Zprávy Ministerstva financí ČR - číslo 4 ročník 2005

 

1. Forma zdanění při poskytnutí daru zastupitelstvem obce

čj.: 05/47 281/2005 – 262 – ref. JUDr. J. Dunovský

K dopisu Svazu měst a obcí České republiky, kterým se obrátil na Ministerstvo financí se žádostí o stanovisko k problematice určení formy zdanění při poskytnutí daru obcemi zastupitelům a jiným občanům v souvislosti s výkonem závislé činnosti nebo funkce, sdělujeme:

Podle ustanovení § 3 odst. 4 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, je příjem získaný nabytím nemovitosti nebo movité věci předmětem daně z příjmů fyzických osob, pokud byl dar přijat v souvislosti s výkonem činnosti podle § 6 téhož zákona nebo s podnikáním anebo s jinou samostatnou výdělečnou činností.

Z uvedeného tedy vyplývá, že pokud se bude jednat o dar přijatý v souvislosti s výkonem závislé činnosti nebo funkce, bude tento dar posuzován jako příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitek a bude podléhat dani z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 citovaného daňového zákona.

Bezúplatná nabytí majetku, která jsou předmětem daně z příjmů, ve smyslu ustanovení § 6 odst. 3 písm. c) zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, nejsou předmětem daně darovací.

 

2. Postup kraje při zajišťování finančního vypořádání se státním rozpočtem

čj.: 12/54 152/2005 – 123 – ref. ing. Z. Růžičková

Ministerstvo financí obdrželo žádost o zodpovězení dotazů ohledně zajišťování finančního vypořádání obcí se státním rozpočtem:

  1. V případě, že obec neodvede na účet kraje finanční prostředky v termínu, který ukládá vyhláška Ministerstva financí č. 551/2004 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem, měl by kraj o této skutečnosti informovat pouze příslušné ministerstvo, které je poskytovatelem dotace. V daném případě totiž nebude souhlasit výše nevyčerpaných finančních prostředků s celkovým objemem realizovaných vratek. Povinnost informovat finanční úřad nevyplývá z žádného legislativního předpisu.

  2. Pokud obec neodvede nevyčerpané finanční prostředky v příslušných termínech na účet kraje, dochází u obce k porušení rozpočtové kázně podle § 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. U kraje v těchto případech nedochází k porušení rozpočtové kázně.

  3. Kraj jako zprostředkovatel převodu finančních prostředků za obce do státního rozpočtu nemá povinnost hradit neodvedené nevyčerpané dotace za obce do státního rozpočtu.

  4. V případě, že obec zašle nevyčerpané finanční prostředky na účet kraje po termínu, který ukládá vyhláška č. 551/2004 Sb.:

    1. Termínem pro převod nevyčerpaných prostředků obcí na účet kraje se rozumí již připsání finančních prostředků na účet kraje, tj. podle vyhlášky č. 551/2004 Sb. se jedná o 5. nebo 15. únor.

    2. Nevyčerpané účelové prostředky převedené po termínu stanoveném vyhláškou (5. nebo 15. únor) se stávají zadrženými prostředky státního rozpočtu podle § 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., resp. se jedná o porušení rozpočtové kázně.

    3. Kraj tedy zašle prostředky zaslané po termínu finančního vypořádání obci zpět a neručí za další jednání obce, které obec v tomto případě učiní.

     

3. Čerpání sociálního fondu obce na úhradu vstupenek zakoupených zaměstnanci na kulturní a sportovní akce do výše stanoveného limitu na 1 zaměstnance

čj.: 12/82 881/2005 – 124 – ref. ing. H. Šlajsová

Vyhláška Ministerstva financí č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb., se nevztahuje na obce. Pokud si obec utvoří peněžní fond (sociální fond), ve vazbě na zmocnění obsažené v § 5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, může si sama stanovit podmínky přídělu do tohoto fondu a jeho použití, včetně okruhu příjemců těchto prostředků.

Zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy obce je vyhrazeno zastupitelstvu obce, viz § 84 odst. 2 písm. d) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Při zřízení sociálního fondu by tedy zastupitelstvo obce mělo stanovit zdroje tohoto fondu a zásady jeho použití.

Zvláštní úprava pro používání prostředků sociálních fondů zřizovaných obcemi v rámci péče o jejich zaměstnance neexistuje. Záleží tedy pouze na rozhodnutí zastupitelstva obce, na jaké účely budou finanční prostředky sociálního fondu použity. Nic však nebrání tomu, aby obec přejala některá ustanovení platná pro čerpání prostředků z fondu kulturních a sociálních potřeb a řídila se jimi při tvorbě a použití svého sociálního fondu.

Jestliže je tedy v pravomoci obce, stanovit na co budou prostředky sociálního fondu použity, lze je použít i na proplácení vstupenek na kulturní a sportovní akce, pokud tento způsob jejich užití stanoví zásady pro čerpání prostředků fondu.

 

4. Příspěvky podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

čj.: 37/53 750/2005 – 373 – ref. ing. R. Kotrba

Podle ustanovení § 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Poskytuje se zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců. Tento příspěvek není součástí aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) a poskytuje se stejně jako v minulosti přímo zaměstnavatelům. V případě zaměstnavatelů, kterými jsou příspěvkové organizace zřízené obcemi a kraji, poskytují úřady práce tento příspěvek přímo těmto příspěvkovým organizacím.

Toto stanovisko se vydává na přímou žádost Ministerstva práce a sociálních věcí a doplňuje se tím článek ve Zprávách č. 2/2005, bod č. 4.

 

5. Finanční prostředky Společného regionálního operačního programu (SROP)

čj.: 12/70 340/2005 – 124 – ref. ing. R. Kotrba

K problematice vykazování finančních prostředků uvolněných v rámci Společného regionálního operačního programu sdělujeme:

Finanční prostředky programu se v kapitole Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) rozdělují na „evropský podíl“ a na „národní část“. Obě části programu se konečným příjemcům (krajům) uvolňují pod jedním účelovým znakem a účtují se u krajů jako přijaté neinvestiční dotace z jiných kapitol státního rozpočtu na položce 4116.

Evropský podíl tvoří prostředky, které obdrží MMR po vyhodnocení konkrétních projektů od Národního fondu jako prostředky EU. Aby mohlo MMR doložit skutečnou potřebu evropského podílu, musí se prostředky u konečných příjemců odlišit od národní části. To je však věcí dohody mezi poskytovatelem (MMR) a konečným příjemcem. Doporučit lze např. analytické členění v rámci daného účelového znaku. Použití jiného účelového znaku ve výdajích konečného příjemce (např. účelového znaku Národního fondu) není možné.

Stejným způsobem se postupuje i u prostředků uvolňovaných Ministerstvem práce a sociálních věcí v rámci Operačního programu rozvoje lidských zdrojů.

 

6. Stravování cizích strávníků

čj.: 36 538/05 – ref. ing. Hauptmanová, Ministerstvo průmyslu a obchodu

K dotazu, zda je nutné, aby mateřská škola, která v rámci své doplňkové činnosti vaří pro cizí strávníky, vlastnila živnostenský list, sdělujeme následující:

Pokud právnická osoba, v tomto případě mateřská škola, vykonává činnosti, které jsou ve smyslu zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, živnostmi, je nezbytné, aby pro takovou činnost vlastnila příslušné živnostenské oprávnění s odpovídajícím předmětem činnosti. Aby bylo možno určitou činnost označit jako živnost, musí být splněny současně všechny pojmové znaky živnosti podle § 2 citovaného zákona, tj. musí se jednat o činnost soustavnou, provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.

V daném konkrétním případě (mateřská škola, resp. školní jídelna vaří i pro cizí strávníky – důchodce v obci) lze tuto činnost v případě přípravy a prodeje pokrmů k bezprostřední spotřebě v provozovně, v níž jsou prodávány, vykonávat na základě živnostenského oprávnění k provozování ohlašovací živnosti řemeslné s předmětem podnikání „Hostinská činnost“, výrobu pokrmů bez možnosti přímé konzumace v provozovně lze provádět v rámci živnosti ohlašovací volné obor „Výroba potravinářských výrobků“ s upřesněním předmětu podnikání např. výroba pokrmů.

Pakliže se nepotvrdí dosažení zisku z uvedené činnosti, lze tuto aktivitu považovat za činnost obce, spočívající ve vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

 

7. Účtování kontokorentu

čj.: 12/34 985/2005 – 124 ref. ing. R. Kotrba

Kontokorentní úvěr je úvěr krátkodobý, automatický a kdykoli za stanovených podmínek vypověditelný, poskytovaný z kontokorentního účtu.

Kontokorent je smíšený běžný účet v bance. Jedná se zde tedy jednak o smlouvu o běžném účtu (§ 708 a násl. obchodního zákoníku) a dále o smlouvu o kontokorentním úvěru (§ 710 obchodního zákoníku). Dá se říci, že kontokorentní úvěry, obecně upravené ustanovením § 710 obchodního zákoníku, jsou zvláštním druhem úvěru, který je typický právě tím, že je spojen s běžným účtem. Od běžných úvěrů se odlišuje zejména způsobem čerpání.

V případě obvyklého úvěru poskytuje banka smluvené peněžní prostředky dlužníku k jeho užití. Při kontokorentním úvěru má dlužník právo, aby z jeho běžného účtu byly prováděny platby i tehdy, nejsou-li kryty jeho vlastními prostředky. Jedná se tedy v podstatě o to, že je majiteli účtu povolen na účet dohodnutý debet. Čerpání pak probíhá podle toho, jaký je stav účtu. To znamená, že pokud je účet v kreditu, úvěr čerpán není a teprve pokud se účet dostává do debetu, je úvěr čerpán. Jakmile na účet přicházejí platby nebo vklady, je pak tímto způsobem úvěr splácen.

Kontokorentní úvěr banka obvykle povoluje na určité období, proto může dojít i k tomu, že připsanými platbami je úvěr splacen a následně čerpáním účtu do debetu je opětovně čerpán tentýž kontokorentní úvěr. Toto se může za povolené období opakovat i vícekrát. K závěru povoleného období musí být účet vyrovnán. Čerpání kontokorentního úvěru tedy neprobíhá tím, že by banka na běžný účet připisovala peněžité prostředky ze svých zdrojů, ale ze svých zdrojů pak hradí až debetní platby.

V případě kontokorentního úvěru jedná o úvěr ve smyslu § 85 písm. j) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), § 36 odst. 1 písm. i) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) a podle ustanovení § 4 odst. 5 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, patří mezi návratné zdroje.

O využívání kontokorentu se účtuje každý měsíc na položkách 8113 a 8114, neboť se tím docílí věrného zobrazení skutečnosti.

Územní samosprávný celek v případě vzniku závazku (předpis závazku při využívání kontokorentu) postupuje podle ustanovení § 19b odst. 7 vyhlášky č. 505/2002 Sb. a podle ustanovení bodu 3.2. Českého účetního standardu pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 505/2002 Sb., č. 515.

Způsob účtování kontokorentu ovlivňuje výši ukazatele dluhové služby stanoveného podle usnesení vlády č. 346/2004 především v řádku č. 6 – splátky jistin a dluhopisů. Podle tohoto usnesení vlády Ministerstvo financí sleduje a vyhodnocuje zadluženost obcí a krajů podle ukazatele dluhové služby. Při vyhodnocování jednotlivých obcí a krajů se hodnotí především opakované překročení míry zadluženosti a zvažují se všechny skutečnosti, které vedly k překročení dané hranice.

V případě překročení stanovené hranice ukazatele dluhové služby výhradně vlivem kontokorentního účtu, revolvingového (opakujícího se) úvěru, jednorázové splátky úvěru nebo půjčky nebo zapojení do programů Phare a Sapard (přijetí úvěru určeného na spoluúčast) se příslušné obce nebo kraje nepovažují za problémové podle výše uvedeného usnesení vlády.

 

8. Úhrada odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně u příspěvkové organizace

čj.: 12/28 027/2005 – 124 – ref. Mgr. H. Peterová

V případě, že se příspěvková organizace dopustí porušení rozpočtové kázně, hradí podle ustanovení § 30 odst. 3 písm. d) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, případné sankce uložené jí za porušení rozpočtové kázně ze svého rezervního fondu. To tedy znamená, že příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem může hradit uložené sankce za porušení rozpočtové kázně výhradně z tohoto fondu.

Žádný subjekt není nijak omezen v možnosti požádat správce daně o povolení posečkání nebo úhrady daně ve splátkách. Ustanovení § 60 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, však stanovuje podmínky, kdy je možné povolit posečkání daně nebo povolení její úhrady ve splátkách. Touto podmínkou je, že by neprodlené zaplacení daně bylo pro dlužníka spojeno s vážnou újmou, nebo není-li možné vybrat celý nedoplatek najednou. Daní se v tomto případě rozumí odvod za porušení rozpočtové kázně.

Příspěvková organizace v případě vzniku závazku (předpis úhrady odvodu za porušení rozpočtové kázně) postupuje podle ustanovení § 21 odst. 4 vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů, a podle ustanovení bodu 3.6.1. Českého účetního standardu pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 505/2002 Sb., č. 519.