Zprávy Ministerstva financí ČR – číslo 1 ročník 2010

1. Informace pro obce a kraje

čj.: 26/90 307/2009 – 262 – ref. Ing. Petr Pospíšil

I. Změna zákona o správě daní a poplatků v návaznosti na zákon o místních poplatcích

Dne 1. 1 2010 nabyl účinnosti zákon č. 304/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Změna zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků nově mimo jiné obsahuje i následující změny, které se dotýkají výkonu správy místních poplatků:

  1. Sankce za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost (§ 25 odst. 2 zákona)
  2. Nutnost zpracování odůvodnění ve vydaných rozhodnutích (§ 32 odst. 3)
  3. Odklad vykonatelnosti u dodatečného platebního výměru vydaného po skončení daňové kontroly ( § 46 odst. 7 zákona)
  4. Posečkání daně a povolení splátek (§ 60 odst. 3).

K bodu 1

Nově se stanoví, že stejnopis rozhodnutí o uložení pokuty zašle finanční ředitelství daňovému subjektu dotčenému porušením mlčenlivosti.

K bodu 2

Velmi významnou změnou je především skutečnost, že podle § 32 odst. 3 zákona, součástí rozhodnutí musí být též odůvodnění. Tato právní úprava má posílit právní jistotu daňového subjektu, vůči němuž směřuje výrok rozhodnutí a taktéž zvýšit přesvědčivost rozhodnutí správce daně.

Základním posláním odůvodnění je přesvědčit účastníky řízení o správnosti rozhodnutí a vedle toho, pokud účastníci s vydaným rozhodnutím nesouhlasí, umožnit jim ujasnit si, proti čemu budou případně uplatňovat opravný prostředek. Odůvodnění se tedy stává obligatorní náležitostí daňového rozhodnutí. I v případě vydání rozhodnutí na úseku místních poplatků správce poplatku stručně a jasně uvede důvody pro vydání rozhodnutí, dále uvede, které skutečnosti má za prokázané a o které důkazy opřel svá skutková zjištění.

K bodu 3

Je-li podáno odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru, pak dosud ve smyslu ust. § 48 odst. 12 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků platí, že odvolání nemá odkladný účinek, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.

Změna, resp. doplnění zákona v § 46 odst. 7 tuto koncepci mění tak, že odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru po provedené daňové kontrole bude mít odkladný účinek, čímž dojde k tomu, že doměřená částka daně bude splatná až na základě doručení zamítavého rozhodnutí odvolacího orgánu. U místních poplatků bude k těmto případům docházet zřejmě zcela výjimečně, např. v případě, kdy bude místní poplatek vyměřen platebním výměrem správce poplatku (obcí) a při kontrole pak bude zjištěno, že poplatek byl stanoven v nesprávné výši a bude muset být doměřen dodatečným platebním výměrem.

K bodu 4

Povolí-li správce daně daňovému subjektu podle § 60 posečkání s platbou daně či její splácení, pak platí, že svým rozhodnutím změnil datum splatnosti daně. Tato skutečnost se musí projevit i v případě, kdy správce daně vystavuje potvrzení o faktické bezdlužnosti tohoto daňového subjektu podle § 60 odst. 7 zákona. Z toho důvodu změna § 60 odst. 3 zákona zcela jednoznačně stanoví, jak má správce daně, příp. jiné osoby, nahlížet na tuto situaci.

U některých poplatníků či plátců místních poplatků může přijít v úvahu i potřeba potvrzení o bezdlužnosti daňového subjektu z titulu některých druhů místních poplatků, např. u poplatku za užívání veřejného prostranství, poplatku z ubytovací kapacity nebo poplatku za výherní hrací přístroje.

II. Novela zákona o místních poplatcích

S účinností od 1. ledna 2010, kdy nabyla účinnosti novela zákona o místních poplatcích, která je obsahem zákona č. 348/2009 Sb., bude možné poplatek z ubytovací kapacity vybírat v obcích a městech bez ohledu na skutečnost, zda obec splňuje podmínku lázeňského místa nebo místa soustředěného turistického ruchu.

Základním kritériem pro možnost zpoplatnění ubytovací kapacity je skutečnost, že předmětný stavební objekt nebo jeho část má stanovený účel využití přechodný pobyt za úplatu. Předmětem poplatku jsou jednotlivá lůžka ubytovacího zařízení využitá pro přechodné ubytování za úplatu.

S účinností od 1. ledna 2010 místnímu poplatku z ubytovací kapacity také podléhá ubytovací kapacita v zařízeních (tzv. ubytovnách), které slouží k přechodnému ubytování pracovníků fyzických a právnických osob, které toto zařízení vlastní nebo k němu mají právo hospodaření, neboť citovaná novela zákona o místních poplatcích toto osvobození v zákoně ruší. Zachování vynětí z poplatkové povinnosti ubytovací kapacity sloužící k přechodnému ubytování pracovníků fyzických a právnických osob, které toto zařízení vlastní nebo k němu mají právo hospodaření, bude nadále možné pouze tehdy, jestliže obec takové osvobození stanoví v obecně závazné vyhlášce, kterou tento poplatek na svém území zavádí.

Sazba poplatku, je doposud zákonem o místních poplatcích stanovena až do maximální výše 4 Kč za každé využité lůžko a den, a s účinností od 1. ledna 2010 částkou až 6 Kč za každé využité lůžko a den.

Pokud obce budou místní poplatek z ubytovací kapacity nově zavádět od 1. ledna 2010 nebo budou v souladu s novelou zákona upravovat již platné a účinné vyhlášky, mohou změny ve smyslu zmíněné novely činit až s účinností od 1. ledna 2010.

2. Vady cenových regulačních rozhodnutí vydávaných obcemi

čj.: 16/11 994/2010 – 161 – ref. JUDr. Vladimír Procházka

Upozornění ředitele odboru Cenová politika Ministerstva financí

Odborem Cenová politika Ministerstva financí bylo zjištěno, že řada obcí, které v rámci své pravomoci v oblasti regulace cen podle ustanovení § 4a zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, vydaly rozhodnutí, jež jsou v rozporu s ustanovením § 13 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb. o cenách, ve znění pozdějších předpisů, neboť v nich stanovily maximální ceny zboží (služeb) bez daně z přidané hodnoty. Podle uvedeného ustanovení zákona o cenách musí konečná nabídková cena zboží (služeb) prodávaného spotřebiteli, zahrnovat v sobě všechny daně, cla a poplatky.

Na tato vyskytující se pochybení orgánů obcí v jejich rozhodnutích se upozorňuje a doporučuje, aby provedly kontrolu svých cenových rozhodnutí, byla-li vydána, a zjednaly jejich nápravu tak, aby byla v souladu s platným předpisem. Označení zboží (služby) takto stanovenou cenou vyžaduje Směrnice Evropského Parlamentu a Rady č. 98/6/ES ze dne 16. 2. 1998 o ochraně spotřebitele při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli. Protože neplnění Směrnice může být sankcionováno, je nezbytné nápravu vadných rozhodnutí provést neprodleně.

Ing. Pavel Maštálka v. r., ředitel odboru 16 – Cenová politika

3. Místní a správní poplatky provozovatelů výherních hracích přístrojů v návaznosti na zákon o správě daní a poplatků

čj.: 26/9 332/2010 – 262 – ref. JUDr. Jan Dunovský

V souvislosti s nárůstem případů, kdy provozovatelé výherních hracích přístrojů neplatí včas příslušné obci (správci poplatku) místní poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj, přičemž provozovatelé současně žádají o vydání povolení k provozování výherních hracích přístrojů na území obce na další období, bylo Ministerstvo financí požádáno o vyjádření, zda je možný a správný postup ve smyslu § 59 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZSDP"), v tom smyslu, že obec úhradu správního poplatku použije na nedoplatky na místních poplatcích.

Jedná se tudíž o případy, kdy provozovatel výherního hracího přístroje, přestože dosud neuhradil dlužné místní poplatky, požádá obecní úřad (správce poplatku) o vydání povolení k provozu výherních hracích přístrojů na další období a uhradí příslušný správní poplatek podle položky 21 písm. c) sazebníku správních poplatků, přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Obce pak následně mnohdy považují úhradu tohoto správního poplatku za úhradu poplatku (daně) a ve smyslu § 59 odst. 5 ZSDP tuto úhradu použijí na nejstarší nedoplatky (tj. na nedoplatky na místním poplatku). S tímto postupem nelze souhlasit.

V ustanovení § 59 odst. 5 ZSDP je stanovena priorita úhrady uvnitř jednoho osobního daňového účtu vedeného pro daň, na níž byla platba daně daňovým dlužníkem provedena. Toto pořadí úhrad je závazné pro správce daně i pro daňového dlužníka, resp. daňový dlužník nemá zákonné oprávnění k tomu, aby určil pořadí úhrady uvnitř jednoho osobního daňového účtu. Zákonné pořadí úhrad určuje, jak má být platba na daň použita uvnitř daňového účtu.

V § 1 odst. 1 ZSDP je legislativní zkratkou vymezen pojem daně a z tohoto vymezení vyplývá, že pod touto legislativní zkratku lze zahrnout místní poplatky i správní poplatky. V daném případě se jedná o dva druhy daní, resp. příjmů – o místní poplatek a o správní poplatek, a proto nelze využít ustanovení § 59 odst. 5 ZSDP, který hovoří o použití úhrad na jedné dani. Nelze proto na základě tohoto ustanovení převádět libovolně platby mezi jednotlivými daněmi.

Jestliže na osobním daňovém účtu zůstane částka platby, kterou již není možné přiřadit k úhradě daňových povinností, pak se jedná o přeplatek na této dani, který je možno v souladu s ustanovením § 64 ZSDP použít na úhradu nedoplatku na jiné dani. Z uvedeného lze dovodit, že nedoplatek provozovatele výherního hracího přístroje na místních poplatcích by mohl být uhrazen až případným přeplatkem evidovaným na jiné dani, resp. na jiném poplatku provozovatele výherního hracího přístroje.

Podle názoru Ministerstva financí by správce poplatku (obec) neměl vydat provozovateli výherního hracího přístroje povolení k provozování výherních hracích přístrojů na další období, dokud nebudou uhrazeny dlužné místní poplatky za předchozí časové období.

4. Metodika financování obcí a hl. m. Prahy pro rok 2010

Ref. Ing. Jaroslava Pavlíková

I. Dotace pro obce a hl. m. Prahu ve státním rozpočtu na rok 2010 a podmínky pro vyúčtování vybraných dotací

Obce a hl. m. Praha obdrží ze státního rozpočtu následující druhy dotací (příspěvků):

  1. Dotace (příspěvky) poskytované v rámci finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých krajích (příloha č. 6 k zákonu o státním rozpočtu na rok 2010) a finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy (příloha č. 7 k zákonu o státním rozpočtu na rok 2010).
  2. Ostatní dotace v kapitole Všeobecná pokladní správa.
  3. Dotace z ostatních kapitol státního rozpočtu.

Ad A) Dotace (příspěvky) poskytované v rámci finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých krajích (příloha č. 6 k zákonu o státním rozpočtu na rok 2010) a finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy (příloha č. 7 k zákonu o státním rozpočtu na rok 2010)

Ve srovnání s rokem 2009 nedochází v podobě finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých krajích a k rozpočtu hl. m. Prahy k žádným změnám. Vzhledem k problematické situaci ve státním rozpočtu nebyly dotace a příspěvky v nich zahrnuté pro rok 2010 valorizovány.

Celkový objem finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých krajích a finančního vztahu k rozpočtu hl. m. Prahy činí 11 923 552 tis. Kč, z toho obcím v jednotlivých krajích je určeno 10 793 749 tis. Kč (příloha č. 6 k zákonu o státním rozpočtu na rok 2010) a hl. m. Praze 1 129 803 tis. Kč (příloha č. 7 k zákonu o státním rozpočtu na rok 2010).

Finanční vztahy obsahují následující účelové dotace na běžné výdaje a příspěvky:

Příspěvek na školství
Příspěvek na školství celkem 1 498 685 tis. Kč
z toho pro obce v jednotlivých krajích 1 357 598 tis. Kč
pro hl. m. Prahu 141 087 tis. Kč

Příspěvek na školství je určen na částečnou úhradu provozních výdajů základních, mateřských, speciálních základních a mateřských škol, víceletých gymnázií (pokud v nich žáci plní povinnou školní docházku), mateřských a základních škol při zdravotnických zařízeních zřizovaných obcemi a hl. m. Prahou a dále pro přípravné stupně speciálních škol zřizovaných obcemi a hl. m. Prahou.

Propočtový ukazatel na dítě/žáka, který byl použit pro alokaci příspěvku na školství, činí 1401 Kč (oproti roku 2009 nebyl valorizován). Kritériem je počet žáků, který vychází z údajů převzatých z výkazů MŠMT za školní rok 2008/2009 (v době zpracování návrhu rozpočtu na rok 2010 nebyly aktuálnější údaje k dispozici). Při sestavování rozpočtu bude obec vycházet z objemu dotace rozepsané krajem na základě aktualizovaných údajů o počtech žáků (zahajovací výkazy za školní rok 2009/2010); propočtový ukazatel může být proto odlišný od propočtového ukazatele, který byl použit při zpracování návrhu rozpočtu na rok 2010 Ministerstvem financí.

V případě, že školu nebo školské zařízení zřizuje dobrovolný svazek obcí, má rovněž nárok na poskytnutí dotace v této výši. Příspěvek bude uvolněn formou mimořádné účelové dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa na základě žádosti dobrovolného svazku obcí.

Za školní rok 2008/2009 byly použity výkazy S 1-01, S 3-01, S 4-01, Z 4c-01, S 8-01, S 9-01.

Dotace nepodléhá finančnímu vypořádání.

Dotace na vybraná zdravotnická zařízení 36 855 tis. Kč

Dotace je určena pro zvláštní dětská zařízení (kojenecké ústavy, dětské domovy), zřizovaná ve smyslu vyhlášky č. 242/1991 Sb., která nejsou příjmově napojena na soustavu zdravotních pojišťoven a u nichž zřizovatelskou funkci vykonává obec. Dotace na jedno místo činí 93 068 Kč a pro rok 2010 nebyla valorizována. Kapacita těchto zařízení činí 396 míst.

Dotace je zúčtovatelná a podléhá finančnímu vypořádání.

Vyúčtování bude provedeno na základě údaje z Ročního výkazu o činnosti ZZ, druh ZZ (obor): kojenecké ústavy a dětské domovy A (MZ) 1 – 01 za rok 2010 (výkaz bude přílohou finančního vypořádání), který vyjadřuje skutečnou kapacitu zařízení (ř. 32). Skutečnou kapacitou zařízení v počtu ošetřovacích dnů se rozumí součet denních stavů provozuschopných míst, tj. počet míst × 365 (366) – počet dnů vyřazení míst z provozu. Provozuschopným místem rozumíme každé místo, na které lze přijmout kojence či dítě do ošetřování. Obce provedou vyúčtování dotací za jednotlivá zařízení.

Příspěvek na výkon státní správy
Příspěvek na výkon státní správy celkem 10 156 395 tis. Kč
z toho pro obce v jednotlivých krajích 9 167 679 tis. Kč
pro hl. m. Prahu 988 716 tis. Kč

Příspěvek je určen na částečnou úhradu výdajů spojených s výkonem státní správy. Celkový objem příspěvku byl pro rok 2010 navýšen o 2 mld. Kč, které jsou určeny na odstranění existujících disproporcí mezi velikostí výdajů na financování agend státní správy a příjmy na jejich krytí.

Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků (dále jen analýza), zpracovaná pro potřeby Ministerstva financí1, v části týkající se přenesené působnosti potvrdila předchozí závěry Ministerstva vnitra o rozdílech ve financování přeneseného výkonu státní správy mezi obcemi. V závěrech analýzy jsou uvedeny následující průměrné hodnoty krytí výdajů v roce 2007 – obce se základní působností 21 %, obce s matričním úřadem 41 %, obce se stavebním úřadem 50 %, obce s pověřeným obecním úřadem 68 % a obce s rozšířenou působností 105 %.

Do objemu příspěvku byla pro rok 2010 také zahrnuta částka 301,5 mil. Kč, která byla rozpočtována v roce 2009 v ukazateli "Další prostředky pro územní samosprávné celky" na položce "Dofinancování příspěvku na výkon státní správy pro obce". Tato úprava přispěje ke zpřehlednění příjmů obcí v oblasti přeneseného výkonu státní správy.

V roce 2010 je příspěvek na výkon státní správy obcím stejně jako v předchozích letech rozdělován podle metodiky zpracované Ministerstvem vnitra, která byla poprvé použita v roce 2006. Oproti předchozímu roku však bylo upuštěno od systému "kumulovaného"2 příspěvku podle působností – a to u obcí s výjimkou obcí s rozšířenou působností. Dosavadní kumulace příspěvku podle působností neumožňovala snížit disproporce v míře krytí výdajů na přenesenou působnost podle jednotlivých kategorií obcí.

Obce byly pro potřeby výpočtu rozděleny do několika skupin, a to podle nejvyšší dosažené správní role – obce se základní působností (celkem je v této skupině 5003 obcí), obce s matričním úřadem (622), obce se stavebním úřadem (230), obce s pověřeným obecním úřadem (183) a obce s rozšířenou působností (205).

U jednotlivých obcí (vyjma obcí s rozšířenou působností) se příspěvek vypočte jako jedna částka při využití jediného kritéria, kterým je velikost správního obvodu nejvyšší dosažené správní role vyjádřená počtem obyvatel. Druhé dosud využívané kritérium (podíl počtu obyvatel správního centra a počtu obyvatel ve správním obvodu), které bylo zavedeno proto, aby částečně kompenzovalo finanční náklady na výkon přenesené působnosti pro občany obcí, na které obec vykonávající tuto působnost nedostává podíl na daňových výnosech, pozbylo vzhledem k navýšení úhrady výdajů na průměr 95 % svůj význam. Pro rok 2010 byl celkový objem příspěvku u obcí (s výjimkou obcí s rozšířenou působností) navýšen oproti loňskému roku o 1462 mil. Kč na odstranění výše uvedených disproporcí (z toho 201,5 mil. Kč představuje částka, kterou obce a města získaly v roce 2009 formou účelové dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa).

U obcí s rozšířenou působností se propočtové koeficienty "A, B, C" ani kumulativní princip zjištění výše příspěvku podle působností nemění. U statutárních měst Brna, Ostravy a Plzně je však příspěvek navýšen o 344,6 mil. Kč na odstraňování výše uvedených disproporcí (z toho 50 mil. Kč představuje částka, kterou města získala v roce 2009 formou účelové dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa). U ostatních obcí s rozšířenou působností je objem příspěvku v porovnání s rokem 2009 vyšší o 29,6 mil. Kč v souvislosti s meziročním nárůstem počtu obyvatel.

Při rozdělení finančních prostředků mezi obce Ministerstvo vnitra vycházelo ze závěrů financování přenesené působnosti vykonávané obcemi a kraji v rámci analýzy, konkrétně z údajů o výdajích a příjmech jednotlivých kategorií obcí v roce 2007. Tyto údaje pro potřeby výpočtu kvalifikovaným odhadem a s využitím aktuálních dat roku 2008 byly upraveny pro rok 2009. Průměrná výše úhrady výdajů na přenesený výkon státní správy pak byla stanovena pro rok 2010 na úroveň 95 % roku 2009 pro následující kategorie obcí – obce se základní působností, obce s matričním úřadem, obce se stavebním úřadem, obce s pověřeným obecním úřadem a statutární města Brno, Ostrava a Plzeň.

Dosažení poměrně vysokého podílu úhrady výdajů z rozpočtované částky 2 mld. Kč (polovina celkové sumy na odstranění disproporcí) je dáno několika faktory. Prvním je skutečnost, že analýza vycházela z údajů roku 20073. V letech 2008 a 2009 došlo k mimořádnému navýšení prostředků na výkon státní správy pro obce formou mimořádné účelové dotace v celkové částce 301,5 mil. Kč. V roce 2008 se jednalo o mimořádnou dotaci v částce 50 mil. Kč určenou pro obce s pověřeným obecním úřadem. V roce 2009 byla tato částka valorizována na 51,5 mil. Kč a zároveň byly ostatním obcím navýšeny prostředky na výkon přenesené působnosti o částku 250 mil. Kč. Z toho vyplývá, že disproporce se mezi roky 2007 až 2009 snížily.

Pro rok 2011 by měla být prioritně řešena výše úhrady u krajů, kde analýza kvantifikovala rozdíl výdajů a příjmů na přenesenou působnost v roce 2007 ve výši cca 800 mil. Kč. I přes provedené navýšení zůstává deficit v míře krytí výdajů na přenesenou působnost u hl. města Prahy. Řešení je závislé na situaci ve státním rozpočtu na rok 2011.

Postavení hl. m. Prahy při výkonu státní správy je specifické, neboť hl. m. Praha vykonává jak státní správu, která podle zákona přísluší obcím, tak i státní správu, jejíž výkon zajišťují kraje. Příspěvek na výkon státní správy pro hl. m. Prahu je stanoven jako součet příspěvku vypočteného použitím pevné sazby na 100 obyvatel hl. m. Prahy (působnost obce) a příspěvku odvozeného od počtu funkčních míst převedených na hl. m. Prahu v průběhu reformy veřejné správy (působnost kraje).

Pro rok 2010 byl objem příspěvku na výkon státní správy pro hl. m. Prahu navýšen o částku 465,353 mil. Kč na odstranění disproporcí v úhradě výdajů na přenesený výkon státní správy (z toho 50 mil. Kč představuje částka, kterou město získalo v roce 2009 formou účelové dotace z kapitoly VPS).

Stejně jako v roce 2009 zahrnuje navrhovaný objem příspěvku na výkon státní správy pro hl. m. Prahu na rok 2010 i prostředky, které jsou určeny na dofinancování výkonu inspekcí poskytování sociálních služeb. Hl. m. Praha tuto působnost vykonává v postavení kraje. Kvantifikace objemu prostředků pro hl. m. Prahu byla provedena podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí o počtu sociálních služeb, které krajský úřad registroval a které kraj nezřizuje (ale kontroluje je)4. Zdrojem údajů je centrální Registr poskytovatelů sociálních služeb. Vzhledem k účinnosti zákona č. 206/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, se mění místní příslušnost krajských úřadů k provádění inspekcí. Podle § 97 odst. 1 tohoto platného předpisu dochází ke změně, kdy registrované poskytovatele již nekontroluje krajský úřad, na jehož území se služba poskytuje, ale ten krajský úřad, který vydal rozhodnutí o registraci. Toto ustanovení se projeví navýšením příslušné částky pro hl. m. Prahu, která v roce 2010 získává na tento účel 5821 tis. Kč (tj. nárůst prostředků o 2,7 mil. Kč oproti roku 2009) a poklesem částek v případě některých krajů na rok 2010.

Příspěvek na výkon státní správy v působnosti obcí je stanoven v tis. Kč (součást přílohy č. 6 k zákonu o státním rozpočtu). Krajské úřady jednotlivé příspěvky rozepisují na obce s přesností na celé stokoruny nahoru. Případné rozdíly promítne krajský úřad zaokrouhlením příspěvku u velkých měst (příjemců největších hodnot dotací).

Z důvodu změn správních obvodů obcí (zejména u stavebních úřadů) může při rozpisu příspěvku na výkon státní správy pro jednotlivé obce dojít k situaci, kdy potřeba finančních prostředků bude vyšší než je celková výše příspěvku v příloze č. 6 k zákonu o státním rozpočtu. Pokud toto zvýšení v součtu za rok přesáhne 1000 Kč, obec zašle Ministerstvu financí prostřednictvím krajského úřadu žádost o navýšení příspěvku na výkon státní správy podpořenou kladným vyjádřením Ministerstva vnitra. Po posouzení žádosti poskytne Ministerstvo financí dotčeným obcím z kapitoly VPS účelovou dotaci na financování výkonu státní správy. Rozdíly nižší než 1000 Kč promítne krajský úřad do výše příspěvku u velkých měst (příjemců největších hodnot dotací).

Dotace nepodléhá finančnímu vypořádání.

Poznámky
  1. Jednalo se o analýzu financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků, která byla VŠE zpracovávána v průběhu roku 2008. Zadavatelem bylo Ministerstvo financí. Zadání projektu bylo zpracováno ve spolupráci se zástupci obcí, krajů, Parlamentu atd.
  2. Výše příspěvku na výkon státní správy byla stanovena jako součet částek vypočtených na základě příslušných vzorců a koeficientů podle jednotlivých správních působností.
  3. Protože analýza byla zpracovávána v průběhu roku 2008, poslední dostupná data byly skutečnosti za rok 2007.
  4. Poskytovatele sociálních služeb, které krajský úřad registruje a zároveň zřizuje kraj, kontroluje MPSV.
Dotace na výkon zřizovatelských funkcí převedených z okresních úřadů obcím 231 617 tis. Kč

V souvislosti se zánikem okresních úřadů přešly do samosprávné působnosti obcí zřizovatelské funkce k vybraným organizacím. Pro rok 2010 se jedná o organizace působící v odvětví kultury (knihovny, divadla apod.). Dotace je určena na úhradu provozních výdajů těchto organizací. Dotace nebyla pro rok 2010 valorizována.

Dotace nepodléhá finančnímu vypořádání.

Ad B) Ostatní dotace poskytované z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu

Mimo finanční vztahy jsou v kapitole Všeobecná pokladní správa rozpočtovány další dotační tituly pro obce a hl. m. Prahu v celkovém objemu 1 515 855 tis. Kč. Jedná se zejména o prostředky zahrnuté v ukazateli "Další prostředky pro územní samosprávné celky" v objemu 996 627 tis. Kč a prostředky zahrnuté v ukazateli "Výdaje vedené v informačním systému programového financování celkem" v objemu 256 678 tis. Kč.

Významnou položkou v rámci ostatních dotací z kapitoly Všeobecná pokladní správa v ukazateli "Další prostředky pro územní samosprávné celky", která je určena pro obce a hl. m. Prahu, je stejně jako v roce 2009 položka "Dotace na činnosti vykonávané obcemi s rozšířenou působností v oblasti sociálně-právní ochrany dětí". Dotace je poskytována na základě § 58 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Dotace bude příjemcům uvolňována Ministerstvem financí ve čtvrtletních zálohách na základě údajů a propočtů Ministerstva práce a sociálních věcí. Metodika pro poskytování dotací ze státního rozpočtu obcím s rozšířenou působností a hl. m. Praze na výkon agendy sociálně-právní ochrany dětí pro rok 2010 je uvedena v bodě č. 6.

Součástí ukazatele "Další prostředky pro územní samosprávné celky" zůstává položka "Navýšení příspěvku na výkon státní správy v oblasti sociálních služeb pro obce s rozšířenou působností a hl. m. Prahu". Obcím s rozšířenou působností a hl. m. Praze budou tyto finanční prostředky uvolněny ve formě účelové neinvestiční dotace na výkon státní správy v oblasti sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Finanční prostředky poukáže Ministerstvo financí jednotlivým příjemcům na základě rozdělení provedeném Ministerstvem práce a sociálních věcí. Kritérium pro stanovení dotace jednotlivým příjemcům je obdobné jako v roce 2009 a je jím počet vyhodnocených žádostí o příspěvek na péči za listopad 2009 dle OK Systému a objem vyplacených dotací na příspěvky na péči za rok 2009 v poměru 60 : 40, se zaokrouhlením na celé stokoruny.

Stávající položka "Dofinancování příspěvku na výkon státní správy pro obce" je pro rok 2010 zrušena a prostředky na dofinancování výkonu státní správy pro obce a hl. m. Prahu jsou součástí příspěvku na výkon státní správy, rozpočtovaném ve finančním vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí v úhrnech po krajích a finančním vztahu státního rozpočtu k rozpočtu hl. m. Prahy.

Ad C) Dotace poskytované z ostatních kapitol státního rozpočtu

Dotace pro obce a hl. m. Prahu z ostatních kapitol státního rozpočtu byly schváleny v celkovém objemu 37 730 153 tis. Kč.

Vlivem přesunů některých dotačních titulů z kapitoly Všeobecná pokladní správa se kapitolou s největším objemem dotací určených pro obce a hl. m. Prahu stává od roku 2007 kapitola Ministerstva práce a sociálních věcí. V navrženém objemu neinvestičních dotací v celkové výši 25 247 341 tis. Kč určených v rozpočtu této kapitoly pro obce a hl. m. Prahu jsou zahrnuty zejména příspěvek na péči, prostředky na dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky zdravotně postiženým, jejichž výplatu příjemcům budou obce a hl. m. Praha zprostředkovávat.

Objemově významné jsou rovněž neinvestiční dotace z kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které jsou rozpočtovány ve výši 8 786 982 tis. Kč. Jedná se zejména o dotace na přímé náklady na vzdělávání poskytované hl. m. Praze.

Investiční dotace obcím a hl. m. Praze z ostatních kapitol státního rozpočtu jsou rozpočtovány ve výši 2 549 933 tis. Kč, z toho největší část je rozpočtována v kapitolách Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva zemědělství.

II. Daňové příjmy obcí v roce 2010 a jejich alokace do území

Ref. Ing. Lucie Maříková

Predikci výnosů daňových příjmů veřejných rozpočtů a podíl rozpočtů obcí na těchto daních uvádíme v následující tabulce:

Vybrané daňové příjmy veřejných rozpočtů a podíl obcí na těchto daních v roce 2010 (v mld. Kč)*
Daňový příjem Predikce 2010
VR celkem z toho podíl obcí
Daň z přidané hodnoty 270,8 58,0
Daň z příjmů právnických osob 150,1 36,6
v tom: daň z příjmů právnických osob 143,9 30,8
  daň z příjmů právnických osob placená obcemi a kraji 6,2 5,8
Daň z příjmů fyzických osob 134,2 34,6
v tom: daň z příjmů fyzických osob vybíraná zvl. sazbou 9,6 2,1
  daň z příjmů fyzických osob z podnikání celkem 19,3 8,4
  daň z příjmů fyzických osob z podnikání – sdílená část 13,4 2,5
  daň z příjmů fyzických osob z podnikání – 30 % motivace obcí 5,9 5,9
  daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti celkem 105,3 24,1
  daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – sdílená část 103,7 22,5
  daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – 1,5 % motivace 1,6 1,6
Daň z nemovitostí 9,6 9,6
Místní a správní poplatky 7,8 7,8
Poplatky za znečištění a využívání životního prostředí 7,5 6,2
Celkem 580,0 152,8

*) Propočet podle § 4 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů, vychází z predikce celostátního inkasa daní použité pro sestavení návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2010, vliv zpoždění při převodech daňových příjmů v závěru roku není zohledněn.

Podíl jednotlivých obcí na příslušné části celostátního hrubého výnosu daní je stanoven vyhláškou Ministerstva financí č. 276/2009 Sb. ze dne 24. srpna 2009. Základem pro stanovení procentního podílu každé obce na sdílených daních je počet obyvatel obce k 1. lednu 2009 dle bilance počtu obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem, výměra katastrálních území obcí k 1. lednu 2009 podle údajů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a počty zaměstnanců k 1. prosinci 2008.

Ministerstvo financí zasílá finančním úřadům informaci o stavu inkasa vybraných daní dvakrát měsíčně, zpravidla dle stavu k 1. a 15. dni měsíce. Pokud v době od posledně provedených převodů došlo k nárůstu inkasa, vypočtou se (dle pravidel daných zákonem č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní) z přírůstků inkasa nároky jednotlivých obcí. Finanční úřady tyto údaje zpracují a předají ČNB převodní příkazy, na jejichž základě jsou jednotlivým obcím následně (cca 5. a 20. dne každého měsíce) zasílány podíly na celostátním inkasu vybraných daní (pokud přesáhnou částku 500 Kč).

V průběhu procedury převodů daňových příjmů vzniká určité zpoždění mezi stavem inkasa daní a dnem převodu podílů z něj vyplývajících. V důsledku tohoto zpoždění jsou podíly na přírůstcích inkasa daní v závěru rozpočtového roku převedeny na účty obcí až v následujícím roce. Vzhledem k tomu, že tvorba rozpočtu spadá výlučně do oblasti samostatné působnosti územních samosprávných celků, je třeba, aby obce při sestavování rozpočtů braly v úvahu mimo jiné právě existenci zpoždění při převodech daňových příjmů.

Pro bližší informaci a v zájmu správného zaúčtování na příslušné položky rozpočtové skladby uvádíme čísla převodových účtů státního rozpočtu, z nichž jsou obcím převáděny jejich podíly, a jejich zaúčtování na příslušnou položku rozpočtové skladby:

Daňový příjem Převodový účet státního rozpočtu u ČNB Položka rozpočtové skladby
Daň z přidané hodnoty 1679 1211
Daň z příjmu právnických osob 641 1121
Daň z příjmu fyzických osob    
z toho daň z příjmu fyzických osob vybíraná zvl. sazbou 1660 1113
daň z příjmu fyzických osob z podnikání – sdílená část 1652 1112
daň z příjmu fyzických osob z podnikání – 30 % motivace obcí 1628 1112
daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti – sdílená část 2612 1112
daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti – 1,5 % motivace 4634 1111
Daň z nemovitosti 633 1511

III. Způsob převádění prostředků ze státního rozpočtu do rozpočtů obcí, krajů a hl. m. Prahy v roce 2010

Ref. Ing. Rudolf Kotrba

5. Metodika financování krajů pro rok 2010

Ref. Ing. Lucie Maříková

I. Dotace pro kraje ve státním rozpočtu na rok 2010 a podmínky pro vyúčtování vybraných dotací

Kraje v roce 2010 obdrží ze státního rozpočtu následující druhy dotací (příspěvků):

  1. Příspěvek na výkon státní správy v rámci finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům krajů (příloha č. 5 k zákonu o státním rozpočtu na rok 2010).
  2. Ostatní dotace v kapitole Všeobecná pokladní správa.
  3. Dotace z ostatních kapitol státního rozpočtu.

Ad A) Příspěvek na výkon státní správy v rámci finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům krajů

(příloha č. 5 k zákonu o státním rozpočtu ČR na rok 2010)

Příspěvek na výkon státní správy 1 176 186 tis. Kč

V souladu s ustanovením § 29 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, obdrží kraj ze státního rozpočtu příspěvek na výkon státní správy v přenesené působnosti. Uvedený objem zahrnuje stejně jako v roce 2009 prostředky na financování výkonu přenesené působnosti vyplývající z I. i II. fáze reformy územní veřejné správy a prostředky v souvislosti s implementací soustavy Natura 2000. I pro rok 2010 jsou v souvislosti se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v příspěvku zahrnuty prostředky na zajištění inspekce kvality sociálních služeb a transferů státních dotací poskytovatelům sociálních služeb ve výši 30 000 tis. Kč. Z této částky je pro kraje určeno 24 179 tis. Kč (zbývající částka ve výši 5821 tis. Kč je určená pro hl. m. Prahu ve funkci kraje a je zahrnuta v samostatném finančním vztahu státního rozpočtu k rozpočtu hl. m. Prahy).

Vzhledem k účinnosti zákona č. 206/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění dalších předpisů, a některé další zákony, se mění příslušnost krajských úřadů k provádění inspekcí. Podle § 97 odst. 1 tohoto platného předpisu dochází ke změně, kdy registrované poskytovatele nekontroluje již krajský úřad, na jehož území kraje se služba poskytuje, ale ten krajský úřad, který vydal rozhodnutí o registraci. Toto ustanovení se projeví změnou kritéria při přerozdělení finančního příspěvku, a to na počet sociálních služeb, které krajský úřad registroval a které kraj kontroluje (ale není jejich zřizovatelem)5. Důsledkem je zvýšení částky pro hl. m. Prahu a pokles objemu v případě některých krajů na rok 2010. Informace o počtech sociálních služeb, které má příslušný krajský úřad, předložený Ministerstvem práce a sociálních věcí, vychází z centrálního Registru poskytovatelů sociálních služeb, který tento resort spravuje. Rozdělení těchto prostředků mezi jednotlivé kraje zpracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Příspěvek nebyl pro rok 2010 valorizován.

Dotace nepodléhá finančnímu vypořádání.

Poznámky
  1. Poskytovatele sociálních služeb, které krajský úřad registruje a zároveň zřizuje kraj, kontroluje MPSV.

Ad B) Ostatní dotace pro kraje v kapitole Všeobecná pokladní správa

Pro rok 2010 se jedná o dotace v celkové výši 433 375 tis. Kč. Objem 283 375 tis. Kč je zahrnut v ukazateli "Další prostředky pro územní samosprávné celky". Jde o tituly, které nelze v etapě přípravy návrhu rozpočtu rozpočtovat u konkrétních příjemců, např. prostředky na výdaje stanovené zvláštními zákony nebo dalšími právními předpisy (např. na protiradonová opatření atd.).

Hl. m. Praze přísluší podle zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, i postavení kraje. Proto má hl. m. Praha po splnění stanovených podmínek nárok na čerpání dotačních titulů, které jsou rozpočtovány pro obce a kraje.

V ukazateli "Výdaje vedené v informačním systému programového financování celkem" je pro kraje určena částka 150 000 tis. Kč. Jedná se o prostředky určené na majetkové vypořádání pozemků pod silnicemi II. a III. tříd (usnesení vlády č. 1059/2005).

Ad C) Dotace z ostatních kapitol státního rozpočtu

Dotace z ostatních kapitol v předpokládané výši 77 104 372 tis. Kč jsou směrovány na financování investičních i neinvestičních akcí a budou krajům poskytnuty přímo z rozpočtů příslušných kapitol.

Kapitolou s největším objemem dotací určených pro kraje je kapitola Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, v níž je pro rok 2010 rozpočtována částka 73 231 752 tis. Kč. Tato částka zahrnuje dotace na přímé náklady pro školy a školská zařízení zřizovaná kraji, obcemi (příp. dobrovolnými svazky obcí) a soukromými zřizovateli. Přímé náklady jsou tvořeny osobními výdaji (jedná se o platy pedagogických a nepedagogických pracovníků, pojistné a další související platby) a ostatními přímými neinvestičními výdaji (jedná se o učebnice, učební pomůcky apod.). Podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, kraj rozepisuje a přímo přiděluje dotace předškolním zařízením, školám a školským zařízením zřizovaným obcemi, tzn. že tyto prostředky neprocházejí rozpočty obcí.

II. Daňové příjmy krajů v roce 2010 a jejich alokace do území

Ref. Ing. Lucie Maříková

Predikci výnosů vybraných daňových příjmů veřejných rozpočtů a podíl rozpočtů krajů na těchto daních v roce 2010 uvádí následující tabulka:

Vybrané daňové příjmy veřejných rozpočtů a podíl rozpočtů krajů na těchto daních v roce 2010 (v mld. Kč)*
Daňový příjem Predikce 2010
VR celkem z toho podíl krajů
Daň z přidané hodnoty 270,8 24,2
Daň z příjmů právnických osob 150,1 13,2
v tom: daň z příjmů právnických osob 143,9 12,8
daň z příjmů právnických osob placená obcemi a kraji 6,2 0,4
Daň z příjmů fyzických osob 134,2 11,3
v tom: daň z příjmů fyzických osob vybíraná zvl. sazbou 9,6 0,9
daň z příjmů fyzických osob z podnikání celkem 19,3 1,0
daň z příjmů fyzických osob z podnikání – sdílená část 13,4 1,0
daň z příjmů fyzických osob z podnikání – 30 % motivace obcí 5,9  
daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti celkem 105,3 9,4
daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – sdílená část 103,7 9,4
daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – 1,5 % motivace 1,6  
Celkem 555,1 48,7

*) Propočet podle § 3 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů, vychází z predikce celostátního inkasa daní použité pro sestavení návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2010, vliv zpoždění při převodech daňových příjmů v závěru roku není zohledněn.

Ministerstvo financí zasílá finančním úřadům informaci o stavu inkasa vybraných daní dvakrát měsíčně, zpravidla dle stavu k 1. a 15. dni měsíce. Pokud v době od posledně provedených převodů došlo k nárůstu inkasa, vypočtou se (dle pravidel daných zákonem č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní) z těchto přírůstků nároky jednotlivých krajů (procentem stanoveným každému kraji v příloze č. 1 k citovanému zákonu). Finanční úřady tyto údaje zpracují a předají ČNB převodní příkazy, na jejichž základě jsou jednotlivým krajům následně (cca 5. a 20. dne každého měsíce) zasílány podíly na celostátním inkasu vybraných daní (pokud přesáhnou částku 500 Kč).

V průběhu procedury převodů daňových příjmů vzniká určité zpoždění mezi stavem inkasa daní a dnem převodu podílů z něj vyplývajících. V důsledku tohoto zpoždění jsou podíly na přírůstcích inkasa daní v závěru rozpočtového roku převedeny na účty krajů až v následujícím roce. Vzhledem k tomu, že tvorba rozpočtu spadá výlučně do oblasti samostatné působnosti územních samosprávných celků, je třeba, aby kraje při sestavování rozpočtů braly v úvahu mimo jiné právě existenci zpoždění při převodech daňových příjmů.

Pro bližší informaci a v zájmu správného zaúčtování na příslušné položky rozpočtové skladby uvádíme čísla převodových účtů státního rozpočtu, z nichž jsou krajům převáděny jejich podíly, a jejich zaúčtování na příslušnou položku rozpočtové skladby:

Daňový příjem Převodový účet státního rozpočtu u ČNB Položka rozpočtové skladby
Daň z přidané hodnoty 4677 1211
Daň z příjmu právnických osob 4642 1121
Daň z příjmu fyzických osob    
v tom daň z příjmu fyzických osob vybíraná zvl. sazbou 4669 1113
daň z příjmu fyzických osob z podnikání 4650 1112
daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti 4626 1111

III. Způsob převádění prostředků do rozpočtů krajů a obcí v roce 2010

Ref. Ing. Rudolf Kotrba

Způsob převádění finančních prostředků ze státního rozpočtu (státních fondů) do rozpočtů obcí a krajů v roce 2010 je stanoven v příloze usnesení vlády České republiky č. 1084 ze dne 6. 11. 2002.

Způsob převádění dotací do rozpočtů obcí:

Způsob převádění dotací do rozpočtů krajů:

6. Metodika pro poskytování dotací ze státního rozpočtu obcím s rozšířenou působností a hl. m. Praze na výkon agendy sociálně-právní ochrany dětí pro rok 2010

Ref. Bc. Denisa Léblová

  1. Dotace se poskytuje obcím s rozšířenou působností a hl. m. Praze na základě § 7 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, a § 58 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí stanovuje, že "náklady vzniklé v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany, není-li stanoveno jinak, hradí stát…".
  2. Jedná se o dotaci účelovou neinvestiční, která je určena ke krytí výdajů vzniklých v souvislosti s výkonem činností v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Výdaje hrazené z této dotace musí přímo souviset s povinnostmi plynoucími ze zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, jejich výčet je uveden v příloze. Především se jedná o níže uvedené výdaje:
    • Mzdy pracovníků (nově přijatých i stávajících) vykonávajících agendu sociálně-právní ochrany dětí,
    • Pojistné na veřejné zdravotní pojištění pracovníků vykonávajících SPOD,
    • Pojistné na sociální zabezpečení pracovníků vykonávajících SPOD,
    • Výdaje na stravování pracovníků vykonávajících SPOD,
    • Jízdní výdaje vzniklé v souvislosti s plněním výkonu SPOD,
    • Služby telekomunikací,
    • Výdaje na spotřebu energií,
    • Poštovné,
    • Nájemné,
    • Výdaje na nákup odborné literatury,
    • Výdaje na pořízení mobilních telefonů a fotoaparátů,
    • Výdaje na kancelářské potřeby,
    • Výdaje na vzdělávání a supervizi zaměstnanců SPOD,
    • Náklady na tlumočnické a překladatelské služby spojené se zajišťováním SPOD v případech se zahraničním prvkem,
    • Náklady spojené s poskytováním nebo zprostředkováním odborných poradenských a mediačních služeb pro rodiče a děti a pro jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, které orgán sociálně-právní ochrany dětí zajišťuje zaměstnanci SPOD nebo prostřednictvím zařízení sociálně-právní ochrany dětí a osob pověřených k výkonu sociálně-právní ochrany dětí (§ 11 odst. 1, § 12 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb.),
    • Úhrady za specifické zdravotní výkony provedené na základě žádosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí o poskytnutí údajů o zdravotním stavu podle § 53 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb. ve spojení s § 15 odst. 10 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
    • Výdaje na nákup kancelářského zařízení (jenom zařízení potřebné k výkonu SPOD: židle, kancelářské stoly, skříně).
    • Náklady na osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen "ochranné prostředky"), mycí, čistící a dezinfekční prostředky pro zaměstnance SPOD, kteří se v souvislosti s plněním pracovních úkolů pohybují v rizikovém prostředí,
    • Náhrady mezd, platů nebo odměn z dohod o pracovní činnosti v prvních dvou týdnech nemoci podle § 192 až § 194 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce,
    • Náhrady platu v dalších případech, ve kterých má v souladu se zákoníkem práce zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu, to znamená
      • v případě jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199 zákoníku práce ve spojení s prováděcím nařízením vlády č. 590/2006 Sb. (např. náhradu platu za dobu ošetření nebo vyšetření ve zdravotnickém zařízení, náhrada platu při svatbě, úmrtí v rodině apod.)
      • v případě překážek v práci z důvodu obecného zájmu podle § 200 a násl. zákoníku práce (např. činnost zaměstnance v rámci odborové organizace, činnost dárce krve, účast na školení apod.).

      Samozřejmě se vždy musí jednat o takové překážky v práci na straně zaměstnance, při nichž zákon nebo prováděcí předpis přiznává výslovně zaměstnanci nejen nárok na pracovní volno, ale rovněž nárok na náhradu mzdy nebo platu.

  3. Dotaci nelze využít ke krytí výdajů, které nesouvisí přímo s výkonem agendy sociálně-právní ochrany dětí a musely by být hrazeny i v případě, kdy by obecní úřad obce s rozšířenou působností danou agendu nevykonával. Jedná se například o výdaje na mzdy zaměstnanců podatelny, hospodářské správy, údržby, recepce, úklidu a ostrahy budovy a výdaje na opravu budovy. Z dotace také nemůže být hrazeno pořízení mikrovlnky, ledničky, dekorace, navigace, kamerový systém a jakékoliv očkování. Pokud jde o drobný dlouhodobý majetek (mobilní telefony, fotoaparáty a kancelářské zařízení) pořízený z dotace na výkon činností sociálně-právní ochrany dětí, musí být používán k účelu, ke kterému byl jako nezbytný prostředek pořízený a nemůže být převeden na jiné oddělení.

    Pokud jde o úhradu regulačních poplatků podle § 16a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, regulační poplatky je povinen platit pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce. Požadavek na úhradu regulačních poplatků od orgánu sociálně-právní ochrany dětí nemá oporu v zákoně. Z toho důvodu není možné hradit regulační poplatky z dotace na výkon agendy sociálně-právní ochrany dětí.

    Využití dotace na pořízení ochranných prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků je přípustné v případech, ve kterých zaměstnavatel poskytuje tyto prostředky zaměstnancům SPOD, kteří plní úkoly spojené s výkonem SPOD v rizikovém prostředí nebo v prostředí se zvýšeným stupněm znečištění. Pořízení dezinfekčních prostředků k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění je možné hradit z dotace u zaměstnanců SPOD, kteří se v souvislosti s výkonem SPOD setkávají s osobami, u nichž existuje riziko nákazy infekčním onemocněním, nebo se pohybují v prostředí se zvýšeným rizikem výskytu infekčních onemocnění. Poskytování ochranných prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků zaměstnancům SPOD se řídí podmínkami stanovenými v § 104 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce a v prováděcím nařízení vlády č. 495/2001 Sb.

  4. Dotace je poskytována jako neinvestiční, z čehož plyne, že nesmí být použita ke krytí výdajů na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Tím se dle vyhlášky Ministerstva financí č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů, rozumí, že nemůže být použita k nákupu dlouhodobého hmotného majetku v hodnotě nad 40 tisíc Kč, dlouhodobého nehmotného majetku v hodnotě nad 60 tisíc Kč a k technickému zhodnocení tohoto majetku. Ministerstvo financí nebude měnit charakter dotace. Dotace zůstane stejně jako v roce 2009 neinvestiční účelová.
  5. Jedná se o průtokovou dotaci, která je obcím poskytována dle § 19 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, "prostřednictvím krajů, v jejichž obvodu leží příslušné obce, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak".
  6. Podle § 14 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, se dotace obcím s rozšířenou působností a hl.m. Praze poskytuje formou rozhodnutí Ministerstva financí o poskytnutí dotace. Rozhodnutí zašle Ministerstvo financí jednotlivým obcím prostřednictvím krajů.
  7. Účtování dotace se řídí platnou rozpočtovou skladbou. Kraj bude účtovat přijetí dotace na položku 4111-Neinvestiční přijaté transfery z všeobecné pokladní správy státního rozpočtu s plusem a její zaslání jednotlivým obcím s rozšířenou působností na položku 4111-Neinvestiční přijaté transfery z všeobecné pokladní správy státního rozpočtu s mínusem. Obce zaúčtují přijetí dotace na položku 4111-Neinvestiční přijaté transfery z všeobecné pokladní správy státního rozpočtu a výdaje budou sledovat pod účelovým znakem 98 216 – Sociálně-právní ochrana dětí na položkách třídy 5 druhového třídění platné rozpočtové skladby.
  8. Dotace je poskytována obcím s rozšířenou působností a hl. m. Praze Ministerstvem financí z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu čtvrtletně. První záloha bude uvolněná v lednu 2010 a její výše bude určena jako čtvrtina celkové dotace vypočtené na základě údajů poskytnutých Ministerstvem práce a sociálních věcí k 1. 1 2009. Zálohy na další čtvrtletí budou uvolňovány v měsících březnu, červnu a září. Jejich výše bude vycházet z aktualizovaných údajů k 1. 1 2010. Výše poskytnuté dotace bude vycházet z koeficientu počtu případů evidovaných obecními úřady obcí s rozšířenou působností ve vztahu k celostátnímu statistickému průměru počtu případů na jednoho pracovníka a z průměrného ocenění nákladu na jednoho pracovníka. Vzorec pro výpočet dotace byl modifikován úpravou základního ukazatele, kterým je počet evidovaných případů. Vedle počtu spisů Om vykázaných v řádku 71, sloupec 3 statistického výkazu V (MPSV) 20-01 se do počtu případů zahrnuly rovněž spisy Nom (řádek 72, sloupec 3 statistického výkazu) a počty žadatelů o náhradní rodinnou péči.
  9. Dotace je předmětem finančního vypořádání ze státním rozpočtem za rok 2010. Vyúčtování dotace bude prováděno za celý rozpočtový rok. Neprovádí se vyúčtování po jednotlivých čtvrtletích.

Příloha k Metodice pro poskytování dotací ze státního rozpočtu obcím s rozšířenou působností a hl. m. Praze na výkon agendy sociálně-právní ochrany dětí pro rok 2010

Ustanovení zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, na jejichž základe vykonávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností přenesenou působnost na úseku sociálně-právní ochrany dětí:

§ 8 odst. 1, 2, 3, § 9, § 10 odst. 1, 3, § 11 odst. 1, § 12 odst. 1, 2, § 13 odst. 1, 2, § 14 odst. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7 a 8 § 15 odst. 1, 2, § 16, § 16a odst. 1, 2, § 17 písm. a), b), § 18, § 19 odst. 1, 3, 5, § 21 odst. 1, 3, 4, 5, 6 a 7, § 24b odst. 4 písm. a), § 24c odst. 4 písm. a), § 27a odst. 1, § 28, § 29 odst. 1, 2, 3, 4 a 5, § 30 odst. 1, 2, 3 a 5, § 32 odst. 1, 2, 3, § 33 odst. 1, 2 ve spojení se zákonem č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže a zákonem č. 200/1990 Sb., o přestupcích, § 34 odst. 1, 2, 3 a 4, § 35a, § 36 odst. 2, odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. c), § 37 odst. 1, 2, 3, § 38 odst. 1, 2, 3, 5, 6 a 7, § 42 odst. 2 písm. b), odst. 3, odst. 4 písm. a), b), § 42g odst. 1, § 49 odst. 3, § 51 odst. 1, 3, 4 a 5, § 52 odst. 1, 2, § 53 odst. 1, 5, § 54, § 55 odst. 1, 4, 6 a 7, § 57 odst. 1, 3, § 59l odst. 5 písm. b), d), e) a f), odst. 6, § 62 odst. 1, 2, 3, 4 a 5.