Zprávy Ministerstva financí ČR - číslo 3 ročník 2007

 

1. Kulturní akce u príspevkových organizací

čj.: 12/22 909/2007 – 124 – ref. ing. R. Kotrba

Ve Zprávách Ministerstva financí pro finanční orgány obcí a krajů č. 1/2007 byla pod čj.: 12/120 092/2006 otištěna informace o tom, že vyhláškou č. 506/2006 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, byl mimo jiné zrušen i § 87 této vyhlášky. Ten vymezoval existenci, tvorbu a čerpání kulturního fondu obyvatel ústavů sociální péče.

Ve smyslu ustanovení § 27 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb. vydává zřizovatel zřizovací listinu o vzniku své příspěvkové organizace. Ta musí obsahovat vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti a okruhu doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizace, kterou jí zřizovatel povolí k tomu, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců; tato činnost nesmí narušovat plnění hlavních účelů organizace a sleduje se odděleně.

Ve zřizovací listině by v hlavní činnosti měly být vymezeny veškeré činnosti, které příspěvková organizace zřízená v oblasti sociálních služeb povinně zajišťuje. Podle ustanovení § 3 písm. a) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, se pro účely tohoto zákona sociální službou rozumí činnost nebo soubor činností podle tohoto zákona zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Např. domov pro seniory a denní stacionář pro mentálně postižené patří mezi zařízení poskytující sociální služby, jak je uvedeno v § 34 zákona o sociálních službách.

Podle ustanovení § 49 zákona o sociálních službách se v domovech pro seniory poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost, zejména z důvodu věku. Pobytová služba obsahuje základní činnosti uvedené v § 49 odst. 2 cit. zákona. Je zde, mimo jiné, uvedeno zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a aktivizační činnost.

V § 46 zákona č. 108/2006 Sb. se uvádí, že v denních stacionářích se poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Základní činnosti poskytované v denním stacionáři jsou uvedeny v § 46 odst. 2 cit. zákona. Je zde, mimo jiné, uvedeno poskytování výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti a zprostředkování kontaktu se společenským prostředím.

Ve zřizovací listině příspěvkové organizace by tedy v hlavní činnosti měly být vymezeny veškeré základní činnosti, které je toto zařízení povinno zajistit. Zřizovatel ovšem může své příspěvkové organizaci vymezit v její zřizovací listině v hlavní činnosti ještě další, tzv. fakultativní (nepovinné) činnosti. Mezi těmito fakultativními činnostmi by, podle našeho názoru, mohl být uveden i prodej výrobků vyráběných při aktivizačních činnostech. Prodej výrobků by mohl být posuzován jako činnost související se zprostředkováním kontaktu se společenským prostředím.

Příspěvková organizace by mohla mít zpracován „seznam fakultativních (nepovinných) činností“, které je možné provozovat. Tento seznam by měl být uveden v žádosti o registraci (§ 78 zákona o sociálních službách) a ve zřizovací listině příspěvkové organizace v hlavní nebo v doplňkové činnosti. Podle ustanovení § 91 zákona č. 108/2006 Sb. uzavírá příspěvková organizace smlouvu o poskytování sociální služby. V této smlouvě by měly být uvedeny i fakultativní činnosti, které budou v zařízeních provozovány.

Podle ustanovení § 2 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a výsledku hospodaření jako o předmětu účetnictví.

V případě, že předmětem hlavní činnosti příspěvkové organizace, např. domova pro seniory a denního stacionáře mentálně postižených, bude prodej výrobků klientů těchto zařízení vyráběných při aktivizační činnosti, budou náklady a výnosy z těchto činností předmětem účetnictví v hlavní činnosti. V případě, že prodej výrobků klientů těchto zařízení bude předmětem doplňkové činnosti příspěvkové organizace, budou náklady a výnosy z těchto činností předmětem účetnictví doplňkové činnosti. Pro úplnost zdůrazňujeme, že příspěvková organizace zjišťuje výsledek hospodaření jako rozdíl položek výnosů a nákladů za hlavní činnost a za doplňkovou činnost (ustanovení § 6, § 18, § 23 vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu).

Pokud příspěvková organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti; zřizovatel může organizaci povolit jiné využití tohoto zdroje ( § 28 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb.).

Toto stanovisko bylo projednáno s Ministerstvem práce a sociálních věcí, odborem sociálních služeb.

 

 

2. Dotace na financování potřeb souvisejících s funkcí krajského koordinátora romských poradců

ing. J. Teušlová

Vláda svým usnesením č. 781 ze dne 25. července 2001 schválila návrh na zřízení funkce koordinátora romských poradců při vyšších územních samosprávných celcích. Dotace je rozpočtována od roku 2002, pro tyto účely byla vytvořena ve státním rozpočtu v kapitole VPS položka Koordinátoři romských poradců při krajských úřadech. Výše dotace vycházela z průměrných ročních neinvestičních výdajů na jednoho zaměstnance, stanovených v „materiálu“, k němuž bylo přijato usnesení vlády č. 781.

Podle uvedeného materiálu základní úkoly koordinátora romských poradců jsou:

Objem dotace je každoročně pravidelně valorizován.

Pro rok 2007 byla zahrnuta v kapitole VPS položka Koordinátoři romských poradců při krajských úřadech ve výši 5 500 tis. Kč. Výše neinvestiční dotace na financování potřeb souvisejících s funkcí krajského koordinátora romských poradců vychází z celkových průměrných ročních neinvestičních výdajů na jednoho zaměstnance, které pro rok 2007 činí 423 tis. Kč (tj. na úvazek 1,0).

Finanční prostředky jsou určeny na potřeby související s funkcí koordinátora (tj. na osobní a věcné výdaje koordinátora, tj. plat, odvody, ostatní provozní výdaje jako cestovné, energie, telefonní poplatky, kancelářský materiál). To znamená prostředky na zachování funkce koordinátora (zaměstnance krajského úřadu) pro romskou menšinu, který má zajišťovat úkoly vyplývající ze situace v kraji a z vládní politiky uplatňované vůči příslušníkům romské komunity na území kraje.

Ministerstvo financí rozhoduje o poskytnutí neinvestiční účelové dotace ze státního rozpočtu na požádání kraje jednou částkou na běžný rok. Na základě žádosti kraje Ministerstvo financí uvolní finanční prostředky na běžný účet kraje.

Dotace bude předmětem finančního vypořádání se státním rozpočtem za rok 2007.

Poskytnuté rozpočtové prostředky se zařazují dle platné rozpočtové skladby na položku 4111. Jedná se o účelové prostředky určené k vyúčtování, proto musí být jejich čerpání sledováno pod účelovým znakem 98174, který umožní oddělené vyúčtování skutečných výdajů. Nevyčerpané účelové prostředky musí být vráceny zpět do SR jak ukládá vyhláška č. 551/2004 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem.

 

 

3. Vracení sociálních dávek

čj.: 14/37 791/2007 – ref. – ing. J. Petrová

K  četným dotazům některých krajů a obcí k tomu, jak postupovat při vracení vymoženého výživného a splátek bezúročných půjček po 1.1.2007, respektive k dotazům, zda výkladové stanovisko MF k vracení splátek bezúročných půjček a vracení vymoženého výživného, obsažené v materiálu MF čj. 373/130 336/2002, je i nadále v platnosti, sdělujeme:

Postup při vracení splátek bezúročných půjček poskytnutých ještě okresními úřady se nemění. Znamená to tedy, že pokud obec po 1. 1. 2007 obdrží od občana splátku půjčky, měla by ji odvést na příjmový účet státního rozpočtu č.ú. 772-5921001/0710. Také účtování o splátkách půjček se nemění, obec přijme od občana vrácenou půjčku na položku 2460 – Splátky půjčených prostředků od obyvatelstva a o jejich odvedení do státního rozpočtu se pak účtuje jako o kompenzační operaci minusovým záznamem na stejném místě rozpočtové skladby.

Postup při vracení vymoženého výživného se nemění pro ty případy, kdy do konce roku 2006 byla pečujícímu rodiči poskytována dávka sociální péče „příspěvek na výživu dítěte“ podle § 5 zákona 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti (zákon zrušen k 31. 12. 2006), protože výživou povinná osoba neplatila výživné. Pouze toto vymožené výživné by měla obec odvádět na příjmový účet státního rozpočtu č. 772-5921001/0710. Účtování o vraceném výživném se také nemění, vymožené výživné přijme obec na svůj účet a zaznamená jej na příjmové položce 2324 – Přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady a o jejich odvedení do státního rozpočtu pak účtuje jako o kompenzační operaci minusovým záznamem na stejném místě rozpočtové skladby.

K dotazu, zda obec má vymožené výživné a splátky půjček odvádět do státního rozpočtu sama, nebo prostřednictvím kraje, sdělujeme, že obec by měla tyto prostředky odvádět sama přímo, jak bylo uvedeno v původním stanovisku MF č.j. 373/130336/2002, pokud však je odvede do státního rozpočtu prostřednictvím kraje nedopouští se žádného pochybení.

 

 

4. Kontrolní vazby u dávek sociální péče vyplácených od roku 2007

čj.: 28/28 33/2007 – 141 – ref. ing. J. Petrová, ing. R. Kotrba

Na základě kontroly sociálních dávek byly zavedeny následující kontroly použití rozpočtové skladby:

 

1. S paragrafy pododdílů

417 – Dávky pomoci v hmotné nouzi

418 – Dávky zdravotně postiženým občanům

a s paragrafem 4195 – Příspěvek na péči

je přípustná pouze výdajová položka 5410 – Sociální dávky. Pro případ, kdy se vrací dávka vyplacená v minulých letech, položka 2229 – Ostatní přijaté vratky transferů.

 

2. Výdajovou položku 5410 – Sociální dávky je možno kromě pododdílů uvedených v bodě 1 použít jen na § 4199 – Ostatní dávky povahy sociálního zabezpečení jinde nezařazené. Měla by zde být vykazována sociální dávka vyplácená podle § 51 vyhlášky č. 182/1991 Sb., který však byl k 31. 12. 2006 zrušen.

Proto v  roce 2007 by již na paragrafu 4199 neměly být rozpočtovány žádné sociální dávky vyplácené podle platné sociální legislativy financované ze státního rozpočtu. Je však možné připustit, že ve sloupci „skutečnost“ budou ještě vykázány doplatky této dávky z roku 2006.

 

3. Níže uvedené paragrafy mohou použít jen obce s pověřeným obecním úřadem:

4171 – Příspěvek na živobytí

4172 – Doplatek na bydlení

4173 – Mimořádná okamžitá pomoc

4177 – Mimořádná okamžitá pomoc osobám ohroženým sociálním vyloučením

4179 – Ostatní dávky sociální pomoci

4181 – Příspěvek při péči o osobu blízkou

4189 – Ostatní dávky zdravotně postiženým občanům

4195 – Příspěvek na péči.

 

 

5. Výklad k použití dotace na činnosti v oblasti sociálně-právní ochrany dětí v roce 2007

čj.: 12/51 325/2007 – 121 – ref. ing. Jaroslava Pavlíková

Uveřejňujeme podrobnější výklad k možnostem použití dotace uvolňované ze státního rozpočtu na činnosti vykonávané obcemi s rozšířenou působností v oblasti sociálně-právní ochrany dětí v roce 2007.

Jedná se o dotaci, která je rozpočtována v kapitole VPS státního rozpočtu v novém dotačním titulu „Dotace na činnosti vykonávané obcemi s rozšířenou působností v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Dotace je uvolňována ve čtvrtletních zálohách. Účel, na který je dotace poskytována a podmínky pro její použití vyplývají z Rozhodnutí o poskytnutí dotace.

Podmínky použití dotace byly stanoveny obecně, protože činnosti, které mají obce s rozšířenou působností v této oblasti ve smyslu zákona vykonávat a podle kterého vzniklé náklady nese stát, jsou také vymezeny široce a obecně. Podstatné je, aby výdaje hrazené z této dotace přímo souvisely s těmito povinnostmi. Přitom je třeba mít na zřeteli hospodárné využití prostředků státního rozpočtu.

K poskytování této dotace ze státního rozpočtu a jejímu použití byla zpracována Metodika č.j. 12/110 814/2006 – 121, která byla součástí rozpisového dopisu schváleného zákona o státním rozpočtu na rok 2007 a také publikována ve Zprávách MF č. 1/2007.

Ministerstvo financí na základě dotazů obcí a krajů k možnostem použití dotace ze státního rozpočtu na výkon sociálně-právní ochrany dětí v roce 2007 zpracovalo podrobnější výklad k některým okruhům:

Obecně platí, že předmětná účelová dotace je poskytována na rok 2007 (od 1.1. do 31. 12.) a podléhá finančnímu vypořádání za tento rok. Z této dotace proto mohou být uhrazeny jen takové výdaje, k nimž došlo v tomto období. Musí se jednat o výdaje přímo související s činnostmi v oblasti sociálně-právní ochrany dětí vykonávanými v souladu se zákonnými ustanovení zákona č. 359/1999 Sb. (viz příloha Metodiky), musí být nezbytné pro zabezpečení dané agendy a musí odpovídat požadavkům na efektivní využití finančních prostředků.

Z hlediska podrobnější konkretizace osobních a věcných (provozních) výdajů realizovaných v oblasti sociálně-právní ochrany dětí z předmětné dotace by se pak mělo jednat o krytí osobních výdajů pracovníků, kteří jsou přímo zapojeni do činností dle zákonných ustanovení, tj.

Dotaci lze využít také pro pracovníky zaměstnané na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, se kterými se uzavře pro tuto činnost smlouva. Považujeme za potřebné připomenout, že v souladu § 74 zákoníku práce by měl zaměstnavatel zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru.

Dotaci lze využít na pokrytí osobních nákladů i v případě, že pracovníci zajišťující výkon sociálně-právní ochrany dětí jsou u obce zaměstnáni na základě pracovní smlouvy na dobu určitou. Opět však platí, že podle § 10 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, lze s úředníkem sjednat pracovní poměr na dobu určitou pouze z určitých přesně vymezených důvodů (např. v případě náhrady za úředníka na mateřské nebo rodičovské dovolené nebo za úředníka v pracovní neschopnosti). Důvodem pro sjednání pracovní poměru na dobu určitou nemůže být skutečnost, že obec má přiznanou dotaci na výkon sociálně-právní ochrany dětí vždy na období jednoho roku (v současnosti na období roku 2007).

V případě provozních výdajů nezbytných pro zabezpečení agendy sociálně právní ochrany dětí by se mělo jednat převážně o výdaje zařazené na položky seskupení 51 platné rozpočtové skladby (s výjimkou položek uvedených dále ve výkladu).

V rámci pokrytí provozních nákladů je možné dotaci využít k úhradě poměrné části nákladů na spotřebu energií (elektřina, voda, plyn, teplo), které připadají na pracovníky sociálně-právní ochrany dětí v poměru k celkovému počtu pracovníků obecního úřadu obce s rozšířenou působností, další obdobné provozní náklady (telefony, nájemné apod.). Z dotace lze financovat i provoz služebního automobilu, který je používán k plnění úkolů obecního úřadu obce s rozšířenou působností na úseku sociálně-právní ochrany dětí, tj. např. k návštěvám dětí v ústavních zařízeních, k návštěvám dětí v náhradní rodinné péči, k návštěvám dětí ve věznicích, k návštěvám rodičů dětí s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou, k cestám na jednání u soudu, u orgánů činných v trestním řízení atd. Vzhledem k charakteru dotace jako neinvestiční je možné z dotace pokrýt náklady na spotřebu pohonných hmot a na pojištění vozidla.

Z věcných výdajů se může jednat např. o nákup literatury potřebné pro řádný výkon sociálně-právní ochrany dětí (zejména soubory právních předpisů, komentáře a další odborné publikace), náklady na pořízení služebních mobilních telefonů pro pracovníky sociálně-právní ochrany dětí, které jsou nezbytné zejména pro plnění neodkladných úkolů v rámci pracovní pohotovosti (§ 16 a § 37 zákona č. 359/1999 Sb.), náklady na pořízení fotoaparátu nebo jiné techniky nezbytné pro pořizování snímků a obrazových a zvukových záznamů podle § 52 odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb. nebo o vybavení kanceláří pro pracovníky vykonávající sociálně-právní ochranu dětí. Pro tyto účely však lze dotaci využít jen v takovém rozsahu, který je přípustný pro neinvestiční výdaje, tzn. výdaj na tyto položky nesmí převýšit částku 40  000 Kč.

Osobní, věcné, provozní výdaje nejsou v  žádných právních předpisech definovány.Vodítkem při jejich výkladu je platná rozpočtová skladba.

Ke mzdovým nákladům z hlediska úhrady prosincových výplat uvádíme, že výdaj musí být v roce vzniku zaevidován a vypořádán. Prostředky na platy zaměstnanců za měsíc prosinec se v předpokládané výši jejich výplaty převádějí na depozitní účet (účet cizích prostředků – jedná se již o platy zaměstnanců za měsíc prosinec), jsou sledovány jako výdaj daného roku a v lednu roku následujícího se provádí jejich výplata.

V případě úhrad záloh na elektrickou energii (na položce 5154) v roce 2007 a jejich vyúčtování v roce následujícím je možné posuzovat výdaj v roce 2007 za skutečný výdaj pro účely čerpání této dotace. Opět platí, že výdaj musí být v roce vzniku zaevidován a vypořádán.

Pořízení automobilu prostřednictvím leasingových splátek z předmětné dotace považuje Ministerstvo financí za přípustné, ale mimořádné řešení.

Rozhodnutí o poskytnutí dotace výslovně nevylučuje pořízení majetku pomocí leasingových smluv. Upozorňujeme však na to, že musí být prokazatelné, že leasingová smlouva byla nejhospodárnější metodou k získání předmětu nájmu. Uznatelné jsou pouze splátky leasingu nikoli ostatní výdaje spojené s leasingem. Poslední splátka zpravidla již nemá povahu splátky, ale platby za pořízení majetku (záleží na podobě smlouvy). Pokud tato poslední splátka překročí částku 40 tis. Kč, půjde o pořízení investičního majetku a nebude moci být z dotace uhrazena.

Rozvržení leasingových splátek, které m.j. vyplývá z příslušné leasingové smlouvy, je na uvážení každé obce. Ministerstvo financí k tomu může pouze sdělit, že v případě předmětné dotace se jedná o neinvestiční finanční prostředky roku 2007, které musí být v tomto roce vyčerpány a proto mohou být realizovány splátky, které je možné zahrnout do provozních výdajů. I když se předpokládá, že dotace na výkon agendy sociálně-právní ochrany dětí bude zachována i v roce 2008, dokud není schválena zákonem o státním rozpočtu, nemůžeme znát její konečnou podobu.

Z hlediska provozu osobního vozidla pořízeného z prostředků státního rozpočtu formou finančního leasingu a jeho využívání v rámci úřadu, sdělujeme, že by měl sloužit výhradně k účelu, ke kterému byl jako nezbytný prostředek pořízen.

Pokud jde o vzdělávání pracovníků, pak platí, že podle § 16 a § 18 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků jsou pracovníci obcí povinni prohlubovat si kvalifikaci, přičemž prohlubováním kvalifikace se rozumí účast na vstupním vzdělávání, průběžném vzdělávání (různé prohlubující, aktualizační a specializační kurzy a školení, včetně získávání a prohlubování jazykových znalostí) a přípravy a zkoušek zvláštní odborné způsobilosti (§ 21 zákona č. 312/2002 Sb.). Pokud jde o zvyšování kvalifikace pracovníků obcí vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí, vztahuje se na tyto pracovníky kvalifikační požadavky pro výkon povolání sociálního pracovníka, které byly s účinností od 1. 1. 2007 nově stanoveny v § 110 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Náklady na toto vzdělávání, tedy i na úhradu školného (za studium), nelze zahrnout do výdajů hrazených z této dotace.

Uvolnění dotace ve splátkách (4 splátky) na jednotlivá čtvrtletí roku neznamená, že prostředky příslušného čtvrtletí nemohou být použity v následujícím čtvrtletí. Celou dotaci uvolňovanou po čtvrtletích je třeba považovat za celoroční limit. Rozhodující je správně účtovat a zatříďovat skutečné běžné výdaje na položky a paragrafy a jejich označování účelovým znakem (UZ 98 216). Vyúčtování dotace bude prováděno za celý rozpočtový rok v rámci finančního vypořádání se státním rozpočtem celkem poskytnuté dotace. Neprovádí se vyúčtování po jednotlivých čtvrtletích. Postup finančního vypořádání je uveden v „Metodice“ čj. 12/110 814/2006 – 121 a příp. podrobnější pokyny budou součástí jednotného postupu, které pro zpracování podkladů k finančnímu vypořádání každoročně zpracovává Ministerstvo financí.

Podle metodiky je dotace určena k úhradě výdajů na pracovníky a činnosti spadající do zákonného rámce výkonu sociálně-právní ochrany dětí. To znamená, že z dotace nelze hradit nákup věcných předmětů poskytovaných formou darů (např. § 5194).

Ministerstvo financí nebude měnit charakter této dotace. Dotace zůstává jako účelová neinvestiční (viz rozhodnutí o poskytnutí dotace). Z dané dotace nelze hradit výdaje na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.