Zprávy Ministerstva financí ČR - číslo 3 ročník 2004

 

1. Regulace zadluženosti obcí a krajů

čj.: 124/54 463/2004 – ref. ing. R. Kotrba
(www.mfcr.cz heslo Rozpočet, Veřejné rozpočty)

Vláda České republiky přijala dne 14. dubna 2004 usnesení č. 346 o Regulaci zadluženosti obcí a krajů pomocí ukazatele dluhové služby. Přitom uložila místopředsedovi vlády a ministru financí sledovat zadluženost obcí a krajů a každoročně předávat vládě zprávu o vývoji zadluženosti obcí a krajů. Výše uvedeným usnesením byl rovněž schválen postup Ministerstva financí při hodnocení zadluženosti obcí a krajů, definici a výpočet ukazatele dluhové služby.

Ministerstvo financí vypočítá každé obci a každému kraji definitivní ukazatel dluhové služby. Těm obcím a krajům, které překročí stanovenou výši ukazatele dluhové služby ve výši 30 %, tuto skutečnost Ministerstvo financí oznámí dopisem ministra financí s tím, že by měly přijmout taková opatření, aby v příštím období ukazatel dluhové služby nepřekročily.

Přitom požádá dotčené obce a kraje, aby do 3 měsíců zdůvodnily překročení ukazatele dluhové služby a oznámily Ministerstvu financí, jaká opatření budou přijata. Dále ministr financí požádá o předložení Zprávy o výsledcích přezkoumání hospodaření za příslušný kalendářní rok a stanoviska zastupitelstva k této zprávě a rozpočtový výhled.

Ministerstvo financí vyhodnotí vyžádané podklady; přitom zváží všechny skutečnosti, které vedly k překročení dané hranice. Přitom budou dále brány do úvahy:

V případě, že i v dalším roce obec nebo kraj překročí ukazatel dluhové služby, Ministerstvo financí předá seznam těchto obcí a krajů poskytovatelům prostředků ze státního rozpočtu a státních fondů, aby při projednávání žádostí těchto obcí a krajů o dotaci, o půjčku nebo o návratnou finanční výpomoc (NFV) přihlédli k této skutečnosti.

Překročení 30 % výše ukazatele dluhové služby nebude znamenat automaticky ztrátu možnosti získat státní dotaci. Je pouze jedním z kritérií, která použijí orgány poskytující dotace při konečném výběru těch obcí a krajů, které obdrží státní účelovou dotaci. Poskytovatelé uplatní toto kritérium při rozhodování o poskytnutí účelových dotacích a půjček na nově zahajované akce. Naopak, toto kritérium nepoužijí

Při rozhodování o poskytnutí dotace, půjčky nebo NFV bude muset být brán zřetel i na eventuální zvýšení zadluženosti z důvodu zajištění spolufinancování obce a kraje při účasti na programech financovaných z prostředků Evropské Unie.

Poprvé bude vypočítán ukazatel dluhové služby v květnu 2004 za rok 2003.

 

Definice a výpočet ukazatele dluhové služby

Dluhová služba

Obsah dluhové služby se definuje takto:

Dluhová základna

Dluhová základna obsahuje:

(prostředky finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí a k rozpočtům krajů

podle přílohy zákona o státním rozpočtu na příslušný kalendářní rok).

Dluhová služba se poměřuje ke skutečnému objemu dluhové základny za uplynulý kalendářní rok. Výsledkem poměru bude „ukazatel dluhové služby“:

dluhová služba

---------------------------- x 100 = ukazatel dluhové služby (%)

dluhová základna

 

Výpočet ukazatele dluhové služby

 

Číslo řádku

Název položky

Odkaz na rozpočtovou

skladbu

1

daňové příjmy (po konsolidaci)

třída 1

2

nedaňové příjmy (po konsolidaci)

třída 2

3

přijaté dotace – finanční vztah

položka 4112 + 4212

4

dluhová základna

ř. 1 + ř. 2 + ř. 3

5

úroky

položka 5141

6

splátky jistin a dluhopisů

položky 8xx2 a 8xx4

7

splátky leasingu

položka 5178

8

dluhová služba

ř. 5 + ř. 6 + ř. 7

9

ukazatel dluhové služby

ř. 8 děleno ř. 4

 

 

2. Finanční vztah mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací

ing. R. Kotrba

Podle ustanovení § 28 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, příspěvková organizace hospodaří především s finančními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele, neboť zřizovatel poskytuje své příspěvkové organizaci příspěvek na provoz (§ 28 odst. 2) a investiční dotaci do jejího investičního fondu (§ 31 odst. 1 písm. b) citovaného zákona).

Podle ustanovení § 28 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb. může zřizovatel uložit příspěvkové organizaci odvod do svého rozpočtu, a to

Nařídit odvod může zřizovatel v průběhu kalendářního roku ze závažných, objektivně působících příčin (§ 28 odst. 5).

Odvod investičních prostředků z investičního fondu příspěvkové organizace do rozpočtu zřizovatele je možno nařídit kdykoliv v průběhu kalendářního roku. Odvod za porušení rozpočtové kázně uskutečňuje příspěvková organizace zásadně vždy ze svého rezervního fondu, a to kdykoliv v průběhu kalendářního roku. Odvod provozních prostředků je možno uložit před ukončením kalendářního roku a uzavřením účetních knih. Po skončení roku vykáže příspěvková organizace hospodářský výsledek, V případě, že docílí zlepšeného hospodářského výsledku, provede odvod do fondu odměn a potom do rezervního fondu (§ 30 odst. 2). Z uvedeného vyplývá, že nelze „odvést zisk od organizace s kladným hospodářským výsledkem“.

Po uskutečnění přídělu do rezervního fondu a fondu odměn lze tyto fondy používat podle ustanovení § 30 a § 32 zákona č. 250/2000 Sb. Použití rezervního fondu je taxativně stanoveno v § 30 odst. 3 a 4; z toho plyne, že není možné nařídit odvod prostředků rezervního fondu do rozpočtu zřizovatele. Zřizovatel může dát souhlas své příspěvkové organizaci, aby část svého rezervního fondu použila k posílení svého investičního fondu. Čerpání prostředků investičního fondu se uskutečňuje podle ustanovení § 31 odst. 2 a 3, mj. i k odvodu do rozpočtu zřizovatele, jestliže to nařídil.

 

 

3. Doplnění "Informace pro kraje a obce k dani z přidané hodnoty"

čj.: 124/67 122/2004 – ref. ing. H. Šlajsová, ing. M. Hajná

V informaci, kterou zpracovalo Ministerstvo financí pro kraje a obce k novému zákonu č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (zveřejněna na internetových stránkách MF), se v části 2. poslední odstavec uvádí:

„V případě, že obec pronajímá movitý majetek, jedná se o zdanitelné plnění a výnos se do obratu obce započítává, stejně jako výnosy za jiná zdanitelná plnění“. Některé finanční úřady dovozují, že pokud kraj (obec) účtuje v případě pronájmu movitých věcí o příjmech, nikoliv o výnosech, není takovýto příjem zdanitelným plněním ve smyslu zákona o DPH (územní samosprávné celky třídí peněžní operace svých rozpočtů z hlediska příjmů a výdajů – vyhláška MF č. 323/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Na základě ustanovení § 6 odst. 2 (poslední věta) zákona o dani z přidané hodnoty se do obratu veřejnoprávního subjektu započítávají výnosy za zdanitelná plnění uskutečněná účetní jednotkou. Pokud veřejnoprávní subjekt jako účetní jednotka účtuje o přijaté peněžní částce z pronájmu movitého majetku v souladu s platnými účetními předpisy jiným způsobem než účtuje o výnosech, nezapočítá tuto částku do obratu pro povinnou registraci.

 

 

4. Směrnice k volbám do Evropského parlamentu

čj.: 124/42 055/2004 – ref. JUDr. A. Heřmanová

Přetiskujeme Směrnici Ministerstva financí, kterou se upravuje postup obcí a krajů při financování voleb do Evropského parlamentu. Tato směrnice je publikována ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí, ročník 2, částka 1 ze dne 2. dubna 2004.

SMĚRNICE
Ministerstva financí

ze dne 11. března 2004

kterou se upravuje postup obcí a krajů při financování voleb do Evropského parlamentu

Odvětví: všeobecná veřejná správa

Ministerstvo financí v dohodě s Ministerstvem vnitra vydává k zabezpečení účelného a hospodárného vynakládání prostředků státního rozpočtu České republiky při financování výdajů spojených s volbami do Evropského parlamentu tuto směrnici:

 

Čl. 1

(1) Tato směrnice se vztahuje na výdaje:

    1. obcí, měst, hlavního města Prahy, městských obvodů a městských částí územně členěných statutárních měst a městských částí hlavního města Prahy (dále jen "obec"),
    2. krajů a
    3. okrskových volebních komisí (dále jen „volební komise“)

spojené s financováním voleb do Evropského parlamentu (dále jen „volby“), které se hradí ze státního rozpočtu České republiky.1)

(2) Tato směrnice se nevztahuje na výdaje hrazené ze státního rozpočtu České republiky prostřednictvím rozpočtových kapitol Ministerstva vnitra, Českého statistického úřadu, Ministerstva obrany a Ministerstva zahraničních věcí.

(3) Z prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu České republiky lze hradit jen výdaje v rozsahu nezbytném pro organizačně technické zabezpečení voleb. Těmito výdaji se rozumí výdaje na:

  1. základní kancelářské potřeby (papír, psací pomůcky, pravítka, nůžky, sponky, desky na spisy apod.) a poštovní poplatky,
  2. instalaci, provoz, opravy a nájem výpočetní i reprografické techniky (nelze hradit pořízení výpočetní a reprografické techniky ani nové počítačové programy),
  3. dopravní výkony zabezpečované obcemi a kraji a cestovní náhrady členů volebních komisí, dalších osob2) podílejících se na přípravě voleb a plnění úkolů v průběhu voleb podle zvláštního právního předpisu3) a osob podílejících se na organizačně technických pracích (např. informatici, údržbáři, řidiči) při přípravě voleb a plnění úkolů v průběhu voleb při pracovních cestách4) určených starostou obce, ředitelem krajského úřadu, primátorem nebo jimi zmocněnými osobami a předsedou nebo místopředsedou volební komise, a to po dobu od zahájení činností spojených s volbami až do ukončení činnosti volebních komisí;5) pracovní cestou není cesta z místa trvalého bydliště6) člena volební komise do místa jednání této komise a zpět,
  4. pronájem nebytových prostor potřebných pro konání voleb na dobu nezbytně nutnou pro činnost volebních komisí a na školení členů volebních komisí, ozvučení těchto prostor, provoz audiovizuální techniky,
  5. účelné a funkční vybavení volebních místností7) včetně nutných výdajů na jejich úklid, popřípadě na pronájem mobilního sociálního zařízení a výdaje na technický provoz, tj. náklady na otop, elektrický proud, plyn, vodu a páru,
  6. platy zaměstnanců přijatých na dobu určitou a s tím spojené výdaje na zdravotní a sociální pojištění nebo odměny osob vyplácené podle dohod o pracovní činnosti a o provedení práce uzavřených k zajištění prací spojených s přípravou a konáním voleb, které jsou obce a kraje povinny zajistit, a na platy za nařízenou přesčasovou práci a s tím spojené povinné odvody, nedohodl-li se zaměstnavatel se zaměstnancem na poskytnutí náhradního volna,8)
  7. zajištění distribuce hlasovacích lístků voličům, a to v částce 3,- Kč na jednoho voliče; v případech, kdy distribuce hlasovacích lístků bude zajišťována prostřednictvím pošty, výdaje na poštovné ve výši dohodnuté Ministerstvem vnitra s držitelem poštovní licence,
  8. občerstvení s výjimkou alkoholických nápojů. Občerstvení může poskytnout příslušný obecní úřad, magistrát, městský úřad, úřad městské části nebo městského obvodu a krajský úřad jako nepeněžité plnění členům volebních komisí v případech, kdy úkoly stanovené volebním komisím budou vyžadovat nepřetržitou přítomnost jejich členů, a na občerstvení dalších osob2) podílejících se na zabezpečení úkolů obcí a krajů podle zvláštního právního předpisu3) a osob podílejících se na organizačně technickém zabezpečení prací spojených s přípravou a konáním voleb (např. informatici, údržbáři, řidiči) po skončení své pracovní doby, a to v době od zahájení činností spojených s volbami až do ukončení činnosti volebních komisí.5) Výdaje na občerstvení se stanoví ve výši dolní hranice sazby stravného stanovené podle předpisů o cestovních náhradách.9) Občerstvení lze poskytnout nejdříve po 4 hodinách nepřetržité a prokazatelné přítomnosti nebo činnosti podle zvláštního právního předpisu.3) Občerstvení ve stanoveném limitu lze za stejných podmínek poskytnout i pozorovatelům mezinárodních institucí, kteří sledují průběh a konání voleb. Stravenky lze použít pouze ve výjimečných případech, není-li možné zajistit občerstvení jako nepeněžité plnění, jestliže hodnota stravenky nepřesáhne dolní hranici stravného podle zvláštního právního předpisu9) a stravenka bude použita v místě a v době konání voleb pouze pro účely občerstvení. Při poskytnutí občerstvení nesmí dojít k souběhu s nárokem uplatňovaným podle zvláštního právního předpisu.4) Na poskytnutí občerstvení není právní nárok. Tyto výdaje se zahrnují podle platné rozpočtové skladby do položky 5175 – Pohoštění,
  9. zvláštní odměny za výkon funkce člena volební komise,10)
  10. náhrady mezd a platů vyplácených členům volebních komisí zaměstnavatelem