) proto dlouhodobě jednalo s MZe nejen o zvýšení příspěvků na hospodaření v lesích, což již své ovoce přineslo, ale požaduje i další projev sounáležitosti společnosti s vlastníky lesů formou úhrady zvýšených nákladů na zalesnění holin po kalamitě a následných nákladů na péči o tyto kultury. Jedná se o částku vyčíslenou minimálně 3 mld. Kč ročně, a to po dobu několika dalších let, než odezní kůrovcová kalamita a hospodaření se vrátí alespoň ve výši těžeb k normálnímu stavu. Dále pak SVOL jedná o zavedení trvalé platby za poskytované ekosystémové služby, která by byla nejen spravedlivou úhradou nákladů vynakládaných vlastníky lesů na tyto služby, ale i určitým bonusem od společnosti a stabilizačním prvkem jejich platební bilance v obdobích kolísání cen dříví.

Lesníci na rozdíl od zemědělců, kde jsou dotace na hospodaření pravidlem, poprvé za desítky let žádají stát o finanční pomoc a věří, že společnost význam lesů a hospodaření v nich pro spokojený život nás všech pochopí.

Kromě finanční podpory ze strany státu je nutno ještě zmínit i dotační tituly ze strany krajských samospráv, kde se určitá část krajů rozhodla ze svého rozpočtu hradit některé další činnosti potřebné pro obnovu lesů po kalamitách (např. oplocování kultur, vyklizování dříví potahy apod.), a to částkami v desítkách milionů korun. Jde o chvályhodné počínání, každá částka, která se účelně v lesích vynaloží, přispěje k rychlejší obnově kalamitou poškozených či zničených lesních porostů.

Další pomocí, kterou by stát měl ulehčit současnou tíživou situací vlastníků lesů, by měla být urychlená příprava a přijetí nového zákona o myslivosti, která by zaručila, že v našich honitbách nebude převyšovat zájem myslivců na chovu zvěře nad zájmy vlastníků lesů na obnově lesů. Neobejde se to bez snížení stavů zvěře všude tam, kde je zvěř přemnožena (např. jelení zvěř v Krušných horách, nebo jelen sika v západních Čechách). Je to nezbytný krok k tomu, aby se miliardové částky vynakládané vlastníky lesů i státem na obnovu lesů, případně státem připravované k využití k tomuto účelu, nestaly jen investicí do potravní nabídky pro zvěř, ale aby se staly základem pro zdravé a krásné lesy pro budoucí generace.

Ing. František Kučera, předseda SVOL

TOPlist
TOPlist