Zprávy Ministerstva financí ČR - číslo 2 ročník 1998

 

1. Metodický pokyn k postupu při vyplácení jednorázové náhrady ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem podle nařízení vlády č. 165/1997 Sb.
Č.j.: 124/2 434/1998 - ref. Ing. R. Kotrba

     Ministerstvo financí po projednání s věcně příslušnými útvary Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva obrany vydává k zajištění jednotného postupu okresních a pověřených obecních úřadů1) při vyplácení jednorázové náhrady podle nařízení vlády č. 165/1997 Sb., o vyplácení jednorázové náhrady ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem (dále jen „nařízení vlády“), následující pokyn:

1. Místně příslušné pověřené obecní úřady rozhodují podle § 2 nařízení vlády o přiznání jednorázové náhrady podle § 1 odst. 2 nařízení vlády (dále jen „náhrada“) ve správním řízení podle zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), na základě písemné žádosti osob, které jsou uvedeny v § 1 odst. 1 nařízení vlády (dále jen „rehabilitované osoby).
   
2. U rehabilitovaných osob, které měly nebo mají trvalý pobyt na území České republiky, je k provedení správního řízení podle bodu 1 místně příslušný ten pověřený obecní úřad, v jehož správním obvodu má tato osoba trvalý pobyt (trvalé bydliště). Pro rehabilitované osoby, které nemají trvalý pobyt na území České republiky je místně příslušný Magistrát hlavního města Prahy2).
   
3. V hlavním městě Praze, městech Brno, Ostrava a Plzeň je nutné o místní příslušnosti úřadů městských obvodů, úřadů městských částí nebo magistrátu města informovat občany města způsobem v místě obvyklým3).
   
4. Náhrada se přizná všem osobám bez ohledu na současné státní občanství a místo trvalého pobytu, které vykonaly trest odnětí svobody, jeho část nebo vazbu pro trestný čin, za který byly rehabilitovány příslušným soudem České a Slovenské Federativní republiky podle zákona č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci, podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, nebo jejichž odsouzení pro trestný čin uvedený v § 2 zákona č. 119/1990 Sb., ve znění zákona č. 47/1991 Sb., bylo zrušeno cestou obnovy řízení nebo stížnosti pro porušení zákona příslušným soudem na území České a Slovenské Federativní republiky, dále osobám zařazeným do tábora nucených prací i řeholníkům a knězům, kteří byli internování v centralizovaných klášterech s  režimem obdobným táborům nucených prací4), u nichž rozhodnutí o zařazení do tábora nucených prací bylo zrušeno podle § 17 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů. Náhrada se přizná i osobám, jejichž odsouzení pro trestný čin uvedený v § 2 zákona č. 119/1990 Sb., ve znění zákona č. 47/1991 Sb., bylo zrušeno příslušným soudem České republiky podle § 6 zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu.
   
5. Pro účely posouzení žádosti rehabilitované osoby podle § 4 nařízení vlády se u téže osoby doby výkonu trestu odnětí svobody, jeho části nebo vazby kratší než 12 měsíců sčítají v případech, kdy této osobě bylo rehabilitováno nebo zrušeno několik takovýchto trestů odnětí svobody, jejich částí nebo vazeb. Obdobně se postupuje u osob, které byly opakovaně na dobu kratší než 12 měsíců zařazeny do tábora nucených prací nebo centralizovaného kláštera s režimem obdobným táborům nucených prací.
   
6. Pokud se rehabilitovaná osoba dostaví na pověřený obecní úřad osobně doporučujeme, aby žádost o přiznání náhrady, jejíž minimální obsah je uveden v příloze tohoto pokynu, vyplnil s  rehabilitovanou osobou určený pracovník pověřeného obecního úřadu nebo magistrátu (úřadu městského obvodu nebo městské části) měst uvedených v bodě 3, zpravidla pracovník odboru zdravotnictví, sociálních nebo vnitřních věcí, který současně zajistí kopie listin, kterými je nárok rehabilitované osoby doložen. Těmito doklady jsou zejména:

    usnesení soudu o rehabilitaci a potvrzení o době strávené ve vazbě nebo v zařízení pro výkon trestu odnětí svobody, které se rehabilitace týká;
    rozhodnutí příslušného ústředního orgánu státní správy o poskytnutí peněžní náhrady podle § 17 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb.
    propouštěcí potvrzení z tábora nucených prací;
    potvrzení o internaci v  centralizovaném klášteře, vydané Náboženskou maticí.
    další doklady vystavené státními orgány, z nichž vyplývá doba, za kterou již bylo poskytnuto odškodnění podle zákona č. 119/1990 Sb.

   
    Doporučujeme, aby pověřený obecní úřad písemně potvrdil rehabilitované osobě obdržení písemné žádosti a stanovených dokladů. V případě sepsání žádosti přímo na pověřeném obecním úřadu se potvrdí její přijetí poskytnutím kopie sepsané žádosti.
   
7. V případech, kdy rehabilitované osoby nevlastní doklady uvedené v bodě 6 nebo v případech, kdy je rehabilitovaná osoba imobilní (upoutaná na lůžko a pod.), zajistí je pověřený obecní úřad nebo úřady předpokládané v bodě 3, popřípadě si vyžádá potvrzení nároku rehabilitované osoby u následujících ústředních orgánů státní správy:

zejména v případech, kdy žadatel byl odškodňován podle zákona č. 119/1990 Sb.

zejména v případech, kdy byl žadatel odškodňován podle zákona č. 87/1991 Sb.

zejména v případech, kdy byl žadatel odškodňován podle zákona č. 119/1990 Sb.

Potvrzení o internaci v centralizovaných klášterech lze vyžádat na adrese:
zejména v případech, kdy byl žadatel odškodňován podle zákona č. 87/1991 Sb.

8. O odvolání rehabilitovaných osob proti rozhodnutí pověřených obecních úřadů rozhodne příslušný okresní úřad5). O odvolání rehabilitovaných osob proti rozhodnutí úřadů městských obvodů nebo městských částí rozhodne magistrát5) města uvedeného v bodě 3. O odvolání rehabilitovaných osob proti rozhodnutí magistrátu města uvedeného v bodě 3 rozhodne Ministerstvo zdravotnictví5).
   
9. Výdaje pověřených obecních úřadů a měst uvedených v bodě 3 na úhradu přiznaných náhrad budou těmto subjektům refundovány6) Ministerstvem financí z účelové rezervy státního rozpočtu na rok 1998 prostřednictvím příslušného okresního úřadu a v případě měst uvedených v bodě 3 přímo těmto městům, a to na základě čtvrtletního vyúčtování poskytnutých náhrad, ke kterému přiloží kopie rozhodnutí o přiznaných náhradách. Ministerstvo financí převede odpovídající výši finančních prostředků na běžný účet příslušného okresního úřadu nebo města uvedeného v bodě 3 do 15 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí. Okresní úřady převedou poukázané finanční prostředky pro obce s  pověřenými obecními úřady těmto obcím neprodleně po jejich připsání na běžný účet okresního úřadu. Neodůvodněné zadržení těchto finančních prostředků určených příslušným obcím bude považováno za porušení rozpočtové kázně7) .
   
10. Ministerstvo financí doporučuje, aby v případech, kdy rehabilitovaná osoba bude požadovat úhradu přiznané náhrady v hotovosti, realizovaly pověřené obecní úřady a úřady měst uvedených v bodě 3 tuto platbu prostřednictvím šeků.
   
11. Tímto pokynem se nahrazuje metodický pokyn č.j. 124/94 497/1997 ze dne 16.12. 1997, který se ruší.

Příloha : Vzor žádosti o přiznání jednorázové náhrady

2. Komentář k Metodickému pokynu č.j. 124/2 434/1998 ze dne 12. ledna 1998 k postupu okresních a pověřených obecních úřadů při vyplácení jednorázové náhrady ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem podle nařízení vlády č. 165/1997 Sb.
čj.: 124/6 897/1998 - ref. ing. R. Kotrba

        V příloze dopisu Ministerstva financí č.j. 124/6 884/1998 ze dne 16. ledna 1998 byl zaslán Metodický pokyn č.j. 124/2 434/1998 ze dne 12. ledna 1998, k postupu okresních a pověřených obecních úřadů při vyplácení jednorázové náhrady ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem podle nařízení vlády č. 165/1997 Sb. V této souvislosti po dohodě s příslušným útvarem Ministerstva zdravotnictví a po projednání s příslušnými útvary Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany sdělujeme stanovisko Ministerstva financí k obdrženým dotazům dotýkajících nařízení vlády č. 165/1997 Sb., o vyplacení jednorázové náhrady ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem a nového, resp. původního metodického pokynu.

1. Osoby, které byly zařazeny do vojenských táborů nucených prací, kterými se rozumí silniční prapory ženijního vojska a pomocné technické prapory, byly mimosoudně rehabilitovány podle ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů. V taxativním výčtu rehabilitovaných osob stanovením v ustanovení § 1 nařízení vlády č. 165/1997 Sb. tyto osoby uvedeny nejsou a proto nemají nárok na přiznání a vyplacení jednorázové odměny podle citovaného nařízení vlády.

2. Podle § 1 odst. 2 citovaného nařízení vlády se stanoví jednorázová náhrada ve výši 625,- Kč za každý započatý měsíc vazby, výkonu trestu odnětí svobody, doby strávené v táboře nucených prací nebo centralizovaném klášteře. Správní řád neobsahuje speciální právní úpravu pro počítání času a protože „uvalení vazby“ a „ výkon trestu odnětí svobody“ (bez ohledu na to, zda jeho výkon probíhá ve věznici, táboře nucených prací nebo centralizovaném klášteře) jsou instituty trestněprávní, kdy počítání čas s nimi spojené upravuje Trestní zákon ( § 89). Podle právní praxe to znamená, že stanovená časová jednotka, tj. měsíc, se počítá od „momentu“ vzniku trestněprávní události do „momentu“ jejího skončení. Příklad výpočtu je pro názornost připojen v  příloze tohoto dopisu.

3. Podle ustanovení § 4 nařízení vlády č. 165/1997 Sb. se jednorázová náhrada nepřizná rehabilitovaným osobám, které vykonaly trest odnětí svobody, jeho část nebo vazbu (byly zařazeny do tábora nucených prací nebo centralizovaného kláštera na dobu) kratší než 12 měsíců. To znamená, že jednorázová náhrada se přizná rehabilitované osobě, která vykonala trest odnětí svobody, jeho část nebo vazbu (byla zařazena do tábora nucených prací nebo centralizovaného kláštera na dobu) v délce přesně 12 (tj. dokončených) a více měsíců. Protože, ustanovení § 4 citovaného nařízení vlády výslovně nevylučuje sčítání více kratších trestů odnětí svobody a uvalených vazeb je možné, jak je uvedeno v bodu 5 metodického pokynu MF, tyto kratší tresty odnětí svobody a vazeb vykonané jednou rehabilitovanou osobou sčítat. Z důvodu, že na rozdíl od ustanovení § 1 odst. 2 se v ustanovení § 4 citovaného nařízení vlády neuvažuje s časovou jednotkou „započatý měsíc“, ale jen s „měsícem“, nelze při sčítání trestů odnětí svobody a vazeb zahrnout do doby „12 měsíců“ započatý měsíc vypočtený metodou podle bodu 2 tohoto dopisu. Vždy tedy v  tomto případě musí být splněna podmínka - 12 dokončených měsíců - výkonu vazby, trestu odnětí svobody, pobytu v TNP nebo CK.

4. K bodu 6 metodického pokynu MF dále uvádíme: V přípisech, kterými Ministerstvo spravedlnosti sdělovalo výsledek projednání žádostí o odškodnění podle zákona o soudní rehabilitaci, je zpravidla uvedena doba omezení osobní svobody (tj. doba vykonané vazby a vykonaného trestu odnětí svobody). Takto uvedené doby byly zjišťovány ze soudních spisů, evidence vězeňství, potvrzení o nástupu trestu či propuštění z něj atd. Doby uvedené v přípisech Ministerstva spravedlnosti lze považovat za úředně ověřené, takže zmíněné přípisy lze využít jako listinné důkazy pro účely stanovení celkové výše jednorázové náhrady podle § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 165/1997 Sb. Zmíněné přípisy Ministerstva spravedlnosti jsou opatřeny spisovou značkou utvořenou písmeny „RO“ a pořadovým číslem lomeným posledním dvojčíslím letopočtu. V přípisech je rovněž uváděna spisová značka soudního rozhodnutí, které zakládalo nárok na odškodnění podle zákona o soudní rehabilitaci a označení soudu, který rozhodnutí vydal. Spisová značka soudního rozhodnutí je zpravidla uvozena písmeny „Rt“. Přípis, ve kterém je sdělován výsledek projednání žádosti o odškodnění se týká vždy jedné žádosti. V praxi se vyskytují případy, kdy rehabilitované osoby byly odškodňovány vícekrát, takže mohou předložit i několik přípisů Ministerstva spravedlnosti, ve kterých je sdělován výsledek odškodnění. Rehabilitované osoby, které byly původně odsouzeny vojenskými soudy, odškodňovalo Ministerstvo obrany. V praxi se tedy mohou vyskytnout případy, že rehabilitovaná osoba disponuje sděleními od obou ministerstev a jedná se tedy o různé rehabilitační případy. Stanovené údaje jsou obsaženy i v přípisech Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany, ale i v přípisech České správy sociálního zabezpečení, kterými byla upravena výše důchodů rehabilitovaným osobám. Pokud tedy jsou údaje potřebné pro posouzení nároku rehabilitované osoby obsaženy v jí předložených přípisech výše uvedených orgánů státní správy, není nutné žádat tyto státní orgány o dodatečné ověření nároku rehabilitované osoby. Ověření nároku je nutné vyžadovat pouze v  případech, kdy rehabilitovaná osoba tyto doklady nemá, nebo v nich chybí některý ze stanovených údajů. Vyžadování ověření každé žádosti by vedlo k neúměrnému zatížení příslušných útvarů uvedených resortů a současně i k neodůvodněným průtahům při vyřizování žádostí rehabilitovaných osob.

5. Vyplacená jednorázová náhrada se zařadí podle rozpočtové skladby jako výdaj položky 5422 - Náhrady povahy rehabilitací s využitím § 4193 - Dávky a odškodnění válečným veteránům a perzekvovaným osobám.

6. Ministerstvo financí bude refundovat pověřeným obecním úřadům a dotčeným magistrátům náklady na vyplacené náhrady na základě předloženého vyúčtování. V případech, kdy by objem vyplacených náhrad mohl vážně ohrozit rozpočtové hospodaření obce s pověřeným obecním úřadem, je možné předložit vyúčtování nákladů i v  jiném termínu, než který je stanoven bodem 9 metodického pokynu MF, např. měsíčně, jednou za dva měsíce a pod. Vyúčtování nákladů na vyplacené jednorázové náhrady se předkládá na adresu:
Ministerstvo financí, odbor 12, Ing. Rudolf Kotrba, Letenská 15, 118 10 Praha 1.

7. K vyloučení duplicitní výplaty jednorázové náhrady (např. z důvodu následného přestěhování rehabilitované osoby) je nutné, aby jednotlivé pověřené obecní úřady (magistráty) přiložily k vyúčtování vynaložených nákladů i jmenný seznam osob s uvedením jejich rodného čísla, kterým byly jednorázové náhrady vyplaceny.

Příloha : Počítání měsíců pro přiznání jednorázové náhrady podle nařízení vlády č. 165/1997 Sb.

3. Poznámka k vyplácení jednorázové náhrady podle NV č. 165/1997 Sb.

        V Komentáři k postupu při vyplácení jednorázové náhrady jsme uvedli postup účtování této náhrady. Pověřené obecní úřady zařadí vyplacené prostředky na položku 5422 - Náhrady povahy rehabilitací s využitím § 4193 - Dávky a odškodnění válečným veteránům a perzekvovaným osobám. Obdržené refundované prostředky uvolněné ze státního rozpočtu (prostřednictvím okresního úřadu) zařadí obce mínusovým zápisem na tutéž položku a paragraf. Okresní úřady, které fungují jako prostředník při poukazu prostředků, zaúčtují jejich přijetí a odeslání obcím plusovým a mínusovým zápisem opět na položce 5422. Tímto postupem zůstane vyplacená náhrada pouze výdajem kapitoly VPS státního rozpočtu.

4. Použití neinvestičních prostředků na investice
čj.: 124/96 516/1997 - ref. ing. R Kotrba

        Ze státního rozpočtu jsou uvolňovány rovněž dotace, jejichž účel a pravidla čerpání jsou jednoznačně stanoveny podmínkami pro jejich užití (např. program prevence kriminality a prevence drogových závislostí, program obnovy vesnice, pořízení lesních plánů podle lesního zákona, dotace obcím na zabezpečení bydlení pro uprchlíky a cizince, dotace na řešení škod po povodních apod. - dále jen „programy“). Finanční prostředky na tyto programy jsou zařazeny v kapitole VPS jako neinvestiční výdaje. Přijaté prostředky se sledují jako přijaté neinvestiční dotace.

        V podmínkách a pravidlech pro poskytování účelových dotací k těmto programům je však v některých mimořádných případech umožněno za tyto prostředky pořizovat i investice (například počítače, faxy, infrastruktura aj.). Potom je možné, aby o těchto výdajích bylo účtováno jako o investičních výdajích, neboť rozhodující v takovém případě jsou pravidla pro čerpání dotace. Kód rozpočtové skladby jen říká, že dotace není jako celek investiční a proto je zařazena na položce 4111.

        U finančních prostředků uvolňovaných ze státního prostředků obcím jako neinvestiční dotace prostřednictvím okresních úřadů, účtují okresní úřady o těchto prostředcích na položce 4111 plusem a mínusem; obec tyto prostředky přijme opět na položce 4111. Pokud je použije na investiční potřeby, účtuje potom na příslušných výdajových položkách ve třídě 6.

5. Opatření Ministerstva financí České republiky ze dne 5.ledna 1998 k předkládání výkazu o čerpání výdajů na dávky státní sociální podpory
čj. 373/92 417/1997 - ref. ing. Procházková

        Ministerstvo financí podle § 10 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s Opatřením MF č.j.: 111/74200/1997, ze dne 15. 10. 1997 o rozpočtové skladě“ stanoví:

Čl. I

1) okresní úřady, magistrátní úřady měst Brna, Ostravy, Plzně a v hl. městě Praze městské části 1 - 15 (dále jen „okresní úřady“) předkládají od 1.1.1998 výkaz „Fin Soc“ o výdajích na státní sociální podporu,
2) výkaz o čerpání výdajů na státní sociální podporu je uveden v příloze č. 1 tohoto opatření,
3) vysvětlivky k výkazu jsou uvedeny v příloze č. 2.

Čl. II

Toto opatření bude vyhlášeno oznámením o jeho vydání ve Sbírce zákonů.


Toto opatření nabývá účinnosti dnem 5. ledna 1998.

Ministr financí, v.r.

Příloha č. 1 : Výkaz o výdajích na státní sociální podporu

Příloha č. 2 : Vysvětlivky k výkazu o výdajích na státní sociální podporu

6. Zákonné pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel rozpočtových organizací, okresních úřadů a obcí
ref. ing. R. Kotrba

        Zákonné pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel rozpočtových organizací, okresních úřadů a obcí, kterou podle ustanovení § 54 odst. 1 vyhl. MF ČR č. 205/1991 Sb. provádí Ministerstvo financí, je zajištěno i v roce 1998.

        Při vzniku pojistné události, jejíž účastníkem bylo vozidlo výše jmenovaných subjektů, postačí, aby příslušná pobočka České pojišťovny, a. s., byla informována, že se jedná o služební vozidlo rozpočtové organizace, obce nebo okresního úřadu.

7. Odvádění pokut do státního rozpočtu
čj.: 373/7 008/1997 - ref. Ing. Jana Petrová

        K četným dotazům pracovníků referátů státní sociální podpory okresních úřadů k tomu, jak odvádět do státního rozpočtu prostředky z pokut uložených dle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ve znění platných předpisů sdělujeme následující:

        V paragrafu 65 zákona č.117/1995 je stanovena kontrolní činnost pro oblast dávek státní sociální podpory a také oprávnění pro MPSV a okresní úřady ukládat pokuty za porušení povinností daných tímto zákonem. Pokuty uložené podle tohoto zákona vybírá a vymáhá orgán, který pokutu uložil (tedy buď MPSV, nebo OkÚ).

        Pokuty uložené podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu a musí být do státního rozpočtu odvedeny.

        Pokud uloží tuto pokutu ústřední orgán ( v tomto případě tedy MPSV) pak je třeba, aby tuto pokutu s rozpočtovým určením do státního rozpočtu inkasovalo MPSV přímo na účet ČNB s předčíslím 3754 - Pokuty v řízení správním. Tento účet bude pro MPSV veden u ČNB od 1.1.1998.

        Pokud pokutu uloží okresní úřad, pak pro inkaso této pokuty, určené státnímu rozpočtu byly zřízeny Českou národní bankou účty s rozšířeným předčíslím k základnímu účtu 3754- Pokuty v řízení správním, tj. účty s rozšířeným  předčíslím 33750 s názvem „pokuty v řízení správním OkÚ“. Na požádání bude bankovní účet státního rozpočtu otevřen po podepsání smlouvy o účtu mezi okresním úřadem a příslušnou pobočkou ČNB. Příjemcem výpisů bude okresní úřad. Okresní úřad předloží vždy po skončení roku, nejpozději však do konce ledna, odboru 20 Ministerstva financí informaci o uložených a vybraných pokutách v návaznosti na zákony (zde tedy zákon č. 117/1995), dle kterých byly pokuty uloženy a vybrány, případně kolik ještě k vybrání zbývá.

8. Stanovisko Ministerstva financí k vymáhání finančních příspěvků od občanů v souvislosti s jejich umístěním v domově-penzionu pro důchodce nebo v souvislosti s přidělením bytu občanovi v domě s pečovatelskou službou
čj.: 373/97 391/1997 - ref. Ing. Petrová

        Na základě konkrétního dotazu Českého svazu bojovníků za svobodu k tomu, zda jsou obce oprávněny požadovat finanční příspěvek v souvislosti s umístěním občana v domově - penzionu pro důchodce, nebo v souvislosti s přidělením bytu občanovi v domě s pečovatelskou službou a na základě informací o podobných praktikách v některých obcích sdělujeme stanovisko Ministerstva financí k této problematice.

1) V rámci poskytování ústavních sociálních služeb je kromě poskytování služeb v klasických domovech důchodců jednou z možností také poskytování ústavních sociálních služeb v domovech-penzionech pro důchodce. V obou těchto případech se jedná o přijetí občana do ústavního zařízení sociálních služeb na základě rozhodnutí orgánu státní správy ve správním řízení, nikoliv však o přidělení bytu občanovi. Možnost poskytovat takovouto sociální službu občanovi je dána vyhláškou MPSV č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění platných předpisů. Výše finanční úhrady za tuto sociální službu poskytovanou občanovi je stanovena vyhláškou MPSV č.82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče ve znění pozdějších předpisů. Obec má právo požadovat od občana pouze zaplacení úhrady za poskytnutou sociální službu stanovenou dle výše citované vyhlášky. Pokud obec vyžaduje od občana nějaký další finanční příspěvek v souvislosti s jeho přijetím do penzionu pro důchodce, pak je ukládání této povinnosti občanovi stanoveno nad rámec citovaných právních předpisů, přičemž obec nemá pro takovýto postup právní oporu;

2) odlišná je situace při přidělení bytu občanovi v domě s pečovatelskou službou, kdy se jedná o bytový fond obce. Zde je občan ubytován v bytě, na který má od majitele domu (obce) dekret a platí majiteli domu (obci) nájemné.

        V souladu s ust. § 10 zák.č.102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č.509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, jsou byty v domech s pečovatelskou službou definovány jako byty v domech zvláštního určení. Od klasických bytů se liší tím, že v  těchto domech je zajištěno poskytování nejrůznějších sociálních služeb - v podstatě tedy pečovatelská služba - např. zajištění lékařské péče, pedikúra, kadeřnictví, případně se dováží občanům obědy (vlastní poskytování pečovatelské služby je upraveno ve vyhl.č.182/1991 Sb. a v této souvislosti připomínáme, že ve smyslu § 49 vyhlášky 182/1991 Sb., se účastníkům odboje a pozůstalým manželům a manželkám starším 70 let poskytuje vlastní pečovatelská služba bezplatně). Smlouvu o nájmu bytu v domě zvláštního určení může pronajimatel uzavřít jen na základě písemného doporučení toho, kdo takový byt svým nákladem zřídil. Pokud byl byt v domě zvláštního určení zřízen ze státních prostředků, nebo stát na jeho zřízení přispěl, lze tuto smlouvu uzavřít jen na doporučení okresního úřadu. Jedná se tedy o nájem bytu v domě zvláštního určení a ani v těchto domech nemůže být výše nájemného stanovena v libovolné výši, ale pouze dle vyhlášky MF č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytů a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Ani v tomto případě neznáme žádný obecně závazný právní předpis, který by obsahoval ustanovení zmocňující obec k vybírání finančních částek v souvislosti s přidělením bytu v domě s pečovatelskou službou, resp. vázání přijetí žádosti o byt na uhrazení nějaké finanční částky.

        Závěrem uvádíme, že vymáhání finančních částek, kterými by bylo podmiňováno přijetí občana do domova - penzionu pro důchodce nebo přidělení bytu občanovi v domě s pečovatelskou službou by mohlo být považováno za porušení Listiny základních práv a svobod, a sice čl. 2 odst. 3 (tj. - každý může činit to, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá) a čl. 4 odst. 1 (tj. - povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod). To se vztahuje nejen na účastníky boje za národní osvobození, ale samozřejmě na všechny občany České republiky.

9. Správní poplatky - položka 20 písmeno c)
čj.: 151/16 476/1998 - ref. JUDr. Hana Šlehoferová

        Dnem 1. ledna 1998 nabyl účinnosti zákon č. 305/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se mění zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, ve znění pozdějších předpisů a zákon ČNR č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

        Podle ustanovení § 9a výše citovaného zákona je správní orgán (úřad obce) povinen odvést do státního rozpočtu 50% ze správního poplatku vybraného podle položky 20 písm. c) sazebníku správních poplatků, a to do 30 dnů následujících po vydání povolení k provozování výherního hracího přístroje. Lhůtu 30 dnů je nutné počítat od nabytí právní moci předmětného povolení. Částky odvedené ve smyslu ustanovení § 9a zákona spravuje a kontroluje finanční úřad místně příslušný podle sídla správního orgánu.

        Zákon předpokládá samotné provedení odvodu do státního rozpočtu formou kolkových známek. Pokud však správní orgán (úřad obce) odvede příslušnou část výnosu ze správních poplatků do státního rozpočtu jiným způsobem, např. převodem ze svého účtu na účet správních poplatků vedený finančním úřadem, není důvod pro odmítnutí nebo vrácení takové platby.

        Ze spisů správního orgánu (úřadu obce) musí být zřejmé, ke kterému povolení a k jakému počtu povolených výherních hracích přístrojů se převod části správních poplatků vztahuje. Překročí-li správní orgán lhůtu stanovenou v § 9a) odst. 2 zákona o správních poplatcích, neuplatňuje se sankce ani podle zákona č. 576/1990 Sb. ani podle zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

10. Změna rozdělení celkové dotace na dávky sociální péče pro rok 1998
čj.: 373/92 420/1998 - ref. ing. Petrová

        Návrh rozpočtu pro rok 1998 je v oblasti dávek sociální péče zpracován tak, že je zvlášť rozpočtována částka dotace na dávky vyplácené okresním úřadem a zvlášť částka dotace na dávky vyplácené k tomu pověřenými obcemi.

        Po převzetí návrhu rozpočtu na rok 1998 požádaly některé okresy o změnu návrhu rozpočtu, a sice o posílení rozpočtované dotace na dávky pro vlastní okresní úřad kompenzované snížením dotace na dávky rozpočtované pro obce, tedy o rozdělení celkové dotace rozpočtované na dávky pro rok 1998 v jiném poměru, než jak je uvedeno v návrhu rozpočtu na rok 1998, nebo některé okresy žádaly o absolutní zvýšení celkové dotace na dávky sociální péče pro rok 1998, a to navýšení dotace ve prospěch rozpočtu okresního úřadu.

        Požadované změny jsme se snažili řešit při projednávání rozpočtu na rok 1998 v Parlamentu České republiky. Po prvním čtení návrhu rozpočtu však již Parlament schválil návrh rozpočtu na rok 1998 a svým usnesením č. 508/1997 stanovil „napevno“ finanční vztah k rozpočtům obcí. Proto nebylo možno ještě při projednávání návrhu rozpočtu vyhovět žádostem jednotlivých okresů o změnu finančních vztahů k rozpočtům okresních úřadů a obcí v jednotlivých okresech.

        K řešení této problematiky se však vrátíme v průběhu rozpočtového roku 1998 po vyhodnocení skutečného čerpání dávek za 1. pololetí 1998.

11. Sdělení k účtování zůstatků úvěrů nesplacených k 31.12.1996 u okresních úřadů a obcí
čj.: 283/14 156/1998 - ref. Ing. Eminger

        Podle Opatření MF ČR čj. 111/74200/1997 z 15.10.1997, o rozpočtové skladbě, uveřejněném ve Finančním zpravodaji č.11/1997, se začleňují přijaté úvěry u okresních úřadů a obcí do zdrojů pro financování deficitu, to znamená, že se nezačleňují do rozpočtových příjmů, jako tomu bylo podle dřívější rozpočtové skladby, vydané Federálním ministerstvem financí pod čj. II/11 770/1985 ze 4.7.1985, ve znění pozdějších změn a doplňků. Přijaté úvěry se nyní sledují na příslušných bankovních a úvěrových účtech v položkách třídy 8 rozpočtové skladby, označené jako „Financování“.

        Uvedený postup správně vyjadřuje charakter úvěrových finančních prostředků, jako cizích (vypůjčených) prostředků, které nejsou rozpočtovými příjmy.

        Naskýtá se otázka, jak se tato změna projeví v účetnictví okresních úřadů a obcí v případě, kdy v účetnictví těchto orgánů zůstaly k 31.12.1996 zůstatky nesplacených úvěrů.

        Postup účtování těchto zůstatků a jejich vypořádání je nutno odvodit z metodiky platné v roce 1996, z počátečních zůstatků nesplacených úvěrů k 1.1.1997 a z jejich vypořádání podle nové metodiky v dalších účetních obdobích.

Příklad účtování neinvestičního úvěru přijatého na základní běžný účet podle metodiky platné v roce 1996

Text

MD

D

1. Zaúčtování poskytnutého úvěru podle výpisu z úvěrového účtu

211

281 (951)

2. Přijatá částka úvěru na základní běžný účet

231

217

3. Převod peněžních prostředků ze základního běžného účtu na vkladový výdajový účet

212

231

4. Příjem peněžních prostředků na vkladový výdajový účet

232

211

5. Přijatá faktura

třída 4

321

6. Úhrada faktury z vkladového výdajového účtu

321

232

7. Vyúčtování úhrnu výdajů-účtování koncem měsíce

218

212

8. Převod zůstatku účtu 218 na účet 217

217

218

9. Převod zůstatku účtu 400 na účet 964

964

třída 4

Účtování počátečních zůstatků nesplaceného úvěru k 1.1.1997 a jejich vypořádání podle nové metodiky v dalších účetních obdobích

Text

MD

D

1. Zaúčtování počátečního stavu nesplaceného úvěru

964

281 (951)

2. Dosažené rozpočtové příjmy, které se použijí na splátku úvěru

231

217

3. Splátka úvěru ze základního běžného účtu

218

231

4. Příjem splátky na úvěrový účet

281 (951)

964

Příklad účtování neinvestičního čerpacího úvěru podle metodiky platné v roce 1996

Text

MD

D

1. Přijatá faktura

400

321

2. Úhrada faktury přímo z úvěru

321

281 (951)

3. Koncem měsíce zaúčtování čerpání úvěru na účtech o plnění rozpočtu

218

217

4. Na konci roku převod zůstatku účtu 400 na účet 964

964

400

Účtování počátečních zůstatků nesplaceného čerpacího neinvestičního úvěru k 1.1.1997 a jejich vypořádání podle nové metodiky v dalších účetních obdobích

Text

MD

D

1. Zaúčtování počátečního stavu nesplaceného úvěru

964

281 (951)

2. Dosažené rozpočtové příjmy, které se použijí na splátku úvěru

231

217

3. Splátka úvěru ze základního běžného účtu

218

231

4. Příjem splátky na úvěrový účet

281 (951)

964

Příklad účtování investičního úvěru přijatého na základní běžný účet podle metodiky platné v roce 1996

Text

MD

D

1. Zaúčtování poskytnutého úvěru podle výpisu z úvěrového účtu

211

951 (281)

2. Přijatá částka úvěru na základní běžný účet

231

217

3. Převod peněžních prostředků ze základního běžného účtu na vkladový výdajový účet

212

231

4. Příjem peněžních prostředků na vkladový výdajový účet

232

211

5. Přijatá faktura za investici

042

321

6. Úhrada faktury z vkladového výdajového účtu

321

232

7. Zařazení investice do hmotného investičního majetku

02X

042

8. Vyúčtování úhrnu výdajů koncem měsíce

218

212

9. Převod zůstatku účtu 218 na účet 217

217

218

Účtování počátečních zůstatků nesplaceného investičního úvěru k 1.1.1997 a jejich vypořádání podle nové metodiky v dalších účetních obdobích

Text

MD

D

1. Zaúčtování počátečního stavu nesplaceného investičního úvěru

02X

951 (281)

2. Dosažené rozpočtové příjmy, které se použijí na splátku úvěru

231

217

3. Splátka úvěru ze základního běžného účtu

951 (281)

231

4. Tvorba fondu investičního majetku

218

901

Příklad účtování investičního čerpacího úvěru podle metodiky platné v roce 1996

Text

MD

D

1. Přijatá faktura za investici

042

321

2. Úhrada faktury přímo z úvěrového účtu

321

951 (281)

3. Převod dokončené investice do používání

02X

042

4. Koncem měsíce zaúčtování čerpání úvěru na účtech o plnění rozpočtu

218

217

5. Na konci roku převod zůstatku účtu 218 na účet 217

217

218

Účtování počátečních zůstatků nesplaceného čerpacího investičního úvěru k 1.1.1997 a jejich vypořádání podle nové metodiky v dalších účetních obdobích

Text

MD

D

1. Zaúčtování počátečního stavu nesplaceného investičního úvěru

02X

951 (281)

2. Dosažené rozpočtové příjmy, které se použijí na splátku úvěru

231

217

3. Splátka úvěru ze základního běžného účtu

951 (281)

231

4. Tvorba fondu investičního majetku

218

901

Z příkladů o neinvestičním úvěru přijatém na základní běžný účet a o neinvestičním úvěru čerpacím vyplývá, že po zaúčtování závěrečných zápisů k 31.12.1996 zůstává zůstatek z nesplaceného úvěru na straně Dal účtu 281 (951) a na straně Má dáti účtu 964 - Saldo výdajů a nákladů rozpočtového hospodaření.

        Po získání rozpočtových příjmů na splátku úvěru zaúčtuje okres (obec) v následujícím účetním období tyto příjmy na vrub účtu 231 - Základní běžný účet a ve prospěch účtu 217. Po provedení splátky úvěru zůstává v uvedeném příkladu základní běžný účet bez zůstatku, přičemž na účtu 217 - Zúčtování příjmů okresních úřadů a obcí je zůstatek získaných rozpočtových příjmů. Z toho důvodu je nutno vyúčtovat splátku úvěru též na vrub účtu 218 - Zúčtování výdajů okresních úřadů a obcí a ve prospěch účtu 964, jak je uvedeno v příkladu, čímž bude nulový zůstatek na základním běžném účtu uveden do souladu s účty 217 a 218.

        Z příkladu o investičním úvěru přijatém na základní běžný účet a o investičním úvěru čerpacím vyplývá, že po zaúčtování závěrečných zápisů k 31.12.1996 zůstává z nesplaceného úvěru na straně Dal účtu 951 (281) a na straně Má dáti účtu 042 - Pořízení hmotných investic případně na straně Má dáti účtu 02x.

        Po získání rozpočtových příjmů na splátku úvěru zaúčtuje okres (obec) v následujícím účetním období tyto příjmy na vrub účtu 231 - Základní běžný účet a ve prospěch účtu 217. Po provedení splátky úvěru zůstává v uvedeném příkladu základní běžný účet bez zůstatku, přičemž na účtu 217 - Zúčtování příjmů okresních úřadů a obcí je zůstatek získaných rozpočtových příjmů. Ve výši provedených splátek je nutno zaúčtovat tvorbu fondu investičního majetku zápisem na vrub účtu 218 - Zúčtování výdajů okresních úřadů a obcí a ve prospěch účtu 901 - Fond investičního majetku. Tím je nulový zůstatek na základním běžném účtu uveden do souladu s účty 217 a 218.

Příklad účtování neinvestičního úvěru přijatého na základní běžný účet malých obcí, podle metodiky platné v roce 1996

Text

MD

D

1. Zaúčtování poskytnutého úvěru podle výpisu z úvěrového účtu

399

281 (951)

2. Přijatá částka úvěru na základní běžný účet

231

217

3. Přijatá faktura (zápis v knize závazků)

-

-

4. Úhrada faktury

218

231

5. Zápis v knize závazků o úhradě faktury

-

-

6. Souběžné vyúčtování výdajů podle bodu 4

399

234

7. Na konci roku převod čerpacího neinvestičního účtu na účet 399

234

399

8. Na konci roku převod zůstatku na účtu 218 na účet 217

217

218

Účtování počátečních zůstatků nesplaceného úvěru k 1.1.1997 a jejich vypořádání podle nové metodiky v dalších účetních obdobích

Text

MD

D

1. Zaúčtování počátečního stavu nesplaceného úvěru na účet 218 podle sdělení MF ČR čj. 283/11908/97, uveřejněném ve Zprávách MF ČR pro finanční orgány okresních úřadů a obcí č. 3/1997

218

281 (951)

2. Dosažené rozpočtové příjmy, které se použijí na splátku úvěru

231

217

3. Splátka úvěru ze základního běžného účtu

281 (951)

231

Příklad účtování neinvestičního čerpacího úvěru u malých obcí podle metodiky platné v roce 1996

Text

MD

D

1. Přijatá faktura (zápis v knize závazků)

-

-

2. Úhrada faktury přímo z úvěrového účtu

399

281 (951)

3. Souběžné účtování o použití úvěru na účtech 217 a 218

218

217

4. Zápis v knize závazků o úhradě faktury

-

-

Účtování počátečních zůstatků nesplaceného úvěru k 1.l.1997 a jejich vypořádání podle metodiky v dalších účetních obdobích u malých obcí

Text

MD

D

1. Zaúčtování počátečního stavu nesplaceného úvěru na účet 218 podle sdělení MF ČR čj. 283/11908/97, uveřejněném ve Zprávách MF ČR pro finanční orgány okresních úřadů a obcí č. 3/1997

218

281 (951)

2. Dosažené rozpočtové příjmy, které se použijí na splátku úvěru

231

217

3. Splátka úvěru ze základního běžného účtu

281 (951)

231

 

12. Podmínky k čerpání mimořádné dotace ze státního rozpočtu na rok 1997 na úhradu 60 % nákladů na odstranění povodňových škod na majetku obcí sloužícího pro regulaci vodních toků, k výrobě a rozvodu tepla, rozvodu vody, plynu a kanalizace (s výjimkou sítí, které jsou součástí místních komunikací)
čj.: 122/81 774/1997 - ref. ing. Komárek

1. Dotace se poskytuje dle bodu D / I / 2 / b, c usnesení vlády ČR č. 536 z 3. 9. 1997 a dle bodu 2 usnesení vlády ČR č. 583 ze 17. 9. 1997.

2. Dotaci lze použít pouze na vymezený účel a do výše objemu stanoveného Ministerstvem financí pro příslušný okres.

3. Dotaci uvolní Ministerstvo financí obcím prostřednictvím běžných účtů okresních úřadů. Rozdělení dotací schvaluje, na návrh přednosty okresního úřadu , okresní shromáždění.

4. Dotaci může obec čerpat do výše 60 % skutečně vynaložených nákladů na odstranění povodňových škod . Od skutečně vynaložených nákladů je nutno odečíst finanční zdroje poskytnuté na předmětnou akci z jiných státních prostředků, případně finanční prostředky účelově poskytnuté z cizích vládních zdrojů nebo prostřednictvím EU (programy PHARE, CROCO atd.).

5. Dotaci lze použít pouze na základě žádosti obce. V případě dotace na investiční akci musí být žádost doplněna vyplněným formulářem Registru investic MF.

6. Dotace se poskytuje zálohově a podléhá zúčtování se státním rozpočtem za rok 1997 a analogicky v dalších letech

7. V termínu do 31.12. 2003 předloží obce prostřednictvím okresního úřadu Ministerstvu financí celkové finanční zabezpečení provedených oprav (rekonstrukcí), včetně použití vlastních zdrojů a další podklady rozhodné pro řízení o definitivním přiznání dotace. Rozhodnutí o definitivním přiznání dotace vydá Ministerstvo financí.

8. Záloha dotace se zařazuje dle rozpočtové skladby platné od 1. 1. 1997 na položku 4111 - Neinvestiční přijaté dotace ze státního rozpočtu. O jejích použití ve výdajích se účtuje na příslušných výdajových položkách pod účelovým znakem č. 27. Doporučuje se vést operativní evidencí dotací dle odvětvového členění (teplofikační zařízení, rozvody vody , kanalizace, plynu atd.).

9. Při čerpání dotace je nutno dle povahy věci postupovat dle zaslaných metodických pokynů Ministerstva zemědělství a Ministerstva průmyslu a obchodu a dále podle obecně platných finančních předpisů.

10. Obec jako konečný příjemce dotace má plnou finanční odpovědnost za použití poskytnuté dotace.

13. Podmínky pro čerpání mimořádné dotace ze státního rozpočtu na rok 1997 na rekonstrukce místních komunikací poškozených povodněmi
čj.: 124/64 197/1997 - ref. ing. V. Dědková

1. Dotace se poskytuje dle bodu B/I usnesení vlády ČR č. 470 ze dne 13. srpna 1997.

2. Dotace je účelově určena pro obce na opravy a rekonstrukce místních komunikací a mostů ve vlastnictví obcí, případně včetně souvisejících inženýrských sítí (voda, kanalizace, plyn, rozvody elektrické energie apod.).

3. Dotaci může obec čerpat do výše 60 % skutečně vynaložených nákladů na opravu nebo rekonstrukci místní komunikace. Od skutečně vynaložených nákladů je nutno odečíst finanční zdroje poskytnuté na předmětnou akci z jiných státních prostředků, případně finanční prostředky účelově poskytnuté z cizích vládních zdrojů, nebo prostřednictvím EU (programy PHARE, CROCO atd.).

4. Dotaci lze použít pouze na vymezený účel a do výše objemu stanoveného Ministerstvem financí pro okres.

5. Při čerpání dotace je nutno postupovat dle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a dále podle obecně platných finančních předpisů.

6. Dotaci uvolní Ministerstvo financí obcím prostřednictvím běžných účtů okresních úřadů. Rozdělení dotace jednotlivým obcím schvaluje, na návrh přednosty okresního úřadu, okresní shromáždění. Dotaci ve schváleném objemu uvolní okresní úřad příslušné obci z celkového objemu dotace poskytnuté okresu Ministerstvem financí.

7. Dotaci lze poskytnout pouze na základě žádosti obce. V případě dotace na investiční akci musí být žádost doplněna vyplněným formulářem Registru investic MF.

8. Dotace se poskytuje zálohově a podléhá zúčtování se státním rozpočtem za rok 1997 a analogicky v dalších letech.

9. V termínu do 31. 12. 2003 předloží obce prostřednictvím okresního úřadu Ministerstvu financí celkové finanční zabezpečení opravy (rekonstrukce) místní komunikace, včetně použití vlastních zdrojů, a další podklady rozhodné pro řízení o definitivním přiznání dotace. Rozhodnutí o definitivním přiznání dotace vydá Ministerstvo financí.

10. Záloha dotace se zařazuje dle rozpočtové skladby platné od 1. 1. 1997 na položku 4111-Neinvestiční přijaté dotace ze státního rozpočtu. O jejím použití ve výdajích se účtuje na příslušných výdajových položkách pod účelovým znakem č. 27.

11. Obec jako konečný příjemce dotace má plnou finanční odpovědnost za použití poskytnuté dotace.

12. Při porušení rozpočtové kázně a nedodržení stanovených podmínek pro realizaci státní podpory v uvedené oblasti bude Ministerstvo financí postupovat dle § 30 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

13. Nedočerpání celkové výše dotace v daném roce se nepokládá za neplnění podmínek pro poskytnutí dotace na uvedený účel.

14. Na poskytnutí dotace na uvedený účel není právní nárok.