K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Další informace
56. Den malých obcí

Autorské právo – poskytnout nebo ne?

(Vyřizování žádostí o informace 11.)

Datum: 1. 6. 2022, zdroj: OF 1/2022, rubrika: Legislativa

V praxi se lze setkat s žádostmi o informace, ve kterých je požadovaná informace autorským dílem. Tedy minimálně podle tvrzení osoby, která požadované dílo vytvořila. Jak ale poznat, že se skutečně jedná o autorské dílo, které podléhá ochraně?

Radka Hasil Edelmannová
Radka Hasil Edelmannová
Václav Těžký
Václav Těžký

Obce jako povinné subjekty nesmí poskytnout informace tehdy, pokud by jejich poskytnutím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského nebo práv s ním souvisejících. Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“) v tomto případě chrání práva autora díla (resp. držitele majetkových práv k předmětu autorského práva), nikoliv práva povinného subjektu samotného. Tento důvod odmítnutí, který vyplývá z § 11 odst. 2 písm. c) informačního zákona, je obligatorní. To znamená, že pokud budou naplněny podmínky pro odmítnutí, tak obec nemá na výběr, zda požadované informace poskytne či nikoliv, tzn. vždy je odmítne.

Co je předmětem práva autorského a práv souvisejících s právem autorským?

Ochrana autorských a souvisejících práv je upravena v zákoně č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „autorský zákon“). Předmětem autorského práva a tedy tím, co je autorským právem chráněno, je autorské dílo. Autorským dílem může podle § 2 odst. 1 autorského zákona být pouze dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké. Obecně lze říct, že v praxi obcí se bude jednat nejčastěji o vědecké dílo, které je vědeckým (odborným) ztvárněním myšlenek zachycených vědeckým stylem, tzn. k jejímu vypracování musel autor zvolit vědeckou metodu získání potřebných informací, které následně s použitím svých odborných znalostí, vědomostí a schopností vyhodnotil a výsledek svého hodnocení zachytil ve výstupech a doporučeních mj. prostřednictvím jazyka vědy. Vědeckým dílem tak může být např. analýza, která podrobně rozebírá stav medicínsko – ekonomického řízení nemocnice a jednotlivé náklady a výnosy spojené s činností nemocnice, posuzuje modely řízení zavedené v nemocnici a navrhuje řešení směřující ke zlepšení hospodářských výsledků. Vědeckým dílem také můžou být různé projektové dokumentace nebo studie proveditelnosti.

Pouhá skutečnost, že se jedná o dílo literární a (nebo) jiné dílo umělecké a vědecké však nepostačuje k tomu, aby se jednalo o autorské dílo. Autorské dílo musí být současně výsledkem tvůrčí činnosti autora, která je jedinečná (tzn. autorským dílem je jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora). Tvůrčí činností je činnost spočívající ve „vytvoření“ něčeho nehmotného s tím, že dosažení tohoto cíleného i necíleného výsledku závisí na osobních vlastnostech tvůrce, bez nichž by tento výtvor (duševní plod tvůrčí povahy literární, jiné umělecké nebo vědecké) nebyl vůbec dosažen.

„Zvláštními osobními vlastnostmi“ autora díla je zejména schopnost tvořit, což je schopnost jeho ducha, a to tvořit vědecky, literárně, umělecky apod. S touto schopností bývá spojeno i nadání (talent), fantazie a jiné prvky patřící mezi osobní vlastnosti, které si člověk (autor) přináší do běžného života a které rovněž nabývá například životní praxí, vzděláním, životní zkušeností apod. K výkonu tvůrčí činnosti je současně zapotřebí i bohatost fantazie, inspirace a často i intuice, tvůrčí prostředí, tvůrčí klid nebo naopak tvůrčí vzruch apod. Někdy je i potřeba tvůrčí svobody a jiných prvků, jevů nebo vlivů. Právě z povahy „zvláštních osobních vlastností“ vyplývá, že duševní plod tvorby, k níž byly tyto zvláštní osobní vlastnosti člověka využity, je povahově (a pojmově) neoddělitelným tvůrčím projevem individualizovaného lidského ducha, formujícího samu osobnost. Proto je i samo „vytvoření“, resp. tvorba díla tvůrčí činností nezaměnitelného osobitého rázu (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 4. 2007, č. j. 30 Cdo 739 2007, nebo rozsudek téhož soudu ze dne 24. 6. 2015, č. j. 30 Cdo 360/2015). Podstata jedinečnosti autorského díla spočívá ve vytvoření díla osobitým vnosem jeho autora.

Jedinečnost spočívá např. v celkovém uspořádání dokumentace, ve sledu myšlenek a dedukcí autora, v jeho postojích, přijatých názorech a závěrech (rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 3 As  59/2015 ze dne 20. 7. 2016). Znak jedinečnosti nemůže dle judikatury naplnit znalecký posudek, jelikož se předpokládá, že jiný znalec by posuzoval obdobně a dospěl by k obdobnému závěru. Znalecký posudek tedy není považován za autorské dílo.

Protože výše uvedené znaky směřují spíše do nehmotné sféry autorovy tvůrčí duševní činnosti, musí být dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Pojem objektivně vnímatelná podoba znamená, že dílo můžeme vidět, slyšet, je hmatatelné nebo je v elektronické podobě. Pro posouzení, zda se jedná o autorské dílo není podstatný jeho rozsah, účel, význam, ani to, zda je dílo dokončené, jelikož se autorské právo vztahuje i na jeho jednotlivé vývojové fáze a části.

Autorským dílem je zejména dílo slovesné, vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitného umění a dílo kartografické. Autorským dílem může také počítačový program, pokud je autorovým vlastním duševním výtvorem.

Předmětem ochrany podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. c) zákona o svobodném přístupu k informacím však není jen dílo samotné, ale chráněna jsou také práva související s autorským právem. Tato jsou definována v § 1 písm. b) autorského zákona jako práva výkonného umělce k jeho uměleckému výkonu, právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu, právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho záznamu, právo rozhlasového nebo televizního vysílatele k jeho vysílání, právo zveřejnitele k dosud nezveřejněnému dílu, k němuž uplynula doba trvání majetkových práv a právo nakladatele na odměnu.

Stačí k ochraně autorského díla jen naplnění znaků podle autorského zákona?

Pokud informace naplní všechny znaky autorského díla, neznamená to, že se informace automaticky odmítnou poskytnout. Musí být totiž naplněna ještě podmínka, že by poskytnutím informace byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským. V rámci posuzování této podmínky se obce musí zabývat zejména povinnostmi souvisejícími s dotčenou osobou, otázkou, zda disponují majetkovými právy k předmětnému dílu, zákonnými výjimkami a testem proporcionality.

Jak postupovat po obdržení žádosti?

Prvním krokem, kterým se musí obec zabývat je, zda informace naplňuje jednotlivé znaky autorského díla. Odpovědnost za posouzení naplnění jednotlivých znaků nese obec jako povinný subjekt. Obec se nemůže odvolat bez dalšího pouze na tvrzení autora (resp. jiného držitele majetkových práv k předmětu autorského práva), že jde o autorské dílo, nebo na ujednání ve smlouvě, kde se smluvní strany dohodly, že je daná informace autorským dílem, aniž by zkoumala naplnění jednotlivých znaků. Pro to, aby bylo možné informaci odmítnout z důvodu ochrany autorského nebo souvisejícího práva je nutné, aby informace naplňovala všechny uvedené znaky zároveň. Dále je třeba, aby tyto znaky byly naplněny v objektivním smyslu, tzn. nebude dostačující pouze obecné konstatování obce (či autora nebo jiného držitele majetkových práv k předmětu autorského práva), že předmětná informace je autorským dílem. O autorské dílo se zpravidla nebude jednat např. v případě projektové dokumentace k opravě běžného chodníku, jelikož nenaplní minimálně znak jedinečnosti, a to i tehdy, když autor bude tvrdit, že se jedná o autorské dílo. I v rámci případného rozhodnutí je nutné uvést ke každému znaku jeho konkrétní naplnění ve vztahu k příslušné informaci obsahující autorské dílo a neomezit se pouze na zákonnou citaci, co je autorským dílem a prosté konstatování, že uvedené znaky jsou naplněny.

V případě žádostí o informace týkajících se autorského díla, budou tyto vždy zasahovat do práv třetích osob (tzv. dotčených osob), a to autorů příslušného autorského díla příp. pak i držitelů majetkových práv k předmětu autorského práva. Obec tedy nesmí zapomenout na druhý krok, kterým je oslovení dotčené osoby. Vynechání tohoto kroku by mohlo mít za následek nepřezkoumatelnost postupu obce nebo následně vydaného rozhodnutí (za předpokladu, že by byla podána stížnost na postup obce nebo odvolání proti rozhodnutí obce), nebo by se obec mohla vystavit také riziku podání zásahové žaloby ze strany autora nebo jiného držitele majetkových práv k předmětu autorského práva (pokud by obec nesprávně vyhodnotila, že požadovaná informace nejsou autorským dílem a poskytla by je). Od dotčené osoby by obec také mohla obdržet odůvodnění naplnění jednotlivých znaků autorského díla, avšak jak již bylo uvedeno výše, musí je obec objektivně posoudit.

Když dotčená osoba udělí souhlas s poskytnutím předmětného díla, obec tyto informace poskytne, jelikož odpadl důvod pro jejich ochranu. K poskytnutí informace v tomto případě dojde bez ohledu na to, zda obec disponuje majetkovými právy k předmětu práva autorského, které jej opravňují k rozšíření díla (tzn. k poskytnutí informace, tak může dojít i v případě, kdy mezi dotčenou osobou a obcí není uzavřená licenční smlouva). Zda obec disponuje majetkovými právy zahrnující šíření díla je rozhodné pouze pro způsob poskytnutí informace. Pokud obec nebude disponovat příslušnými majetkovými právy k předmětu práva autorského, nebude oprávněna aplikovat § 14a zákona o svobodném přístupu k informacím, tzn. poskytnout žadateli informace ve formě licenční nebo podlicenční smlouvy. K poskytnutí informací tak dojde běžným způsobem, tedy dle § 14 odst. 5 písm. d) zákona o svobodném přístupu k informacím.

Pokud dotčená osoba vyjádří nesouhlas s poskytnutím informace nebo se nevyjádří vůbec, přichází na řadu třetí krok, kterým je posouzení, zda obec disponuje majetkovými právy k dílu autorskému zahrnujícími šíření díla. Toto právo vyplývá zejména ze smlouvy (nejčastěji o dílo) uzavřené mezí obcí a autorem. Může v ní být např. ujednání, že obec jako objednatel může dílo neomezeně rozmnožovat nebo rozšiřovat, že může dílo předávat třetím stranám nebo že může poskytnout neomezenou podlicenci. Pokud majetkovými právy k autorskému dílu, která zahrnují i další šíření, obec disponuje, měla by požadované informace poskytnout na základě licenční nebo podlicenční smlouvy dle § 14a informačního zákona.

Pokud obec majetkovými právy zahrnujícími šíření díla nedisponuje, následuje čtvrtý krok, kterým je posouzení, zda neexistuje zákonná výjimka, která umožňuje poskytnutí informace obsahující autorské dílo. Obec se tak zejména musí vypořádat s otázkou, zda na požadované informace nedopadá výjimka stanovená v § 29 a násl. autorského zákona. Zejména je nutné zvážit, zda nebude možné využít některého z volných způsobů užití autorského díla dle § 30 a § 30a autorského zákona. Pokud bude možné využít některý z volných způsobů užití autorského díla, není důvod tyto informace neposkytnout (např. když bude předmětná analýza nebo projektová dokumentace zveřejněná na webových stránkách). Další výjimku zakotvuje § 34 písm. a) autorského zákona, který upravuje tzv. úřední (zákonnou) licenci k užití díla a podle něhož do práva autorského nezasahuje ten, kdo v odůvodněné míře užije dílo na základě zákona pro soudní nebo správní řízení nebo k jinému úřednímu účelu (totožný názor vyjádřil ve vztahu k možnému omezení autorského práva Ústavní soud v nálezu sp. zn. IV. ÚS 3208/16 ze dne 21. 3. 2017). Mezi tyto jiné úřední účely patří i nakládání s dílem ve formě poskytnutí informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

I když obec dospěje k závěru, že neexistuje zákonná výjimka pro poskytnutí informace, zároveň nedisponuje majetkovými právy pro šíření autorského díla a že jsou naplněny všechny zákonné znaky, není to poslední krok k tomu, aby obec požadované informace odmítla. Obec ještě musí jako pátý krok provést test proporcionality (přiměřenosti), v jehož rámci zváží, zda v konkrétním případě nepřevažuje veřejný zájem na poskytnutí informací nad jinou konkurující hodnotou, tj. jiným ústavně garantovaným právem, a to v souvislosti s právem autorským (např. právem vlastnit majetek). V rámci tohoto poměřování musí povinný subjekt postupně odpovědět na tři otázky: Umožní zásah do autorského práva naplnit právo na informace, a tedy i kontrolu veřejné správy? Jinými slovy, když poskytneme autorské dílo, dojde k naplnění smyslu a účelu žádosti o informace? Pokud ano, může být právu na informace vyhověno i jiným, šetrnějším způsobem, který by méně omezil autorské právo? Lze poskytnout i jen část autorského díla nebo jiné údaje, které budou odpovídat smyslu a účelu žádosti? A za třetí. Nebude újma na autorském právu nepřiměřená ve vztahu k zamýšlenému cíli, tedy kontrole veřejné správy? Pokud odpoví povinný subjekt na všechny otázky kladně, pak lze autorské dílo poskytnout. Pokud nikoliv, pak je nutné poskytnutí takových informací odmítnout rozhodnutím.

K určitému provedení testu proporcionality by mělo dojít v podstatě už při posuzování, zda je naplněna úřední (zákonná licence). Pro naplnění této výjimky totiž musí obec posoudit odůvodněnou míru užití díla, a to zejména porovnáním práv autora a míry potencionálního zásahu do nich.

Všechny výše uvedené kroky je potřeba vtělit do odůvodnění rozhodnutí o odmítnutí a řádně je popsat včetně konkrétních úvah obce, a to z důvodu, aby uvedené rozhodnutí bylo přezkoumatelné nadřízeným orgánem (příp. správním soudem v případě podání žaloby). Dále obec v rámci rozhodnutí o odmítnutí nesmí zapomenout uvést, osobu, která vykonává majetková práva k předmětu ochrany práva autorského, pokud je obci známa.

V neposlední řadě je vhodné zmínit také to, že součástí spisového materiálu by měla být informace, která obsahuje autorské nebo související dílo, jelikož bez této informace by nebyl nařízený orgán (příp. správní soud) schopen posoudit, zda se skutečně jedná o autorské dílo a rozhodnutí o odmítnutí by tak bylo nepřezkoumatelné.

Závěrem

Ochrana autorského díla je v rámci vyřizování žádosti o informace jedním z nejsložitějších úkolů, který může obec potkat. Jedná se totiž do značné míry o obtížně uchopitelnou problematiku, v rámci které je obec často závislá na informacích od osoby, která tvrdí, že nějaké dílo je dílem autorským. Přesto se lze v rámci vyřizování žádosti o informace držet základních kroků, které jsme uvedli výše a které mohou pomoci správnému postupu obce, který může skončit jak odmítnutím žádosti, tak poskytnutím informací, např. na základě licenční smlouvy.

Mgr. Václav Těžký, Mgr. Radka Hasil Edelmannová, Krajský úřad Moravskoslezského kraje