Zprávy Ministerstva financí ČR - číslo 6 ročník 1997

1. Úhrada za svoz, třídění a zneškodnění komunálního odpadu

čj.: 195/64 100/1997 - ref. Ing. Miroslav Hájek, Ing. Tomáš Trojek

V souvislosti se schválením zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech se vyskytla řada dotazů směřujících k objasnění pojmu ”úhrada za svoz, třídění a zneškodnění komunálního odpadu” ve smyslu § 10 tohoto zákona. K uvedené problematice podáváme následující vysvětlení.

Ustanovení o úhradách bylo do zákona o odpadech začleněno v návaznosti na nové povinnosti a pravomoci obcí. Rozhodující je zejména definice obce jako původce odpadu podle § 2 odst. 12 a z toho vyplývajících povinností. Významná je i možnost obce stanovit ve své samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou systém sběru, třídění, využívání a zneškodnění komunálních odpadů vzniklých na jejím území.

Úhrada za svoz, třídění a zneškodnění komunálního odpadu je cenou sjednávanou ve smyslu ustanovení § 1 odst.2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. Dle § 10, odst. 1 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech je cena sjednávána dohodou mezi obcí a fyzickými osobami. V případě, že fyzická osoba nebude akceptovat obcí navrženou cenu nebo nebude ochotna zapojit se do systému zajišťovaného obcí, musí prokázat, že odpad využila nebo zneškodnila sama v souladu se zákonem.

Službu spojenou s likvidací komunálních odpadů zajišťuje obec dle vlastní úvahy sama, prostřednictvím své pověřené organizace nebo jiné pověřené firmy. Půjde přitom o cenové ujednání mezi dvěmi smluvními stranami. Stejně tak vybírání plateb od fyzických osob může obec zajistit smluvně, např. formou mandátní smlouvy.

Při sjednávání cen je nutno respektovat ministerstvem financí stanovený rozsah regulace pro odvoz tuhého komunálního odpadu a jeho zneškodňování.Tato činnost je zařazena do seznamu zboží, u kterého se uplatňuje věcné usměrňování cen (Výměr MF č. 01/1997 - Cenový věstník částka 13/1996). Konkrétní výše ceny proto bude vycházet z ekonomických podmínek příslušného provozovatele, z úrovně jeho ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku (§ 2 odst. 2 vyhlášky č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách). Stejně tak předmětem dohody budou určené podmínky, za nichž bude smluvní cena platit, tj. měrná jednotka, kvalitativní podmínky aj.

V souvislosti se současně platným systémem regulace cen je třeba připomenout, že ve smyslu ustanovení zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., nemají obce žádnou působnost v regulaci cen za odvoz, třídění a zneškodňování komunálního odpadu. Jedná se tedy vždy o smluvní ceny sjednané dohodou mezi poskytovatelem služby a kupujícím.

2. Odvod pokut vybraných okresními úřady s rozpočtovým určením pro státní rozpočet
čj.: 124/34 476/1997 - ref. ing. R. Kotrba

Pro výběr pokut rozpočtově určených do státního rozpočtu a vybíraných okresními úřady podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., o zrušení tabákového monopolu a zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy jsou pro okresní úřady zřízeny Českou národní bankou účty státního rozpočtu s předčíslím 3754.

Pro jiné referáty okresních úřadů, než živnostenské, byly zřízeny pro inkaso pokut určených státnímu rozpočtu bankovní účty s předčíslím 33750 s názvem ”pokuty v řízení správním OkÚ”. Na požádání bude bankovní účet státního rozpočtu otevřen po podepsání smlouvy o účtu mezi okresním úřadem a příslušnou pobočkou ČNB. Příjemcem výpisů z účtu bude OkÚ.

Okresní úřady předloží vždy po skončení roku, nejpozději však do konce ledna, odboru státního závěrečného účtu informaci o uložených a vybraných pokutách-sankcích v návaznosti na zákony, podle kterých byly tyto sankce uloženy a vybrány, případně kolik k vybrání zbývá.

3. Pokyn č. 8/97 k použití některých ustanovení Opatření o rozpočtové skladbě, vydaného pod č.j. MF ČR 111/27947/1996 k poskytování humanitárních příspěvků obcím a okresním úřadům postiženým katastrofálními záplavami a použití ustanovení zákona ČNR č. 357/1992 Sb. (k povinnosti podání přiznání k dani darovací)
Č.j. 111/64160/1997

ing. Kinšt, tel. 57043204 (výklad použití rozpočtové skladby),
ing. Kotrba, tel. 57042495 (výklad použití rozpočtové skladby),
JUDr. Nigutová, tel. 57042659 (výklad zákona č. 357/1992 Sb.)

1. Poskytování humanitárních příspěvků převodem mezi obcemi a okresními úřady se realizuje různými způsoby, v závislosti na skutečnostech, zda jsou transferovány jen vlastní prostředky obce nebo okresního úřadu nebo zda jsou transferovány prostředky vybrané v místě obce od občanů, organizací, apod., nebo jejich kombinace, a zda jsou k přijetí nebo převodu prostředků používány účty cizích prostředků.

2. Forma vybírání a převodu příspěvků má i implikace k použití ustanovení zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, dále jen ”zákon”.

3. Základní zásadou pro zatřídění přijetí a vydání jakýchkoliv příspěvků je dodržení konsolidace ve smyslu platné rozpočtové skladby. K tomu by měla napomoci i vzájemná komunikace mezi převádějící obcí nebo okresním úřadem a přijímající obcí nebo okresním úřadem a mezi okresním úřadem a obcemi na území okresu. V tomto pokynu proto uvádíme některé nejčastější případy vybírání, převodu a přijetí humanitárních příspěvků. Tento pokyn navazuje na Pokyn č. 7/97 k použití některých ustanovení Opatření o rozpočtové skladbě (pokyn byl uveřejněn na počítačové síti CSÚ MV OKUNET a byl otištěn ve Zprávách MF pro finanční orgány okresních úřadů a obcí č. 5/1997).

4. Příspěvky přijímané obcemi a okresními úřady v oblastech postižených katastrofálními záplavami od jiných obcí a okresních úřadů se považují ve smyslu rozpočtové skladby za dotace přijaté od jiných veřejných rozpočtů. Tyto dotace příjemce zařadí na položku 4121, resp. 4122, rozpočtové skladby. Tyto dotace nejsou v souladu s
§ 6, odst. 3, písm. d) zákona předmětem daně darovací a nepodává se v těchto případech daňové přiznání.

5. Pokud obec nebo okresní úřad soustřeďuje na účtu, pro který používá třídění podle rozpočtové skladby, příspěvky od občanů, organizací apod. určené obcím nebo okresním úřadům v katastrofou postižených oblastech, zatřídí příjem těchto prostředků na položku 2321 - Přijaté neinvestiční dary. Při přijetí těchto prostředků na zvláštní účet k tomu účelu zřízený nebo na jiný účet charakteru účtu cizích prostředků rozpočtovou skladbu nepoužije. Převod těchto prostředků obcím nebo okresním úřadům v postižených lokalitách je možné realizovat dvojím způsobem, popsaným v bodech 6a) a 6b).

6. Poskytnutí takto vybraných prostředků podle bodu 5 může poskytující obec nebo okresní úřad:
a) zatřídit ”obratově” jako výdaj na položku 5321, resp. 5323. V tom případě se tato poskytující obec nebo okresní úřad považují za nabyvatele daru ve smyslu zákona a jsou povinny ve smyslu § 21, odst. 1, písm. c) zákona podat daňové přiznání, (jsou však podle § 20 zákona od daně darovací osvobozeny). Přijímající obec nebo okresní úřad (v postižené oblasti) pak zatřídí přijetí těchto prostředků na položku 4121, resp. 4122, jako přijaté dotace od jiných veřejných rozpočtů a přiznání k dani nepodává (viz bod 4).
b) zatřídit kompenzačně proti přijatým příspěvkům na položce 2321 (”minus příjem”). V tomto případě a v případě převodu vybraných prostředků z účtu charakteru cizích prostředků (viz bod 5 tohoto sdělení) se převádějící obec nebo okresní úřad nepovažují za nabyvatele daru. Tuto skutečnost proto sdělí písemně přijímající obci nebo okresnímu úřadu. Přijímající obec nebo okresní úřad (v postižené oblasti), vyrozuměné o této skutečnosti, zatřídí přijetí těchto prostředků na položku 2321 jako přijatý neinvestiční dar, v případě přijetí na účet charakteru účtu cizích prostředků rozpočtovou skladbu nepoužijí. Ve smyslu zákona jsou povinny podat přiznání k dani darovací (odkaz na zákon obdobný jako v odstavci a).

Případný nesoulad v konsolidaci na úrovní celookresní sumarizace vzniklý z důvodů deponování přijatých dotací od obcí na území okresu na účtech cizích prostředků ke konci kalendářního měsíce (proti konsolidační položce 4121 nebude konsolidační protipoložka ze seskupení 532) potvrdí okresní úřady ve zdůvodnění ke zpracování měsíčních výkazů.

Finanční prostředky poskytnuté ve formě podpor, příspěvků a dotací ze státního rozpočtu, rozpočtů obcí a rozpočtů okresních úřadů jednotlivým fyzickým nebo právnickým osobám nejsou předmětem daně darovací. Nevzniká ani povinnost podat daňové přiznání.

Prostředky přímo vynakládané obcemi a okresními úřady k odstranění následků povodní se třídí funkčně podle jejich účelu. Jde-li o bezprostřední nouzová opatření k záchraně lidí a majetku, činnost komisí a skupin pro nouzová opatření a jejich koordinaci, použije se § 5229. Pro práce specifikovatelné na jednotlivé funkce (zejm. vodní hospodářství, doprava, bytová výstavba, komunální infrastruktura, sociální péče, apod.) se použijí paragrafy příslušných oddílů (zejména oddílů 23, 22, 36, 43, apod.).

Nákup tzv. povodňových dluhopisů obcemi realizovaný jako akt pomoci státu při financování povodňových škod se považuje za půjčku poskytnutou státnímu rozpočtu a zařadí se na položku 5631 a § 5229.

S ohledem na mimořádnost těchto operací a možné nejasnosti doporučujeme metodikům okresních úřadů projednat individuální případy telefonicky přímo s MF.

4. K usnesení vlády ČR č. 229/97
čj.: 124/55 448/1997 - ref. ing. R. Kotrba

Vláda České republiky přijala na svém zasedání dne 16. dubna 1997 souhrn ekonomických opatření, které představují restriktivní kroky v hospodaření státu. Jejich přijetí ve výdajích státního rozpočtu musí být doprovázeno i tlakem na restrikci v rozpočtech obcí a okresních úřadů. Proto usnesení vlády č. 229 obsahuje i výzvu vlády k zajištění minimálně vyrovnaného hospodaření obecních a okresních rozpočtů v roce 1997. Jejímu naplňování se bude přihlížet i při rozhodování o účelových dotacích v příštích letech.

Přijatá výzva vůbec neznamená zákaz používání prostředků nastřádaných v minulých letech nebo dokonce zákaz používání fondu rezerv a rozvoje. Z hlediska usnesení č. 229 je rozhodující dosažení celkové vyrovnanosti hospodaření. Použití fondu rezerv a rozvoje by bylo v rozporu s tímto usnesením vlády, pokud by prostředky sloužily jako zdroj trvalého krytí výdajů, které nejsou kryty příjmy okresního nebo obecního úřadu. Pokud FRR slouží jako přechodný zdroj v případě nedostatku příjmů běžného hospodaření, které by bylo posléze kompenzováno vrácením prostředků zpět do FRR nebo nepoužitím odpovídající části běžných příjmů, nepovažujeme jeho použití za porušení zmíněného usnesení vlády.

Zajištění vyrovnanosti rozpočtu je jen jedním z kriterií, ke kterému se bude přihlížet při poskytování účelových dotací, které stojí mimo tzv. ”souhrnný finanční vztah”. Záměrem je důsledně rozlišovat mezi deficitem krytým použitím prostředků naspořených z přebytků minulých let a použitým pro investiční účely a deficitem krytým zadlužením a použitým k financování běžných výdajů. Ministerstvo financí připravilo k této problematice zásady pro rozlišení původu deficitu v územních rozpočtech, které probíhají nyní vnějším připomínkovým řízením. Konečný pokyn pro správce rozpočtových prostředků, kteří poskytují dotace obcím a okresním úřadům by měl být vydán do konce října tohoto roku.

K argumentu, že kroky vlády byly přijaty až několik měsíců poté co byly schváleny rozpočty okresních a obecních úřadů a že zasáhnou jejich hospodaření, musíme podotknout, že k mimořádné situaci v ekonomice je třeba přijmout i mimořádná opatření a tato opatření zasáhnou i všechny správce kapitol státního rozpočtu, nejen územní rozpočty.

Při uskutečňování všech opatření ze zmíněného usnesení vlády bude samozřejmě brán zřetel na katastrofální povodně na Moravě a ve východních Čechách, které citelně poznamenají rozpočtové hospodaření postižených obcí a okresních úřadů. Bude rovněž brána v úvahu i pomoc poskytovaná obcemi a okresními úřady z nepostižených lokalit. Jejich saldo hospodaření bude opraveno o veškeré výdaje související se záplavami. V podstatě to znamená, že u obcí a okresních úřadů postižených povodněmi se ke kritériu vyrovnanosti nebude přihlížet vůbec a u obcí a okresních úřadů v nepostižených oblastech budou od vykázaného výsledku hospodaření odečteny příspěvky poskytnuté buď přímo zaplaveným oblastem nebo na humanitární konta.

Jde tedy o mimořádná opatření v mimořádné situaci, jejichž cílem je tlumit evidentní schodkové tendence a výdajovou expanzi v hospodaření místních rozpočtů. I když povodně způsobily nesmírné škody, obsah usnesení vlády č. 229 reagující na situaci v naší ekonomice a apelující na úspornou a vybilancovanou rozpočtovou politiku státu i obcí a okresních úřadů je nadále aktuální. I v této situaci je platná výzva okresním úřadům a obcím v nepostižených lokalitách, aby svojí rozpočtovou politikou přispěly k makroekonomické stabilitě a pomohly tak tlumit nepříjemné deficitní trendy ve veřejných rozpočtech související s nutným zvýšením rozpočtových výdajů státu a postižených obcí a okresů k řešení dopadu povodní.

5.Realizace cenností z prozatímní správy
čj.: 221/34 140/1997 - ref. JUDr. Vilhelmová

Zákonem č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon) s účinností od 31. prosince 1992 byl zrušen § 7 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 61/1986 Sb., o prozatímní správě národního majetku. V důsledku toho věci uvedené v tomto ustanovení vyhlášky přestaly být majetkem zvláštního charakteru. Jejich realizace z prozatímní správy se již proto nemusí omezovat pouze na převod do práva hospodaření bývalého oborového podniku Klenoty popř. do vlastnictví jeho právního nástupce, není-li státní organizací, či na zprostředkování prodeje uvedenými subjekty. Není vyloučeno, aby prozatímní správce převedl takové movité věci i na jiné právnické osoby (státní resp. nestátní), popř. na osoby fyzické, tedy obecným postupem podle § 6 odst. 1 a 5 vyhlášky. Prodej lze v zásadě uskutečnit i dražbou (s využitím zákona č. 174/1950 Sb., o dražbách mimo exekuci, ve znění zákona č. 513/1991 Sb.); zde je ovšem třeba pamatovat na § 12 vyhlášky a ve smyslu § 2 odst. 1 cit. zákona omezit účastníky dražby pouze na osoby, jejichž společným znakem bude, že nejsou z nabývání podle § 6 odst. 5 vyhlášky vyloučeny.

S ohledem na § 7 písm. c) puncovního zákona a § 4 písm. h) zákona ČNR č. 19/1992 Sb., o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů, má prozatímní správce - při nedostatku vhodných zájemců (viz výše) anebo považuje-li to v konkrétním případě za účelnější - možnost převést věci do práva hospodaření Puncovního úřadu, který je státní rozpočtovou organizací a je oprávněn ve smyslu citovaných předpisů s takovými předměty dále nakládat.

Připomínáme nicméně, že nadále spadají do majetku zvláštního charakteru a pod speciální pravidla své realizace movité věci podle § 7 odst. 1 vyhlášky; v pochybnostech o povaze výše zmiňovaných cenností by si měl prozatímní správce vždy vyžádat stanovisko příslušného orgánu na úseku kultury.

6. Nakládání s šeky připadlými státu
čj.: 221/25 187/1997 - ref. JUDr. Vilhelmová

Připadne-li věc nebo majetek z různých zákonem stanovených důvodů (např. pravomocně uložený trest propadnutí věci či majetku, zabrání věci, odúmrť) státu, dostává se pod režim prozatímní správy (§ 761 odst. 1 obch. zák., ve spojení s § 65 odst. 3 hosp. zák. a vyhl. č. 61/1986 Sb., o prozatímní správě národního majetku). Tuto prozatímní správu jsou oprávněny a povinny vykonávat a předmětný majetek za tím účelem přebírat v současné době zásadně okresní úřady, ve městech Brně, Ostravě a Plzni pak v přenesené působnosti tato města, v Praze v přenesené působnosti městské části Praha 1 až 15. (Kromě toho citovaná vyhláška a naposledy pak např. i zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, stanoví příslušnost k výkonu prozatímní správy u vybraných okruhů majetku státu některým dalším subjektům.)

Nakládání s majetkem v prozatímní správě je upraveno především zmíněnou vyhláškou (zejm. § 6 a 7). Postup při nakládání se šeky a jinými cennými papíry ovšem vyhláška obecně ani speciálně nereguluje; je proto nutné vyjít z § 14 této vyhlášky a použít vybraná ustanovení vyhlášky č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem (bezprostředně zejména § 26).

Z povahy již vystavených šeků (zákon směnečný a šekový č. 191/1950 Sb.) plyne, že jsou za určitých podmínek rozdílných podle typu šeku určeny k proplacení. Vzhledem k rozmanitosti těchto podmínek nelze v obecné rovině stanovit univerzální postup při nakládání s nimi. Lze pouze konstatovat, že prozatímní správce by se měl obrátit na některou z obchodních bank, které konkrétní šeky přijímají, a předložit zde šeky k proplacení (vyžaduje-li to povaha šeku, pak i s dokladem opravňujícím prozatímního správce s těmito šeky nakládat, např. s pravomocným rozhodnutím soudu). Podmínkou proplacení je vždy zjištění, že šeky jsou kryté a dosud neuplynula doba jejich splatnosti (zejm. § 29 cit. zák.). Po uplynutí této doby záleží proplacení na dohodě s příslušnou bankou. Prostředky získané proplacením šeku prozatímní správce po odečtení souvisejících výdajů odvede do státního rozpočtu (bod 4. Metodického pokynu Ministerstva financí ČR pro odvod výnosů z prodeje a pronájmu státního majetku č.j. 124/85 664/1996).

Pro úplnost poznamenáváme, že listiny, jejichž obsah by nesplňoval zákonem stanovené náležitosti, nejsou platné jako šek (srov. § 2 odst. 1 cit. zák.) a prozatímní správce s nimi naloží jako s jinými spisovými doklady, t.j. založí je do spisu. Otázku platnosti či neplatnosti dotčené listiny z hlediska šekového práva ovšem doporučujeme prozatímním správcům předem konzultovat s bankou. Obdobně prozatímní správce postupuje, pokud vzniknou pochybnosti o tom, zda lze vůbec šek proplatit. Nelze také vyloučit, že názory bank na proplacení šeku se mohou různit, takže podle okolností je na místě neomezit se v jednání pouze na jedinou vybranou banku.

7. Zrušení rozhodnutí ve věci regresních náhrad
čj.: 124/8 252/1997 - ref. Mgr. Sabová

K žádosti o stanovisko, který orgán je kompetentní zrušit právoplatné rozhodnutí ve věci regresních náhrad, sdělujeme:

Regresní předpisy (zákon č.33/1965 Sb., vyhláška č.363/1991 Sb. a Směrnice č.11/1980 Věst. MZ ČR) byly k l. l.1993 zrušeny zákonem č.550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění a z tohoto důvodu dnes neexistuje žádný institut, který může zrušit právoplatné rozhodnutí, proti kterému podali povinní žalobu na přezkoumání a Krajský soud žalobě vyhověl.

Podle ust. § 20 zákona č.550/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se v regresním řízení, které nebylo ke dni účinnosti tohoto zákona pravomocně skončeno, postupuje podle dosavadních předpisů.

Zrušená právní úprava upravovala regresní řízení. O regresní náhradě rozhodoval místně příslušný ústav národního zdraví nebo zdravotnická organizace určená OkÚ. O odvolání proti jejich rozhodnutí rozhodovala pětičlenná regresní komise OkÚ zřízená jako zvláštní orgán přednostou OkÚ, v hl.m. Praze obvodní radou.

Podle našeho názoru, pokud má být postupováno podle dosavadních předpisů, měly by kompetence zrušené regresní komise přejít na OkÚ, přičemž přednosta OkÚ by měl stanovit, který referát bude úkoly zrušené regresní komise plnit (nejspíše zdravotní referát).

8. Hrazení nákladů za lékařské vyšetření
čj.: 124/59 087/1997 - ref. Mgr.Sabová

V zákoně č.29/1984 Sb., o soustavě základních středních škol (Školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, jehož úplné znění bylo vyhlášeno č.258/1996 Sb., není nestanovena žádná povinnost týkající se posouzení zdravotní způsobilosti ke studiu na středních školách a do učňovských oborů. Není nám znám ani žádný jiný platný právní předpis, který by tuto povinnost stanovil.

Požaduje-li konkrétní střední škola resp. odborné učiliště při přijetí ke studiu lékařské posouzení zdravotního stavu uchazeče o studium je to tedy pouze její vnitřní záležitostí (§ 1 odst.7 písm.f), § 2 odst.1 vyhl.MŠMT č.10/1997 Sb., o přijímání žáků a dalších uchazečů ke studiu na středních školách). Při hrazení nákladů na tato lékařská vyšetření by se mělo vycházet z ust. § 15 odst.9 zák.č.48/1997 Sb., o veřejném pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Vzhledem k tomu, že by se v daném případě pravděpodobně jednalo o vyšetření (prohlídku) v osobním zájmu a na žádost fyzických osob, hradily by vyšetření tyto fyzické osoby (obdoba vyšetření pro získání řidičského oprávnění, zbrojního pasu, zdravotního průkazu apod.). Pokud by však o toto vyšetření požádala škola (učiliště), hradila by tato vyšetření jako právnická osoba v jejímž zájmu a na jejíž žádost se vyšetření provádí.

V případě, že by okresní úřad hradil tyto lékařské prohlídky dopustil by se, podle našeho názoru, porušení rozpočtové kázně ve smyslu rozpočtových pravidel, neboť by ze svého rozpočtu vynaložil finanční prostředky na účel, který nespadá do jeho působnosti.

V souladu s ust. § 15 odst. 9 zák.č.48/1997 Sb. hrazená péče nezahrnuje vyšetření , prohlídky a jiné zdravotní výkony provedené na dožádání soudu, státního zastupitelství, orgánů státní správy a orgánu Policie ČR. Úhradu těchto výkonů poskytne zdravotnickému zařízení orgán, pro který se zdravotní výkony provádějí.

Okresní úřad je, podle § 15 odst.7 zák.č.92/1949 Sb., povinen na žádost náčelníka okresní vojenské správy zajistit materiální prostředky a potřebný personál k provádění lékařských prohlídek branců; zajistit (§ 19 odst.3 cit.zák.) prostory a místnosti k provádění odvodu, jejich otop a udržování po dobu úředního řízení a hradit na žádost OVS náklady s tím vzniklé.

Podle našeho názoru je pro úhradu výkonů ve smyslu ust. § 15 odst.9 zák.č.48/1997 Sb. rozhodující, který orgán státní správy požádá o vyšetření, prohlídky a jiné zdravotní úkony. Není tedy rozhodující v čí prospěch je toto dožádání provedeno. Pokud tedy náčelník OVS požádá příslušný OkÚ o zajištění materiálních prostředků a potřebný personál k provádění lékařských prohlídek, je OkÚ podle branného zákona povinen požadované zajistit. To tedy znamená, že orgánem státní správy na jehož dožádání se zdravotní výkony provádějí je OkÚ.

V případě, že by náčelník OVS příslušný OkÚ nepožádal o zajištění lékařského vyšetření branců, není OkÚ povinen toto zajistit a OVS by byla nucena zajistit toto vyšetření sama. Orgánem státní správy na jehož dožádání se zdravotní výkony provádějí by v tomto případě tedy byla sama OVS.

Ze zákona č.48/1997 Sb. nelze dovodit ”nepřímou novelu” branného zákona. Pouze zakotvuje povinnost pro orgány státní správy hradit výkony, které jsou konány na jejich dožádání..

Povinnost OkÚ vyplývající z § 19 odst.3 branného zákona zakládá žádost OVS o zabezpečení podmínek pro provádění odvodu.

Podle  ust. § 15 odst. 9 zák.č.48/1997 Sb. hrazená péče nezahrnuje vyšetření, prohlídky a jiné zdravotní výkony provedené na dožádání soudu, státního zastupitelství, orgánů státní správy a orgánu Policie ČR. Úhradu těchto výkonů poskytne zdravotnickému zařízení orgán, pro který se zdravotní výkony provádějí. Pokud tedy budou zdravotní výkony prováděny na dožádání okresního úřadu, bude je hradit okresní úřad.

V souladu s ust. § 28 odst.5 písm.a) zák.č.576/1990 Sb., rozpočtová pravidla republiky, ve znění pozdějších předpisů se z rozpočtu okresního úřadu hradí výdaje na jeho činnost. Okresní úřady jsou správními úřady, které vykonávají státní správu ve svých územních obvodech. Jejich působnost je stanovena v § 5 zák.č.425/1990 Sb., v platném znění. Pokud tedy zvláštní předpisy stanoví OkÚ povinnost zabezpečit a uhradit určité zdravotní výkony bude tyto výkony zdravotnickému zařízení hradit.

Na řízení podle § 26 odst.1 písm.d) zák.č.125/1997 Sb., o odpadech, se vztahuje (viz § 42 cit.zák.) správní řád. Rozsah a způsob zjišťování podkladů pro rozhodnutí určuje podle ust. § 32 správního řádu správní orgán t.j. v tomto případě OkÚ.

9. Sdělení Ministerstva financí
ref. ing. R. Kotrba, E-mail: Rudolf.Kotrbamfcr.cz

Jak již bylo oznámeno ve Zprávách č. 4/97, začalo Ministerstvo financí využívat počítačové sítě Ministerstva vnitra OKUNET k předávání Zpráv a různých dokumentů na okresní úřady. Ještě jednou upozorňujeme okresní úřady (zejména však finanční referáty OkÚ), aby tomu věnovaly pozornost a informovaly se u příslušného útvaru OkÚ o došlé poště. Pokud se vyskytnou problémy s tímto přenosem informací, je potřeba urychleně informovat Ministerstvo financí.

Při této příležitosti žádáme ty okresní a magistrátní úřady, které mají svou vlastní E-mail adresu, aby nám ji sdělily.