Zprávy Ministerstva financí ČR - číslo 3 ročník 2006

 

1. Úřední deska obce a kraje

čj.: 12/28 203/2006 – 124 – ref. ing. R. Kotrba

Podle ustanovení § 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, vyplývá pro správní orgán povinnost zřídit stálou nepřetržitou úřední desku, která umožní jednoduchým způsobem vizuálně zjistit obsah vyvěšených písemností. Správní orgán musí dále zřídit internetové stránky, kde bude přístupný obsah úřední desky.

Účelem úřední desky v rámci správního řízení je informovat dotčené osoby o písemnostech doručovaných veřejnou vyhláškou, resp. o jejich obsahu, a o dalších písemnostech zveřejňovaných na úřední desce. Z pohledu realizace práva dotčené osoby na seznámení se s doručovanou písemností je lhostejné, zda informace o této písemnosti získá z vyvěšené listiny nebo z jednoduchého technického zařízení, které obsah vyvěšené listiny zobrazí.

Na úřední desce se vyvěšují i jiné dokumenty, údaje nebo informace, které nepatří do správního řízení.

V právních předpisech v působnosti Ministerstva financí jsou stanoveny tyto povinnosti uveřejňování na úřední desce:

Rozpočtová pravidla územních rozpočtů

Podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, musí být návrh rozpočtu vhodným způsobem zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů před jeho projednáním v zastupitelstvu územního samosprávného celku.

Podle ustanovení § 17 odst. 6 musí být návrh závěrečného účtu územního samosprávného celku vhodným způsobem zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů před jeho projednáním v zastupitelstvu územního samosprávného celku.

Podle ustanovení § 39 odst. 3 je dobrovolný svazek obcí povinen návrh svého rozpočtu vhodným způsobem zveřejnit v obcích, které jsou jeho členy, a to nejméně po dobu 15 dnů před jeho projednáním v orgánu svazku obcí, který jej podle stanov schvaluje, aby se k němu mohli vyjádřit občané členských obcí.

Podle ustanovení § 39 odst. 5 návrh závěrečného účtu dobrovolného svazku obcí musí být vhodným způsobem zveřejněn v obcích, které jsou jeho členy, nejméně po dobu 15 dnů před jeho projednáním v orgánu svazku obcí, aby se k němu mohli občané členských obcí vyjádřit.

Oblast správy daní a poplatků

Při rozhodování v daňovém řízení podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (dále jen „ZSDP“) vyplývá správci daně povinnost doručit daňovou písemnost veřejnou vyhláškou, není-li znám pobyt nebo sídlo příjemce nebo v případě, že se adresát písemnosti na místě svého pobytu, sídla či adrese pro doručování, které ohlásil správci daně, nezdržuje (§ 19 ZSDP).

Doručení veřejnou vyhláškou podle ZSDP se má provést tak, že se v místě příjemcova posledního pobytu nebo sídla (tj. na úřední desce příslušné obce) a v sídle správce daně po dobu 15 dnů vyvěsí oznámení o místě uložení písemnosti s jejím přesným označením. Orgány obce mají s tohoto titulu povinnost zajistit na dožádání správce daně vyvěšení veřejné vyhlášky a potvrdit dobu vyvěšení. Podle § 20 odst. 2 ZSDP zajišťují orgány obce také vyměření poplatkové povinnosti většímu počtu subjektů, tedy oznámení o vyložení a vyložení hromadného předpisného seznamu.

Podle interního předpisu Ministerstva financí má daňová správa obcím zasílat obcím veřejné vyhlášky též v elektronické podobě (soubor pdf) tak, aby obec nemusela tyto písemnosti převádět do elektronické podoby a mohla je snadno umístit na svou úřední desku, která musí být přístupná též dálkovým způsobem.

Pro zjišťování internetových adres obcí má daňová správa využívat aplikaci elektronický portál územních samospráv www.epusa.cz. K veřejné vyhlášce má být připojen průvodní dopis se sdělením, že obci byla též zaslána elektronická verze vyhlášky na její e-mailovou adresu (s uvedením této adresy). V případě neexistence e-mailové adresy obce na portálu „epusa“, by mělo být v průvodním dopise uvedeno, že elektronická verze vyhlášky nemohla být obci zaslána s ohledem na neexistenci e-mailové adresy obce.

Oblast místních poplatků

Pro účely místních poplatků je informační povinnost správce poplatku vůči poplatkovým subjektům vymezena ustanovením § 34a ZSDP. Zákonem stanovené údaje je obecní úřad (správce poplatku) povinen uvést na své úřední desce v rozsahu, který odpovídá skutečným možnostem obce. Obec musí vždy zveřejnit dobu a místo, na němž poplatkový subjekt může uplatnit své požadavky a plnit povinnosti určené zákonem č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích nebo obecně závaznou vyhláškou. Ostatní informace uvádí na úřední desce pouze tehdy, jestliže to odpovídá technickému a personálnímu zabezpečení její administrativy.

Oblast loterií a podobných her

Podle ustanovení § 17 odst. 11 a § 50 odst. 4 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, může obec vydat v samostatné působnosti obecně závaznou vyhlášku regulující na jejím území provozování výherních hracích přístrojů. Podle ustanovení § 12 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, je obec povinna oznamovat vydání obecně závazné vyhlášky vyvěšením na úřední desce.

V oblasti loterií a podobných her tedy podléhají uveřejňování na úřední desce obecně závazné vyhlášky vydané podle výše uvedených ustanovení loterijního zákona.

Oblast voleb do Parlamentu ČR

Podle vyhlášky č. 396/2003 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky způsobu složení a vrácení kauce a složení a vrácení příspěvku na volební náklady v souvislosti s konáním voleb do Parlamentu České republiky je v § 1 odst. 1 uvedeno:

„Krajský úřad a v hlavním městě Praze Magistrát hlavního města Prahy (dále jen "krajský úřad") v souvislosti s konáním voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále jen "Poslanecká sněmovna") a pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu, úřad městské části v hlavním městě Praze v sídle volebního obvodu a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst (dále jen "pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu") v souvislosti s konáním voleb do Senátu Parlamentu České republiky (dále jen "Senát") zřizují zvláštní účet, 1) kterým je běžný účet u místně příslušné pobočky České národní banky podle příloh č. 1 a 2 této vyhlášky (dále jen "zvláštní účet"). Oznámení o zřízení zvláštního účtu se zveřejní na úřední desce příslušného krajského nebo pověřeného obecního úřadu v sídle volebního obvodu.“

 

2. Doplatek mzdy, odvod sražené daně z příjmů ze závislé činnosti a odvod pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za prosinec

čj.: 12/44 110/2006 – 124 – Mgr. H. Peterová

Podle ustanovení § 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, se peněžní operace týkající se cizích prostředků uskutečňují mimo rozpočet územního samosprávného celku.

V účetnictví územního samosprávného celku se zřizuje zvláštní účet pro případy, kdy se na účet územního samosprávného celku dostaly finanční prostředky, které nejsou dostatečně označené, aby se dalo zjistit, zda územnímu samosprávnému celku náleží či nikoliv. Pokud se z tohoto účtu finanční prostředky vracejí, tzn. jestliže se nepřevádějí do příjmů příjemce – územního samosprávného celku, nejde o výdaj rozpočtu, ale o úbytek účtu cizích prostředků. V případě, že se zjistí, že obdržené finanční prostředky jsou oprávněnými příjmy jejich příjemce – územního samosprávného celku, promítnou se do jeho příjmů, ale ani v tomto případě jejich úbytek na účtu cizích prostředků není „výdajem“ rozpočtu.

Analogií účtu cizích prostředků je depozitní účet, zřízený územním samosprávným celkem, v jehož prospěch převádí územní samosprávný celek ze svého rozpočtu výdajů peníze určené k vynaložení právě pomocí tohoto zvláštního účtu. Ani v případě výdajů z depozitního účtu tyto výdaje neprocházejí podruhé rozpočtem výdajů, ale pouze se sníží účetní stav depozitního účtu.

Na účet cizích prostředků územní samosprávné celky převádějí rovněž doplatek mzdy, odvod sražené daně z příjmů ze závislé činnosti a odvod pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za prosinec, pokud se platba těchto prostředků uskutečňuje až v lednu následujícího roku.

 

3. Veřejná podpora

čj.: 12/56 449/2006 – 124 – ref. ing. H. Šlajsová, ing. R. Kotrba

Na základě žádosti obce rozhodl finanční úřad o prominutí příslušenství daně u daně z převodu z nemovitostí. Dalším rozhodnutím bylo obci prominuto penále za prodlení úhrady daně a úrok za dobu posečkání. Celkem se jednalo o částku 322 659,- Kč.

Zároveň zaslal finanční úřad obci „Sdělení o výši poskytnuté podpory“, ve kterém uvádí, že z prominuté částky 322 659,- Kč představuje částka 72 837,53 Kč (2 538,34 EURO) veřejnou podporu ve smyslu článku 87 a 88 Smlouvy o založení Evropského společenství, Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 a Nařízení komise (ES) č. 69/2001.

Sdělení finančního úřadu o výši poskytnuté podpory je informativního charakteru a slouží daňovému subjektu v evidování poskytnutých podpor de minimis. Tuto podporu je možno poskytnout podle výše uvedených Nařízení do výše 100 000 EURO v předchozích třech letech. V případě, že je tato částka překročena, je nutno žádat prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Evropskou Komisi o schválení veřejné podpory.

Pokud by daňový subjekt žádal o další prominutí příslušenství daně, spolu se žádostí předkládá čestné prohlášení, ve kterém uvede dříve poskytnuté podpory de minimis od všech poskytovatelů za předchozí tři roky.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že prostředky veřejné podpory ve výši 72 837,53 Kč, (tj. 2 538,34 EURO) se rozpočtově netřídí, pouze se evidují a sčítají.

 

4. Časové použití dotace poskytnuté z rozpočtu obce

čj.: 12/55 184/2006 – 124 – Mgr. H. Peterová

Územní samosprávný celek může podle pravidel účelovosti uvedených v § 19 odst. 1 a 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, stanovit účel použití těch prostředků, jimiž dotuje činnost jiných osob, anebo na ni přispívá (§ 19 odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů).

Podle § 20 odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů může územní samosprávný celek při poskytování vlastních rozpočtových prostředků jiným osobám požadovat návratnost nepoužitých rozpočtových prostředků podle § 20 odst. 2.

Zastupitelstvo obce rozhoduje podle § 85 odst. 1 písm. i) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, o smlouvě o poskytnutí dotace. Ve smlouvě o poskytnutí účelové dotace by měl být přesně specifikován příjemce dotace, účel na který se tato dotace poskytuje, podmínky jejího použití. Například:

Smlouva o poskytnutí dotace by měla obsahovat poučení, že se na poskytnutou dotaci vztahují ustanovení § 22 odst. 2, 4, 5, 6 a 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

Poskytovatel dotace (obec) by měl ve smlouvě jednoznačně specifikovat, jaké platby lze považovat za uznatelné pro vyúčtování dotace (např. úhrada dodávek prací a služeb uskutečněných po uzavření smlouvy o poskytnutí dotace, „refundace“ záloh realizovaných příjemcem dotace před obdržením dotace, úhrada dosud nezaplacených dodávek prací a služeb uskutečněných před poskytnutím dotace).

V případě, že smlouva o poskytnutí dotace neobsahuje jednoznačnou specifikaci plateb, které jsou považovány za uznatelné pro vyúčtování dotace, lze se domnívat, že zálohy, poskytnuté příjemcem dotace pro stanovený účel před poskytnutím dotace, mohou být považovány za uznatelné pro konečné vyúčtování poskytnuté dotace.