Zprávy Ministerstva financí ČR – číslo 2 ročník 2009

1. Osvobození od správního poplatku – ověření podpisu na kupní smlouvě

čj.: 10/19 351/2009/760 IK – 262 – ref. JUDr. V. Doležalová

Podle § 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, jsou osvobozeny od správních poplatků územní samosprávné celky a jejich orgány, požadují-li provedení úkonů souvisejících s výkonem státní správy, kterým jsou pověřeny. Pro přiznání osvobození podle tohoto ustanovení musí být splněny obě podmínky, a sice že poplatníkem správního poplatku je územní samosprávný celek nebo jeho orgán a úkon podléhající správnímu poplatku souvisí s výkonem státní správy, kterým byl pověřen. V daném případě je poplatníkem správního poplatku soukromá osoba. Nabývání a převod nemovitých věcí do vlastnictví nebo z vlastnictví obce patří do samostatné působnosti obce, nemůže se proto jednat o úkon související s výkonem státní správy. Pro přiznání osvobození podle tohoto ustanovení není splněna žádná z podmínek

Osvobození podle ustanovení § 8 odst. 2 písm. c) zákona o správních poplatcích lze přiznat úkonům, které pro orgány územního samosprávného celku provádí úřad téhož samosprávného celku. Osvobození od správního poplatku podle tohoto ustanovení by bylo možné přiznat například tehdy, kdy pracoviště magistrátu města bude ověřovat na smlouvě podpis statutárního orgánu města.

Z výše uvedeného zcela jednoznačně vyplývá, že soukromé osobě nelze přiznat osvobození od správního poplatku za ověření podpisu na smlouvě podle citovaných ustanovení § 8 zákona o správních poplatcích, a to ani když ověření provádí pracoviště druhé ze smluvních stran.

2. Metodický pokyn – příspěvek na školství v rámci finančního vztahu k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých krajích (příloha č. 6 zákona o státním rozpočtu)

čj.: 12/11 323/200 – 124 – ref. ing. J. Teušlová

Podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, náleží školám zřizovaným obcemi příspěvek na školství ze státního rozpočtu (na částečnou úhradu provozních výdajů), které jsou součástí souhrnného vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí. Obec použije příspěvek v dotacích školám na provozní výdaje.

Příspěvek na školství (uvolňovaný Ministerstvem financí) je určen na částečnou úhradu provozních výdajů základních, mateřských, speciálních základních a mateřských škol, víceletých gymnázií (pokud v nich žáci plní povinnou školní docházku), a dále pro přípravné stupně speciálních škol zřizovaných obcemi a hl. m. Prahou (dále jen obcemi) , mateřských a základních škol při zdravotnickém zařízení zřizovaných obcemi a hl. m. Prahou (dále jen obcemi). Příspěvek na jednoho žáka a jedno dítě ve výše uvedených typech škol je pro rok 2009 stanoven na 1401 Kč (tj.propočtový ukazatel). Příspěvek byl pro rok 2009 valorizován o 3,0 % (v roce 2008 příspěvek činil 1360 Kč/1 žáka).

Objem dotace pro rok 2009 je stanoven jako součin propočtového ukazatele na dítě/žáka ve výši 1401 Kč a počtu žáků (tj. kritérium) převzatého z výkonových statistických výkazů na školní rok 2007/2008 dle stavů žáků a dětí k 30. 9. 2007 ZŠ a MŠ zřizovaných obcemi. V době zpracování návrhu rozpočtu na rok 2009 byly na Ministerstvu financí k dispozici údaje o počtu dětí/žáků za školní rok 2007/2008 ZŠ a MŠ zřizovaných obcemi (byly odsouhlaseny krajem i MŠMT). Při sestavování rozpočtu obec vychází z objemu dotace rozepsané krajem na základě aktualizovaných údajů o počtech dětí/žáků z výkonových výkazů na školní rok 2008/2009; propočtový ukazatel může být proto odlišný od propočtového ukazatele, který byl použit při zpracování návrhu rozpočtu na rok 2009 Ministerstvem financí.

V případě, že školu nebo školské zařízení zřizuje dobrovolný svazek obcí (DSO), má rovněž nárok na poskytnutí dotace v této výši. Příspěvek bude uvolněn formou mimořádné účelové dotace (podléhá finančnímu vypořádání) z kapitoly Všeobecná pokladní správa na základě žádosti dobrovolného svazku obcí.

Výkonové výkazy pro školní rok 2006/2007 (dle stavu žáků k 30. 9. 2006 ZŠ a MŠ zřizovaných obcemi) byly následující: S 1-01, S 3-01, S 4-01, Z 4c-01, S 8-01, S 9-01. Obdobně byly i pro školní rok 2007/2008. Počet dětí/žáků dle výkonových statistických výkazů školního roku 2007/2008 podle stavu k 30. 9. 2007 ZŠ a MŠ zřizovaných obcemi byl použit pro stanovení příspěvku na školství v návrhu rozpočtu na rok 2009. Školy zpracovávají výkonové statistické výkazy dle "Pokynů a vysvětlivek" k výkazům, předkládací cesta je určena metodickým návodem, který vydal Ústav pro informace ve vzdělávání.

V návaznosti na zákon č. 475/2008 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2009 byl krajům zaslán rozpis finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům krajů (tzv. "rozpisový dopis"), metodika financování obcí a krajů na rok 2009 a způsob vyúčtování poskytnutých dotací (z 18. 12. 2008 pod čj.: 12/106 468/2008 – 121).

Vzhledem k harmonogramu prací na návrhu státního rozpočtu na rok následující je nezbytné zabezpečit potřebné podklady včas, tj. údaje o počtech žáků MŠ a ZŠ, jejichž zřizovateli jsou obce.

Statistické výkazy školního roku 2007/2008 dle stavů žáků a dětí k 30. 9. 2007 byly použity pro stanovení příspěvku na školství k návrhu rozpočtu roku 2009.

Statistické výkazy školního roku 2008/2009 dle stavů žáků a dětí k 30. 9. 2008 budou použity pro stanovení příspěvku na školství k návrhu rozpočtu roku 2010.

Začátkem roku (v lednu 2009) si kraje odsouhlasí počty dětí/žáků dle výkonových statistických výkazů školního roku 2008/2009 s MŠMT v rámci rozpočtu na rok 2009. Ministerstvo financí v únoru 2009 požádá MŠMT o údaje počtu dětí/žáků škol zřizovaných obcemi MŠ a ZŠ ze statistických výkazů školního roku 2008/2009 v rozdělení typu škol a dle jednotlivých krajů (tj. údaje ověřené a schválené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy). Ministerstvo financí následně v březnu 2009 zašle údaje jednotlivým krajům k odsouhlasení údajů o počtech dětí/žáků škol zřizovaných obcemi. Takto vzájemně odsouhlasené údaje použije Ministerstvo financí jako kritéria pro výpočet objemu příspěvku na školství do návrhu rozpočtu na příští rok 2010.

Metodiku údajů z výkonových statistických výkazů školního roku 2008/2009 pro návrh rozpočtu roku 2010 Ministerstvo financí odsouhlasí v lednu 2009 s ÚIV a s MŠMT. V březnu 2009 požádá Ministerstvo financí (jako každý předchozí rok) jednotlivé kraje o odsouhlasení údajů poskytnutých z MŠMT o počtech dětí/žáků škol zřizovaných obcemi (tj. údajů převzatých z výkonových statistických výkazů za školní rok 2008/2009). Ministerstvo financí současně žádá kraje, že pokud bude zjištěn rozdíl mezi údaji MŠMT a údaji, které má kraj k dispozici, je nezbytné vzniklý nesoulad včas projednat na úrovni odboru školství krajského úřadu s příslušným odborem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Na základě vzájemně odsouhlasených údajů pak v závěrečných fázích prací na návrhu státního rozpočtu na rok 2010 nedochází k dodatečnému uplatňování rozdílných údajů o počtech dětí/žáků škol zřizovaných obcemi.

Kraj posílá školskému zařízení zřizovanému obcí příspěvek k částečné úhradě výdajů na provoz do doby fungování školského zařízení zřizovaného obcí. Od doby, kdy obec zruší svou školskou organizaci, kraj nebude posílat výše uvedený příspěvek zrušené školské organizaci, ale rozpočítá zbytek finančních prostředků z příspěvku (uvolňovaného z MF) ostatním školským zařízením zřizovaných obcí.

Příspěvek na školství výše uvedený (tj. na částečnou úhradu provozních výdajů, uvolňovaný Ministerstvem financí v rámci finančních vztahů k rozpočtům obcí a hl. m. Prahy) nepodléhá finančnímu vypořádání se státním rozpočtem.

3. Náhrada mzdy za dočasnou pracovní neschopnost (zaměstnanci úřadu a uvolnění zastupitelé obce)

čj.: 12/12 944/2009 – 124 – ref. Mgr. H. Peterová

Podle ustanovení § 192 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, přísluší zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným, v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti náhrada platu za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada platu se mu plat nekrátí, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle předpisů o nemocenském pojištění, a pokud pracovní poměr trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského.

Náhrada platu zaměstnanci nepřísluší za první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti. Náhrada platu zaměstnanci přísluší ve výši 60 % průměrného výdělku od 4. dne dočasné pracovní neschopnosti. Pro účely stanovení náhrady platu se zjištěný průměrný výdělek upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění podle ustanovení § 21 a 22 zákona č. 87/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že pro účely této úpravy se příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění v § 22 zákona o nemocenském pojištění vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.

Zákoník práce v ustanovení § 192 odst. 3 umožňuje v kolektivní smlouvě dohodnout nebo vnitřním předpisem stanovit, že bude zaměstnavatel poskytovat zaměstnanci náhradu platu i za první tři dny dočasné pracovní neschopnosti, přičemž tato náhrada nesmí převýšit průměrný výdělek podle ustanovení § 356 odst. 1 zákoníku práce.

Podle našeho právního názoru není případné poskytování náhrady platu i za první tři dny dočasné pracovní neschopnosti v rozporu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Jsme však nuceni upozornit, že přes název institutu "náhrady platu při dočasné pracovní neschopnosti" se nejedná o rozpočtové prostředky zahrnované do prostředků na platy.

V případě, že územní samosprávný celek sjedná v kolektivní smlouvě nebo stanoví ve vnitřním předpisu, že zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu bude poskytovat náhradu platu i za první tři dny dočasné pracovní neschopnosti, bude tuto náhradu poskytovat ze svého rozpočtu. Z hlediska rozpočtové skladby (vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů) se jedná o položku 5424 – Náhrady mezd v době nemoci. Na tuto položku zařazuje organizace peněžní prostředky, které vydává svým zaměstnancům jako náhrady mezd v prvních dvou týdnech nemoci podle § 192 až 194 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.

Uvolnění zastupitelé obce nejsou zaměstnanci obce a proto podle výše uvedeného nejde postupovat. Zákoníkem práce se v jejich případě řídí pouze splatnost a výplata odměn členům zastupitelstva obce, jakož i srážky z odměn (§ 76 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů).

Podle ustanovení § 73 odst. 4 zákona o obcích uvolněnému členu zastupitelstva obce měsíční odměna za první 3 kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nenáleží, za první 3 kalendářní dny karantény náleží měsíční odměna za každý kalendářní den ve výši 25 % jedné třicetiny měsíční odměny a od čtvrtého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény mu náleží měsíční odměna za každý kalendářní den ve výši 60 % jedné třicetiny měsíční odměny. Pro účely stanovení výše měsíční odměny ve snížené výši podle věty první se jedna třicetina měsíční odměny upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenského z nemocenského pojištění. Měsíční odměna ve snížené výši stanovená podle věty první se snižuje o 50 %, jde-li o případy, kdy se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění snižuje na polovinu. Výše měsíční odměny ve snížené výši stanovené podle věty první a třetí za jednotlivý kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

To tedy znamená, že uvolněným zastupitelům obce nemůže být z rozpočtu obce poskytnuta náhrada platu i za první tři dny dočasné pracovní neschopnosti.

Podle ustanovení § 5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, však může obec zřizovat své peněžité fondy, a to účelově určené nebo bez účelového určení. Jedním z takových peněžních fondů, které si obec většinou zřizuje, je sociální fond.

Pokud má obec zřízen účelový sociální fond, může jeho prostředky, na základě stanovených zásad naplňování a použití tohoto fondu, používat pro obdobné účely, pro jaké slouží např. fond kulturních a sociálních potřeb organizačních složek státu a příspěvkových organizací.

Zřízení peněžních fondů, tedy i fondu sociálního, je, podle ustanovení § 84 odst. 2 písm. c) zákona o obcích, ve výlučné pravomoci zastupitelstva obce. Jestliže zastupitelstvo obce rozhodne o zřízení sociálního fondu, který je fondem s účelovým určením, mělo by současně schválit zásady jeho naplňování a použití. Zákon č. 250/2000 Sb., ani jiný právní předpis, nestanoví obsah a rozsah zásad naplňování a použití sociálního fondu územního samosprávného celku. Je tedy výhradně na zastupitelstvu obce, jaké "zásady" schválí. Pokud tedy "zásady" schválené zastupitelstvem obce budou obsahovat, že ze sociálního fondu se poskytuje uvolněným členům zastupitelstva obce náhrada mzdy za první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti, může jim být náhrada na tento účel ze sociálního fondu poskytována.

V "zásadách" by měla být uvedena výše této náhrady, která by, podle našeho názoru, mohla analogicky vycházet z náhrady mzdy za prvé 3 dny dočasné pracovní neschopnosti, kterou bude obec poskytovat svým zaměstnancům.

4. Vzory žádostí územních samosprávných celků o předchozí stanovisko Ministerstva financí k uzavření a ke změně uzavřené koncesní smlouvy

čj.: 11/12 302/2009 – 114 – ref. Bc. M. Svobodová

Dle § 30 zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon) jsou územní samosprávné celky povinny vyžádat si předchozí stanovisko Ministerstva financí k uzavření koncesní smlouvy nebo ke změně uzavřené koncesní smlouvy. Náležitosti obsahu žádosti jsou stanoveny vyhláškou č. 238/2006 Sb., kterou se stanoví náležitosti obsahu žádosti o předchozí stanovisko k uzavření koncesní smlouvy nebo smlouvy a ke změně uzavřené koncesní smlouvy nebo smlouvy podle koncesního zákona.

Ze strany žadatelů jsou opakovaně kladeny dotazy na formu žádosti a na rozsah informací, jež mají být v žádosti uvedeny. Ministerstvo financí proto zveřejňuje vzor doporučené formy žádosti územního samosprávného celku o předchozí stanovisko Ministerstva financí k uzavření koncesní smlouvy a vzor doporučené formy žádosti územního samosprávného celku o předchozí stanovisko Ministerstva financí ke změně uzavřené koncesní smlouvy.

5. Stanovisko k oprávnění obecní policie vyžadovat poskytnutí údajů od obecního úřadu o psech přihlášených u správce místního poplatku ze psa

čj.: 26/32 120/2009 – 262 – ref. ing. P. Pospíšil

Stanovisko k oprávnění obecní policie vyžadovat poskytnutí údajů od obecního úřadu o psech přihlášených u správce místního poplatku ze psa, o jejích držitelích a o uhrazení místního poplatku ze psa v rozsahu nezbytném k provádění kontroly dodržování obecně závazné vyhlášky obce o místním poplatku ze psů.

Právní předpisy upravující danou problematiku

Související právní předpisy

Datum zpracování

prosinec 2008

Schváleno

Stanovisko

Ustanovení § 11a zákona o obecní policii vymezuje oprávnění obecní policie získat v rozsahu nezbytném k plnění svých úkolů pro provádění kontroly dodržování obecně závazné vyhlášky obce o místním poplatku ze psů od obecního úřadu údaje o držitelích psa a uhrazení místního poplatku. Jsou-li splněny technické podmínky umožňující dálkový a nepřetržitý přístup, může dožádaný obecní úřad poskytnout uvedené údaje tímto způsobem.

Ve smyslu ustanovení § 2 odst. 5 zákona o správě daní a poplatků, má správce daně (v daném případě obecní úřad) povinnost poskytnout údaje z daňového řízení osobě, která prokáže, že je oprávněna tyto údaje získat podle zvláštního předpisu. Za tento zvláštní předpis je v daném případě považován zákon o obecní policii.

Rozsah poskytnutých údajů však musí být omezen účelem průlomu do mlčenlivosti správce místního poplatku. Tento rozsah stanoví § 11a odst. 1 písm. c) zákona o obecní policii. Za údaje, které obecní úřad shromažďuje jako správce místního poplatku a které jsou nezbytné pro plnění úkolů obecní policie, je tudíž nutno považovat: jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo a trvalý pobyt držitele psa a údaj o uhrazení místního poplatku (tj. informace, zda byl poplatek zaplacen, či nikoli). Jiné údaje získané v rámci správy místních poplatků nelze obecní policii poskytovat.

Při zjištění obecní policie, že místní poplatek nebyl uhrazen, předá tuto informaci správci místního poplatku k dalšímu řízení. Správce místního poplatku tuto skutečnost prověří a v případě zjištění pochybení na straně poplatníka vyměří poplatek ze psa ve smyslu § 11 zákona o místních poplatcích. Současně v rámci své diskreční pravomoci zváží uložení sankce v podobě zvýšení poplatku až na trojnásobek popř. uložení pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy podle § 37 zákona o správě daní a poplatků.

Obecní policie není v případě zjištění, že nebyl uhrazen místní poplatek ze psa, oprávněna ukládat pokutu za přestupek ve smyslu § 46 přestupkového zákona. Porušení této povinnosti včetně nesplnění ohlašovací povinnosti podléhá sankcím podle zákona o místních poplatcích (zvýšení poplatku podle § 11) a zákona o správě daní a poplatků (pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy podle § 37). K ukládání těchto sankcí je legitimován toliko správce místního poplatku, tj. příslušný obecní úřad.