Zprávy Ministerstva financí ČR - číslo 1 ročník 2001

 

 

1. Metodika financování obcí pro rok 2001

čj.: 121/119 455/2000 – ref. J. Pejchalová, ing. J. Strnadová, ing. R. Kotrba

Listopadem 2000 (volby do zastupitelstev krajů), započala první etapa reformy územní veřejné správy. Do systému orgánů veřejné správy vstoupil ve smyslu ústavního zákona č. 347/1997 Sb., nový stupeň, a to krajský orgán se samostatnou působností. Na druhé straně v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech ČR se příjmy a výdaje všech okresních úřadů, příjmy a výdaje organizačních složek státu jimi zřízených, a příspěvky, dotace na financování programů a odvody jimi zřízených příspěvkových organizací stanou kapitolou, jejímž správcem bude Ministerstvo financí.

V souvislosti s první etapou reformy územní veřejné správy dochází také ke změně v rozpočtovém určení daní, která má za úkol

·      zajistit fiskální dostatečnost jednotlivých úrovní rozpočtů územních samosprávných celků   (zákon č. 243/2000 Sb., zatím řeší tuto problematiku pouze u obcí, problematika krajů bude řešena následnou novelou);

·      rozšířit spektrum stávajících sdílených daňových příjmů tak, aby státní rozpočet a rozpočty územních samosprávných celků byly vyváženy (podíl na daních jak progresivního charakteru, tak na daních s určitou regresí);

·      odstranit či minimalizovat současná negativa rozdělování daňových výnosů obcím. Všechny sdílené daně se alokují do obcí z celorepublikového výnosu s výjimkou daně z příjmů fyzických osob z podnikání.

Daňové příjmy rozpočtů obcí tvoří podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní

a)      výnos daně z nemovitostí; příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází;

b)      podíl na 20,59  % z celostátního hrubého výnosu  daně z přidané hodnoty;

c)      podíl na 20,59  % z celostátního hrubého výnosu  daně (záloh na daň) z  příjmů fyzických osob  ze závislé činnosti  a funkčních   požitků,  odváděné  zaměstnavatelem   jako  plátcem  daně  podle  zákona o daních z příjmů;

d)      podíl na 20,59  % z celostátního hrubého výnosu  daně (záloh na daň) z  příjmů fyzických osob  vybírané srážkou podle  zvláštní  sazby, s výjimkou výnosů uvedených pod písmenem c);

e)      podíl na 20,59  % z celostátního hrubého výnosu  daně (záloh na daň) z  příjmů fyzických osob, s  výjimkou výnosů uvedených pod  písmeny c), d) a g);

f)        podíl na  20,59 % z   celostátního hrubého výnosu  daně z příjmů právnických osob;

g)      30 % z výnosu záloh na daň z příjmů fyzických osob, které mají na území obce bydliště ke dni jejich splatnosti, a výnos daně (vyrovnání a dodatečně přiznaná nebo dodatečně vyměřená daň) z příjmů fyzických osob, které měly na území obce bydliště k poslednímu dni zdaňovacího období, k němuž se daňová povinnost vztahuje, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby a s výjimkou daně (záloh na daň) z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků srážených a odváděných plátcem daně. Bydlištěm se pro účely tohoto zákona rozumí místo trvalého pobytu fyzické osoby;

Poznámka:
Znění § 4 odst. 1 písm. g) zákona č. 243/2000 Sb., týkající se části výnosu daně                    z příjmů fyzických osob z podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti, si vyžádalo novelu zákona, která jednoznačně určila, že do rozpočtů obcí poplyne ”30 % výnosu záloh na daň z příjmů fyzických osob , které mají na území obce bydliště ke dni jejich splatnosti, a výnosu daně (vyrovnání a dodatečně přiznaná nebo dodatečně vyměřená daň) z příjmů fyzických osob, které měly ….”. Novela zákona byla schválena Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR s konečnou platností dne 12. prosince 2000.

h)  daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec,                   s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby.

Každá obec se na uvedené procentní  části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. b) až f) podílí stanoveným procentem. Procento zveřejní Ministerstvo financí v dohodě s Českým statistickým úřadem vyhláškou, vydanou každoročně s účinností od 1. září běžného roku, a to ve výši odpovídající poměru násobku počtu obyvatel obce podle bilance počtu obyvatel České republiky k 1. lednu běžného roku a koeficientu velikostní kategorie obce k součtu těchto násobků všech obcí v České republice. Koeficienty velikostních kategorií obcí jsou uvedeny v příloze zákona.

Součástí daňového příjmu podle odstavce 1 písm. h) není úhrada rozdílu mezi daní vyměřenou správcem daně odchylně od daně uvedené obcí v daňovém nebo dodatečném daňovém přiznání a touto obcí uvedenou daní, je-li odchylně vyměřená daň vyšší, ani příslušenství daně.

Zákon o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům upravuje rozpočtové určení mj. i daně z přidané hodnoty, daní z příjmů, daně z nemovitostí. Některé z těchto daní jsou výlučnými daněmi obcí, jiné daněmi sdílenými se státním rozpočtem (porovnání rozpočtového určení daní v roce 2000 a 2001 je vyjádřeno v následující tabulce):

 

Predikce příjmů a výdajů obcí na rok 2001 vychází z makroekonomických indikátorů a z vývoje daňových příjmů.

Objem příjmů obcí  je pro rok 2001 predikován ve výši 158 854 mil. Kč, výdaje 166 999 mil. Kč. Rozpočet   je koncipován jako deficitní, a to ve výši 8 145 mil. Kč.

            Předpokládané objemy příjmů a výdajů obcí na rok 2001 respektují stanovený rámec pro dotace ze státního rozpočtu (18 626 mil. Kč).

 V rozpočtových kapitolách věcně příslušných ústředních orgánů státní správy jsou pro obce pro rok 2001 rozpočtovány  dotace na schválené investiční  i neinvestiční programy v celkovém objemu 5 951 mil. Kč. Jedná se např. o dotace na pořízení a technickou obnovu investičního majetku v oblasti sociální péče, výstavbu a technickou obnovu vodovodů a úpraven vod, kanalizací a čistíren odpadních vod, výstavbu nájemních bytů ve vlastnictví obcí, na modernizaci bytového fondu, apod.

Státní fond životního prostředí poskytne dotace obcím na schválené projekty v oblasti ochrany a vytváření zdravého životního prostředí v  celkové  výši  1 927 mil. Kč.

Dotace pro obce, uvolňované ze státního rozpočtu se člení na:

1.    Dotace schválené Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky v rámci vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí a jimi zřizovaným organizacím (viz příloha č. 6 k zákonu  o státním rozpočtu na rok 2001  15 616  mil. Kč

 Soubor dotací ze státního rozpočtu zahrnutý ve vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí je v převážné míře určen na částečnou úhradu neinvestičních výdajů ve školství, zdravotnictví, ústavech sociální péče, domovech důchodců, na dopravní obslužnost území (magistrátní města) a na výkon státní správy v přenesené působnosti obcí. Dotace jsou určeny pouze pro organizace zřizované obcemi.

Pro výpočet  dotace  v zařízeních sociální péče (domovy důchodců, ústavy sociální péče), vybraných zdravotnických zařízení (dětské domovy, kojenecké ústavy) a do oblasti školství (základní a mateřské školy vč. škol speciálních), byly  použity propočtové ukazatele (počty dětí/žáků, míst a příspěvek na 1 dítě/žáka a na  1 místo). Pomocí těchto  ukazatelů jsou pak stanoveny absolutní částky dotace (příspěvku) do jednotlivých okresů.

Propočtový ukazatel na jedno místo v domově důchodců činí částku  51 716,- Kč.

Dotace je zúčtovatelná a podléhá finančnímu vypořádání.

Vyúčtování bude provedeno na základě údaje z ročního výkazu o zařízeních sociální péče za rok 2001 Soc (MPSV)  V 1 - 01 (výkaz bude přílohou finančního vypořádání), který vyjadřuje využití kapacity zařízení (ř. 23 průměrný počet obyvatel - svěřenců v roce). Při posuzování využití kapacity je minimální hranice stanovena, po dohodě s MPSV, na        92 %, kdy je využití posuzováno jako 100%.

Obce provedou vyúčtování dotací za jednotlivá zařízení;

 ·       účelová dotace na ústavy sociální péče

Propočtový ukazatel na jedno místo v ústavu sociální péče při celoročním a týdenním pobytu činí částku 63 000,- Kč, při denním pobytu částku 33 900,- Kč.

Dotace je zúčtovatelná a podléhá finančnímu vypořádání.

Vyúčtování bude provedeno na základě údaje z ročního výkazu o zařízeních sociální péče za rok 2001 Soc (MPSV)  V 1 - 01 (výkaz bude přílohou finančního vypořádání), který vyjadřuje využití kapacity zařízení (ř. 23 průměrný počet obyvatel - svěřenců v roce). Při posuzování využití kapacity je minimální hranice stanovena, po dohodě s MPSV, na        95 %, kdy je využití posuzováno jako 100%.

Obce provedou vyúčtování dotací za jednotlivá zařízení;

Dotace je určena pouze na vybraná dětská zdravotnická zařízení (kojenecké ústavy a dětské domovy), která nejsou příjmově napojena na soustavu zdravotních pojišťoven. Propočtový ukazatel na 1 místo činí 31 500,- Kč.

Dotace je zúčtovatelná a podléhá finančnímu vypořádání.

Vyúčtování bude provedeno na základě údaje z Ročního výkazu o činnosti ZZ, druh ZZ  (obor): kojenecké ústavy a dětské  domovy A (MZ) 1 – 01 za rok 2001 (výkaz bude přílohou finančního vypořádání), který vyjadřuje skutečnou kapacitu zařízení (ř. 26). Skutečnou kapacitou zařízení v počtu ošetřovacích dnů se rozumí součet denních stavů provozuschopných míst, t.j. počet míst x 365 (366) - počet dnů vyřazení míst z provozu. Provozuschopným místem rozumíme každé místo, na které lze přijmout kojence či dítě do ošetřování.

Obce provedou vyúčtování dotací za jednotlivá zařízení;

U dotace na školství se vlastně jedná o částečný příspěvek na úhradu výdajů na jednoho žáka v mateřské, základní škole a ve speciálních školách, jejichž zřizovatelem je obec. Propočtový ukazatel na žáka představuje částku 904,- Kč. Údaje o počtu dětí a žáků vychází ze v současnosti dostupných údajů (k 30.9.1999, za školní rok 1999/2000). Počet dětí a žáků je vzat z výkazů MŠMT a to:

 Dotace (příspěvek) je účelově určen na profinancování provozních výdajů škol, činí cca 20 %  z celorepublikového průměrného nákladu na 1 dítě/1 žáka, a nepodléhá finančnímu vypořádání;

    Jedná se o částečnou úhradu osobních a věcných výdajů spojených s výkonem státní správy obcemi v každém okrese (viz příloha č. 8 k zákonu o státním rozpočtu na rok 2001). Dalším zdrojem úhrady jsou správní poplatky získané obcemi za provedení správních úkonů.

Dotace (příspěvek) nepodléhá finančnímu vypořádání;

Dotace je určena pro magistráty měst Plzně, Brna, Ostravy a hl. města Prahy s působností okresního úřadu na částečnou úhradu prokazatelné ztráty pravidelné autobusové dopravy, vyplývající ze smlouvy o závazku veřejné služby dle § 19 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, uzavřené mezi dopravním úřadem (magistrátem) a dopravcem. Dotace je určena na zabezpečení základní dopravní obslužnosti území t.j.dopravy do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péče a do zaměstnání, včetně dopravy zpět. Tato dotace není určena na úhradu provozní ztráty městské hromadné dopravy (tj. veřejné dopravy provozované k uspokojování přepravních potřeb města). V odůvodněných případech lze dotaci čerpat  i na úhradu ztráty linek městské autobusové dopravy, která vzniká ze zajišťování závazku veřejné služby mimo území města, k jehož obsluze je zřízena a úhradu prokazatelné ztráty u autobusových linek zařazených do integrovaných systémů i na území města. O čerpání dotace v těchto případech rozhodují příslušné dopravní úřady. Kritéria pro rozdělení dotace na dopravní obslužnost stanovilo ministerstvo dopravy a spojů.

Dotace je zúčtovatelná a podléhá finančnímu vypořádání.

Obcím nebudou při finančním vypořádání poskytnuty dodatečné prostředky ze státního rozpočtu na dorovnání této dotace do skutečné výše neinvestičních výdajů na dopravní obslužnost;

 

    Jde o nový dotační titul (prostředky delimitovány z kap. MDS). Dotace je určena pro magistráty měst Plzně, Brna, Ostravy a hl. města Prahy s působností okresního úřadu na částečnou úhradu prokazatelné ztráty železniční osobní dopravy (mimo vlaků vyšší kategorie) vyplývající ze smlouvy o závazku veřejné služby – závazek provozu a závazek přepravy - dle § 39 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů. Dotace je určena na zabezpečení základní dopravní obslužnosti územního obvodu tj. přiměřené dopravy po všechny dny v týdnu z důvodů veřejného zájmu, především do škol, do úřadů, k soudům, do zaměstnání včetně dopravy zpět, přispívající k trvale únosnému rozvoji tohoto územního obvodu. Příp. nečerpaná dotace (do výše 10 %) může být  použita na úhradu prokazatelné ztráty na zajišťování dopravní obslužnosti silniční autobusovou dopravou;

Dotace je zúčtovatelná a podléhá finančnímu vypořádání.

Obcím nebudou při finančním vypořádání poskytnuty dodatečné prostředky ze státního rozpočtu na dorovnání této dotace do skutečné výše neinvestičních výdajů na dopravní obslužnost;

Dotace jsou určeny pro občany sociálně potřebné a pro občany zdravotně postižené. Jsou vypláceny  podle příslušných zákonných norem. Objektivními důvody, které vedou ke zvyšování sociálních dávek jsou :

§          zhoršující se sociální situace nízkopříjmových domácností z důvodu dlouhodobé nezaměstnanosti občanů, zvyšující se podíl žadatelů o dávky z řad absolventů škol a učilišť;

u obcí s působností okresního úřadu

§          také zvýšené nároky na čerpání sociálních dávek vyplácených zdravotně postiženým občanům vyrovnávajících jejich zdravotní handicap;

§          růst dávek na pořízení kompenzačních pomůcek pro zdravotně postižené z titulu nárůstu cen těchto pomůcek;

Vyplacené dávky musí být vykazovány pouze na výdajové položce 5410 – Sociální dávky a pouze na § 4179, § 4180, § 4199. Ve smyslu výkladu k rozpočtové skladbě je tato vazba jednoznačná a platí i opačně, tedy že na jmenovaných paragrafech rozpočtové skladby musí být vykazovány pouze dávky a nic jiného, tedy ani výdaje, které  s dávkami úzce souvisí, např. výdaje spojů. Pro zachycení vrácených prostředků za nesprávně vyplacené dávky je na těchto paragrafech přípustná příjmová položka 2229 – Přijaté vratky transferů j.n.

Dotace je zúčtovatelná a podléhá finančnímu vypořádání;

Jedná se o finanční zabezpečení pracovníků převedených k 1. 1. 2001 ze školských úřadů na odbory školství magistrátů měst Plzně, Brna, Ostravy a hl. města Prahy s působností okresního úřadu v rámci realizace I. fáze reformy územní veřejné správy (delimitace prostředků z kap. MŠMT na základě usnesení vlády č. 723 ze dne 19.7. 2000);

Dotace je určena pouze na částečnou úhradu neinvestičních výdajů pro jednotky požární ochrany sborů dobrovolných hasičů obcí.

 

2.    Ostatní dotace, které nelze předem přesně rozdělit do příslušných území a jejich příjemcům se uvolňují na základě splnění předem stanovených podmínek                                                                                                                                367 mil. Kč 

    Dotace je určena na úhradu nezbytných nákladů souvisejících s oceněním věcí, identifikací parcel a vymezením pozemků, které podléhají restituci;

Dotace je určena na úhradu některých věcných výdajů spojených  s   agendou vyplácení dávek státní sociální podpory pověřenými územními orgány (poštovné a poukázečné);

 Dotace  je  určena  na  realizaci  projektů  prevence  kriminality;

Jde o prostředky, které budou k dispozici obcím, jejichž zdrojová základna nebude reálně finančně schopna zabezpečit především provoz nadregionálních zařízení, např. ústavů sociální péče, dětských domovů, kojeneckých ústavů, příp. na provoz škol. zařízení, domovů důchodů apod. s přihlédnutím k 416. usnesení Senátu Parlamentu ČR z 20. schůze dne 29.6.2000.

Prostředky na řešení dofinancování provozních výdajů pro organizace zřizované obcemi jsou omezené. Jejich poskytnutí se předpokládá v návaznosti na individuální posouzení žádostí obcí. Opodstatněné žádosti obcí prokazující potřebu dofinancování a doložené vyjádřením příslušného OkÚ z hlediska  potvrzení o finančním příspěvku z vlastních zdrojů OkÚ v roce 2000, musí být předloženy na ministerstvo financí nejpozději do 31.3.2001. Při posuzování možnosti poskytnutí dotace ze státního rozpočtu bude MF postupovat dle stanovených kriterií, případné uvolnění dotace ze SR bude provedeno koncem 1. pololetí roku 2001;

 

3.      individuálně dotované stavby, systémové a ostatní dotace

            Pro organizace zřizované obcemi je vyčleněno 2 643 mil. Kč. Investiční dotace jsou především  směrovány  do oblasti zdravotnictví a školství.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky projednávala i snížení příspěvku na 1 žáka ve školství, na 1 místo ve vybraných zdravotnických zařízeních a snížení dotace na dopravní obslužnost pro autobusovou dopravu u magistrátních měst, které bylo zapracováno v návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2001. Ve svém usnesení 1324 požádala vládu, aby z kapitoly Všeobecná pokladní správa uvolnila pro tento účel částku 470 811 tis (dotace  - příspěvky tak budou  vráceny na úroveň roku 2000). Po projednání ve vládě budou prostředky na uvedené účely  uvolněny rozpočtovým opatřením.

 Hrubé výnosy daňových příjmů, na jejichž stanovené části se obce podílejí ve smyslu  § 4 odst. 1 písm. b) až f) zákona č. 243 /2000 Sb., o rozpočtovém určení daní ( daň z přidané hodnoty, daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, daň z příjmů fyzických osob  z podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti – bez 30 % plynoucích do obcí podle místa bydliště poplatníka, daň z příjmů právnických osob, daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou ) jsou na rok 2001 rozpočtovány ve výši 334,1 mld. Kč. Z toho část výnosu daní ve výši 20,59 %, která je příjmem obcí, činí 68,8 mld. Kč.

          Podíl jednotlivých obcí na příslušné části celostátního hrubého výnosu daní je stanoven vyhláškou Ministerstva financí zpracovanou v dohodě s Českým statistickým úřadem. Vyhláška stanoví procento, kterým se každá obec podílí na výnosu daní, jako poměr násobku počtu obyvatel obce podle bilance počtu obyvatel České republiky k 1. lednu běžného roku a koeficientu velikostní kategorie obce k součtu těchto násobků všech obcí v České republice. Koeficienty velikostních kategorií obcí jsou uvedeny v příloze zákona.

 Poprvé byla vyhláška vydána s účinností od 1. 1. 2001, ve Sbírce zákonů vyšla jako       č. 456 ze dne 14. prosince 2000. V návaznosti na zpracování aktualizované bilance počtu obyvatel České republiky bude každoročně k 1. září vydávána nová vyhláška.

        Procentem stanoveným každé obci vyhláškou vynásobí finanční úřady nejméně jedenkrát za měsíc celostátní hrubý výnos stanovených daní daný aktuálním stavem účtu příslušné daně, vypočtou tak podíl každé obce na každé dani a vypočtený podíl (pokud přesáhne 500 Kč – viz zákon) převedou na účet obce.

Při rozpisu účelové dotace na školství se postupuje podle stanovených kriterií a propočtových ukazatelů – na jednoho žáka ve výši 904,- Kč – a vychází se z údajů o počtech žáků k 30.9.1999, za školní rok 1999/2000. Počet dětí a žáků je vzat z výkazů MŠMT. Dotace nepodléhá finančnímu vypořádání.

Dotace – příspěvek na výkon státní správy obcemi v přenesené působnosti je pro okres stanovena v mil. Kč na 3 des. místa. Okresní úřady ji rozepisují na jednotlivé obce podle přílohy č. 8 zákona o státním rozpočtu na rok 2001 v hodnotách Kč. Proto příp. rozdíly promítne okresní úřad zaokrouhlením dotace u měst – příjemců největších hodnot dotací.

            Dotace na jednotky sboru dobrovolných hasičů – finanční prostředky na tyto účely jsou obsaženy v kapitole 380 – Okresní úřady a v kapitole VPS. Při poskytování prostředků se bude postupovat obdobně jako v roce 2000 s tím, že Ředitelství hasičského záchranného sboru  vydá ve spolupráci s Ministerstvem financí novou směrnici ”Zásady  o usměrňování věcné náplně dotace pro SDH obcí”. Věcný obsah směrnice bude stejný; realizací této směrnice budou pověřeni ředitelé územních odborů HZS krajů. Ti zpracují věcný rozpis dotace pro obce. GŘ HZS předá tento rozpis Ministerstvu financí v členění na okresy. Dotace pro JPO budou přiděleny prostřednictvím okresních úřadů, v případě hl. m. Prahy a měst Brno, Ostrava a Plzeň prostřednictvím kapitoly VPS. Směrnice bude vydána začátkem roku 2001.

Způsob převádění finančních prostředků ze státního rozpočtu (státních fondů) do rozpočtů obcí a krajů a do rozpočtů okresních úřadů v roce 2001

I. Základní charakteristika finančních vztahů            

Ze státního rozpočtu na rok 2001 budou ve vztahu k územním samosprávným celkům (obcím, krajům)  a okresním úřadům realizovány následující tři základní typy finančních vztahů: 

1.       Přímé finanční vztahy, které představují přímý tok peněžních prostředků mezi jejich poskytovatelem (příslušnou kapitolou státního rozpočtu) a rozpočtem konečného příjemce rozpočtových prostředků. Jedná se o výdaje státního rozpočtu rozpočtované v jednotlivých kapitolách státního rozpočtu (ústřední orgány státní správy, okresní úřady a v kapitole Všeobecná pokladní správa) pro územní samosprávné celky, okresní úřady a jimi zřízené organizace. Cestou přímého finančního vztahu budou zřizovány dotace (návratné finanční výpomoci) poskytované ze státních fondů (státní fondy jsou součástí veřejných rozpočtů). 

2.       Zprostředkované finanční vztahy, které představují tok peněžních prostředků realizovaný mezi jejich poskytovatelem (příslušnými kapitolami) a konečným příjemcem prostřednictvím kapitoly 380 - Okresní úřady.  Povinnost poskytování dotací ze státního rozpočtu do rozpočtů obcí  prostřednictvím kapitoly Okresní úřady je uložena v § 19 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb. 

3.       Vztahy programového financování, kterými jsou zabezpečovány toky peněžních prostředků na financování programů dle § 12 a násl. zákona č. 218/2000 Sb. Tyto finanční vztahy jsou realizovány mezi příslušnými správci programů (ústředními orgány státní správy) a příjemci těchto prostředků jako přímými účastníky programů. 

 Dotace a návratné finanční výpomoci na financování reprodukce majetku ve vlastnictví státu (zabezpečované organizačními složkami státu a příspěvkovými organizacemi zřízenými orgány státní správy) jsou čerpány prostřednictvím rozpočtových účtů vedených u České národní banky do výše limitů stanovených správcem programu (správcem rozpočtové kapitoly). Správce programu je povinen respektovat limity stanovené na financování programů v zákoně o státním rozpočtu. Dotace a návratné finanční výpomoci poskytované příspěvkovým organizacím lze rovněž poskytovat převodem z účtu poskytovatele na bankovní účet jejich příjemce.    

Dotace  a návratné  finanční výpomoci na  financování reprodukce majetku,  který není ve vlastnictví České republiky (a nebo se jedná o cílové řešení, kterým by byl přechod majetku z vlastnictví státu do vlastnictví krajů dle zákona č. 157/2000 v průběhu roku 2001)  jsou poskytovány prostřednictvím banky vybrané Ministerstvem financí.  U obcí a krajů budou vztahy programového financování realizovány prostřednictvím čerpacích účtů státního rozpočtu vedených u České spořitelny, a.s.; některé vybrané programy budou realizovány prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s.

 II. Rozpočty krajů 

           Nové kraje nebudou mít v roce 2001 žádný podíl na státních daních. Jejich finanční soběstačnost bude minimální (např. ze správních poplatků a podobných příjmů). Výdajový rozpočet krajů se bude během roku měnit, neboť v souladu se zákonem č. 157/2000 Sb.,          o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů, budou kraje přejímat do svého vlastnictví majetek z vlastnictví České republiky (k 1. 1. 2001 a v průběhu roku 2001).

            Do rozpočtů krajů budou v roce 2001 poskytovány:

a)       účelové neinvestiční dotace ze státního rozpočtu

            Tyto dotace jsou rozpočtovány ve státním rozpočtu (kapitole VPS) na úhradu vymezeného okruhu běžných výdajů krajských úřadů (např. na platy zaměstnanců, odměny zastupitelům, zákonné odvody na zdravotní a sociální pojištění a na ostatní provozní výdaje).

            Tyto dotace (návratné finanční výpomoci) ze státního rozpočtu budou krajům poskytovány formou přímých finančních vztahů.  

b)       účelové investiční dotace z rozpočtů  kapitol resortů

            Tyto dotace (návratné finanční výpomoci) ze státního rozpočtu budou krajům poskytovány z příslušných rozpočtových kapitol formou vztahu programového financování.            

III. Rozpočty okresních úřadů 

Z nového pojetí okresních úřadů, jako  organizačních   složek státu, vyplývají zásadní změny pro tok peněžních prostředků určených na jejich financování v roce 2001.

Okresní úřady nebudou své potřeby hradit svými příjmy. Budou zabezpečovat přímé financování jimi zřízených organizací (organizačních složek státu a příspěvkových organizací) a dále budou plnit funkci zprostředkovatele vztahu mezi státním rozpočtem a rozpočty obcí.

Okresní úřady budou plnit funkci 

a)       zprostředkovatele peněžních prostředků z příslušných kapitol státního rozpočtu ve vztahu k obcím; jedná-li se o peněžní prostředky přidělované do rozpočtů obcí podle jmenovitě stanovených kritérií s tím, že jsou určeny ke spotřebě na úrovni obcí (např. dotace na výkon státní správy, na domovy důchodců, na vybraná zdravotnická zařízení apod.),

b)       poskytovatele finančních prostředků ve vztahu k některým subjektům; konečnými příjemci peněžních prostředků nejsou jen obce, ale i jiné subjekty (např. zachování a obnova kulturních památek podle zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči).

IV. Rozpočty obcí

Rozpočty obcí jsou se státním rozpočtem na rok 2001  propojeny přímo formou dotací a nepřímo formou účasti na některých státních daních.

Forma podílu na státních daních je řešena zákonem č. 243/2000 Sb.  

Vztahy mezi státním rozpočtem a rozpočty obcí mají dle zákona č. 218/2000 Sb. charakter dotací ve smyslu § 19 zákona č. 218/2000 Sb. a nebo formu financování programů dle § 12 a násl. tohoto zákona: 

a)        podle § 19  odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb. se dotace ze státního rozpočtu do rozpočtů obcí poskytují zásadně prostřednictvím kapitoly Okresní úřady.Tyto dotace jsou součástí závazných ukazatelů státního rozpočtu okresních úřadů a nebo jsou pro obce rozpočtovány v kapitole Všeobecné pokladní správy. Hlavnímu městu Praze, městům Brno, Ostrava a Plzeň (tj. městům, která vykonávají funkce okresních úřadů) se dotace ze státního rozpočtu poskytují přímo z příslušných kapitol státního rozpočtu (s výjimkou školství, MŠMT má odchylný postup). 

Např. dotace obcím na ústavy sociální péče, domovy důchodců, školství, dopravní obslužnost, vybraná zdravotnická zařízení, výkon státní správy, jednotky sboru dobrovolných hasičů, sociální dávky jsou pro rok 2001 narozpočtovány v kapitole okresní úřady. Stejné dotace pro magistrátní města Praha, Brno, Ostrava, a Plzeň jsou obsaženy v kapitole VPS. 

Další dotace pro obce např. na pozemkové úpravy, prevenci kriminality jsou vyčleněny v kapitole VPS. Uvolňovány budou v průběhu roku prostřednictvím kapitoly Okresní úřady. 

b)        podle § 12 a násl. zákona č. 218/2000 Sb. budou peněžní prostředky státního rozpočtu (kapitol resortů, Všeobecné pokladní správy) poskytovány obcím formou čerpacích účtů státního rozpočtu vedených u České spořitelny, a. s. (příp. ČMZRB, a. s.) do výše stanoveného limitu.

Jedná se především o investiční dotace obcím, které jsou rozpočtovány v kapitolách resortů (program politiky bydlení, program výstavby a technické obnovy vodovodů a úpraven vod, kanalizací a ČOV, program výstavby a technické obnovy silniční sítě statutárních měst, program obnovy venkova aj.) a v kapitole VPS (program výstavby a technické obnovy zdravotnických a školských zařízení).

V tomto případě budou finanční vztahy realizovány bez zprostředkovatelské role okresního úřadu.

Úplný přehled základních finančních toků ze státního rozpočtu na rok 2001 a státních fondů do rozpočtů územních samosprávných celků a okresních úřadů včetně grafického znázornění je uveden v příloze usnesení vlády č. 1218 ze dne 4. prosince 2000.

 

2. Informativní sdělení k právní úpravě účinné od 1. ledna 2001

čj.: 221/110 588/2000 – ref. JUDr. R. Vilhelmová 

            Dnem 1. ledna 2001 nabývá účinnosti zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Podle § 51 odst. 1 tohoto zákona dojde uvedeným dnem k přeměně dosavadních státních rozpočtových organizací zřízených zvláštním právním předpisem, včetně ministerstev a jiných správních úřadů a orgánů státu, hospodařících s rozpočtovými prostředky, státních rozpočtových organizací zřízených popřípadě řízených ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady, jakož i Úřadu pro ochranu osobních údajů, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Správy úložišť radioaktivních odpadů na organizační složky státu bez právní subjektivity. Vedoucí těchto organizačních složek státu a další pověření zaměstnanci v těchto organizačních složkách budou v rámci postupů upravených cit. zákonem jednat přímo jménem státu a zaměstnanci v organizačních složkách státu budou zaměstnanci státu. Organizační složky státu budou příslušné hospodařit s majetkem státu a závazky z jejich činnosti budou přímo závazky státu.

            Vedle organizačních složek státu budou nadále existovat státní organizace jako právnické osoby (§ 54 až 56 zák.), které sice rovněž budou příslušné hospodařit s majetkem státu podle zák. č. 219/2000 Sb., budou však při tom jednat svým vlastním jménem a samy ponesou odpovědnost za závazky ze své činnosti. K těmto státním organizacím budou patřit především dosavadní příspěvkové organizace zřízené ústředními orgány a okresními úřady, popř. školskými úřady, státní podniky, státní fondy, Konsolidační banka Praha, Fond dětí a mládeže. Zaměstnanci ve státních organizacích budou nadále v pracovním poměru vůči státní organizaci.

            Z uvedeného vyplývá, že se změnami vyplývajícími z přechodného ustanovení § 51 odst. 1 zákona je třeba počítat mimo jiné u všech dosavadních správních úřadů (orgánů státní správy), neboť jednoznačně spadají do okruhu státních organizací dotčených přeměnou na organizační složky státu. Nutno podotknout, že i do budoucna zákon č. 219/2000 Sb. klasifikuje správní úřady výlučně jako organizační složky státu (srov. § 3 odst. 1).  

Pokud jde o finanční hospodaření organizačních složek státu jakožto specifickou oblast hospodaření s majetkem státu, bude tato oblast s účinností od 1. ledna 2001 regulována zvláštním právním předpisem, t.j. zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů.           

Dopady nové zákonné právní úpravy obsažené v zákonech č. 218/2000 Sb. a č. 219/2000 Sb. je třeba v rámci jednotlivých resortů zohlednit. V konkrétních případech se výše uvedené změny budou týkat i těch dosavadních správních úřadů, jejichž způsob financování není stávajícími právními předpisy dostatečně nebo vůbec řešen a kde tedy  v důsledku absence pozitivní právní úpravy došlo k založení takového způsobu finančního hospodaření, který odpovídá finančnímu hospodaření příspěvkových organizací. (srov. např. Správa Národního parku České Švýcarsko, zřízená zákonem jako správní úřad a současně ”zřízená” jako příspěvková organizace ve smyslu dosavadních rozpočtových pravidel; obdobně dosavadní Český metrologický institut, definovaný původně jako hlavní odborný orgán státní metrologie, který byl jako takový podle zákona zřízen Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, byl posléze zákonem vymezen jako orgán státní správy, ale rovněž hospodaří jako příspěvková organizace). I tyto správní úřady (orgány státní správy) tedy s účinností od 1. ledna 2001 budou organizačními složkami státu se všemi z toho vyplývajícími důsledky.

 

3. Postavení dosavadních rozpočtových organizací

čj.:  124/126 408/2000  - ref.  ing. R. Kotrba 

            Ke změně právního postavení státních rozpočtových organizací, jejichž zřizovateli jsou okresní úřady, po nabytí účinnosti zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, sdělujeme: 

            Státní rozpočtové organizace, které byly zřízeny okresními úřady se transformují přímo ze zákona (§ 51) na organizační složky státu. Pokud byly účetními jednotkami, zůstávají jimi i nadále. Jsou tedy příslušnými hospodařit s majetkem státu. 

            Z uvedeného vyplývá, že není třeba vydávat novu zřizovací listinu pro organizační složku státu transformovanou podle § 51 citovaného zákona, měnit IČO, uzavírat nové pracovní smlouvy ani si opatřovat nová razítka pro účely jednání jménem státu. Dosavadní razítka nadále budou označovat pouze konkrétní organizační složku státu, zatímco skutečnost, že jednajícím subjektem (účastníkem smlouvy apod.) je stát, bude muset vždy výslovně vyplývat z obsahu samotného právního úkonu. 

            K dotazům ohledně právních účinků § 51 odst. 2 citovaného zákona uvádíme: 

            Pokud si státní rozpočtová organizace, která se transformuje na organizační složku státu (nikoliv však okresní úřad), sama zřídila v minulosti (přede dnem nabytí účinnosti citovaného zákona) státní rozpočtovou organizaci nebo státní příspěvkovou organizaci, pak takto zřízená organizace se stane vnitřní organizační jednotkou organizační složky státu (tj. té transformované bývalé státní rozpočtové organizace, která byla zřizovatelem). Tyto případy budou zřejmě zcela výjimečné, jak však přímo z dikce zákona vyplývá, citované ustanovení se netýká státních rozpočtových organizací zřízených okresními úřady.

 

4. Změny v poskytování údajů z katastru nemovitostí

čj.:   124/112 695/2000 – ref. Mgr. Sabová 

Ode dne 1. září 2000 mohou být podle ustanovení § 22 odst. 4 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, bezúplatně předávány údaje katastru nemovitostí   jiným orgánům, jen pokud  právní předpis stanoví povinnost katastrálních  úřadů předávat jim tyto  údaje. K žádosti o sdělení jak v těchto případech postupovat, neboť s výdaji tohoto typu není v rozpočtu uvažováno, sdělujeme: 

V souladu s ustanovením § 2 zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, jsou předmětem poplatků úkony spojené  s činností správních orgánů,   které   jsou  vymezeny  v sazebníku správních  poplatků.  Sazebník  je uveden v příloze k tomuto zákonu. Podle § 9 odst. 1 písm. a)  tohoto zákona jsou od těchto poplatků osvobozeny státní orgány.  

Okresní úřad je podle § 1 odst. 1 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, správním úřadem, vykonávajícím státní správu ve správních obvodech.

Podle § 22 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), katastrální úřad na požádání vyhotoví ze souboru geodetických  informací a   ze souboru  popisných informací  výpis, opis nebo kopii, jakož i identifikaci parcel.

Na tyto úkony katastrálních úřadů, se vztahuje zákon č. 368/1992 Sb., a jsou vymezeny v položce 103 sazebníku. Od hrazení těchto správních  poplatků je okresní úřad, jako správní úřad vykonávající státní správu, osvobozen.

Údaje  katastru se v souladu s § 22 odst. 4 zákona č. 344/1992 Sb. poskytují  i  v jiné  formě stanovené prováděcím  právním  předpisem.  Pokud  právní předpis stanoví povinnost katastrálních  úřadů předávat tyto  údaje jiným orgánům, děje se tak bezúplatně. Současně je u tohoto ustanovení pouze příkladmý výčet některých právních předpisů, ze kterých tato povinnost pro katastrální úřady vyplývá.

Je zde např. uveden zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších právních předpisů. Podle § 12 tohoto zákona jsou  orgány  státní správy lesů k zajištění přehledu o  pozemcích určených k  plnění funkcí lesa  v  obvodu  své  působnosti  oprávněny využívat bezplatně údajů katastru nemovitostí. Podle § 47 odst. 1 písm. a) tohoto zákona je orgánem státní správy lesů okresní úřad.

Dále je uveden odkaz na vyhlášku č. 98/1992 Sb., o způsobu úhrady nákladů pozemkových úprav státem, přičemž podle § 11 zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, okresní pozemkové úřady jsou samostatné referáty okresních úřadů, které mimo jiné rozhodují o pozemkových   úpravách   a  organizují  jejich provádění, případně je samy provádějí. 

Podle našeho názoru by si sám okresní úřad měl podrobně zmapoval svou působnost a to zejména i s ohledem na ust. § 8 odst. 1 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, podle kterého okresní úřad vykonává státní správu ve věcech, které stanoví zvláštní zákony. Lze se totiž domnívat, že všechny oblasti působnosti okresního úřadu jsou řešeny tak, že potřebné poskytování údajů z katastru nemovitostí je bezúplatné.

Ke sdělení, že s výdaji tohoto typu, tedy na  úhradu údajů poskytovaných podle § 22 odst. 4 katastrálního zákona, není v rozpočtu OkÚ uvažováno, jsme nuceni konstatovat, že zákon č. 120/2000 Sb., kterým byl katastrální zákon novelizován, je platný od 10. května 2000, tedy byl platný již v době, kdy OkÚ připravoval a následně v srpnu t. r. uplatňoval své  požadavky při sestavování návrhu státního rozpočtu na rok 2001.

 

5. Financování bezpečnosti silničního provozu okresními úřady v roce 2001

čj.: 124/10 509/2001 – ref. ing. V. Dědková 

            V § 124 písm. m)  zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, je stanovena působnost okresních úřadů v provádění prevence v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. 

            Vzhledem ke stanovené zákonné povinnosti uložené okresním úřadům mohou  být v roce 2001 hrazeny z kapitoly státního rozpočtu č. 380 - Okresní úřady výdaje související s činností na úseku prevence v oblasti bezpečnosti silničního provozu dle citovaného zákona.  

 

6. Hospodaření rozpočtových organizací zřízených městem podle zákona č. 576/1990 Sb.

čj.: 124/128 131/2000 – ref. Mgr. Sabová 

V souladu s ustanovením § 41 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, se dosavadní rozpočtové organizace zřízené před účinností tohoto zákona (tj. podle zákona č. 576/1990 Sb., rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů) stávají ke dni 1.1.2001 organizačními složkami obce, na které se plně vztahují ustanovení § 24 – 26 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. 

            Pokud obec rozhodne o změně rozpočtové organizace zřízené podle dříve platné právní úpravy na organizaci příspěvkovou a tuto změnu provede až v průběhu roku 2001, dojde ze zákona od 1.1.2001 ke změně stávající rozpočtové organizace na organizační složku obce, na kterou se až do její   přeměny na příspěvkovou organizaci, budou  rovněž vztahovat ustanovení § 24 – 26 zákona č. 250/2000 Sb.

 

7. Členství příspěvkové organizace v bytovém družstvu

čj.: 124/111 512/2000 – ref. Mgr. Sabová

            K dotazu, zda Okresní nemocnice, která je příspěvkovou organizací zřízenou okresním úřadem, může být členem bytového družstva, sdělujeme: 

            Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, který nabyl účinnosti dnem 1.1.2001, upravuje způsoby a podmínky hospodaření s majetkem České republiky  (dále jen ”stát”), vystupování státu v právních vztazích, jakož i postavení, zřizování a zánik organizačních složek státu. 

            V souladu s ustanovením § 54 citovaného zákona, státní příspěvkové organizace zřízené podle § 31 zákona č. 576/1990 Sb., rozpočtová pravidla republiky, ve znění pozdějších předpisů, okresními úřady, které ve vztahu k majetku státu (§ 8) dosud vykonávaly právo hospodaření podle § 761 odst. 1 obchodního zákoníku jsou právnickými osobami a hospodaří s majetkem (§ 8) . Přitom se řídí zvláštními právními předpisy a těmi ustanoveními tohoto zákona, která se vztahují na organizační složky státu příslušné hospodařit s majetkem podle § 9. 

            Ze shora uvedeného jednoznačně vyplývá, že na státní příspěvkové organizace  vztahuje v plném rozsahu ustanovení § 30 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., podle kterého se příspěvková organizace nemůže zúčastnit založení družstva ani do něj vstoupit anebo členství v něm nabýt převodem.

 

8. Lhůta pro zápis příspěvkových organizací územních samosprávných celků do obchodního rejstříku

čj.: 124/102 515/2000 - ref. JUDr. L. Šiktancová 

Podle § 27 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, se každá příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je obec či kraj, musí nově zapsat do obchodního rejstříku. Návrh na zápis podává její zřizovatel. 

Týká se to všech příspěvkových organizací v působnosti obcí a nově vzniklých krajů. Tato povinnost se vztahuje na ty příspěvkové organizace, jejichž zřizovateli již dosud jsou obce a také na ty, k nimž funkci zřizovatele získají kraje např. uplatněním zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky  do majetku krajů.

Vzhledem k tomu, že uplatněním zákona č. 157/2000 Sb. a zákona č. 250/2000 Sb. dojde ke změnám v organizaci hospodářství územních samosprávných celků a s ohledem na to, že pro tyto změny dává ustanovení § 41 zákona č. 250/2000 Sb. časový prostor do 30. 6. 2001, souhlasí Ministerstvo financí s tím, aby  o příspěvkových organizacích, které budou existovat k datu 30. 6. 2001, podal návrh na zápis do obchodního rejstříku zřizovatel nejpozději do 15.7.2001. 

Návrh na zápis příspěvkových organizací, které vzniknou po 30. 6. 2001, podá zřizovatel vždy nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy taková organizace vznikla. Přejímá se tak lhůta uvedená v § 27 odst. 4 zákona  pro údaje do evidence příspěvkových organizací vedené v Ústředním věstníku České republiky.

 

9. Dotace ze státního rozpočtu na společensky účelná pracovní místa zřizovaná příspěvkovou organizací obce

čj.: 124/106 896/2000 – ref.   Mgr. Sabová 

            K  žádosti o stanovisko k poskytování finančních prostředků úřadem práce zaměstnavateli v souvislosti se zřizováním společensky účelných pracovních míst, a to s ohledem na novou právní úpravu obsaženou v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, sdělujeme: 

            V souladu s ustanovením § 28 odst. 6 zákona č.250/2000 Sb. rozpočet zřizovatele zprostředkovává vztah příspěvkové organizace ke státnímu rozpočtu.  

Z dikce tohoto ustanovení jednoznačně vyplývá, že dotaci, kterou v souladu s ust. § 5 zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 35/1997 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně  prospěšných prací, poskytuje zaměstnavateli, jímž je v tomto případě příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem (obcí),  úřad práce cestou jeho zřizovatele. 

Dotaci, ale i další finanční prostředky stanovené v § 2 odst. l vyhlášky č. 35/1997 Sb., na zřizování účelných pracovních míst, úřad práce poskytuje zaměstnavateli na základě s ním uzavřené písemné dohody. V dohodě je třeba zakotvit ustanovení, že finanční prostředky, poskytované zaměstnavateli na zřízení účelných pracovních míst budou tomuto zaměstnavateli zaslány prostřednictvím rozpočtu jeho zřizovatele.

Nejedná se tedy o to, že příjemcem finančních prostředků je zřizovatel, ale že cestou rozpočtu zřizovatele jsou konkrétní přesně účelově určené finanční prostředky zaslány zaměstnavateli, kterým je jím zřízená příspěvková organizace. Zřizovatel, jehož cestou jsou finanční prostředky zaměstnavateli zaslány, nemůže tyto prostředky použít pro jiný účel, než pro který jsou dohodou učeny. Stejně tak je třeba v dohodě zakotvit, že v případě vrácení poměrné části poskytnuté dotace jsou tyto finanční prostředky vráceny poskytovateli dotace rovněž cestou rozpočtu jeho zřizovatele. 

V konečném důsledku jde o to, aby zřizovatel, který ze svého rozpočtu poskytuje své příspěvkové organizaci příspěvek na její provoz  (§ 28 odst. zákona č. 250/2000 Sb.), a  kterému podle ustanovení § 27 odst. 5 zákona č. 250/2000 Sb., přísluší kontrola jejího hospodaření, měl přehled o přijatých prostředcích své příspěvkové organizace.

  

10. Závodní stravování u obcí a krajů

čj.: 281/119 359/2000 – ref. ing. Libnarová 

            Nařízení vlády č. 137/1989 Sb., o závodním stravování, se na obce vztahovalo do 1. 1. 2001. K tomuto datu je zrušena vyhláška č. 205/1991 Sb., o hospodaření s rozpočtovými prostředky, která tuto povinnost obcím ukládala v § 49.

            Samostatná úprava financování závodního stravování pro obce není. Po 1. 1. 2001 je jedinou právní úpravou závodního stravování pro obce § 140 odst. 1 a 2 zákoníku práce. 

            Nařízení  vlády č. 137/1989 Sb., o závodním stravování, se nevztahuje ani na kraje, neboť tímto nařízením se může řídit výhradně závodní stravování  zaměstnanců zaměstnavatelů vymezených v čl.VI.  zákona č. 74/1994 Sb.

 

11. Schvalování rozpočtových opatření obce

čj.: 124/112 696/2000 – ref. Mgr. Sabová

           K žádosti o stanovisko k dotazu, zda může zastupitelstvo obce svěřit obecní radě část své pravomoci schvalovat rozpočtová opatření, sdělujeme: 

            Podle ustanovení § 36 odst. 2 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, mohlo obecní zastupitelstvo podle místních podmínek svěřit obecní radě část své pravomoci schvalovat rozpočtová opatření. 

            Vymezení rozpočtových opatření je obsaženo v § 36  vyhlášky č. 205/1991 Sb., o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu České republiky a o finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací, ve znění pozdějších předpisů. 

            Zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), byl zrušen zákon č. 367/1990 Sb., v platném znění. Tento nový zákon již neumožňuje zastupitelstvu obce svěřit obecní radě část své pravomoci schvalovat rozpočtová opatření. Podle našeho názoru tedy již od nabytí účinnosti tohoto nového zákona, tj. od 12.11.2000, nemůže zastupitelstvo obce část této své pravomoci svěřit obecní radě a dokonce by je mělo, pokud podle dříve platného právního předpisu obecní radě tyto pravomoci svěřilo, dnem 12.11.2000 radě obce odejmout.

            V zákoně č. 367/1990 Sb., o obcích, ve znění pozdějších právních předpisů, rovněž nebylo v ustanovení § 36 odst. 1 výslovně uvedeno, že obecnímu zastupitelstvu je vyhrazeno provádět rozpočtová opatření. To, že provádění rozpočtových opatření je vyhrazeno obecnímu zastupitelstvu však jednoznačně   vyplývá z dikce § 36 odst. 2. 

            V souladu s ustanovením § 84 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti obce a je mu mimo jiné vyhrazeno schvalovat rozpočet obce (§ 84 odst. 2). Oproti tomu je rada obce toliko výkonným orgánem obce v samostatné působnosti a za její výkon odpovídá zastupitelstvu obce.  

            Dnem 1. 1. 2001 nabyl účinnosti zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Podle § 12 odst. 2 orgány územního samosprávného celku projednávají svůj rozpočet při jeho schvalování v třídění podle rozpočtové skladby tak, aby schválený rozpočet vyjadřoval závazné ukazatele, jimiž se mají povinně řídit výkonné orgány územního samosprávného celku při hospodaření podle rozpočtu, právnické osoby zřízené nebo založené v působnosti územního samosprávného celku při svém hospodaření, další osoby, které mají být příjemci dotací nebo příspěvků z rozpočtu.

            Po schválení rozpočtu v zastupitelstvu územního samosprávného celku se neprodleně provádí jeho rozpis, jehož součástí je sdělení závazných ukazatelů těm subjektům, které jsou povinny se jimi řídit.

            Rozpočet může být po jeho schválení změněn pouze z důvodů taxativně vymezených v § 16 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., a to rozpočtovým opatřením vymezeným v § 16 odst. 3 tohoto zákona.

            Závazné ukazatele vyjádřené v rozpočtu obce tedy jsou závaznými pro všechny subjekty uvedené § 12 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb. a případné rozpočtové opatření je výhradně v pravomoci zastupitelstva obce, kterému je vyhrazeno schvalovat rozpočet obce, přičemž i zastupitelstvo obce je při provádění rozpočtového opatření vázáno v rozpočtu schválenými závaznými ukazateli. Pokud by ale šlo o změnu těch údajů schváleného rozpočtu, které nemají povahu závazných ukazatelů, mohou se rozpočtovým opatřením měnit v působnosti těch orgánů ÚSC, které plnění rozpočtu zabezpečují.

 

12. Převod majteku mezi dobrovolnými svazky obcí a obchodní společností

čj.: 124/112 364/2000 – ref. JUDr.Melion, Mgr. Sabová 

1) Působnost dobrovolných svazků obcí je založena  zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích    (obecní zřízení), a jejich hospodaření je upraveno zákonem č. 250/2000 Sb., o   rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, který nabude účinnosti dnem 1. 1. 2001. 

Spolupráce obcí při jejich ekonomickém soužití se může uskutečňovat zejména prostřednictvím dobrovolných svazků obcí. V případě, že jde o takovou spolupráci, při které má vzniknout nová obchodní společnost typu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, není vhodné, aby jednotlivé obce takovou obchodní společnost zakládaly zprostředkovaně, totiž pomocí dobrovolného svazku obcí. Je to však možné, avšak vytvářejí se tak složité právní vztahy. Dobrovolný svazek obcí hospodaří podle § 38 zákona č. 250/2000 Sb. pouze s majetkem, který ze svého vlastního majetku do něho vložily jeho členské obce podle stanov svazku obcí (§ 50 zákona č. 128/2000 Sb.) a dále ještě s majetkem, který svazek získal svou vlastní činností. Ale i tento majetek je svým způsobem v ”podílovém spoluvlastnictví” členských obcí. To pro případ, že by mělo při zániku dobrovolného svazku obcí dojít k jeho rozúčtování.

2) V žádném případě nelze použít pojmu ”vlastnictví” k majetku dobrovolného svazku obcí, jde pouze o správu toho majetku, který byl dobrovolnému svazku obcí svěřen členskými obcemi. Jeho vlastnictvím také není majetek získaný jeho vlastní činností, jestliže se má rozdělit na členské obce při zániku dobrovolného svazku obcí.

3) Pokud se dobrovolný svazek obcí stane zakladatelem společnosti s ručením omezeným jako samostatné právnické osoby ve smyslu obchodního zákoníku, vystupuje v roli zakladatele, pouze má-li k tomu potřebné zmocnění členských obcí.

            Podle zákona o obcích patří do samostatné působnosti zastupitelstva obce mimo jiné také pravomoc vkládat  majetek ve vlastnictví obce do jiné právnické osoby (§ 84 a § 85). To proto, že jinak by mohlo dojít k ”vytunelování” vlastnictví obcí, jestliže by o jejich majetku rozhodoval svazek obcí. Proto také všechny další obchodní společnosti, ať již jde o akciovou společnost či společnost s ručením omezeným, jsou vlastně jen pověřenými správci toho majetku, který na ně převedly členské obce,a to i v tom případě, že to zprostředkoval jimi zřízený dobrovolný svazek obcí, avšak vždy jen na základě takového majetkoprávního rozhodnutí, které je vyhrazeno jen obecnímu zastupitelstvu podle zákona č. 128/2000 Sb.

            V žádném případě také nelze mluvit o vlastnickém právu takové společnosti s ručením omezeným, která vznikla zprostředkovaně pomocí dobrovolného svazku obcí, neboť dobrovolný svazek obcí není subjektem vlastnického práva, je pouze správcem majetku členských obcí, tedy nikoli jeho vlastníkem. Nemůže proto zakládat vlastnická práva těch obchodních společností, které založil. Má-li dojít k vlastnickému právu obchodní společnosti k majetku ve vlastnictví obcí, může k tomu dojít jen tehdy, jestliže takový majetek do vlastnictví obchodní společnosti vložily samotné obce.

            Z uvedeného vyplývá, že společnost s ručením omezeným založená dobrovolným svazkem obcí nenabývá do svého vlastnictví žádný majetek, jelikož tato společnost byla založena  nikoliv obcemi, ale dobrovolným svazkem obcí.

4) Podle dřívější právní úpravy, obsažené v zákoně č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, obec mohla na svazek převést svůj majetek včetně finančních prostředků jen v rozsahu, který sloužil k vykonávání činností, jež na svazek přenesla. Svazek mohl zakládat právnické osoby k plnění úkolů, pro které byl vytvořen. Pokud tedy svazek založil společnost s ručením omezeným podle této právní úpravy a do této společnosti vložil majetek na něj převedený členskými obcemi, je třeba aby tento majetek popřípadě nový majetek vzniklý z činností společnosti s ručením omezeným byl na základě rozhodnutí valné hromady převeden do vlastnictví nikoliv dobrovolnému svazku obcí, který jej do obchodní společnosti vložil, ale do vlastnictví jeho členských obcí. Tím bude vyhověno nové právní úpravě platné od 1.1.2001.

 

13. Zřizování organizačních složek podle zák. č. 250/2000 Sb.

čj.: 124/121 811/2000 - ref. JUDr. Melion 

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, nepřipouští jiné formy hospodářského využívání majetku ve vlastnictví města městskými organizacemi, než jaké jsou uvedeny v ust. § 23 citovaného  zákona. 

 Pro činnosti, kterými jsou např. údržba města, kino, knihovnu, penziony, školní jídelny či městská policie, se zjevně ze zákonem vymezených možností hodí nejlépe forma organizační složky. Snad jen pro školní jídelnu přichází v úvahu při jejím sloučení s tou školou, s níž je nejvíce spjata, ještě forma právně subjektivizované příspěvkové organizace.

 Námitka, že tyto činnosti zvládá obecní úřad po stránce účetní sám a že pro ně netřeba zřizovat běžné účty u banky, není podstatná. Zákon umožňuje v ust. § 25 odst. 3 a 4 a v § 26 písm. g) a h), aby zřizovatel organizační složky sám podle místních podmínek určil rozsah její odpovědnosti za její finanční hospodaření na rozdíl od úkolů, které k tomu dává svému obecnímu úřadu. Jestliže se např. organizační složka může obejít dokonce i bez peněžních záloh v hotovosti (což by ale bylo dosti podivné např. u školního stravování, ale i u většiny uvedených činností), nemusela by vést peněžní deník, jestliže by žádné vlastní peněžní operace neprováděla.

 V každém případě je ale nutné, aby alespoň pro správu majetku a pro vymezení odpovědnosti za něj, vydal zřizovatel pro tuto činnost zřizovací listinu a v ní konkrétně vymezil odpovědnost za majetek obce v souladu s  § 26 citovaného  zákona.

             Formulace § 23 odst. 1 citovaného zákona, kde se uvádí, že obec ”může” zřizovat organizační složku podle písm. a) se váže též k variantám uvedeným pod písm. b), c) a d).

 Obec si může podle místních podmínek zvolit některé nebo použít všechny varianty možného uspořádání svého hospodaření. Nemusí mít žádnou organizační složku, jestliže nemá žádný takový majetek, který by jí svěřila (např. velmi malá obec), anebo naopak, jestliže využívá jiné možné formy péče o svůj majetek  uvedené v § 23 citovaného zákona.      

 

14. Podnikatelská činnost dobrovolných svazků obcí

čj.: 124/129 381/2000 – ref. JUDr. M. Melion

Podle ustanovení § 50 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, mohou být předmětem   činnosti dobrovolných svazků obcí mimo jiné také takové činnosti, které naplňují znaky ”podnikatelské činnosti”. V § 2  Obchodního zákoníku, se podnikáním rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.

Např. správu lesního majetku, nebo provoz lomů, pískoven  apod. je rozhodně nutno považovat za ”podnikání”.

Podle ustanovení 6 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, se ukládá územním samosprávným celkům sledovat podnikatelskou činnost účetně mimo rozpočtové příjmy a výdaje. Tato povinnost se v tomto ustanovení sice výslovně neukládá též dobrovolným svazkům obcí. Platí však obecný princip uvedený v § 1 odst. 2 cit. zákona, že se jeho ustanoveními řídí také hospodaření dobrovolných svazků obcí (leda, že by zákon stanovil jinak – ale to se v tomto vztahu nestalo).

Z toho vyplývá, že nic nebrání tomu, aby dobrovolný svazek obcí rovněž používal – stejně jako obce – účty účtových tříd 5 a 6. Lze naopak považovat za nutné, aby je používal vždy, jestliže se věnuje podnikání.

 

15. Osvědčování výherních hracích přístrojů (VHP)

čj.: 601/8 850/2001 – ref. J. Pangerl

Osvědčováním provozuschopnosti VHP podle zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, je Ministerstvem financí pověřen Elektrotechnický zkušební ústav, s. p., autorizovaná osoba, Pod Lisem 129, 171 02  Praha 71.

Tento orgán s cílem zvýšit ochranu svých výstupních listin, t. j. Osvědčení o provozuschopnosti VHP a Výpisu osvědčení, který v povolovacím řízení nahrazuje Osvědčení, zavedl na nově vydávaných listinách následující změny a úpravy:

1.      Změny Osvědčení a Výpisu osvědčení.

a)                   nový vzor papíru, na nichž jsou dokumenty vydávány

b)                   barevný potisk dokumentů je pouze na přední straně dokumentů, zadní strana je bílá

c)                   odlišné barvy a odstíny podkladu pro dokumenty oproti minulosti

- žlutá barva                  - nejvyšší výhra z jedné hry 300,- Kč

- oranžová barva          - nejvyšší výhra z jedné hry 750,- Kč

- modrá barva               - nejvyšší výhra z jedné hry 50 000,- Kč

- fialová barva               - nejvyšší výhra z jedné hry : 50 000,- měnových jednotek

d)                               kulatý hologram, který se nachází v pravé horní části dokumentů

e)                               formát Výpisu osvědčení je A4, místo původního A6

f)                                 Výpis osvědčení je opatřen podpisem, nebo faksimilií podpisu ředitele EZÚ.

 

Změny platí od 1.1.2001

 

 1.      Nové kulaté razítko

Razítko používá malý státní znak jako předchozí razítka a obsahuje tyto změny:

a)      v části nad znakem byla u jména Elektrotechnického zkušebního ústavu doplněna zkratka s.p.

b)      v části pod znakem bylo sídlo ”v Praze” nahrazeno adresou ”Pod Lisem 129, 171 02 Praha 71”

c)      číslo razítka pod znakem, je nyní doplněno lipovým listem uprostřed dvou čísel.

 

Razítko se používá od 18.10. 2000.

 

Osvědčení a Výpisy osvědčení, které byly vydány před uvedeným datem zůstávají v platnosti do data na nich uvedeného.

Cílem uvedených změn je snaha o zvýšení ochrany výstupních listin.

Žadatelé o Osvědčení výherních hracích přístrojů jsou o změnách informováni i přímo od EZÚ.

 

16. Zřízení domova důchodců jako společnosti s ručením omezeným a možnost poskytnutí dotace ze státního rozpočtu

čj.: 121/94 169/2000 - ref. Ing. Jaroslava Pavlíková

Zákon o rozpočtových pravidlech územních orgánů (tj. obcí a krajů) č. 250/2000 Sb., upravuje druhy organizací, které mohou obce a kraje zřizovat. Od roku 2001 může tedy obec k výkonu svých působností a k plnění z nich vyplývajících úkolů zřizovat taková zařízení, která nebudou právnickou osobou, ale budou pouze jeho vlastní vnitřní organizační složkou. Může také zřídit příspěvkové organizace jako v zásadě neziskové právnické osoby, obecně prospěšnou společnost, popř. založit pro ziskové činnosti některou, právními předpisy přípustnou obchodní společnost. Nemohou se sdružovat podle předpisů o sdružování občanů.

Domníváme se, že zajišťování péče o staré a zdravotně postižené občany nepatří do oblasti služeb s cílem dosažení zisku. Provozování domova důchodců jako společnosti s ručením omezeným, tedy ve smyslu obchodního zákoníku společnosti za účelem podnikání a dosažení zisku, se nám nejeví v této oblasti jako vhodné.

Při posuzování nároků obcí na státní dotace poskytované na 1 lůžko v domovech důchodců a ústavech sociální péče v roce 2001 se vycházelo z dosud uplatňovaného postupu. Příjemci těchto dotací poskytovaných v rámci finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí budou příspěvkové organizace nebo organizační složky obce, tedy organizace ve své podstatě ”neziskové”. Ministerstvem financí jsou tyto dotace poskytovány ve smyslu § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech pouze pro jimi zřizované a provozované domovy důchodců a specializované ústavy sociální péče.

Na žádné dotace není právní nárok. Tato dotace zůstává doplňkovým a přísně účelovým příspěvkem ze státního rozpočtu, kterým stát vyjadřuje podporu spolupodílet se na profinancování společensky prospěšných služeb, jejichž zajištění je v působnosti obcí.

Pokud si obec zřídí k poskytování sociální péče např. zmiňovanou společnost s ručením omezeným, měla by být realizována z jejich vlastních zdrojů nebo jiných zdrojů, nikoliv z dotací poskytovaných dle § 7 odst. 1 písm. c) rozpočtových pravidel. Pokud jde o financování této činnosti provozované nestátními subjekty, pak mohou být podporovány ze státního rozpočtu, a to prostřednictvím věcně příslušného resortu ve smyslu příslušných ustanovení § 7 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.

Smyslem přijatého postupu je zachování transparentnosti toků finančních prostředků ze státního rozpočtu a případně zamezení dvojího financování ze státního rozpočtu.

 

17. Pojištění za škodu při výkonu povolání

čj.: 125/113 591/2000 – ref. Ing. H. Štarková

    Ustanovení § 70 odst. 2 a 4 zákona č. 218/2000 Sb. jednoznačně stanoví, ve kterých případech a za jakých podmínek může příspěvková organizace uzavřít pojištění. Podle těchto ustanovení může příspěvková organizace vždy pojistit pouze majetek České republiky, se kterým hospodaří. Dále může uzavřít i jiné pojištění, stanoví-li tak zvláštní zákon.

    Pokud se tedy nebude jednat o majetek České republiky, se kterým příspěvková organizace hospodaří, nebo pokud zvláštní zákon nestanoví, že státní příspěvková organizace musí nebo může uzavřít pojištění pro jiný případ, pak příspěvková organizace pojištění uzavřít nesmí.  Pokud  by  tak  učinila, pak by placení pojistného, které by tedy bylo uzavřeno v rozporu s § 70 zákona č. 218/2000 Sb., bylo  porušení rozpočtové kázně ve smyslu ust. § 44 odst. 1 písm. a) zákona č. 218/2000  Sb.

    Vzhledem k tomu, že žádný zákon zatím neřeší pojištění odpovědnosti za škodu při výkonu hlavní činnosti ve zdravotnických zařízeních, která jsou příspěvkovými organizacemi zřizovanými okresním úřadem, nesmí tedy příspěvková organizace toto pojištění uzavřít.

            Pokud  jde o úhradu   případné škody při výkonu hlavní činnosti nemocnice ve vztahu k § 74 zákona č. 218/2000 Sb., je třeba říci, že stát ručí za závazky příspěvkových organizací vzniklé v souvislosti s provozováním hlavní činnosti. Ručení neznamená, že stát musí takové závazky automaticky hradit. Příspěvková organizace musí své závazky hradit ze svých prostředků, a to platí i o hrazení škod, které příspěvková organizace způsobí. Stát by měl  z titulu zákonného ručení za závazky příspěvkových organizací vzniklých v souvislosti s provozováním hlavní činnosti hradit tyto závazky zcela výjimečně, zejména při zrušení příspěvkové organizace.

 

18. Dotazy k zákonu č. 219/2000 Sb.

čj.: 221/110 586/2000 - ref. JUDr. R.Vilhelmová

1) Pokud okresní úřad (a v jeho rámci věcně příslušné referáty) rozhoduje o uložení pokuty ve správním řízení, postupuje jako příslušný orgán podle zvláštních právních předpisů, zákon č. 219/2000 Sb. se na tento jeho postup nevztahuje (srov. § 2 odst. 3) a on sám se pro tyto účely označuje pouze svým názvem správního úřadu, tedy bez současného uvedení ”Česká republika”.

2) Rovněž organizační složky státu budou mít identifikační číslo (srov. část pátá zák. č. 220/2000 Sb.); státní organizace, které se přemění v organizační složky podle § 51 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., si ponechají své dosavadní identifikační číslo.

3) Postup dle § 15 platí jako speciální pouze pro ty organizační složky státu, jejichž příslušnost hospodařit s majetkem státu se bude řídit ustanovením § 11. Po dobu trvání této příslušnosti (srov. § 15 odst. 3) tedy nebude u majetku státu podle § 10 přicházet v úvahu postup podle § 14 odst. 7.

4) Ust. § 52 odst. 2 se týká rovněž okresních úřadů jakožto budoucích organizačních složek státu. V tomto směru bude tedy přicházet v úvahu mimo jiné právě i kontinuita práv a závazků z již platně uzavřených smluv (např. kupních smluv, opatřených ještě do konce r. 2000 výjimkovou doložkou Ministerstva financí). Přechodná ustanovení k vedení operativní evidence dosavadní prozatímní správy by měla obsahovat prováděcí vyhláška k zákonu (i zde se v zásadě počítá s pokračováním dosavadní operativní evidence včetně spisů).

5) Působnost zákona č. 219/2000 Sb. se v případě Pozemkového fondu ČR omezuje na ustanovení, výslovně uvedená v § 2 odst. 2. Dovozování příslušnosti Pozemkového fondu ČR hospodařit s majetkem státu podle § 9, jakož i převody majetku státu do správy Pozemkového fondu ČR na základě zápisů či smluv ve smyslu § 19 a § 55 odst. 3 proto nepřicházejí v úvahu.

Pro úplnost upozorňujeme, že se změnou dosavadních státních organizací na organizační složky státu podle § 51 odst. 1 zák. č. 219/2000 Sb. nevzniká u těchto organizačních složek státu potřeba opatřovat si nová razítka pro účely jednání jménem státu. Dosavadní razítka nadále budou označovat pouze konkrétní organizační složku státu, zatímco skutečnost, že jednajícím subjektem (účastníkem smlouvy a pod.) je stát, bude muset vždy výslovně vyplývat z obsahu samotného právního úkonu. Pro tyto účely bude odpovídajícím způsobem označení ”Česká republika - ... (název příslušné organizační složky státu)” spolu s uvedením vedoucího organizační složky státu popř. jiného pověřeného zaměstnance, oprávněného jednat v dané věci jménem státu ve smyslu zák. č. 219/2000 Sb.

 

19. Prodej movitého majetku

čj.:124/11 245/2001 – ref. Mgr. Sabová

           Podle § 6 odst. 1 písm. i) zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, jsou jedním z příjmů státního rozpočtu příjmy z prodeje a pronájmu nemovitého majetku ČR, se kterým hospodaří příspěvkové organizace s výjimkou příjmů z nemovitého majetku ČR nabytého darem nebo děděním.

           V souladu s ustanovením § 58 odst. 1 písm. c) těchto rozpočtových pravidel, jsou výnosy z prodeje dlouhodobého movitého hmotného a nehmotného majetku jedním ze zdrojů, z nichž příspěvková organizace tvoří svůj fond reprodukce majetku.