Zprávy Ministerstva financí ČR - číslo 4 ročník 2001

 

 

1. Zápis příspěvkových organizací do obchodního rejstříku

Ministerstvo spravedlnosti čj. 349/01- L

Přetiskujeme stanovisko ředitele legislativního odboru Ministerstva spravedlnosti ze dne 22. června 2001, podle něhož se bude postupovat při zápisech příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky do obchodního rejstříku.

“Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, obsahuje v § 27 úpravu zřizování, změn a rušení příspěvkových organizací. V odstavci 6 tohoto ustanovení se uvádí, že příspěvková organizace se zapisuje do obchodního rejstříku; návrh na zápis podává zřizovatel. Zákon neobsahuje žádné přechodné ustanovení, které by eventuálně vztahovalo úpravu obsaženou v zákoně č. 250/2000 Sb. (včetně povinnosti zapisovat organizaci do obchodního rejstříku) i na příspěvkové organizace vzniklé podle předpisů účinných do 31. 12. 2000.

Na základě této právní úpravy nelze než učinit závěr, že příspěvkové organizace zřízené před 1. lednem 2001 do obchodního rejstříku zapsat nelze.

Bude-li ovšem podle nové právní úpravy zřízena namísto příspěvkové organizace existující již k 31. 12. 2000 příspěvková organizace nová, které bude vydána nová zřizovací listina, bude možno tuto novou organizaci do obchodního rejstříku zapsat.”

 

2. Výnos pokut uložených krajem podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě

čj.: 124/67 674/2001 – ref. ing. R. Kotrba

Podle ustanovení § 35 odst. 1 citovaného zákona orgán kraje ukládá pokuty. Podle ustanovení § 36 odst. 3 téhož zákona jsou pokuty uložené podle tohoto zákona příjmem státního rozpočtu, ale uloží-li pokutu dopravní úřad, který není součástí okresního úřadu, je pokuta příjmem obce.

Oproti tomu v ustanovení § 8 odst. 1 písm. d) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, je stanoveno, že příjmem rozpočtu kraje jsou příjmy z vybraných pokut uložených v pravomoci kraje podle tohoto nebo zvláštních zákonů.

Zastáváme názor, že pokuty uložené orgánem kraje podle zákona č. 111/1994 Sb., jsou příjmem kraje. Vycházíme z ustanovení § 8 zákona č. 250/2000 Sb., podle něhož veškeré výnosy pokut uložených krajem jsou příjmem rozpočtu kraje. Podle zásady o vztahu pozdější a dřívější právní úpravy tedy zákon č. 250/2000 Sb. nepřímo toto ustanovení novelizoval.

Z logiky zákona o silniční dopravě vyplývá, že úmyslem zákonodárce bylo, aby výnosy pokut uložených orgánem územního samosprávného celku patřily územnímu samosprávnému celku (obci nebo kraji). Proto i pokuty uložené podle zákona č. 111/1994 Sb. krajem jsou příjmem kraje. V současné době, kdy kraje a jejich orgány začínají fungovat, nelze také opomenout ani stimulační charakter rozpočtového určení výnosu těchto pokut k častější dozorové činnosti.

 

3. Výklad ustanovení § 22 odst. 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 62/2001 Sb.

čj.: 221/45 953/2001 – ref. JUDr. Dubová

Při výběrovém řízení na prodej nemovitostí je třeba primárně vycházet z ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu, tj. zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a jeho prováděcí vyhlášky č. 279/1997 Sb. v platném znění.

Zda takto stanovená výše bude v konkrétním případě i cenou běžně dosažitelnou v daném místě a čase, prokáže až vlastní průběh výběrového řízení.

Pokud o koupi neprojeví v 1. kole výběrového řízení zájem žádný uchazeč, příp. se přihlásí zájemci pouze s nižší nabídkou než činí stanovená minimální cena, je třeba výběrové řízení opakovat. Neznamená to však, že jako základ pro snížení minimální ceny v dalším kole by měla sloužit a priori výše, kterou nabídl zájemce z předchozího kola, který k tomu mohl být veden spekulativními důvody.

Míra snížení minimální ceny v dalším kole, popř. v dalších kolech závisí plně na okolnostech konkrétního prodeje, tj. např. na aktuální poptávce v místě, či zájmu prodávajícího na urychlení prodeje (např. chátrání stavby ve spojení s nedostatkem prostředků na minimální zabezpečení objektu).

Absolutní částku (popř. percentuální podíl), kam až lze při snížení kupní ceny dojít, nelze obecně definovat, neboť závisí na individuálním posouzení konkrétní situace. Rovněž časový interval opakování kol výběrového řízení není záměrně stanoven, neboť spočívá zejména v jeho technickém zabezpečení a je proto věcí úvahy prodávajícího - OkÚ vycházející ze znalosti toho kterého případu.

Pro úplnost dodáváme, že v případě přímého prodeje nemovitosti vybrané osobě je minimální hranicí pro sjednání kupní ceny zásadně cena zjištěná znalcem podle cenových předpisů a pokud by kupující požadoval její snížení, k uzavření kupní smlouvy nemůže dojít a vyhlásí se výběrové řízení.

 

4. Poskytování drobných dárků ve vztahu k ustanovení § 49 zákona č. 218/2000 Sb.

čj.: 124/47 504/2001 – ref. Mgr. Sabová

K žádosti o sdělení, zda lze drobný dárek (kytičky, upomínkové předměty) účtované dle platné rozpočtové skladby na položce 5194 -Věcné dary, považovat za věcné ocenění dle ustanovení § 49 odst. 6 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů, sdělujeme:

Podle ustanovení § 49 odst. 6 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů, organizační složka státu může vynakládat peněžní prostředky na peněžní a věcná ocenění pouze v případě, stanoví-li tak právní předpis. Za věcné ocenění ve smyslu tohoto ustanovení nejsou považovány drobné dárky, které se účtují na položce 5194 – Věcné dary.

Věcné ocenění podle tohoto ustanovení je chápáno jako poskytnutí věcné odměny fyzické nebo právnické osobě, kterou je oceněna např. nějaká její činnost, výsledek její práce, sportovní výsledek v soutěži apod.

 

5. Sdělení k použití některých ustanovení Opatření o rozpočtové skladbě

čj.: 283/54 989/2001 – ref. ing. Eminger

S d ě l e n í

k použití některých ustanovení Opatření o rozpočtové skladbě,

vydaného čj. 111/74 200/1997, ve znění opatření čj. 111/50 030/1998,

čj. 111/60 840/1998, čj. 114/6 188/2000, čj. 114/43 343/2000 a

čj. 114/117 849/2000 (dále jen ”opatření”).

Účelem tohoto sdělení je souhrnně vyložit postupy účtování a třídění podle rozpočtové skladby v možných případech přímého čerpání prostředků z dotací a půjček krajskými úřady a obcemi prostřednictvím účtů otevřených u bank.

  1. Pokud kraje a obce realizují své investiční výdaje kryté dotací ze státního rozpočtu prostřednictvím bankovních účtů k limitům organizačních složek státu, zaúčtují otevření limitu výdajů zápisem na vrub účtu 221 – Limity výdajů a ve prospěch účtu 211 – Financování výdajů územních samosprávných celků. Přijaté faktury se účtují na vrub účtu 042 – Pořízení dlouhodobého hmotného majetku a ve prospěch účtu 321 – Dodavatelé. Zařazení dlouhodobého hmotného majetku do užívání se zaúčtuje na vrub příslušného účtu 02X a ve prospěch účtu 042.
  2. Realizované výdaje se účtují běžně do výše limitu ve prospěch účtu 223 – Bankovní účty k limitům organizačních složek státu s použitím odpovídající položky seskupení položek 61 rozpočtové skladby a na vrub účtu 321 – Dodavatelé. Koncem každého měsíce se vyúčtuje úhrnná částka realizovaných investičních výdajů na vrub účtu 223 s použitím položky 4211 – Investiční přijaté dotace z všeobecné pokladní správy státního rozpočtu, případně 4216 – Ostatní investiční přijaté dotace ze státního rozpočtu a ve prospěch účtu 211 – Financování výdajů územních samosprávných celků. Souběžně s tímto zápisem se tato dotace vyúčtuje v souladu s ustanovením postupů účtování pro organizační složky státu, územní samosprávné celky a příspěvkové organizace ve prospěch účtu 217 – Zúčtování příjmů územních samosprávných celků a na vrub účtu 218 – Zúčtování výdajů územních samosprávných celků (viz postupy účtování, účtová třída 2, článek III bod 3).

    Ve výši uskutečněného čerpání investičních prostředků se vytvoří fond dlouhodobého majetku zápisem na vrub účtu 211 a ve prospěch účtu 901 – Fond dlouhodobého majetku.

  3. V případě, kdy je příspěvkové organizaci zřízené krajem nebo obcí poskytnuta dotace na financování programů a akcí podle § 54 odst. 1 a § 65 odst. 7 zákona č.218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, má příspěvková organizace dispoziční oprávnění k bankovnímu účtu 223 – Bankovní účty k limitům organizačních složek státu. O tomto bankovním účtu však příspěvková organizace neúčtuje. V § 65 odst. 7 uvedeného zákona se stanoví, že příspěvková organizace čerpá finanční prostředky přímou úhradou potřeb akce z příslušného rozpočtového výdajového účtu. Příspěvková organizace zaúčtuje přijaté faktury na vrub účtu 042 – Pořízení dlouhodobého hmotného majetku a ve prospěch účtu 321 – Dodavatelé. Úhrady faktur příspěvková organizace účtuje v tomto případě na základě opisu bankovního výpisu z účtu 223 ve prospěch účtu 346 – Nároky na dotace a ostatní zaúčtování se státním rozpočtem a na vrub účtu 321 – Dodavatelé. Současně příspěvková organizace vyúčtuje tvorbu dlouhodobého majetku zápisem na vrub účtu 346 a ve prospěch účtu 901 – Fond dlouhodobého majetku.
  4. O výdajích z účtu 223 účtuje zřizovatel příspěvkové organizace, tj. kraj nebo obec. Kraj nebo obec, jako zřizovatel příspěvkové organizace, účtuje otevření limitu výdajů zápisem na vrub účtu 221 – Limity výdajů a ve prospěch účtu 211 – Financování výdajů územních samosprávných celků. Současně kraj nebo obec zaúčtuje skutečné čerpání dotace zápisem ve prospěch účtu 223 – Bankovní účty k limitům organizačních složek státu, rozpočtová položka 6351 – Investiční příspěvky příspěvkovým organizacím a na vrub účtu 213 – Poskytnuté dotace příspěvkovým organizacím. Koncem každého měsíce zaúčtuje kraj nebo obec úhrnné realizované čerpání dotace na vrub účtu 223 s použitím rozpočtové položky 4211 – Investiční přijaté dotace z všeobecné pokladní správy státního rozpočtu, případně 4216 – Ostatní investiční přijaté dotace ze státního rozpočtu a ve prospěch účtu 211 – Financování výdajů územních samosprávných celků. Souběžně s tímto zápisem vyúčtuje kraj nebo obec dotaci ve prospěch účtu 217 – Zúčtování příjmů územních samosprávných celků a na vrub účtu 218 – Zúčtování výdajů územních samosprávných celků (viz postupy účtování, účtová třída 2, článek III bod 3).

  5. V případě, že je příspěvkové organizaci řízené krajem nebo obcí poskytnuta ze státního rozpočtu neinvestiční dotace podle § 54 odst. 1 a § 65 odst. 7 zákona č.218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, má příspěvková organizace dispoziční oprávnění k bankovnímu účtu 223 – Bankovní účty k limitům organizačních složek státu. O tomto bankovním účtu však příspěvková organizace neúčtuje. Na základě dispozičního oprávnění převede příspěvková organizace neinvestiční prostředky z uvedeného subvenčního účtu státního rozpočtu prostřednictvím účtu 346 – Nároky na dotace a ostatní zúčtování se státním rozpočtem na svůj účet 241 – Běžný účet. Předpis dotace se tedy zaúčtuje na vrub účtu 346 a ve prospěch účtu 691 – Provozní dotace. Příjem dotace se zaúčtuje na vrub účtu 241 a ve prospěch účtu 346. Přijaté faktury zaúčtuje příspěvková organizace na vrub účtu zásob v účtové třídě 1 nebo na vrub nákladů v účtové třídě 5 a ve prospěch účtu závazků v účtové třídě 3. Úhrada závazků se zaúčtuje ve prospěch účtu 241 – Běžný účet a na vrub příslušného účtu závazků.
  6. O neinvestičních výdajích z účtu 223 účtuje zřizovatel příspěvkové organizace, tj. kraj nebo obec. Kraj nebo obec, jako zřizovatel příspěvkové organizace účtuje otevření limitu výdajů zápisem na vrub účtu 221 – Limity výdajů a ve prospěch účtu 211 – Financování výdajů územních samosprávných celků. Současně kraj nebo obec zaúčtuje skutečné čerpání neinvestiční dotace zápisem ve prospěch účtu 223 – Bankovní účty k limitům organizačních složek státu, rozpočtová položka 5331 – Neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím a na vrub účtu 213 – Poskytnuté dotace příspěvkovým organizacím. Koncem každého měsíce zaúčtuje kraj nebo obec úhrnné realizované čerpání dotace na vrub účtu 223 s použitím rozpočtové položky 4111 – Neinvestiční přijaté dotace z všeobecné pokladní správy nebo 4116 – Ostatní neinvestiční přijaté dotace ze státního rozpočtu a ve prospěch účtu 211 – Financování výdajů územních samosprávných celků. Souběžně s tímto zápisem vyúčtuje kraj nebo obec neinvestiční dotaci ve prospěch účtu 217 – Zúčtování příjmů územních samosprávných celků a na vrub účtu 218 – Zúčtování výdajů územních samosprávných celků (viz postupy účtování, účtová třída 2, článek III bod 3).

  7. Pokud kraje a obce realizují své investiční výdaje přijatou půjčkou (návratnou finanční výpomocí) ze státního rozpočtu prostřednictvím účtu 223 – Bankovní účty k limitům organizačních složek státu, zaúčtují otevření limitu výdajů zápisem na vrub účtu 221 – Limity výdajů a ve prospěch účtu 347 – Vypořádání přeplatků dotací a ostatních závazků se státním rozpočtem. Realizované výdaje se běžně účtují ve prospěch účtu 223 – Bankovní účty k limitům organizačních složek státu s použitím odpovídající položky seskupení položek 61 rozpočtové skladby a na vrub účtu 321 – Dodavatelé. Předpis faktury se účtuje na vrub účtu 042 – Pořízení dlouhodobého hmotného majetku a ve prospěch účtu 321 – Dodavatelé. Koncem každého měsíce se vyúčtují úhrnnou částkou realizované investiční výdaje na vrub účtu 223 s použitím rozpočtové položky 8123 – Dlouhodobé přijaté půjčky a ve prospěch účtu 211 – Financování výdajů územních samosprávných celků.
  8. Splátky půjčky (návratné finanční výpomoci) se zaúčtují ve prospěch účtu 231 – Základní běžný účet s použitím rozpočtové položky 8124 – Uhrazené splátky dlouhodobých přijatých půjček a na vrub účtu 347 – Vypořádání přeplatků dotací a ostatních závazků se státním rozpočetem. Současně ve výši provedené splátky se vyúčtuje tvorba fondu dlouhodobého majetku zápisem na vrub účtu 218 – Zúčtování výdajů územních samosprávných celků a ve prospěch účtu 901 – Fond dlouhodobého majetku. Závěrečné zápisy na účtech 221 a 211 se provedou na konci roku obvyklým způsobem převodem zůstatků těchto účtů na účet 964 – Saldo výdajů a nákladů.

  9. Pokud kraje a obce využívají na úhradu faktur tzv. čerpací úvěr, tj. úhrady faktur realizují na vrub čerpacího úvěrového účtu, zatřídí uskutečněné investiční výdaje ve prospěch účtu 951 – Dlouhodobé bankovní úvěry s použitím odpovídající rozpočtové položky seskupení 61 rozpočtové skladby a na vrub účtu 321 – Dodavatelé. Předpis faktury je zaúčtován na vrub účtu 042 a ve prospěch účtu 321.

Na konci vykazovaného období při sestavení finančního výkazu o příjmech a výdajích Fin 2-12 M, se zvýší (jako neúčetní operace) stav položky 8123 – Dlouhodobé přijaté půjčky o realizované výdaje z čerpacího účtu za sledované období (tj. o změnu stavu strany Dal účtu 951 od počátku do konce sledovaného období).

Splátky úvěru se zaúčtují ve prospěch účtu 231 – Základní běžný účet s použitím rozpočtové položky 8124 – Uhrazené splátky dlouhodobých přijatých půjček a na vrub účtu 951 (bez uvedení položky rozpočtové skladby). Ve výši provedené splátky se vyúčtuje tvorba fondu dlouhodobého majetku zápisem na vrub účtu 218 – Zúčtování výdajů územních samosprávných celků a ve prospěch účtu 901 – Fond dlouhodobého majetku.

Tímto sdělením se ruší pokyn čj. 111/93 644/1997 uveřejněný ve Finančním zpravodaji č. 12/1997.

 

6. Náležitosti žádostí o schválení podle § 12 odst. 2, § 22 odst. 3 a § 32 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích

čj.: 22/13 414/2001 ref. - JUDr. Vilhelmová

Metodický materiál pro organizační složky státu

a státní organizace

Věc: náležitosti žádostí o schválení podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky

a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 229/2001 Sb., (dále jen “zákon”) Ministerstvem financí při bezúplatném nabývání majetku státem a při nakládání s majetkem státu ve prospěch nestátních subjektů (schválení podle § 12 odst. 2, § 22 odst. 3 a § 32 zákona)

Obecné zásady

při bezúplatném nabývání majetku pro stát od nestátních subjektů (§ 12 odst. 2 zákona)

  1. doklady o vlastnictví resp. jiném právu převodce, opravňujícím jej ke zcizení majetku ve prospěch státu (zpravidla smlouva, pravomocné rozhodnutí nebo jiná listina),
  2. úplný výpis z pozemkové knihy - příslušné knihovní vložky, pokud převodce nabyl nemovitost od státu kdykoli po datu 23. května 1991 (nutné pro vyloučení možnosti, že stát v tomto období pominul případné účinky zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů),
  3. v případě nabývaného majetku evidovaného v katastru nemovitostí aktuální výpis z katastru nemovitostí (jako srovnávací podklad a dokumentace případně provedeného vkladu),
  4. podle okolností další doklady, ze kterých bude jednoznačně vyplývat identifikace a specifikace nabývaného majetku,
  5. v případě nabývané majetkové účasti v jiné obchodní společnosti než akciové doklady o existenci a působení této obchodní společnosti a o majetkové účasti (obchodním podílu), pokud potřebné údaje nevyplývají z dalších podkladů (např. znaleckého posudku),
  6. doklady o majetkoprávních vztazích u nestátního pozemku, pokud je předmětem darování pouze stavba na tomto pozemku, resp. doklady o majetkoprávních vztazích u nestátní stavby na pozemku, pokud by byl předmětem darování pouze tento pozemek (pro účely prověření možných rizik spojených s přijetím daru),
  7. v případě převodce - právnické osoby úplný aktuální výpis z obchodního rejstříku; není-li převodce zapsán v obchodním rejstříku, ale v jiném registru právnických osob, aktuální výpis z tohoto registru, platné stanovy a doklad o přidělení IČO; připojí se rovněž doklad o podpisovém právu jednající fyzické osoby nebo osob, pokud tento údaj z uvedených podkladů již nevyplývá,
  8. znalecký posudek o ceně nabývaného majetku zjištěné podle platného cenového předpisu (zák. č. 151/1997 Sb.), který není starší jednoho roku (pokud před podáním žádosti dojde ke změně cenového předpisu, musí být znalecký posudek aktualizován dodatkem),
  9. v případě zamýšleného nabytí nezastavěných pozemků a staveb s pozemky stanovisko příslušného orgánu územního plánu ke stávajícímu resp. budoucímu způsobu využití dané lokality podle územního plánu (pro účely prověření možných rizik spojených s přijetím daru),
  10. všechna sepsaná a podepsaná vyhotovení darovací nebo jiné obdobné smlouvy o bezúplatném převodu (s 1 vyhotovením nutno počítat pro spisové účely Ministerstva financí) s úředně ověřenými podpisy převodců na prvopisu smlouvy,

při převodech majetku státu ve prospěch nestátních subjektů (§ 22 odst. 3, § 24 odst. 2, § 32)

  1. rozhodnutí o nepotřebnosti majetku pro žadatele ve smyslu § 14 odst. 7 zákona (je-li tímto majetkem pohledávka státu, je nutno se v rozhodnutí vypořádat s důvody, které přes obvyklý zájem na vymožení pohledávky příslušnou organizační složkou státu nebo státní organizací vyjádřený povinností uvedenou v § 14 odst. 5 zákona opodstatňují postoupení pohledávky, navíc za podmínek, které vyžadují schválení podle § 32 zákona); k rozhodování o nepotřebnosti majetku podle § 14 odst. 7 zákona nedochází (a rozhodnutí se k žádosti nepřipojuje), pokud s majetkem uvedeným v § 10 zákona nakládá organizační složka státu, která je s tímto majetkem příslušná hospodařit podle § 11 zákona,
  2. dislokační rozhodnutí vlády (usnesení) vyjadřující souhlas s převodem vlastnictví v případech převodu vlastnictví státního majetku, na které dopadá usnesení vlády č. 251/2001,
  3. doklady o tom, že majetek státu byl neúspěšně nabídnut k využití jiným organizačním složkám státu nebo státním organizacím (širší nabídka ve smyslu § 19 odst. 3 zákona), pokud nejsou splněny podmínky aplikace § 15 odst. 2 vyhlášky; v případě převodu vlastnictví státního majetku, na které dopadá usnesení vlády č. 251/2001, postačí souhlasné dislokační rozhodnutí vlády (viz výše),
  4. při prodeji znalecký posudek o ceně obvyklé v daném místě a čase, který není starší jednoho roku - je dokladem o zákonné minimální hranici pro sjednání kupní ceny; s ohledem na způsoby oceňování nemovitostí a cenové koeficienty stanovené cenovými předpisy (zák. č. 151/1997 Sb. a platná vyhláška o oceňování nemovitostí) lze v praxi se znaleckým posudkem o ceně obvyklé v daném místě a čase ztotožnit znalecký posudek o ceně nemovitosti zjištěné podle cenových předpisů a využít jej jako doklad o minimální hranici pro sjednání kupní ceny (pokud před podáním žádosti dojde ke změně cenového předpisu, musí být znalecký posudek aktualizován dodatkem),
  5. při darování nemovitosti znalecký posudek o ceně majetku zjištěné podle platného cenového předpisu (zák. č. 151/1997 Sb. a aktuální vyhláška o oceňování nemovitostí), který není starší jednoho roku, pokud jej má žadatel k dispozici; jinak postačí doklad o ceně majetku dle účetnictví popř. operativní evidence (viz též obecné zásady) a znalecký posudek není třeba zvlášť za tímto účelem pořizovat,
  6. doklad o tom, že převáděný majetek je majetkem státu a že žadatel je oprávněn s majetkem nakládat, tj. zejména nabývací titul dokládající vlastnictví státu (zpravidla smlouva, pravomocné rozhodnutí nebo jiná listina; pokud je takový titul u nemovitosti zřejmý pouze z výpisu pozemkové knihy a sledovaný zápis pochází z doby, kdy zápisy v pozemkové knize měly konstitutivní povahu, postačí předložit úplný výpis z pozemkové knihy i bez listiny, nelze-li ji opatřit) a doklad o příslušnosti žadatele hospodařit s převáděným majetkem (např. hospodářská smlouva nebo opatření řídícího orgánu podle dřívějších předpisů, zřizovací listina, zápis podle § 19 odst. 3 zákona, opatření podle § 20 zákona, smlouva podle § 55 odst. 3 zákona, smlouva uzavřená s Pozemkovým fondem České republiky podle § 2 odst. 5 zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů),
  7. úplný výpis z pozemkové knihy - příslušné knihovní vložky (odůvodněno potřebou vyloučit stále aktuální možnost, že na převáděný majetek dopadly účinky zákona č. 172/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů), pokud se nepřipojuje již z výše uvedeného důvodu, že nelze opatřit listinu dokládající nabytí nemovitosti státem,
  8. v případě nemovitostí evidovaných v katastru nemovitostí aktuální výpis z katastru nemovitostí (srovnávací podklad a dokumentace případně provedeného vkladu),
  9. podle okolností další doklady, ze kterých bude jednoznačně vyplývat identifikace majetku, tj. u nemovitostí např. identifikace parcel, oddělovací geometrické plány, snímky katastrální mapy, výpis z pozemkové knihy, srovnávací sestavení parcel, rozhodnutí o přidělení čísla popisného, prohlášení vlastníka bytu nebo nebytového prostoru podle zákona o vlastnictví bytů,
  10. v případě převodu nemovitosti v minulosti odevzdané do trvalého užívání podle § 70 hosp. zák. popř. podle předpisů starších doklad o zániku trvalého užívání (před 1. 1. 2001 - srov. § 59 zákona, resp.před 30. 6. 2001 - srov. čl. IV body 1 a 2 zákona č. 229/2001 Sb.), popřípadě o zániku zákonné výpůjčky (§ 59 zákona, čl. IV body 1 a 2 zákona č. 229/2001 Sb.), není-li zánik této výpůjčky předmětem ujednání obsaženého přímo v kupní nebo darovací smlouvě sjednané se “zákonným” vypůjčitelem jako nabyvatelem,
  11. v případě zcizení nemovitosti ve prospěch vlastníka sousední nemovitosti (a obdobně též zcizení pozemku ve prospěch vlastníka stavby na tomto pozemku anebo naopak) doklad o vlastnictví nabyvatele k této sousední nemovitosti (a obdobně též ke stavbě na zcizovaném pozemku anebo k pozemku pod zcizovanou stavbou),
  12. v případě nabyvatele - právnické osoby úplný aktuální výpis z obchodního rejstříku; není-li převodce zapsán v obchodním rejstříku, ale v jiném registru právnických osob, aktuální výpis z tohoto registru, platné stanovy a doklad o přidělení IČO; připojí se rovněž doklad o podpisovém právu jednající fyzické osoby nebo osob, pokud tento údaj z uvedených podkladů již nevyplývá,
  13. doklady o zjišťování zájemců o koupi a o výběru vhodného zájemce, nejde-li o přímý prodej vybrané osobě,
  14. v případě prodeje nebo darování spoluvlastnického podílu (§ 140 obč. zák.) doklad o dohodě ostatních spoluvlastníků o výkonu předkupního práva popř. doklad o tom, že ostatní spoluvlastníci odmítli využít předkupního práva,
  15. vyjádření pozemkového úřadu, že na převáděný státní majetek nebyly uplatněny dosud nevypořádané restituční nároky podle zvláštních předpisů (pokud jejich uplatnění přichází v úvahu); jestliže byl restituční nárok uplatněn u soudu, ale k vydání majetku nedošlo, připojit příslušné pravomocné rozhodnutí o zamítnutí nároku,
  16. v případě převodu vlastnictví nezastavěných pozemků a staveb s pozemky stanovisko příslušného orgánu územního plánu k stávajícímu resp. budoucímu způsobu využití dané lokality podle územního plánu a ke konkrétnímu záměru nabyvatele, v případě převodu nezastavěných pozemků pro účely výstavby pak přímo pravomocné územní rozhodnutí, pokud již bylo vydáno (doklady je sledována zejména konfrontace tvrzeného účelu využití ze strany nabyvatele s povolenými možnostmi v daném území a orientační informace o stávající resp. budoucí míře atraktivnosti zcizované nemovitosti),
  17. v případě převodu majetku chráněného zvláštními předpisy (zák. č. 20/1987 Sb., v platném znění, zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění) stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody a orgánu památkové péče z hlediska vhodnosti a přípustnosti zamýšlené dispozice (nejde o schvalování podle § 22 odst. 4 nebo 5 zákona, nýbrž pouze o odborné stanovisko věcně příslušného orgánu),
  18. v případě darování a přímého prodeje vybrané osobě podle okolností stanovisko územního samosprávného celku (není-li sám nabyvatelem), a to zejména k vhodnosti této dispozice s ohledem na osobu nabyvatele a místní poměry,
  19. všechna sepsaná a podepsaná vyhotovení darovací nebo kupní smlouvy (s 1 vyhotovením nutno počítat pro spisové účely Ministerstva financí) s úředně ověřenými podpisy nabyvatelů na prvopisu smlouvy,

při sjednání směnné smlouvy s nestátním subjektem, kde je vzhledem k předmětu převodu na nestátní subjekt zapotřebí schválení podle zákona, platí výše uvedené v závislosti na povaze konkrétního případu obdobně (směna se považuje za dvě koupě); protože však stát současně při směně nabývá majetek a nejde o dar, nýbrž o úplatné nabytí, nutno při sjednávání směnné smlouvy ze strany žadatele dodržet i podmínky § 12 odst. 3 a násl. zákona; k žádosti se proto navíc připojí:

  1. znalecký posudek o ceně majetku nabývaného pro stát směnou, zjištěné podle platného cenového předpisu (zák. č. 151/1997 Sb.), který není starší jednoho roku (pokud před podáním žádosti dojde ke změně cenového předpisu, musí být znalecký posudek aktualizován dodatkem) - slouží pro ověření, zda byl dodržen obecný cenový limit dle § 12 odst. 4 zákona; pokud by cena nabývaného majetku měla být pro účely směny sjednána v částce vyšší, nutno doložit předchozí souhlas Ministerstva financí s konkrétní vyšší cenou (§ 12 odst. 4 zákona) - není rozhodující, zda toto navýšení bude plně pokryto směňovaným státním majetkem nebo dorovnáno peněžitým doplatkem ze strany žadatele.

při prodeji majetku státu ve veřejné dražbě (§ 24 odst. 2 zákona) se schválení Ministerstva financí nepřipojuje ve formě doložky k již podepsané smlouvě, ale poskytuje se předem (§ 44 odst. 3 zákona); pro podávání žádosti i podklady platí výše uvedené v závislosti na povaze konkrétního případu obdobně, odpadají však zdůvodnění a materiály ve vztahu ke konkrétnímu nabyvateli resp. jeho zjišťování a nepřikládají se vyhotovení smlouvy. Naopak je na místě podle okolností doložit údaje o připravované veřejné dražbě.

Výše uvedený nástin náležitostí a podkladů je pouze orientační a je třeba jej aplikovat vždy v závislosti na okolnostech konkrétního případu. Pokud z povahy věci vyplývá, že některá výše uvedená náležitost nebo podklad není pro konkrétní případ aktuální, v žádosti se neuvede resp. takový podklad se nepřipojí. Obdobně lze žádost nebo podklady podle potřeby dále doplnit, je-li to nezbytné pro komplexní posouzení případu, a Ministerstvo financí si může takové doplnění u žadatele, popřípadě zřizovatele i samo vyžádat.

Poznámky

  1. Nabývací titul pro stát i titul zakládající příslušnost žadatele hospodařit s majetkem státu určeným ke zcizení je žádoucí uvádět (citovat) i v příslušném ustanovení smlouvy (obvykle v čl. I). Obdobné údaje by měly být konstatovány též ohledně majetku nabývaného státem v případě darovací smlouvy sjednané ve prospěch státu, popř. u směnné smlouvy.
  2. V souladu se základními povinnostmi při hospodaření s majetkem (§ 14 zákona) by se žadatel měl v případě prodeje snažit sjednat co nejvyšší kupní cenu, tedy i nad rámec minima stanoveného v § 22 odst. 1 zákona.
  3. Při prodeji nemovitosti může žadatel v případě potřeby (pochybnosti o správnosti či objektivitě znaleckého posudku, rozsah a hodnota oceňovaných nemovitostí a pod.) předem požádat o předběžné vyjádření Ministerstva financí, odboru 16 - cenové politiky k obsahu znaleckého posudku (tato možnost předběžného posouzení má význam pro praktickou relevanci konkrétního znaleckého posudku při sjednávání výše kupní ceny ve smlouvě a má snížit riziko dodatečných změn již podepsané smlouvy resp. neschválení smlouvy pouze z důvodů nedodržení minimální zákonné hranice pro sjednání kupní ceny). Kladné vyjádření k obsahu znaleckého posudku pak žadatel spolu se znaleckým posudkem připojí k žádosti v rámci ostatních podkladů (viz výše).
  4. Zákon nepřipouští přímý prodej vybrané osobě za cenu nižší než je cena v daném místě a čase obvyklá (“se slevou”). Tím není dotčena možnost snížení minimální kupní ceny při zjišťování zájemce o koupi opakovaném pro nezájem formou výběrového řízení nebo na základě jiné uveřejněné nabídky (§ 22 odst. 2 vyhlášky). Případné započtení nákladů nabyvatele prokazatelně jím vynaložených formou investice do nemovitosti nabývané od státu lze řešit pouze v rámci způsobu úhrady sjednané kupní ceny. Doklady o vynaložených prostředcích je nutno připojit k žádosti o schválení.
  5. Do kupní ceny sjednané při prodeji by se zásadně měly promítnout i případné náklady vynaložené žadatelem např. na vypracování znaleckého posudku, geometrického plánu apod., pokud je nehradí nabyvatel. Vynaloží-li tyto náklady nabyvatel, nelze kupní cenu o tyto náklady snižovat.
  6. Způsob úhrady kupní ceny by měl být v kupní smlouvě sjednáván tak, aby bylo pro stát minimalizováno riziko nedodržení závazku k úhradě kupní ceny ze strany nabyvatele (tedy pokud možno již při podpisu smlouvy resp. s doložením její úhrady při podpisu smlouvy, obdobně lze řešit ve vazbě na okamžik platnosti smlouvy, tedy na její schválení Ministerstvem financí - nutno navíc počítat s potřebou operativního doložení úhrady Ministerstvu financí; případnou pozdější úhradu kupní ceny je na místě sjednat zásadně jako podmínku podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí a pro úhradu stanovit konkrétní termín při současném sjednání možnosti žadatele např. odstoupit od smlouvy pro nezaplacení kupní ceny). Sjednání částečné nebo dokonce úplné úhrady kupní ceny v době po podání návrhu na vklad a zejména pak po provedení vkladu do katastru nemovitostí by mělo být využíváno pouze výjimečně a zásadně po ověření solventnosti nabyvatele (je žádoucí doložit i Ministerstvu financí). To platí obdobně pro sjednání úhrady kupní ceny ve splátkách (srov. zejména § 31 odst. 1 zákona). Pohledávka státu z titulu neuhrazené kupní ceny by měla být podle okolností zajištěna s využitím obvyklých institutů dle obecné právní úpravy (např. zástavní právo, ručení atd.). Efektivnost smluvní pokuty je třeba zvažovat s ohledem na předpokládanou solventnost nabyvatele (dlužníka).
  7. Ve smlouvě je žádoucí pro úplnost a zpravidla i pro dokumentaci zákonem stanovené cenové hranice uvádět vedle ujednání o ceně (popř. vedle ujednání o bezúplatnosti převodu) i údaje o ocenění majetku znalcem; při darování státního majetku postačí údaje o ceně majetku dle účetnictví nebo operativní evidence žadatele (viz výše).
  8. V případě bezúplatného smluvního převodu státního majetku ve prospěch územních samosprávných celků žadatel pro stát v příslušné smlouvě vyhrazuje stanovení podmínek pro další hospodaření a nakládání s takovým majetkem v souladu s § 40 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), § 19 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) nebo § 37 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb.
  9. Pokud by se územní samosprávný celek jako obdarovaný ve smlouvě zavázal nad rámec upravený výše uvedenými zákony, režim těchto závazků i případné sankce za jejich neplnění by se řídily pouze dohodou stran a obecnými právními předpisy. Obdobný režim mají i všechny závazky, které by byly v darovací smlouvě sjednány s jiným obdarovaným než územním samosprávným celkem. Majetek darovaný státem by zásadně neměl být obdarovaným využíván ke komerčním či jiným výdělečným účelům ani by jej obdarovaný k takovým účelům neměl sám pronajímat; v případě převodu majetku darovaného státem na třetí osobu by obdarovaný měl ve prospěch státního rozpočtu zpravidla uhradit sjednanou částku - např. ve výši zjištěné ceny majetku aktuální v době darování nebo v době následného převodu, popř. ve výši sjednané kupní ceny, pokud následný převod byl prodejem.
  10. Zákonná podmínka schválení pro platnost smlouvy (s odkazem na příslušné ustanovení zákona) by v zájmu informovanosti smluvního partnera měla být ve smlouvě výslovně konstatována, i když tato pasáž bude mít pouze deklaratorní povahu.
  11. Darovací smlouvy sjednávané v případech bezúplatných převodů vlastnictví státních pozemků, jejichž režim s účinností od 30. června 2001 upravuje § 60a zákona, ve znění zákona č. 229/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a některé další zákony, nepotřebují ke své platnosti schválení Ministerstva financí podle ustanovení § 22 odst. 3 zákona (srov. § 60a odst. 6 zákona, ve znění zákona č. 229/2001 Sb.). Uvedená speciální úprava (odchylka) se však netýká případů, kde by předmětem bezúplatného převodu byl pozemek (část pozemku), u něhož je platnost darovací smlouvy podmíněna schválením Ministerstva kultury podle § 22 odst. 4 zákona anebo schválením Ministerstva životního prostředí podle § 22 odst. 5 zákona.
  12. Nadále zůstává aktuální potřeba sledovat, zda předmětem zamýšleného prodeje či darování není majetek státu, k němuž s účinností od 24. června 1991 vykonává správu Pozemkový fond České republiky podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (v řadě případů se právní stav založený citovaným zákonem stále ještě nepromítl do katastru nemovitostí ani do majetkové evidence Pozemkového fondu České republiky a některých organizačních složek státu a státních organizací).
  13. Schválení Ministerstvem financí podle § 12 odst. 2, § 22 odst. 3 i § 32 zákona je komplexní a vztahuje se k celé smlouvě; pokud by k takto schválené smlouvě byl kdykoli později sjednáván dodatek o její změně, je i platnost takového dodatku podmíněna schválením a výše uvedená metodika se použije obdobně.

Přehled odborných útvarů, které v rámci Ministerstva financí zajišťují podle

organizačního řádu agendu spojenou se schvalováním, povolováním výjimek a poskytováním předchozích souhlasů jako podmínkou platnosti majetkoprávního úkonu, tak jak pro Ministerstvo financí vyplývá ze zákona č. 219/2000 Sb.

(nezahrnuje případy schvalování na základě výhrady Ministerstva financí)

§ 12 odst. 2: odbor 22 – majetkoprávní

§ 12 odst. 4: odbor 16 – cenové politiky

§ 12 odst. 8: odbor 14 – financování neziskové sféry

§ 22 odst. 3: odbor 22 – majetkoprávní (pro OOS a SO s výjimkou státních podniků)

odbor 45 – zabezpečení privatizačního procesu (pro státní podniky)

§ 26 odst. 1: odbor 22 – majetkoprávní

§ 27 odst. 4: odbor 22 – majetkoprávní

§ 32: odbor 12 – financování územních rozpočtů

odbor 14 – financování neziskové sféry

odbor 19 – financování podnikatelské sféry

odbor 34 – obrany, bezpečnosti a krizového řízení

odbor 37 – financování sociálního zabezpečení, zdravotnictví a

veřejného zdravotního pojištění

§ 34 odst. 3: odbor 22 – majetkoprávní

§ 36 odst. 1: odbor 12 – financování územních rozpočtů

odbor 14 – financování neziskové sféry

odbor 19 – financování podnikatelské sféry

odbor 34 – obrany, bezpečnosti a krizového řízení

odbor 37 – financování sociálního zabezpečení, zdravotnictví a

veřejného zdravotního pojištění

§ 39: odbor 22 - majetkoprávní

 

7. Převod finančních prostředků z rozpočtu obce na organizační složku státu

čj.: 124/16 375/2001 – ref. ing. R. Kotrba

Ustanovením Čl. I bodu 5 zákona č. 187/2001 Sb. došlo k novelizaci zákona č. 218/2001 Sb. (rozpočtová pravidla) v tom smyslu, že pokud územní samosprávný celek poskytne organizační složce státu finanční prostředky účelově určené pro účely požární ochrany, je organizační složka státu oprávněna překročit závazné ukazatele výdajů o takto přijaté příjmy.

Na základě této novelizace je např. možné, aby z rozpočtu obce byly převedeny finanční prostředky pro organizační složku státu Hasičského záchranného sboru ČR, a to na základě právního aktu (rozhodnutím zastupitelstva, darovací smlouvou apod.).

 

8. Prodeje státních pozemků z hlediska zákona č. 219/2001 Sb.

čj.: 221/35 323/2001 - ref. JUDr. Vilhelmová

1) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen “ZMS”) stanoví ve svém § 22 odst. 1 pro případy prodeje majetku státu minimální cenu, kterou je možno sjednat jako kupní; touto cenou je cena v daném místě a čase obvyklá. Do nabytí účinnosti cit. zákona naproti tomu byla v praxi (pozitivní právní úprava chyběla) za minimální cenu pro tyto účely považována cena zjištěná podle cenových předpisů, tedy cena podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), a jeho prováděcích předpisů. Cena obvyklá v daném místě a čase není věcně totožná s cenou zjištěnou podle cenových předpisů, i když v konkrétním případě může dosáhnout shodné výše. Stanovení ceny obvyklé v daném místě a čase lze v případě pochybností zadat znalci.

Znalecký posudek je pro tyto účely nezbytný zpravidla tehdy, pokud organizační složka státu nebo státní organizace smluvně sjednává úplatný převod (prodej) nemovitostí. S ohledem na způsoby oceňování nemovitostí a cenové koeficienty stanovené cenovými předpisy (zák. č. 151/1997 Sb. a platná vyhláška o oceňování nemovitostí) lze v praxi se znaleckým posudkem o ceně obvyklé v daném místě a čase ztotožnit znalecký posudek o ceně nemovitosti zjištěné podle cenových předpisů a využít jej jako doklad o minimální hranici pro sjednání kupní ceny. Se znaleckým posudkem o ceně nemovitosti zjištěné podle cenových předpisů jako dokladem o minimální hranici kupní ceny při prodeji nemovitostí z vlastnictví státu počítá i metodický materiál Ministerstva financí č.j. 22/13 414/2001 ze dne 27. července 2001, týkající se problematiky schvalování majetkových dispozic podle § 12 odst. 2, § 22 odst.3 a § 32 ZMS.

Pokud organizační složka státu nebo státní organizace zjišťuje zájemce o koupi nemovitosti formou vlastního výběrového řízení nebo dalšími vhodnými způsoby (srov. § 21 a násl. vyhlášky č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu), platí shora uvedené o minimální výši kupní ceny obdobně; s použitím znaleckého posudku pro tyto účely zmíněná vyhláška i výslovně počítá (srov. § 22 odst. 2).

I když zjišťování zájemců o koupi státního majetku výše uvedenou formou a následný výběr má obecně při prodeji z hlediska základních zásad hospodaření s majetkem státu přednost, ZMS v § 22 odst. 1 připouští i přímý prodej vybrané osobě, tedy zájemci, s nímž prodávající organizační složka státu nebo státní organizace jedná o koupi, aniž by zjišťovala další zájemce. Takový postup ovšem přichází v úvahu pouze v odůvodněných případech, přičemž pouhý projev zájmu na straně nestátního subjektu nelze pro tyto účely považovat za dostatečný. V podrobnostech odkazujeme na připojený metodický materiál.

Prodej majetku státu za cenu nižší, než je cena obvyklá v daném místě a čase, ZMS nepřipouští (zásadně tedy nelze sjednat kupní cenu v částce nižší při přímém prodeji vybrané osobě). Jediný prostor pro prodej za cenu, která může být fakticky nižší, než je cena obvyklá v daném místě a čase, dává § 22 vyhlášky, jenž ve svém odstavci 2 minimální kupní cenu odpovídající ceně obvyklé v daném místě a čase (u nemovitostí tedy ceně zjištěné znalcem podle cenových předpisů - viz výše) umožňuje přiměřeně snížit pouze v případě zjišťování zájemce o koupi postupem podle § 21 a násl. vyhlášky, pokud je opakováno pro nezájem v předchozím kole.

2) Podle § 22 odst. 3 písm. a) ZMS nevyžadují schválení Ministerstva financí ty smlouvy, jimiž se převádí z vlastnictví státu do vlastnictví nabyvatele, který je nestátním subjektem, pozemek zastavený stavbou pro bydlení (bytové domy, rodinné domy) nebo stavbou pro individuální rekreaci ve vlastnictví tohoto budoucího nabyvatele a pozemek s ním přímo související do výměry nepřesahující v souhrnu 1000 m2. V těchto případech tedy musí jít vždy o současný převod jak pozemku zastavěného tak i pozemku s ním přímo souvisejícího, jejichž výměra dohromady nepřesahuje 1000 m2. Ustanovení dopadá i na případy, kde by pozemek přímo související se zastavěným pozemkem sestával z více parcel evidovaných pod vlastním parcelním číslem, vždy však při dodržení celkové mezní výměry, počítané včetně výměry zastavěného pozemku. Obdobně by nevyžadovala schválení smlouva o převodu vlastnictví pouze pozemku zastavěného vybraným druhem stavby. Naopak pokud by celková výměra současně převáděných přímo souvisejících parcel převyšovala spolu se zastavěným pozemkem stanovenou hranici nebo pokud by byl samostatně převáděn “přímo související” pozemek bez zastavěného pozemku, bylo by již k platnosti smlouvy zapotřebí zmíněné schválení. Ustanovení rovněž neeliminuje podmínku schválení pro ty případy, když by uvažovaný nabyvatel pozemků v době převodu pozemků ještě nebyl vlastníkem stavby předepsaného druhu na jednom z nich. Smlouvy o současném převodu vlastnictví takovýchto pozemků spolu se stavbou vymezeného druhu tedy schválení vždy potřebují. Pokud cit. ustanovení předpokládá přímou souvislost s pozemkem zastavěným, rozumí se tím bezprostřední návaznost (sousedství) parcel v terénu, nikoli souvislost provozní či funkční (ustanovení tedy nedopadá na pozemky nacházející se na různých místech, například na zastavěný pozemek a odděleně lokalizovanou zahradu, byť by součet jejich výměr nepřesahoval stanovenou hranici a bylo možno dovodit určitou funkční souvislost).

Vedle této obecné právní úpravy je s účinností od 30. června 2001 nutno počítat i s aplikaci speciálních postupů vyplývajících z § 60a ZMS, ve znění zákona č. 229/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a některé další zákony. Státní pozemky, které podle cit. ustanovení přicházejí v úvahu jako předmět povinného darování ze strany státu (darovací smlouva v těchto případech ke své platnosti nevyžaduje schválení Ministerstvem financí - srov. § 60a odst. 6), jsou pro tyto účely vymezeny pouze jako pozemky tvořící jeden funkční celek s vybranými objekty, bez limitu konkrétní výměry. V jednotlivých případech převodů státních pozemků do vlastnictví bytových družstev nelze ovšem vyloučit ani kombinaci speciálního a obecného postupu (např. pokud by bytovému družstvu byly převáděny do vlastnictví pozemky nejen podle § 60a ZMS, ale současně i další majetek státu podle § 59 odst. 2 ZMS a podle čl. IV bodu 1 zákona č. 229/2001 Sb. ve spojení s § 59 odst. 2 ZMS, kde režim schvalování Ministerstvem financí v případech stanovených v § 23 odst. 3 ZMS zůstává nadále zachován.

 

9. Členství v Asociaci ústavů sociální péče ČR

čj.: 124/28 067/2001 – ref. Mgr. Sabová

K žádosti o sdělení, zda státní příspěvkové organizace mohou být členem Asociace ústavů sociální péče a hradit členské příspěvky z finančních prostředků organizace a zda lze hradit z prostředků příspěvkové organizace náklady vzniklé jejímu řediteli v souvislosti s výkonem funkce v presidiu Asociace (cestovné, ubytování, mzda), sdělujeme:

Asociace ústavů sociální péče České republiky je dobrovolným sdružením s právní subjektivitou, registrované Ministerstvem vnitra. Členství v tomto sdružení je dobrovolné. Vzhledem k registraci Ministerstvem vnitra se jedná o sdružení fyzických osob dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Členem tohoto sdružení mohou být podle § 2 odst. 2 tohoto zákona i právnické osoby. Státní příspěvková organizace je dle § 54 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, právnickou osobou.

Účast státu v jiných právnických osobách a sdruženích upravují ustanovení § 28 a násl. zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. V těchto ustanoveních se však vůbec nehovoří o členství ve sdružení fyzických osob založeném podle zákona č. 83/1990 Sb.. Podle našeho názoru tedy není toto členství zákonem vyloučeno. Lze tedy dovodit, že neexistuje zákonná překážka, která by bránila státní příspěvkové organizaci být členem Asociace ústavů sociální péče, která je sdružením ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb.

Členství v Asociaci je dobrovolné, není uloženo zřizovateli příspěvkové organizace zákonem a nelze je tedy považovat za hlavní činnost, pro kterou byla příspěvková organizace zřízena. Povinnost úhrady členských příspěvků příspěvkovou organizací však vyplývá z   členství ve sdružení založeném dle zákona č. 83/1990 Sb. resp. ze stanov tohoto sdružení. Členské příspěvky příspěvková organizace hradí z provozních nákladů.

Ředitel příspěvkové organizace, který je členem orgánu Asociace není tímto členem z titulu výkonu své funkce ředitele příspěvkové organizace, jedná se o jeho soukromou iniciativu. Náklady spojené s výkonem člena orgánu Asociace (cestovné, ubytování, mzda apod.) tedy nejsou náklady spojenými s činností příspěvkové organizace a nemohou být hrazeny z provozních prostředků příspěvkové organizace.

Pokud by však státní příspěvková organizace vyslala svého zaměstnance na odbornou konferenci nebo jinou odbornou akci , která souvisí s činností této organizace a kterou by Asociace pořádala, hradí zaměstnanci výdaje spojené s účastí na této akci (§ 71 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů).

 

10. Uplatňování cestovních náhrad u krajů

čj.: 121/72 358/2001 – ref. ing. Smutný

Uplatňování cestovních náhrad se řídí zákonem č. 119/1992 Sb., který vypočítává, na koho se příslušná ustanovení vztahují. Podle § 53 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích náleží členovi zastupitelstva v souvislosti s výkonem jeho funkce cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených právními předpisy pro zaměstnance v pracovním poměru, postupuje se tedy také podle zákona č. 119/1992 Sb..

Zákoník práce pracovní cestou rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem mimo sjednané místo výkonu práce. Přitom cesta do zaměstnání se nepovažuje za plnění pracovních úkolů a není v přímé souvislosti s ním. Zákon o cestovních náhradách v § 2 odst. 1 pracovní cestu vymezuje jako dobu od nástupu zaměstnance na cestu k výkonu práce do jiného místa, než je jeho pravidelné pracoviště (včetně výkonu práce v tomto místě) do návratu zaměstnance z této cesty.

Členové krajského zastupitelstva (KZ) nejsou v pracovním poměru ke kraji, nemají s krajem pracovní smlouvu, ve které se sjednává “místo výkonu práce”. Proto je potřebné aplikovat větu první § 2 odst. 3 zákona o cestovních náhradách (část před středníkem). U uvolněných členů KZ bude pravidelným (nejčastějším) pracovištěm sídlo krajského úřadu (budovy krajského úřadu, příp. území města).

Obdobně i u neuvolněných členů KZ bude pravidelným (nejčastějším) pracovištěm sídlo krajského úřadu. Avšak nelze zřejmě považovat za postup v rozporu s právní úpravou, když orgán kraje rozhodne, že pro neuvolněné členy KZ (zejména se vzdáleným bydlištěm) se za pravidelné pracoviště bude považovat místo trvalého bydliště ve smyslu věty druhé § 2 odst. 3 zákona č. 119/1992 Sb. Takovýmto rozhodnutím orgán kraje předurčuje objem cestovních výdajů, ale i míru zodpovědnosti za příp. škody, např. na majetku, při pracovních úrazech apod. při výkonu činností, které jsou předmětem pracovních cest.

Náhrady lze podle § 19 zákona o cestovních náhradách paušalizovat. Při výpočtu paušální částky se vychází z průměrných podmínek rozhodných pro poskytování náhrad zaměstnanci (zastupiteli), nebo skupině zaměstnanců (zastupitelů). Pokud se změní podmínky, za nichž byla paušální částka stanovena, je nutno tuto částku přezkoumat a upravit. Konkrétní způsob výpočtu paušálů (druhy, formu) zákon (ani jiné právní předpisy) neupravuje. K tomu je třeba poznamenat, že paušalizace nemůže účel zákona obcházet, např. poskytnout vyšší sazbu náhrad (viz též § 9 zákona o cestovních náhradách) nebo zaměstnance poškozovat.

V konkrétním výpočtu paušálu lze odkázat na publikované výklady k zákonu o cestovních náhradách, doporučujeme výklady JUDr. Salačové (MF ČR, např. Cestovní náhrady 2001 - chyby a problémy, stanoviska ke sporným příkladům) nebo JUDr. Hofmannové (MPSV).

Výbory jsou podle § 76 zákona č. 129/2000 Sb. iniciativní a kontrolní orgány zastupitelstva a z dikce zákona vyplývá, že jimi mohou být i nečlenové zastupitelstva, ačkoliv to není explicitně vyjádřeno. Komise jsou podle § 80 zákona č. 129/2000 Sb. iniciativní a poradní orgány rady a rovněž není stanoveno, že jimi mohou být jen zastupitelé. Z § 56 tohoto zákona vyplývá, že kraj může poskytovat i členům výborů (komisí) kraje, kteří nejsou zároveň zastupiteli, jednorázové odměny za jejich práci. Žádné jiné ustanovení týkající se finančních prostředků vyplácených nečlenům zastupitelstva pracujících ve výborech a komisích zde není. Zohlednit cestovní náklady u těch, kdo nejsou zastupiteli, je tedy možné např. prostřednictvím těchto jednorázových odměn.

Další možnost financování cestovních a jiných náhrad shledáváme v § 10 odst. 1 písm. j) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Kraj hospodaří podle svého rozpočtu. Je v působnosti každého územního samosprávného celku, aby sám podle svých rozpočtových možností a individuálních podmínek zvážil, zda a za jakých podmínek bude ze svého rozpočtu obdobné výdaje hradit (kromě cestovních výdajů by mohlo jít např. o doložené výdaje na nákup odborné literatury související s výkonem funkce apod.).

Jsme toho názoru, že úhrady výdajů lze paušalizovat a paušály využívat jen v případech, u kterých tuto možnost právní normy výslovně připouštějí (např. podle výše uvedeného § 19 zákona o cestovních náhradách či podle § 46 odst. 4 zákona č. 129/2000 Sb.).

 

11. Oprávnění Správy nemovitostí města, s.p. v likvidaci, při nakládání s majetkem státu

čj.: 221/40 690/2001 - ref. JUDr. Vilhelmová

Správa nemovitostí města, státní podnik v likvidaci, je i po nabytí účinnosti zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., státní organizací ve smyslu § 54 až 56 cit. zákona, která je příslušná hospodařit s majetkem státu, a ustanovení § 57 tohoto zákona se na uvedený státní podnik nevztahuje. V podrobnostech odkazujeme na výkladové stanovisko Ministerstva financí k problematice dopadů § 57, zpracované dne 15. listopadu 2000 pod č.j. 221/85 481/2000.

Pokud jde o vztah § 47b zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 27/2000 Sb., a obecného režimu nakládání s majetkem státu podle zákona č. 219/2000 Sb., uvádíme následující:

Zmíněné ustanovení § 47b patří do skupiny norem, které upravují režim likvidace těch státních podniků, které se dosud řídí zákonem č. 111/1990 Sb., o státním podniku, t.j. těch, které jejich zakladatelé nepřizpůsobili podmínkám nového zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku (srov. § 20 cit. zák.). V rámci likvidace takového státního podniku likvidátor nakládá s majetkem státu zásadně pouze tak, že jej zpeněží ve veřejné dražbě; jiným způsobem (např. přímým prodejem věci vybrané osobě, darováním věci a pod.) může postupovat jenom se souhlasem Ministerstva financí. Souhlas Ministerstva financí podle § 47b zde představuje z hlediska nakládání s majetkem státu v podstatě jedinou možnou ingerenci státu do procesu likvidace a ustanovení obecného zákona č. 219/2000 Sb., podmiňující platnost některých konkrétních smluvních dispozic s majetkem státu schválením (např. § 22 - převody vlastnictví, § 32 - postoupení pohledávky), popř. výjimkou (např. § 21 odst. 2 - převody vlastnictví, § 34 odst. 3 - prominutí pohledávky) nebo předchozím souhlasem (§ 28 odst. 3 - převody majetkových účastí v obchodních společnostech včetně akcií), se nepoužijí. V té souvislosti je třeba poukázat i na § 2 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., který pro hospodaření s majetkem státu s přednostní aplikací zvláštních právních předpisů výslovně počítá.

 

12. Účtování společnosti s ručením omezeným o majetku města, který městu spravuje na základě mandátní smlouvy

čj.: 124/48 232/2001 – ref. Mgr. Sabová

K žádosti o sdělení, jak účtuje společnost s ručením omezeným o majetku města, který městu spravuje na základě mandátní smlouvy, sdělujeme:

Společnost s ručením omezeným, která se stará o bytový fond města, účtuje na základě mandátní smlouvy jen o nákladech na bytový fond v účtové třídě 5 a o tržbách bytového fondu v účtové třídě 6. Účtuje případně i o zúčtovacích vztazích v hospodářské činnosti (pohledávkách a závazcích) podle toho, co se v okruhu hospodářské činnosti vyskytne. Společnost s ručením omezeným však neúčtuje o dlouhodobém majetku města (o budovách). O majetku města účtuje město a jako takové neúčtuje o odpisech dlouhodobého majetku.

Podle účtové osnovy a postupu účtování pro organizační složky státu, územní samosprávné celky a příspěvkové organizace (viz účtovou třídu 5, článek II, bod 6.1) může (ale nemusí) územní samosprávný celek účtovat o odpisech dlouhodobého majetku za hospodářskou činnost na rub účtu 551 - Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a ve prospěch účtu 349 - Vypořádání přeplatků dotací a ostatních závazků s rozpočtem územních samosprávných celků.

To znamená, že částka odpisů se zaúčtuje do nákladů na bytové hospodářství a musí se uhradit z účtu 241 – Běžný účet bytového hospodářství do příjmů rozpočtu města. Účtuje se ve prospěch účtu 241 a na vrub účtu 349. Účet 241 vede za město společnost s ručením omezeným.

 

13. Zdaňování nepeněžních darů z prostředků FKSP

čj.: 124/54 327/2001 - ref. Ing. Šlajsová

K žádosti ve věci zdaňování příspěvku poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům z prostředků FKSP na rekreaci, kulturní a sportovní účely organizované zaměstnavatelem sdělujeme následující stanovisko:

Možné užití prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb je upraveno ustanovením § 60 zákona č. 218/200 Sb., ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou Ministerstva financí č. 310/1995, o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 7 vyhlášky lze z fondu přispívat zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům na rekreační pobyty v tuzemsku i v zahraničí. Poskytnutí příspěvku z fondu na vstupenky na kulturní, tělovýchovné a branné akce a na tělovýchovné, sportovní a branné činnosti včetně příspěvku na dopravu na tyto akce, je upraveno v § 8 vyhlášky. Podmínkou však je, že se musí jednat o akce organizované nebo spoluorganizované zaměstnavatelem.

Pokud se týká způsobu zdanění poskytovaných příspěvků, upravuje je zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. V § 6 odst. 9 písm. d) zákona se hovoří o tom, že od daně jsou osvobozena nepeněžní plnění (§ 12 odst. 7 vyhlášky o FKSP) poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce. Jde-li o poskytnutí zahraniční rekreace včetně zahraničních zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena nejvýše částka 10 000 Kč za kalendářní rok (posuzuje se i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky).

Ve smyslu ustanovení § 6 odst. 9 písm. i) je od daně osvobozena hodnota nepeněžních darů poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb (§ 10 vyhlášky č. 310/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Úhrnná výše poskytnutých nepeněžních darů z fondu kulturních a sociálních potřeb, které se nezdaňují může činit 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance.

Od daně jsou dále ve smyslu ustanovení § 6 odst. 9 písm. p) zákona o daních z příjmů osvobozena peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s poskytováním bezúročných půjček nebo půjček s úrokem nižším než je obvyklá výše úroku. Výše půjčky poskytnutá zaměstnanci na bytové účely, která se nezdaňuje, je omezena částkou 100 000 Kč, na překlenutí tíživé finanční situace částkou 20 000 Kč. V § 6 odst. 9 písm v) je upraveno poskytnutí sociální výpomoci zaměstnancům v souvislosti s překlenutím tíživé situace, vzniklé v důsledku živelní pohromy. Od daně jsou osvobozeny takto poskytnuté příjmy do výše 10 000 Kč.

Z uvedeného vyplývá, že pokud by zaměstnavatel na základě kolektivní smlouvy poskytl plnění vyšší, než výše uvedená, zdaňoval by je podle příslušných ustanovení zákona o dani z příjmů. Závěrem zdůrazňujeme, že ze strany zaměstnavatele se vždy musí jednat o nepeněžitá plnění, zaměstnavatel nesmí přiznávat zaměstnanci peníze.

 

14. Jmenování vedoucího organizační složky obce dle zákona č. 250/2000 Sb. ve vztahu k zákonu č. 564/1990 Sb.

čj.: 124/47 499/2001 – ref. Mgr. Sabová

V souladu s ustanovením § 24 odst. 2 a 3 zákona č. 250/2000 Sb. jsou pracovníci organizační složky zaměstnanci zřizovatele, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Zřizovatel jmenuje vedoucího organizační složky a určí jeho práva a povinnosti. Zvláštním zákonem v tomto případě je zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 4 odst. 2 tohoto zákona okresní úřad plní úkoly zaměstnavatele vyplývající z pracovněprávních vztahů pro předškolní zařízení, školy a školská zařízení zřizované podle § 14, pokud nemají právní subjektivitu.

V souladu s ustanovením § 7 písm. h) zákona č. 564/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se souhlasem zřizovatele jmenuje a odvolává ředitele předškolních zařízení, škol a školských zařízení, které jsou zřízeny podle § 14 odst. 2, orgán kraje v přenesené působnosti. Tento ředitel by měl být i vedoucím organizační složky a zřizovatel by měl toto jmenování pouze vzít na vědomí. Ve zřizovací listině by tedy mělo být uvedeno, že vedoucím organizační složky je ředitel školy jmenovaný krajem dle § 7 písm. h) zákona č. 564/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

 

15. Možnosti použití prostředků rezervního fondu příspěvkové organizace

čj.: 124/65 841/2001 - ref. Ing. Šlajsová

Úhradu potřeb, které příspěvkové organizaci v průběhu roku vzniknou a nejsou rozpočtově zajištěny, upravuje ustanovení § 22 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb. (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, tak, že je může zajistit omezeným provedením některých úkolů v daném rozpočtovém období v rámci stanovených nákladů (po projednání se zřizovatelem), vyššími výnosy, použitím prostředků fondů příspěvkové organizace nebo zvýšením příspěvku na činnost z rozpočtu zřizovatele.

Pokud se týká použití prostředků rezervního fondu na zajištění mimořádných potřeb, je možné jej použít v průběhu roku pouze v případě, že jeho použití bylo rozpočtováno již při sestavování rozpočtu § 53 odst. 3 a 57 odst. 3 zákona. Financovat mimořádně vzniklé potřeby v průběhu roku z rezervního fondu nelze.

Použití prostředků rezervního fondu upravuje ustanovení § 57 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb. Pokud příspěvková organizace zřízená okresním úřadem nebude moci řešit nezajištěnou potřebu postupem upraveným v § 22 odst. 2 zákona, dojde při její úhradě ke zhoršení hospodářského výsledku organizace. Ten je možné pokrýt po skončení roku ze zdrojů rezervního fondu. Zákon č. 218/2000 Sb. v § 58 rovněž připouští možnost použít jako doplňkového zdroje financování oprav a údržby či pořízení hmotného a nehmotného krátkodobého majetku fond reprodukce majetku příspěvkové organizace.

 

16. Příspěvek na úpravu zevnějšku

Ministerstvo vnitra čj.: MS/1-1016/2001 – ref. M. Stejskalová

Výnos MV ČR č. 5/1987 byl zrušen vyhláškou č. 417/2000 Sb. z toho důvodu, že jeho znění (které odpovídalo době vzniku) bylo již zastaralé a překonané jinými právními předpisy. Z původního výnosu před jeho zrušením zůstal prakticky zachován pouze příspěvek na úpravu zevnějšku při svatebních obřadech, přičemž i výše tohoto příspěvku uvedená ve výnosu neodpovídala současným podmínkám.

Pravdou je, že v současné době poskytování tohoto příspěvku žádný právní předpis neupravuje a ani v budoucnu se neuvažuje s jeho vydáním. To však neznamená, že obec nemůže oddávajícím členům zastupitelstva a pracovníkům, kteří svatební obřady zajišťují, příspěvek na úpravu zevnějšku poskytnout.

Hospodaření s rozpočtem obce patří podle zákona o obcích do jejich samostatné působnosti, v rámci níž se obce řídí pouze zákony a právními předpisy, vydanými na základě zákona. V souladu s ustanovením § 5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, může obec zřizovat peněžní fondy pro konkrétní účel nebo bez účelu, jejichž počet a druh není stanoven. Nic tedy obci nebrání, aby si zřídila fond pro poskytování příspěvku na úpravu zevnějšku (ošatného) určeným pracovníků, popřípadě zastupitelům obce, a ve vlastní působnosti vnitřním předpisem stanovila pravidla pro jeho poskytování (kterým osobám a v jaké výši bude poskytován).

Pokud se týká odměňování za účast při svatebních obřadech, jde o povinnost, jež starostovi nebo jinému pověřenému členu zastupitelstva obce, stejně jako matrikářce OÚ, stanoví zvláštní zákon (zákon o rodině). U členů zastupitelstva je tedy součástí povinností vyplývajících z výkonu funkce, za niž pobírají odměnu, stanovenou podle zákona o obcích a nařízení vlády č. 358/ 2000 Sb. U matrikářky, případně dalšího zaměstnance OÚ, jde o činnost vyplývající z pracovního zařazení a odměňování upravuje zákon č. 143/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 253/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.