Zprávy Ministerstva financí ČR - číslo 3 ročník 2003

 

1. Postup účtování o dotacích uvolňovaných obcím z rozpočtu kraje

čj.: 124/32 874/2003 – ref. ing. R. Kotrba

Ve Zprávách ministerstva financí pro finanční orgány obcí a krajů č. 2/2003 byl zveřejněn výklad Ministerstva financí o finančních prostředcích ze státního rozpočtu příspěvkovým organizacím zřízeným obcemi a kraji v oblasti školství.

V návaznosti na tento výklad Vám zveřejňujeme metodický postup účtování o dotacích uvolňovaných z rozpočtu kraje obcím, o používání položek rozpočtové skladby a o používání účelových znaků:

1. V případě, že o objemu a účelu finančních prostředků uvolněných z rozpočtu jednotlivých kapitol ústředních správních úřadů (resortů) určených obcím kraj nerozhoduje (objem a účel stanoví resorty), tyto prostředky rozpočtem kraje „protečou“ do rozpočtů obcí.

Kraj přijme finanční prostředky na položce 4111, 4113, 4116, 4118, 4160, 4211, 4213, 4216, 4218, 4240 plusovým zápisem a s opačným znaménkem ji předá obci. Zůstane zachován účelový znak, kterým ústřední orgán označil příslušnou dotaci.

Obec přijme tyto finanční prostředky na položce 4111, 4113, 4116, 4118, 4160, 4211, 4213, 4216, 4218, 4240, a to s účelovým znakem, kterým ústřední orgán označil příslušnou dotaci. Obec dotaci použije buď sama nebo ji předá své příspěvkové organizaci formou příspěvku na provoz nebo na investice s využitím položek 5331 a 6351. Označení účelovým znakem musí být zachováno i u výdajů, přestože se to nepromítne ve finančním výkazu.

2. Pokud kraje budou rozhodovat o tom, která obec v kraji bude příjemcem prostředků původně uvolněných resorty, potom kraj obdrží finanční prostředky od resortů formou dotace kraji. Kraj potom svým rozhodnutím určí příjemce těchto prostředků a poskytne je formou své dotace obcím.

Krajský úřad přijme finanční prostředky na položce 4111, 4113, 4116, 4118, 4160, 4211, 4213, 4216, 4218, 4240 a výdajovou položkou 5321 ji předá obci. Zůstane zachován účelový znak, kterým ústřední orgán označil příslušnou dotaci.

Obec přijme účelovou dotaci na položce 4122 a 4222 s účelovým znakem, kterým ústřední orgán označil příslušnou dotaci. Obec dotaci použije buď sama nebo ji předá své příspěvkové organizaci formou příspěvku na provoz nebo na investice s využitím položek 5331 a 6351. Označení účelovým znakem musí být zachováno i u výdajů, přestože se to nepromítne ve finančním výkazu.

Ve vyhlášce č. 535/2002 Sb., v příloze č. 6, bod 13 se ukládá obcím zapracovat do části IX. finančního výkazu údaje o skutečně přijatých dotacích, návratných finančních výpomocích a půjčkách přijatých ze státního rozpočtu a státních fondů uvedených na vyjmenovaných položkách. Toto ustanovení se nyní rozšiřuje o položky 4122 a 4222.

Tento postup by měl být použit počínaje účetním obdobím duben 2003. Příslušná novela výše uvedené vyhlášky bude provedena v nejbližším možném termínu.

 

 

2. Účetní postupy při přechodu účetních jednotek státu na účetní jednotky územních samosprávných celků

čj.: 284/5 887/2003 - ref. ing. Z. Šafránek

Účetní postupy při přechodu účetních jednotek státu na účetní jednotky územních samosprávných celků v návaznosti na zánik okresních úřadů a v souladu s ustanoveními zákona č. 290/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

Podle zákona č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb.,o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon 290/2002 Sb.“) přecházejí dnem 1. ledna 2003 do vlastnictví krajů, nebo obcí věci a práva, popř. jiné majetkové hodnoty, s nimiž byly k 31. prosinci 2002 příslušné hospodařit organizační složky státu a státní příspěvkové organizace, u nichž funkci zřizovatele vykonávaly okresní úřady. Předmětný majetek tedy byl vlastnictvím České republiky (dále jen „státu“) do konce kalendářního roku 2002, tzn. včetně 31. 12. 2002.

Ze znění ustanovení § 59 odst. 1 písm. i) zák. č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, „Radě je vyhrazeno vykonávat zakladatelské a zřizovatelské funkce ve vztahu k právnickým osobám, které byly zřízeny nebo založeny krajem nebo které byly na kraj převedeny zvláštním zákonem“ vyplývá, že právnická osoba přechodem nezaniká, dochází pouze ke změně osoby jejího zřizovatele a právní nástupnictví nepřipadá v úvahu, tzn. že příspěvková organizace zůstává totožnou účetní jednotkou a totožným daňovým poplatníkem. Nedochází ke vzniku právního nástupce. Přidělená identifikační čísla subjektů Statistickým úřadem a finančním úřadem se nemění.

Účetní závěrka

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Současně podle ustanovení zákona o účetnictví §7 odstavce 3), účetní jednotka je povinna použít účetní metody způsobem, který vychází z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a že u ní nenastává žádná skutečnost, která by ji omezovala nebo ji zabraňovala v této činnosti pokračovati v dohledné budoucnosti.

Z výše uvedeného vyplývá, že státní příspěvkové organizace sestaví řádnou účetní závěrku ke konci  rozvahového dne tj. k 31. 12. 2002, kterou tvoří podle § 18 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráty a příloha, sestavená v souladu s opatřením MF č.j. 283/76 104/2000, kterým se stanoví účtová osnova, postupy účtování, uspořádání položek účetní závěrky a obsahové vymezení těchto položek pro organizační složky státu, územní samosprávné celky a příspěvkové organizace, ve znění pozdějších opatření č.j. 283/54 991/2001 a č.j. 283/77 227/2001.

Vzhledem k tomu, že u státní příspěvkové organizace dochází dnem 1.1.2003 pouze ke změně zřizovatele, postupuje účetní jednotka při sestavení zahajovací rozvahy ke dni 1.1.2003 podle ustanovení § 19 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, které stanoví: „Účetní jednotky sestavují rozvahu tak, aby počáteční zůstatky účtů, které obsahuje rozvaha (dále jen „rozvahové účty“), jimiž se otevírá účetní období, navazovaly na konečné zůstatky rozvahových účtů, jimiž se bezprostředně předcházející období uzavřelo; toto ustanovení platí i pro podrozvahové účty“. Příspěvkové organizace, u kterých funkci zřizovatele od 1.1.2003 vykonávají územní samosprávné celky, otevírají účetní knihy k 1.1.2003 se stavy, které se rovnají konečným zůstatkům rozvahových účtů vykázaných v rozvaze k 31. 12. 2002 státními příspěvkovými organizacemi. Vykázané stavy majetku a závazků v rozvaze k 31. 12. 2002 jsou povinny příspěvkové organizace prokázat inventurními soupisy, na základě kterých, v souladu s § 8 zákona č. 290/2002 Sb., budou sepsány protokoly o předání a převzetí majetku.

Majetek

Stejně jako se změnila funkce zřizovatele příspěvkových organizací, mění se ze zákona vlastník majetku, tzn. že vlastníkem věcí, práv a jiných majetkových hodnot se namísto státu staly územní samosprávné celky. S majetkem jsou oprávněny i nadále do změny rozhodnutí zastupitelstev územních samosprávných celků hospodařit příspěvkové organizace. S tímto majetkem ve správě hospodaří do té doby, než kraj nebo obec přizpůsobí zřizovací listiny a v nich vymezí majetek a práva v souladu s ustanovení § 27 odst. 2 písm. e) a f). S tímto majetkem nemohou nakládat, po tuto dobu pouze zajišťují z titulu správy za vlastníka základní povinnosti k majetku (ochrana, správa, údržba).V případě, kdy územní samosprávné celky neupravily ke dni 1.1.2003 zřizovací listiny účetních jednotek a nerozhodly o jiném způsobu využití majetku (jiným subjektem než příspěvkovou organizací), je tento majetek „majetek ve správě“ ve smyslu § 27 odst. 2 písm. e) a f) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů u té organizace, která jej držela ke dni 31.12.2002.

Podle postupů účtování stanovených Opatřením MF č. j.283/76 104/2000, ve znění pozdějších opatření, účtová třída 0 se „o majetku ve správě“ účtuje obdobně jako o majetku vlastním. Z toho vyplývá, že hodnota dlouhodobého majetku je kryta fondy investičního majetku, hodnota krátkodobého majetku je kryta ostatními zdroji, tzn. závazky, fondem oběžných aktiv, finančními fondy a hospodářským výsledkem minulých let.

Metodami vyplývajících z vyhlášky č. 505/2002 Sb. a opatření MF postupují příspěvkové organizace i po rozhodnutí zřizovatele, kterým může nově vymezit majetek předaný příspěvkové organizaci do správy včetně vymezení práv k tomuto majetku (viz § 27 zákona č. 250/2000 Sb.) nebo jinak upraví způsob nakládání s tímto majetkem.

Závazky

Ve smyslu § 2 odst. 2 zákona č. 290/2002 Sb. nositeli závazků, jejichž nositeli byly ke dni 31. 12. 2002 dotčené státní příspěvkové organizace, zůstávají tyto příspěvkové organizace. Z uvedeného důvodu závazky zůstávají součástí účetnictví příspěvkových organizací, v zahajovací rozvaze k 1.1.2003 budou uvedeny ve výši zůstatků ke 31.12.2002 a spolu s dalšími pasivy budou zdrojem krytí krátkodobých aktiv.

Změna způsobu využití majetku

Podle ustanovení §1 odst.1 až 3 zákona 290/2002 Sb. přešlo vlastnictví věcí z majetku státu ke dni 1.1.2003 do vlastnictví územních samosprávných celků. Zároveň podle odstavce 3 přešla do vlastnictví územních samosprávných celků veškerá práva a majetkové hodnoty, se kterými do 31.12.2002 hospodařily státní příspěvkové organizace. Je tedy právem územních samosprávných celků rozhodnout o jiném způsobu využití tohoto majetku než v původní účetní jednotce, která byla příslušná podle zákona č. 219/2000 Sb., s předmětným majetkem hospodařit.

V případě, že územní samosprávný celek upraví rozsah svěřeného majetku jeho převedením na jiný subjekt (včetně sebe sama) a příspěvková organizace z těchto důvodů nebude mít kryty závazky, vzniká situace, kdy by se mělo použít ustanovení § 28 odst. 8 zák. č. 250/2000 Sb., podle nějž „Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb“. Příspěvkové organizaci by tak vznikala pohledávka za zřizovatelem. V tomto případě zákon 250/2000 Sb. neřeší možnost poskytnout, ale ukládá povinnost poskytnout potřebný příspěvek na provoz.  Příspěvkové organizace pro zaúčtování tohoto stavu použijí účet 348 – Nároky na dotace a ostatní zúčtování s rozpočtem orgánů územních samosprávných celků (378 - Jiné pohledávky) (účetní případ roku 2003). Ze stejných důvodů zaúčtuje nový zřizovatel svůj závazek na účet 379 – Jiné závazky.

Obdobím pro potřeby sepsání protokolu o předání majetku podle § 8 odst. 1 zákona 290/2002 Sb. je období od 1.7.2002 do 31.12.2002 tedy v kalendářním roce 2002. Zákon stanovil lhůtu 31. 12. 2002 pro sepsání protokolu za účelem faktického zjištění stavu majetku, který do majetku krajů a obcí podle citovaného zákona přechází, až dnem 1. 1. 2003, zejména pro účely specifikace majetku a u nemovitostí s údaji potřebnými pro jejich zápis do katastru nemovitostí. Protokol je zároveň listinou potřebnou podle zvláštního právního předpisu k provedení příslušného zápisu v katastru nemovitostí.

Pokud příspěvkové organizace na základě rozhodnutí zastupitelstev předávají věci a práva. popř. jiné majetkové hodnoty krajům (nebo obcím) bude toto předání u příspěvkové organizace zaúčtováno jako účetní případ roku 2003.

Pokud budou následně kraje (obce) předávat věci a práva, popř. jiné majetkové hodnoty příslušným příspěvkovým organizacím do správy (v souladu s ustanovením § 27 zákona č. 250/2000 Sb.), v případě předaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku příspěvkové organizace stanoví a zaúčtují (dopočítají) odpisy v souladu s ustanovením Čl. IV, odst. 10 Opatření MF, kterým se stanoví účtová osnova, postupy účtování, uspořádání položek účetní závěrky a obsahové vymezení těchto položek pro organizační složky státu, územní samosprávné celky a příspěvkové organizace č. j. 283/76 104/2000, ve znění pozdějších opatření (uvedené ustanovení je platné i pro účetní období 2003).

Kraj nebo obec převzetí majetku od příspěvkových organizací zaúčtuje též jako účetní případ roku 2003.

 

 

3. Náhrady mzdy nebo příjmu občanům vykonávajícím civilní službu

čj.: 2003/15 381-443 – ref. ing. F. Holoubek, Ministerstvo práce a sociálních věcí

Náhrady mzdy nebo příjmu občanům vykonávajícím civilní službu v návaznosti na zabezpečení finančních prostředků v rozpočtu obecních úřadů obcí s rozšířenou působností v souladu s vyhláškou č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě.

1. Náhrada mzdy zaměstnancům při nástupu výkonu civilní služby konané za základní nebo náhradní službu

Řeší ustanovení § 125 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů:

(1) Zaměstnanci, který nastupuje civilní službu, poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu prvních dvou týdnů této služby; v kolektivních smlouvách nebo ve vnitřních předpisech lze stanovit nárok zaměstnance na náhradu mzdy za další dobu, popřípadě možnost zaměstnavatele náhradu mzdy za další dobu poskytnout. Tato náhrada mzdy je splatná nejpozději tři dny před dnem stanoveným k nástupu služby.

Náhradu mzdy vyplacenou zaměstnanci při nástupu civilní služby uhradí zaměstnavateli příslušný orgán státní správy. Nehradí se náhrada mzdy vyplacená zaměstnavatelem, který je organizační složkou státu, a náhrada mzdy vyplývající z kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu nad rozsah stanovený právním předpisem.

Ve věcech civilní služby se za příslušný orgán státní správy považuje ten obecní úřad obce s rozšířenou působností, který občana k výkonu civilní služby povolal.

V souladu s ustanovením § 3 vyhlášky č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, by tento obecní úřad měl mít pod paragrafem 6171 položka 5028 vyčleněny finanční prostředky na „Náhrady platů zaměstnavatelům při nástupu občana k výkonu civilní služby“.

2. Náhrada mzdy zaměstnancům při výkonu civilní služby konané místo vojenského cvičení

Řeší ustanovení § 125 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů:

Při výkonu civilní služby konané místo vojenského cvičení přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele po dobu této služby náhrada mzdy ve výši stanovené nařízením vlády. V kolektivních smlouvách nebo ve vnitřních předpisech lze výši náhrady mzdy stanovené podle předchozí věty zvýšit; náhrada mzdy nesmí přitom překročit výši průměrného výdělku.

V ustanovení § 20 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů, je mimo jiné stanoveno:

Náhrada mzdy při výkonu civilní služby místo vojenského cvičení, přísluší zaměstnanci po dobu této služby ve výši

a) 60 % jeho průměrného výdělku, jde-li o zaměstnance, který nepečuje o žádnou osobu,

b) 75 % jeho průměrného výdělku, jde-li o zaměstnance, který pečuje o jednu osobu,

c) 90 % jeho průměrného výdělku, jde-li o zaměstnance, který pečuje o dvě osoby,

d) 95 % jeho průměrného výdělku, jde-li o zaměstnance, který pečuje o tři nebo více osob.

Za osoby, o které zaměstnanec pečuje, se považují

a) manželka, která žije se zaměstnancem v domácnosti,

b) děti, které žijí se zaměstnancem v domácnosti a uznávají se za vyživované děti pro účely snížení základu daně z příjmů fyzických osob podle zvláštního zákona (zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů).

Náhradu mzdy vyplácenou zaměstnanci po dobu výkonu civilní služby uhradí zaměstnavateli příslušný orgán státní správy. Nehradí se náhrada mzdy vyplacená zaměstnavatelem, který je organizační složkou státu, a náhrada mzdy vyplývající z kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu nad rozsah stanovený právním předpisem.

Ve věcech civilní služby se za příslušný orgán státní správy považuje ten obecní úřad obce s rozšířenou působností, který občana k výkonu civilní služby povolal.

Náhrada mzdy vyplacené zaměstnavatelem se hradí z rozpočtových prostředků obce s rozšířenou působností v souladu s ustanovením § 3 vyhlášky č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, paragraf 6171, položka 5198 „Náhrady za výkon civilní služby“.

3. Náhrada příjmu osobám samostatně výdělečně činným při výkonu civilní služby konané místo vojenského cvičení

Řeší ustanovení § 5 odst. 6 zákona č. 18/1992 Sb., o civilní službě, ve znění pozdějších předpisů s tím, že osobám samostatně výdělečně činným se při výkonu civilní služby poskytuje náhrada příjmu za stejných podmínek a ve stejném rozsahu, v jakém se těmto osobám poskytuje v ozbrojených silách. Toto je řešeno ustanovením § 81 zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění pozdějších předpisů. Při úpravě na podmínky civilní služby je náhrada příjmu řešena takto:

Náhrada příjmu občana, konajícího civilní službu místo vojenského cvičení, který je samostatně výdělečně činný (§ 9 odst. 2 a 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů), činí za každý kalendářní den civilní služby

a) nevyživuje-li žádnou osobu, 60 %,

b) vyživuje-li jednu osobu, 75 %,

c) vyživuje-li dvě osoby, 90 %,

d) vyživuje-li tři a více osob, 95 %

z částky denního vyměřovacího základu (§ 145e zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů).

U osob samostatně výdělečně činných, které nejsou plátci záloh na pojistné na nemocenské pojištění, je denním vyměřovacím základem jedna třicetina z částky, která se stanoví z neomezené částky, která je platná k prvnímu dni kalendářního měsíce, za který náhrada náleží, snížená o jednu čtvrtinu a vynásobená třemi.

Vyživovanými osobami se rozumějí osoby, které jsou pro účely poskytování náhrady mzdy při výkonu civilní služby zaměstnancům v pracovním poměru osobami, o které zaměstnanec pečuje (§ 20 odst. 2 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů).

Náhradu příjmu osobě samostatně výdělečně činné vyplácí příslušný orgán státní správy. Náhrada příjmu se vyplácí měsíčně pozadu a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který náhrada náleží.

Ve věcech civilní služby se za příslušný orgán státní správy považuje ten obecní úřad obce s rozšířenou působností, který občana k výkonu civilní služby povolal.

Náhrada příjmu vyplacená obecním úřadem obce s rozšířenou působností osobě samostatně výdělečně činné se hradí z vyčleněných finančních prostředků obce s rozšířenou působností v souladu s ustanovením § 3 vyhlášky č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, paragraf 6171, položka 5198 „Náhrady za výkon civilní služby“.

Poznámka:

Předmětem náhrady mzdy příslušným orgánem státní správy podle bodu 1) je pouze náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Výši průměrného výdělku upravuje zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů. V souladu s ustanovením § 17 uvedeného zákona, průměrný výdělek pro pracovněprávní účely zjišťuje zaměstnavatel z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci. Sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem není předmětem refundace.

Občan konající civilní službu po dobu této služby neplatí sociální ani zdravotní pojištění z náhrady mzdy či příjmu s výjimkou daně ze mzdy (příjmu). Zdravotní pojištění za něj po dobu výkonu civilní služby hradí stát.

Úhrada posouzení zdravotního stavu občana povinného výkonem civilní služby pro účely odkladu, nástupu, přerušení, převedení, zproštění civilní služby ze zdravotních důvodů určeným lékařem obecního úřadu obce s rozšířenou působností

Prováděcím předpisem k zákonu č. 18/1992 Sb., o civilní službě, ve znění pozdějších předpisů, je nařízení vlády č. 372/1992 Sb., kterým se stanoví podrobnosti výkonu civilní služby, ve znění pozdějších předpisů. V tomto nařízení vlády je v  § 4 stanoveno, že „Příslušný úřad může ze zdravotních důvodů povolit odklad, přerušení nebo zproštění výkonu civilní služby pouze na základě posudku jím určeného lékaře“. Určeným lékařem je míněn ten lékař, který na základě žádosti příslušného úřadu provádí za úplatu posouzení zdravotního stavu občana pro potřeby civilní služby, popřípadě si vyžádá další odborné vyšetření od specialisty příslušného oboru.

Za takovýto objednaný posudek (včetně odborného vyšetření specialistou) příslušný úřad provede finanční úhradu (viz Příloha č. 3 k výměru MF č. 01/2003, kterým se vydává Seznam zboží s regulovanými cenami zveřejněný v Cenovém věstníku MF).

Úhradu posouzení zdravotního stavu občana pro účely civilní služby lze provést v souladu s ustanovením § 3 vyhlášky č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, např. z paragrafu 3599, položka 5169 „Nákup ostatních služeb“, kde by měl mít příslušný úřad zabezpečeny na tuto činnost finanční prostředky.

 

 

4. Odpovědi na dotazy z oblasti hospodaření města

čj.: 124/29 433/2003 – ref. ing. R. Kotrba

A. Podle ustanovení § 2 odst. 1 a § 4 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, je územní samosprávný celek povinen vypracovat rozpočtový výhled. Obsah a základní údaje, které musí rozpočtový výhled obsahovat, stanovuje § 3 citovaného zákona.

Rozpočtový výhled se sestavuje na 2-5 let následujících po roce, na který se sestavuje rozpočet. V zákoně se nestanovuje, kdy má být rozpočtový výhled schválen. Zastupitelstvo může o něm rozhodovat i v jiném termínu, než je schvalování rozpočtu. V zákoně se však ukládá povinnost sestavovat rozpočet podle rozpočtového výhledu. V návrhu rozpočtu by tedy mělo být minimálně konstatováno, že tento návrh vychází ze schváleného výhledu.

B. Ustanovení § 12 zákona č. 250/2000 Sb. se ukládá územnímu samosprávnému celku zpracovat návrh rozpočtu podle rozpočtové skladby. Není však uloženo, aby tento návrh byl připraven v úplném členění, které rozpočtová skladba umožňuje. Je tedy na vůli zastupitelstva, v jakých podrobnostech si nechá návrh rozpočtu předložit. V citovaném ustanovení § 12 je pouze uloženo, že návrh rozpočtu má být připraven v takovém podrobném členění, aby vyjadřoval závazné ukazatele vztahu obce nebo kraje ke svým orgánům, ke svým organizacím a k příjemcům dotací z rozpočtu obce nebo kraje.

Povinností ale je, rozpočet po jeho schválení rozepsat do všech podrobností podle rozpočtové skladby. Pokud by se např. měl uskutečnit nějaký výdaj, který není obsažen v rozepsaném rozpočtu, musel by být předtím rozpočet upraven rozpočtovým opatřením.

C. Územní samosprávný celek si musí nechat přezkoumat své hospodaření za uplynulý rok buď krajským úřadem nebo auditorem. Při přezkoumání se postupuje podle vyhlášky č. 41/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 67/2003 Sb. Pokud se při přezkoumání zjistí nějaké nedostatky v hospodaření, v účetní evidenci, v rozpočetnictví nebo v plnění konkrétních povinností daných zákonem č. 250/2000 Sb., musí se tyto nedostatky objevit ve Zprávě o přezkoumání a v závěrečném účtě obce nebo kraje. Povinností zastupitelstva potom je, při schvalování závěrečného účtu k těmto nedostatkům přijmout opatření k nápravě.

Svoji roli zde musí také plnit kontrolní a finanční výbor, které ze zákona musí obec a kraj ustavit, a také u větších obcí interní auditor. Pokud se nedostatky z minulého období neodstraní, je to důvodem k negativnímu hodnocení při dalším přezkoumání hospodaření.

Zákon č. 250/2000 Sb. ukládá povinnosti nejen obci nebo kraji, ale také jejich zastupitelstvu. Podle ustanovení § 22 odst. 3 je nesplnění povinnosti dané tímto zákonem považováno za porušení rozpočtové kázně a může být sankcionováno pokutou až do výše 1 mil. Kč. Pokutu může uložit u kraje Ministerstvo financí a u obce příslušný finanční úřad.

Podle ustanovení § 123 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) krajský úřad vykonává dozor na výkonem samostatné působnosti obce. Krajský úřad při tom mimo jiné zjišťuje soulad usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obce se zákony a jinými právními předpisy. Krajský úřad a Ministerstvo vnitra mohou některá rozhodnutí nebo opatření zrušit.

Podle výše uvedených skutečností máme za to, že z hlediska legislativy je hospodaření a dodržování právních předpisů územních samosprávných celků ošetřeno dostatečně. Je proto důležité, aby všechny články kontroly a dozoru plnily své úkoly a upozorňovaly na nedostatky. Orgány obce nebo kraje musí potom přijímat opatření k jejich nápravě a důsledně vyžadovat jejich naplnění.

 

 

5. Rozpočtové určení výnosu pokut ukládaných obcemi

čj. 124/11 056/2003 – ref. Mgr. H. Peterová

K žádosti o stanovisko k problematice rozpočtového určení výnosu pokut ukládaných obcemi podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového průmyslu a o opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, sdělujeme:

Podle ustanovení § 147 odst. 1 a 3 zákona č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, se na rozhodování obce o právech a povinnostech právnických a fyzických osob na úseku přenesené působnosti, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, vztahuje zákon o správním řízení. Obec vybírá a vymáhá pokuty podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, přičemž výnos pokut uložených obcí je příjmem obce, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 250/2000 Sb.,o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, příjmy rozpočtu obce tvoří příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je obec pověřena podle zvláštních zákonů, zejména ze správních poplatků z této činnosti, příjmy z vybraných pokut a odvodů uložených v pravomoci obce podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů.

Podle § 24 zákona č. 634/1992 Sb. dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 8, 9 až 11 a § 14 tohoto zákona v oblasti obchodu a služeb provádějí obecní živnostenské úřady. Obecními živnostenskými úřady jsou odbory obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a na území hl.m.Prahy živnostenské odbory městských částí určených statutem hl.m.Prahy (§ 1 zákona č. 570/1991 Sb.).

Obecní živnostenské úřady mohou uložit pokutu podle § 24 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb. až do výše 1 000 000,- Kč (za opakované porušení povinností v průběhu jednoho roku až do výše 2 000 000,-Kč ) a podle § 24 odst. 4 zákona č. 634/1992 Sb. až do výše 10 000 000,- Kč.

Podle ustanovení § 24 odst. 8 zákona č. 634/1992 Sb. je výnos pokut uložených podle § 24 odst. 1 a odst. 4 tohoto zákona příjmem rozpočtu České republiky.

Dále může obecní živnostenský úřad ukládat pokuty podle § 24 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb. v blokovém řízení do výše 5000,-Kč (viz § 24 odst. 5 zákona č. 634/1992 Sb.) a to v blokovém řízení podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 13 odst. 3 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, je pokuta uložená orgánem obce příjmem obce, jejíž orgán ve věci rozhodoval v prvním stupni. Pokud tedy obecní živnostenský úřad uloží blokovou pokutu, je výnos této pokuty příjmem rozpočtu obce.

Podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového průmyslu a o opatřeních s tím souvisejících, živnostenské úřady uloží fyzické nebo právnické osobě, která skladuje nebo prodává cigarety, doutníky nebo cigarillos neznačené podle § 4 odst. 1 tohoto zákona, pokutu až do výše

a) 100 000 Kč při prvním zjištění skladování nebo prodeje,

b) 500 000 Kč při opětovném zjištění skladování nebo prodeje.

Podle ustanovení § 7 odst. 3 zákona č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového průmyslu a o opatřeních s tím souvisejících, živnostenské úřady uloží fyzické nebo právnické osobě, která poruší zákaz uvedený v § 4 odst. 6 tohoto zákona, pokutu

a) ve výši 10 000 Kč při prvním zjištění porušení tohoto zákazu,

b) ve výši 50 000 Kč při opětovném zjištění porušení tohoto zákazu.

Shora uvedené pokuty živnostenský úřad uloží zjistí-li skladování nebo prodej neznačených cigaret, doutníků nebo cigarillos jako první. Podle § 7 odst. 7 zákona č. 303/1993 Sb., je pokuta příjmem státního rozpočtu.

Pokud vyjdeme z dikce ustanovení § 147 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je výnos pokut uložených obcí příjmem obce, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, jsme nuceni konstatovat, že zákon č. 634/1992 Sb. a zákon č. 303/1993 Sb. jsou zvláštními zákony k zákonu o obcích.

Domníváme se, že v tomto případě lze ustanovení § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého příjmy rozpočtu obce tvoří mimo jiné příjmy z vybraných pokut a odvodů uložených v pravomoci obce podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů, chápat pouze tak, že pokud není rozpočtové určení výnosu pokut určeno, jsou vždy příjmem obce. Pokud je ve zvláštním zákoně stanoveno, že jsou příjmem jiného rozpočtu, nelze toto ustanovení zpochybnit odkazem na zákona č. 250/2000 Sb.

Podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. r) zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů, příjmy státního rozpočtu tvoří další příjmy stanovené zvláštním právním předpisem. Stanoví-li tedy výslovně nějaký zákon (v tomto případě zákon č. 634/1992 Sb. a zákon č. 303/1993 Sb.), že pokuta je příjmem státního rozpočtu, pak je tato pokuta příjmem státního rozpočtu. Nic na tom nemění ani obecné ustanovení § 7 odst.1 písm. d) zákon č. 250/200 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K tomuto obecnému ustanovení je podle našeho názoru zákon č. 634/1992 Sb. a zákon č. 303/1993 Sb. zvláštním ustanovením.

 

 

6. Porušení rozpočtové kázně u škol a školských zařízení

čj.: 124/37 191/2003 – ref. ing. R. Kotrba

Finanční prostředky z rozpočtu kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy účelově určené na přímé náklady na vzdělávání (především na platy učitelů a na učební pomůcky) se uvolňují jako dotace krajům. Z toho si kraje ponechají prostředky určené pro své střední školy a předají je školám. Druhou část finančních prostředků určenou pro základní školství poukáží kraje svým rozhodnutím jako svou dotaci obcím, které je předají svým školám. Jde tedy o dvojí rozhodovací pravomoc kraje.

Podle ustanovení § 8 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, je rozhodování a přidělování finančních prostředků na přímé náklady na vzdělávání vyhrazeno krajskému úřadu jako orgánu kraje, který vykonává přenesenou působnost. Krajský úřad tedy rozhoduje o přidělení finančních prostředků, které obdrží od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy; přitom postupuje podle závazných zásad pro přidělování finančních prostředků, které podle ustanovení § 12 odst. 5 písm. l) stanovuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Finanční prostředky uvolněné Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy jsou přísně účelové. Jako přísně účelové se také poukazují prostřednictvím obcí základním školám a tento účel nemůže žádný orgán kraje ani obce změnit. Zastáváme názor, že pokud je zvláštním zákonem stanovena působnost pro rozhodnutí o přidělení finančních prostředků pro základní školy krajskému úřadu, zastupitelstvo kraje již nemůže toto rozhodnutí změnit.

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že dojde-li u škol a školských zařízení k porušení rozpočtové kázně, bude se postupovat podle ustanovení § 22 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

 

 

7. Příjmový účet státního rozpočtu pro pokuty v řízení správním - kraje

čj.: 124/32 686/2003 – ref. Mgr. H. Peterová

Podle ustanovení § 7 písm. d) zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, jsou krajské živnostenské úřady orgány příslušnými k výkonu dozoru nad dodržováním tohoto zákona.

Krajský živnostenský úřad (orgán dozoru) může ukládat pořádkové pokuty podle § 8 zákona č. 40/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pokuta je příjmem státního rozpočtu. Pokutu vybírá orgán dozoru, který ji uložil, a vymáhá územní finanční orgán podle zvláštního právního předpisu.

Krajskými živnostenskými úřady jsou, podle ustanovení § 1 písm. b) zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, odbory krajských úřadů, a na území hlavního města Prahy živnostenský odbor Magistrátu hlavního města Prahy.

Krajský živnostenský úřad může ukládat pořádkové pokuty podle ustanovení § 19 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Pořádkové pokuty jsou příjmem státního rozpočtu České republiky. Pořádkové pokuty, které jako kontrolní orgán uložila obec, jsou příjmem obce. Pokuty vymáhá orgán, který je uložil.

Není vyloučeno, že další zvláštní právní předpisy stanoví, že výnos pokut ukládaných kraji v přenesené působnosti resp. krajskými úřady je příjmem státního rozpočtu.

Pro pokuty uložené v řízením správním je u ČNB zaveden účet státního rozpočtu s předčíslím 23755 „Pokuty v řízení správním - kraje“. Je třeba, aby odpovědní pracovníci kraje vstoupili do kontaktu s příslušnou pobočkou České národní banky a na základě podpisových vzorů uzavřeli s Českou národní bankou smlouvu o účtu s tímto předčíslím se svou matrikou.

 

 

8. Příjmový účet státního rozpočtu pro pokuty v řízení správním – obce s rozšířenou působností

čj.: 124/28 971/2003 – ref. Mgr. H. Peterová

Podle ustanovení § 24 odst. 8 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je výnos pokut uložených obecním živnostenským úřadem podle § 24 odst. 1 a odst.4 tohoto zákona příjmem rozpočtu České republiky. Stejně tak jsou příjmem státního rozpočtu pokuty uložené obecním živnostenským úřadem podle § 7 odst. 2 a odst. 3 zákona č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového průmyslu a o opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů.

Pro pokuty uložené v řízením správním je u ČNB od 1.1.2003 zaveden účet státního rozpočtu s předčíslím 33750 „Pokuty v řízením správním – obce s rozšířenou působností". Je třeba, aby odpovědní pracovníci obce s rozšířenou působností, vstoupili do kontaktu s příslušnou pobočkou České národní banky a na základě předložení podpisových vzorů, uzavřeli s Českou národní bankou smlouvu o účtu s tímto předčíslím se svou matrikou.

 

 

9. Příspěvek obcím za ukládání radioaktivního odpadu

čj.: 124/29 786/2003 – ref. ing. R. Kotrba

Podle ustanovení § 26 odst. 1 zákona č. 18/1997 Sb., (atomový zákon), zřizuje Ministerstvo průmyslu a obchodu státní organizaci Správa úložišť radioaktivních odpadů Praha (dále jen „Správa“). Tato organizace má samostatný účet, na který jí převádí Ministerstvo financí prostředky z tzv. jaderného účtu vedeného v kapitole Operace státních finančních aktiv (OSFA).

Podle ustanovení § 27 odst. 5 výše citovaného atomového zákona náleží obcím, kde leží úložiště radioaktivního odpadu, příspěvek do výše 1 mil. Kč. Pravidla pro poskytování příspěvku určuje vláda svým nařízením č. 416/2002 Sb. Podle ustanovení § 4 tohoto nařízení podmínky, přesnou výši a příjemce příspěvku stanoví vláda svým rozhodnutím. Správa potom provede poukázání prostředků obcím. V současné době mohou být příjemci příspěvku obce Rouchovany, Litoměřice a Jáchymov.

Sdělujeme postup účtování při poskytování příspěvku.

Prostředky z jaderného účtu se převádějí na účet Správy, v kapitole OSFA se účtuje na položce 5319, § 3721. Správa přijme prostředky na položce 4119.

Vzhledem k tomu, že poskytování příspěvku určuje zvláštní zákon, nemusí být prostředky poukazovány prostřednictvím krajů (§ 19 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb.), ale přímým převodem na obce. Správa nemá žádnou rozhodovací pravomoc při uvolňování prostředků, účtuje plusovým a mínusovým zápisem na položce 4119. Prostředky tedy rozpočtem Správy „protečou“. Obec bude příjem prostředků účtovat na položce 4119. Při tomto převodu prostředků se nebude používat účelový znak, příspěvek nebude zahrnut do evidence dotací obcím a nebude se vykazovat v příloze č. IX finančního výkazu.

Podle ustanovení § 26 odst. 8 atomového zákona prostředky Správy jsou předmětem zúčtování; z toho plyne, že i příspěvek obci musí podléhat zúčtování. Obce budou provádět vyúčtování podle pokynů Správy. Podle ustanovení § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 416/2002 Sb., musí obec ve své žádosti o příspěvek uvést, na jaké prospěšné činnosti příspěvek hodlá použít. Při zúčtování provede Správa i kontrolu, zda byl příspěvek skutečně obcí použit na předem deklarované prospěšné činnosti.

 

 

10. Vracení nesprávně vyplacených dávek sociální péče – doplnění

čj.: 373/11 856/2003 – ref. ing. Petrová, ing. Šimková

Předcházejícím materiálem Ministerstva financí č.j. 373/130 336/2002 jsme vyjádřili svoje stanovisko k postupu při vracení nesprávně vyplacených dávek sociální péče, vymoženého výživného (vzniklého v návaznosti na dávku sociální péče) a splátek bezúročných půjček v roce 2003, a to i v návaznosti na zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. Vzhledem k tomu, že se na Ministerstvo financí neustále obracejí pracovníci územních samosprávných celků s dotazy na výklad bodu 3 přechodných ustanovení citovaného zákona, podáváme tento doplňující obecný výklad k předmětné problematice.

Předmětem dotazů je znění bodu 3 přechodných ustanovení citovaného zákona, v němž je uvedeno, že výnosy z výkonů rozhodnutí jsou příjmem územních samosprávných celků. V tomto smyslu jsme také zpracovali výše citovaný materiál č.j. 373/130 336/2002, kde je u jednotlivých typů pohledávek (dávky, výživné, atd.) uvedeno: ”a) územnímu samosprávnému celku budou patřit výnosy z výkonů rozhodnutí, ale pouze z těch výkonů rozhodnutí, o kterých do 31. 12. 2002 rozhodl ještě okresní úřad a také výkon rozhodnutí před tímto termínem zahájil, nebo jej bude možné zahájit až po 1. 1. 2003”. Nejasnosti vyvolává zejména formulace věty ”nebo jej bude možné zahájit až po 1. 1. 2003”. Proto pro zcela jednoznačné vysvětlení uvádíme následující výklad bodu 3 přechodných ustanovení.

Při aplikaci bodu 3 přechodných ustanovení je nezbytné vycházet z toho, že okresní úřad do 31. 12. 2002 ve správním řízení rozhodl o povinnosti občana vrátit nesprávně vyplacené prostředky, tedy založil pohledávku státu. V návaznosti na to budou výnosy z výkonů rozhodnutí patřit ÚSC v těchto případech :

V této souvislosti připomínáme, že v případě, kdy okresní úřad ještě do 31. 12. 2002 rozhodl o vrácení prostředků a občan je dobrovolně vrací, pak tyto prostředky nepatří územnímu samosprávnému celku, ale je nezbytné odvést je zpět do státního rozpočtu, jelikož územním samosprávným celkům podle bodu 3 přechodných ustanovení náleží pouze výnosy z provedených výkonů rozhodnutí. Také v případech, kdy o vrácení prostředků občanem zpět do státního rozpočtu již rozhodoval územní samosprávný celek, tedy pohledávku založí obec, se prostředky vrací zpět do státního rozpočtu.

 

 

11. Likvidace nepoužitelných léčiv

čj.: 124/28 822/2003 – ref. ing. H. Šlajsová

M e t o d i c k ý   p o s t u p
k provedení zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Podle ustanovení § 51 odst. 2 zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je lékárna povinna převzít nepoužitelná léčiva odevzdaná fyzickými osobami. Podle § 51 odst. 1 téhož zákona náklady vzniklé lékárně s odevzdáním nepoužitelných léčiv osobám uvedeným v § 50 odst. 3 a s jejich zneškodněním těmito osobami hradí stát prostřednictvím krajského úřadu.

Krajský úřad zpracuje soupis nákladů za likvidaci nepoužitelných léčiv u subjektů podle § 51 odst. 2 za správní území kraje. Zpracovaný soupis doloží kopiemi příslušných prvotních dokladů (např. faktur) a předloží jej spolu se žádostí o uvolnění dotace ze státního rozpočtu Ministerstvu financí, odboru 12 – Financování územních rozpočtů. Odpovědnost za úplnost a věcnou správnost předložených podkladů nese kraj.

Žádosti podávají kraje ve čtvrtletních termínech (do 10. 4., do 10. 7., do 10. 10.) příslušného rozpočtového roku, ve IV. čtvrtletí nejpozději do 10. listopadu.

Ministerstvo financí provede bezodkladně úhradu oprávněných nákladů z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu formou účelové neinvestiční dotace. Tyto prostředky budou vedeny jako příjem na položce 4111 – Neinvestiční přijaté dotace z Všeobecné pokladní správy státního rozpočtu a evidovány pod účelovým znakem č. 98 297 – Účelové dotace krajům na likvidaci léčiv. Dotace bude podléhat finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za příslušný rozpočtový rok.

 

 

12. Změna účelu využití domova-penzionu pro důchodce

čj.:124/14 801/2003 – ref. Mgr. H. Peterová

K žádosti o stanovisko, zda obec, v případě, že využije ustanovení § 18 zákona č. 290/2002 Sb., může změnit domov-penzion pro důchodce na dům s pečovatelskou službou popř. na byty zvláštního určení, kdo je zmocněn ke kontrole plnění povinnosti uložené obci s rozšířenou působností podle ustanovení § 9 zákona č. 102/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů a jak lze postihovat neplnění této povinnost resp. zajistit nápravu, sdělujeme:

Podle ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, může obec, na jejímž území se toto zařízení nachází, ve lhůtě do 2 let ode dne, kdy kraj nabyl podle § 1 tohoto zákona do svého vlastnictví věci, se kterými byly příslušné hospodařit organizační složky státu a státní příspěvkové organizace poskytující služby sociální péče, včetně veškerých práv a závazků, a které se staly organizačními složkami kraje nebo příspěvkovými organizacemi kraje podle § 2 tohoto zákona, písemně požádat kraj o převod věcí, práv a závazků této organizační složky kraje nebo příspěvkové organizace kraje do vlastnictví obce. Ustanovení § 4 odst. 2 a 3, § 5 a § 6 odst. 1 a 3 se použijí přiměřeně.

Podle ustanovení § 6 odst. 1 citovaného zákona musí nemovité věci, které přecházejí do vlastnictví obcí, být po dobu 10 let ode dne jejich nabytí užívány pouze k účelu, ke kterému byly užívány ke dni přechodu vlastnictví věcí podle § 4. Stanou-li se před uplynutím této doby pro obec podle místních předpokladů a zvyklostí pro tento účel nepotřebnými a nevyužije je k sociálním, školským či zdravotnickým účelům, musí být nabídnuty k bezúplatnému převodu do vlastnictví státu. Organizační složkou státu příslušnou k přijetí nabídky je věcně příslušné ministerstvo. Pokud stát nepřijme písemnou nabídku obce ve lhůtě 3 měsíců od jejího doručení, naloží obec s těmito věcmi podle svého uvážení.

Pokud tedy obec využije ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 290/2002 Sb., a kraj bezúplatně převede do jejího vlastnictví věci, práva a závazky příspěvkové organizace kraje nebo organizační složky kraje poskytující službu sociální péče, jejíž věci, práva a závazky přešly na kraj podle tohoto zákona, vztahuje se na převedené nemovité věci ustanovení § 6 odst. 1 tohoto zákona.

V případě, že je krajem do vlastnictví obce převedena nemovitost, sloužící jako dům-penzion pro důchodce a stane se pro obec podle místních předpokladů a zvyklostí pro tento účel nepotřebnou, může ji obec využít např. k jiným sociálním účelům.

Byty zvláštního určení jsou podle ustanovení § 9 zákona č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, byty zvlášť upravené pro ubytování zdravotně postižených osob.

Byty v domech zvláštního určení jsou podle ustanovení § 10 zákona č. 102/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, byty v domech s pečovatelskou službou a v domech s komplexním zařízením pro zdravotně postižené osoby.

Pokud by byl domov-penzion pro důchodce změněn na byty zvláštního určení nebo na dům s pečovatelskou službou, domníváme se, že by předmětná nemovitost byla obcí využita pro sociální účely ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 290/2002 Sb.

Do konce roku 1997 byly ze státního rozpočtu poskytovány dotace na výstavbu domovů-penzionů pro důchodce. K nemovitostem, na které byla dotace poskytnuta bylo zřízeno zástavní právo popř. zástavní právo s věcným břemenem ve prospěch státu. Toto zástavní právo popř. zástavní právo s věcným břemenem bylo zapsáno do katastru nemovitostí. Vesměs bylo koncipováno tak, že nemovitost bude využívána po dobu 50 let pro účel stanovený ve smlouvě.

Podle našeho názoru by se v případě změny domova-penzionu pro důchodce na dům s pečovatelskou službou nemělo jednat o porušení podmínek poskytnuté státní dotace, neboť nemovitost bude i nadále sloužit starým občanům a občanům invalidním, jejichž zdravotní stav je takový, že nepotřebují komplexní péči za předpokladu, že jim budou poskytnuty služby potřebné vzhledem k jejich věku a zdravotnímu stavu.

V § 9 odst.2 zákona č. 102/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je stanovena povinnost obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností vyžádat si, před vydáním doporučení k uzavření smlouvy o nájmu bytu zvláštního určení zřízeného ze státních prostředků nebo na jehož zřízení stát přispěl, vyjádření krajského úřadu České republiky. V daném případě se jedná o státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánu obce a kterou vykonává tento orgán jako svou přenesenou působnost (§ 61 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů).

Podle § 126 zákona o obcích dozor nad výkonem přenesené působnosti obcí vykonávají Ministerstvo vnitra a krajský úřad v přenesené působnosti. Kontrola výkonu přenesené působnosti krajem je stanovena v hlavě VIII. zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

 

 

13. Výplaty a vracení dávek státní sociální podpory

čj.: 373/8 094/2003 – ref. ing. J. Procházková

Postup při výplatě dávek státní sociální podpory dle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře,
ve znění pozdějších předpisů a vracení těchto dávek v případě jejich neoprávněného čerpání,
včetně vymáhání výživného od roku 2003

Zrušením okresních úřadů ke dni 31. 12. 2002 v  souladu se zákonem č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, došlo na úseku státní sociální podpory k určitým změnám. Provádění státní sociální podpory v souladu s § 79a odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zajišťují uvedené obecní úřady obcí s rozšířenou působností v období od 1. ledna 2003 do 31. března 2004. Pro toto období se uplatňuje následující postup:

1) Financování dávek SSP

Dávky SSP byly a jsou financovány přímo ze státního rozpočtu z kapitoly Všeobecná pokladní správa, z účtu u ČNB s předčíslím 86 – Státní sociální podpora otevřeného jednotlivým obcím s rozšířenou působností uvedeným v § 79a odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., a orgánům hlavního města Prahy, které tuto činnost vykonávají od 1. ledna 2003 do 31. března 2004 (dále jen obce s rozšířenou působností). K disponování s prostředky na tomto účtu uděluje ministr financí těmto obcím s rozšířenou působností notářsky ověřenou plnou moc k čerpání prostředků z účtu státního rozpočtu s předčíslím 86 s názvem „Státní sociální podpora“.

2) Výplata dávek SSP

O výplatě dávek rozhodují obecní úřady obcí s rozšířenou působností, které jsou příslušné k rozhodování o dávkách. Výplaty dávek státní sociální podpory jsou zpracovávány informačním systémem o dávkách státní sociální podpory Ministerstva práce a sociálních věcí - OK systémem, který jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady povinny při řízení o dávkách, jejich výplatě a kontrole používat.

3) Způsob vracení neoprávněně čerpaných prostředků na dávky státní sociální podpory

Postup vracení neoprávněně čerpaných prostředků dávek státní sociální podpory, který byl zveřejněn ve ”Zprávách MF ČR pro finanční orgány okresních úřadů, obcí a krajů ” č. 5/2001, včetně jeho doplnění spisem č.j. 373/64 442/2002, všem OKÚ, Magistrátům měst Brna, Plzně, Ostravy a MěČ hl. m. Prahy, byl platný do 31. 12. 2002.

Od 1. 1. 2003 v případě, že obecní úřad obce s rozšířenou působností, nebo jiný kontrolní orgán, zjistí neoprávněnou výplatu dávek státní sociální podpory, musí se nejprve stanovit, kdo neoprávněnou výplatu dávky zavinil. Zda občan, příjemce dávky tím, že při žádosti o dávku poskytl nesprávné nebo neúplné údaje, nebo orgán rozhodující o dávce tím, že špatně vyhodnotil žadatelem o dávku poskytnuté údaje. Na základě tohoto určení se stanoví postup pro vracení finančních prostředků zpět do státního rozpočtu.

  1. Pokud neoprávněné čerpání dávky SSP není kvalifikováno jako porušení rozpočtové kázně, ale nesprávná „výplata“ byla zaviněna občanem - (oprávněnou osobou), který nesplnil některou jemu uloženou povinnost, nebo přijal dávku neprávem, nebo jinak způsobil, že dávka mu byla vyplacena neprávem, je povinen částky neprávem přijaté vrátit. Toto vracení prostředků za neoprávněné vyplacené dávky SSP z viny občana se děje na základě správního rozhodnutí. Neoprávněně vyplacené dávky státní sociální podpory – přeplatky, vrátí občan vždy na ten účet ČNB s předčíslím 86, ke kterému má dispoziční právo obec, která o dávce rozhodla.
  2. - Jedná-li se o neoprávněně vyplacené dávky státní sociální podpory vyplacené v běžném rozpočtovém roce, zůstanou vrácené prostředky na účtu s předčíslím 86.

    - Jedná-li se o neoprávněně vyplacené prostředky na dávky státní sociální podpory z minulých let, obec s rozšířenou působností tyto vrácené prostředky převede z účtu ČNB s předčíslím 86, ke kterému má dispoziční právo, a to platebním příkazem na příjmový účet státního rozpočtu č. 772-5921001/0710, konstantní symbol 558, variabilní symbol 9. Současně s provedenými platbami (za vrácené neoprávněně vyplacené prostředky na dávkách SSP) obec s rozšířenou působností zašle na Ministerstvo financí – odboru 20 a 37 avízo s uvedením výše zaslané částky a důvodu platby.

  3. V případě, že je neoprávněná výplata dávky SSP kvalifikována jako porušení rozpočtové kázně, pak vrácení neoprávněně vyplacených prostředků na dávky SSP oznámí orgán, který o dávce rozhodl, místně příslušnému FÚ. Odvod za porušení rozpočtové kázně, jakož i penále uloží místně příslušný FÚ a zároveň sdělí číslo bankovního účtu, na který plátce finanční prostředky poukáže.

4) Vracení neoprávněně vyplacených prostředků na dávky státní sociální podpory, v přechodném období stanoveném v zákoně č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti OKÚ

Ve výše citovaném zákoně v části CXVIII, v bodě 3 je stanoveno, že výkon rozhodnutí zahájený okresním úřadem nebo výkon rozhodnutí, který bude možné zahájit až po nabytí účinnosti tohoto zákona, provedou ty územní samosprávné celky, na které působnosti okresních úřadů podle tohoto zákona přešly. Výnosy z takto provedených výkonů rozhodnutí jsou příjmem územních samosprávných celků, které výkon rozhodnutí provedly.

Pokud bylo o vrácení neoprávněně čerpaných finančních prostředků na dávky státní sociální podpory rozhodnuto ještě příslušným okresním úřadem, pak v návaznosti na citované ustanovení bodu 3 Čl. CXVIII zákona č. 320/2002 Sb., budou náležet územnímu samosprávnému celku „výnosy“ z těch výkonů rozhodnutí, u nichž do 31. prosince 2002 výkon rozhodnutí založil ještě okresní úřad a výkon rozhodnutí před tímto termínem byl zahájen, nebo jej bude možné zahájit až po 1. lednu 2003.

A. Pokud okresní úřad výkon správního rozhodnutí zahájil do 31. prosince 2002, a to včetně případů, kdy okresní úřad jakožto orgán oprávněný provést správní výkon rozhodnutí v souladu s platnou obecnou či speciální procesně právní úpravou požádal o výkon rozhodnutí soud, popřípadě soudního exekutora (ať takový výkon již byl anebo ještě nebyl fakticky zahájen), kdy pokračoval správním výkonem rozhodnutí po té, co soud výkon rozhodnutí zastavil, anebo kdy správní výkon rozhodnutí pouze odložil, tyto „výnosy“ budou náležet úřadu obce s rozšířenou působností - územnímu samosprávnému celku.

V případě, že OKÚ rozhodl ještě do 31. prosince 2002 o vracení prostředků a občan je dobrovolně vrací, pak tyto prostředky nepatří územně samosprávnímu celku, ale je nezbytné odvést je zpět do státního rozpočtu, na účet s předčíslím 86 a časově rozlišit.

B. Pokud výkon správního rozhodnutí bylo možné zahájit až po 1. lednu 2003 – do této skupiny spadají především případy, kdy výkon správního rozhodnutí nebylo možno před 1. lednem 2003 zahájit proto, že dosud neuplynula stanovená lhůta k plnění anebo že dlužník zatím plní dobrovolně, a případy, kdy výkon správního rozhodnutí sice již před uvedeným datem bylo možno zahájit, ale k jeho zahájení z různých objektivních či subjektivních důvodů zatím nedošlo, tyto „výnosy“ budou náležet úřadu obce s rozšířenou působností - územnímu samosprávnému celku.

V případě, že o vrácení prostředků občanem zpět do státního rozpočtu již rozhodoval úřad obce s rozšířenou působností, (pohledávka byla tímto úřadem založena), prostředky se vrací zpět do státního rozpočtu, na účet s předčíslím 86 a časově se rozliší.

5) Vymáhání výživného na dítě svěřené do  pěstounské péče

Dětem v pěstounské péči se poskytuje dávka státní sociální podpory jako příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Nezletilé dítě svěřené do pěstounské péče má dle § 37 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte činí za kalendářní měsíc (v souladu s výše uvedeným zákonem) součin částky na osobní potřeby dítěte a příslušného koeficientu.

Tento příspěvek je hrazen přímo ze státního rozpočtu z účtu otevřeného obcím s rozšířenou působností, které jsou příslušné k rozhodování o dávkách státní sociální podpory (v souladu s § 79 zákona č. 117/1995 Sb., a zákonem č. 320/2002 Sb.,) u ČNB s předčíslím 86. – Státní sociální podpora. Tento výdaj neprochází hospodařením obce s rozšířenou působností, jedná se státní výdaj ústředně spravovaný, který je rozpočtově zařazen na výdajovou položku 5410 – sociální dávky a na § 4136 – Dávky pěstounské péče.

U dětí v pěstounské a předpěstounské péči stanoví § 45d odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, že nárok na výživné určené rozhodnutím soudu na dítě, jemuž náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle zvláštního právního předpisu (zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů), přechází na stát. Je-li výživné vyšší než příspěvek na úhradu potřeb dítěte, náleží dítěti rozdíl mezi výživným a příspěvkem, přičemž tento rozdíl se vyplácí pěstounovi. Podle odst. 2 uvedeného zákonného ustanovení pak soud uloží rodičům, popřípadě jiným fyzickým osobám povinným poskytovat výživné dítěti, aby toto výživné poukazovaly orgánu, který je příslušný k vyplácení příspěvku na úhradu potřeb dítěte. Od 1. 1. 2003 ke tímto orgánem obec s rozšířenou působností.

Vymáhání výživného:

V roce 2003 výživné od osob povinných výživou k dítěti v pěstounské péči bude vymáhat ta obec s rozšířenou působností, která je příslušná k rozhodování o dávkách státní sociální podpory (viz § 79a zákona č. 117/1995 Sb.). Vymožené výživné od osob povinných výživou k dítěti v pěstounské péči přijme tato obec na svůj účet, a tu část vymoženého výživného, která patří státnímu rozpočtu následně vrátí obec s rozšířenou působností na příjmový účet státního rozpočtu č. 772-5921-001/0710, variabilní symbol 9, včetně zasláni avíza na MF – odbor 20 s uvedením výše a důvodu platby. Vrácení vymoženého výživného je potřeba realizovat okamžitě, respektive minimálně jednou za měsíc, ale vždy v dotčeném rozpočtovém roce.

Vymožené výživné se rozpočtově zatřídí na příjmovou položku 2324 – Přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady a na § 4329 – Ostatní sociální péče a pomoc dětem a mládeži. O vráceném výživném zpět do státního rozpočtu se účtuje jako o kompenzační operaci s minusem na příjmové položce 2324 – Přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady a na § 4329 – Ostatní sociální péče a pomoc dětem a mládeži.

 

 

14. Metodický postup – dotace na radon

 čj.: 124/43 549/2003 – ref. JUDr. A. Heřmanová

M e t o d i c k ý     p o s t u p
k provedení vyhlášky č. 107/2003 Sb., o podílu krajských úřadů na rozdělování dotací
na zjištění rizika vyplývajícího z přítomnosti radonu a jeho dceřiných produktů ve vnitřním ovzduší staveb a ve vodách
pro veřejné zásobování a na přijetí opatření s tím spojených

 

Část I

  1. K 1.5. 2003 nabyla účinnosti vyhláška č. 107/2003 Sb., uveřejněná v částce 44 Sbírky zákonů, která upravuje postup krajských úřadů při poskytování dotace ze státního rozpočtu na provedení ozdravných opatření v bytech, domech a ve zdrojích pitné vody určené k veřejnému zásobování. Vyhláška vyjmenovává subjekty oprávněné žádat o poskytnutí dotace, doklady, které je třeba k žádosti přiložit a stanoví postup krajských úřadů při postupování žádostí ministerstvu financí (dále jen „ministerstvo“).
  2. Realizace ozdravných protiradonových opatření za finanční podpory státu probíhá v rámci tzv. Radonového programu ČR na základě usnesení vlády č. 538 ze dne 31.5. 1999, novelizovaného usnesením vlády č. 970 ze dne 7.10.2002, o změně usnesení o Radonovém programu. Celkový objem prostředků na tzv. „protiradonová opatření“ uvolňovaných ministerstvem v daném roce vychází z objemu dotace, schválené zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok.
  3. Protiradonovým opatřením se míní opatření ke snížení průměrných hodnot objemové aktivity radonu a ostatních přírodních radionuklidů a záření gama, v budovách navržené a provedené podle ČSN 73 0601. Jeho součástí jsou přípravné činnosti jako diagnostická měření, projektová činnost, realizace vlastního protiradonového ozdravného opatření a kontrolní a závěrečná měření.
  4. Podrobnější úpravu způsobu, rozsahu a zajištění radiační ochrany při zásazích ke snížení ozáření z přírodních zdrojů upravuje čtvrtá část vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně.
  5. Dotace se poskytuje na úhradu nákladů spojených s provedením diagnostických měření, nejsou-li financovány Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad“), vypracováním rozpočtu a projektové dokumentace, na úhradu přímých nákladů na realizaci protiradonových ozdravných opatření a na kontrolní a závěrečná měření. Všechna měření může kromě Úřadu vykonávat pouze subjekt, který má pro takovou činnost povolení vydané Úřadem.

 

Část II

Úkoly krajského úřadu

  1. Okruh subjektů, jimž může být dotace poskytnuta, je uveden v § 3 odst. 1 vyhlášky. Obecně se jedná o vlastníky staveb a vlastníky vodovodů, k jejichž výstavbě bylo vydáno stavební povolení nejpozději do 28. února 1991, jestliže průměr hodnot objemové aktivity radonu naměřený v obytných nebo pobytových místnostech a ve vodě přesáhne hodnoty uvedené ve vyhlášce.
  2. O poskytnutí dotace musí vlastník nemovitosti nebo vodovodu písemně požádat prostřednictvím krajského úřadu ministerstvo, které o poskytnutí dotace rozhodne.
  3. Úkolem krajských úřadů je shromažďovat žádosti vlastníků o poskytnutí dotace se všemi doklady prokazujícími oprávněnost žádosti, skutečnou výši nákladů na provedení ozdravných opatření a jejich účinnost, a postupovat je k  rozhodnutí ministerstvu.
  4. Krajský úřad o žádostech nerozhoduje, pouze je shromažďuje. Při tom kontroluje, zda podaná žádost obsahuje všechny údaje požadované vyhláškou a zda jsou připojeny všechny požadované doklady. Pro usnadnění práce žadatelům i krajským úřadům byl vypracován vzor žádosti. Jeho použití není závazné. Ministerstvo bude rozhodovat i o žádostech sepsaných jinak než na předtištěném formuláři, pokud budou obsahovat všechny požadované údaje. Krajský úřad posoudí, zda jsou splněny podmínky uvedené v § 3 odst. l vyhlášky, tj. zda se jedná o objekt uvedený ve vyhlášce, zda je užívaný ke stanovenému účelu a zda souhlasí uváděné naměřené hodnoty OAR. Na základě tohoto posouzení s využitím svých znalostí místních poměrů a dokumentace k objektům zpracuje k žádosti o dotaci své stanovisko. V něm může vyjádřit svůj názor, může uvést naléhavost řešení v konkrétním případě např. s ohledem na počet a věk obyvatel postižených negativními vlivy, na finanční možnosti žadatele a na další důležitá hlediska.

  5. Výši dotace navrhuje krajský úřad v případech uvedených v § 3 odst. 2 písm. b) a c) vyhlášky. Součástí dokladů přikládaných k  žádosti je v těchto případech projektová dokumentace, obsahující i rozpočet protiradonového opatření. Tento rozpočet může být pro krajský úřad vodítkem při navrhování výše dotace. Jedním z požadovaných dokladů je i stanovisko Úřadu. K jeho vypracování předloží žadatel Úřadu výsledky provedených měření, projektovou dokumentaci a rozpočet ozdravných opatření.
  6. Kompletní žádost postoupí krajský úřad ministerstvu. Žádost, která nebude obsahovat všechny potřebné údaje nebo k ní nebude přiložen některý z požadovaných dokladů, vrátí krajský úřad žadateli k doplnění.
  7. Ministerstvo zašle kraji k předložené žádosti stanovisko. Kraj o tomto stanovisku informuje žadatele.
  8. Aby mohla být žádost vyřízena a dotace poskytnuta v tomtéž roce, kdy byla žádost podána, byla stanovena pořádková lhůta pro její podání u krajského úřadu nejpozději do 30. září rozpočtového roku. Žádosti došlé před tímto datem může krajský úřad souhrnně zasílat ministerstvu, např. vždy ke konci nebo na začátku měsíce. Žádosti se všemi požadovanými doklady (§ 3 odst. 2 vyhlášky) zašle krajský úřad nejpozději do 31. října téhož roku ministerstvu. Žádosti obdržené ministerstvem po tomto datu mohou být vyřízeny až v následujícím roce.
  9. V případě, že vlastníkem některého z objektů uvedených v § 3 odst. 1 je kraj, nezpracovává krajský úřad své stanovisko a nenavrhuje výši dotace.
  10. Dotace může být poskytnuta po provedení ozdravného opatření a prokázání jeho účinnosti.

Žadatelé zajistí provedení závěrečného měření prokazujícího, že účinnost opatření splňuje požadavky ČSN 73 0601, tj., že objemová aktivita radonu ve všech obytných a pobytových místnostech klesla pod 400 Bq/m3 nebo se snížila alespoň o 75 %. Výsledky závěrečného měření a doklady uvedené v následujících dvou odstavcích postoupí žadatel prostřednictvím krajského úřadu ministerstvu jako podklad k uvolnění dotace. Tím je sledováno účelné vynakládání prostředků státního rozpočtu.

Žadatelé uvedení v  § 3 odst. 1 písm. a) doloží po provedení ozdravných opatření skutečnou výši účelně vynaložených nákladů projektem, rozpočtem a fakturami a účty za materiál a stavební práce prováděné dodavatelsky. Těmto žadatelům může být poskytnuta dotace pouze na prokazatelné účelně vynaložené náklady, maximálně do výše 150 000,- Kč.

Žadatelé uvedení v § 3 odst. 1 písm. b) až d) doloží po provedení ozdravných opatření skutečnou výši účelně vynaložených nákladů rozpočtem a fakturami a účty za materiál a stavební práce prováděné dodavatelsky.

Bez předložení těchto dokladů by nebylo možné dotaci poskytnout. Ministerstvo si může vyžádat i další doklady rozhodné pro uvolnění dotace.

Stát může před vyplacením dotace provést kontrolní měření k ověření správnosti údajů předložených ministerstvu pro poskytnutí dotace.

Žadatelé umožní umístění dlouhodobých detektorů, které poskytne bezplatně SÚJB k dlouhodobému zjišťování účinnosti ozdravných opatření. Výsledky tohoto dlouhodobého měření neovlivní poskytnutí státní dotace.

 

Část III

Postup při poskytování dotace

  1. Prostředky na finanční zabezpečení protiradonových opatření jsou vyčleněny v kapitole Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu na příslušný rok. Na rok 2003 jsou na uvedený účel rozpočtovány výdaje v celkové výši 35 mil. Kč.
  2. Dotace ze státního rozpočtu se poskytuje formou rozhodnutí ministerstva o poskytnutí dotace dle § 14 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Originál rozhodnutí zašle ministerstvo přímo příjemci dotace a kopii příslušnému kraji.
  3. Ministerstvo vydá rozhodnutí o poskytnutí dotace oprávněnému příjemci na základě jeho žádosti, po posouzení předložených příslušných podkladů.
  4. Dotaci ze státního rozpočtu lze uvolnit po provedení ozdravného opatření a prokázání jeho účinnosti ve smyslu § 5 vyhl. č. 107/2003 Sb.
  5. Dotaci ze státního rozpočtu uvolní ministerstvo oprávněnému příjemci prostřednictvím příslušného kraje formou bezhotovostního převodu finančních prostředků na účet kraje. Kraj zajistí poskytnutí prostředků státního rozpočtu v souladu s vydaným rozhodnutím příslušnému příjemci dotace buď bezhotovostním převodem na jeho účet, nebo v hotovosti poštovní poukázkou na jeho jméno.
  6. Z dotace lze hradit pouze účelně a prokazatelně vynaložené náklady žadatele, doložené účty a fakturami, nikoliv práce provedené svépomocí ve vlastní režii.
  7. Na poskytnutí dotace ze státního rozpočtu není právní nárok.
  8. Při použití dotace je nutno respektovat příslušná ustanovení zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

 

Část IV

Závěrečná ustanovení

 

  1. Protiradonová opatření v bytech, rodinných a obytných domech, zahájená podle Metodického pokynu č.j. 122/86 106/1999 do dne účinnosti vyhlášky č. 107/2003 Sb., se dokončí podle tohoto pokynu. Za zahájení se považuje uzavření dohody na realizaci ozdravných opatření. Nebyla-li taková dohoda uzavřena, postupuje se podle vyhlášky č.107/2003 Sb. a tohoto metodického postupu. Bylo-li diagnostické měření zaplaceno, neodečítá se vyplacená částka od dotace na ozdravené opatření poskytnuté podle vyhlášky č. 107/2003 Sb.
  2. Nebyla-li do dne účinnosti vyhlášky č. 107/2003 Sb. (1.5.2003) uzavřena dohoda o realizaci ozdravných protiradonových opatření u vodovodů pro veřejnou potřebu, nelze použít závěry z měření, které byly vyhodnoceny podle vyhlášky č. 184/1997 Sb.. Úřad provede nové hodnocení podle vyhlášky č. 307/2002 Sb. a po předložení dalších podkladů žadatelem o dotaci vydá své stanovisko.
  3. Úřad je dozorovým orgánem nad subjekty, které na základě povolení provádějí diagnostická, závěrečná nebo kontrolní měření a je odvolacím orgánem při případných sporech o správnosti nebo kvalitě provedené radonové diagnostiky nebo měření.
  4. Tento metodický pokyn byl projednán s Úřadem a byl jím odsouhlasen.
  5. K 1. květnu 2003 pozbývá platnosti Metodický pokyn Ministerstva financí z 30.11.1999 č.j. 122/86 106/1999 pro okresní úřady a orgány obcí, kterým se upravuje postup při poskytování státního příspěvku na ochranu obyvatel před ozářením z radonu a dalších přírodních radionuklidů.

 

 

15. Směrnice Ministerstva financí, kterou se upravuje postup obcí a krajů při úhradě výdajů spojených s prováděním referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii

čj.: 124/43 227/2003 – ref. JUDr. A. Heřmanová

S M Ě R N I C E

Ministerstva financí
ze dne 19. května 2003

č.j.: 124/43 227/2003

kterou se upravuje postup obcí a krajů při úhradě výdajů spojených s prováděním referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii

 

Odvětví: všeobecná veřejná správa

Ministerstvo financí v dohodě s Ministerstvem vnitra vydává k zabezpečení účelného a hospodárného vynakládání prostředků státního rozpočtu České republiky při úhradě výdajů spojených s prováděním referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii tuto směrnici:

 

Čl. 1

(1) Tato směrnice se vztahuje na výdaje:

    1. obcí, měst a hlavního města Prahy (dále jen "obec"),
    2. městských obvodů a městských částí územně členěných statutárních měst a městských částí hlavního města Prahy,
    3. krajů a
    4. okrskových komisí
    5. při úhradě nákladů spojených s prováděním referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii (dále jen "referendum"), které se hradí ze státního rozpočtu České republiky).

      (2) Tato směrnice se nevztahuje na výdaje hrazené ze státního rozpočtu České republiky prostřednictvím rozpočtových kapitol Ministerstva vnitra, Českého statistického úřadu, Ministerstva obrany a Ministerstva zahraničních věcí.

      (3) Z prostředků státního rozpočtu České republiky lze hradit jen výdaje v rozsahu nezbytném pro organizačně technické zabezpečení referenda. Těmito výdaji se rozumí výdaje na:

    6. základní kancelářské potřeby (papír, psací pomůcky, pravítka, nůžky, sponky, desky na spisy apod.) a poštovní poplatky,
    7. instalaci (nelze hradit pořízení výpočetní a reprografické techniky), provoz včetně případné opravy a popřípadě nájem výpočetní i reprografické techniky,
    8. dopravní výkony zabezpečované obcemi a kraji, cestovní náhrady členů okrskových komisí a dalších osob podílejících se na přípravě referenda a plnění úkolů v průběhu referenda při pracovních cestách2) určených starostou obce, ředitelem krajského úřadu, primátorem nebo jimi zmocněnými osobami a předsedou nebo místopředsedou okrskové komise, a to po dobu od zahájení činností spojených s referendem až do ukončení činnosti okrskových komisí; pracovní cestou není cesta z místa trvalého bydliště člena okrskové komise do místa jednání této komise a zpět,
    9. pronájem nebytových prostor potřebných pro konání referenda na dobu nezbytně nutnou pro činnost okrskových komisí včetně školení členů okrskových komisí, ozvučení těchto prostor, provoz audiovizuální techniky, účelné a funkční vybavení místností pro hlasování3) včetně nutných výdajů na jejich úklid, popřípadě na pronájem mobilního sociálního zařízení, výdaje na technický provoz, tj. náklady na otop, elektrický proud, plyn, vodu, páru,
    10. platy zaměstnanců přijatých na dobu určitou nebo odměny osob vyplácené podle dohod o provedení práce uzavřených k zajištění prací spojených s přípravou a konáním referenda, které jsou kraje a obce povinny zajistit příslušným okrskovým komisím, a na platy za přesčasovou práci a s tím spojené výdaje na zdravotní a sociální pojištění,
    11. občerstvení s výjimkou alkoholických nápojů. Občerstvení může poskytnout příslušný obecní úřad členům okrskových komisí jako nepeněžité plnění v případech, kdy úkoly stanovené okrskovým komisím budou vyžadovat neustálou přítomnost členů okrskových komisí a na občerstvení dalších osob podílejících se na zabezpečení úkolu obcí a krajů v době vymezené v písmenu c). Výdaje na občerstvení se stanoví ve výši dolní hranice stanovené sazby stravného podle předpisů o cestovních náhradách4) s tím, že na poskytnutí občerstvení není právní nárok. Občerstvení v limitu základní výše stravného lze poskytnout nejdříve po 4 hodinách nepřetržité přítomnosti. Obdobné občerstvení lze poskytnout pozorovatelům mezinárodních institucí, kteří sledují průběh a konání referenda. Tyto výdaje se zahrnují podle platné rozpočtové skladby do položky 5175 – Pohoštění,
    12. zvláštní odměny za výkon funkce člena okrskové komise5) a
    13. náhrady mezd, platů vyplácených členům okrskových komisí zaměstnavatelem.