Zprávy Ministerstva financí ČR - číslo 5 ročník 2006

 

1. Dotace obcím a krajům z kapitoly příslušného resortu

čj.: 12/59 419/2006 – 124 – ref. ing. R. Kotrba

Ministerstvo financí zpracovalo materiál, který obsahuje postup při poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu (kapitoly státního rozpočtu, státní fondy) územním samosprávným celkům (obcím, krajům, dobrovolným svazkům obcí a jimi zřízeným příspěvkovým organizacím). Tento přehled se týká i finančních prostředků uvolněných z Národního fondu a také finančních prostředků české spoluúčasti na projektech a programech spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, které jsou v roce 2006 narozpočtovány v jednotlivých kapitolách státního rozpočtu (viz Zprávy 2/2006).

Podle ustanovení § 14 zákona č. 218/2000 Sb., (rozpočtová pravidla), dotaci nebo návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu může poskytnout ústřední orgán státní správy, úřad práce, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky nebo organizační složka státu, kterou určí zvláštní zákon (dále jen "poskytovatel").

O poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci rozhoduje poskytovatel na základě žádosti příjemce. O poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci vydá poskytovatel písemné rozhodnutí, které obsahuje náležitosti blíže stanovené v  § 14 odst. 3 citovaného zákona. Zákon blíže nestanovuje, kdo rozhodnutí za poskytovatele podepíše. To musí být upraveno vnitřním předpisem poskytovatele.

V případě, že v rozhodnutí je uveden jako příjemce obec nebo kraj, oznámení o poskytnutí dotace by mělo být adresováno představiteli obce nebo kraje. Tím je hejtman kraje nebo starosta obce.

 

 

2. Daňový režim odměny za výkon funkce člena okrskové volební komise a výplaty paušální náhrady ušlého výdělku za dobu výkonu této funkce

čj.: 12/93 509/2006 – 124 – ref. K. Dobešová, dr. A. Heřmanová

Zvláštní odměna, která náleží členům okrskové volební komise podle zvláštních právních předpisů za výkon funkce v této komisi (např. zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR, zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů, zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu) se posoudí pro daňové účely jako funkční požitek, který je v ustanovení § 6 odst.10 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) prohlášen za příjem ze závislé činnosti a z funkčních požitků.

Nárok člena okrskové volební komise na pracovní volno s náhradou mzdy od zaměstnavatele spojené s výkonem funkce upravují pracovněprávní předpisy. Členovi okrskové volební komise, který není v pracovním poměru ani v poměru obdobném pracovnímu poměru, avšak je výdělečně činný, přísluší kromě výše uvedené zvláštní odměny za výkon funkce ještě v některých případech (např. při volbách do Evropského parlamentu podle § 10 odst. 3 vyhlášky č. 409/2003 Sb. a § 61 zákona č. 62/2003 Sb.), také paušální náhrada ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise, a to stanovená paušální částkou ve výši 85 Kč za hodinu, nejvýše však 680 Kč za jeden den. Náhrada ušlého výdělku stanovená paušální částkou, která náleží v tomto případě členovi okrskové volební komise např. s příjmy podle 7 zákona z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (nikoliv s příjmy ze zaměstnání), se s ohledem na znění ustanovení § 6 odst. 1 písm. d) zákona - kde jsou za příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků prohlášeny i příjmy plynoucí v souvislosti s výkonem funkce - posoudí pro daňové účely rovněž jako příjem ze závislé činnosti a z funkčních požitků, tj. daňový režim této náhrady je shodný s režimem odměny, která za výkon této funkce poplatníkovi náleží.

Výše uvedené příjmy vyplácí po ukončení činnosti členovi okrskové volební komise obvykle obecní úřad. Obecní úřad jako plátce příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků má pro daňové účely povinnosti plátce daně (zaměstnavatele), tj. podle § 69 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, má povinnost z těchto příjmů srazit nebo vybrat daň nebo zálohu na daň a odvést sražené daňové částky ve lhůtě splatnosti svému místně příslušnému správci daně, tj. musí zdanit tyto příjmy obdobně, jako mzdy svých ostatních zaměstnanců (funkcionářů). Pro účely zdanění příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků je vždy rozhodující, zda má poplatník u plátce daně podepsáno na zdaňovací období prohlášení k dani, či nikoliv (poplatník ale může podepsat prohlášení k dani na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce).

U poplatníka bez podepsaného prohlášení k dani, nepřesáhne-li výše jeho příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků za kalendářní měsíc v úhrnu 5000 Kč hrubého, srazí plátce daně podle § 6 odst. 4 a § 36 odst. 2 písm. c) bod 4 zákona konečnou srážkovou daň podle zvláštní sazby ve výši 15 %, tj. poplatník se o tyto příjmy po skončení roku již nemusí starat; přesáhne-li ale u tohoto poplatníka výše příjmů v úhrnu za kalendářní měsíc stanovený limit 5000 Kč, srazí plátce daně měsíční zálohu na daň, ale podle § 38h odst. 4 zákona nejméně ve výši 20 % ze základu pro výpočet zálohy, tj. poplatník bude mít po skončení zdaňovacího období v souladu s ustanovení 38g odst. 2 zákona povinnost podat přiznání k dani.

U poplatníka s podepsaným prohlášením k dani vypočte plátce daně zálohu na daň podle § 38h odst. odst. 3 a násl. ustanovení zákona měsíční sazbou a u vlastních zaměstnanců resp. funkcionářů se tyto příjmy zdaní společně s jejich běžnou mzdou.

Upozorňujeme, že obecní úřad má v této souvislosti veškeré povinnosti plátce daně, např. musí vést pro všechny poplatníky, kteří u něj pobírají příjmy ze závislé činnosti anebo funkční požitky a z jejichž mzdy sráží zálohy na daň nebo daň vybíranou zvláštní sazbou, také mzdové listy, na žádost poplatníka má povinnost vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených na mzdovém listě (§ 38j zákona), atd.

 

 

3. Používání účelových znaků

čj.: 05/76 637/2006 – 124 – ref. ing. R. Kotrba

 

K žádosti o stanovisko k používání účelových znaků u dotací přijatých Farní Charitou od Centra regionálního rozvoje sdělujeme:

Vyhláška č. 16/2001 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků, ve znění vyhlášky č. 535/2002 Sb. a vyhlášky č. 544/2004 Sb., stanovuje v příloze č. 6, bod 13, část IX. Přijaté dotace a půjčky ze státního rozpočtu a státních fondů, jaké nutné údaje se musejí předložit:

a) skutečně přijaté dotace a půjčky

b) obce, dobrovolné svazky obcí a kraje (tj. subjekty uvedené v příloze č. 2. v bodech 2, 3 a 4) musí zajistit soulad mezi údaji uvedenými v části IX. sloupci 93 a údaji stanovených položek uvedených v části I., resp. III. sloupce 3 tohoto finančního výkazu;

c) obce a dobrovolné svazky obcí uvádí číslo územního celku v rozsahu NUTS 4; kraje uvádí číslo územního celku podle NUTS 3

Sledují se tedy:

Jednotlivé ústřední orgány a státní fondy mají povinnost sladit údaje o poskytnutých prostředcích ze státního rozpočtu s přijatými prostředky v územních rozpočtech, a to každé čtvrtletí podle seznamů uvolněných dotací a půjček.

K tomu Ministerstvo financí vydává jednotný číselník účelových znaků pro všechny dotace, půjčky a návratné finanční výpomoci plynoucí do územních rozpočtů a průběžně jej aktualizuje. Aktuální číselník je možno najít na internetové adrese www.mfcr.cz, heslo Veřejné finance, Veřejné rozpočty.

Tento systém účelových znaků má zabezpečit především soulad mezi údaji o uvolněných finančních prostředcích ze státního rozpočtu a státních fondů s přijatými prostředky u územních celků.

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že příjemci finančních prostředků ze státního rozpočtu a státních fondů, kteří nejsou obcí, krajem, dobrovolným svazkem obcí nebo příspěvkovou organizací jimi zřízenou, nepoužívají ve svém účetnictví účelové znaky.

Vyhláška č. 16/2001 Sb. bude s účinností od 1. 1. 2007 novelizována a rozšířena o povinnosti pro regionální rady.

 

 

4. Doplňková činnost příspěvkové organizace (zdaňování zisku)

čj.: 12/91 424/2006 – 124 – ref. Mgr. H. Peterová, ing. D. Lešenarová

Podle ustanovení § 27 odst. 2 písm. g) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, zřizovatel ve zřizovací listině vymezí okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizace, kterou jí zřizovatel povolí k tomu, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců; tato činnost nesmí narušovat plnění hlavních účelů organizace a sleduje se odděleně.

Účelem povolení resp. vymezení doplňkové činnosti příspěvkové organizaci v její zřizovací listině je zájem zřizovatele, ale i příspěvkové organizace, o co nejlepší využití veškerého ekonomického potenciálu příspěvkové organizace, který má ve svěřeném majetku i v odborné způsobilosti svých pracovníků. Dá se říci, že je to v podstatě nejsnazší způsob, jakým může příspěvková organizace dospět ke zlepšenému hospodářskému výsledku, který je následně zdrojem jejích peněžních fondů.

Pokud příspěvková organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti; zřizovatel může organizaci povolit jiné využití tohoto zdroje (§ 28 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb.). V případě, že zřizovatel své příspěvkové organizaci v její zřizovací listině vymezil okruhy doplňkové činnosti, učinil tak s vědomím, že tato doplňková činnost nebude ztrátová, ale naopak se sníží její neziskovost z hlavní činnosti. Z tohoto důvodu má použití zisku neziskové činnosti pro činnost hlavní přednost. V žádném případě by neměl zřizovatel příspěvkové organizaci povolit doplňkovou činnost, která by byla ztrátová a jejíchž ztráta by tedy musela být hrazena z prostředků na hlavní činnost organizace.

K  žádosti o výklad k uplatňování § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů u neziskových organizací (v tomto případě příspěvková organizace) lze obecně sdělit následující:

Pokud příspěvková organizace např. za zdaňovací období 2003 využije daňové zvýhodnění podle § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů v platném znění a sníží základ daně např. o 300 tis. Kč, musí nejpozději v roce 2006 doložit použití úspory daňové povinnosti ve výši 93 tis. Kč (tj. 300 tis. násobeno sazbou daně 31 %) na krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, tj. alespoň takové výši by měly odpovídat veškeré náklady (výdaje) vynaložené v souvislosti s nezdaňovanými příjmy v rámci hlavní činnosti příspěvkové organizace.

Neprokáže-li do konce zdaňovacího období 2006 výše uvedené použití úspory daňové povinnosti v plné výši, musí podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 9 zákona o daních z příjmů zvýšit základ daně resp. výsledek hospodaření zjištěný za období 2006 o prostředky, o které byl snížen základ daně ve zdaňovacím období 2003, tj. o 300 tis. Kč, v daňovém přiznání za zdaňovací období 2006 (na ř. 30 daňového přiznání). V případě, že doloží použití pouze části úspory daňové povinnosti - např. 43 tis. Kč, pak se výsledek hospodaření ve smyslu znění ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bodu 9 zvýší jen o částku 257 tis. Kč (tj. původní snížení 300 tis. – použití 43 tis.) .

Pro splnění podmínky dané při uplatnění daňového zvýhodnění podle § 20 odst. 7 není důležité, zda vznikne nebo nevznikne v následujících zdaňovacích obdobích základ daně, ale postačí, že v souvislosti s příjmem z činností v rámci hlavní činnosti, který není podle § 18 odst. 4 písm. a) předmětem daně (tj. příjmy jsou nižší nebo „rovny“ souvisejícím výdajům, které lze uplatnit podle § 24 zákona o daních z příjmů), prokáže poplatník použití prostředků alespoň ve výši dosažené úspory daňové povinnosti.

 

 

5. Zrušení povinnosti navrácení poskytnuté účelové dotace ze státního rozpočtu

čj.: 12/81 549/2006 – 124 – ref. ing. R. Kotrba

Výklad problematiky transformace domova-penzionu podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, nepřísluší Ministerstvu financí, ale Ministerstvu práce a sociálních věcí. Následující stanovisko vyjadřuje tedy pouze právní názor Ministerstva financí.

Při transformaci příspěvkové organizace je rozhodující, za jakých podmínek byla výstavba domova-penzionu realizována. V daném případě byla na realizaci uvolněna dotace ze státního rozpočtu účelově určená na domy-penziony s byty pro důchodce.

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který nabude účinnosti dnem 1. 1. 2007, v ustanovení § 120 odst. 9 stanovuje, že ústavy sociální péče podle dosavadních právních předpisů se považují za zařízení sociálních služeb uvedené v § 34 odst. 1 písm. c) až f). Zde jsou uvedeny týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem. Všechny tyto ústavy poskytují mimo jiné i bydlení pro důchodce.

Jestliže domov-penzion pro důchodce bude i nadále poskytovat bydlení pro důchodce, nedojde k porušení uzavřených smluv a k povinnosti navrácení přijaté dotace. Není také důvodu rušit vložené věcné břemeno na objekt domova-penzionu.