K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2020 „Nové perspektivy“

Porovnání hospodaření obcí podle krajů

Datum: 10. 3. 2020, zdroj: OF 1/2020, rubrika: Ekonomika

Obce (bez Prahy) získaly do rozpočtu v roce 2018 celkem 242,2 mld. Kč, a to je o 25,7 mld. Kč, resp. o 12 % více než o rok dříve. Utratily 240,6 mld. Kč, a to je o 38,1 mld. Kč, resp. o 19 % více než před rokem. Saldo rozpočtu bylo kladné a dosáhlo výše 1,6 mld. Kč.

Ve srovnání s předchozím rokem však bylo saldo podstatně nižší. Snížení přebytku bylo důsledkem růstu kapitálových výdajů. Ty vzrostly dokonce o 40 %, zatímco běžné výdaje jen o 11 %. Tím se zvýšil podíl kapitálových výdajů na celkových z 27 % v roce 2017 na 32 % v roce 2018. Navzdory vysokému růstu kapitálových výdajů však byl jejich podíl na celkových výdajích stále nižší než v roce 2015. V absolutním vyjádření byl již objem kapitálových výdajů v roce 2018 vyšší než v roce 2015.

Dynamika příjmů i výdajů obcí byla oproti roku 2017 vyšší a přebytek rozpočtu byl nižší. I tak je to potvrzená dobrá zpráva o hospodaření obcí, protože není mnoho racionálních důvodů, proč by obce měly dosahovat vysoký přebytek rozpočtu. Je efektivnější, když objem výdajů obcí se přibližuje k objemu jejich příjmů. To samozřejmě nevylučuje, že některé obce mají kladné saldo a jiné zase záporné saldo rozpočtu, které se ve výsledku vzájemně kompenzují. To, co platí pro obce jako celek, pak platí pro jednotlivou obec nikoli každý rok, ale ve střednědobém horizontu.

Hospodaření obcí v jednotlivých krajích

Podívejme se, jak se vysoký růst příjmů obcí v roce 2018 projevil v jednotlivých krajích. Není novinkou, že nejvyšší příjmy obcí v přepočtu na obyvatele existují již po několik let v Plzeňském a Jihomoravském kraji a případně ještě v Jihočeském kraji. Rovněž na nejnižších příčkách se pořadí krajů příliš nemění. Tradičně sem patří Ústecký a Zlínský kraj a většinou i kraj Královéhradecký. Příjmy obcí v přepočtu na obyvatele přehledně ukazuje graf 1.

Graf 1. Příjmy obcí v přepočtu na obyvatele (Kč)
Graf 1. Příjmy obcí v přepočtu na obyvatele (Kč)
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Potěšitelné je, že kraje s nižšími příjmy na obyvatele vykázaly vesměs vyšší růst příjmů než kraje s vyššími příjmy na obyvatele. Výjimkou je kraj Vysočina a Olomoucký, které měly jak vyšší příjmy, tak i vyšší dynamiku. Ve druhé skupině je výjimkou kraj Ústecký, Pardubický, které vykázaly jak nižší příjmy na obyvatele, tak i nižší dynamiku. Vůbec nejnižší růst příjmů v roce 2018 však zaznamenal Karlovarský kraj.

A jaké je rozdělení obcí podle příjmů na obyvatele ve vztahu k průměru? Za celý segment obcí se pod průměrnou hodnotou dostalo 70 % z nich. Mezi kraji existují značné rozdíly. V Jihomoravském kraji má příjmy na obyvatele vyšší než průměr pouze 17 % obcí a ve Středočeském kraji to je 27 %. Mezi 28 % a 30 % se podílejí obce s nadprůměrnými příjmy na celkovém počtu obcí v kraji Plzeňském Moravskoslezském, Olomouckém a Pardubickém. V Karlovarském kraji má podprůměrné příjmy na obyvatele „pouze“ 57 % obcí a v Ústeckém kraji to je 58 %. Relativně „nízký“ podíl obcí s nadprůměrnými příjmy na obyvatele nalezneme ještě obce v kraji Jihočeském a Libereckém.

Vysoký podíl obcí s podprůměrnými příjmy na obyvatele je důsledkem existence segmentu obcí s velmi vysokými příjmy na obyvatele, které vytahují průměrnou hodnotu směrem nahoru. V rozložení mezd funguje něco podobného. Na průměrnou mzdu dosáhne mnohem menší skupina zaměstnanců než na nadprůměrnou mzdu.

Medián příjmů obcí

Jiný obrázek rozdělení obcí podle příjmů na obyvatele dostane, podíváme-li se na medián tohoto ukazatele v obcích podle krajů. Medián neboli prostřední hodnota, rozděluje soubor obcí na dvě stejně velké skupiny obcí, z nichž jedna polovina má vyšší příjmy na obyvatele, než je hodnota mediánu a druhá skupina naopak nižší.

Prostřední hodnota příjmů za všechny obce dosáhla v roce 2018 výše 22 221 Kč na obyvatele. Nejvyšší hodnotu měl medián příjmů u obcí Moravskoslezského kraje, a to 22 416 Kč na obyvatele, nejnižší pak medián příjmů za obce Jihomoravského kraje, a to 22 202 Kč na obyvatele. Na rozdíl od porovnání průměrných hodnot, je rozpětí mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou mediánu v kraji pouze 214 Kč na obyvatele. To ukazuje na vcelku rovnoměrné rozložení příjmů obcí napříč kraji.

Hodnocení příjmů obcí na obyvatele podle mediánové hodnoty více odpovídá realitě. Důvodem je známá skutečnost, že podstatnou část příjmů obcí tvoří výnosy ze sdílených daní. Ty se mezi obce rozdělují poměrně rovnoměrně převážně v závislosti na počtu obyvatel. Tabulka 1 porovnává pořadí krajů podle průměru a mediánu příjmů na obyvatele.

Ve všech krajích je hodnota mediánu příjmů na obyvatele nižší než hodnota průměru. Znamená to, že na průměrnou hodnotu příjmů nedosáhne více než polovina všech obcí v kraji.

Tab. 1. Pořadí krajů podle mediánu a průměru příjmů na obyvatele v obcích (2018)
Kraj Podle mediánu Podle průměru
Moravskoslezský 1 4
Olomoucký 2 6
Plzeňský 3 1
Karlovarský 4 8
Středočeský 5 7
Královéhradecký 6 9
Liberecký 7 11
Ústecký 8 12
Jihočeský 9 3
Vysočina 10 5
Zlínský 11 13
Pardubický 12 10
Jihomoravský 13 2

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Jak je vidět z tabulky 1, největší rozdíl v porovnání obou pořadí je u obcí Jihomoravského kraje, o něco nižší pak u obcí kraje Vysočina a dále u obcí Olomouckého, Karlovarského, Libereckého a Ústeckého kraje. Pořadí se změnilo jen málo u obcí Zlínského a Pardubického kraje, které u obou ukazatelů zůstávají v části krajů s nízkými příjmy na obyvatele.

V absolutním vyjádření vykázaly největší převis průměru nad mediánem obce v Plzeňském, Jihomoravském, Jihočeském a Moravskoslezském kraji. Existuje v nich tudíž řada obcí, které mají příjmy na obyvatele vysoce přesahující průměrnou hodnotu. Velmi malý odstup průměru od mediánové hodnoty měly obce Zlínského kraje, což znamená, že u obcí tohoto kraje nebyly až tak velké rozdíly v příjmech na obyvatele. Do této skupiny patří ještě obce Ústeckého a Libereckého kraje. Není bez zajímavosti, že tyto kraje zároveň vykazují nejnižší příjmy v přepočtu na obyvatele.

Rozpočtové saldo obcí

Rozpočet obcí jako celku skončil v roce 2018 mírným přebytkem. Ten se na objemu příjmů podílel jedním procentem. Graf 2 ukazuje, jak to dopadlo z hlediska obcí podle krajů. Je z něj vidět, že v pěti krajích obce vykázaly přebytek v rozsahu cca 2 % podílu na příjmech, ve čtyřech krajích se kladné saldo rozpočtu podílelo na příjmech ve výši necelého jednoho procenta a obce čtyř krajů vykázaly mírný schodek rozpočtu.

Graf 2. Podíl salda rozpočtu na příjmech obcí v jednotlivých krajích (2018)
Graf 2. Podíl salda rozpočtu na příjmech obcí v jednotlivých krajích (2018)
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Podívejme se blíže na některé kraje, resp. na souvislost příjmů a salda rozpočtu. Jak již bylo řečeno, obce Středočeského kraje vykázaly nejvyšší podíl přebytku na příjmech, přitom jejich příjmy na obyvatele jsou spíše podprůměrné. Obce Ústeckého kraje měly třetí nejvyšší podíl přebytku, a přitom jejich příjmy na obyvatele byly druhé nejnižší. Obce Plzeňského kraje měly nejvyšší příjmy na obyvatele, avšak podíl přebytku na příjmech byl až pátý nejvyšší. Obce Moravskoslezského kraje měly čtvrté nejvyšší příjmy na obyvatele a třetí nejvyšší podíl schodku na příjmech.

Saldo rozpočtu bývá často ovlivněno výší kapitálových výdajů. Ty meziročně vzrostly nejrychleji u obcí Královéhradeckého kraje (+64 %). Ale i tak byl v jejich případě podíl kapitálových výdajů na celkových jen o něco málo vyšší než průměr. Podstatně nižší dynamiku kapitálových výdajů měly obce Ústeckého, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje (46 % až 48 %). Z nich jen obce Jihomoravského kraje dosáhly vyšší než průměrný podíl kapitálových výdaj na celkových.

Obce Ústeckého kraje navzdory vysokému tempu růstu kapitálových výdajů vykázaly jejich nejnižší podíl na celkových výdajích. Nejnižší dynamiku vykázaly obce Jihočeského, Olomouckého a Plzeňského kraje (31 až 33 %). Obcím Jihočeského a Olomouckého kraje i nižší růst kapitálových výdajů však postačoval na dosažení nadprůměrného podílu kapitálových výdajů na celkových výdajích.

Financování kapitálových výdajů

A jak vypadá podíl kapitálových výdajů obcí na jejich celkových výdajích vzhledem k výši příjmů na obyvatele? V grafu 3 jsou červeně vyznačený kraje, ve kterých obce disponují nejvyššími příjmy na obyvatele. Bíle jsou vyznačeny kraje, v nichž mají naopak obce podprůměrné příjmy na obyvatele.

Graf 3. Podíl kapitálových výdajů obcí na celkových výdajích (2018)
Graf 3. Podíl kapitálových výdajů obcí na celkových výdajích (2018)
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Pozoruhodná je pozice obcí Zlínského kraje, které mají velmi nízké příjmy na obyvatele, jak podle průměrné, tak i podle mediánové hodnoty, a přitom dosáhly nadprůměrný podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích.

Kapitálové výdaje financují obce z několika způsoby. Nejvýznamnějším je přebytek běžného rozpočtu (rozdíl mezi daňovými a nedaňovými příjmy a neinvestičními dotacemi na jedné straně a běžnými výdaji na straně druhé). Přebytek běžného rozpočtu tvoří cca čtvrtinu běžných příjmů a je v současnosti nejvýznamnějším zdrojem peněz pro financování kapitálových výdajů. Zároveň je i zdrojem nejbezpečnějším. Financování kapitálových výdajů z přebytku běžného rozpočtu je bez jakéhokoli rizika.

Nejvyšší podíl úspor v rámci provozních výdajů vykázaly obce Jihomoravského a Středočeského kraje a kraje Vysočina, které takto ušetřily téměř 30 % běžných příjmů. Nejnižší podíl těchto úspor vykázal Ústecký a Liberecký kraj (18 %, resp. 19 %), což jsou také kraje s nejnižším podílem kapitálových výdajů na celkových.

Další cestou, jak financovat kapitálové výdaje, jsou investiční dotace a příjmy z prodeje majetku. Tyto zdroje na financování kapitálových výdajů zpravidla samy sobě nestačí. V současné době méně významným zdroji je využití úspor vytvořených v minulých letech nebo dluhové financování. Proč? Objem dluhu obcí se totiž již několik let po sobě snižuje a objem úspor naopak vykazuje růst. Z toho je zřejmé, že obce jako celek tyto dvě cesty využívají jen poměrně málo.

Investiční dotace vykázaly nejvyšší podíl na financování kapitálových výdajů u obcí ve Středočeském kraji (30 %), dále v kraji Olomouckém (29 %) a v kraji Královéhradeckém (26 %). V těchto případech patrně přispěly k vysokému podílu kapitálových výdajů na celkových. Nejméně se investiční dotace podílely v Jihomoravském kraji (13 %) a v Moravskoslezském kraji (15 %).

Výnosy z prodeje obecního majetku zaujaly nejvyšší podíl na financování kapitálových výdajů v Plzeňském a v Ústeckém kraji (shodně po 13 %), dále v kraji Vysočina a Středočeském (shodně po 12 %). Nejmenší podíl měly v Moravskoslezském a Zlínském kraji (5 %, resp. 6 %).

Ostatní zdroje, v jejichž rámci má největší váhu přebytek běžného rozpočtu čili úspory v rámci financování provozních výdajů, měly nejvyšší váhu u obcí Moravskoslezského kraje (80 %), Jihomoravského kraje (79 %), a s odstupem i ve Zlínském kraji (74 %). Nejmenší váhu měly ve Středočeském a Olomouckém kraji (59 %, resp. 62 %). Struktura financování kapitálových výdajů obcí v jednotlivých krajích je patrná z grafu 4.

Graf 4. Struktura financování kapitálových výdajů obcí podle krajů
Graf 4. Struktura financování kapitálových výdajů obcí podle krajů
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Investiční dotace obcím

Meziroční vzestup kapitálových výdajů byl podmíněn nejen značným růstem celkových příjmů obcí, ale i tím že se podstatně zvýšil objem investičních dotací oproti roku 2017. V roce 2018 získalo alespoň jednu investiční dotaci 62 % obcí. Nejvyšší podíl obcí, které obdržely alespoň jednu investiční dotaci, vykázal Moravskoslezský kraj (76 %), po něm Zlínský kraj (72 %) a Olomoucký kraj (70 %). Pouze 51 % obcí Středočeského kraje dostalo alespoň jednu investiční dotaci. V Ústeckém kraji to bylo 56 % obcí a o jeden procentní bod více to bylo v Královéhradeckém kraji.

I když ve Středočeském kraji obdržel alespoň jednu investiční dotaci zhruba jen polovina obcí, částka v přepočtu na obyvatele byla nejvyšší (2810 Kč). Na dalších místa se dostal Olomoucký kraj (2434 Kč) a kraj Vysočina (2164 Kč). V Ústeckém kraji to však bylo pouze 960 Kč a v Karlovarském kraji 1044 Kč.

Přepočteme-li objem investičních dotací na jednu obec v kraji, tak se na první místo dostane Moravskoslezský kraj (4389 tisíc Kč) a dále Olomoucký kraj (3843 tisíc Kč) a Středočeský kraj (3323 tisíc Kč). Na posledním místě nalezneme kraj Vysočina (1565 tisíc Kč na obec) a Jihočeský kraj (1700 tisíc Kč na obec) a případně ještě Pardubický kraj (2017 tisíc Kč). Z tabulky 2 je zřejmé, že pořadí krajů podle objemu investičních dotací v přepočtu na obyvatele a v přepočtu na obec se značně liší.

Objem investičních dotací v Kč na obyvatele a na obec je patrný z tabulky 2.

Tab. 2. Objem investičních dotací obcí v krajích v Kč na obyvatele a na obec
Kraj Investiční dotace 2018
Kč na obyv. Kč na obec
Středočeský 2 810 3 323 375
Olomoucký 2 434 3 842 791
Vysočina 2 164 1 564 630
Královéhradecký 2 108 2 593 055
Pardubický 1 755 2 016 730
Plzeňský 1 741 2 018 061
Jihočeský 1 654 1 699 917
Zlínský 1 466 2 783 725
Liberecký 1 408 2 889 461
Jihomoravský 1 360 2 394 785
Moravskoslezský 1 092 4 388 771
Karlovarský 1 044 2 321 951
Ústecký 960 2 227 114

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Závěrem

Podívejme se na závěr na to, zda investiční dotace získávají obce bohaté nebo ty, které jsou spíše chudé. V segmentu obcí, které v roce 2018 získaly alespoň jednu investiční dotaci, jich mělo 53 % vyšší příjmy na obyvatele, než je hodnota mediánu a pouze 47 % obcí mělo příjmy na obyvatele pod hodnotou mediánu. V segmentu obcí, které investiční dotaci nedostalo, jich mělo příjmy nižší než medián 56 % a pouze 44 % mělo příjmy vyšší než medián. Z toho potom vyplývá, že obce, které patří do skupiny s vyššími příjmy na obyvatele získaly podporu investičních dotací častěji než obce, jejichž příjmy byly nižší než medián.

Ing. Věra Kameníčková,CSc., CRIF, a. s.

TOPlist
TOPlist