Zprávy Ministerstva financí ČR - číslo 3 ročník 2008

 

1. Hospodaření příspěvkové organizace

čj.: 12/30 008/2008 – 124 – ref. ing. R. Kotrba

Podle ustanovení § 84 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, je zastupitelstvu obce vyhrazeno schvalovat rozpočet obce. Podle § 84 odst. 4 si zastupitelstvo může vyhradit i další pravomoc v samostatné působnosti obce (mimo pravomoce vyhrazené radě obce).

Podle ustanovení § 12 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, orgány obce projednávají rozpočet při jeho schvalování v třídění podle rozpočtové skladby tak, aby schválený rozpočet vyjadřoval závazné ukazatele, jimiž se mají povinně řídit

a) výkonné orgány obce při hospodaření podle rozpočtu,

b) právnické osoby zřízené nebo založené obcí při svém hospodaření

c) další osoby, které mají být příjemci dotací nebo příspěvků z rozpočtu.

Z výše uvedeného vyplývá, že pokud zastupitelstvo schválilo rozpočet příspěvkové organizace jako závazný ukazatel rozpočtu, nemůže jej rada obce měnit.

Jestliže zastupitelstvo obce rozhodne podle výše uvedených ustanovení, že závazným ukazatelem rozpočtu je i výše státní dotace pro příspěvkovou organizaci, potom má právo požadovat zdůvodnění navržených změn v těchto ukazatelích.

Podle ustanovení § 27 odst. 2 písm. g) zákona č. 250/2000 Sb. zřizovatel ve zřizovací listině stanovuje okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizace. Zřizovatel doplňkovou činnost povolí k tomu, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců; tato činnost nesmí narušovat plnění hlavních účelů organizace a sleduje se odděleně. Výsledek hospodaření příspěvkové organizace se stanovuje jako součet hospodářského výsledku v hlavní a doplňkové činnosti. Zřizovatel tedy může stanovit nikoliv odvod z doplňkové činnosti, ale odvod z provozu ve výši určitého % doplňkové činnosti.

Pokud není stanoven závazný ukazatel plánovaných výnosů, lze použít ustanovení § 28 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb., kdy vztah rozpočtu příspěvkové organizace k rozpočtu zřizovatele lze během roku změnit v neprospěch příspěvkové organizace jen ze závažných, objektivně působících příčin. Záleží tedy na posouzení zřizovatele, jak zdůvodní změnu ve finančním vztahu k příspěvkové organizaci.

 

2. Hrazení nákladů na vzdělávání zaměstnanců z dotace na výkon SPOD

ing. Jana Valentovičová

Ministerstvo financí zpracovalo na základě dotazů obcí a krajů upřesnění k možnostem hrazení vzdělávání zaměstnanců z dotace na výkon činností v oblasti sociálně-právní ochrany dětí.

Ministerstvo financí připouští možnost hrazení zkoušek odborné způsobilosti z dotace na výkon sociálně-právní ochrany dětí, poněvadž se jedná o výdaj, který přímo souvisí s výkonem činností v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Zkoušky odborné způsobilosti jsou dle § 21 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků pro pracovníky oddělení sociálně-právní ochrany dětí povinné a bez této zkoušky by pracovníci nemohli agendu sociálně-právní ochrany dětí vykonávat.

Také v případě průběžného vzdělávání, které je dle § 18 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, pro pracovníky obcí povinné, Ministerstvo financí souhlasí s hrazením prohlubujících, aktualizačních a specializačních kurzů a školení z této dotace. Mělo by se jednat především o školení a semináře, které úzce souvisí s výkonem státní správy v oblasti SPOD.

 

3. Investiční fond příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem

čj.: 12/35 773/2008 – 124 – ref. Mgr. H. Peterová

Především jsme nuceni konstatovat, že finanční hospodaření příspěvkové organizace, jejímž zřizovatelem je územní samosprávný celek, se řídí zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 29 odst. 1 tohoto zákona příspěvková organizace vytváří své peněžní fondy, kterými jsou rezervní fond, investiční fond, fond odměn, fond kulturních a sociálních potřeb.

Podle ustanovení § 28 odst. 1 a 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, účetní jednotky, které hospodaří s majetkem územních samosprávných celků, není-li dále stanoveno jinak, o něm účtují a odpisují v souladu s účetními metodami, přičemž jsou povinny sestavovat odpisový plán, na jehož podkladě provádějí odpisování majetku v průběhu jeho používání. Uvedený majetek se odpisuje jen do výše jeho ocenění v účetnictví.

V § 31 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb. je stanoveno, že zdrojem investičního fondu příspěvkové organizace jsou odpisy z hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku prováděné podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu.

V souladu s výše uvedeným tedy příspěvková organizace povinně sestavuje odpisový plán, ale tento odpisový plán podléhá schválení jejího zřizovatele. Pokud odpisový plán podléhá schválení zřizovatele, může zřizovatel sestavený odpisový plán rovněž měnit. Závisí tedy na zřizovateli, v jaké výši bude příspěvková organizace majetek, který jí předal do správy zřizovací listinou, odepisovat. Příspěvková organizace by měla účetní odpisy majetku pokrýt z finančních prostředků, se kterými hospodaří. Pokud by příspěvková organizace neměla dostatek finančních prostředků na pokrytí odpisů, měl by tyto finanční prostředky zohlednit zřizovatel v příspěvku, který své příspěvkové organizaci poskytuje na provoz.

Zákon č. 250/2000 Sb. v § 28 odst. 6 stanoví, v jakých případech může zřizovatel uložit své příspěvkové organizaci odvod do svého rozpočtu. Podle tohoto ustanovení může zřizovatel příspěvkové organizaci nařídit odvod do svého rozpočtu, pokud

Investiční fond příspěvková organizace používá v souladu s § 31 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb. Mimo jiné jej používá k odvodu do rozpočtu zřizovatele, pokud zřizovatel takový odvod uložil. Záleží výhradně na zvážení zřizovatele, zda podle jeho názoru má příspěvková organizace ve svém investičním fondu větší zdroje, než podle něho potřebuje. Pokud zřizovatel příspěvkové organizaci v příspěvku na provoz zohlednil finanční prostředky na odpisy, neznamená to tedy, že automaticky příspěvkové organizaci uloží odvod z investičního fondu.

 

4. Poskytování finančních prostředků příspěvkovým organizacím přes bankovní účet zřizovatele

čj.: 12/36 061/2008 – 124 – ref. ing. R. Kotrba

Podle ustanovení § 28 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, rozpočet zřizovatele zprostředkovává vztah příspěvkové organizace ke státnímu rozpočtu a k Národnímu fondu; jde-li o příspěvkovou organizaci zřízenou obcí, též k rozpočtu kraje, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.

Vzhledem k tomu, že žádný jiný zákon v současné době nestanovuje tuto povinnost vůči Regionální radě regionu soudržnosti, z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti se poskytují finanční prostředky přímo na účet příspěvkové organizace.

Ministerstvo financí připravuje novelu zákona č. 250/2000 Sb., v níž je zakotvena povinnost Regionální rady regionu soudržnosti poskytovat příspěvkovým organizacím finanční prostředky přes rozpočet jejich zřizovatele. Tuto zásadu, že příspěvkové organizace mohou z veřejných prostředků dostávat prostředky jenom prostřednictvím zřizovatele, pokud jiný zákon nestanoví jinak, bude Ministerstvo financí zastávat i nadále.