Zprávy Ministerstva financí ČR - číslo 4 ročník 2003

 

1.Ověřování zvláštní odborné způsobilosti

čj.: 124/25 091/2003 – ref. ing. R. Kotrba

V příloze vyhlášky č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, je k úseku finanční hospodaření ÚSC a jeho přezkumu stanoveno, že ověření odborné způsobilosti je nutné

V přípravném řízení k výše uvedené vyhlášce vyjádřilo Ministerstvo financí stanovisko k určení povinného okruhu zaměstnanců, u kterých se předpokládá ověření zvláštní odborné způsobilosti:

Na úseku finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkumu se předpokládá ověřování odborné způsobilosti u zaměstnanců obecních a krajských úřadů, kteří jsou zařazeni do

Ověřování zvláštní odborné způsobilosti na úseku daně se předpokládá u pracovníků finančních odborů, oddělení nebo útvarů, do jejichž kompetence spadá výkon správy místních poplatků a vyžaduje se postup podle zákona o správě daní a poplatků.

Výjimku tvoří zaměstnanci administrativně-obslužného charakteru, kteří bezprostředně nevykonávají pracovní úkony ve finančním a majetkovém hospodaření, v kontrole a správě místních poplatků.

 

2. Dotazy k financování ústavu sociální péče

čj.: 373/55 191/2003 – ref. ing. M. Šimková

1. Postup při finančním vypořádání dotace ze státního rozpočtu na lůžko v ÚSP v tom případě, že v průběhu roku 2003 přestala být obec zřizovatelem tohoto zařízení

Dotace na ústavy sociální péče je určena na financování provozních výdajů specializovaných ústavů sociální péče, jejichž zřizovateli jsou obce. Tyto dotace jsou zahrnuté ve finančním vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí a jsou uvolňovány měsíční zálohou ve výši 1/12 celoročního rozpočtovaného objemu dotací schváleného pro obce v souhrnu za kraje. Jestliže zřizovatelská funkce obce k tomuto zařízení skončila k 31. 3. 2003 a ÚSP byl 1. 4. 2003 převeden na občanské sdružení, potom základě těchto skutečností bude Ministerstvem financí provedeno rozpočtové opatření tak, že bude příslušnému kraji v záloze na měsíc srpen upravena dotace.

Protože účelové dotace jsou předmětem finančního vypořádání, proto zúčtování alikvotní části poskytnuté dotace v Kč (vázané i v roce 2003 na využití kapacity) bude provedeno v termínu celkového finančního vypořádání dotací se státním rozpočtem ve smyslu vyhlášky č. 531/2002 Sb. Obec v termínech a postupech daných touto vyhláškou provede finanční vypořádání za dobu, kdy byla zřizovatelem ÚSP, zbývající prostředky budou předmětem odvodu na vypořádací účet Ministerstva financí.

2. Postup při refundaci prostředků za dávky sociální péče z obcí II. typu na obce I. typu

V případě přesunu finančních prostředků na výplatu dávek sociální péče mezi obcemi je pravděpodobné, že v průběhu roku může dojít v měsíčních finančních výkazech, ale pouze z důvodu časového rozlišení, k nesouladu vazby v sumárních výkazech na souhrnný dotační vztah za obce stanovený zákonem č. 579/2002 Sb., o státním rozpočtu ČR.

Ale nic nebrání tomu, aby z titulu kontroly čerpání výdajů na dávky sociální péče v průběhu roku, krajský úřad dohodl s obcemi postupu převádění finančních prostředků v průběhu měsíce tak, aby nedocházelo k porušení vazby na souhrnný dotační vztah v souhrnu za obce celkem za kraj. Vzhledem ke kontrolní činnosti kraje a k evidenci stavu čerpání těchto výdajů by mělo být i v zájmu kraje, aby navrhl příslušným obcím tuto zásadu.

Ministerstvo financí provádí průběžně kontrolu těchto údajů, v případě vzniklých rozdílů bude kontaktovat příslušný kraj se žádostí o vysvětlení a zajištění nápravy v následujícím vykazovaném období.

K dotazu, kdo má provádět rozpočtové opatření při refundaci prostředků na úhradu dávek sociální péče z obcí II. typu na obce I. typu sdělujeme, že v daném případě se postupuje podle ustanovení § 59 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).

 

3. Daň z příjmů u krajů

čj.: 124/26 900/2003 – ref. ing. R. Kotrba

Příjmy plynoucí územním samosprávným celkům z výnosu daní nebo podílu na nich, z výnosů poplatků nebo jiných peněžních odvodů, které jim patří podle zvláštních zákonů, byly vždy v rozsahu stanoveném těmito zvláštními zákony považovány za součást rozpočtovaných daňových a poplatkových příjmů veřejných rozpočtů. Z hlediska zákona o daních z příjmů je na tyto příjmy nahlíženo podle ustanovení § 18 odst. 4 písm. b) jako na příjmy, které nejsou předmětem daně.

Za účelem zamezení jakýchkoli metodických nejasností v této oblasti příjmů ze strany krajů a obcí nebo správců daně je do novely zákona o daních z příjmů, která je v současné době předložena vládě, zapracováno jednoznačné legislativní zpřesnění.

Ministerstvo financí upravilo v roce 1994 Opatřením čj. 124/28 997/1994 postup účtování daně z příjmů placené obcí. Podle něho obce pouze vyplňují a předkládají finančnímu úřadu daňové přiznání; ve svém účetnictví si zaúčtují odvod finančnímu úřadu a zároveň přijetí prostředků od finančního úřadu. K faktickému převodu prostředků nedochází.

Pro kraje neexistuje žádná právní úprava pro případ, kdy jsou příjemci daně z příjmů právnických osob ve výši jejich daňové povinnosti (§ 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 243/2000 Sb.). Kraje tedy musí provést faktickou platbu daně na příslušný účet správce daně.

 

4. Postup krajského úřadu při zasílání dotací obcím a kulturní fond v ústavech sociální péče

čj.: 124/46 151/2003 – ref. ing. H. Šlajsová

A. K postupu krajského úřadu při zasílání dotací obcím (organizacím zřízeným obcemi) v případě, že se jedná o tzv. „průtokové dotace“ a za situace, kdy obec má na základě rozhodnutí finančního úřadu, soudu, zablokované (exekuované) účty, sdělujeme:

Uvedená situace není upravena žádným právním předpisem. V každém konkrétním případě by proto bylo třeba postupovat individuálně, ve spolupráci obce, finančního úřadu a Ministerstva financí.

Další řešení, které by ovšem bylo náročnější, spočívá ve využití ustanovení § 63 odst. 1 zákona o obcích. V něm se uvádí, že obce, jejichž orgány vykonávají přenesenou působnost ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle níž budou orgány jedné obce vykonávat přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti pro orgány jiné obce, která je účastníkem veřejnoprávní smlouvy. Veřejnoprávní smlouva musí obsahovat způsob úhrady nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti. K uzavření veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu krajského úřadu.

Rovněž lze využít ustanovení § 65 odst. 1 zákona o obcích, podle nějž je krajský úřad zmocněn rozhodnout, v případě, že orgán obce neplní povinnost podle § 7 odst. 2 zákona o obcích (přenesená působnost), že pro obec bude přenesenou působnost nebo její část vykonávat pověřený obecní úřad, do jehož správního obvodu patří. Krajský úřad zároveň rozhodne o převodu příspěvku na výkon přenesené působnosti.

Zákon o obcích i zákon o krajích však z hlediska věcné příslušnosti problematiky nejsou právními předpisy v působnosti Ministerstva financí. Výše uvedené je proto považovat pouze za náš názor.

B. Podle § 87 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. zřizuje nebo ruší v jednotlivých ústavech obec nebo kraj, který ústav spravuje, po projednání s vedoucím ústavu a výborem obyvatel (ústavu), je-li v ústavu zřízen, kulturní fond. Ten je určen ke zvýšení kulturní úrovně života v ústavu. Do kulturního fondu plyne:

Prostředky kulturního fondu se používají k úhradě nákladů na kulturní péči o obyvatele (svěřence) ústavu, pokud tyto náklady nelze uhradit z rozpočtových prostředků ústavu. Z prostředků kulturního fondu mohou být nakoupeny předměty neinvestiční povahy, které slouží k rozvoji pomocného hospodářství a ústavní výroby a předměty investiční povahy, pokud slouží kulturní péči o obyvatele (svěřence) ústavu nebo jejich tělovýchovné a sportovní činnosti.

Zákon č. 250/2000 Sb., rozpočtová pravidla územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, neumožňuje příspěvkové organizaci zřizovat kromě fondů uvedených v § 29 odst. 1 zákona, to je rezervního fondu, investičního fondu, fondu odměn a fondu kulturních a sociálních potřeb, jiné peněžní fondy.

Fond kulturních a sociálních potřeb příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb zaměstnanců v pracovním poměru k příspěvkové organizaci a dalších osob uvedených v § 33 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb.

Pokud je ústav sociální péče organizační složkou obce nebo kraje (tedy neúčtující organizace bez právní subjektivity), potom by kulturní fond mohl být fondem obce nebo kraje (podle ustanovení § 5 zákona č. 250/2000 Sb.) a jeho tvorbu a užití by schvalovalo zastupitelstvo obce (kraje) podle vyhlášky č. 182/1991 Sb.

V případě, že je příspěvkovou organizací zřízenou obcí nebo krajem, i zde by tento fond mohl být fondem obce nebo kraje. Fondem příspěvkové organizace být nemůže, jak je výše uvedeno, neboť fondy příspěvkových organizací striktně vymezuje zákon č. 250/2000 Sb.

Zdroje rezervního fondu příspěvkové organizace upravuje ustanovení § 30 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Možným zdrojem jsou i peněžní dary. Vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, je předpisem Ministerstva práce a sociálních věcí. Další dotazy týkající se zřizování kulturního fondu v ústavech podle § 87 cit. vyhlášky je proto nutné směrovat na toto ministerstvo.

 

 

5. Porušení rozpočtové kázně při nakládání s finančními prostředky přidělovanými krajem podle ustanovení § 8 zákona č. 564/1990 Sb.

čj.: 124/54 952/2003 – ref. Mgr. H. Peterová

K dotazům krajů ve věci postupu kraje při aplikaci ustanovení § 22 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, v případech zjištění porušení rozpočtové kázně při nakládání s finančními prostředky přidělovanými krajem podle ustanovení § 8 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, sdělujeme:

Především je třeba zdůraznit, že podle § 8 odst. 2 a 3 zákona č. 564/1990 Sb. krajský úřad rozepisuje a přiděluje předškolním zařízením, školám a školským zařízením jim sloužícím finanční prostředky poskytnuté Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy výhradně na účely stanovené v tomto ustanovení a kontroluje jejich využití. Jedná se tedy o účelově vázané prostředky, jejichž použití pro jiný než stanovený účel je porušením rozpočtové kázně na všech stupních .

Dojde-li u škol a školských zařízení k porušení rozpočtové kázně, bude se postupovat podle ustanovení § 22 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

V případě porušení rozpočtové kázně příspěvkovou organizací zřízenou krajem, kraj této organizaci uloží odvod do svého rozpočtu, a to ve výši částky neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků svého rozpočtu spolu s povinností zaplatit penále ve výši 1 promile denně z neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků, nejvýše však do výše této částky. Z  finančních prostředků odvedených povinným subjektem do rozpočtu kraje, kraj neprodleně vrátí Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“), které je poskytovatelem dotace, jako nevyčerpané prostředky účelové dotace, částku rovnající se částce neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků svého rozpočtu.

Pokud kraj tyto finanční prostředky nevrátí MŠMT, jedná se o porušení rozpočtové kázně krajem podle ustanovení § 44 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů. Odvod za porušení rozpočtové kázně, jakož i penále uloží finanční úřad, v jehož obvodu územní působnosti má kraj sídlo. Odvod včetně penále je příjmem státního rozpočtu.

Podle ustanovení § 22 odst. 6 zákona 250/2000 Sb., může kraj z důvodu zamezení tvrdosti povolit úlevu z povinností uložených školám nebo školským zařízením podle odstavce 2. Pokud však kraj povolí tuto úlevu a nevrátí ze svého rozpočtu MŠMT, jako nevyčerpané prostředky účelové dotace, částku odpovídající částce neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků svého rozpočtu, na kterou povolil úlevu, jedná se ve vztahu ke státnímu rozpočtu o porušení rozpočtové kázně krajem podle ustanovení § 44 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů.

V případě porušení rozpočtové kázně příspěvkovou organizací zřízenou obcí, obec této organizaci uloží odvod do svého rozpočtu, a to ve výši částky neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků svého rozpočtu spolu s povinností zaplatit penále ve výši 1 promile denně z neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků, nejvýše však do výše této částky. Z  finančních prostředků odvedených povinným subjektem do rozpočtu obce, obec neprodleně vrátí kraji, jako nevyčerpané prostředky účelové dotace, částku rovnající se částce neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků svého rozpočtu. Kraj tyto finanční prostředky neprodleně vrátí jako nevyčerpané finanční prostředky účelové dotace Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, které dotaci kraji uvolnilo.

Jestliže obec finanční prostředky, ve výši částky neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků svého rozpočtu, odvedené příspěvkovou organizací do jejího rozpočtu nevrátí, jako nevyčerpané finanční prostředky účelové dotace, kraji, jedná se o porušení rozpočtové kázně podle ustanovení § 22 odst. 2 zákona č.250/2000 Sb.

Pokud kraj finanční prostředky obdržené od obce nevrátí MŠMT, jedná se o porušení rozpočtové kázně krajem podle ustanovení § 44 zákona č.218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů. Odvod za porušení rozpočtové kázně, jakož i penále uloží finanční úřad, v jehož obvodu územní působnosti má kraj sídlo. Odvod včetně penále je příjmem státního rozpočtu.

Podle ustanovení § 22 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., může obec z důvodu zamezení tvrdosti povolit úlevu z povinností uložených školám nebo školským zařízením podle odstavce 2. Pokud však obec povolí tuto úlevu a nevrátí ze svého rozpočtu do rozpočtu kraje, jako nevyčerpané finanční prostředky účelové dotace, částku odpovídající výši částky neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků svého rozpočtu, na kterou povolila úlevu, jedná se ve vztahu obce k rozpočtu kraje o porušení rozpočtové kázně podle ustanovení § 22 odst. 2 zákona č.250/2000 Sb.

Kraj může z důvodu zamezení tvrdosti povolit úlevu z povinností uložených obci podle § 22 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb. a to podle § 22 odst. 6 tohoto zákona. Pokud však kraj povolí tuto úlevu a nevrátí ze svého rozpočtu MŠMT, jako nevyčerpané prostředky účelové dotace, částku rovnající se částce neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků svého rozpočtu, na kterou povolil úlevu, jedná se ve vztahu ke státnímu rozpočtu o porušení rozpočtové kázně krajem podle ustanovení § 44 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů.

K dotazu na vztah ustanovení § 22 odst. 2 k ustanovení § 28 odst. 4 písm. c) zákona č.250/2000 Sb.,o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, uvádíme:

Pokud územní samosprávný celek své příspěvkové organizaci poskytne účelově určené finanční prostředky, vztahuje se na tuto organizaci ustanovení § 22 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 28 odst. 4 zákona č.250/2000 Sb.,o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, obsahuje taxativní výčet případů ve kterých může příspěvkové její zřizovatel – územní samosprávný celek uložit odvod do svého rozpočtu.

 

6. Ověřování platnosti výpisů osvědčení o provozuschopnosti výherních hracích přístrojů (VHP)

čj.: 601/49 516/2003 – ref. J. Pangerl

V současné době osvědčují provozuschopnost VHP dvě autorizované osoby, a to Elektrotechnický zkušební ústav, Praha a Institut pro testování a certifikaci, a. s. Zlín. Jelikož v minulém období v některých případech docházelo k falzifikaci výpisů osvědčení jednotlivých VHP, dohodlo Ministerstvo financí s oběma autorizovanými osobami, že budou vydávat na svých webových stránkách seznamy platných výpisů osvědčení o provozuschopnosti pro jednotlivé VHP a seznamy vydaných duplikátů. Z toho vyplývá, že každý povolující orgán (obec) si může ověřit v případě pochybnosti pravost předložených dokumentů pro správní řízení.

Uvedené informace lze získat podle následujících návodů:

a) Návod na přístup k Seznamu výpisů z osvědčení VHP a seznamu duplikátů vystavených ITC, a.s.

  1. Spusťte Internet Explorer
  2. Napište adresu http:/www.itczlin.cz
  3. Klikněte na „VSTUP
  4. Klikněte na záložku „Výherní hrací přístroje“ (vpravo nahoře)
  5. Klikněte na odkaz „Seznam zaregistrovaných modelů, seznam výpisů osvědčení, seznam duplikátů výpisů osvědčení
  6. Klikněte na odkazREGISTRAČNÍ FORMULÁŘ“ (dole)
  7. Vyplňte všechny údaje v Registračním formuláři
  8. Heslo pro vstup Vám bude zasláno e-mailem do 24 hodin.

b) Návod na práci se Seznamem výpisů z osvědčení VHP a seznamem duplikátů vystavených ITC, a. s.

  1. Spusťte Internet Explorer
  2. Napište adresu http://www.itczlin.cz
  3. Klikněte na „VSTUP
  4. Klikněte na záložku „Výherní hrací přístroje“ (vpravo nahoře)
  5. Klikněte na odkaz „Seznam zaregistrovaných modelů, seznam výpisů osvědčení, seznam duplikátů výpisů osvědčení
  6. Vyplňte údaje „Uživatel“ a „Heslo“
  7. Zaškrtněte „Zapamatovat“
  8. Klikněte na „Vstoupit“
  9. Klikněte na „zobrazit“ (vpravo od příslušného seznamu)
  10. Do rámečku vyhledávače (vpravo nahoře) napište údaj, který chcete vyhledat (např. výrobní číslo VHP)
  11. Klikněte na „hledat“
  12. Zobrazí se vám požadovaný záznam.

V případě jakýchkoliv dotazů volejte na telefonní číslo: 234 064 805 p. Novotný.

c) Návod na přístup k Seznamu výpisů osvědčení EZÚ Praha

  1. Spusťte Internet Explorer
  2. Napište adresu www ezu.cz (malá písmena)
  1. Klikněte na českou vlajku
  2. Zvolte nápis Výherní hrací přístroje. Objeví se strana stejného názvu a nápis Informace povolovacím místům
  3. Po kliknutí na tento nápis zadáte Uživatelské jméno: vhp a heslo: listiny
  4. Následně se objeví strana na níž zvolíte heslo Katalog platných výpisů
  5. Po zvolení tohoto hesla naleznete pole se 4 okny
  1. Po zadání alespoň jednoho údaje z těchto oken se zobrazí platné výpisy, resp. vydané

duplikáty.

V případě jakýchkoliv dotazů volejte číslo: 284 680 037, fax 284 680 037.

 

7. Dávky sociální péče

čj.: 373/25 215/ 2003 - ref. Ing. M. Šimková

K četným dotazům pracovníků krajských úřadů i obcí k problematice financování a rozpočtového zatřídění dávek sociální péče vyplácených “ostatními” obcemi, tj. obcemi I. typu, sdělujeme následující stanovisko Ministerstva financí:

Vycházíme z toho, že finanční prostředky účelově určené na dávky sociální péče se uvolňují ze státního rozpočtu jako dotace krajům v rámci souhrnného dotačního vztahu. Při uvolnění obdrží kraje rozepsány objemy prostředků na dávky sociální péče přesně rozděleny podle účelových znaků:

Při rozpočtovém zatřídění prostředků určených na dávky sociální péče vyplácené pověřenými a ostatními obcemi (účelový znak 98072) se postupuje takto:

  1. uvolněná účelová dotace ze státního rozpočtu do rozpočtů krajů je zatříděna jako výdajová položka státního rozpočtu 5322 - Neinvestiční dotace obcím v rámci souhrnného dotačního vztahu (v původním dopise zaslaném na krajské úřady bylo nesprávně uvedeno zatřídění na položce 5324 - Neinvestiční dotace krajům v rámci souhrnného dotačního vztahu, a je to opraveno spisem čj.: 373/34 423/2003), na paragrafu 6401 - Transfery všeobecné povahy jiným úrovním vlády,
  2.  

  3. krajský úřad přijme tuto účelovou dotaci ze státního rozpočtu na položku 4112 -Neinvestiční přijaté dotace ze státního rozpočtu v rámci souhrnného dotačního vztahu,
  4.  

  5. při převodu prostředků z rozpočtu krajského úřadu do rozpočtu obcí s pověřeným obecním úřadem je o této operaci účtováno jako o kompenzační operaci, tj. účtuje se u krajského úřadu mínusem na položce 4112 - Neinvestiční přijaté dotace ze státního rozpočtu v rámci souhrnného dotačního vztahu, a obec tyto prostředky účtuje na stejném místě rozpočtové skladby plusem. Vlastní výplata dávek sociální péče pak se účtuje na výdajové položce 5410 - Sociální dávky a na příslušném dávkovém paragrafu,
  6.  

  7. při převodu prostředků z rozpočtu obce s pověřeným obecním úřadem do rozpočtu obce I. typu se postupuje obdobně jako v bodě c), tj. u pověřené obce se účtuje mínusem na položce 4112 - Neinvestiční přijaté dotace ze státního rozpočtu v rámci souhrnného dotačního vztahu, a obec I. typu účtuje o příjmu prostředků na stejném místě rozpočtové skladby plusem. Vlastní výplata dávek sociální péče pak se u obce I. typu účtuje na výdajové položce 5410 - Sociální dávky a na příslušném dávkovém paragrafu.

Finančním zdrojem prostředků na výplatu dávek sociální péče podle platné sociální legislativy je vždy státní rozpočet, respektive účelově vázaná dotace na dávky sociální péče uvolňovaná ze státního rozpočtu do územních rozpočtů. Účelová dotace ze státního rozpočtu na tyto dávky vždy podléhá finančnímu vypořádání se státním rozpočtem, ať už je vyplácejí obce s rozšířenou působností (ÚZ 98 272), nebo obce s pověřeným obecním úřadem a nebo obce ostatní (ÚZ 98 072).

 

8. Dávky sociální péče - upřesnění

čj.: 373 /34 423/2003 - Ing. M. Šimková

Předcházejícím spisem Ministerstva financí čj.: 373/25 215/2003 ze dne 11. dubna 2003 bylo na všechny krajské úřady zasláno stanovisko k financování a rozpočtovému zatřídění dávek sociální péče vyplácených “ostatními” obcemi. K tomuto spisu uvádíme následující upřesnění :

  1. v textu citovaného spisu měníme položku v rozpočtovém zatřídění uvolněné účelové dotace na dávky sociální péče ze státního rozpočtu do rozpočtu obcí, a sice z položky 5324 - Neinvestiční dotace krajům v rámci souhrnného dotačního vztahu na položku 5322 - Neinvestiční dotace obcím v rámci souhrnného dotačního vztahu,
  2. zároveň odpovídáme na dotaz některých krajských úřadů, a sice :

V okamžiku, kdy prostředky účelové dotace na dávky sociální péče jsou prostřednictvím krajských úřadů převedeny ze státního rozpočtu do rozpočtů obcí, jsou tyto prostředky posuzovány jako rozpočtové prostředky obce a vztahuje se na ně zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Podle našeho názoru je pro převod prostředků možno aplikovat ustanovení § 21 odst. 2 písm. b), které umožňuje provádět kompenzační operace, jestliže rozpočet zprostředkovává vztahy mezi rozpočty vyššího stupně a rozpočty nižších stupňů,

Pokud obec s pověřeným obecním úřadem bude převádět finanční prostředky na výplatu dávek sociální péče „ostatní“ obci, tedy obci I. typu, je nezbytné, aby obec s pověřeným úřadem tuto skutečnost oznámila svému krajskému úřadu, např. zasláním kopie dopisu, kterou pověřená obec tyto prostředky „ostatní“ obci uvolnila.

  

9. Vymáhání pokut

čj.: 124/63 827/2003 – ref. Mgr. Peterová

K žádosti o stanovisko, kdo je oprávněn vymáhat nezaplacené pokuty uložené obecními živnostenskými úřady podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících,ve znění pozdějších předpisů, sdělujeme:

Především jsem nuceni konstatovat, že uvedené právní předpisy nespadají do věcné působnosti Ministerstva financí a proto dále uvedené považujte pouze za náš právní názor.

Pokuty podle ust. § 24 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, ukládají orgány uvedené v § 23 tohoto zákona. Jedním z těchto orgánů je obecní živnostenský úřad. Podle ust. § 24 odst. 8 je výnos pokut uložených podle § 24 odst. 1 až 4 příjmem státního rozpočtu. Příjmem státního rozpočtu je tedy i výnos pokut uložených podle těchto ustanovení obecním živnostenským úřadem. V § 24 odst. 12 je stanoveno, že pokutu vybírá orgán uvedený v § 23 a vymáhá územní finanční orgán (územně příslušný finanční úřad). Toto ustanovení se vztahuje na všechny orgány uvedené v § 23, které ukládají pokuty podle ust. § 24 odst. 1 až 4, tedy i na obecní živnostenský úřad. Tímto zvláštním zákonem je územnímu finančnímu orgánu uložena povinnost vymáhat pokuty uložené obecním živnostenským úřadem resp.obcí.

Pokuty podle § 7 odst. 2 a 3 zákona č.303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících,ve znění pozdějších předpisů, ukládají orgány uvedené v § 8 odst. 1 a 5. Tímto orgánem je mimo jiné obecní živnostenský úřad. V § 7 odst. 7 je stanoveno, že pokuta je příjmem státního rozpočtu. Zákon neobsahuje žádné další ustanovení, ve kterém by bylo uvedeno, kdo tyto pokuty vybírá a vymáhá. Není v něm stanovena žádná působnost finančního úřadu k vybírání a vymáhání pokut uložených podle tohoto zákona.

S ohledem na tuto skutečnost je třeba vycházet z ust. § 1 odst. 1 písm.e) zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož jsou územní finanční orgány správní úřady, které, mimo jiné, vybírají a vymáhají pokuty, které jsou uloženy jinými orgány státní správy a které jsou příjmem státního rozpočtu České republiky, s výjimkou pokut ukládaných obcemi a kraji.

Podle ust. § 147 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, obec vybírá a vymáhá pokuty podle zvláštního zákona (zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů) a výnos pokut uložených obcí je příjmem obce, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

Dle našeho názoru tedy v případě, že pokuty podle ust. § 7 odst. 2 a 3 zákona č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících,ve znění pozdějších předpisů, uloží obecní živnostenský úřad bude tyto pokuty rovněž vybírat a vymáhat. Výnos pokut odvede do státního rozpočtu.

 

10. Metodický postup - TBC

čj.: 124/43 112/2003 – ref. JUDr. L. Šiktancová

 

M e t o d i c k ý p o s t u p
k provedení vyhlášky č. 224/2002 Sb., kterou se stanoví rozsah činností zdravotnických zařízení v oblasti zabránění vzniku, rozvoje a šíření onemocnění tuberkulózou, které nejsou hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění

Dne 15. června 2002 nabyla účinnosti vyhláška č. 224/2002 Sb., kterou se stanoví rozsah činností zdravotnických zařízení v oblasti zabránění vzniku, rozvoje a šíření onemocnění tuberkulózou, které nejsou hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Vyhláška je prováděcím předpisem k zákonu č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.

  1. V § 1 vyhlášky č. 224/2002 Sb. je uveden taxativní výčet nákladů spojených s preventivními opatřeními zabraňujícími vzniku, rozvoji a šíření onemocnění tuberkulózou, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Podle § 2 této vyhlášky výdaje za činnosti uvedené v § 1 vyhlášky hradí nestátnímu zdravotnickému zařízení stát prostřednictvím orgánu příslušného k registraci nestátního zdravotnického zařízení, pokud s ním za tímto účelem tento uzavřel smlouvu podle zvláštního zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních.
  2. Ministerstvo zdravotnictví (Hlavní hygienik ČR) zpracovalo metodiku k vyhlášce č. 224/2002 Sb. (čj. HEM-300/7296/03 ze dne 23. dubna 2003), která stanoví, jaké průkazné doklady musí zdravotnické zařízení doložit za účelem provedení úhrady nákladů dle § 1 této vyhlášky. Metodika zejména upravuje problematiku uzavírání příslušných smluv, fakturace a kalkulace jednotlivých nákladových položek spojených s preventivními opatřeními zabraňujícími vzniku, rozvoji a šíření onemocnění tuberkulózou.
  3. Od 1. 1. 2003 je orgánem příslušným k registraci krajský úřad příslušný podle místa provozování nestátního zdravotnického zařízení. Úhradu doložených výdajů na činnosti uvedené v § 1 vyhlášky č. 224/2002 Sb. provede nestátnímu zdravotnickému zařízení Ministerstvo financí prostřednictvím příslušného kraje.
  4. Krajský úřad ve spolupráci s nestátním zdravotnickým zařízením, v souladu s metodikou Ministerstva zdravotnictví, zpracuje soupis nákladů za činnosti uvedené v § 1 vyhlášky č. 224/2002 Sb. za správní území kraje (v rozsahu tabulkové přílohy k Metodickému postupu). Zpracovaný soupis doloží kopiemi příslušných prvotních dokladů (faktur) a předloží jej spolu se žádostí o uvolnění dotace ze státního rozpočtu Ministerstvu financí, odboru 12 – financování územních rozpočtů. Odpovědnost za úplnost a věcnou správnost podkladů předložených Ministerstvu financí má kraj. Oprávněnost požadavku na úhradu případných sporných nákladových položek je krajský úřad povinen projednat s Ministerstvem zdravotnictví (Hlavním hygienikem ČR).
  5. Žádosti předkládá krajský úřad Ministerstvu financí ve čtvrtletních termínech (do šesti týdnů následujících po uplynutí čtvrtletí), ve IV. čtvrtletí nejpozději do konce listopadu rozpočtového roku. Žádosti obdržené po tomto datu mohou být vyřízeny až v  následujícím rozpočtovém roce.
  6. Dotace ze státního rozpočtu na úhradu oprávněných a doložených nákladů se poskytuje formou rozhodnutí dle § 14 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
  7. Ministerstvo financí vydá rozhodnutí o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu na příslušný rok oprávněnému subjektu prostřednictvím příslušného kraje, na základě předložené žádosti a po posouzení příslušných podkladů.
  8. Ministerstvo financí provede úhradu oprávněných nákladů poskytnutím účelové neinvestiční dotace kraji formou bezhotovostního převodu z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu na příslušný rok na účet kraje. Tyto prostředky budou u kraje vedeny jako příjem na položce 4111 – Neinvestiční přijaté dotace z Všeobecné pokladní správy státního rozpočtu a evidovány pod účelovým znakem č. 98 335 – Účelové dotace krajům - TBC. Kraj zajistí poskytnutí prostředků ze státního rozpočtu v souladu s vydaným rozhodnutím MF příslušnému příjemci dotace. Dotace bude podléhat finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za příslušný rozpočtový rok.
  9. Tento postup je stanoven pro zabezpečení úhrady nákladů nestátních zdravotnických zařízení státem prostřednictvím krajských úřadů od 1. 1. 2003. Úhradu nákladů vzniklých nestátním zdravotnickým zařízením v letech 2001 a 2002 zabezpečuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

 

příloha k č.j. 124/43 112/2003

Kraj ………………………………………….

finanční údaje v Kč
na dvě des.místa

Přehled nákladů spojenými s preventivními opatřeními zabraňujícími vzniku, rozvoji a šíření onemocnění tuberkulózou za … čtvrtletí roku 2003

č.

Název nestátního zdravotnického zařízení

Smlouva ze dne

Úhrada požadovaná za
výše uvedené období *

Celkem od počátku roku

Poznámka

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

Celkem

*

Požadované úhrady budou doloženy pouze fakturami