Zprávy Ministerstva financí ČR - číslo 5 ročník 2004

 

1. Kompetence orgánů obce pro rozhodnutí o porušení rozpočtové kázně

čj.: 12/104 472/2004 – 124 - ref. Mgr. H. Peterová

Podle ustanovení § 85 písm. c) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, je zastupitelstvu obce vyhrazeno rozhodování o poskytování dotací nad 50 000 Kč v jednotlivých případech občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným fyzickým nebo právnickým osobám působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb, podpory rodin, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostředí.

V zákoně o obcích není stanoveno, kterému orgánu obce je vyhrazeno rozhodování o poskytování dotací subjektům uvedeným v § 85 písm. c) do 50 000 Kč. Zastupitelstvo obce si však podle ustanovení § 84 odst. 4 zákona o obcích může vyhradit další pravomoc v samostatné působnosti obce mimo pravomoci vyhrazené radě obce podle § 102 odst. 2 zákona o obcích. Pokud si zastupitelstvo poskytování dotací do 50 000 Kč nevyhradí, náležela by tato kompetence, podle našeho názoru, radě obce, která podle § 102 odst. 3 zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo.

V případě, že osoba, které byla dotace z rozpočtu obce poskytnuté finanční prostředky použije neoprávněně (v rozporu se stanoveným účelem) nebo finanční prostředky patřící či svěřené územnímu samosprávnému celku zadrží, jedná se o porušení rozpočtové kázně podle ustanovení § 22 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Obec uloží osobě, která se tohoto porušení kázně dopustila, odvod do svého rozpočtu ve výši částky neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků svého rozpočtu spolu s povinností zaplatit penále.

V zákoně č. 250/2000 Sb. ani v zákoně č. 128/2000 Sb. není uveden orgán obce, jemuž je vyhrazeno rozhodnout o porušení rozpočtové kázně. S ohledem na to, že však rozhodnutí o poskytnutí dotace nad 50 000 Kč z rozpočtu obce je zákonem vyhrazeno zastupitelstvu obce, mělo by o porušení rozpočtové kázně v tomto případě rozhodnout rovněž zastupitelstvo obce. Stejně tak by mělo zastupitelstvo obce rozhodovat o porušení rozpočtové kázně, pokud si vyhradilo rozhodování o poskytnutí dotace nižší než 50 000 Kč. V případě, že by o poskytnutí dotace nižší než 50 000 Kč rozhodovala rada obce, měla by rovněž rozhodovat v tomto případě o porušení rozpočtové kázně rada obce. Rozhodovat o porušení rozpočtové kázně by tedy měl ten orgán obce, který rozhodl o poskytnutí finančních prostředků.

Příslušné odvětvové odbory mohou pro zastupitelstvo obce nebo pro radu obce zpracovat návrh rozhodnutí na uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně, nemohou však o tomto uložení rozhodnout.

 

2. Postup účtování úvěrů Státního fondu rozvoje bydlení obcím na opravy a modernizace

ing. R. Kotrba, Ministerstvo financí, J. Šimůnková, účtárna SFRB, J. Čečetková, finanční sekce SFRB

Státní fond rozvoje bydlení (dále jen „Fond“) poskytuje úvěry obcím na opravy a modernizace bytů – ÚZ 92242, a to podle nařízení vlády č. 396/01 a č. 397/02 Sb.

Obec má možnost čerpat úvěr zpravidla jeden rok, termín dočerpání lze v případě nutnosti prodloužit dodatkem k úvěrové smlouvě.

Smlouvou o úvěru je určena výše úvěru, která ale není vždy shodná se skutečně vyčerpanou částkou úvěru (dojde k nedočerpání úvěru).

Rozlišují se 2 režimy:

1) režim čerpání úvěru (až do smluvně určené výše)

2) režim splácení úvěru (v případě nedočerpání úvěru je splátkový kalendář, předaný klientovi při podpisu smlouvy o úvěru, aktualizován v souladu se skutečně vyčerpanou částkou – lze snížit počet anuitních splátek při zachování jejich smluvně stanovené výše, popř. zachovat počet anuitních splátek a snížit jejich výši)

V praxi někdy dochází k tomu, že ze strany obce nastane potřeba část úvěru vrátit (např. smluvní partner obce nedočerpá plánovaný limit, či odstoupí od smlouvy). Pokud tato situace nastane v režimu čerpání, považují se tyto „vratky úvěru“ za snížení čerpané částky úvěru. Fond v tomto případě účtuje přijaté prostředky na položku 5641 – Neinvestiční půjčené prostředky obcím mínusovým zápisem, obec účtuje na položce 8123 – Dlouhodobé přijaté půjčené prostředky rovněž mínusovým zápisem.

V případě, že situace nastane v okamžiku, kdy se obec již nachází v režimu splácení, považuje se tato vratka za mimořádnou splátku úvěru a obci je následně zaslán nový splátkový kalendář (zachována původně stanovená výše anuitní splátky, ale podle výše vratky dojde ke snížení počtu anuitních splátek, popř. ke snížení poslední anuitní splátky a vždy se mění poměr úroku a úmoru jistiny ve stanovené anuitě). Obec účtuje na položku 8124 – Uhrazené splátky dlouhodobých přijatých půjčených prostředků. Fond účtuje o přijatých prostředcích jako o přijaté mimořádné splátce úvěru na položce 2441 – Splátky půjčených prostředků od obcí.

Výše uvedený popis účtování se týká situace, která nastane během kalendářního roku. Může však nastat případ, kdy se obec nachází v režimu čerpání, v jednom roce vyčerpá úvěrový limit a vratku úvěru poukáže Fondu v příštím roce a další prostředky již nečerpá. V takovém případě se vratka považuje za mimořádnou splátku úvěru. Obec účtuje na položku 8124 – Uhrazené splátky dlouhodobých přijatých půjčených prostředků. Fond účtuje o přijatých prostředcích jako o přijaté mimořádné splátce úvěru na položce 2441 – Splátky půjčených prostředků od obcí.

 

3. Výnosy pokut uložených živnostenským úřadem podle zákona o regulaci reklamy

čj.: 10/102 718/2004/3549 IK- 124 – ref. Mgr. H. Peterová

V § 7 písm. e) zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, je stanoveno, že orgány příslušnými k výkonu dozoru nad dodržováním zákona o regulaci reklamy jsou krajské živnostenské úřady. Krajskými živnostenskými úřady jsou odbory krajských úřadů a na území hl. m.Prahy živnostenský odbor Magistrátu hl. m. Prahy (§ 1 písm. b) zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů).

Krajské živnostenské úřady mohou ukládat pokuty podle § 8 odst. 1 zákona o regulaci reklamy. Tento zákon však neobsahuje ustanovení s určením rozpočtového výnosu pokut uložených krajskými živnostenskými úřady.

Příjmy rozpočtu kraje podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. d) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, tvoří příjmy ze správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je kraj pověřen podle zvláštních zákonů, zejména správní poplatky z této činnosti a dále příjmy z vybraných pokut uložených v pravomoci kraje podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů.

Příjmy rozpočtu obce podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 250/2000 Sb. tvoří příjmy ze správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je obec pověřena podle zvláštních zákonů, zejména správní poplatky z této činnosti a dále příjmy z vybraných pokut uložených v pravomoci obce podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů.

Podle našeho názoru lze v případě krajů ustanovení § 8 odst. 1 písm. d) a v případě hl. m. Prahy ustanovení § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, chápat tak, že pokud zvláštní zákon neobsahuje rozpočtové určení výnosu pokut ukládaných krajem nebo obcí, je výnos těchto pokut vždy příjmem rozpočtu kraje nebo rozpočtu obce. Pokud tedy pokutu podle § 8 odst. 1 zákona o regulaci reklamy uložil krajský živnostenský úřad, který je odborem kraje, je pokuta příjmem rozpočtu tohoto kraje. V případě, že tuto pokutu uložil krajský živnostenský úřad, který je živnostenským odborem Magistrátu hl. m.Prahy, je pokuta příjmem rozpočtu hl. m. Prahy.

 

4. Podklady pro závěrečný účet od akciové společnosti založené obcí

čj.: 12/114 341/2004 – 124 - ref. ing. H. Šlajsová, ing. R. Kotrba

Podle ustanovení § 17 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, se po skončení kalendářního roku souhrnně zpracovávají údaje o ročním hospodaření územního samosprávného celku do závěrečného účtu. V § 17 odst. 2 téhož zákona se dále uvádí, že v závěrečném účtu jsou obsaženy údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření územního samosprávného celku a svazku obcí a jimi zřízených nebo založených právnických osob a hospodaření s jejich majetkem. Součástí závěrečného účtu je i vyúčtování finančních vztahů k hospodaření dalších osob.

Ustanovení § 43 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, ukládá zastupitelstvu obce projednat do 30. června následujícího roku závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok.

Návrh závěrečného účtu územního samosprávného celku musí být vhodným způsobem zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů před jeho projednáním v zastupitelstvu územního samosprávného celku (§ 17 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb.).

Takto jsou obcím stanoveny časové mantinely pro zpracování, zveřejnění a projednání závěrečného účtu za uplynulý kalendářní rok. Je tedy v souladu s výše uvedenou právní úpravou, že obec, jakožto zakladatel akciové společnosti, si stanoví do kdy chce mít předloženou účetní závěrku za rok 2004 a návrh na rozdělení zisku. Zákon č. 250/2000 Sb. termín pro předložení údajů právnických osob založených obcí zvlášť neupravuje.

Pokud se týká možnosti, že by do termínu stanoveného zakladatelem nebyla účetní závěrka akciové společnosti projednána jejími statutárními orgány a ověřena auditorem, jedná se o postup, který upravuje § 184 a další zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvu financí nepřísluší podávat výkladová stanoviska k tomuto zákonu. Zastáváme názor, že obec jakožto 100 % vlastník společnosti má možnosti ovlivnit schvalování materiálů svědčících o hospodaření společnosti tak, aby termíny jejich schválení odpovídaly potřebám zakladatele. Zakladatel pro zpracování závěrečného účtu potřebuje znát údaje z účetní závěrky a potřebuje znát rozdělení zisku společnosti, schválené příslušnými orgány společnosti. Jedině tak může dostát svým povinnostem vyplývajícím z ustanovení § 17 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb.