Zprávy Ministerstva financí ČR – číslo 3 ročník 2010

1. Metodické sdělení k místnímu poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí podle jiného právního předpisu

čj.: 26/86 323/2010 – 262 – ref. Ing. P. Pospíšil

Novelou zákona o podpoře sportu (zákon č. 115/2001 Sb., ve znění pozdějších přepisů) schválenou Parlamentem České republiky, byla současně schválena novela zákona o místních poplatcích (zákonem č. 183/2010 Sb. s účinností dnem 16. 6. 2010), podle níž mohou obce vybírat místní poplatek "za provozovaný výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí podle jiného právního předpisu".

Přes skutečnost, že zákon o loteriích a jiných podobných hrách pojem "jiné technické herní zařízení" výslovně neuvádí ani nedefinuje, z příslušných ustanovení citovaného zákona ("hru lze provádět pomocí mechanických, elektronickomechanických, elektronických nebo obdobných zařízení) lze učinit závěr, že "technická zařízení pro provozování sázkových her pomocí terminálů" jsou technickým herním zařízením, a to jak ve formě "centrální jednotka, místní kontrolní jednotka, tak ve formě koncového zařízení (interaktivní videoloterijní terminál)". Tento závěr podporuje dále i skutečnost, že pod pojem "povolené Ministerstvem financí" je nutno rozumět nejen povolení pro centrální jednotku a alespoň pro jedno koncové zařízení, ale i následně vydávaná povolení pro další koncová zařízení, neboť pro každé z nich vydává Ministerstvo financí samostatné povolení.

Pokud se jedná o předmět místního poplatku, je vymezen v ustanovení § 10a odst. 1 věta první zákona o místních poplatcích slovy "každý povolený hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí". Jazykový a gramatický výklad vede k závěru, že předmětem místního poplatku podle cit. ustanovení jsou:

  1. povolené hrací přístroje (obecním úřadem, krajským úřadem nebo Ministerstvem financí),
  2. jiná technická herní zařízení povolená Ministerstvem financí.

Ve vztahu k uvedenému vymezení předmětu poplatku pojem "provozovaný", který je součástí názvu poplatku, lze vztahovat pouze k výherním hracím přístrojům. Povolená technická herní zařízení jsou předmětem poplatku bez ohledu na skutečnost, zda jsou provozována či nikoliv. Jinými slovy, nelze dovozovat, že i technická herní zařízení mají být provozována, aby byla předmětem místního poplatku.

Toto stanovisko respektuje skutečnost, že problematiku nelze zužovat pouze na výklad nového slovního spojení, ale je nutno brát v úvahu všechna ustanovení, jichž se novela dotknula se zaměřením na předmět poplatku upraveného v ustanovení § 10a odst. 1 zákona o místních poplatcích, tj. aplikovat výklad systematický.

Uvedené stanovisko odpovídá rovněž vystoupení předkladatele, kterým návrh své novely zákona o místních poplatcích odůvodnil. Z vystoupení je zřejmé, že záměrem návrhu zákona bylo zajistit finanční prostředky do rozpočtu obcí především vytvořením možnosti zpoplatnit tzv. videoloterijní terminály. Tento úmysl zákonodárce zohlednil, když návrh zákona schválil.

V závěru je nutné uvést, že Ministerstvu financí nepřísluší autoritativně vykládat žádný právní předpis, byť se dotýká jeho působnosti. Jediným, kdo tak může učinit, je soud při řešení konkrétního případu.

2. Pozvánka na školení "Povinnosti obcí v oblasti pohřebnictví"

ref. E. Maštálková

Dne 16. listopadu 2010 od 9.00 hod. pořádá Státní příspěvková organizace Institut pro místní správu Praha se sídlem Praha 1, Dlážděná ulice č. 4 školení s názvem "Povinnosti obcí v oblasti pohřebnictví".

Cílová skupina si na kurzu osvojí znalosti o povinnostech obcí v oblasti pohřebnictví a s dozorováním této povinnosti. Posluchačům bude zřejmé, jaké závazky plynou obcím z mezinárodních smluv upravujících danou problematiku. Dále budou schopni v případě potřeby využívat interaktivní mapovou databázi provozovaných nebo nezrušených pohřebišť.

Na tomto kurzu přednáší zaměstnanec Ministerstva pro místní rozvoj Tomáš Kotrlý (odbor legislativně právní).

Jako hosté budou přednášet a především zodpovídat dotazy zaměstnanci Ministerstva financí odboru 16 – Cenová politika Ing. Tomáš Trojek a Eva Maštálková. Obsahem přednášky bude:

Informace o obsahové a pedagogické stránce kurzu: Mgr. Jana Haklová, j.hak@institutpraha.cz, tel. 224 228 719.

Informace o přihláškách na kurz a další organizační záležitosti: Miroslava Šípková, m.sip@institutpraha.cz, tel. 974 863 534.

3. Rozsah údajů obsažených v návrhu zveřejněného závěrečného účtu obce

čj.: 12/78 109/2010 – 124 – ref. Ing. H. Šlajsová, Mgr. H. Peterová

Rozpočet na příslušný kalendářní rok je, ve většině případů, schvalován zastupitelstvem územního samosprávného celku v roce, který předchází roku, na který má být rozpočet schválen, aby mohl podle tohoto schváleného rozpočtu územní samosprávný celek hospodařit již od 1. ledna následujícího kalendářního roku.

Podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v dikci platné v období schvalování rozpočtu obce, musel být návrh rozpočtu vhodným způsobem zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů před jeho projednáním v zastupitelstvu územního samosprávného celku. Připomínky k návrhu rozpočtu mohli občané uplatnit buď písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně na zasedání zastupitelstva. To tedy znamená, že podle tohoto ustanovení obec pravděpodobně zveřejnila na své úřední desce úplné znění návrhu svého rozpočtu na rok 2009.

Dnem 1. 4. 2009 nabyl účinnosti zákon č. 477/2008 Sb., kterým bylo mimo jiné novelizováno ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., upravující povinnost zveřejnění návrhu rozpočtu, a ustanovení § 17 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., upravující povinnost zveřejnění návrhu závěrečného účtu. V době zveřejnění návrhu závěrečného účtu obce (10.–29 .6. 2010) se obec řídila novelizovaným ustanovením § 17 odst. 6, podle kterého musí být návrh závěrečného účtu nejméně po dobu 15 dnů přede dnem jeho projednání v zastupitelstvu územního samosprávného celku zveřejněn vhodným způsobem a ve vhodném rozsahu na úřední desce a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Zákon č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 477/2008 Sb., nespecifikuje pojem "vhodný rozsah". Záleží tedy na rozhodnutí zastupitelstva obce, jaký rozsah zveřejnění návrhu závěrečného účtu zvolí. Pokud tedy obec zveřejnila návrh svého rozpočtu v plném rozsahu a návrh svého závěrečného účtu ve vhodném rozsahu je pochopitelné, že rozsah údajů ve zveřejněných dokumentech se liší.

S úplným zněním návrhu závěrečného účtu a zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření se mohli občané obce před jejich projednáváním seznámit na obecním úřadě, a dále, podle ustanovení § 16 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), se mohli k těmto dokumentům vyjádřit při jejich projednávání na jednání zastupitelstva obce.

V případě, že obec postupovala při zveřejnění návrhu závěrečného účtu v souladu s § 17 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 477/2008 Sb., nedopustila se porušení zákona.

4. Nabývání darů příspěvkovou organizací pro svého zřizovatele

čj.: 12/80 373/2010 – 124 – ref. JUDr. A. Heřmanová

Zákonem č. 477/2008 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, bylo s účinností od 1. 4. 2009 umožněno, aby příspěvková organizace vlastnila majetek, pokud s tím bude souhlasit její zřizovatel. Obecně však příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele, a to podle § 27 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 477/2008 Sb.

Na základě uvedené novely zákona č. 250/2000 Sb. příspěvková organizace nenabývá majetek pouze pro svého zřizovatele, ale podle ustanovení § 27 odst. 5 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 477/2008 Sb., může nabývat majetek darem i do svého vlastnictví po předchozím písemném souhlasu zřizovatele. Proto je třeba, aby z darovací smlouvy jednoznačně vyplýval úmysl dárce, kdo má být obdarovaným. Pokud by v darovací smlouvě byla příspěvková organizace označena jako obdarovaná, potřebovala by k platnosti smlouvy a nabytí daru předchozí písemný souhlas svého zřizovatele. Pokud má být obdarovaným zřizovatel, musí to z darovací smlouvy jednoznačně vyplývat.

Pokud by měla příspěvková organizace uzavírat darovací smlouvu, jejímž předmětem by bylo nabytí daru do vlastnictví jejího zřizovatele, mohla by smlouvu uzavřít vlastním jménem, ale s výslovným uvedením, že obdarovaným je zřizovatel a majetek nabývá do jeho vlastnictví. Je možné uvést i odkaz na § 27 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

I v takovém případě však je možné, aby byl k platnosti smlouvy třeba předchozí souhlas zřizovatele. Možnost zřizovatele stanovit, ve kterých případech potřebuje příspěvková organizace k nabytí majetku do jeho vlastnictví jeho předchozí souhlas, vyplývá z ustanovení § 27 odst. 4 druhé věty. Pokud zřizovatel stanoví své příspěvkové organizaci povinnost vyžádat si k nabytí určitého majetku do jeho vlastnictví jeho předchozí souhlas, je podle § 39b odst. 1 povinen oznámit tuto skutečnost (povinnost) v Ústředním věstníku ČR.

5. Náklady na pořízení odhadu

čj.: 12/79 544/2010 –124 – ref. Mgr. H. Peterová

Žádný právní předpis nestanoví, který subjekt je při koupi, resp. prodeji, nemovitosti povinen zabezpečit zpracování znaleckého posudku na cenu prodávané nemovitosti a uhradit cenu za jeho zpracování. Záleží na dohodě prodávajícího a kupujícího. V některých případech se smluvní strany dohodnou, že cenu za znalecký posudek uhradí společně (každá ½), nebo že o cenu znaleckého posudku (uhrazenou prodávajícím) bude navýšena cena kupní, nebo že znalecký posudek zabezpečí a cenu za jeho zpracování uhradí prodávající či kupující. Záleží tedy pouze na smluvních stranách, jak se ohledně zajištění znaleckého posudku a úhrady za jeho zpracování dohodnou.

Znalecký posudek na cenu nemovitosti je v daném případě nezbytný pro prodávajícího, který je povinen tento posudek předložit příslušnému finančnímu úřadu, jako součást daňového přiznání k dani z převodu nemovitostí. Daň z převodu nemovitostí uhradí ve výši 3 % ze základu daně, kterým je v tomto případě cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu, platná v den nabytí nemovitosti, a to i v případě, je-li cena nemovitosti sjednaná dohodou nižší než cena zjištěná; rozdíl cen nepodléhá dani darovací. Je-li však cena sjednaná vyšší než cena zjištěná, je základem daně cena sjednaná.

Zastupitelstvo obce rozhodlo o koupi nemovitosti (nezastavěného pozemku) od fyzické osoby, a to za cenu podle znaleckého posudku. Cena za zpracování znaleckého posudku není součástí ceny nemovitosti, ale nákladem vzniklým v souvislosti s prodejem nebo koupí nemovitosti. Záleží pouze na zastupitelstvu obce, zda rozhodne, že z rozpočtu obce budou uhrazeny i náklady spojené s koupí předmětné nemovitosti. Zastupitelstvo obce by tak mohlo, dle svého uvážení, učinit např. v případě, že úhrada ceny znaleckého posudku a následné splnění daňové povinnosti prodávajícím bude pro prodávajícího neúměrně vysoké ve vztahu k prodejní ceně pozemku.

V § 9 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, je uveden pouze demonstrativní výčet výdajů rozpočtu obce. Jak již bylo uvedeno výše, záleží výhradně na smluvních stranách, jak se ohledně zabezpečení znaleckého posudku na cenu nemovitosti a jeho úhradě dohodnou.

6. Postup kraje a obcí při zajišťování finančního vypořádání se státním rozpočtem

čj.: 12/90 504/2010 – 123 – ref. Ing. J. Matějů

Aktualizace "Postupu kraje a obcí při zajišťování finančního vypořádání se státním rozpočtem" čj.: 12/54 152/2005-123, uveřejněném ve Zprávách Ministerstva financí České republiky pro finanční orgány obcí a krajů č. 4/2005:

  1. Povinností obce, která vyplývá z vyhlášky č. 52/2008 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem, je odvést nevyčerpané finanční prostředky v příslušných termínech (5. 2. nebo 15. 2.) na účet krajského úřadu (dále kraje).
  2. V případě, že obec v těchto termínech neodvede na účet kraje finanční prostředky, dochází u obce k porušení rozpočtové kázně podle § 44 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů.
  3. Pro účely vyhlášky č. 52/2008 Sb. se termínem pro převod nevyčerpaných prostředků obcí na účet kraje rozumí datum připsání finančních prostředků na účet kraje, tj. podle této vyhlášky se jedná o 5. nebo 15. únor příslušného roku.
  4. K porušení rozpočtové kázně u obcí dojde ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty stanovené pro převod vratky. V případě, kdy jsou prostředky na účet kraje připsány po termínu (tedy 6. 2. nebo 16. 2. a více) kraj je vrátí zpět na účet obce a ta řeší situaci vratkou do státního rozpočtu prostřednictvím příslušného finančního úřadu s případnými důsledky podle § 44a odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů.
  5. O této skutečnosti kraj informuje v komentáři k finančnímu vypořádání jak příslušné ministerstvo, tak i místně příslušný finanční úřad.
  6. Obec zašle krajskému úřadu kopii bankovního výpisu o převodu těchto prostředků finančnímu úřadu.
  7. Krajský úřad zašle kopii na vědomí ministerstvu.
  8. Kraj jako zprostředkovatel převodu finančních prostředků do státního rozpočtu za obce nemá povinnost hradit neodvedené nevyčerpané dotace za obce do státního rozpočtu.