Zprávy Ministerstva financí ČR - číslo 2 ročník 2004

 

1. Účtování o vrácené dani z přidané hodnoty při pořízení investice z prostředků Evropské Unie

čj.: 124/79 702/2003 – ref. ing. R. Kotrba

Je nutné zdůraznit, že účetní jednotka v případě, že je příjemcem dotace poskytnuté EU, nemůže daň z přidané hodnoty hradit z poskytnuté dotace. Uplatňovat vrácení DPH může tehdy, splní-li podmínky dané ustanovením § 45c odst. 1 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty. A to bez ohledu na to, zda se investice pořizuje v hlavní nebo podnikatelské činnosti a zda je nebo není plátcem daně z přidané hodnoty.

Postup účtování daně z přidané hodnoty vyplývá z ustanovení bodu 3. 2. 3. Českého účetního standardu pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a organizační složky státu číslo 516 Zúčtovací vztahy. České účetní standardy číslo 501 až 522, pro uvedené účetní jednotky, byly zveřejněny ve Finančním zpravodaji č. 11 – 12/2/2003 pod pořadovým číslem 50 a jejich účinnost byla stanovena dnem 1. 1. 2004.

Z výše uvedeného postupu účtování vyplývá, že v případě dodavatelské faktury účetní jednotka zaúčtuje na příslušný majetkový účet pořizovací cenu příslušného majetku sníženou o daň z přidané hodnoty a daň z přidané hodnoty zaúčtuje jako pohledávku za finančním úřadem (syntetický účet 343 – Daň z přidané hodnoty, s použitím analytického členění v návaznosti na požadavky poskytovatele dotace, v tomto případě EU). Účtuje tedy odděleně na položkách 6121 a DPH na položku 5362 – Platby daní a poplatků. V případě vrácení daně v běžném roce se účtuje mínusem na položce 5362. V případě vrácení v následujícím roce by se účtovalo na položce 2329.

 

2. Ukončení funkce nástupnických účtů po okresních úřadech

čj.: 124/108 094/2003 – ref. ing. H. Šlajsová

Ministerstvo financí se zabývalo problematikou stanovení termínu pro ukončení automatického nastavení překlápění plateb přicházejících na nástupnické účty po bývalých okresních úřadech. V této souvislosti bylo poukázáno na potřebu přijetí některých konkrétních opatření územními samosprávnými celky.

V prosinci roku 2002 zpracovalo Ministerstvo financí metodická stanoviska čj.: 22/138 526/2002 (viz příloha) a č. j. 373/130 336/2002 - publikováno ve „Zprávách Ministerstva financí České republiky pro finanční orgány obcí a krajů“ č. 1/2003, internetová adresa http://denik.obce.cz. Tato stanoviska obsahovala kromě jiného i informaci o postupu územních samosprávných celků při dokončení výkonů rozhodnutí zahájených bývalými okresními úřady. Dále informaci o způsobu převodu prostředků z účtů bývalých okresních úřadů na nástupnické účty Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových s předčíslím 10014, 3711 a 3754 a dále jejich předisponování z těchto účtů podle určení na účty obcí s rozšířenou působností nebo na příjmový účet státního rozpočtu. Podotýkáme však, že výše uvedená metodická stanoviska mají pouze význam informativní, nejsou obecně závazným výkladem zákona, neboť ten náleží pouze nezávislému soudu.

Podle informací, které Ministerstvu financí poskytl v současné době Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen ÚZSVM), docházejí na účty ÚZSVM neustále platby, jejichž roční obrat je poměrně velký a přitom se nejedná pouze o platby jednorázové (pokuty), ale i o platby opakující se. Z toho ÚZSVM dovozuje, že nástupnické územní samosprávné celky nezajistily obeznámení dlužníků, případně soudů (pokud provádí výkon rozhodnutí) o změnách týkajících se oprávněného.

Počínaje rokem 2003 zajistilo Ministerstvo financí u ČNB zavedení následujících předčíslí bankovních účtů pro inkaso pokut v řízení správním do státního rozpočtu:

PBÚ název účtu dispoziční oprávnění k účtu

3754 Pokuty v řízení správním - Magistráty a MČ Praha

33750 Pokuty v řízení správním - Obce s rozšířenou působností

23755 Pokuty v řízení správním - kraje

3754 Pokuty v řízení správním - MZdr

3754 Pokuty v řízení správním - ÚZSVM

Počínaje rokem 2003 zajistilo Ministerstvo financí u ČNB zavedení následujících předčíslí bankovních účtů pro inkaso správních poplatků v řízení správním do státního rozpočtu:

PBÚ název účtu dispoziční oprávnění k účtu

3711 Poplatky správní - Obce s rozšířenou působností

3711 Poplatky správní - MZdr

3711 Poplatky správní - ÚZSVM

 

3. Čerpání prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb důchodci

čj.: 284/4 371/2004 – ref. ing. A. Libnarová

Stanovisko Ministerstva financí, které bylo vydáno pod čj.: 283/52 553/2003 není v rozporu s právními předpisy. Vychází z ustanovení § 33 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, kde je stanoveno, že fond kulturních a sociálních potřeb je určen mimo jiné důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu pracovali u příspěvkové organizace. Okresní úřady ukončily svou činnost bez právního nástupce. Zaměstnanci, kteří odcházeli do prvního starobního nebo plného invalidního důchodu od okresního úřadu před vznikem příspěvkové organizace, zůstali jako bývalí zaměstnanci okresního úřadu a proto nemají zaměstnavatele, od kterého odešli do prvého starobního důchodu.

Stanovisko Ministerstva financí se vztahuje pouze na ty důchodce – bývalé zaměstnance, kteří zůstali u okresních úřadů při ukončení činnosti okresních úřadů. Nově vzniklé příspěvkové organizace nemohou považovat tyto bývalé zaměstnance za zaměstnance, kteří u nich pracovali při prvém odchodu do starobního důchodu.

Příspěvkové organizace, které vznikaly buď přeměnou z rozpočtové organizace nebo jako příspěvkové organizace ze škol bez právní subjektivity, v době před účinností zákona č. 250/2000 Sb., měly postupovat při převodu prostředků fondu podle příslušných právních předpisů v době jejich vzniku.

Organizace, které vznikly před koncem roku 2000, měly postupovat podle § 31 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky ČR a obcí v České republice, ve znění pozdějších předpisů a podle § 13 vyhlášky č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, a při převodu zůstatků fondu kulturních a sociálních potřeb, včetně zůstatků nesplacených půjček z fondu, podle počtu zaměstnanců, to je (podle legislativní zkratky ve vyhlášce) včetně bývalých zaměstnanců – důchodců. Na tyto organizace byli bývalí zaměstnanci – důchodci převedeni. U bývalých zaměstnanců – důchodců těchto organizací k žádné změně nedochází.

Od účinnosti zákona č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, to je od 1. 1. 2001 do 30. 4. 2002, kdy byla pro příspěvkové organizace zrušena vyhláška č. 310/1995 Sb., mělo být při zřízení školy jako příspěvkové organizace ze školy bez právní subjektivity, postupováno obdobně, pokud dal k tomu souhlas jejich zřizovatel v návaznosti na § 27 zákona č. 250/2000 Sb.

Od účinnosti vyhlášky č. 114/2002 Sb., to je od 1. 5. 2002 se při organizačních změnách postupuje pouze podle § 27 zákona č. 250/2000 Sb.

 

4. Provozování výherních hracích automatů

čj.: 601/43 733/2004 – ref. J. Pangerl

Vypořádávání vybraných správních poplatků při provozování VHP

čj.: 601/41 732/2004

Finanční úřady upozorňují Ministerstvo financí, že některé obce, které povolují provoz VHP a vybírají správní poplatky za vydaná povolení, včas nevypořádávají podle položky 20 písm. c) Sazebníku stanovený podíl z vybraných správních poplatků podle kriterií ustanovení § 9a zákona o správních poplatcích. Upozorňujeme obce, že tak mají učinit do 30 dnů následujících po vydání povolení. Plnění tohoto úkolu bude kontrolováno.

Využívání webových stránek autorizovaných osob

č. j. 601/15 474/2004

Ke zlepšení informovanosti povolujících míst – obcí – a tím k žádanému zefektivnění výsledků následných technických kontrol povolovaných VHP do provozu, autorizované osoby vybudovaly a udržují databázi VHP, jejichž provozuschopnost byla osvědčena. To znamená, že každá obec si může samoobslužně podle potřeby prostřednictvím webových stránek autorizovaných osob operativně zkontrolovat a ověřit u každého jí povolovaného VHP platnost jeho technické dokumentace. Význam webových stránek je v tom, že budou využívány přímo bez prostřednictví pracovníků autorizovaných osob. Do budoucna budou autorizované osoby v této věci poskytovat odbornou pomoc jen při řešení sporných případů.

Podrobné návody přístupů k „Seznamům“ výpisů z osvědčení a „Seznamům“ duplikátů VHP vyhotovených ITC, a. s., Zlín a EZÚ, Praha, jsou uvedeny ve Zprávách Ministerstva financí pro finanční orgány obcí a krajů, ročník 2003, číslo 4, ze dne 15. srpna 2003.

 

5. Porušení rozpočtové kázně při nakládání s finančními prostředky určenými na přímé náklady na vzdělávání

čj.: 124/111 936/2003 – ref. ing. R. Kotrba

Ministerstvo financí zveřejnilo ve Zprávách Ministerstva financí pro finanční orgány obcí a krajů č. 3/2003 pod čj. 124/11 056/2003 výklad porušení rozpočtové kázně při nakládání s finančními prostředky přidělovanými krajem podle ustanovení § 8 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů. Na základě připomínek odborných útvarů Ministerstva financí předkládáme upravený výklad k dané problematice.

Při poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu obcím a krajům a jimi zřízeným příspěvkovým organizacím je nutné vycházet z toho, že existuje několik typů dotací:

1. Dotace, jejímiž konečnými příjemci jsou kraje a příspěvkové organizace krajem zřízené

Na takto poskytnuté prostředky se u krajů pohlíží jako na prostředky státního rozpočtu a plně se na ně vztahuje zákon č. 218/2000 Sb. Případné porušení rozpočtové kázně řeší finanční úřady podle § 44 citovaného zákona.

Podle ustanovení § 28 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, rozpočet zřizovatele zprostředkovává vztah příspěvkové organizace ke státnímu rozpočtu. Prostředky „protečou“ přes rozpočet zřizovatele, aniž by zřizovatel mohl ovlivnit jejich účel a objem. Porušení rozpočtové kázně u krajských příspěvkových organizací se v tomto případě řídí zákonem č. 218/2000 Sb.

2. Dotace, jejímiž konečnými příjemci jsou obce

Podle ustanovení § 19 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., (rozpočtová pravidla) se dotace ze státního rozpočtu do rozpočtů obcí poskytují prostřednictvím krajů, v jejichž obvodu leží příslušné obce pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Rozpočtem kraje tyto dotace „protečou“ aniž by kraje mohly jejich účel nebo objem ovlivnit. I v tomto případě se na poskytnuté prostředky pohlíží jako na prostředky státního rozpočtu a plně se na ně vztahuje zákon č. 218/2000 Sb. Případné porušení rozpočtové kázně řeší finanční úřady podle § 44 citovaného zákona.

3. Dotace, jejímiž konečnými příjemci jsou dobrovolné svazky obcí (DSO)

Dotace se uvolňuje prostřednictvím kraje. Rozpočtem kraje tyto dotace „protečou“ aniž by kraje mohly jejich účel nebo objem ovlivnit. I v tomto případě se na poskytnuté prostředky pohlíží jako na prostředky státního rozpočtu a plně se na ně vztahuje zákon č. 218/2000 Sb. Případné porušení rozpočtové kázně řeší finanční úřady podle § 44 citovaného zákona.

4. Dotace ze státních fondů

Dotace ze státních fondů na obce a kraje se realizují tak, že příslušný státní fond stanovené prostředky vydá převodem ve prospěch jejich příjmového rozpočtu – tedy přímým finančních vztahem mezi státním fondem a obcí nebo krajem.

Dotace ze státních fondů určené příspěvkovým organizacím zřízeným krajem nebo obcí se uskutečňují na základě smluvního vztahu mezi státním fondem a příspěvkovou organizací. Finanční prostředky se uvolňují přímo příspěvkové organizaci, nikoli přes zřizovatele. Proto o každém uvolnění finančních prostředků podá státní fond zprávu zřizovateli příslušné příspěvkové organizace.

Na oba případy se plně vztahuje zákon č. 218/2000 Sb. Případné porušení rozpočtové kázně řeší finanční úřady podle § 44 citovaného zákona.

5. Prostředky poskytované ze státního rozpočtu do rozpočtu krajů podle zákona č. 218/2000 Sb. účelově vázané na jejich poskytnutí obcím, jejich příspěvkovým organizacím nebo jiným subjektům

U takto poskytovaných prostředků se porušení rozpočtové kázně podle ustanovení § 44 zákona č. 218/2000 Sb. může dopustit jen kraj v tom případě, že prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu použije v rozporu se stanoveným účelem a neuvolní je příslušným subjektům a použije je jinak.

V případě takto poskytnutých prostředků kraj rozhoduje, které obci (resp. jinému subjektu) a v jaké výši tyto prostředky poskytne. Kraj tyto prostředky poskytuje svým rozhodnutím subjektům podle zákona č. 250/2000 Sb. a dál se považují za prostředky kraje, nikoli státního rozpočtu. Porušení rozpočtové kázně u příjemců těchto krajských prostředků se řeší podle § 22 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb. bez účasti finančních úřadů.

Finanční prostředky vymožené krajem od subjektů, které porušily rozpočtovou kázeň podle § 22 odst. 2 citovaného zákona, se odvádí do rozpočtu kraje. Dle současné právní úpravy dané zákonem č. 218/2000 Sb. není možné dovodit, že by prostředky získané krajem (nebo i obcí) ve formě odvodu za porušení rozpočtové kázně, uloženého podle ustanovení § 22 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., měly být vráceny do státního rozpočtu, přestože se odvod týkal prostředků, jenž mají původ ve státním rozpočtu.

Výše uvedené skutečnosti se použijí pro rozhodování o porušení rozpočtové kázně s finančními prostředky uvolňovanými Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy na přímé náklady na vzdělávání takto:

Podle § 8 odst. 2 a 3 zákona č. 564/1990 Sb. krajský úřad rozepisuje a přiděluje předškolním zařízením, školám a školským zařízením jim sloužícím finanční prostředky poskytnuté Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (přímé náklady na vzdělávání) výhradně na účely stanovené v tomto ustanovení a kontroluje jejich využití. Jedná se tedy o účelově vázané prostředky, jejichž použití pro jiný než stanovený účel je porušením rozpočtové kázně na všech stupních.

Prostředky poskytované školám, jejichž zřizovateli jsou obce či kraje, jsou z kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy poskytovány do rozpočtu krajů. Kraje tyto prostředky poskytují podle zákona č. 250/2000 Sb., ze svého rozpočtu obcím pro jimi zřízená školská zařízení a dále školským zařízením, jejichž jsou samy zřizovatelem.

Finanční prostředky určené na přímé náklady na vzdělávání jsou dotacemi podle bodu číslo 5.

Pokud kraj tyto finanční prostředky od MŠMT, neposkytne svým příspěvkovým organizacím (školám) a obcím pro jejich školy, jedná se o porušení rozpočtové kázně krajem podle ustanovení § 44 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů. Odvod za porušení rozpočtové kázně, jakož i penále uloží finanční úřad, v jehož obvodu územní působnosti má kraj sídlo. Odvod včetně penále je příjmem státního rozpočtu.

V případě porušení rozpočtové kázně příspěvkovou organizací zřízenou krajem se postupuje podle ustanovení § 22 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., neboť kraj svým rozhodnutím přidělil prostředky pro základní školy a svým rozhodnutím také na střední školy, jichž je zřizovatelem.

V případě porušení rozpočtové kázně příspěvkovou organizací zřízenou obcí, se postupuje podle ustanovení § 22 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb. Kraj tedy uloží odvod za porušení rozpočtové kázně včetně penále do svého rozpočtu.

Prostředky poskytované soukromým školám jsou ze státního rozpočtu jako účelově určené poskytovány do rozpočtu krajů. Kraje tyto prostředky poskytují podle zákona č. 250/2000 Sb., soukromým školám. U škol a školských zařízení a obcí takto poskytnuté prostředky podléhají sankcím podle zákona č. 250/2000 Sb.

Finanční prostředky vymožené krajem podle ustanovení § 22 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb. zůstanou v rozpočtu kraje, neboť podle zákona č. 218/2000 Sb. není možné dovodit, že by měly být vráceny do státního rozpočtu. To i přesto, že původ těchto prostředků byl ve státním rozpočtu, v kapitole MŠMT.

Pokud se týká kontroly využití finančních prostředků na přímé náklady na vzdělávání, mají kraje jako poskytovatelé povinnost kontrolovat jejich použití u svých příspěvkových organizací a také u příspěvkových organizací zřízených obcemi.

Podle našeho názoru je možné z ustanovení § 8 odst. 3 zákona č. 564/1990 Sb. dovodit, že krajský úřad je oprávněn a povinen kontrolovat využití poskytnutých finančních prostředků u všech škol a školských zařízení. Dále máme za to, že podle ustanovení § 12 odst. 5 téhož zákona má takové oprávnění i samotné Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

 

6. Pokuta podle § 22 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb.

čj.: 525/112 221/2003 – ref. Mgr. H. Peterová, ing. R. Kotrba

Podle ustanovení § 22 odst. 3 zákona č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, se za porušení rozpočtové kázně považuje též nesplnění povinností nebo podmínek stanovených tímto zákonem pro hospodaření územních samosprávných celků anebo uložených podle tohoto zákona orgány k tomu oprávněnými. Za toto porušení rozpočtové kázně lze uložit pokutu až do výše 1 mil. Kč. O jejím uložení rozhoduje u krajů Ministerstvo financí a u obcí příslušný finanční úřad. Pokuta je příjmem státního rozpočtu.

Vzhledem k častým dotazům k této problematice uvádíme příklad z praxe.

V souladu s ustanovením § 42 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, provedl krajský úřad přezkoumání hospodaření obce za rok 2002.

Ze Zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření obce vyplynuly tyto závěry:

1. Rozpočet obce byl schválen až 22. 1. 2002. Zastupitelstvo obce však pro období od 1. ledna 2002 do 22. ledna 2002 nestanovilo zásady rozpočtového provizoria a obec do schválení svého rozpočtu nehospodařila podle rozpočtového provizoria. V ustanovení § 13 zákona č. 250/2000 Sb. se stanovuje, že nebude-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se jeho rozpočtové hospodaření v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria.

2. Obec porušila ustanovení § 16 zákona č. 250/2000 Sb., neboť změny svého schváleného rozpočtu neprováděla rozpočtovými opatřeními, které musí být evidovány v časové posloupnosti.

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření je součástí závěrečného účtu při jeho projednávání v orgánech územního samosprávného celku. Projednání závěrečného účtu se uzavírá vyjádřením souhlasu s celoročním hospodařením, a to bez výhrad, nebo souhlasu s výhradami, na základě nichž přijme územní samosprávný celek opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedostatků; přitom vyvodí závěry vůči osobám, které svým jednáním způsobily územnímu samosprávnému celku nebo škodu (§ 17 zákona č.250/2000 Sb.).

V daném případě zastupitelstvo obce na veřejném zasedání v srpnu 2003 schválilo závěrečný účet obce za rok 2002 bez výhrad i když jsou ve Zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření uvedeny závažné nedostatky. Nepřijalo také žádná opatření k odstranění těchto nedostatků.

Z výše uvedeného vyplývá, že obec porušila rozpočtovou kázeň nesplněním povinnosti dané zákonem podle ustanovení § 22 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., neboť

Krajský úřad proto dal podnět příslušnému finančnímu úřadu k řízení o udělení pokuty podle § 22 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb. a řízení bylo zahájeno.

 

7. Vymezení obsahu pojmu „neinvestiční výdaje“ ve vztahu k zákonu č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství

čj.: 124/15 992/2004 - ref. Ing. H. Šlajsová

Ministerstvu financí nepřísluší vykládat školský zákon, proto naše stanovisko ve vztahu k tomuto zákonu představuje pouze náš právní názor na věc. Pokud je citován zákon o účetnictví a vyhláška 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví a zákon č. 568/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, jedná se o předpisy v působnosti našeho úřadu.

Jak však je uvedeno v ustanovení § 14 odst. 7 školského zákona, spory ve věci úhrady neinvestičních výdajů obcí podle odstavců 3, 5 a 6 rozhoduje soud.

Podle ustanovení § 14 odst. 3 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, je povinna obec, ve které má žák trvalý pobyt, hradit obci, která zřídila školu, kterou žák navštěvuje (plní v ní povinnou školní docházku) její neinvestiční výdaje podle odstavce 9, které tvoří náklady na údržbu a opravy, materiální výdaje, služby a výdaje nevýrobní povahy, mzdové prostředky a ostatní výplaty fyzickým osobám neposkytované krajským úřadem, připadající na jednoho žáka této školy. Jiný postup může být zvolen pouze, pokud se dotčené obce dohodnou.

Z hlediska klasifikace stavebních činností je lze rozlišit na – modernizace, rekonstrukce, opravy a údržbu.

Modernizace představují rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku. Jde o technické zhodnocení, které se hradí z výdajů na investice. V posouzení skutečnosti, zda jde o technické zhodnocení nebo o opravu a údržbu, je vždy nutno se opírat o stanovisko techniků a podle toho postupovat v návaznosti na definici technického zhodnocení. Podle § 33 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se technickým zhodnocením pro účely tohoto zákona rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období (počínaje rokem 1998) částku 40 000 Kč.

Rekonstrukce je zásah do majetku, který má za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů. Jde o technické zhodnocení, které se hradí z výdajů na investice.

Oprava znamená odstranění částečného fyzického opotřebení nebo poškození věci za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Opravou se majetek regeneruje beze změny pořizovací ceny, jejím prováděním nemůže vzniknout nová věc. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Hradí se z provozních prostředků.

Údržba znamená pravidelnou péči, soustavnou činnost, za účelem zpomalení fyzického opotřebení a předcházení poruchám a odstraňování drobnějších závad. Údržbou se majetek regeneruje beze změny pořizovací ceny, jejím prováděním nemůže vzniknout nová věc. Hradí se z provozních prostředků. Opravy a údržba neznamenají technické zhodnocení majetku.

Vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění vyhlášky č. 477/2003 Sb., v § 26 odst. 1 vymezuje náklady související s pořízením dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. Odstavec 2 jmenovaného paragrafu vymezuje náklady, které nejsou součástí ocenění uvedeného majetku.

Vzhledem k tomu, že jde o majetek obce, musí především obec v souladu s platnou právní úpravou rozhodnout, které výdaje se týkají oprav a které majetek zhodnocují a zvyšují jeho hodnotu (cenu).

V případě pochyb by pro jednoznačnou identifikaci výdajů bylo vhodné vyžádat si vyjádření soudního znalce v oboru stavebnictví (oceňování staveb) nebo autorizovaného inženýra v oboru pozemní stavby.