Lidská společnost buduje po celou dobu své existence obranné a ochranné mechanismy. Jedním z nich je systém krizového řízení (krizový management). Obec má v tomto systému vymezeno své postavení právními předpisy na úseku ochrany obyvatelstva, krizového řízení a požární ochrany.

Ochrana obyvatelstva

Obec se považuje za základní prvek veřejné správy při zabezpečování opatření ochrany obyvatelstva při mimořádných událostech a krizových situacích. Obecní úřad sehrává rozhodující úlohu při informování o možných ohroženích, plánovaných opatřeních, postupu při řešení následků mimořádných událostí a při organizování pomoci postiženému obyvatelstvu.

Orgány obce se v těchto případech mohou obrátit o pomoc na příslušném pracovišti Hasičského záchranného sboru (HZS) kraje nebo využít pomoc členů jednotek Sboru dobrovolných hasičů (SDH). Při přípravě na mimořádné události a při jejich řešení obec rovněž zabezpečuje úkoly vyplývající pro ni z havarijního plánu kraje.

Obecní úřad obce s rozšířenou působností při výkonu státní správy v oblasti Integrovaného záchranného systému (IZS) zajišťuje také připravenost celého správního obvodu na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva.

Hasičský záchranný sbor kraje pro potřebu správních obvodů obecních úřadů obcí s rozšířenou působností provádí přípravu a provádění záchranných a likvidačních prací, jejich koordinaci, organizuje součinnost s obecním úřadem obce s rozšířenou působností, řídí výstavbu a provoz informačních a komunikačních sítí IZS, organizuje instruktáže a školení v oblasti ochrany obyvatelstva, zabezpečuje varování a vyrozumění, organizuje a koordinuje evakuaci, nouzové ubytování a zásobování pitnou vodou, potravinami, organizuje a koordinuje humanitární pomoc, nebo zpracovává vnější havarijní plán.

Obecní úřad a starosta

Obce s rozšířenou působností budou plnit i své další úkoly jako každá jiná obec. Zákon o IZS stanoví orgánům obce, aby zajišťovaly připravenost na mimořádné události a podílely se na provádění záchranných a likvidačních prací a na ochraně obyvatelstva. Za tím účelem obecní úřad každé obce organizuje přípravu obce na mimořádné události, podílí se na provádění záchranných a likvidačních prací s IZS, zajišťuje varování, evakuaci a ukrytí osob před hrozícím nebezpečím, hospodaří s materiálem civilní ochrany.

Starosta každé obce pak zajišťuje varování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím, organizuje v dohodě s velitelem zásahu nebo se starostou obce s rozšířenou působností evakuaci osob z ohroženého území obce. Je oprávněn vyzvat právnické i fyzické osoby k poskytnutí pomoci.

Uvedené úkoly obec plní v přenesené působnosti státní správy a tyto úkoly nejsou zákonem přeneseny na HZS kraje, jako je tomu u obecního úřadu s rozšířenou působností.

Starosta obce s rozšířenou působností navíc vedle toho koordinuje záchranné a likvidační práce při řešení mimořádné události, pokud jej velitel zásahu o to požádá. Pro koordinaci záchranných a likvidačních prací může starosta obce s rozšířenou působností použít krizový štáb své obce.

Krizové řízení

Hejtmani krajů a starostové obcí mohou využívat při koordinaci záchranných a likvidačních prací krizový štáb. Je to jich pracovní a poradní orgán při vyhlášeném krizovém stavu.

Krizový štáb se sice svolává při řešení mimořádné události, ale jeho členové jsou předem jmenováni z členů bezpečnostní rady, zástupců složek IZS, apod. Krizový štáb má při koordinaci prací v podstatě dvě funkce. Zajistit nepřetržitou činnost pokud to koordinace vyžaduje a dále zabezpečit na svém zasedání projednání důležitých postupů na úrovni strategického řízení a navrhnout další postup hejtmanovi nebo starostovi obce s rozšířenou působností.

Krizový štáb obce je pracovním orgánem starosty obce. Lze tedy očekávat, že hlavní aktivity stálé pracovní skupiny budou směřovat k naplnění povinností uložených starostovi obce zákonem.

Pokud bude nutné k provedení krizových opatření v podmínkách obce vydat nařízení obce, nabývá nařízení obce účinnosti okamžikem jeho vyvěšení na úřední desce obecního úřadu.

Obecní úřad by měl fungovat za každé situace, při vyhlášení krizových stavů pak obzvlášť. K tomu by měl být zpracován jasný mechanismus a další dokumenty (zásady k opuštění objektu při výskytu toxických látek, při povodni apod.).

Požární ochrana

Jednotky sboru dobrovolných hasičů zřizují obce na základě zákona o požární ochraně. Kategorii jednotky po dohodě s obcemi stanoví krajský úřad svým nařízením k plošnému pokrytí kraje. Pokud se jednotka SDH obce stane jednotkou s územní působností má nárok na dotace v oblasti běžných a kapitálových výdajů. Zřizování této jednotky je přeneseným výkonem státní správy a obec může zrušit jednotku SDH jen se souhlasem HZS kraje. Jednotka obce je organizační složka obce. Zřizuje se zřizovací listinou. Při zřízení obec určí členy do jednotky a jmenuje velitele (po vyjádření HZS kraje k jeho odborné způsobilosti). V jednotce SDH obce mohou být i osoby, které vykonávaní službu jako svoje hlavní zaměstnání.

Vybraným obcím s jednotkou SDH je poskytována dotace na běžné výdaje, která má pro obce motivační charakter, má zaručit nutnou zainteresovanost obce na výstavbě jednotky požární ochrany (dále jen JPO) tak, aby odpovídala kategoriím JPO II nebo JPO III. Ty mohou cestou HZS kraje požádat Ministerstvo vnitra o investiční dotaci na mobilní požární techniku. Dotace zpravidla zahrnuje 50 % ceny schválené požární techniky.