Zprávy Ministerstva financí ČR – číslo 5 ročník 2009

1. Nabývání majetku do vlastnictví zřizovatele příspěvkovou organizací zřízenou krajem

čj.: 12/75 432/2009 – 124 – ref. Mgr. H. Peterová

Podle ustanovení § 27 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele, nestanoví-li tento zákon jinak. To tedy znamená, že příspěvková organizace přímo svým jednáním nabývá majetek do vlastnictví svého zřizovatele. Nabytí vlastnictví zřizovatelem jednáním příspěvkové organizace zákon skutečně nespojuje s žádným dalším úkonem. Dává však zřizovateli možnost, aby stanovil, ve kterých případech je k nabytí takového majetku třeba jeho předchozí písemný souhlas. Stanovení těchto případů je pro zřizovatele velmi důležité, neboť pokud si předchozí písemný souhlas nevymíní, mohlo by nabytí majetku příspěvkovou organizací do vlastnictví zřizovatele neúměrně zatížit rozpočet zřizovatele.

V § 27 odst. 5 zákon č. 250/2000 Sb. stanoví výjimku z automatického nabývání majetku příspěvkovou organizací pro jejího zřizovatele tím, že umožňuje příspěvkové organizaci nabývat do jejího vlastnictví majetek, a to výhradně některým ze způsobů, které jsou taxativně uvedeny v tomto ustanovení. Obecnou podmínkou pro nabytí majetku některým z těchto způsobů však je, že se jedná výhradně o majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla příspěvková organizace zřízena.

V případě darování je rozhodující úmysl dárce, který subjekt má být obdarovaným. Příspěvková organizace by před zpracováním návrhu darovací smlouvy měla s potenciálním dárcem projednat, zda má úmysl obdarovat výhradně příspěvkovou organizaci, zda chce, aby se příspěvková organizace stala vlastníkem předmětného daru. Pokud tak tomu bude, příspěvková organizace je povinna návrh smlouvy předložit svému zřizovateli k udělení předchozího písemného souhlasu. Tento písemný souhlas bude nedílnou součástí darovací smlouvy. Předchozí písemný souhlas zřizovatel uděluje příspěvkové organizaci ke každému právnímu úkonu samostatně, s výjimkou předchozího písemného souhlasu k přijetí peněžitého daru účelově neurčeného, k jehož přijetí může zřizovatel poskytnout předchozí souhlas společný pro více právních úkonů. Bez předchozího souhlasu je příslušný právní úkon neplatný (§ 39b zákona č. 250/2000 Sb.). To znamená, že pokud příspěvkové organizaci souhlas k nabytí majetku do jejího vlastnictví neudělí, nestává se darovaný majetek automaticky vlastnictvím zřizovatele.

Zřizovatel může již ve zřizovací listině stanovit, že uděluje souhlas příspěvkové organizaci k nabývání peněžitých darů účelově neurčených do jejího vlastnictví. Takovými neúčelovými peněžitými dary jsou např. různé peněžité dary rodičů žáků ZŠ, jejichž použití je obecně určeno na činnost školy (není vázáno např. na nákup knih), tedy na činnost, pro kterou byla příspěvková organizace zřízena. Ve většině případů požadují dárci "potvrzení" pro odečtení poskytnutého daru od základu pro výpočet daně z příjmů (podle zákona o daních z příjmů lze od základu daně odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost). Předmětné "potvrzení" o přijetí peněžitého daru tedy také nebude formulováno, že dar byl poskytnut na vymalování školy, ale bude formulováno v intencích zákona o daních z příjmů, tzn. na financování školství.

Zákonodárce umožnil novelou zákona nabývat příspěvkové organizaci do jejího vlastnictví majetek darem (darovací smlouvou) zejména z toho důvodu, že dárci (např. klienti domova důchodců) "chtějí mít jistotu", že jimi darovaná věc bude konkrétní příspěvkové organizace a ne jejího zřizovatele.

Pokud by dárce chtěl darovat nějakou věc zřizovateli, může uzavřít darovací smlouvu přímo s ním. K tomu ještě pro informaci uvádíme, že podle ustanovení § 19 odst. 2 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb. je územní samosprávný celek povinen respektovat účel použití rozpočtových prostředků, který vyplývá z uzavřených smluv, podle nichž přijímá účelové rozpočtové prostředky od jiných osob, včetně účelových darů, příspěvků či půjček. Dárce má tedy možnost darovat zřizovateli peněžní prostředky s tím, že tyto peněžní prostředky jsou určeny pro jím zřízenou konkrétní příspěvkovou organizaci a zřizovatel bude povinen tuto účelovost poskytnutého daru dodržet.

Příspěvková organizace může "dostávat" i věcné dary bez písemné darovací smlouvy. V tom případě tyto věcné dary nabývá pro svého zřizovatele. Podle našeho právního názoru by mohl zřizovatel ve zřizovací listině stanovit, že příspěvková organizace s majetkem, který nabývá do vlastnictví svého zřizovatele a tento majetek je potřebný k výkonu její činnosti, hospodaří v rozsahu stanoveném ve zřizovací listině pro majetek svěřený (§ 27 odst. 2 písm. f) a odst. 3 zákona č. 205/2000 Sb.). Současně by ve zřizovací listině stanovil příspěvkové organizaci povinnost předávat zřizovateli např. čtvrtletně seznam nově nabytého majetku, pochopitelně bez uvedení již spotřebovaných věcí (např. ovoce pro děti v MŠ). Následně by zřizovatel upravil rozsah svěřeného majetku dodatkem ke zřizovací listině.

Ve zřizovací listině rovněž může zřizovatel stanovit, k nabytí jakého majetku do jeho vlastnictví je třeba jeho předchozí písemný souhlas (§ 27 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb.). Podle našeho právního názoru by předchozí písemný souhlas k nabytí nemovitého majetku do vlastnictví zřizovatele udělovalo zastupitelstvo, k nabytí movitého majetku rada.

2. Doplňující informace k Metodickému pokynu ČÚZK

čj.: ČÚZK 5037/2009 – 15 – ref. Mgr. Ing. P. Baudyš

Ve Zprávách č. 3/2009 byl uveřejněn Metodický pokyn Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního pro katastrální úřady k aplikaci novely zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů při zápisech do katastru nemovitostí. Na žádost ČÚZK zveřejňujeme doplňující informace k tomuto pokynu:

Podle novelizovaného zákona č. 250/2000 Sb. nabývají příspěvkové organizace svým jednáním nemovitosti zpravidla do vlastnictví zřizovatele. V takovém případě ovšem příspěvková organizace při nabytí vlastnictví zřizovatelem nemívá ještě zřizovatelem tuto nemovitost svěřenu k hospodaření a musí vyčkat, až zřizovatel schválí změnu zřizovací listiny a tuto nemovitost jí k hospodaření svěří. Okolnost, že nemovitost je svěřena k hospodaření příspěvkové organizace, se v takovém případě do katastru nemovitostí zapíše až na základě odpovídající změny zřizovací listiny.

Zřizovatel však může v případech, kdy to uzná za vhodné, uvést přímo ve zřizovací listině, že nemovitosti, které pro něj nabývá příspěvková organizace, se považují ode dne jejich nabytí za majetek svěřený k hospodaření příspěvkové organizaci. V takovém případě se po předložení takto znějící zřizovací listiny zapíše nabývaná nemovitost současně do vlastnictví zřizovatele a současně jako svěřená k hospodaření uvedené příspěvkové organizaci. I když i v tomto případě zřizovatel v určitém období dodatečně upraví zřizovací listinu tak, aby v ní byl podchycen veškerý svěřený nemovitý majetek nabytý za určité období, takový dodatek zřizovací listiny se již katastrálnímu úřadu nepředkládá.

3. Metodický postup k provedení zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

čj.: 12/68 533/2009 – 124 – ref. JUDr. A. Heřmanová

Podle ustanovení § 89 odst. 2 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, ve znění zákona č. 141/2009 Sb., je lékárna povinna převzít nepoužitelná léčiva odevzdaná fyzickými osobami. Podle § 89 odst. 2 téhož zákona hradí náklady vzniklé lékárně s odevzdáním nepoužitelných léčiv osobám uvedeným v § 88 odst. 3 zákona o léčivech a s jejich zneškodněním těmito osobami stát prostřednictvím krajského úřadu.

Krajský úřad zpracuje soupis nákladů za likvidaci nepoužitelných léčiv vzniklých v uplynulém čtvrtletí lékárnám ve správním území kraje s odevzdáním nepoužitelných léčiv osobám uvedeným v § 88 odst. 3 a s jejich zneškodněním těmito osobami.

Zpracovaný soupis nákladů doloží kopiemi prvotních dokladů (např. faktur a evidenčních listů pro přepravu nebezpečných odpadů pro území ČR dle § 40 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, a § 25 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady) a předloží jej spolu se žádostí o uvolnění dotace ze státního rozpočtu (dále jen "dotace") Ministerstvu financí, odboru 12 – Financování územních rozpočtů a programové financování.

Lékárna, která je plátcem daně z přidané hodnoty, nesmí z poskytnuté dotace tuto daň hradit, pokud může zcela nebo z části uplatnit odpočet daně podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

Lékárna, která není plátcem daně z přidané hodnoty, má nárok na úhradu nákladů včetně daně z přidané hodnoty.

Odpovědnost za úplnost a věcnou správnost předložených podkladů nese krajský úřad.

Krajský úřad archivuje originály dokladů zaslaných lékárnami pro potřebu případných kontrol podle zákona o archivnictví.

Žádosti podávají kraje ve čtvrtletních termínech za uplynulé čtvrtletí (do 10. 4., 10. 7., a 10. 10.) příslušného rozpočtového roku, ve IV. čtvrtletí nejpozději do 10. listopadu.

Ministerstvo financí provede bezodkladně úhradu oprávněných nákladů z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu formou účelové neinvestiční dotace. Tyto prostředky budou vedeny jako příjem na položce 4111 – Neinvestiční přijaté dotace z Všeobecné pokladní správy státního rozpočtu a evidovány pod účelovým znakem č. 98 297 – Účelové dotace krajům na likvidaci léčiv. Dotace bude podléhat finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za příslušný rozpočtový rok.

Metodický postup čj. 124/28 822/2003 k pro vedení zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se ke dni 12. 10. 2009 zrušuje.

Podle tohoto metodického postupu bude postupováno ode dne 13. 10. 2009.

Podrobnější informace odboru Legislativa nepřímých daní k metodickému postupu čj. 12/68 533/2009 –124 k uplatňování daně z přidané hodnoty v souvislosti s uplatněním nároku na úhradu nákladů vzniklých lékárnám v souvislosti s likvidací nepoužitelných léčiv

Lékárna v žádosti o uvolnění dotace na úhradu nákladů vzniklé lékárně s odevzdáním nepoužitelných léčiv, kterou předloží místně příslušnému Krajskému úřadu, může žádat o úhradu nákladů bez daně z přidané hodnoty (dále jen "DPH") nebo včetně DPH na základě toho, zda je plátcem nebo není plátcem DPH.

Z hlediska zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o DPH"), přidělování dotací ze státního rozpočtu není poskytnutím úplaty za dodání zboží, poskytnutí služby nebo za převod nemovitosti, a proto se nejedná o plnění, která jsou předmět daně.

Možnost uplatnění nároku na odpočet DPH není žádným způsobem vázána na zdroj finančních prostředků, ale odvíjí se výhradně od toho, jakým způsobem jsou použita přijatá zdanitelná plnění podle § 72 zákona o DPH. Nárok na odpočet daně má pouze plátce podle § 94 zákona o DPH. Osoba, která není plátcem, pořizuje zboží nebo služby od plátců za částky včetně DPH, které jsou součástí jeho nákladů.

Pokud plátce použije přijatá zdanitelná plnění jak pro uskutečnění své ekonomické činnosti, tak pro účely s ní nesouvisející, má nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro ekonomickou činnost. Pak tento plátce má nárok na úhradu nákladů pouze v poměrné výši. V plné výši má plátce nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, která použije výhradně pro uskutečnění své ekonomické činnosti, a tím má nárok na úhradu nákladů bez DPH.

Pokud se jedná o osobu, která není plátcem, má nárok na úhradu nákladů včetně DPH.

4. Metodický postup k provedení vyhlášky č. 461/2005 Sb., o postupu při poskytování dotací na přijetí opatření ke snížení ozáření z přírodních radionuklidů ve vnitřním ovzduší staveb a ke snížení obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě pro veřejné zásobování

čj.: 12/68 521/2009 – 124 – ref. JUDr. A. Heřmanová

Část I – Úvod

  1. K 1. 1. 2006 nabyla účinnosti vyhláška č. 461/2005 Sb., o postupu při poskytování dotací na přijetí opatření ke snížení ozáření z přírodních radionuklidů ve vnitřním ovzduší staveb a ke snížení obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě pro veřejné zásobování, uveřejněná v částce č. 161/2005 Sbírky zákonů. Touto vyhláškou byla zrušena vyhláška č. 107/2003 Sb., o podílu krajských úřadů na rozdělování dotací na zjištění rizika vyplývajícího z přítomnosti radonu a jeho dceřiných produktů ve vnitřním ovzduší staveb a ve vodách pro veřejné zásobování a na přijetí opatření s tím spojených.
    K 1. 1. 2006 nabyla účinnosti rovněž vyhláška č. 462/2005 Sb., o distribuci a sběru detektorů k vyhledávání staveb s vyšší úrovní ozáření z přírodních radionuklidů a stanovení podmínek pro poskytnutí dotace ze státního rozpočtu. Tyto dvě vyhlášky spolu úzce souvisejí.
  2. Realizace ozdravných protiradonových opatření za finanční podpory státu probíhá na základě tzv. Radonového programu ČR schváleného usnesením vlády č. 538 ze dne 31. 5. 1999, novelizovaného usnesením vlády č. 970 ze dne 7. 10. 2002, zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a prováděcích vyhlášek k tomuto zákonu. Celkový objem prostředků na protiradonová opatření, uvolňovaných Ministerstvem financí (dále jen "ministerstvo") v daném roce, je stanoven zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok.
  3. Protiradonovým ozdravným opatřením se míní opatření navržené a provedené podle ČSN 73 0601 ke snížení průměrných hodnot objemové aktivity radonu a ostatních přírodních radionuklidů a záření gama v budovách a v pitné vodě pro veřejné zásobování (dále jen "opatření"). Jeho součástí jsou diagnostická měření, projektová činnost, realizace vlastního opatření a kontrolní a závěrečná měření.
  4. Podrobnější úpravu způsobu, rozsahu a zajištění radiační ochrany při zásazích ke snížení ozáření z přírodních zdrojů upravuje čtvrtá část vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
  5. Dotaci ze státního rozpočtu na distribuci a sběr detektorů určených k vyhledávání staveb s vyšší úrovní ozáření z přírodních radionuklidů v jejich vnitřním ovzduší poskytuje krajům Státní úřad pro jadernou bezpečnost (dále jen "Úřad").
    Dotaci ze státního rozpočtu na přijetí opatření ve stavbách, prokazatelně zdůvodněných podle § 6 odst. 5 zákona č. 18/1997 Sb., a na opatření ke snížení obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě určené pro veřejné zásobování podle § 6 odst. 6 zákona č. 18/1997 Sb. v případě, že jsou v ní překročeny mezní hodnoty1 (dále jen "dotace"), poskytuje vlastníkům ministerstvo. Dotace ministerstva zahrnuje úhradu nákladů spojených s vypracováním rozpočtu a projektové dokumentace, úhradu nákladů na realizaci prokazatelně účinných opatření a na kontrolní a závěrečná měření. Všechna potřebná měření může kromě Úřadu vykonávat pouze subjekt, který má pro takovou činnost povolení vydané Úřadem.
  6. Postup při poskytnutí dotace ministerstvem je realizován ve dvou etapách – před provedením opatření a po jeho provedení.
    V první etapě, před provedením opatření, je ministerstvu doručena písemná žádost vlastníka se všemi přílohami a stanovisky Úřadu a krajského úřadu.
    V druhé etapě, po provedení opatření, ministerstvo po doložení účelně vynaložených nákladů a prokázání účinnosti opatření podle § 3 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 462/2005 Sb. uvolní dotaci.

Část II – Žádost o poskytnutí dotace (první etapa)

  1. O poskytnutí dotace je třeba písemně požádat ministerstvo.
    Vzor žádosti je přístupný na stránkách ministerstva www.mfcr.cz pod odkazem Veřejnost, Veřejné finance, Veřejné rozpočty, Zprávy MF, Archiv rok 2006, Zprávy č. 1/2006 pod č. 8 na str. 11, nebo na webových stránkách Ministerstva vnitra pod odkazem legislativa, Sbírka zákonů, archiv, v částce č. 161 Sbírky zákonů jako příloha vyhlášky č. 461/2005 Sb. Žádost je možné podat i na formuláři vzoru žádosti.
    V písemné žádosti o poskytnutí dotace uvede vlastník všechny údaje a připojí přílohy uvedené v § 2 vyhlášky č. 461/2005 Sb. Užívá-li nemovitost k účelu uvedenému v § 3 odst. 1 vyhlášky č. 462/2005 Sb. jiný subjekt než její vlastník, doloží vlastník tuto skutečnost čestným prohlášením o způsobu užívání nemovitosti, případně nájemní smlouvou. Ministerstvo si může vyžádat další nezbytné doklady.
    O poskytnutí dotace na stejný účel lze žádat pouze jednou. Opakovaně lze o dotaci požádat a dotaci poskytnout pouze na provedení opatření ke snížení obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě určené pro veřejné zásobování podle pravidel uvedených dále v bodu 3. Vlastník vodovodu v žádosti uvede, zda mu byla dříve poskytnuta dotace ze státního rozpočtu na provedení opatření, a rok poskytnutí dotace.
  2. Žádosti přijímají krajské úřady.
    Aby mohla být dotace poskytnuta v roce podání žádosti, musí být žádost podána krajskému úřadu nejpozději do 30. září a krajským úřadem doručena ministerstvu nejpozději do 31. října příslušného rozpočtového roku.
    Krajský úřad před postoupením žádosti ministerstvu zkontroluje, zda žádost obsahuje všechny náležitosti uvedené v § 2 vyhlášky č. 461/2005 Sb. a zda jsou splněny podmínky pro poskytnutí dotace uvedené v § 3 odst. 1 vyhlášky č. 462/2005 Sb. Krajský úřad ověří, zda a v kterém roce byla vlastníku stavby nebo vodovodu poskytnuta dotace na provedení opatření okresním úřadem před 31. 12. 2002 a tuto informaci sdělí ministerstvu. Krajský úřad poskytuje ministerstvu i jiné informace důležité pro poskytnutí dotace. Neúplnou žádost vrátí krajský úřad žadateli k doplnění.
  3. Po obdržení žádosti, která obsahuje všechny požadované náležitosti, zašle ministerstvo vlastníkovi sdělení, že pro něj budou ve státním rozpočtu rezervovány prostředky maximálně do výše nezbytných, účelně vynaložených a řádně doložených nákladů na provedení prokazatelně účinných opatření.
    Vlastníkům uvedeným v § 3 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 462/2005 Sb. může být poskytnuta dotace do výše nezbytných a řádně doložených nákladů na provedení opatření, nejvýše však do částky 150 000 Kč. Tato částka může být překročena pouze výjimečně, pokud si provedení opatření vyžádá podstatně vyšší náklady vzhledem k hodnotě OAR překračující 4000 Bq/m3 (§ 2 odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 461/2005 Sb. a § 4 vyhlášky č. 462/2005 Sb.).
    Vlastníkům uvedeným v § 3 odst. 1 písm. b) a c) vyhlášky č. 462/2005 Sb. může být poskytnuta dotace v Kč do výše nezbytných a řádně doložených nákladů, nejvýše však do částky nepřekračující 100 000 Euro.
    Vlastníkům uvedeným v § 3 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 462/2005 Sb. může být na vybudování nového odradonovacího zařízení na vodovodu pro veřejnou potřebu poskytnuta dotace do výše nezbytných a řádně doložených nákladů, nejvýše však 100 000 Euro.
  4. Opakovanou žádost na provedení opatření ke snížení obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě určené pro veřejné zásobování, na obnovu zařízení, na jehož pořízení byla dříve poskytnuta dotace ze státního rozpočtu, je možné podat, pokud
    1. je zařízení vystaveno klimatickým vlivům, nejdříve po uplynutí 10 let od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž byla poskytnuta dotace,
    2. je zařízení umístěno ve zděném objektu, nejdříve po uplynutí 15 let od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž byla poskytnuta dotace,
    3. bylo zařízení vybudováno počínaje rokem 2000 v rámci Radonového programu ČR na roky 2000–2009, případně navazujícího Radonového programu, nejdříve po uplynutí 25 let od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž byla poskytnuta dotace.
    Na financování obnovy stávajícího zařízení, na jehož pořízení, resp. obnovu, již byla poskytnuta dotace ze státního rozpočtu, je možné opakovaně poskytnout dotaci maximálně do výše 90 % nezbytných, účelně vynaložených a řádně doložených nákladů na obnovu zařízení. Podíl příjemce dotace (vlastníka) na úhradě nákladů na obnovu zařízení činí nejméně 10 % vynaložených nákladů.

Část III – Postup po provedení opatření (druhá etapa)

  1. Po provedení opatření předá vlastník příslušnému krajskému úřadu doklady uvedené v § 6 vyhlášky č. 461/2005 Sb., tj.
    Bez předložení uvedených dokladů a prokázání účinnosti provedených opatření není možné dotaci poskytnout.
  2. Ministerstvo si může vyžádat i další doklady nezbytné pro rozhodnutí o uvolnění dotace.
  3. Aby mohla být dotace uvolněna ze státního rozpočtu v roce podání žádosti, musí být doklady uvedené v § 6 vyhlášky č. 461/2005 Sb. (viz bod 1. výše) doručeny ministerstvu nejpozději do 30. listopadu roku, v němž byla žádost podána.
  4. Úřad může před vyplacením dotace provést z vlastního podnětu nebo na základě podnětu ministerstva kontrolní měření k ověření správnosti údajů předložených ministerstvu pro poskytnutí dotace.
    Žadatelé umožní umístění detektorů, které poskytne bezplatně Úřad k dlouhodobému zjišťování účinnosti ozdravných opatření. Výsledky tohoto dlouhodobého měření neovlivní poskytnutí státní dotace

Část IV – Postup ministerstva při poskytování dotace

  1. Prostředky na finanční zabezpečení opatření jsou vyčleněny v kapitole Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok.
  2. Dotace se poskytuje formou rozhodnutí o poskytnutí dotace podle § 14 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Originál rozhodnutí zašle ministerstvo příjemci dotace, kopii rozhodnutí příslušnému kraji.
  3. Ministerstvo vydá rozhodnutí o poskytnutí dotace oprávněnému příjemci na základě jeho žádosti a po posouzení předložených příslušných podkladů.
  4. Dotaci lze uvolnit po provedení ozdravného opatření a prokázání jeho účinnosti ve smyslu § 7 vyhlášky č. 461/2005 Sb.
  5. Dotaci uvolní ministerstvo oprávněnému příjemci prostřednictvím příslušného kraje formou bezhotovostního převodu finančních prostředků na účet kraje. Kraj zajistí poskytnutí dotace příslušnému příjemci dotace v souladu s vydaným rozhodnutím buď bezhotovostním převodem na jeho účet, nebo v hotovosti poštovní poukázkou na jeho jméno.
  6. Příjemce dotace nemůže z poskytnuté dotace hradit daň z přidané hodnoty, pokud může uplatnit odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu.
  7. Z dotace lze hradit pouze nezbytné, účelně a prokazatelně vynaložené náklady doložené účty a fakturami, nikoliv práce provedené svépomocí ve vlastní režii vlastníka – žadatele.
  8. Na poskytnutí dotace není právní nárok.
  9. Při použití dotace je nutno respektovat příslušná ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.

Část V – Závěrečná ustanovení

  1. Opatření v bytech v bytových nebo rodinných domech zahájená do dne účinnosti vyhlášky č. 461/2005 Sb. se dokončí podle vyhlášky č. 107/2003 Sb. a Metodického postupu ministerstva čj. 124/43 549/2003. Za okamžik zahájení se považuje den doručení žádosti o poskytnutí dotace ministerstvu.
  2. Dozorovým orgánem nad subjekty, které na základě povolení provádějí diagnostická, závěrečná nebo kontrolní měření, je Úřad, který je i odvolacím orgánem v případných sporech o správnosti nebo kvalitě provedené radonové diagnostiky nebo měření.
  3. Tento metodický pokyn byl projednán s Úřadem a byl jím odsouhlasen.
  4. K 1. lednu 2006 pozbývá platnosti Metodický postup čj. 124/43 549/2003 k provedení vyhlášky č. 107/2003 Sb., o podílu krajských úřadů na rozdělování dotací na zjištění rizika vyplývajícího z přítomnosti radonu a jeho dceřiných produktů ve vnitřním ovzduší staveb a ve vodách pro veřejné zásobování a na přijetí opatření s tím spojených. Použije se pouze v případech uvedených v bodu 1.
  5. K 15. 11. 2009 pozbývá platnosti Metodický postup čj. 12/33 569/2006 – 124 k provedení vyhlášky č. 461/2005 Sb., o postupu při poskytování dotací na přijetí opatření ke snížení ozáření z přírodních radionuklidů ve vnitřním ovzduší staveb a ke snížení obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě pro veřejné zásobování. Použije se pouze na dokončení protiradonových opatření započatých na základě žádostí podaných do 15. listopadu 2009.
  6. Podle tohoto metodického postupu bude postupováno od 16. 11. 2009.

Poznámky

  1. § 97 odst. 2 vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a § 3 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 462/2005 Sb., o distribuci a sběru detektorů k vyhledávání staveb s vyšší úrovní ozáření z přírodních radionuklidů a stanovení podmínek pro poskytnutí dotace ze státního rozpočtu.