K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Další informace

Změny v počtu obyvatel

Datum: 27. 9. 2022, zdroj: OF 2–3/2022, rubrika: Ostatní

Občas se používá termín „hlasovat nohama“. Znamená, že lidé o tom, zda jsou v dané obcí spokojeni či nespokojeni s poskytováním služeb, dávají najevo tak, že se buď vystěhuji, nebo zůstanou.

Podívejme se, jak se měnil počet obyvatel v obcích podle velikostních kategoriích daných počtem obyvatel, a podle krajů. Údaje o počtu obyvatel jsou vždy k prvnímu dni daného roku.

Velikostní kategorie

Počet obyvatel obcí bez Prahy se mezi rokem 2020 a 2021 prakticky nezměnil, resp. se velmi neparně snížil. Z meziročních změn vyplývá, že ve všech velikostních kategoriích počet obyvatel v tomto období vzrostl s výjimkou kategorie obcí s počtem obyvatel 5 tisíc a více. V nich žilo v roce 2021 o 21 388 obyvatel, resp. o 0,4 % méně než o rok dříve. Nejvyšší růst počtu obyvatel, i když rozdíly nejsou podle očekávání velké, vykázaly obce s počtem obyvatel od 200 do 499 a také 500 až 999, a to o 0,6 %. Počet obyvatel v nejmenších obcích se meziročně zvednul o 0,4 %. Nejnižší růst zaznamenaly obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999, a to o 0,3 %. O zvýšení počtu obyvatel České republiky se v roce 2021 postarala Praha. Přírůstek počtu jejích obyvatel překonal úbytek v ostatních obcí jako celku.

Za změnou v počtu obyvatel obvykle stojí migrační saldo, tedy rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých. Přirozené saldo, tedy rozdíl mezi počtem narozených a počtem zemřelých hraje podstatně menší roli.

Změna počtu obyvatel podle velikostních kategorií obcí je patrná z tabulky 1.

Tab. 1. Počet obyvatel a jeho změna podle velikosti obcí
Počet obyv. 2020 2021 2021–2020
1–199 174 417 175 031 614
200–499 650 426 654 581 4 155
500–999 965 570 971 419 5 849
1000–4999 2 415 288 2 423 089 7 801
5000+ 5 163 961 5 142 573 −21 388
Celkem bez Prahy 9 369 662 9 366 693 −2 969

Pramen: ČSÚ, výpočty: CRIF, a. s.
Poznámka: počet obyvatel je k 1. 1. daného roku

Změny podle krajů

V rámci krajů se počet obyvatel meziročně zvýšil pouze ve třech z nich. Nejrychleji to bylo ve Středočeském kraji, a to o téměř jedno procento. V Jihomoravském a Plzeňském kraji byl růst podstatně nižší, a to o 0,3 %, resp. o 0,2 %. V Pardubickém kraji se počet obyvatel meziročně téměř nezměnil. Největší pokles počtu obyvatel zaznamenal Moravskoslezský kraj (o 0,6 %). Následují kraje Ústecký a Karlovarský (shodně o 0,5 %) a kraj Zlínský (o 0,4 %). Ve zbývajících krajích byl pokles obyvatel velmi mírný.

Změny početních stavů obyvatelstva v posledních letech 2020–2021 podle krajů ukazuje tabulka 2.

Tab. 2. Počet obyvatel obcí a jeho změna podle krajů
Počet obyv. 2020 2021 2021–2020
STČ 1 385 141 1 397 997 12 856
JHM 1 191 989 1 195 327 3 338
PL 589 899 591 041 1 142
PA 522 662 522 856 194
JHČ 644 083 643 551 −532
HK 551 647 550 803 −844
VYS 509 813 508 852 −961
OL 632 015 630 522 −1 493
LI 443 690 442 476 −1 214
ZL 582 555 580 119 −2 436
KV 294 664 293 311 −1 353
UL 820 965 817 004 −3 961
MSK 1 200 539 1 192 834 −7 705
Vše bez Prahy 9 692 662 9 366 693 −2 969

Pramen: ČSÚ, výpočty: CRIF, a. s.
Poznámka: počet obyvatel je k 1. 1. daného roku

V dlouhodobém horizontu počet obyvatel Středočeského kraje roste ze všech krajů nejrychleji. Podstatně mírnější růst v delším časovém horizontu vykazují i kraje Plzeňský, Jihomoravský a s jistou výhradou i Pardubický, ve kterém se počet obyvatel v loňském roce zvedl již jen nepatrně. Od růstu obyvatel k poklesu jejich počtu došlo v poslední době v kraji Jihočeském a Libereckém. Ve zbývajících sedmi krajích se počet obyvatel snižoval a z tohoto trendu nevybočily ani poslední roky. Snižování počtu obyvatel je zde již dlouhodobý v nejbližší budoucnosti se trend poklesu patrně neobrátí. Tabulka 4 ukazuje poměrné změny počtu obyvatel krajů v posledních letech a dlouhodobě za léta 2013–2021.

Tab. 4. Počet obyvatel obcí a jeho změna podle krajů (%)
Kraj 2021/2020 2021/2013
STČ 0,9 % 7,3 %
PL 0,2 % 3,1 %
JHM 0,3 % 2,2 %
PA 0,0 % 1,3 %
JHČ −0,1 % 1,1 %
LI −0,3 % 0,9 %
HK −0,2 % −0,2 %
VYS −0,2 % −0,3 %
OL −0,2 % −0,9 %
UL −0,5 % −1,0 %
ZL −0,4 % −1,1 %
KV −0,5 % −2,3 %
MSK −0,6 % −2,4 %

Pramen: ČSÚ, výpočty: CRIF, a. s.

Vylidňují se ty nejmenší obce

V roce 2021 to vypadalo tak, že spíše, než by se vylidňovaly malé obce, lidé odcházejí z obcí větších. V delším časovém horizontu však vypadá obrázek o změně v počtu obyvatel obcí podle velikostních kategoriích trochu jinak.

Mezi rokem 2013 a 2021 se počet obyvatel snížil nejvíce právě v nejmenším obcích, a to o 4 %, ale souběžně s tím i v obcích největších, a to o 1 %. Zatímco pokles počtu obyvatel nejmenších obcí se v posledních letech nejenže zastavil, ale trend se obrátil k růstu, v největších obcí se počet jejich obyvatel i nadále snižoval. Růst počtu obyvatel se v poslední době obnovil i v obcích s 200 až 499 obyvateli.

V delším horizontu se zvyšoval počet obyvatel nejrychleji v obcích 1000 až 4999 obyvateli. Avšak v poslední době se jejich růst zpomalil. Mezi rokem 2013 a 2021 se počet obyvatel v obcích bez Prahy zvýšil o 1,1 %. Přispělo k tomu zejména zvýšení jejich počtu v obcích s 1000 až 4999 obyvateli a v menší míře i jejich růst v obcích, které mají 500 až 999 obyvatel. Uvedené trendy ukazuje tabulka 3.

Tab. 3. Počet obyvatel a jeho změna podle velikosti obcí (%)
Velikostní kategorie 2021/2020 2021/2013
1–199 0,4 % −3,6 %
200–499 0,6 % −0,4 %
500–999 0,6 % 1,9 %
1000–4999 0,3 % 6,4 %
5000+ −0,4 % −1,1 %
Celkem bez Prahy 0,0 % 1,1 %

Pramen: ČSÚ, výpočty: CRIF, a. s.

Struktura obcí

Na závěr se podíváme, jak se měnila velikostní struktura obcí. Počet obcí se v posledních letech výrazněji neměnil. Výjimkou byly některé vojenské újezdy, které získaly statut obce a přispěly tak k růstu jejich počtu. Prakticky nedochází ani ke slučování obcí, ani k jejich dělení.

Změny v počtu obcí v jednotlivých velikostních kategorii vznikají v důsledku přesunu obce do kategorie s vyšším či nižším počtem obyvatel. Vývoj v letech 2013 až 2021 ukazuje, že mírně ubývá menších obcí, těch nejmenších nejrychleji, a naopak mírně přibývá obcí s vyšším počtem obyvatel, zejména s počtem obyvatel od 1000 do 4999.

Počet obyvatel připadající v průměru na jednu obce se mezi rokem 2013 a 2022 o něco zvýšil, a to z 1484 na 1498, což není až tak závratný růst za osm let. Stále to Českou republiku řadí na první místo v rámci Evropy, pokud jde o nejnižší průměrný počet obyvatel na jednu obec. Tabulka 5 ukazuje změny od roku 2013.

Tab. 5. Změna počtu obcí (%)
Velikostní kategorie 2021/2013
1–199 −4,3 %
200–499 −1,0 %
500–999 1,3 %
1000–4999 6,2 %
5000+ 0,4 %

Pramen: ČSÚ, výpočty: CRIF, a. s.

Počet obyvatel České republiky se v posledních letech zvyšuje v důsledku převahy přistěhovalých nad vystěhovalými. Přirozené saldo obcí bez Prahy je v poslední době záporné, tedy počet zemřelých převyšuje počet narozených. V Praze je tomu naopak. Díky tomu počet obyvatel České republiky mírně roste. Je otázkou, jak vývoj celkového počtu obyvatel v konečném důsledku ovlivní stávající migrace uprchlíků z Ukrajiny.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.