Zprávy Ministerstva financí ČR – číslo 3 ročník 2009

1. Dotazy územních samosprávných celků a odpovědi Ministerstva financí k zákonu č. 477/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších přepisů, a další související zákony

ref. Ing. V. Dědková, Ing. R. Kotrba, Mgr. H. Peterová, JUDr. A. Heřmanová

K § 3 odst. 2

Dotaz: Dopad dlouhodobých závazků, např. úvěr na 20 let, musí být promítnut do rozpočtového výhledu. Rozpočet vychází z výhledu. Obce však rozpočty sestavují na základě svého předchozího hospodaření a hlavně daňových příjmů. Jak posuzovat návaznost rozpočtu na výhled, který je sestaven na 20 let dopředu? Má se výhled stále průběžně měnit?

Odpověď: Rozpočtový výhled se nesestavuje na celou dobu splatnosti dlouhodobého závazku, ale zpravidla na období 2 až 5 let. Jednotlivé splátky dlouhodobých závazků musí být v rozpočtovém výhledu vždy uvedeny. V rozpočtovém výhledu mohou být uvedeny např. tyto údaje: dlouhodobý úvěr – splatnost do – dosud splaceno – zbývá splatit – předpokládaná výše splátky v konkrétním roce.

K § 4 odst. 5

Dotaz: Proč došlo k nové úpravě?

Odpověď: Původní znění § 4 odst. 5 nemuselo být přesně interpretováno, proto byl text pouze upřesněn. Za vlastní dluhopisy, jimiž je možné krýt případný schodek rozpočtu, se považují pouze dluhopisy, jejichž emitentem je územní samosprávný celek, který je vydal ke krytí svého schodku.

K § 6 odst. 3

Dotaz: Do rozpočtu kterého roku a kterého závěrečného účtu se promítne výsledek podnikatelské činnosti (např. za rok 2008), a jakým způsobem?

Odpověď: Výsledek podnikatelské činnosti se promítne do rozpočtu běžného roku, je-li potřeba posílit rozpočet, a to rozpočtovým opatřením. Do závěrečného účtu se promítne za skončený kalendářní rok.

K § 11 odst. 3

Dotaz č. 1: Jakým způsobem bude ověřováno a kontrolováno zveřejnění návrhu rozpočtu a závěrečného účtu v elektronické podobě po dobu 15 dnů přede dnem jejich projednání v zastupitelstvu obce?

Odpověď: Měl by být doklad o zveřejnění jako je tomu u zveřejnění na úřední desce. To znamená, že by mělo být, třeba i na samotném návrhu, který byl zveřejněn na úřední desce, kromě uvedení data zveřejnění a sejmutí uvedeno i datum zveřejnění a sejmutí v elektronické podobě.

Dotaz č. 2: Jak postupovat v případě nesouladu dat zveřejnění na úřední desce a zveřejnění elektronicky?

Odpověď: Zákon ukládá zveřejnění návrhu rozpočtu na úřední desce a v elektronické podobě po dobu 15 dnů před jeho projednáním v zastupitelstvu územního samosprávného celku. Pokud data zveřejnění nebudou souhlasit, ale návrh rozpočtu bude v obou případech zveřejněn po dobu 15 dnů před projednáním, je vše v pořádku. Pokud doba zveřejnění jedním ze zákonem stanovených způsobů bude kratší než 15 dnů, jedná se o správní delikt.

Dotaz č. 3: Jak bude možno zkontrolovat dodržení § 11 odst. 3 a § 17 odst. 6 zejména v malých obcích, kde nemají připojení k internetu?

Odpověď: Každá obec je správním orgánem (§ 1 odst. 1 správního řádu), je povinna zřídit úřední desku, a její obsah zveřejnit i způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 26 odst. 1 správního řádu). Podle § 26 odst. 3 správního řádu není-li správní orgán schopen zajistit zveřejnění obsahu úřední desky způsobem umožňujícím dálkový přístup podle odstavce 1, uzavře osoba uvedená v § 160 odst. 1, jejíž je tento správní orgán součástí, s obcí s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu má sídlo, veřejnoprávní smlouvu (§ 160) o zveřejňování obsahu úřední desky způsobem umožňujícím dálkový přístup. Krajský úřad má přehled o uzavřených veřejnoprávních smlouvách nebo o tom, jak tyto obce zveřejňují obsah úřední desky dálkovým přístupem.

Dotaz č. 4: Musí územní samosprávní celek zveřejnit návrh rozpočtu a závěrečného účtu oběma způsoby, na úřední desce i v elektronické podobě? Některé obce, přestože mají webové stránky, je nepoužívají, neumí s nimi pracovat, nebo je nemají zřízené.

Odpověď: Musí. Jinak se jedná o správní delikt.

Dotaz č. 5: Jak počítat lhůtu pro zveřejnění návrhu rozpočtu a závěrečného účtu. Lze do lhůty započítat i den vyvěšení a den sejmutí? Je nutné sledovat, zda se nejedná o sobotu, neděli nebo svátek?

Odpověď: Do 15ti denní lhůty pro zveřejnění návrhu rozpočtu a závěrečného účtu se započítává den vyvěšení i den sejmutí návrhu, i když návrh nebyl v tyto dny zveřejněn po celých 24 hodin. Do lhůty pro zveřejnění návrhu se započítávají všechny kalendářní dny včetně sobot a nedělí (viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. Ao 2/2007-73).

Dotaz č. 6: V případě, že ÚSC zveřejní návrh rozpočtu nebo závěrečného účtu po dobu kratší než uvádí zákon (např. jen 14 dnů), bude toto považováno za správní delikt?

Odpověď: Ano.

Dotaz č. 7: Zákon č. 477/2008 Sb. je účinný od 1. 4. 2009. Pokud obec schválí rozpočet před 1. 4. 2009, bude při zveřejňování návrhu rozpočtu postupovat podle rozpočtových pravidel platných k 31.  3. 2009, ale rozpočet schvalovaný v dubnu 2009 bude muset být zveřejněn již podle nových rozpočtových pravidel platných od 1. 4. 2009?

Odpověď: Ano.

K § 15 odst. 2

Dotaz: Může jít obec na kontrolu svých zřízených i založených společností na základě ustanovení § 15? U založených obchodních společností i tam, kde nemá 100% majetkovou účast? Případně, jak často musí vykonávat kontrolu hospodaření těchto právnických osob?

Odpověď: Kontrolu hospodaření zřízených nebo založených právnických osob provádí územní samosprávný celek na základě vlastního plánu kontrol a v souladu s právním předpisem, podle kterého byly právnické osoby zřízeny nebo založeny.

Kontrolu hospodaření příspěvkové organizace provádí její zřizovatel podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole (§ 9 odst. 1).

Kontrolu hospodaření právnických osob, které územní samosprávný celek zřídil nebo založil, provádí podle právního předpisu, podle něhož byly právnické osoby zřízeny nebo založeny. Kontrolní činnost u právnických osob může zakladatel (zřizovatel) uskutečňovat prostřednictvím svých zástupců v orgánech těchto právnických osob, nebo z titulu zřizovatele nebo zakladatele, pokud tak zákon, na základě kterého byly zřízeny či založeny, stanoví.

U založených nebo zřízených právnických osob provádí jejich zřizovatel (zakladatel) kontrolu podle zákona č. 320/2001 Sb. pouze v případě, že jsou žadateli nebo příjemci veřejné podpory, která jim má být nebo byla poskytnuta z jeho rozpočtu, nebo pokud tak stanoví zákon, podle kterého byly zřízeny či založeny.

Školská právnická osoba – zákon č. 561/2004 Sb. – zřizovatel jmenuje a odvolává ředitele, ředitel odpovídá za finanční kontrolu a mimo jiné každoročně zpracovává výroční zprávu o činnosti školy za školní rok a zasílá ji zřizovateli.

Společnost s ručením omezeným – zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů – společníci vykonávají svá práva týkající se řízení společnosti a kontroly její činnosti na valné hromadě v rozsahu a způsobem uvedeným ve společenské smlouvě, popřípadě ve stanovách. Mají zejména právo požadovat od jednatelů informace o záležitostech společnosti a nahlížet do dokladů společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje nebo k tomu zmocnit auditora nebo daňového poradce. Dozorčí rada nahlíží do obchodních a účetních knih a jiných dokladů a kontroluje tam obsažené údaje, přezkoumává řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty a předkládá své vyjádření valné hromadě.

Akciová společnost – zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník – dozorčí rada, valná hromada, představenstvo.

Valná hromada – do působnosti valné hromady mimo jiné náleží schválení řádné nebo mimořádné účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a v zákonem stanovených případech i mezitímní účetní závěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty a stanovení tantiém.

Představenstvo – zabezpečuje obchodní vedení včetně řádného vedení účetnictví společnosti a předkládá valné hromadě ke schválení řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty v souladu se stanovami společnosti. Ve lhůtách určených stanovami, nejméně však jednou za účetní období, předkládá valné hromadě zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku. Tato zpráva je vždy součástí výroční zprávy zpracovávané podle zvláštního právního předpisu.

Dozorčí rada – dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti. Její členové jsou oprávněni nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti a kontrolují, zda účetní zápisy jsou řádně vedeny v souladu se skutečností a zda podnikatelská činnost společnosti se uskutečňuje v souladu s právními předpisy, stanovami a pokyny valné hromady. Členové dozorčí rady se účastní valné hromady společnosti a jsou povinni seznámit valnou hromadu s výsledky své kontrolní činnosti.

Obecně prospěšná společnost – zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů – správní radu jmenuje zakladatel, dozorčí rada je kontrolním orgánem – 1. dozorčí radu jmenuje zakladatel.

Veřejná výzkumná instituce – zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů – zřizovatel jmenuje a odvolává ředitele veřejné výzkumné instituce, jmenuje a odvolává členy dozorčí rady veřejné výzkumné instituce; dozorčí rada vykonává dohled nad činností a hospodařením veřejné výzkumné instituce.

Veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení – zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů – zřizovatel jmenuje odvolává ředitele a členy dozorčí rady a pravidelně provádí kontrolu hospodaření veřejného zdravotnického zařízení přiměřeně podle zákona č. 320/2001 Sb.

K § 17 odst. 5

Dotaz: Podle § 17 odst. 5 je zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření součástí závěrečného účtu při jeho projednávání. Z tohoto ustanovení vyplývá, že zpráva o výsledku přezkoumání není povinnou náležitostí závěrečného účtu při jeho zveřejnění, ale až v momentě projednávání?

Odpověď: Zákon výslovně neuvádí, že zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření je součástí závěrečného účtu při jeho zveřejnění. Bylo by však vhodné, aby byla zveřejněna s ohledem na informovanost občanů. Pokud územní samosprávný celek zprávu nezveřejní společně s návrhem závěrečného účtu, nejedná se o správní delikt.

K § 22

Dotaz č. 1: Mění se od 1. 4. 2009 chronologický postup při ukládání penále? Doposud jsme ukládali odvod spolu s platebním výměrem na penále a po úhradě odvodu jsme zbývající penále dopočítali.

Odpověď: Chronologický postup ukládání penále se nemění. Penále se hradí vždy, pokud není odvod proveden v den následující po porušení rozpočtové kázně. Krajský úřad např. může:

Dotaz č. 2: Podléhá rozhodnutí obecního úřadu o uložení odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně opravným prostředkům podle zákona o správě daní?

Odpověď: Podle § 22 odst. 13 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 477/2008 Sb., se při správě odvodů postupuje podle zákona upravujícího správu daní. Procesním předpisem, podle něhož se postupuje při ukládání odvodů za porušení rozpočtové kázně i při přezkoumání rozhodnutí o uložení odvodu, je zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Krajský úřad přezkoumává rozhodnutí obecního úřadu o porušení rozpočtové kázně podle tohoto zákona v přenesené působnosti.

Dotaz č. 3: Má být v rozhodnutí obecního úřadu o uložení odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně uvedeno, že proti němu není možné odvolání, pouze jeho přezkoumání podle § 67 zákona o krajích?

Odpověď: V rozhodnutí obecního úřadu musí být vždy uvedeno poučení o možnosti podat opravný prostředek. Rozhodnutí musí mít náležitosti stanovené v § 32 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení je jednou z náležitostí rozhodnutí poučení o místu, době a formě podání opravného prostředku. V závěru rozhodnutí je tedy třeba uvést poučení o opravném prostředku (odvolání) včetně lhůty, v níž je třeba podnět podat. Lhůta činí podle § 48 odst. 5 zákona o správě daní a poplatků třicet dnů ode dne následujícího po doručení rozhodnutí, proti němuž odvolání, resp. podnět k přezkoumání, směřuje. Formální označení opravného prostředku, kterým je dán podnět k přezkoumání rozhodnutí, např. odvolání, nepovažujeme za zásadní. Podstatné je, že rozhodnutí obce vydané v samostatné působnosti přezkoumává krajský úřad v přenesené působnosti pouze z hlediska jeho souladu s právními předpisy a nemůže jej změnit.

Dotaz č. 4: Co bude předmětem přezkumu a podle jakého procesního předpisu bude krajský úřad při přezkumu postupovat?

Odpověď: Předmětem přezkoumání bude posouzení, zda bylo napadené rozhodnutí vydáno v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a s dalšími zákony. Přezkoumáván bude právní stav a skutkové okolnosti v době vydání rozhodnutí. Při přezkoumání bude procesně postupováno podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Bude-li zjištěno, že přezkoumávané rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, přezkoumávající orgán rozhodnutí zruší, v opačném případě odvolání, zamítne. Správné rozhodnutí potvrdí.

K § 22a

Dotaz č. 1: Obec má nedostatečně zpracovaný rozpočtový výhled (např. pouze na 1 rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet), jedná se o správní delikt?

Odpověď: Ne. Zákon uvádí, že rozpočtový výhled se zpracovává zpravidla na období 2–5 let, to znamená, že rozpočtový výhled může být zpracován i na dobu kratší nebo delší. Správním deliktem je, když územní samosprávný celek nemá zpracován žádný rozpočtový výhled.

Dotaz č. 2: Dle § 22a odst. 1 písm. e) se ÚSC dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 14 neprovede rozpis schváleného rozpočtu. Co v tomto případě znamená „neprodleně“?

Odpověď: Zákon nestanoví lhůtu, v níž má být schválený rozpočet rozepsán. Termín „neprodleně“ vyjadřuje, že se tak má stát bez zbytečného odkladu. Posouzení, zda byl rozpis schváleného rozpočtu proveden neprodleně, bude na správním orgánu. Bude třeba zvážit všechny okolnosti, které předcházely rozpisu, a zvážit, zda bylo prodlení odůvodněné a rozpis nebylo možné provést dříve, nebo zda se jednalo pouze o liknavost.

Dotaz č. 3: Pokud ÚSC překročí v průběhu roku závazné ukazatele rozpočtu, jedná se o správní delikt podle § 22a odst. 1 písm. f) (...v rozporu s § 15 nevykonává kontrolu svého hospodaření) nebo se jedná o správní delikt, dojde-li k tomuto zjištění až při konečném přezkoumání.

Odpověď: Správním deliktem je, pokud není prováděna kontrola vlastního hospodaření ve smyslu zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě. Pokud ÚSC neplní povinnost provádět kontrolu svého hospodaření, kterou má uloženu v § 15 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dopustí se správního deliktu podle § 22a odst. 1 písm. f). Jakákoliv změna v průběhu roku, která má vliv na závazné ukazatele schváleného rozpočtu, vyžaduje přijetí rozpočtového opatření, a to zastupitelstvem. Neprovedení změny schváleného rozpočtu rozpočtovým opatřením podle § 16 odst. 2 je správním deliktem podle § 22a odst. 1 písm. c).

Dotaz č. 4: Byl by správním deliktem i chybný obsah rozpočtového výhledu? Co je považováno za chybný obsah rozpočtového výhledu (§ 3 odst. 2)?

Odpověď: Rozpočtový výhled obsahuje předpokládané příjmy a výdaje. Zákon nestanoví povinný obsah rozpočtového výhledu. Minimálním obsahem je stanovení výše předpokládaných příjmů, výdajů, pohledávek a závazků, zejména dlouhodobých, v období, pro které je výhled sestavován. Správním deliktem je pouze to, není-li rozpočtový výhled vůbec vypracován.

Dotaz č. 5: Dle § 22a odst. 1 písm. g) se ÚSC dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 17 odst. 4 nezajistí přezkoumání svého hospodaření za uplynulý kalendářní rok. K jakému datu by vznikl správní delikt za nesplnění této povinnosti?

Odpověď: Podle našeho právního názoru a právního názoru odboru kontroly Ministerstva financí je rozhodným dnem 31. 1. roku následujícího po roce, za který má být provedeno přezkoumání hospodaření.

Stanovení tohoto data vychází ze zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého rozhodne-li se obec, včetně hlavního města Prahy, dobrovolný svazek obcí nebo městská část hlavního města Prahy zadat přezkoumání auditorovi, uzavře s ním písemnou smlouvu o poskytnutí auditorské služby podle zvláštního právního předpisu.

O uzavření smlouvy s auditorem informuje obec a dobrovolný svazek obcí příslušný krajský úřad, městská část hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy a hlavní město Praha Ministerstvo financí. Tato informace se podává nejpozději do 31. ledna roku následujícího po roce, za který má být přezkoumání hospodaření provedeno. Pokud se tak nejpozději tohoto dne nestalo, došlo ke správnímu deliktu. Lhůta pro zánik odpovědnosti začne běžet od 1. 2. roku následujícího po roce, za který má být provedeno přezkoumání hospodaření.

Dotaz č. 6: Dle § 22a odst. 2 písm. a) se ÚSC dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 11 odst. 2 zpracuje a schválí rozpočet. V případě, že se ÚSC podílí na realizaci programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu EU, musí jeho rozpočet na příslušný kalendářní rok obsahovat stanovený objem prostředků. Kdy nastává „musí“?

Odpověď: Zákon stanoví, že pokud se územní samosprávný celek podílí na realizaci programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie, musí jeho rozpočet na příslušný kalendářní rok obsahovat stanovený objem finančních prostředků účelově určených na spolufinancování programu nebo projektu Evropské unie. Pro posouzení, zda došlo ke správnímu deliktu, je rozhodující, zda jsou či nejsou tyto prostředky uvedeny ve schváleném rozpočtu.

Pokud je smlouva uzavírána, resp. rozhodnutí o poskytnutí dotace vydáno v roce předcházejícím roku, v němž se má projekt realizovat, musí být příslušné prostředky obsaženy již v návrhu rozpočtu. Ke správnímu deliktu by došlo ke dni schválení rozpočtu, který by uvedené prostředky neobsahoval.

Pokud by byla smlouva podepsána, resp. rozhodnutí o poskytnutí dotace vydáno v průběhu rozpočtového roku, schválený rozpočet by stanovené prostředky nezahrnoval. Proto by bylo nutné neprodleně upravit rozpočet rozpočtovým opatřením. Vzhledem k tomu, že by se měnily závazné ukazatele, muselo by o rozpočtovém opatření rozhodnout zastupitelstvo. V tomto případě by došlo ke správnímu deliktu neprovedením rozpočtového opatření. Posouzení, zda bylo rozpočtové opatření provedeno neprodleně, je na příslušném správním orgánu.

K § 22b

Dotaz č. 1: Je možné zahájit správní řízení za správní delikt zjištěný při dílčím přezkoumání nebo až po vyhotovení zprávy ze závěrečného přezkoumání?

Odpověď: Správní řízení je třeba zahájit, jakmile existuje dostatečný důvod pro jeho zahájení, tj. důvodné podezření, že došlo ke správnímu deliktu. Závěr, že byl spáchán správní delikt, resp. důvodné podezření, že k němu došlo, může být učiněn již v průběhu kontroly. Podnětem pro zahájení řízení může být jak zjištění z dílčího přezkoumání, tak i ze závěrečné zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření.

Vzhledem k běhu subjektivní lhůty pro zahájení správního řízení (ode dne, kdy se správní orgán o správním deliktu dozvěděl), je třeba se zahájením správního řízení neotálet. Podle § 22b odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb. ve znění zákona č. 477/2008 Sb. odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději do 4 let ode dne, kdy byl spáchán.

Dotaz č. 2: Kdo jménem právnické osoby (obec, DSO) prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, aby porušení povinnosti zabránila.

Odpověď: Výklad správního řádu a správního řízení spadá do působnosti Ministerstva vnitra, proto odpovědi na dále uvedené otázky jsou jen nezávaznou informací.

Podle § 30 odst. 1 správního řádu činí úkony ten, kdo je k tomu oprávněn v řízení před soudem podle zvláštního zákona (§ 21 o. s. ř.). Podle § 30 odst. 4 správního řádu činí za územní samosprávný celek úkony ten, kdo je podle zvláštního zákona oprávněn územní samosprávný celek navenek zastupovat, jeho zaměstnanec nebo člen zastupitelstva, který byl touto osobou pověřen. V § 30 je dále stanoveno, že za právnickou osobu může v téže věci činit úkony jen jedna osoba a každý, kdo činí úkony, musí prokázat své oprávnění.

Dotaz č. 3: Jak posoudit, zda právnická osoba vynaložila veškeré úsilí, aby zabránila porušení právní povinnosti a jak na to při výkonu přezkoumání nahlížet

Odpověď: Posouzení, zda bylo vynaloženo veškeré úsilí, které bylo možné požadovat, aby bylo porušení právní povinnosti zabráněno, je na správním orgánu. Ten by se měl při posuzování věci řídit zásadami činnosti správních orgánů podle správního řádu, označovanými jako principy dobré správy. Obecně lze uvést, že správní orgán nesmí zneužívat svoji pravomoc, má vycházet ze skutečností významných pro daný případ, být objektivní, nestranný a posuzovat zvláštní okolnosti případu v souladu s obecnými pravidly.

Dotaz č. 4: Pokud by bylo prokázáno vynaložení veškerého úsilí .... a právnická osoba by za delikt neodpovídala, znamená to, že správní řízení se zahájí, ale pokuta se neuloží?

Odpověď: Dospěje-li správní orgán k závěru, že se účastník řízení nedopustil správního deliktu, který je předmětem řízení, řízení usnesením podle § 66 odst. 2 správního řádu zastaví.

Dotaz č. 5: Co je míra závažnosti správního deliktu; co se stane v případě, že přezkoumávající orgán zjistí porušení povinnosti, a přesto nezahájí správní řízení. Podkladem pro správní řízení je zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření?

Odpověď: Mírou závažnosti by měl být rozsah porušení zákona č. 250/2000 Sb. a následky porušení. Správní úřad je povinen projednat každý delikt, o němž se dozví. Pokud příslušný správní úřad řízení nezahájí, bude v případě jeho nečinnosti postupovat nadřízený správní orgán podle § 80 správního řádu.

Správní řízení je třeba zahájit, jakmile existuje znalost správního orgánu o tom, že došlo ke správnímu deliktu, tedy jakmile se správní orgán dozvěděl o jednání, které lze předběžně vyhodnotit jako správní delikt, nebo kdy mu došlo oznámení dostatečně určitého a věrohodného obsahu. Není proto třeba čekat na vypracování protokolu o kontrole.

Dotaz č. 6: Komu se doručuje rozhodnutí – starostovi?

Odpověď: Problematiku doručování upravuje správní řád (§ 19 obecná ustanovení o doručování, § 21 doručování právnickým osobám a další ustanovení).

Pro informaci uvádíme, že právnické osobě se písemnost doručuje na adresu pro doručování (§ 19 odst. 3), na adresu jejího sídla nebo sídla její organizační složky, jíž se řízení týká. Písemnost, která se doručuje do vlastních rukou, jsou oprávněny převzít orgány a osoby uvedené v § 30 nebo jiné osoby, které byly pověřeny písemnosti přijímat.

Podle § 30 odst. 4 správního řádu činí za územní samosprávný celek úkony ten, kdo je podle zvláštního zákona oprávněn územní samosprávný celek navenek zastupovat, jeho zaměstnanec nebo člen zastupitelstva, který byl touto osobou pověřen. Podle § 103 odst. 1 obecního zřízení zastupuje obec navenek starosta.

Dotaz č. 7: Ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření, kterou vypracoval auditor, je popsán nedostatek, který je správním deliktem. Je krajský úřad povinen zahájit správní řízení?

Odpověď: Ano.

K § 27

Dotaz č. 1: Je možné ve zřizovací listině stanovit, že příspěvková organizace nesmí pro zřizovatele nabývat žádné nemovitosti?

Odpověď: Nelze. Zřizovatel pouze může stanovit, ve kterých případech je třeba k nabytí majetku do jeho vlastnictví jeho předchozí písemný souhlas. V případě nabytí nemovitého majetku uděluje předchozí souhlas zastupitelstvo, v případě movitého majetku rada.

Dotaz č. 2: Vydává předchozí písemný souhlas dle § 27 odst. 5 písm. b) a c) zákona č. 250/2000 Sb. rada kraje nebo zastupitelstvo? Pokud rada, dává tento souhlas i pro nabytí nemovitého majetku do vlastnictví příspěvkové organizace?

Odpověď: Funkci zřizovatele plní rada. Proto by předchozí souhlas měla udělovat rada, a to i pro nabytí nemovitého majetku. Jedná se o nabytí nemovitého majetku do vlastnictví příspěvkové organizace, nikoliv o nabytí nemovitého majetku do vlastnictví zřizovatele, u kterého je rozhodnutí o nabytí vyhrazeno zastupitelstvu územního samosprávného celku.

Dotaz č. 3: Je možné platně dát souhlas dle § 27 odst. 5 písm.b) a c) zákona č. 250/2000 Sb. k nabytí majetku s podmínkami, stanovujícími pravidla/omezení pro nakládání s tímto majetkem a pro jeho převod na jinou osobu nebo jeho likvidaci?

Odpověď: Nelze. Jedná se výhradně o souhlas k nabytí vlastnictví příspěvkové organizace děděním nebo darem. Zřizovatel může pouze udělit nebo neudělit předchozí písemný souhlas k tomuto nabytí. Jinak obecně viz občanský zákoník (darování, dědění). Pokud zřizovatel souhlas neudělí, nenabývá automaticky majetek místo příspěvkové organizace zřizovatel. Rozhodující je vždy vůle dárce nebo zůstavitele.

Dotaz č. 4: Je možné ve zřizovací listině nebo jinak (a jakými formami) stanovit příspěvkové organizaci omezení/pravidla pro nakládání s majetkem, který má ve svém vlastnictví? V § 27 odst. 2 písm. f) zákona č. 250/2000 Sb. se hovoří pouze o svěřeném majetku.

Odpověď: Věci ve vlastnictví příspěvkové organizace se do zřizovací listiny neuvádějí, stejně, jako se neuváděly věci ve výpůjčce a v nájmu. Zřizovatel nemůže příspěvkové organizaci ve zřizovací listině stanovit omezení v nakládání s majetkem v jejím vlastnictví. Ve zřizovací listině by mohl zřizovatel pouze uvést ustanovení § 27 odst. 6. Vlastní majetek příspěvková organizace eviduje, vede jej ve svém účetnictví, provádí jeho účetní, popřípadě, pokud tak umožňuje zákon o daních z příjmů, daňové odpisy.

Dotaz č. 5: Je možné stanovit příspěvkové organizaci povinnost dle § 27 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb. nejen pro majetek dle § 27 odst. 5 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb., ale i pro majetek nabytý do vlastnictví příspěvkové organizace dle § 27 odst. 5 písm. b), c) nebo d)?

Odpověď: Není. Pokud však příspěvková organizace tento majetek prodá, výnos z prodeje je příjmem jejího investičního fondu. Pokud následně pořídí nějakou investici z investičního fondu, bude již pořízená věc ve vlastnictví zřizovatele, pokud zřizovatel nestanoví podle § 27 odst. 5 písm. d), že příspěvková organizace nabývá do svého vlastnictví majetek koupí, výstavbou apod. Zřizovatel také může využít ustanovení § 28 odst. 6 písm. b).

Dotaz č. 6: Můžeme do zřizovací listiny příspěvkové organizace napsat, že nemovitosti pro kraj nabývá jenom po předchozím písemném souhlasu zřizovatele (zastupitelstva) a nikdy potom už nemusíme (ale můžeme) žádný souhlas udělit. Toto musíme zveřejnit v Ústředním věstníku. Pokud by výjimečně nastala potřeba, aby příspěvková organizace nabyla pro kraj nemovitost, zastupitelstvo udělí předchozí souhlas.

Odpověď: Ano, tak lze postupovat. Nebo zřizovatel, v tomto případě zastupitelstvo, rozhodne usnesením, které se podle § 39b odst. 3 oznámí v Ústředním věstníku. Záleží pouze na zřizovateli, jaký způsob zvolí pro stanovení, kdy je pro nabytí majetku do vlastnictví zřizovatele třeba jeho předchozí souhlas.

Dotaz č. 7: Můžeme ve zřizovací listině uvést, že příspěvková organizace může do svého vlastnictví nabývat peněžité dary neurčené účelově? Tj. neschvalovat jednotlivé úkony (jak umožňuje § 39b) a obecný souhlas dát formou ustanovení zřizovací listiny?

Odpověď: Podle ustanovení § 39b odst. 1 může zřizovatel pro přijetí peněžitého daru účelově neurčeného poskytnout předchozí souhlas společný pro více právních úkonů. Podle našeho právního názoru může tento předchozí souhlas poskytnout ve zřizovací listině zastupitelstvo, nebo rada svým usnesením z titulu funkce zřizovatele. V darovací smlouvě by vždy mělo být uvedeno, který orgán, kdy a čím předchozí písemný souhlas udělil. Součástí smlouvy by měla být kopie tohoto usnesení.

Dotaz č. 8: Jakým způsobem můžeme pohlídat, jak s vlastním majetkem příspěvková organizace zachází? Lze podle Vašeho názoru stanovit pravidla jinak, než ve zřizovací listině? Kraj může ředitele kdykoli odvolat (u ředitele škol to lze udělat jen v souladu mj. s § 166 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb.), dále kraj ředitele odměňuje, ale máme i jiné možnosti?

Odpověď: Nakládání s majetkem ve vlastnictví příspěvkové organizace nelze omezit. Řediteli školy je možné ve zřizovací listině vymezit jeho povinnosti podle školského zákona, resp. využít ustanovení § 165 odst. 1 písm. a) školského zákona, podle kterého ředitel stanovuje organizaci a podmínky provozu školy a školského zařízení. Podle našeho právního názoru se jedná o velmi široké ustanovení, které zahrnuje i finanční hospodaření školy a hospodaření s majetkem – nedodržování právních předpisů v této oblasti by mohlo být považováno za neplnění právních povinností vyplývajících z funkce.

Ve zřizovací listině se vymezí povinnosti ředitele jako statutárního orgánu školy, který je povinen stanovit organizaci a podmínky provozu školy (tj. odpovídá za finanční hospodaření, odpovídá za nakládání se svěřeným majetkem, odpovídá za hospodárné nakládání s majetkem ve vlastnictví (pokud jej bude škola mít), odpovídá za dodržování právních předpisů upravujících finanční hospodaření, účetnictví, zákon o finanční kontrole atd. Zřizovatel provádí kontrolu hospodaření své příspěvkové organizace podle zákona č. 320/2001 Sb. Příspěvková organizace je povinna hospodařit podle zákona č. 250/2000 Sb. a dodržovat další obecně závazné právní předpisy, např. zákon o účetnictví.

Dotaz č. 9: V případě, že příspěvková organizace obdrží do svého vlastnictví peněžitý účelově neurčený dar a koupí za něj např. auto, bude auto ve vlastnictví zřizovatele nebo organizace? Organizace majetek neprodá, jenom za něj nakupuje.

Odpověď: Bude ve vlastnictví zřizovatele. Zřizovatel pro toto nabytí může stanovit, že je třeba jeho předchozí písemný souhlas podle § 27 odst. 4. V případě, že zřizovatel rozhodne podle § 27 odst. 5 písm. d), že příspěvková organizace nabývá do svého vlastnictví movitý majetek koupí, bude příspěvkové organizace.

Upozorňujeme, že pro nabytí peněžitého neúčelového daru je třeba předchozí písemný souhlas zřizovatele, který však může být udělen pro více právních úkonů. Jinak je právní úkon neplatný.

Dotaz č. 10: Předpokládáme, že souhlasy zřizovatele podle § 27 odst. 4 a 5 dává rada kraje, nejde-li např. o převod nemovitosti z vlastnictví kraje do vlastnictví organizace, a to podle § 59 odst. 1 písm. i) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), v platném znění. Je podle Vašeho názoru možné, aby si zastupitelstvo kraje rozhodování v těchto věcech vyhradilo?

Odpověď: Podle ustanovení § 27 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb. příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele, nestanoví-li tento zákon jinak. Zřizovatel může stanovit, ve kterých případech je k nabytí takového majetku třeba jeho předchozí písemný souhlas. Vyhradit souhlas si může zastupitelstvo ve zřizovací listině nebo rada usnesením. Písemný souhlas k nabytí nemovitostí je vyhrazen zastupitelstvu podle § 36 odst. 1 písm. a) zákona o krajích; písemný souhlas k nabytí movitých věci je vyhrazen radě podle § 59 odst. 2 písm.e) zákona o krajích.

Podle ustanovení § 27 odst. 5 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, může příspěvková organizace nabýt do svého vlastnictví pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena, a to

  1. bezúplatným převodem od svého zřizovatele, [předchozí souhlas k převodu nemovitého majetku uděluje zastupitelstvo, k převodu movitého majetku rada]
  2. darem s předchozím písemným souhlasem zřizovatele, [předchozí souhlas uděluje rada na základě § 59 odst. 1 písm. i) zákona o krajích]
  3. děděním; bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele je příspěvková organizace povinna dědictví odmítnout, nebo [předchozí souhlas uděluje rada na základě § 59 odst. 1 písm. i) zákona o krajích]
  4. jiným způsobem na základě rozhodnutí zřizovatele. [předchozí souhlas uděluje zastupitelstvo ve zřizovací listině, nebo rada v usnesení].

Dotaz č. 11: Pokud je příspěvek na provoz ve vlastnictví zřizovatele, jak může příspěvková organizace nabývat majetek?

Odpověď: Pokud zřizovatel rozhodne, že příspěvková organizace může nabýt určité věci do svého vlastnictví např. na základě kupní smlouvy [§ 27 odst. 5 písm. d)], může být majetek pořízen z provozních prostředků, případně z prostředků rezervního nebo investičního fondu příspěvkové organizace.

Dotaz č. 12: Pokud příspěvková organizace nabývá majetek pro zřizovatele, zda a z jakého titulu o tomto majetku účtuje; musí majetek v okamžiku nabytí a předání zřizovateli ze svého účetnictví vyřadit? Pokud příspěvková organizace nabývá majetek pro zřizovatele, na základě jakého právního titulu jej může používat, musí být majetek svěřován postupně, resp. průběžně zřizovací listinou, zda musí s užíváním majetku čekat na zasedání zastupitelstva a změnu zřizovací listiny, jak je řešeno nabývání materiálu a zásob.

Odpověď: Příspěvková organizace účtuje o majetku uvedeném ve zřizovací listině, který jí zřizovatel přenechal do správy k výkonu její činnosti (podle platného znění zákona se jedná o svěřený majetek). Pokud příspěvková organizace nebude určitý svěřený majetek nadále využívat ke své činnosti, upraví zřizovatel zřizovací listinu podle nové situace. Majetek, který nadále nebude příspěvková organizace využívat, ze zřizovací listiny vyjme. O vyjmutém majetku nebude příspěvková organizace účtovat.

Příspěvková organizace užívá majetek ve vlastnictví zřizovatele na základě oprávnění uvedeného ve zřizovací listině (§ 27 odst. 2 písm. e) zákona č. 250/2000 Sb.). Zřizovatel může svěřit majetek příspěvkové organizaci jednorázově při jejím zřízení, i později podle potřeby. Vždy však musí upravit zřizovací listinu tak, aby v ní byl přesně uveden majetek zřizovatele, který příspěvkové organizaci svěřuje k výkonu její činnosti. Možnost nabývání zásob a jiných věcí vyplývá pro příspěvkovou organizaci z vymezení činnosti ve zřizovací listině. S takovými věcmi příspěvková organizace dále hospodaří.

Zřizovatel může ve zřizovací listině např. stanovit, že majetek nabytý příspěvkovou organizací do vlastnictví zřizovatele považuje ode dne jeho nabytí za majetek svěřený příspěvkové organizaci. Ta jej užívá, vede jeho evidenci a účtuje o něm. Zřizovatel může současně stanovit lhůtu, ve které je příspěvková organizace povinna předat mu seznam nabytého majetku, který bude podkladem pro změnu zřizovací listiny.

V případě zásob může zřizovatel podle § 27 odst. 5 písm. d) zákona č. 250/2000 Sb., ve zřizovací listině příspěvkové organizace stanovit, že zásoby nabývá příspěvková organizace koupí do svého vlastnictví. Pokud zřizovatel, v tomto případě zastupitelstvo, toto nestanoví ve zřizovací listině, přísluší vydání předchozího písemného souhlasu s nabýváním zásob příspěvkovou organizací do svého vlastnictví radě. Záleží na územním samosprávném celku, jaký postup zvolí; o úpravách zřizovací listiny musí vždy rozhodnout zastupitelstvo.

Dotaz č. 13: Je třeba předchozí souhlas zřizovatele i k drobným dárkům, jako je např. ovoce pro děti?

Odpověď: Darování věcí (ovoce, sladkostí apod.) příspěvkovým organizacím při určitých příležitostech, např. svátcích, není třeba řešit podle § 27 odst. 5 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb. Příspěvková organizace by měla nabývat majetek do vlastnictví spíše výjimečně, v případech, kdy to bude její zřizovatel považovat za vhodné řešení pro plnění jejího hlavního úkolu.

Drobné dary, např. ovoce a sladkosti, může příspěvková organizace nabývat pro svého zřizovatele podle § 27 odst. 4 a nakládat s nimi např. jako se zásobami.

K § 28

Dotaz: Vidíme rozpor mezi ustanovením § 28 odst. 6 a odst. 8. Podle odst. 6 zřizovatel může organizaci uložit odvod a podle odst. 8 zřizovatel uloží odvod za porušení rozpočtové kázně. Podle našeho názoru zřizovatel může uložit odvod za porušení rozpočtové kázně. Striktní povinnost odvod uložit v zákoně nevidíme, neboť jsme názoru, že § 28 odst. 8 pouze definuje výši odvodu a lhůtu pro vyměření odvodu.

Odpověď: Ustanovení § 28 odst. 6 obsahuje taxativní výčet případů, kdy zřizovatel ukládá odvod do svého rozpočtu. Jiný odvod do svého rozpočtu příspěvkové organizaci uložit nemůže. Možnost uložit odvod se vztahuje na případy uvedené v § 28 odst. 6 písm. a) a b). Odvod za porušení rozpočtové kázně uloží zřizovatel příspěvkové organizaci vždy. Má však možnost tento odvod na základě písemné žádosti příspěvkové organizace prominout.

K § 30

Dotaz: Co se rozumí případnými převody? Pokud zřizovatel schválí převést celý výsledek hospodaření do rezervního fondu, je to v souladu se zákonem?

Odpověď: Je na rozhodnutí zřizovatele, zda a v jakém poměru se zlepšený výsledek hospodaření rozdělí do fondů. Pokud rozhodne, že se do fondu odměn nepřevede nic, není to porušení zákona. Pokud rozhodne, že se část zlepšeného hospodářského výsledku převede do fondu odměn, nesmí tato část přesáhnout % stanovená v § 32 odst. 1.

K § 31

Dotaz: Může zřizovatel stanovit, že příspěvková organizace nemůže užít prostředky investičního fondu na financování údržby a oprav jiného majetku, než majetku ve vlastnictví zřizovatele předaného jí k hospodaření? Nebo lze využít jenom § 28 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 31 odst. 2 písm. c) zákona č. 250/2000 Sb.?

Odpověď: Nemůže. Podle § 31 odst. 2 písm. d) používá příspěvková organizace investiční fond k posílení zdrojů určených na financování údržby a oprav majetku, který používá pro svou činnost. To znamená i na financování údržby a oprav vlastního majetku. Ustanovení § 28 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 31 odst. 2 písm. c) zřizovatel použije v případě, že podle jeho názoru příspěvková organizace nemůže využít prostředky svého investičního fondu např. z důvodu, že hospodaří se zcela novými nemovitostmi (nepotřebuje prostředky na údržbu a opravy).

K § 39b

Dotaz: Jak je to s udělením předchozího souhlasu zřizovatele k nabývání majetku do vlastnictví příspěvkové organizace a s tím, že je nedílnou součástí právního aktu?

Odpověď: Podle § 27 odst. 5 písm. b) a c) zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 477/2008 Sb., může příspěvková organizace nabýt do vlastnictví majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena, pouze se souhlasem svého zřizovatele. Jeho souhlas musí být písemný a musí předcházet právnímu úkonu, na jehož základě dojde k převodu majetku na příspěvkovou organizaci, resp. nabytí dědictví.

Souhlas zřizovatele s nabytím majetku do vlastnictví příspěvkové organizace způsobem uvedeným v § 27 odst. 5 písm. b) a c) by měl být připojen v listinné podobě k návrhu právního úkonu. Předchozí písemný souhlas podle § 27 odst. 5 písm. b) a c) bude poskytovat rada z titulu výkonu funkce zřizovatele podle § 102 odst. 2 písm. b) zákona o obcích, resp. § 59 odst. 1 písm. i) zákona o krajích.

Obsah návrhu darovací smlouvy, resp. předmět dědění, musí být zřizovateli znám, aby svůj souhlas mohl udělit či odmítnout. Nebude-li s obsahem darovací smlouvy, resp. závěti seznámen, neměl by souhlas udělit.

K Čl. II zákona č. 477/2008 Sb. Přechodná ustanovení

Dotaz č. 1: V případě, kdy přezkoumání hospodaření obce bude za celý kalendářní rok a porušení bude zjištěno za období do 1. 4. a také od 1. 4. 2009, jakým způsobem se bude postupovat v rámci posuzování porušení rozpočtové kázně a pokud půjde o správní delikt?

Odpověď: U porušení rozpočtové kázně je rozhodující den, kdy k němu došlo. Pokud k porušení rozpočtové kázně došlo do 31.  3. 2009, postupuje se podle zákona č. 250/2000 Sb., ve znění do 31.  3. 2009. Došlo-li k jednání, které je v zákoně č. 250/2000 Sb., ve znění účinném od 1. 4. 2009, označeno za správní delikt, od 1. 4. 2009, bude se postupovat podle zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném od 1. 4. 2009.

Dotaz č. 2: Jedná se o správní delikt nebo o porušení rozpočtové kázně, když při konečném přezkoumání za rok 2008 prováděném po 1. 4. 2009 bylo zjištěno nesplnění povinnosti dané zákonem č. 250/2000 Sb.?

Odpověď: Jedná se o přezkoumání za rok 2008. Bude se postupovat podle zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném do 31.  3. 2009.

Dotaz č. 3: Pokud se budeme držet litery zákona č. 477/2008 Sb., měli bychom při kontrole jediné dotace poskytnuté příjemci, který není příspěvkovou organizací a nespadá do režimu § 28, z rozpočtu kraje s termínem realizace dotovaného projektu např. od 1.  11. 2008 do 31. 10. 2009 (dáno smlouvou) v případě zjištění dvou porušení rozpočtové kázně, z nichž k jednomu došlo před 31. 3. 2009 a k druhému po 1. 4. 2009, postupovat tak, že v prvním případě bude ukládat odvod příslušný orgán kraje, který rozhodl o poskytnutí prostředků (dosud platný postup), v druhém případě uloží odvod krajský úřad podle rozpočtových pravidel územních rozpočtů platných po 1. 4. 2009. To znamená vydávat buď dvě rozhodnutí o uložení odvodu jednomu subjektu, nebo s rozhodnutím, které je přímo v kompetenci krajského úřadu podle zákona č. 477/2008 Sb., čekat až na usnesení orgánu kraje o uložení odvodu.

Odpověď: Při poskytnutí dotace z rozpočtu územního samosprávného celku je pro uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně rozhodující, kdy k porušení rozpočtové kázně došlo. Pokud to bylo před účinností zákona č. 477/2008 Sb., tedy do 31. 3. 2009, bude odvod a penále ukládán podle § 22 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném do 31. 3. 2009.

Dojde-li k porušení rozpočtové kázně po 1. 4. 2009, bude při ukládání odvodu a penále postupováno podle § 22 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 477/2008 Sb., byť půjde o jednu dotaci.

Pokud byla rozpočtová kázeň porušena před i po účinnosti zákona č. 477/2008 Sb., budou vydána dvě rozhodnutí.

Dotaz č. 4: Je nutné na základě ustanovení § 27 přizpůsobit zřizovací listiny příspěvkových organizací?

Odpověď: Zřizovací listinu je třeba přizpůsobit zákonu č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb., pokud by např. zřizovatel chtěl určitý svůj majetek, který dosud příspěvková organizace užívá k plnění svého hlavního účelu, převést této organizaci bezúplatně do vlastnictví. V takovém případě bude třeba upravit zřizovací listinu dodatkem a majetek, který by chtěl zřizovatel bezúplatně převést do vlastnictví příspěvkové organizace, ze zřizovací listiny vyjmout.

Nedojde-li po nabytí účinnosti zákona č. 477/2008 Sb. k žádné změně v užívání majetku a v činnosti příspěvkové organizace, nebude důvod upravovat zřizovací listinu.

Dotaz č. 5: Není nám zřejmé, proč zákon obsahuje ustanovení o majetku příspěvkové organizace, který nabyla před účinností poslední novely zákona č. 250/2000 Sb.

Odpověď: Bod 1 Přechodných ustanovení zákona č. 477/2008 Sb. pamatuje na případy, kdy příspěvková organizace nabyla majetek do vlastnictví před účinností zákona č. 477/2008 Sb. S takovým majetkem nakládá příspěvková organizace jako vlastník, měla by jej však využívat pro svou činnost. Pouze v případě majetku, který příspěvková organizace nabyla do 31. 3. 2009 od svého zřizovatele bezúplatným převodem, bude postupovat podle § 27 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 477/2008 Sb., a to tehdy, stane-li se pro ni tento majetek nepotřebným. Pak bude povinna jej přednostně písemně nabídnout svému zřizovateli. V případě zájmu zřizovatele o tento majetek mu jej příspěvková organizace bezúplatně převede. V opačném případě s majetkem naloží v souladu s písemným souhlasem a podmínkami zřizovatele.

Před poskytnutím souhlasu příspěvkové organizaci k převodu nepotřebného majetku do vlastnictví jiné osoby by se měl zřizovatel seznámit s obsahem právního úkonu, na jehož základě má být majetek převeden jiné osobě. Bez možnosti posoudit zamýšlený převod majetku a navrhované podmínky by zřizovatel neměl souhlas vůbec udělit. Písemný souhlas zřizovatele by měl být připojen k právnímu úkonu, kterým bude majetek převáděn do vlastnictví jiné osoby, jak stanoví § 39b odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 477/2008 Sb.

Příspěvková organizace bude majetek, který nabyla od svého zřizovatele bezúplatně před účinností zákona č. 477/2008 Sb., nadále užívat jako jeho vlastník. Zřizovateli bude povinna jej nabídnout až tehdy, stane-li se pro ni nepotřebným.

2. Metodický pokyn Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního pro katastrální úřady k aplikaci novely zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů při zápisech do katastru nemovitostí

čj.: ČÚZK 1844/2009 - 22 - ref. Mgr. Vrzalová

Zveřejňujeme metodický pokyn Českého úřadu zeměměřického a katastrálního k aplikaci novely zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, určený všem katastrálním úřadům:

Dne 1. 4. 2009 vstoupil v účinnost zákon č. 477/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Touto novelou dochází mimo jiné k významné změně § 27 zákona, který se týká zřizování, změn a rušení příspěvkových organizací. Konkrétně se jedná o tyto změny:

Příspěvkové organizace územních samosprávných celků mohou od 1. 4. 2009 nabývat majetek

  1. pro zřizovatele podle § 27 odst. 4 zákona
  2. nebo do svého vlastnictví za podmínek stanovených v § 27 odst. 5 zákona.

Z právních úkonů příspěvkové organizace proto musí být jednoznačně zřejmé, zda jimi nabývá majetek do svého vlastnictví nebo do vlastnictví zřizovatele, a stejně tak musí být tato skutečnost zřejmá z návrhu na vklad. Nedostatek smlouvy, pokud jde o vyjádření, pro koho je majetek nabýván, přitom nelze odstranit uvedením této skutečnosti v návrhu na vklad.

Počínaje dnem 1. 4. 2009 zřizovatel svěřuje svůj majetek příspěvkové organizaci k hospodaření, nikoliv do správy jako doposud. Tento majetek může zřizovatel příspěvkové organizaci svěřit k hospodaření jedině zřizovací listinou (viz § 27 odst. 3 zákona). Zároveň je zřizovatel do 1. 11. 2009 povinen podle článku II. bodu 2 zákona č. 477/2008 Sb. přizpůsobit zřizovací listinu zákonu č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 477/2008 Sb. – mimo jiné tedy u majetku, který byl doposud příspěvkové organizaci předán do správy, provést změnu ze správy na hospodaření.

Katastrální úřady budou postupovat takto

Pokud katastrální úřad obdrží po 1. 4. 2009 takovou změnu zřizovací listiny, kterou je majetek předáván příspěvkové organizaci do správy, přičemž tato změna zřizovací listiny je datována před 1. 4. 2009, provede zápis na dosavadní list vlastnictví, na kterém je vedena příspěvková organizace jako správce majetku kraje nebo obce.

Pokud katastrální úřad obdrží po 1. 4. 2009 takovou změnu zřizovací listiny, kterou je majetek předáván příspěvkové organizaci do správy, přičemž tato změna zřizovací listiny je datována po 1. 4. 2009, vrátí ji jako nezpůsobilou k zápisu pro jinou zřejmou nesprávnost.

Pokud katastrální úřad obdrží po 1. 4. 2009 takovou změnu zřizovací listiny, kterou je majetek předáván příspěvkové organizaci k hospodaření (tato změna může být datována nejdříve dnem 1. 4. 2009), a nejedná se zároveň i o změnu zřizovací listiny řešící změnu ze správy na hospodaření u veškerého svěřeného majetku, založí katastrální úřad pro majetek svěřený k hospodaření nový list vlastnictví, a to s využitím kódu 46/161 „Hospodaření se svěřeným majetkem obce“ nebo 45/160 „Hospodaření se svěřeným majetkem kraje“.

Po obdržení takové změny zřizovací listiny, která řeší změnu ze správy na hospodaření u veškerého svěřeného majetku (tento majetek musí být označen v souladu s § 5 odst. 1 katastrálního zákona), katastrální úřad sloučí listy vlastnictví, na kterých je vedena správa a hospodaření pro tutéž příspěvkovou organizaci.

Ze shora uvedeného vyplývá, že vedle sebe současně mohou existovat tři listy vlastnictví, na kterých je vedena totožná příspěvková organizace – jednou jako vlastník, jednou jako správce a jednou jako osoba hospodařící. Souběžná existence listů vlastnictví, na kterých je příspěvková organizace vedena jako správce a jako osoba hospodařící, by měla být pouze dočasná (v ideálním případě k ní vůbec nemusí dojít).

S majetkem svěřeným k hospodaření je příspěvková organizace oprávněna nakládat pouze v rozsahu práv a povinností vymezených ve zřizovací listině. Oprávnění převádět nebo zatěžovat svěřený majetek musí být ve zřizovací listině uvedeno výslovně, v opačném případě katastrální úřad vychází z toho, že takové oprávnění příspěvkové organizaci jejím zřizovatelem svěřeno nebylo.

S majetkem, který je ve vlastnictví příspěvkové organizace, může tato organizace nakládat zcela volně s výjimkou uvedenou v § 27 odst. 6 zákona.

Výše uvedené změny budou zapracovány do Pokynůč. 11, č. j. 5320/1994-23, pro zápis právních vztahů k nemovitostem a dalších údajů do katastru nemovitostí, ve znění dodatků, a do Pokynůč. 26, č. j. 465/2001-23, k realizaci zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů, a souvisejících ustanovení zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v katastru nemovitostí. Do novelizace pokynů platí, že pokud jsou Pokyny č. 11 nebo 26 v rozporu s aktuální právní úpravou (tj. i v rozporu s obsahem tohoto dopisu), řídí se katastrální úřady tímto dopisem.

3. Dodatek k Metodice pro poskytování dotací ze státního rozpočtu obcím s rozšířenou působností a hl. m. Praze na výkon agendy sociálně-právní ochrany dětí pro rok 2009

čj.: 12/45353/2009 - 121 - ref. Bc. D. Léblová

V souvislosti se změnou zákoníku práce a právní úpravy v oblasti nemocenského pojištění, se rozšiřuje obsah výdajů, které mohou obce s rozšířenou působností a hl. m. Praha hradit z dotace na výkon agendy sociálně-právní ochrany dětí (ÚZ 98216).

Jedná se o náhrady mezd, platů nebo odměn z dohod o pracovní činnosti v prvních dvou týdnech nemoci podle § 192 až § 194 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Podle těchto paragrafů zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným, v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, přísluší náhrada platu za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada platu nebo se mu plat nekrátí, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle předpisů o nemocenském pojištění, a pokud pracovní poměr trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského. Náhrada platu zaměstnanci nepřísluší za první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti.

Mezi výdaje na platy obcí s rozšířenou působnosti na pracovníky sociálně-právní ochrany dětí patří i náhrady platu v dalších případech, ve kterých má v souladu se zákoníkem práce zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu, to znamená

Samozřejmě se vždy musí jednat o takové překážky v práci na straně zaměstnance, při nichž zákon nebo prováděcí předpis přiznává výslovně zaměstnanci nejen nárok na pracovní volno, ale rovněž nárok na náhradu mzdy nebo platu.

Tyto výdaje mohou obce s rozšířenou působností hradit z dotace na výkon sociálněprávní ochrany dětí.

Nepřipouští se hrazení náhrady platu z prostředků dotace pouze v těch případech, ve kterých obec s rozšířenou působností poskytne náhradu platu nepovinně, tj. v případech, ve kterých zákon nezakládá zaměstnanci nárok na náhradu platu.

4. Informace k volbám do Evropského parlamentu ve dnech 5. a 6. června 2009

ref. JUDr. A. Heřmanová

Ministerstvo financí vydalo v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu ve dnech 5. a 6. června 2009 k úhradě části zdravotního pojištění, k níž jsou povinny obce, stanovisko, že výdaj obcí na úhradu části zdravotního pojištění bude považován za výdaj související s volbami, který bude možné uhradit z prostředků státního rozpočtu poskytovaných územním samosprávným celkům na úhradu volebních výdajů.