Zprávy Ministerstva financí ČR - číslo 3 ročník 1998 ze dne 3. června 1998

 

1. Ukládání a vymáhání pokut podle zákona č. 125/97 Sb. o odpadech okresními úřady

čj.: 202/38 273/1998 - ref. Ing. Faktorová

    Pokuty ukládané okresními úřady jsou ve smyslu § 41, odst. (4) zákona č. 125/1997 Sb. příjmem státního rozpočtu, nikoli příjmem OkÚ. Do výroku rozhodnutí o uložení pokut je třeba uvádět číslo účtu státního rozpočtu v souladu s bodem 2 Zpráv Ministerstva financí České republiky pro finanční orgány okresních úřadů a obcí, číslo 6, ze dne 17. září 1997.

    Pro výběr pokut rozpočtově ručených do státního rozpočtu a vybíraných okresními úřady podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., o zrušení tabákového monopolu a zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy jsou pro okresní úřady zřízeny Českou národní bankou účty státního rozpočtu s předčíslím 3754 s názvem „Pokuty v řízení správním".

    Pro jiné referáty okresních úřadů, než živnostenské, byly zřízeny pro inkaso pokut určených státnímu rozpočtu bankovní účty s předčíslím 33750 s názvem „Pokuty v řízení správním - OkÚ".

    Pokuty uložené OkÚ dle zákona č. 125/1997 Sb.o odpadech je třeba plátcem směrovat na účet státního rozpočtu s předčíslím 33750 s názvem „Pokuty v řízení správním - OkÚ", platby budou označovány konstantním symbolem 1148, při platbách poštovními poukázkami konstantním symbolem 1149. Variabilním symbolem se identifikuje konkrétní platba, lze např. uvádět číslo jednací rozhodnutí,  kterým byla pokuta uložena a poslední dvojčíslí letopočtu bez pomlček, lomítek a jiných alfabetických znaků. Příjemcem výpisů z těchto účtů státního rozpočtu jsou okresní úřady, které provádějí kontrolu  předepsaných plateb a vždy po skončení roku, nejpozději však do konce ledna, předkládají odboru státního závěrečného účtu MF informaci o uložených a vybraných pokutách - sankcích v návaznosti na zákony, podle kterých byly tyto pokuty a sankce uloženy a vybrány, případně kolik k vybrání zbývá.

 

2. Povinnost registrace k DPH v důsledku sdružení s jiným plátcem

čj.: 181/25 862/1998 - ref. Ing. Hajná

    Plátci daně z přidané hodnoty jsou fyzické a právnické osoby podléhající dani, které provádějí zdanitelná plnění. Podle § 35a zákona č.588/1992 Sb. o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů, jsou subjekty, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, osobami podléhajícími dani, které v rámci hlavní činnosti uskutečňují zdanitelná plnění osvobozená od daně. V případě, že osoba podléhající dani uzavře s plátcem DPH k dosažení sjednaného účelu sdružení podle § 829 Občanského zákoníku, které nemá právní subjektivitu, je povinna podle § 5 odst.2 zákona o DPH se zaregistrovat jako plátce.

    Právnické osoby, které zřizují podle § 20b Občanského zákoníku nadace nebo uzavírají zájmová sdružení podle § 20f citovaného zákoníku, nejsou povinny z titulu zřízení nebo vytvoření sdružení, které je právnickou osobou, zaregistrovat se k DPH.

 

3. Vypořádání restitučních nároků ve smyslu ust. § 18a zákona č. 229/1991 Sb.

čj.: 124/30 195/1998 - ref. Mgr. Sabová

    Ke stanovení postupu v případech, kdy obce, kterým byla poskytnuta před 1.7.1993 dotace ze státního rozpočtu na vypořádání nároku oprávněných osob ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb., v platném znění, žádají na Pozemkovém fondu ČR náhradu, sdělujeme:

    V roce 1992 poskytlo Ministerstvo financí návratnou finanční výpomoc některým okresním úřadům na úhradu všech výdajů, které vznikly jim a obcím v jejich územní působnosti v důsledku uplatněných restitučních nároků oprávněných osob podle zákona č.229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, tam, kde povinnou osobou k poskytnutí finanční náhrady byl okresní úřad nebo obec.

    Následně byly tyto poskytnuté finanční výpomoci při finančním vypořádání za rok 1995 Ministerstvem financí změněny na dotace.

    V souladu s ustanovením § 18a zákona č. 229/1991 Sb., v platném znění, Pozemkový fond ČR poskytuje náhrady oprávněným osobám v případech, kdy je povinnou osobou obec nebo okresní úřad. Poskytla-li náhradu obec před 1.7.1993, poskytne této povinné osobě náhradu pozemkový fond.

    V daném případě, kdy byla obcím poskytnuta účelová dotace na vypořádání restitučních nároků oprávněných osob nelze použít ustanovení druhé věty § 18a odst.1 neboť tyto restituční nároky nebyly vypořádány z vlastních finančních prostředků konkrétních obcí, ale byly hrazeny z prostředků státního rozpočtu. Stát tedy v podstatě vypořádal za obec to, co následně zákon stanovil jako povinnost Pozemkovému fondu ČR resp. stát plnil to, co ze zákona plní Pozemkový fond ČR. Obce tedy nemají vůči Pozemkovému fondu ČR žádnou pohledávku, neboť restituční nároky již byly vypořádány a obcím s jejich vypořádáním nevznikly žádné výdaje. Neexistuje tedy žádný právní důvod, který by tyto obce opravňoval k požadavku na poskytnutí náhrady, neboť obec jako taková sama náhradu neposkytla - tuto náhradu poskytl stát.

    Pokud by obce, které obdržely účelovou dotaci na vypořádání restitučních nároků, od Pozemkového fondu ČR obdržely jako povinné osoby náhradu, jednalo by se podle našeho názoru o bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 451 a násl. občanského zákoníku a to na úkor státního rozpočtu. Obec, která by tuto náhradu od Pozemkového fondu přijala, by byla povinna prodat akcie RIF a.s. a stržené finanční prostředky odevzdat do státního rozpočtu.

    V případě, že by obce předmětné finanční prostředky do státního rozpočtu neodvedly, bylo by možno tyto prostředky považovat za neoprávněně zadržené prostředky státního rozpočtu ve smyslu ust. § 30 zákona č.576/1990 Sb., rozpočtová pravidla republiky, ve znění pozdějších předpisů.

 

4. Deponování kupní ceny za nemovitost na účtu u peněžního ústavu

čj.: 124/24 531/1998 - ref. Mgr. Sabová

    V současné době je uložení kupní ceny na depozitní účet vedený peněžním ústavem běžným prostředkem garantujícím prodávajícímu úhradu kupní ceny kupujícím v případě vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí a současně i garancí vrácení kupní ceny kupujícímu v případě, kdy k vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí nedojde.

    V souladu s ustanovením § 4 odst. 3 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických práv a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, je řízení o povolení vkladu do katastru zahájeno dnem doručení písemného návrhu účastníků řízení nebo některého z nich katastrálnímu. Pokud jsou podmínky vkladu splněny, katastrální úřad rozhodne, že se vklad povoluje, v opačném případě návrh zamítne (§ 5 odst. 2 cit. zákona). Právní účinky vkladu vznikají na základě pravomocného rozhodnutí o jeho povolení ke dni, kdy návrh na vklad byl doručen katastrálnímu úřadu (§ 2 odst.3 cit.zák.). Rozhodnutí o zamítnutí vkladu se doručuje všem účastníkům řízení (§ 5 odst. 4 cit. zák.).

    Podle ustanovení § 35 vyhlášky č.190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č.265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, katastrální úřad pro každý návrh založí spis, ve kterém zaznamenává průběh řízení o vkladu a rozhodnutí o povolení nebo zamítnutí vkladu. V souboru popisných informací vyznačí plombu, která znamená, že právní vztahy jsou dotčeny změnou. Katastrální úřad vyznačí plombu nejpozději následující pracovní den po doručení listiny, na jejímž podkladě se provádí zápis do katastru (§ 12 zákona č. 265/1992 Sb.)

    Ze shora uvedeného vyplývá, že právní účinky vkladu vznikají ke dni doručení návrhu na vklad do katastru. Kupec se tedy, pokud jsou podmínky vkladu splněny, vlastníkem stává zpětně.

    Podle našeho názoru v případě, že návrh na vklad do katastru bude doručen katastrálnímu úřadu ke stejnému dni, ke kterému bude deponována kupní cena na depozitní účet u peněžního ústavu, lze na deponované peníze hledět jako na již pro daný účel použité. Stejně tak by bylo možno pohlížet na peníze deponované u peněžního ústavu po dnu podání návrhu na vklad u katastrálního úřadu. K tomuto názoru nás vede fakt, že vlastnictví nemovitosti vznikne kupci zpětně ke dnu podání návrhu na vklad a kupci je tedy k tomuto dnu ze smlouvy plněno. V žádném případě však nelze na deponované peníze pohlížet jako na již pro daný účel použité v případě, kdy jsou koncem roku deponovány na účet u peněžního ústavu, ale návrh na vklad do katastru je katastrálnímu úřadu doručen až v následujícím roce.

    Pokud nebyly podmínky vkladu splněny a katastrální úřad vklad do katastru odmítne, je OkÚ jako kupec povinen deponované finanční prostředky vrátit do státního rozpočtu a to nejpozději při finančním vypořádání za kalendářní (rozpočtový) rok, ve kterém mu bylo doručeno rozhodnutí katastrálního úřadu o odmítnutí vkladu.

 

5. Sdělení všem správcům daně ke změnám ve výši nezabavitelných částek při daňové exekuci

čj.: 395/33 305 /1998 - ref. Ing. M. Rodová

    Dne 1. dubna 1998 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 63/1998 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení, (nařízení o nezabavitelných částkách). Nezabavitelné částky podle tohoto nařízení, které zrušuje nařízení vlády č. 185/1993 Sb., o nezabavitelných částkách, jsou procentuelně vázány na částky životního minima (viz zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů).

    Do doby vydání nových vzorů tiskopisů exekučních příkazů na srážku ze mzdy je třeba pro správnou informaci plátce mzdy i povinného body č. 4 a 5 pokynů, které tvoří součást níže uvedených stávajících tiskopisů upravit tak, aby byly v souladu s výše uvedeným nařízením vlády. Jedná se o tyto tiskopisy:

a) pro územní finanční orgány: 25 5807 MFin 5807 - vzor č. 5 (exekuční příkaz na srážku ze mzdy) a 25 5828 MFin 5828 - vzor č. 1 (exekuční příkaz na srážku ze mzdy ručitele);

b) pro okresní úřady a obecní úřady: 45 4504 MFin 4504 - vzor č. 4 (exekuční příkaz na srážku ze mzdy)

6. Vrácení nebo odškodnění majetku zabaveného za okupace v letech 1938 - 1945

čj.: 221/95 733/1997 - ref. Dr. Vilhelmová

    Jakékoli majetkové převody a majetkoprávní jednání ohledně majetku movitého či nemovitého a veřejného či soukromého, uzavřená po 29. září 1938 pod tlakem okupace nebo národní, rasové nebo politické perzekuce, prohlásil za neplatná již dekret prezidenta republiky č. 5/1945 Sb. (§ 1). Nároky z této neplatnosti dále upravoval zákon č. 128/1946 Sb.; tyto nároky se však promlčovaly ve třech letech ode dne nabytí účinnosti zákona resp. ve třech letech od právní moci rozhodnutí, které zrušilo či změnilo soudní nebo úřední výrok provádějící po 29. září 1938 majetkový přechod. Na majetek, který mohl být dotčen eventuální restitucí, se přiměřeně vztahovala ustanovení dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. (s výjimkou ustanovení části III o rozdělení zkonfiskovaného majetku); majetek spravoval Fond národní obnovy. Definitivní úprava právních poměrů nerestituovaného majetku se v souladu s § 16 zákona č. 128/1946 Sb. předpokládala ve zvláštním zákoně; tím se nakonec stal zákon č. 182/1950 Sb., o zrušení Fondů národní obnovy, ve spojení s vyhláškami ministerstva financí č. 208/1951 Ú.l. (nemovitosti) a č. 256/1951 Ú.l. (movité věci, majetkové podstaty podniků, nehmotná práva v oboru výroby). Pro právní vztahy k tomuto majetku a způsoby nakládání s ním pak již platily přímo předpisy o národním majetku, popř. u vybraných skupin majetku nadále dosavadní předpisy o způsobu rozdělení konfiskovaného majetku.

    V poválečných letech byly vydány i předpisy, které zčásti řešily přímo problematiku válečných škod (zejm. dekret presidenta republiky č. 54/1945 Sb., o přihlašování a zjišťování válečných škod a škod způsobených mimořádnými poměry; dekret presidenta republiky č. 82/1945 Sb., o zálohách na náhradu za některé válečné škody majetkové; zákon č. 161/1946 Sb., o zálohách na náhradu za některé válečné škody a škody způsobené mimořádnými poměry; zákon č. 86/1946 Sb., o stavební obnově, ve znění pozdějších předpisů).

    Společným rysem těchto předpisů byla zásada, že z podání přihlášky, vyšetření a zjištění škody nevzniká straně právní nárok na náhradu škody; do konečné úpravy náhrady válečných škod (která již přijata nebyla) bylo možno poskytnout ze státních prostředků pouze zálohy na náhradu, ovšem pouze osobám sociálně slabým a při splnění dalších podmínek. Ani přiznání zálohy nezakládalo nárok na náhradu.

    Další formou dílčí nápravy válečných škod, a to specielně na stavebních objektech, pak byla tzv. stavební obnova, prováděná na základě výměrů o obnově buď jednotně v obci, její části nebo pouze u některých objektů v obci (dílčí výměr), anebo individuálně, vždy však primárně na náklady vlastníka původního objektu, pouze s fakultativní možností poskytnutí státní podpory za stanovených podmínek.

    Poskytování záloh i realizace stavební obnovy byla vždy závislá na finančních možnostech státního rozpočtu a otázka definitivního dořešení náhrad byla a je spojena s majetkoprávním narovnáním se Spolkovou republikou Německo; zde se však již dosažení pozitivních výsledků s ohledem na průběh dosavadních jednání nejeví jako pravděpodobné. Současná právní úprava včetně dosud přijatých restitučních zákonů problematiku válečných škod neobsahuje. Pokud by přesto v uvedených směrech došlo k jakémukoli posunu, bude veřejnost informována ve sdělovacích prostředcích.

 

7. Kontrolní vazby ve výkazu Fin RO 2-12 M

čj.: 382/22 059/1998 - ref. Ing. Kešnerová

a) Pro paragrafy

4179 Dávky sociální pomoci j.n.
4180 Dávky zdravotně postiženým občanům
4199 Ostatní dávky povahy sociálního zabezpečení j.n.

je přípustná pouze výdajová položka 5410 – Sociální dávky a pro případ, kdy se vrací dávka vyplacená v minulých letech, položka 2229 – Přijaté vratky transferů j.n.

b) Nepřipouští se použití paragrafů pro dávky státní sociální podpory

4131 Přídavek na dítě
4132 Sociální příplatek
4133 Porodné
4134 Rodičovský příspěvek
4135 Zaopatřovací příspěvek
4136 Dávky pěstounské péče
4137 Příspěvek na dopravu
4138 Pohřebné
4141 Příspěvek na bydlení
4142 Příspěvek na vyrovnání zvýšení cen energie
4143 Příspěvek na nájemné
4149 Dávky státní sociální podpory j.n.

c)  Pro paragraf 6330 - Převody vlastním fondům v rozpočtech územní úrovně jsou přípustné pouze položky

5344 - Převody vlastním rezervním fondům (jiným než rozpočtových organizací)
5345 - Převody vlastním rozpočtovým účtům
5349 - Převody vlastním fondům j.n.

 

8. Pozemkové úpravy a jejich následné majetkoprávní vypořádání

čj.: 221/78 682/1996 - ref. Dr. Vilhelmová

    Daná problematika byla zčásti předmětem metodického stanoviska Ministerstva financí ČR č.j. 124/30 479/1993 ze dne 27. května 1993, rozeslaného všem okresním úřadům a publikovaného též ve Zprávách Ministerstva financí ČR č. 5/1993. Stanovisko řešilo pouze vlastní pozemkové úpravy, t.j. mimo jiné

    Pokud jde o úplatnost resp. bezúplatnost smluvního převodu společného zařízení, platí obecný režim předpisů o hospodaření s majetkem státu, včetně schvalování Ministerstvem financí ČR podle § 14 odst. 4 cit. vyhlášky, jelikož zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ani po novele provedené zákonem č. 217/1997 Sb. nestanoví, že by smluvní převody společných zařízení měly být pouze bezúplatné.

    Nicméně citovaný zákon současně upravuje pravidla pro úhradu nákladů na pozemkové úpravy a společná zařízení realizovaná v jejich rámci (§ 10); určuje konkrétně, které náklady hradí stát, účastníci řízení o pozemkových úpravách a u pozemkových úprav vyvolaných v důsledku stavební činnosti stavebník. Vzhledem k této úpravě i k povaze a účelu pozemkových úprav je proto na místě závěr, že smluvní převody společných zařízení by měly být bezúplatné přinejmenším tehdy, hradí-li konkrétní náklady ze zákona stát anebo je-li společné zařízení převáděno subjektu, který je podle zákona povinen k úhradě nákladů vynaložených na jeho vybudování. Převádějící okresní úřad by pak měl mít v případě takového bezúplatného převodu doloženo, že nabyvatel předmětné náklady v předepsaném rozsahu uhradil. V tomto směru je třeba poskytnout nezbytné údaje a podklady i Ministerstvu financí ČR, bude-li žádáno o schválení smlouvy o bezúplatném převodu vlastnictví podle § 14 odst. 4 vyhl. č. 119/1988 Sb.

    Pokud jde o pozemky, na nichž byly pozemkové úpravy včetně společných zařízení realizovány, bylo přímo okresnímu pozemkovému úřadu zasláno stanovisko. Reagovalo na situaci, kdy na následné uspořádání majetkoprávních vztahů k takovým pozemkům sám zákon ještě nepamatoval. Tyto vztahy se proto řešily smluvní cestou po dokončení pozemkových úprav a v souladu s platnými předpisy o hospodaření s majetkem státu, v případě převodu vlastnictví na obec nebo jiný nestátní subjekt tedy především podle § 14 a 35 vyhlášky č. 119/1988 Sb. Jestliže uvažovaný nabyvatel na smluvní převod nepřistoupil, zůstal pozemek ve vlastnictví státu.

    Novelou provedenou zákonem č. 217/1997 Sb. se tento stav s účinností od 8. září 1997 změnil. Podle § 9 odst. 6 a 7 v novém znění řeší výměnu nebo přechod vlastnických práv k dotčeným pozemkům svým rozhodnutím okresní pozemkový úřad. Přitom závazným podkladem pro takové rozhodnutí se stává již schválený návrh pozemkové úpravy. Protože ustanovení zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech se vztahují i na řízení o pozemkových úpravách zahájených před jeho účinností, pokud nebylo k tomuto dni vydáno rozhodnutí o schválení pozemkových úprav (§ 14b), nutno z uvedeného pravidla dovodit, že rozhodnutí o schválení pozemkových úprav, která byla vydána po účinnosti poslední novely, musí již splňovat podmínku uvedenou v § 9 odst. 6 zákona v platném znění a že i dále bude postupováno podle novelizovaného znění zákona, včetně autoritativní formy uspořádání vztahů k dotčeným pozemkům. Naopak tam, kde dotyčné rozhodnutí bylo vydáno ještě před nabytím účinnosti novely, uvedená podmínka splněna nebyla, okresní pozemkový úřad ještě o výměně nebo přechodu vlastnických práv k dotčeným pozemkům nerozhodoval a následné uspořádání vztahů k těmto pozemkům musí proběhnou smluvně (viz výše).

    V rámci shora uvedených obecných postupů je třeba řešit i konkrétní případy naložení se společnými zařízeními, sloužícími jednomu, dvěma či více subjektům. Do nabytí účinnosti poslední novely zákon č. 284/1991 Sb. počítal a nadále počítá s tím, že společné zařízení bude vlastnit zásadně obec (vlastnictví na ni přechází ze zákona). Jiný subjekt, nestátní nebo i státní, se může stát vlastníkem resp. nositelem práva hospodaření pouze za podmínky, že to bude stanoveno již v rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav, přičemž po formálně právní stránce je třeba uskutečnit následný smluvní převod. Pokud se v daném případě teprve po dokončení společných zařízení uvažuje o možných nabyvatelích, svědčí to o nedostatcích v obsahu vydaných rozhodnutí o schválení pozemkových úprav. Vyjdeme-li z dikce zmíněného § 9a odst. 4 zákona, přichází v úvahu jediné řešení, a to je zákonný přechod společného zařízení do vlastnictví obce, v jejímž obvodu se nachází, bez ohledu na skutečné uživatele. Zastáváme názor, že realizace tohoto zákonného ustanovení by se okresní úřad mohl domáhat i soudně. Následně nic nebrání tomu, aby si obec s konkrétními uživateli uspořádala vlastnický vztah ke společnému zařízení smluvně jinak.

    Lze tedy učinit závěr, že při absenci stanovení jiného postupu již v rozhodnutí o schválení pozemkových úprav vzniká příslušné obci vlastnické právo ke společnému zařízení přímo ze zákona; jiný způsob naložení s ním bezprostředně nepřichází v úvahu. Z toho důvodu také bude zapotřebí, aby v případě žádostí o schválení bezúplatného převodu společného zařízení do vlastnictví jiného nestátního subjektu než obce bylo doloženo Ministerstvu financí ČR odpovídající rozhodnutí pozemkového úřadu o schválení pozemkových úprav, resp. jeho příslušnou část. Smyslem tohoto opatření je zamezit majetkovým dispozicím, jejichž platnost by byla zpochybnitelná pro rozpor se zákonem. V návaznosti na poslední novelu zákona č. 284/1991 Sb. (viz výše) již také zásadně (vyjma nedořešených případů z minula) odpadá důvod pro uzavírání smluv o převodu vlastnictví pozemků dotčených pozemkovými úpravami a jejich předkládání Ministerstvu financí ČR za účelem povolení výjimky.

 

9. Pokyn RS - 3 k použití některých ustanovení Opatření o rozpočtové skladbě, vydané pod č.j MF ČR 111/74200/1997 (dále jen „opatření")
(přetištěno z Finančního zpravodaje 1-2/98)

Č.j. 111/5145/1997
Referent:
        Ing. Kinšt, tel. 5704 3204  
        Ing. Kotrba, tel. 5704 2495
        Ing. Eminger, tel. 5704 2675

    Tento pokyn má za cíl vyložit používání rozpočtové skladby při realizaci zákona č. 305/1997 Sb. (novela zákona o správních poplatcích):

1. Správní poplatky vybírané obcemi za povolení k provozování výherních hracích přístrojů podle položky 20 písm. c) sazebníku správních poplatků podle přílohy k zákonu č. 368/1992 Sb. se zatřídí při přijetí poplatku na příslušný bankovní účet položkou rozpočtové skladby 1311 - Správní poplatky.

2. Převod poloviny částky vybraného správního poplatku obcí do státního rozpočtu se v souladu s § 9a odst. 2 zákona č. 305/1997 Sb. realizuje prostřednictvím nákupu kolkových známek. Nákup těchto kolkových známek zatřídí obec položkou 1311 - Správní poplatky (mínus) buď přímo při nákupu kolkových známek z příslušného účtu (viz vzorový příklad 5 b) nebo zprostředkovaně tak, že nejprve nákup kolkových známek zatřídí položkou 5361 - Nákup kolků a poté při převodu příslušné částky z příjmového na výdajový účet provede kompenzační operaci vůči položkám 5361 i 1311 (viz vzorový příklad 5a). Tuto kompenzační operaci lze provést i jednou měsíčně souhrnně za všechny operace v běžném měsíci nastalé.

3. Pokud obec použije k realizaci převodu do státního rozpočtu podle bodu 2 kolkové známky již dříve nakoupené v běžném roce (již jednou zaúčtované jako výdaj toho roku položkou 5361 - Nákup kolků), provede obdobně jako v předchozím bodu kompenzaci k položkám 5361 a 1311 při převodu prostředků z příjmového na vkladový výdajový účet (viz vzorový příklad 5 c) nebo prostřednictvím souvztažného kompenzačního zápisu na stranách účtu 231 - Základní běžný účet (viz vzorový příklad 5 d).

4. Pokud obec použije k realizaci převodu do státního rozpočtu podle bodu 2 kolkové známky nakoupené v předchozích letech, nepostupuje podle bodu 3 a rozpočtovou skladbu pro tuto operaci nepoužije, protože v běžném roce nedošlo k peněžní operaci, ke které by se mohla rozpočtová skladba použít.

5. Praktické příklady účtování a použití rozpočtové skladby:

5 a) Příjem správního poplatku za výherní hrací přístroj na příjmový účet:

tis. Kč MD D
1. Přijatý správní poplatek, položka 1311 10 235 215
2. Převod ve výši 50% správního poplatku na nákup kolků z příjmového účtu, položka 1311 5 215 235
3. Příjem finančních prostředků podle bodu 2) na vkladový výdajový účet, položka 5361 5 232 211
4. Nákup kolků podle bodu 3), položka 5361 5 263 232
5. Spotřeba kolků vylepením do spisové evidence týkající se povolení k provozování výherních hracích automatů 5 400 263
6. Převod příjmů z příjmového účtu na základní běžný účet při regulaci zdrojů, položka 5345 5 215 235
7. Příjem na ZBÚ podle bodu 6), pol. 4134 5 231 217
   Závěrečné zápisy na konci roku:
8. Převod zůstatku účtu 211 na účet 964 5 211 964
9. Převod zůstatku účtu 400 na účet 964 5 964 400

5 b) Příjem správního poplatku za výherní hrací přístroj na základní běžný účet:

tis. Kč MD D
1. Přijatý správní poplatek, položka 1311 10 231 217
2. Nákup kolků ve výši 50% přijatého správního poplatku, položka 1311 5 217 231
3. Příjem kolků na účet cenin 5 263 964
4. Spotřeba kolků vylepením do spisové evidence týkající se povolení k provozování výherních hracích automatů 5 400 263
   Závěrečný zápis na konci roku:
5. Převod zůstatku účtu 400 na účet 964 5 964 400

5 c) Použití kolků nakoupených v běžném roce do zásoby z výdajového účtu:

tis. Kč MD D
1. Počáteční stav finančních prostředků 5 231 933
2. Převod prostředků na vkladový výdajový účet k uskutečnění výdajů, položka 5345 5 212 231
3. Příjem převedených prostředků na vkl. výdajový účet, pol. 4134 5 232 211
4. Použití prostředků na nákup kolků do zásob, položka 5361 5 263 232
5. Spotřeba kolků vylepením do spisové evidence týkající se povolení
k provozování výherních hracích automatů
5 400 263
6. Vybraný poplatek za výherní hrací přístroj, položka 1311 10 235 215
7. Převod 50% poplatku z příjmového účtu na vkladový výdajový účet (na nákup kolků vydaných podle bodu 5), položka 1311 5 215 235
8. Příjem převodu 50% poplatku na vkladový výdajový účet
položka 5361 5 232 211
5 232 211
9. Odvod příjmů na zákl. běžný účet při regulaci zdrojů, položka 5345 5 215 235
10. Příjem odvodu příjmů na základní běžný účet, položka 4134 5 231 217
11. Vrácení nepoužitého zůstatku ú. 232 na ZBÚ, položka 4134 5 211 232
12. Příjem vráceného zůstatku na ZBÚ (podle bodu 11), položka 5345 5 231 212
   Závěrečné zápisy koncem roku
13. Převod zůstatku ú 400 na ú. 964 5 964 400
14. Převod zůstatku ú. 211 na ú. 964 5 211 964

5 d) Použití kolků nakoupených v běžném roce do zásoby ze zákl. běžného účtu:

tis. Kč MD D
1. Nákup kolků do zásoby, položka 5361 20 218 231
2. Příjem kolků na účet cenin 20 263 964
3. Přijatý správní poplatek za výherní hrací přístroj, pol. 1311 10 231 217
4. Výdej (spotřeba) kolku vylepením do spisové evidence 5 400 263
5. Kompenzační zápis
   - snížení částky vybraného správ. poplatku, položka 1311
   - snížení výdajů na nákup kolků, pol. 5361

5
5

--
231

231
--

5 e) Příjem správních poplatků v hotovosti s převodem na základní běžný účet:

tis. Kč MD D
a) do pokladny 10 261 217
b) nákup kolků v hotovosti 5 263 261
c) výdej kolků do spotřeby 5 217 263
d) odvod správních poplatků na ZBÚ 5 262 261
e) zachycení převed. částky z pokladny na ZBÚ, pol. 1311 5 231 262

5 f) Příjem správních poplatků v hotovosti s převodem na příjmový účet:

tis. Kč MD D
a) do pokladny 10 261 215
b) nákup kolků v hotovosti 5 263 261
c) výdej kolků do spotřeby 5 215 263
d) odvod správních poplatků na příjmový účet 5 262 261
e) příjem na příjmový účet, pol. 1311 5 235 262

    Vyúčtování poplatků se uskuteční buď běžně podle jednotlivých provozovatelů výherních hracích přístrojů nebo souhrnně na konci každého měsíce na základě sběrného účetního dokladu, doloženého rozpisem přijatých poplatků podle evidence provozovatelů.

 

10. Pokyn RS - 4 k použití některých ustanovení Opatření o rozpočtové skladbě, vydané pod č.j MF ČR 111/74200/1997 (dále jen „opatření")
(přetištěno z Finančního zpravodaje č. 1-2/98)

Č.j. 111/5146/1997
Referent:
        Ing. Kinšt, tel. 5704 3204  
        Ing. Kotrba, tel. 57042495

    Tento pokyn má za cíl podat některé dílčí výklady a upřesnění k rozpočtové skladbě:

1. Peněžní operace spojené s domy s pečovatelskou službou (DPS), kdy nelze od sebe odlišit operace spojené s bytovou funkcí a funkcí pečovatelskou, se zařadí na paragraf 4314 - Pečovatelská služba.

2. K dotazům k bodu 5 Pokynu č. RS-2 otištěnému ve Finančním zpravodaji č. 12/1997: použití položky 6313 a paragrafu 3633 pro zatřídění příspěvků obcí plynárenským podnikům k provedení plynofikace v obcích platí i pro operace provedené v roce 1997.

3. K doplnění legendy u záznamové položky 013: záznamová položka 013 může mít potenciální vazbu i při použití položky druhového třídění 5909.

4. Položky 8xx2 a 8xx4 druhového třídění představují snížení financování a mohou být rozpočtovány a ve skutečnosti naplněny jen zápornými nebo nulovými hodnotami.

5. V legendě u paragrafu 3523 - Odborné léčebné ústavy je mylně uveden význam zkratky „TRN". Správný význam zní „tuberkulózy a respiračních nemocí".

6. V Pokynu č. RS-2 otištěném ve Finančním zpravodaji č. 12/1997 je v bodě 6. mylně uvedeno číslo položky „Ostatní poplatky a daně z vybraných činností a služeb j.n.". Správné číslo této položky je 1349.

7. Po nabytí účinnosti vyhlášek č. 313/1997 Sb., 314/1997 Sb., a 315/1997 Sb. se způsob rozpočtování a účtování výdajů na stravování žáků a ubytování v domovech mládeže nemění.

11. Pokyn č. RS - 5 k použití některých ustanovení Opatření o rozpočtové skladbě, vydané pod č.j MF ČR 111/74200/1997 (dále jen „opatření")
(přetištěno z Finančního zpravodaje č. 3/98)

Č.j. 111/13081/1998
Referent:
        Ing. Kinšt, tel. 5704 3204  
        Ing. Kotrba, tel. 5704 2495

    Tento pokyn má za cíl podat některé dílčí výklady a upřesnění především k funkčnímu třídění rozpočtové skladby:

1. Paragrafem 3321 - Činnosti památkových ústavů, hradů a zámků se třídí příspěvky na provoz památkovým ústavům a organizacím, které spravují státní hrady a zámky (včetně provozních příspěvků organizací okresních úřadů, které spravují státní hrady a zámky). Jedná se tedy o prostředky uvolňované na základě povinnosti zřizovatele vůči svým organizacím a spravovanému majetku ve státním vlastnictví.

2. Paragrafem 3322 - Zachování a obnova kulturních památek se třídí financování účelových programů Ministerstva kultury ve prospěch kulturních památek, tj. včetně prostředků poskytovaných v rámci těchto programů pro organizace a památky uvedené v § 3321, ale v tomto případě nad rámec běžných provozních příspěvků. Tento paragraf se dále použije pro zatřídění výdajů uvolňovaných z rozpočtů obcí a okresních úřadů pro ostatní kulturní památky (včetně kulturních památek v obecním vlastnictví) a historických částí sídel prohlášených za památkovou rezervaci nebo zónu. Termín kulturní památka přitom vymezuje zákon č. 20/1987 Sb., v platném znění.

3. Paragrafem 3326 - Pořízení, zachování a obnova hodnot místního kulturního, národního a historického povědomí se třídí financování činností spojených s objekty a místy, které nejsou kulturní památkou ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., v platném znění, ale mají přesto význam z hlediska místního národního, kulturního a historického povědomí. Jde např. o místní kapličky, kříže, památníky, čestné hroby, vzpomínková místa, pamětní desky, apod.

4. Příspěvky fyzickým osobám poskytované obcemi nebo okresními úřady např. v rámci programů ochrany kulturních památek (včetně památkových rezervací a zón) a programů podpory bydlení (např. pro domácnosti postižené povodněmi) se bez ohledu na skutečnost, zda jsou poskytovány přímo (jako převod finančních prostředků) nebo zprostředkovaně formou úhrady dodavatelských faktur předložených fyzickou osobou, považují za transfery obyvatelstvu a zatřídí se na odpovídající položku seskupení 54. Nejpravděpodobněji se použije položka 5493 - Účelové neinvestiční transfery nepodnikajícím fyzickým osobám, jde-li o úhrady, kde převládá veřejný zájem (např. fyzická osoba je vlastníkem památkového objektu), nebo 5499 - Ostatní neinvestiční transfery obyvatelstvu j.n., je-li smyslem podpora fyzické osoby (domácnosti), která nemá charakter sociální dávky nebo náhrad vymezených v položkách podseskupení 542.

5. Funkční třídění rozpočtové skladby sleduje veřejnou funkci, kterou příslušná organizace (obec, okresní úřad) veřejného sektoru danou činností naplňuje. Tento princip je třeba sledovat i při rozhodování o použití paragrafů oddílu 37 - Ochrana životního prostředí. Aktivity organizací, které nejsou prvotně zaměřeny k podpoře ochrany životního prostředí, ale jsou součástí běžné činnosti k naplnění funkcí, pro kterou je organizace zřízena, kde je ekologický efekt sekundární, se zatřídí kmenovým paragrafem této organizace. Rozdíl je evidentní např. v případě použití § 3713 - Změny technologií vytápění. Tento paragraf se používá jen v případě financování veřejné podpory takovýchto změn ve vytápění, tj. v rámci státem financovaných podpůrných ekologických programů, případně vlastních ekologických aktivit (podpor) financovaných z územních rozpočtů (včetně např. změn v technologiích vytápění městských kotelen), kdy je prvotním smyslem (funkcí) ochrana ovzduší.

6. Paragrafem 2122 - Sběr a zpracování druhotných surovin se třídí účelové akce pořádané obcemi ke sběru druhotných surovin, kdy je prvotní funkcí výkup nebo sběr surovin za přímým účelem jejich druhotného zpracování. Jde např. o sběr, svoz a zpracování kovů, papíru, apod. Akce běžného sběru, svozu a zpracování komunálního odpadu, včetně jeho třídění a druhotného zpracování, se třídí paragrafy 3722 a 3725.

 

12. Pokyn č. RS - 6 k použití některých ustanovení Opatření o rozpočtové skladbě, vydané pod č.j MF ČR 111/74200/1997 (dále jen „opatření")

Č.j. 111/41135/1998
Referent:
        Ing. Kinšt, Min. financí, tel. 57043204  
        Ing. Žižka, Ústř. pozemkový úřad, tel. 21812667

    Tento pokyn má za cíl podat výklad k třídění fakturačních prací na pozemkových úpravách podle rozpočtové skladby:

1. Přípravné práce:

1.1. Zhodnocení dostupných podkladů a analýza současného stavu území - průzkum území (charakter hospodaření, cestní síť, posouzení BPEJ, vodní režim, eroze, specif. zájmy, atd.) 5169
1.2. Dohledání a ověření stávajícího bodového pole, jeho doplnění (vybudování) na základě schváleného návrhu KI včetně stabilizace 5169
1.3. Odstranění nesouladů v katastru 5169
1.4. Zaměření zájmového území, polohopis včetně povrchových sítí 5169
1.5. Vyhodnocení obvodu upravovaného území s šetřením hranic, včetně potřebných GP a ZPMZ bez stabilizace 5169
1.6. Zpracování ortofotomapy (včetně digitálního modelu terénu) 5169
1.7. Úpravy katastrálních hranic mezi obcemi včetně projednání bez vytyčení a stabilizace 5169
1.8.1. Vytyčení a stabilizace katastrální hranice (a nutných vlastnických hranic) plastovou značkou 5169
1.8.2. Vytyčení a stabilizace katastrální hranice (a nutných vlastnických hranic) kamennou značkou 5169
1.9. Zpracování nárokových listů včetně projednání se spoluvlastníky 5169
1.10. Zaměření výškopisu dle potřeby 5169

2. Návrhové práce:

2.1. Vyhodnocení území, návrh polyfunkční kostry do 40. tis. 5169
nad 40. tis. 6119
2.2. Návrh společných zařízení - zpracování projektů včetně nezbytných geodetických prací, případně potřebných podélných profilů objektů pro určení jejich přesných hranic (včetně plochy drobných objektů - sjezdů, výhyben atd.) 6126
2.3. Návrh nového uspořádání pozemků včetně dalších opatření 5169
2.4. Bilance pozemků 5169

3. Provedení mapového díla:

3.1. Vytyčení pozemků dle návrhu PÚ (a stanovení rozsahu poz. úřadem) bez stabilizace 5169
3.2. Stabilizace vlastnických hranic 5169
3.3. Geometrický plán (neprovádí-li se katastr. mapa) (SPI + SGI) 5169
3.4. Mapové dílo včetně digitální katastrální mapy (SPI + SGI) 5169

4. Realizace:

4.1. Realizace pozemkových úprav, výstavba společných zařízení

6121

5. Ostatní:

5.1. Znalecký posudek podle zákona č. 229/1991 Sb. 5166
5.2. Vytyčení vlastnických hranic pozemků, stabilizace, příp. vypracování GP, podle § 21a) zákona č. 229/1991 Sb. 5169
5.3. Návrh PÚ pro přidělení pozemků do ZBU nebo ČON, včetně vyčlenění v terénu 5169
5.4. Stavební dozor investora 6121
5.5. Pořízení software pro provádění pozemkových úprav do 40. tis. 5172
nad 40. tis. 6111
5.6. Údržba zeleně při realizaci včetně nákladů na dozor 5169
5.7. Nákup pozemků 6130

 

13. Pokyn č. RS - 7 k použití některých ustanovení Opatření o rozpočtové skladbě, vydané pod č.j MF ČR 111/74200/1997 (dále jen „opatření")
(přetištěno z Finančního zpravodaje č. 5/98)

Č.j. 111/41136/1998
Referent:
        Ing. Kinšt, tel. 5704 3204  
        Ing. Prokůpková, tel. 5704 2652

    Tento pokyn má za cíl podat výklad a uvést příklady k způsobu účtování a vypořádání srážkové daně ve smyslu zákona o daních z příjmů pro rok 1998 v rozpočtových a příspěvkových organizacích a obcích.

    Poslední úprava Účtové osnovy a postupů účtování pro rozpočtové a příspěvkové organizace a obce FMF čj. V/ 20 530/1992, byla provedena Opatřením MF ČR čj. 283/74 734/1997, které bylo uveřejněno ve Finančním zpravodaji 12/1997.

    V souladu s ustanovením odst. 6 § 36 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších úprav a doplňků bylo stanoveno, že vybrané tituly jsou zdaňované v režimu zvláštní sazby daně tj. srážkovou daní a tato sražená daň se započte na celkovou daňovou povinnost. Pokud nelze sraženou daň nebo její část započíst na celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi daňová povinnost nevznikla nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než daň sražená, posuzuje se tato daň nebo její část podle zvláštního předpisu jmenovitě podle § 64 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V odstavci (1) § 64 je charakterizována částka plateb převyšující splatnou daň včetně příslušenství daně jako daňový přeplatek. Další odstavce 2 až 4 uvedeného paragrafu 64 zákona o správě daní a poplatků určují další kroky při řešení daného přeplatku.

    Úpravou Čl. V bodu (1) účtové třídy 3 - Zúčtovací vztahy účtové osnovy pro ROPO o text „ a sražená daň z příjmů zdaněných zvláštní sazbou daně v případech, kdy ve smyslu zákona o daních z příjmů lze sraženou daň započíst na celkovou daňovou povinnost", byl upraven režim účtu 341 - Daň z příjmů.

    V dosud uplatňovaném způsobu účtování se tato srážková daň neúčtovala obratově a navíc nezvyšovala ve svém konečném důsledku celkovou daňovou povinnost. V závislosti na současné daňové legislativě je nutno pokládat, za určitých předpokladů, srážkovou daň jako zálohu na úhradu celkové daňové povinnosti.

Příklady postupů účtování

1. V příspěvkové organizaci a rozpočtové organizaci (velké obci, OÚ, DSO) v hospodářské činnosti

    V následujícím schematickém postupu účtování vycházíme z těchto uvedených předpokladů:

MD D
1. Příjem úroku z termínovaného vkladu
   - do výnosů org. v přiznané výši
   - na bankovní účet
   - srážková daň 25%

2 000
1 500
500

--
241
341

652
--
--
2. Zaúčtování předpisu celkové daňové povinnosti 10 500 591 341
3. Úhrada nedoplatku daně 10 000 341 241

2. V rozpočtové organizaci - velká obec, OkÚ, DSO

A/

    Organizace nemá žádnou další daňovou povinnost, sražená záloha na daň se jí podle výše uvedeného § zákona o daních příjmů v následujícím období vrátí.

    Účtování se provede podle údajů uvedených na bankovním výpisu.

MD D
   Účtování v běžném roce:
1. Přijetí částky ve výši přiznaných - výnosových úroků
   rozpočtová skladba 2141
10 000 235 216
2. Převod sražené daně
   rozpočtová skladba 2141
2 500 341 235
3. Odvod přijaté částky na ZBÚ v rámci běžné regulace
   rozpočtová skladba 5345
7 500 216 235
4. Příjmy na ZBÚ
   rozpočtová skladba 4134
7 500 231 217
   Účtování v příštím roce:
5. Vrácení sražené daně
   rozpočtová skladba 2141
2 500 235 341
6. Vyrovnání okruhu příjmů
   rozpočtová skladba 5345
2500 964 235
7. Příjem vrácené částky na ZBÚ
   rozpočtová skladba 4134
2500 231 217

B/

Organizace účtuje přímo na ZBÚ ( bez příjmového účtu), jinak stejné zadání jako v příkladu A/

MD D
   Účtování v běžném roce:
1. Přijetí částky ve výši přiznaných
a) výnosových úroků

   rozpočtová skladba 2141
b) zaúčtování do příjmů organizace
c) záloha na daň

10 000

7 500
2 500

231

--
--

--

217
216
2. Převod zálohy na daň ze ZBÚ
   rozp. skladba 2141
2 500 341 231
   Účtování v příštím roce:
3. Vratka daně na příjmový účet
   rozpočtová skladba 2141
2 500 231 341
4.Vyrovnání příjmů 2 500 964 217

C/

Příjem úroků na FRR (finanční fond), jinak stejné zadání jako v příkladu B/

MD D
   Účtování v běžném roce:
1. přijatá částka v přiznané výši
a) na bankovní účet fondu

   rozpočtová skladba 2141
b) přijetí na fond
c) sražená daň

10 000

7 500
2 500

236

--
--

--

917
216
2. převod sražené zálohy - daňová pohledávka
   rozpočtová skladba 2141
2 500 341 236
   Účtování v dalším roce:
3. Vratka zálohy na daň
   rozpočtová skladba 2141
2 500 236 341
4.  Vyrovnání příjmů 2 500 964 917

3. Účtování v malé obci

  MD D
1. Přijetí přiznané výše úroků z komunálních obligací
   - rozpočtovém hospodaření 2141
   - v hospodářské činnosti

1 500

231
241

217
6XX

    Srážkovou daň - zálohu na celkovou daň ve výši 500,- Kč povede malá obec v určené knize pohledávek předepsaným způsobem a v daňovém přiznání mimoúčetně dopočítá, buď celkovou daňovou povinnost , nebo přeplatek na dani. Další postup je analogický s výše uvedenými zásadami.