Zprávy Ministerstva financí ČR - číslo 1 ročník 2002

 

 

1. Účtování dotací, které obce dostávají podle “Závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2001 a způsobu kontroly jejich využití

čj.: 124/41 764/2001 – ref. ing. R. Kotrba

Ministerstvo zemědělství poskytuje obcím dotace a přitom postupuje podle “Závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2001 a způsobu kontroly jejich využití”, které jsou přílohou zákona o státním rozpočtu.

V těchto “Zásadách” je obsaženo u příspěvků pod písmeny A,B,D a E přechodné ustanovení, podle něhož je možné na tyto příspěvky použít prostředků následujícího rozpočtového roku. Znamená to, že obec bude hradit v daném roce výdaje související s konkrétní akcí ze svých vlastních zdrojů a tyto výdaje označí účelovým znakem příslušným pro budoucí dotaci na tyto výdaje.

Tím, že obec obdrží dotaci až v následujícím roce, vykáže v běžném roce zhoršený hospodářský výsledek. V následujícím roce obec zaúčtuje přijatou dotaci od Ministerstva zemědělství s příslušným účelovým znakem a tím vykáže lepší hospodářský výsledek. Obec musí s touto eventualitou počítat, neboť ve výše uvedených “Zásadách” je tento postup umožněn.

Ministerstvo zemědělství má postup daný přílohou zákona o státním rozpočtu; zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, stanovuje jednoznačně, že příjmem jsou ty prostředky, které se objevily na bankovním účtě obce a jsou doloženy bankovním výpisem. Podle data na bankovním výpise se prostředky stanou příjmem konkrétního roku.

V uvedeném postupu při poskytování příspěvků podle bodu A,B,D a E “Zásad” neshledáváme žádné porušení rozpočtové kázně a není proto žádný důvod pro vracení prostředků do státního rozpočtu.

 

2. Použití dotačních neinvestičních prostředků na investice

čj.: 124/4 011/2002 - ing. R. Kotrba

K dotazu na použití neinvestičních prostředků z dotace ze státního rozpočtu na investiční potřeby sdělujeme, že výjimka umožněná stanoviskem Ministerstva financí čj. 124/96 516/1997 a zveřejněná ve Zprávách č. 2/1998 již neplatí. Podle zákona č. 218/2000 Sb., (rozpočtová pravidla) je nutné používat prostředky obdržené od státního rozpočtu striktně na daný účel.

 

3. Účtování dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury

čj.: 124/978/2002 - ing. R. Kotrba

Vláda České republiky přijala dne 10. prosince 2001 usnesení č. 1312 o Způsobech převádění finančních prostředků ze státního rozpočtu (státních fondů) do rozpočtů obcí, krajů a okresních úřadů v roce 2002.

V příloze tohoto usnesení v části V. Státní fondy je uvedeno, že převody peněžních prostředků ze státních fondů určené příspěvkovým organizacím zřízeným kraji nebo obcemi se uskuteční na základě smluvního vztahu mezi státním fondem a příspěvkovou organizací. O každém uvolnění finančních prostředků podá státní fond zprávu zřizovateli příslušné příspěvkové organizace. Tyto prostředky se tedy nezapojují do rozpočtu kraje.

 

4. Druhové třídění daňových příjmů krajů

ref. ing. R. Kotrba

V ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, se stanovují daňové příjmy rozpočtů krajů. Jednotlivé daňové příjmy zařadí kraje na tyto položky rozpočtové skladby:

a) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušný kraj, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby, položka 1122,

b) podíl na 3,1 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty, položka 1211,

c) podíl na 3,1 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, položka 1111,

d) podíl na 3,1 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, položka 1113,

e) podíl na 3,1 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob sníženého o výnosy uvedené v písmenech c) a d), položka 1112,

f) podíl na 3,1 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosů uvedených v písmenu a) a v § 4 odst. 1 písm. h), položka 1121.

 

5. Druhové třídění daňových příjmů obcí

ref. ing. R. Kotrba

V ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, se stanovují daňové příjmy rozpočtů obcí. Jednotlivé daňové příjmy zařadí obce na tyto položky rozpočtové skladby:

a) výnos daně z nemovitostí; příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází, položka 1511,

b) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty, položka 1211,

c) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně podle zákona o daních z příjmů, položka 1111,

d) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, s výjimkou výnosů uvedených pod písmenem c), položka 1113,

e) podíl na 20,59 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob sníženého o výnosy uvedené v písmenech c) a d), položka 1112,

f) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosů uvedených v písmenu h) a v § 3 odst. 1 písm. a), položka 1121,

g) 30 % z výnosu záloh5) na daň z příjmů fyzických osob, které mají na území obce bydliště ke dni jejich splatnosti, a výnosu daně (vyrovnání a dodatečně přiznaná nebo dodatečně vyměřená daň) z příjmů fyzických osob, které měly na území obce bydliště k poslednímu dni zdaňovacího období, k němuž se daňová povinnost vztahuje, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby6) a s výjimkou daně (záloh na daň) z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků7) srážených a odváděných plátcem daně. Bydlištěm se pro účely tohoto zákona rozumí místo trvalého pobytu fyzické osoby, položka 1112,

h) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby, položka 1122,

i) podíl na 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně z příjmů, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, položka 1111.

 

6. Účetní odepisování dlouhodobého majetku

čj. 124/94 070/2001 – ref. Mgr. H. Sabová

K žádosti o stanovisko k účetnímu odepisování dlouhodobého majetku příspěvkových organizací, které přešly na kraj na základě zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů, sdělujeme:

Podle ustanovení § 31 odst. 1 písm.a) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, jsou odpisy z hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku prováděné podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu zdrojem investičního fondu příspěvkové organizace.

Z § 28 zákona č. 563/1992 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že účetní jednotky, které mají vlastnické nebo jiné právo k majetku, anebo které hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územně samosprávných celků, není-li dále stanoveno jinak, o něm účtují a odpisují v souladu s účetními metodami a jsou povinny sestavovat odpisový plán, na jehož podkladě provádějí odpisování majetku v průběhu jeho používání, přičemž se uvedený majetek odpisuje jen do výše jeho ocenění v účetnictví.

Příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem jsou tedy povinny sestavovat odpisový plán, který však musí být schválen jejich zřizovatelem. V případě krajů funkci zřizovatele ve vztahu k příspěvkové organizaci zřízené krajem vykonává dle § 59 odst. 1 písm. i) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, rada kraje.

Jestliže zákon č. 250/2000 Sb. stanoví, že odpisový plán příspěvkové organizace musí být schválen jejím zřizovatelem znamená to, že zřizovatel může odpisový plán sestavený příspěvkovou organizací nejen schválit, ale může jej i případně změnit a schválit až tento změněný odpisový plán. Z odpisového plánu totiž vyplývají finanční důsledky, neboť výše každoročních odpisů ovlivňuje náklady, které působí na velikost příspěvku z rozpočtu zřizovatele do rozpočtu příspěvkové organizace.

Je pouze na rozhodnutí zřizovatele, zda stanoví jednotná pravidla pro odpisování majetku územního samosprávného celku s nímž hospodaří příspěvkové organizace zřízené územním samosprávných celkem. Rovněž záleží pouze na zřizovateli zda u příspěvkových organizací, které na územní samosprávný celek přešly dle zákona č. 157/2000 Sb., schválí odpisový plán sestavený příspěvkovou organizací před 1.1.2001 či nový odpisový plán. Pokud však Krajský úřad změní odpisové sazby např. k 1.1.2002 budou se nové odpisové sazby vztahovat na veškerý dlouhodobý majetek tj. i na majetek pořízený a účetně dosud neodepsaný k 31.12.2001 a dosavadní metoda odpisování tím zaniká.

Zákon č. 250/2000 Sb. neobsahuje žádné ustanovení, podle kterého by měl být každoročně schvalován odpisový plán příspěvkové organizace. Stejně tak žádné jeho ustanovení neobsahuje důvody změny odpisového plánu příspěvkové organizace. S ohledem na skutečnost, že výše odpisů působí na velikost příspěvku z rozpočtu zřizovatele do rozpočtu příspěvkové organizace a na ustanovení § 28 odst 4 písm. b) tohoto zákona, podle kterého může zřizovatel své příspěvkové organizaci uložit odvod do svého rozpočtu jestliže její investiční zdroje jsou větší, než je jejich potřeba užití podle rozhodnutí zřizovatele, může být odpisový plán příspěvkové organizace změněn z tohoto důvodu. O změně rozpočtového plánu by měl rozhodnout zřizovatel.

 

7. Dotaz na náhradu škody

čj.: 124/65 963/2001 - ref. Ing. H. Šlajsová

K žádosti o sdělení, kdo je oprávněn (povinen) pojistit věci pro případ škod způsobených jejich odcizením u předškolních zařízení, škol a školských zařízeních bez právní subjektivity, sdělujeme:

Na základě příslušných ustanovení zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, plní okresní úřady po dobu platnosti zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, úkoly zaměstnavatele, vyplývající z pracovně právních vztahů pro zaměstnance výše uvedených typů škol a zařízení.

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech republiky, ve znění pozdějších předpisů, upravuje v § 70 pojištění organizační složky státu tak, že může pojistit pouze majetek státu, a to se souhlasem zřizovatele. Rovněž další druh pojištění, to je pojištění zaměstnance pro případ odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (§ 205d zákoníku práce), ukládá povinnost zaměstnavateli zaměstnávajícímu alespoň jednoho zaměstnance jej pojistit. To se však nevztahuje na zaměstnavatele, který je organizační složkou státu.

Obecně platná právní úprava obsažená v zákoníku práce, viz § 204, stanoví zaměstnavateli, u něhož je zaměstnanec v pracovním poměru, odpovědnost za škodu na věcech, které u tohoto zaměstnavatele zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle odkládají. V § 145 téhož zákona je pak zaměstnavateli uložena povinnost zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání, jakož i obvyklých dopravních prostředků. Tuto povinnost má i vůči všem ostatním osobám, pokud jsou pro něj činny na jeho pracovištích.

V § 206 zákoníku práce se pak uvádí, že ustanovení hlavy osmé, upravující náhradu škody, se vztahují i na žáky základních škol, žáky speciálních škol a další. Znamená to, že v případě vzniku škody odcizením věci poskytuje žákům náhradu ten subjekt, u nějž škoda vznikla. Pokud škola či předškolní zařízení, kde škoda vznikla jsou svým rozpočtem přímo napojeny na rozpočet zřizovatele a nebudou moci zajistit finanční prostředky na poskytnutí náhrady hospodárnějším provedením jiných úkolů, obrátí se na správce rozpočtové kapitoly Okresní úřady.

Na základě platné právní úpravy nemohou organizační složky státu uzavírat smluvní pojištění na úrazy žáků či na odcizení věci.

Speciální úpravu této oblasti přinese zvláštní zákon (§ 70 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb.), který je v současné době připravován.

 

8. Vrácení úroků z vložené jistoty

čj.: 124/74 684/2001 – ref. ing. H. Šlajsová

Ve věci vrácení úroků z vložené jistoty firmě, která se zúčastnila veřejné obchodní soutěže vyhlášené okresním úřadem sdělujeme:

Firma ve výběrovém řízení neuspěla a podle ustanovení § 25 odst. 7 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, jí byla vrácena vložená jistota ve výši 500 000 Kč. Zákon však ukládá zadavateli povinnost vrátit jistotu včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem. Firma s odvoláním na toto ustanovení zákona o úrok požádala.

Úroky z účtů cizích prostředků jsou ze zákona (§ 45 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) příjmem státního rozpočtu, proto s nimi není možné naložit jinak, než je do státního rozpočtu převést.

U uchazečů vyloučených z obchodní veřejné soutěže, u uchazečů jejichž nabídky byly odmítnuty a rovněž v případě zrušení soutěže, zadavatel uvolňuje bezodkladně jistoty uchazečům včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem.

Postup okresního úřadu při vracení jistoty je takový, že vrací prostředky uložené na účtu cizích prostředků, zřízeném pro oddělené uložení cizích prostředků (§ 45 odst. 5 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem ve vztahu k jistotě uložené na tomto účtu.

Vrácení úroků je pro organizační složku státu výdajem, který je stanoven zvláštním zákonem a tento výdaj tedy musí být proveden jako výdaj státního rozpočtu. V případě, že takový výdaj není rozpočtován, musí organizační složka státu postupovat podle § 22 zákona č. 218/2000 Sb.

Pokud je jistota skládána ve formě peněžní částky na účet zadavatele, je pro účely přesného zjištění výše úroků podle našeho názoru vhodné zřídit pro složení jistoty každého uchazeče samostatný účet.

Poskytnutí jistoty upravuje rovněž ustanovení § 24 odst. 1 a) zákona č. 199/1994 Sb., a to tak, že uchazeči o zakázku mohou zadavateli poskytnout bankovní záruku.

 

9. Prodej kolkových známek okresními úřady

čj.: 124/101 200/2001 – ref. ing. H. Šlajsová

Podle ustanovení § 1 odst. 1 písm. e) zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, v platném znění, jsou územní finanční orgány správními úřady, které vybírají a vymáhají odvody, poplatky, úhrady, úplaty, pokuty a penále, včetně nákladů řízení, které jsou uloženy jinými orgány státní správy a které jsou příjmem státního rozpočtu České republiky, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů okresních úřadů a státních fondů České republiky, s výjimkou pokut ukládaných obcemi, kraji a okresními úřady.

Citovaný zákon tedy přímo stanoví, že pokuty ukládané okresními úřady nevymáhají územní finanční orgány. Tomuto postupu pak odpovídá úprava vyplývající ze zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, kde je v § 84 upraveno ukládání pokud tak, že pokuty uložené okresním úřadem vybírá a vymáhá okresní úřad. Pokuty uložené a vybrané podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu. Pokud se týká zákona č. 247/2000 Sb. a zákona č. 361/2000 Sb., je vybírání pokut upraveno tak, že orgán příslušný pro rozhodnutí pokutu rovněž vybere. Na vymáhání pokut se vztahují předpisy o správě daní a poplatků z. č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Část šestá zákona upravuje vymáhání pokut (§ 1 odst. 3 a 4 zákona).

Výše uvedenou právní úpravou je tedy svěřeno okresním úřadům vybírání a vymáhání pokut na úseku dopravně správních činností. Ministerstvo financí proto nemůže poskytnout jiné stanovisko, než připouští výklad platné právní úpravy, a to jak v případě prodeje kolkových známek, tak v případě vymáhání pokut.

K 1. 1. a k 1. 7. t. r. došlo na základě zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů a zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, k delimitaci některých dopravně správních činností z Policie ČR na okresní úřady.

Okresním úřadům však byly uloženy úkoly, které předtím nevykonávala Policie ČR. Na jejich zabezpečení nebyly na okresní úřady delimitováni příslušní zaměstnanci. Pokud na základě právní úpravy platné do 31. 12. 2000 prováděly vymáhání pokut pro Policii ČR územní finanční orgány, měli být jejich zaměstnanci vykonávající tuto činnost převedeni na okresní úřady. Právě tak, jako byli převedeni zaměstnanci Policie ČR. Ministerstvo dopravy a spojů ani Ministerstvo vnitra si však v rámci delimitace těchto činností takovýto požadavek neuplatnily.

Je proto věcí zpracovatele a předkladatele těchto zákonů (Ministerstvo dopravy a spojů) na tento problém reagovat.

Vzhledem k tomu, že Ministerstvo vnitra je zmocněno stanovit okresním úřadům počet zaměstnanců a objem prostředků na jejich platy § 34 odst. 2 písm. g) zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, je v jeho pravomoci tuto změnu iniciovat.

 

10. Rozklad zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech

čj.: 124/93 434/2001 – ref. ing. H. Šlajsová

Ve věci oprávněnosti Hasičského záchranného sboru vymáhat od Státního okresního archivu měsíční platby za provozování elektronické protipožární signalizace a úhradu dalších výdajů, sdělujeme:

Státní okresní archiv tvoří součást organizační složky státu – Okresního úřadu. Ustanovení § 18a) odst. 1 zákona č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů, upravuje postavení státních okresních archivů tak, že jsou odbornými zařízeními okresních úřadů. Stávající platná právní úprava, to je zákon č. 218/2000 Sb. (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, však náležitosti této organizační formy přímo neupravuje.

Vyjdeme-li z ustanovení § 52 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., je vedoucí organizační složky státu oprávněn určit vnitřní organizační jednotky organizační složky státu, kterým se poskytuje záloha na financování jejich provozních činností z rozpočtu. Pokud tedy přednosta okresního úřadu využil tohoto zmocnění, lze Státní okresní archiv posuzovat jako vnitřní organizační jednotku okresního úřadu (její hospodaření je upraveno § 52 zákona č. 218/2000 Sb.). V opačném případě by byl okresní archiv posuzován pouze jako jeden z referátů okresního úřadu.

Okresní úřad a tím i státní okresní archiv hospodaří s prostředky státního rozpočtu, které mu stanoví správce rozpočtové kapitoly Okresní úřady (rozpočet okresního úřadu stanoví přednosta okresního úřadu).

Ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, tvoří hasičský záchranný sbor – generální ředitelství HZS a hasičské záchranné sbory krajů. Generální ředitelství řídí hasičské záchranné sbory krajů, které jsou organizačními složkami státu a účetními jednotkami. Jejich příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly Ministerstvo vnitra. Naopak státní okresní archiv je součástí organizační složky státu, správcem rozpočtové kapitoly okresní úřady je Ministerstvo financí. Je tedy zřejmé, že nelze využít ustanovení § 66 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., které upravuje postup organizačních složek státu v působnosti jednoho správce kapitoly tak, že si při plnění svého předmětu činnosti navzájem neposkytují peněžitá plnění.

Hasičský záchranný sbor kraje proto může požadovat na okresním úřadu úhradu výdajů za poskytnuté služby.

 

11. Stanovisko k § 205d odst.1 zákoníku práce

čj.: 124/100 092/2001 – ref. Mgr. Sabová

Ustanovení § 205d odst.1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších právních předpisů, se na organizační složky státu nevztahuje. Organizační složka státu tedy nemůže uzavřít pojištění pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

Pokud dojde k pracovnímu úrazu, bude organizační složka státu hradit náhradu za ztrátu na výdělku, bolestné, trvalé následky popř. náhrady léčebných výloh zdravotní pojišťovně ze svých vlastních finančních prostředků.

Náhrady léčebných výloh zdravotní pojišťovně se hradí z položky 5192, ostatní náhrady z položky 5429.

 

12. Odepisování silnic a mostů ve vlastnictví kraje

čj.: 124/95 180/2001 – ref. Mgr. Sabová

Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, je vlastníkem silnic II. a III. třídy kraj, na jehož území se silnice nacházejí. Podrobnosti k péči vlastníka o pozemní komunikace a způsob jejich evidence vymezuje vyhláška č. 104/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Komunikace, které jsou v dopise uvedeny, přešly na kraj dle § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů. Dnem nabytí účinnosti rozhodnutí vydaného podle § 1 se staly státní příspěvkové organizace uvedené v § 1 odst. 1 příspěvkovými organizacemi kraje a tímto dnem na ně přešla veškerá práva a závazky státních příspěvkových organizací uvedených v § 1 odst. 1. Kraj je povinen do 3 měsíců ode dne účinnosti rozhodnutí vydaného podle § 1 vydat zřizovací listinu příspěvkové organizace kraje, která má stejné náležitosti jako zřizovací listina vydávaná podle zvláštního právního předpisu. Tímto zvláštním předpisem je zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

V § 27 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb. jsou stanoveny náležitosti zřizovací listiny příspěvkové organizace. Mimo jiné se ve zřizovací listině musí vymezit hlavní účel a tomu odpovídající předmět činnosti a majetek ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití.

Z § 28 zákona č. 563/1992 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že účetní jednotky, které mají vlastnické nebo jiné právo k majetku, anebo které hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územně samosprávných celků, není-li dále stanoveno jinak, o něm účtují a odpisují v souladu s účetními metodami a jsou povinny sestavovat odpisový plán, na jehož podkladě provádějí odpisování majetku v průběhu jeho používání, přičemž se uvedený majetek odpisuje jen do výše jeho ocenění v účetnictví. Příspěvkové organizace odpisují majetek podle ustanovení Čl. IV odst. 1 až 9 účtové tř. 0 Účtové osnovy a postupů účtování pro organizační složky státu, územní samosprávné celky a příspěvkové organizace MF 283/76 104/2001 a v souladu s odpisovým plánem, který podléhá souhlasu zřizovatele.

Podle ustanovení § 31 odst.1 písm.a) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, jsou odpisy z hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku prováděné podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu zdrojem investičního fondu příspěvkové organizace.

V případě příspěvkových organizací Správy a údržby silnic by zřizovatel mohl ve zřizovací listině vymezit hlavní účel a tomu odpovídající předmět činnosti tj. že se zřizují pro správu a údržbu silnic II. a III.třídy ve vlastnictví zřizovatele. Jako majetek ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití by byl předán do správy této organizaci pouze majetek, se kterým má tuto činnost vykonávat (např. budovy v nichž je organizace dislokována, stroje, nářadí apod.). Nemovitosti ve vlastnictví zřizovatele , které mají být organizací spravovány a udržovány, by nebyly zřizovací listinou předány příspěvkové organizaci do správy. Příspěvkové organizace budou účetně odepisovat pouze majetek, který jim byl předán do správy.

Zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky,ve znění pozdějších předpisů, byl zřízen Státní fond dopravní infrastruktury. Podle § 2 tohoto zákona fond používá své příjmy mimo jiné ve prospěch rozvoje, výstavby, údržby a modernizace silnic a to v rozsahu stanoveném v tomto ustanovení. Finanční prostředky z tohoto fondu jsou fondem poskytovány přímo příspěvkovým organizacím Správa a údržba silnic.

 

13. Povinnost organizačních složek státu hradit poplatky podle zákona č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích

čj.: 124/110 930/2001 – ref. Mgr. H. Sabová

Poplatníkem rozhlasového nebo televizního poplatku nebo je podle § 2 odst.1 zákona č. 252/1994 Sb.,o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, fyzická nebo právnická osoba, která je držitelem rozhlasového nebo televizního přijímače.

Organizační složka státu není právnickou osobou. Tím není dotčena její působnost nebo výkon předmětu činnosti podle zvláštních právních předpisů a její jednání v těchto případech je jednáním státu (§ 3 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů). Podle ustanovení § 6 a § 7 citovaného zákona pokud stát vystupuje jako účastník právních vztahů, je právnickou osobou.

V § 38 zákona č. 219/2000 Sb. je stanoveno, že závazky vzniklé z činnosti organizačních složek jsou závazky státu. Závazek v účetnictví vede a jménem státu jako nositele závazku závazek plní ta organizační složka, z jejíž činnosti závazek vznikl nebo s ní souvisí, anebo které přísluší hospodařit (§ 9 a 11) s majetkem, s nímž závazek souvisí.

Rozhlasové a televizní přijímače s nimiž hospodaří organizační složka státu jsou majetkem státu. Stát se stal v daném případě účastníkem právního vztahu a je nositelem předmětné povinnosti – platit zmíněné poplatky. Je v tomto případě právnickou osobu ve smyslu § 6 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a je poplatníkem dle § 2 odst. 1 zákona č. 252/1994 Sb. Od placení předmětných poplatků není stát osvobozen. Povinnost státu hradit rozhlasové a televizní poplatky zde bude plnit Domov důchodců jako organizační složka státu příslušná hospodařit s daným majetkem státu.

 

14. Informace o majetku státu dle původních jednotlivých subjektů, který byl příslušnými usneseními vlády ČR zařazen do privatizace ve smyslu zákona č. 92/1991 Sb.

čj.: 451/64 424/2001/Pe – ing. I. Kreisingerová

Přijetí zákona č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích a zákona č. 220/2000 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o majetku ČR podstatně zasáhlo do zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu.

Článek IV – Přechodné ustanovení zákona č. 220/2000 Sb. jednoznačně stanoví, že:

”Věci ve vlastnictví státu, k nimž podle § 57 odst. 5 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, zaniklo dnem 1. ledna 2001 právo hospodaření vykonávané dosud státními organizacemi, u kterých byla funkce zakladatele a pravomoc tyto organizace zřizovat, řídit a zrušovat přenesena podle zvláštních právních předpisů na příslušná zastupitelstva obcí, se považují za majetek podle § 1 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 224/1994 Sb. Pokud byl tento majetek vybrán jako vhodný k privatizaci, organizační složka státu příslušná hospodařit s tímto majetkem plní přiměřeně povinnosti zakladatele, popřípadě podniku podle zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby.”

První věta současně novelizovaného ustanovení § 45 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb. při tom zní:

"s majetkem státu a majetkovými účastmi státu na podnikání právnických osob, vybranými k privatizaci, se nakládá pouze podle tohoto zákona.”

Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že i s majetkem státu vymezeným v § 10 písm b) zákona č. 219/2000 Sb., (tj. který byl již před 1. lednem 2001 v tzv. prozatímní správě podle dosavadních předpisů nebo podmínky pro převzetí do prozatímní správy splňoval, anebo který se majetkem podle § 10 písm b) cit. zákona stal dnem 1. ledna 2001 – konkrétně např. podle § 57 odst. 5 cit. zákona, popř. který se takovým majetkem stal či stane kdykoli po tomto datu), pokud již dříve byl a stále je vybrán k privatizaci (nebyl z okruhu majetku vybraného k privatizaci vyřazen), lze nakládat pouze podle zákona č. 92/1991 Sb.. Organizační složky státu příslušné hospodařit s tímto majetkem podle § 11 odst. 2 a 4 zákona č. 219/2000 Sb. v takovém případě plní přiměřené povinnosti zakladatele, popřípadě podniku podle zákona č. 92/1992 Sb.

Majetek státu vymezený v § 10 písm b) zákona č. 219/2000 Sb. a současně vybraný k privatizaci (viz výše) vede příslušná organizační složka státu pouze v operativní evidenci (§ 15 odst. 3 ve vazbě na § 14 odst. 2 cit. zákona) a podle povahy tohoto majetku k němu plní i další základní povinnosti vyplývající zejména z § 14 odst. 1, 3, a 4 a z § 15 odst. 1 cit. zákona. S ohledem na speciální režim nakládání s tímto majetkem musí příslušná organizační složka státu současně vytvořit podmínky, aby mohlo dojít k doprivatizaci majetku včetně realizace rozhodnutí o privatizaci Fondem národního majetku ČR.

Je třeba předložit nové privatizační projekty, které budou vycházet z aktualizace privatizačních projektů již předložených na Ministerstvo financí, neboť je nutné jednoznačně vymezit majetek a majetková práva s ním spojená, která zůstávají nadále předmětem privatizace. Tento majetek by měl korespondovat s majetkem subjektu původně vyhlášeného do privatizace. Pro ulehčení práce a pro snazší orientaci předkládáme informativní seznam usnesení vlády, na základě kterých byl majetek vyhlášený do privatizace zveřejňován v periodickém tisku v příslušném období.

Upozorňujeme, že pokud by původní subjekt k 31.12.2000 již neexistoval (byl zrušen s likvidací či bez likvidace) a příslušný katastrální úřad následně v rámci svojí nové evidence případně dohledal, že ještě existuje z titulu chybně evidovaných údajů nějaký nemovitý majetek, který se vztahoval k původnímu již zcela zprivatizovanému subjektu, pak tento majetek již z podstaty věci nebude předmětem privatizace a příslušná organizační složka státu s ním plně naloží v režimu zákona č. 219/200 Sb.

Současně sdělujeme, že pokud by nastala taková situace, že původní privatizační projekty na subjekty vyhlášené do privatizace nebyly pro orientaci k dispozici u zřizovatele daného subjektu, obraťte se na Ministerstvo financí, odbor 45, který poskytne potřebné informace.

Ministerstvo financí připravuje zveřejnění seznamů majetku, vyhlášeného do privatizace na internetových stránkách MF.

Příloha - seznam usnesení vlády týkajících se zařazování majetku subjektů do privatizace

Usnesení vlády ČR o schválení seznamu subjektů, které jsou určeny pro privatizaci

číslo usnesení

ze dne

242/91

10. července 1991

314/91

28. srpna 1991

264/92

8. dubna 1992

418/92

10. června 1992

454/92

24. června 1992

518/92

19. srpna 1992

553/92

16. září 1992

502/93

8. září 1993

568/93

6. října 1993

152/94

23. března 1994

418/94

3. srpna 1994

189/95

29. března 1995

385/95

28. června 1995

101/97

26. února 1997

810/97

17. prosince 1997

1187/00

22. listopadu 2000

 

Usnesení vlády ČSFR o schválení seznamu subjektů, které jsou určeny pro privatizaci

číslo usnesení

ze dne

536/91

5. září 1991

 

Zrušení seznamu subjektů, které nemají být nejméně po dobu pěti let privatizovány

číslo usnesení

ze dne

774/95

20. prosince 1995

 

Privatizace zdravotnických zařízení

číslo usnesení

ze dne

788/98

30. listopadu 1998

411/99

28. dubna 1999

367/01

18. dubna 2001

 

Privatizace majetku Českých drah

číslo usnesení

ze dne

523/99

26. května 1999

100/01

31. ledna 2001

 

Vyjmutí subjektů z privatizace

číslo usnesení

ze dne

620/99

16. června 1999

1316/00

18. prosince 2000

 

15. Rozpočtové zatřídění nových místních poplatků

ref. ing. R. Kotrba

A. Ustanovením § 84 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, byla provedena novela zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a obce proto mohou vybírat nový místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Poplatek se platí obci, na jejímž území má fyzická osoba trvalý pobyt nebo se na jejím území nachází stavba určená nebo sloužící k individuální rekreaci.

Vybrané finanční prostředky z tohoto poplatku se zařadí na položku 1337 – Poplatek za komunální odpad.

B. Ustanovením § 46 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) došlo k další novelizaci zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Obce mohou podle této novely vybírat nový místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace. Poplatek se platí obci, na jejímž území se nachází příslušný stavební pozemek.

Vybrané finanční prostředky z tohoto poplatku se zařadí na položku 1349 – Ostatní poplatky a daně z vybraných činností a služeb j. n.