Zprávy Ministerstva financí ČR – číslo 2 ročník 2012

1. Vázání rozpočtových výdajů

čj.: MF – 24 660/2012/12 – 124 – ref. Ing. R. Kotrba

Ustanovení § 16 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, obsahuje taxativní výčet, co je rozpočtovým opatřením. V písm. c) je uvedeno vázání rozpočtových výdajů.

V ustanovení § 16 odst. 3) písm. c) je dále uvedeno, že rozpočtovým opatřením je vázání rozpočtových výdajů, jestliže je jejich krytí ohroženo neplněním rozpočtových příjmů; tímto opatřením se objem rozpočtu snižuje. Znamená to, že i samotná hrozba si vyžaduje vázání rozpočtových výdajů a rozpočet příjmů a výdajů se sníží.

Podle výše uvedených skutečností je i vázání rozpočtových výdajů rozpočtovým opatřením, které se eviduje podle časové posloupnosti.

2. Organizační složka územního samosprávného celku

čj.: MF – 21 777/2012/12 – 124 – ref. Mgr. H. Peterová

Podle ustanovení § 23 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, může územní samosprávný celek ve své pravomoci k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností zřizovat vlastní organizační složky jako svá zařízení bez právní subjektivity.

V § 24 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb. je stanoveno, že organizační složka územního samosprávného celku (dále jen „organizační složka“) vzniká rozhodnutím zastupitelstva územního samosprávného celku. Organizační složka hospodaří jménem svého zřizovatele a není účetní jednotkou. Tuto formu svého hospodaření volí územní samosprávný celek pro takové činnosti, které

  1. nevyžadují velký počet zaměstnanců,
  2. nepotřebují složité a rozsáhlé strojní nebo jiné technické vybavení,
  3. nejsou vnitřně odvětvově či jinak organizačně členěné,
  4. nevstupují do složitých ekonomických nebo právních vztahů.

Podle našeho právního názoru je plně v kompetenci zastupitelstva obce rozhodnout, pro výkon jakých činností v samostatné působnosti obce zvolí formu organizační složky, která je zařízením bez právní subjektivity a není účetní jednotkou. Kompetence zastupitelstva rozhodnout o zřízení organizační složky vyplývá rovněž z ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je zastupitelstvu obce vyhrazeno zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obce, schvalovat jejich zřizovací listiny.

Zastupitelstvo obce by při rozhodování o zřízení organizační složky obce mělo zvažovat, zda tato forma organizace, která není právnickou osobou a není účetní jednotkou, je vhodná pro plnění účelu, pro který má být zřízena a zda by jiná právní forma nebyla pro činnosti, které mají být touto organizací vykonávány, nebyla vhodnější. Při tomto zvažování by mělo vzít v úvahu skutečnost, že veškeré úkony činěné organizační složkou obce jsou prováděny jménem jejího zřizovatele, zaměstnanci v ní zařazení jsou zaměstnanci obce, rozpočet organizační složky (příjmy a výdaje) je obsažen v rozpočtu obce. Domníváme se, že toto zvažování je poměrně důležité, neboť má přímý dopad na rozsah výkonu činnosti obecního úřadu (obchodní vztahy, fakturace, rozpočet, pracovněprávní vztahy apod.), popř. i na počet zaměstnanců, kteří tyto činnosti v rámci obecního úřadu vykonávají.

3. Zveřejňování účetní závěrky příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem

čj.: MF – 27 096/2012/12 – 124 – ref. Mgr. H. Peterová

Podle ustanovení § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů:

  1. Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny účetní závěrku i výroční zprávu, vyžaduje-li její vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis, zveřejnit ty, které se zapisují do obchodního rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis1. Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena (§ 18 odst. 3). Povinnosti účetních jednotek ke zveřejnění či uveřejnění jiných informací stanovené ve zvláštních právních předpisech2 nejsou dotčeny. Ustanovení o účetních záznamech podle tohoto zákona se mohou použít obdobně i v uvedených případech.
  2. Účetní jednotky uvedené v § 20 zveřejňují účetní závěrku i výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem podle zvláštních právních předpisů3, a to ve lhůtě do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví lhůtu jinou, nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny.
  3. Účetní jednotky jsou povinny zveřejnit i zprávu auditora a informaci o tom, že zveřejňované účetní záznamy nebyly případně schváleny způsobem uvedeným v odstavci 2.
  4. Účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin obchodního rejstříku podle zvláštního právního předpisu4, přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy. Účetní jednotky, které podle zvláštního právního předpisu předávají výroční zprávu České národní bance, předávají účetní závěrku a výroční zprávu do sbírky listin obchodního rejstříku prostřednictvím České národní banky. Povinnost zveřejnění uvedených účetních záznamů podle tohoto zákona účetní jednotka splnila okamžikem jejich předání rejstříkovému soudu; v případech podle věty druhé předáním České národní bance.
  5. Organizační složky státu zveřejňují účetní závěrku prostřednictvím ministerstva způsobem umožňujícím dálkový přístup; ustanovení zvláštních právních předpisů o nakládání s utajovanými a jinými obdobnými informacemi tímto nejsou dotčena. Zveřejňování účetních výkazů za Českou republiku se provádí obdobně.
  6. Účetní jednotky, které mají povinnost ověřování podle § 20, nesmí zveřejnit informace, které předtím nebyly ověřeny auditorem, způsobem, který by mohl uživatele uvést v omyl, že auditorem ověřeny byly.
  7. Povinnost zveřejnění podle tohoto ustanovení se vztahuje na všechny informace účetní závěrky i výroční zprávy s výjimkou těch, na které se vztahuje utajení podle zvláštního právního předpisu5.
  8. Ustanovení odstavců 1 až 7 platí pro konsolidovanou účetní závěrku a výroční zprávu obdobně.

Poznámky

  1. Například § 18 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 296/1995 Sb., zákona č. 322/1996 Sb. a zákona č. 340/2000 Sb.
  2. Například § 80a zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.
  3. Například § 125 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
  4. § 27a odst. 2 písm. c) obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
  5. Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů.

V § 1 odst. 2 písm. a) zákona o účetnictví je stanoveno, že tento zákon se vztahuje na právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky. Příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem je právnickou osobou (viz § 23 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů).

Podle § 27 odst. 10 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů se příspěvková organizace zapisuje do obchodního rejstříku; návrh na zápis podává zřizovatel. Toto ustanovení bylo do zákona zapracováno při projednávání jeho návrhu v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Vzhledem k tomu, že současně nebylo do zákona zapracováno žádné přechodné ustanovení, které by stanovilo, zda se tato povinnost vztahuje i na příspěvkové organizace zřízené před nabytím účinnosti zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (do 31. 12. 2000), vznikly nejasnosti (a to i u soudů, které vedou obchodní rejstřík), na které příspěvkové organizace se tato povinnost vztahuje. Proto si Ministerstvo financí vyžádalo stanovisko v tomto smyslu od Ministerstva spravedlnosti. Ministerstvo spravedlnosti zpracovalo následující stanovisko, které bylo zveřejněno ve „Zprávách Ministerstva financí České republiky pro finanční orgány okresních úřadů, obcí a krajů“ č. 4/2001:

1. Zápis příspěvkových organizací do obchodního rejstříku

Ministerstvo spravedlnosti čj. 349/01- L

Přetiskujeme stanovisko ředitele legislativního odboru Ministerstva spravedlnosti ze dne 22. června 2001, podle něhož se bude postupovat při zápisech příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky do obchodního rejstříku.

„Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, obsahuje v § 27 úpravu zřizování, změn a rušení příspěvkových organizací. V odstavci 6 tohoto ustanovení se uvádí, že příspěvková organizace se zapisuje do obchodního rejstříku; návrh na zápis podává zřizovatel. Zákon neobsahuje žádné přechodné ustanovení, které by eventuálně vztahovalo úpravu obsaženou v zákoně č. 250/2000 Sb. (včetně povinnosti zapisovat organizaci do obchodního rejstříku) i na příspěvkové organizace vzniklé podle předpisů účinných do 31. 12. 2000.

Na základě této právní úpravy nelze než učinit závěr, že příspěvkové organizace zřízené před 1. lednem 2001 do obchodního rejstříku zapsat nelze.

Bude-li ovšem podle nové právní úpravy zřízena namísto příspěvkové organizace existující již k 31. 12. 2000 příspěvková organizace nová, které bude vydána nová zřizovací listina, bude možno tuto novou organizaci do obchodního rejstříku zapsat.“

V současné době existují příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky, které se do obchodního nezapisují (zřízené do 31. 12. 2000) a příspěvkové organizace zapsané do obchodního rejstříku. Na příspěvkové organizace zapsané do obchodního rejstříku se vztahuje zveřejnění účetní závěrky podle § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

4. Dotazy a odpovědi k rozšíření pravomocí obcí při regulaci loterií a jiných podobných her a nově nastaveným pravidlům pro odvod z loterií a jiných podobných her

čj.: MF – 33 020/2012 – 342 – ref. Mgr. J. Vedral

Zákon č. 202/1990 Sb., loteriích a jiných podobných hrách, ve znění účinném od 1. 1. 2012 (dále jen „loterní zákon“), přinesl celou řadu otázek zejména v souvislosti s rozšířením pravomocí obcí při regulaci loterií a jiných podobných her a nově nastavených pravidel pro odvod z loterií a jiných podobných her. Odpovědi na nejčastěji kladené otázky jsou obsahem níže uvedeného textu:

1. Kde naleznu odpovědi k otázkám týkajícím se odvodu z loterií a jiných podobných her?
Odpovědi k otázkám ve věci odvodu z loterií a jiných podobných her jsou uvedeny na webových stránkách České daňové správy.
2. Jestliže obec nepřistoupí k regulaci VHP prostřednictvím OZV a s účinností od 1. 1. 2012 došlo novelou loterního zákona ke zrušení § 17 odst. 11 znamená to, že obce budou povinny VHP povolit na základě žádosti provozovatele např. i vedle školy?
§ 50 odst. 5 loterního zákona stanovuje výčet objektů, ve kterých nesmí být povoleno provozování loterií a jiných podobných her. Obec má možnost na základě § 50 odst. 4 loterního zákona prostřednictvím OZV místně nebo časově omezit provozování sázkových her podle písm. e), g), i), l), m) a n) a loterie a jiné podobné hry podle písm. j) a § 50 odst. 3 loterního zákona. V případě, že tak obec neučiní, mohou být loterie a jiné podobné hry provozovány i v bezprostřední blízkosti např. školy. V této souvislosti však upozorňujeme, že nesmí být zapomínáno na účastenství obce uvedené v § 45 odst. 3 loterního zákona v případě prvního správního řízení o vydání povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry v provozovně na určité adrese. Využije-li obec svého práva vyjádřit se v tomto řízení, je povinna své vyjádření odůvodnit z hlediska ochrany místních záležitostí veřejného pořádku. Nelze proto vyloučit, že obec s poukazem na výše uvedený důvod se vyjádří negativně k žádosti o povolení sázkových her podle § 2 písm. g), i), j), l) a n) např. v bezprostřední blízkosti školy.
3. Mohou obce, vzhledem ke změně položky 21 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, povolovat VHP na libovolný počet měsíců?
§ 18 odst. 3 loterního zákona připouští vydávat povolení nejdéle na dobu jednoho roku. Vzhledem k novele zákona o správních poplatcích, který specifikoval dobu povolení právě v závislosti na výši správního poplatku, je počínaje dnem 1. 1. 2012 doba, na kterou je povolení vydáno, omezena pouze termínem stanoveným v § 18 odst. 3 loterního zákona (nejdéle na dobu 1 kalendářního roku).
4. V případě, že obec vydala rozhodnutí o povolení provozu VHP v prosinci 2011, tzn. před vydáním zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, budou se místní poplatky obcemi za rok 2012 vybírat podle dřívějších zákonů platných v době vydání rozhodnutí o povolení VHP?
Přijetím zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, došlo s účinností od 1. 1. 2012 ke zrušení § 10a zákona o místních poplatcích. Jestliže obec vydala rozhodnutí o povolení provozu VHP např. v prosinci 2011 na rok 2012, zaniká obci, počínaje dnem 1. 1. 2012, nárok na vybírání místních poplatků za provozovaný VHP nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí.
5. Předpokládáme, že odvod části výtěžku (VPÚ) se řídí podmínkou uvedenou v rozhodnutích o povolení provozu VHP v roce 2011 a právním stavem platným do 31. 12. 2011. Znamená to tedy, že odvod části výtěžku za rok 2011 bude obec požadovat tak, jako v letech minulých, tzn. do 31. 3. 2012 (max. do 30. 6. 2012)?
Odvod části výtěžku za rok 2011 se vypočítá a odvede podle loterního zákona, ve znění účinném před 1. 1. 2012, tzn. provozovatel je povinen tento odvod na veřejně prospěšný účel uhradit nejpozději do 31. 3. následujícího roku po skončení účetního období, ve kterém byla část výtěžku vytvořena. Do 15. 6. následujícího roku po skončení účetního období, ve kterém byla část výtěžku vytvořena, je povinen doložit jeho užití povolovacímu orgánu a v kopii místně příslušnému finančnímu úřadu v místě sídla provozovatele.
6. Obec v rozhodnutích o povolení VHP vydaných v roce 2011 na rok 2012, tzn. před účinností zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, uložila provozovateli povinnost odvést obci část výtěžku do 31. 3. následujícího roku za rok minulý (tzn. do 31. 3. 2013 za rok 2012). Je obec na základě změny podmínek, tj. novely loterního zákona, povinna vydat nové rozhodnutí o povolení VHP s vypuštěním odvodu části výtěžku?
Obec z moci úřední zahájí správní řízení o změně vydaného povolení podle § 43 odst. 5 písm. b) loterního zákona, kdy vydané rozhodnutí o povolení bude uvedeno do souladu s loterním zákonem účinným ke dni 1. 1. 2012.
7. Obec přijala v roce 2009 OZV omezující provozování VHP na území obce. Bude obec nucena v souvislosti s novelou loterního zákona účinného od 1. 1. 2012 vydat OZV novou, aby docílila zákazu provozování všech technických zařízení na zakázaných adresách?
Záleží na textu obecně závazné vyhlášky účinné již v r. 2009. Pokud jsou regulovány pouze výherní hrací přístroje, bude obec nucena, za předpokladu, že má v úmyslu regulovat sázkové hry a loterie a jiné podobné hry uvedené v § 50 odst. 4 loterního zákona, přijmout novou obecně závaznou vyhlášku výslovně specifikující, jaké druhy sázkových her a loterií a jiných podobných her má obec v úmyslu regulovat. Ministerstvo financí z důvodu právní jistoty obcím doporučuje, vydat nové OZV v souladu se současně účinným § 50 odst. 4 loterního zákona.
8. Jakým způsobem bude Ministerstvo financí postupovat v případech, kdy obec OZV omezující provozování technických zařízení (např. IVT) vydá až v průběhu roku 2012?
Jestliže obec vydá OZV omezující místně nebo časově provozování jiných technických herních zařízení, Ministerstvo financí bude regulující OZV ode dne její účinnosti respektovat, tzn. že ode dne účinnosti takové obecně závazné vyhlášky jiná technická herní zařízení nebude na vyhláškou zakázaná místa povolovat.
Při rušení již vydaných a platných povolení v závislosti na existenci nově přijaté obecně závazné vyhlášky bude Ministerstvo financí posuzovat, zda existence obecně závazné vyhlášky je důvodem pro zrušení povolení, a to především s ohledem na další ústavně vymezené principy. Nebude rozhodné, zda se bude jednat o vyhlášku vydanou podle § 10 písm. a) nebo d) obecního zřízení, neboť Ministerstvo financí bude i zde uplatňovat výše uvedený výklad obsahu a účelu právní úpravy, nikoliv formálního označení.
9. Dle přechodného ustanovení loterního zákona se OZV nevztahuje na povolení vydaná před 1. 1. 2012, a to až do 31. 12. 2014. Vztahuje se tato ochranná 3letá lhůta i na omezení časové, tzn. mohou být technická zařízení v provozu NONSTOP, ačkoliv OZV účinná k 31. 12. 2011 provozní dobu zkracuje? Bude se omezená provozní doba vztahovat pouze na VHP a jiná technická herní zařízení povolená po 1. 1. 2012?
V případě, že OZV omezuje provozování časově, nevztahuje se toto časové omezení na povolení vydaná dle loterního zákona ve znění účinném do 31. 12. 2011, a to až do 31. 12. 2014. Jestliže byla OZV omezující provozní dobu účinná k 31. 12. 2011, pak se toto omezení vztahuje na všechna rozhodnutí o povolení sázkových her podle písm. e), g), i), l), m) a n) a loterií a jiných podobných her povolených podle písm. j) a § 50 odst. 3 loterního zákona vydaná podle loterního zákona ve znění účinném od 1. 1. 2012.
10. Provozovatel požádal obec o povolení VHP a předložil potvrzení o vinkulaci vkladu ve výši 50 mil. Kč. Dle loterního zákona je vinkulace ve výši 50 mil. Kč předkládána u loterií a jiných podobných her podle § 2 písm. a), c) a podle § 50 odst. 3 loterního zákona, zatímco u her povolovaných podle § 2 písm. e) činí vinkulace 2 mil. Kč. Provozovatel vinkulaci ve výši 2 mil. Kč nehodlá předložit s tvrzením, že výše 50 mil. Kč je dostačující. Musí obec trvat na předložení vinkulace ve výši 2 mil. Kč, nebo se musí spokojit s vinkulací ve výši 50 mil. Kč?
Ministerstvo financí se domnívá, že předmětná jistota by měla být žadatelem o povolení VHP složena ve výši 2 mil. Kč, neboť účelem této jistoty ve výši definované zákonem je pokrytí případných pohledávek státu a obcí, včetně případných výher sázejících.
Za situace, kdy žadatel o povolení předloží povolovacímu orgánu potvrzení o složení jistoty ve výši 50 mil. Kč lze předpokládat, že totožné potvrzení předloží např. v souvislosti se žádostí o povolení loterií nebo jiných podobných her povolovaných dle § 2 písm. a), c), h), i) nebo § 50 odst. 3 zákona. Vzhledem k tomu, že zákonodárce měl v úmyslu garantovat výši složené jistoty a specifikoval ji dle jednotlivých typů loterií a jiných podobných her, mohlo by na základě duplicitně předložené jistoty v případě jiných typů loterií a jiných podobných her dojít ke zkrácení práv státu, obcí nebo nároků sázejících.
11. Jestliže obec v prosinci 2011 vydala s účinností od 1. 1. 2012 OZV regulující provoz IVT na území obce podle § 50 odst. 4 loterního zákona ve znění platném od 31. 12. 2011, bude Ministerstvo financí při změně již účinných povolení, tj. povolení vydaných na základě loterního zákona platného do 31. 12. 2011, postupovat tak, že u těchto povolení, která obsahují adresy, které jsou OZV účinnou k 1. 1. 2012 zakázány, zkrátí dobu platnosti do 31. 12. 2014?
Ministerstvo financí zkrátí dobu platnosti u povolení vydaných podle § 2 písm. i), j) a § 50 odst. 3 loterního zákona ve znění účinném před 1. 1. 2012 za předpokladu, že tato povolení budou v rozporu s OZV.
12. Pokud obec nevydala OZV omezující provozování VHP a jiných technických herních zařízení s účinností od 1. 1. 2012 dle § 50 odst. 3 a 4 loterního zákona účinného před 1. 1. 2012, ale OZV vydá např. s účinností od 30. 6. 2012, bude Ministerstvo financí omezovat platnost povolení vydaných do 30. 6. 2012? Znamenalo by to pak, že doba platnosti bude Ministerstvem financí stanovena např. až do 30. 6. 2015?
Přechodná ustanovení zákona č. 300/2011 Sb. kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony ukládají Ministerstvu financí povinnost změnit do 6 měsíců od 1. 1. 2012 povolení vydaná podle loterního zákona, ve znění účinném před 1. 1. 2012 tak, aby odpovídala loternímu zákonu účinnému od 1. 1. 2012 s tím, že u povolení vydaných podle § 2 písm. i), j) a § 50 odst. 3 loterního zákona, ve znění účinném před 1. 1. 2012, bude upravena doba jejich platnosti, a to za předpokladu, budou-li tato povolení v rozporu s účinnou OZV. Povinnost změny je stanovena v rozmezí 1. 1. 2012 do 30. 6. 2012. V případě, že v době, kdy Ministerstvo financí přistoupí ke změně uvedených povolení, nebude existovat obecně závazná vyhláška, pak k úpravě doby povolení nebude přistoupeno.
13. Bude po obcích i nadále požadováno doložení porušení veřejného pořádku?
Doložení porušení veřejného pořádku je spojováno zejména s otázkou rušení vydaných povolení na základě podnětu obcí a dále v případech, kdy obec je účastníkem řízení. V případě, že Ministerstvo financí obdrží podnět ke zrušení vydaného povolení, bude každý případ posuzovat individuálně ze všech hledisek, tj. narušení veřejného zájmu, místního pořádku, ústavně vymezené principy apod. Ministerstvo financí dále uvádí, že bude-li se obec vyjadřovat ve správním řízení jako účastník řízení k vydání povolení, je povinna ve smyslu § 45 odst. 3 loterního zákona své vyjádření vždy odůvodnit z hlediska ochrany místních záležitostí veřejného pořádku.
14. Vztahuje se na OZV regulující hazard vydané dle zmocnění v ustanovení § 10a zákona o obcích 3 letá ochranná lhůta?
V bodě 4. čl. II přechodných ustanovení zákona č. 300/2011 Sb. se použité slovní spojení ,,zmocnění obce vydávat vyhlášku“ vztahuje jak na vyhlášky vydané podle § 50 odst. 4 loterního zákona, tak i na vyhlášky vydané podle § 10 písm. a) i d) obecního zřízení. Ministerstvo financí svůj závěr opírá o skutečnost, že není podstatné formální označení, podle něhož byla obecně závazná vyhláška vydána, ale v potaz se bere její obsah a účel. Tento závěr potvrzují i nálezy Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 56/10 ze dne 7. 9. 2011 (o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení obecně závazné vyhlášky města Františkovy Lázně), a sp. zn. Pl. ÚS 29/10 ze dne 14. 6. 2011 (Chrastava), v nichž bylo konstatováno, že obce jsou povolány k regulaci umístění sázkových her jak na základě § 10 písm. d) obecního zřízení ve spojitosti s § 50 odst. 4 loterního zákona, tak i na základě § 10 písm. a) obecního zřízení. S odkazem na dopad hazardních her a tzv. patologického hráčství, kdy tyto dopady mohou negativně ovlivnit individuální osudy jednotlivců, jejich blízkých a ve svém důsledku i širší okolí, není podstatné, zda se oprávnění obcí k regulaci loterií nebo jiných podobných her bude opírat o zákonné zmocnění § 10 písm. a) nebo d) obecního zřízení. Na povolení vydaná podle § 2 písm. i), j) a § 50 odst. 3 zákona účinného před 1. 1. 2012 se bude vztahovat tzv. ,,ochranná lhůta“ 3 let ve vztahu k vyhláškám a § 50 odst. 5 (zákaz provozování ve školách apod.).
15. Žádost o povolení se vztahuje k povolení několika výherních hracích přístrojů na území města ve více provozovnách. Zpoplatňuje se v tomto případě celá žádost pouze 5000 Kč bez ohledu na to, kolik výherních hracích přístrojů je povolováno?
Částka ve výši 5 000 Kč uvedená v Sazebníku v položce 21 písm. a) zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je správním poplatkem za přijetí žádosti o vydání povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry a vztahuje se pouze k přijaté žádosti o povolení provozování výherních hracích přístrojů (dále jen „VHP“), bez ohledu na počet VHP v žádosti uvedených a dobu, na kterou žadatel požaduje povolení s tím, že povolení se vydává v souladu s § 18 odst. 3 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, nejdéle však na dobu jednoho kalendářního roku. Správní poplatek za přijetí žádosti o vydání, eventuálně změnu povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry, která byla doručena od 1. 1. 2012, je v celém svém rozsahu příjmem obce.
16. Zůstává příjem ze správního poplatku (dle zákona o správních poplatcích platného do 31. 12. 2011) příjmem obce nebo se obec nadále dělí s Finančním úřadem o polovinu?
Tato otázka je v současné době ze strany odboru 34 konzultována s věcně příslušným odborem Ministerstva financí a po jejím vyřešení bude zveřejněna na webových stránkách Ministerstva financí.
17. Pro VHP a videoloterní terminály povolené před 1. 1. 2012 na období po 1. 1. 2012 není možné vyměřit místní poplatky?
Zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, zrušil písmeno g) v § 1 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, včetně poznámky pod čarou, a dále zrušil § 10a zákona o místních poplatcích, tzn. že místní poplatky jsou od 1. 1. 2012 zrušeny. Na základě této skutečnosti není možné za provozování VHP a IVT od 1. 1. 2012 vyměřovat místní poplatky, a to ani v případě, že takové provozování bylo povoleno na základě rozhodnutí vydaného před 1. 1. 2012. Provozování VHP a IVT od 1. 1. 2012 podléhá odvodu z loterií a jiných podobných her podle § 41 a násl. zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách.
18. Je možné pořádat turnaje v šipkách, bowlingu, kulečníku a pokeru podle zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění účinném od 1. 1. 2012?
Právní úprava loterií a jiných podobných her účinná od 1. 1. 2012 nově v demonstrativním výčtu loterií a jiných podobných her v ustanovení § 2 stanovila, že za loterii a jinou podobnou hru se považují turnajové nebo hotovostní sázkové hry provozované za pomoci karet [§ 2 písm. m)]. V této souvislosti lze konstatovat, že veřejnoprávní regulaci nepodléhají turnaje v šipkách, bowlingu, kulečníku, naproti tomu této regulaci podléhají turnaje v pokeru. Každé správní řízení o vydání povolení je individuální.
Pro pořádání sázkových her podle § 2 písm. m) (tzv. karetní turnaje) loterní zákon vyžaduje splnění zákonných podmínek. Vedle obecných podmínek obsažených například v ustanoveních §§ 1, 3 nebo 4, lze příkladmo uvést další podmínky. Loterní zákon stanovuje, že sázkové hry podle § 2 písm. m) může provozovat pouze akciová společnost se sídlem na území České republiky, jejíž základní kapitál činí nejméně 100 000 000 Kč [§ 4 odst. 6 písm. b)]. Vedle této povinnosti se vyžaduje složení jistoty ve výši 20 000 000 Kč [§ 4b odst. 1 písm. e)].
Ministerstvo financí konstatuje, že k provozování sázkových her podle § 2 písm. m) je zapotřebí platného povolení vydaného povolujícím orgánem, zde Ministerstvem financí. V opačném případě by se jednalo o neoprávněné provozování loterie nebo jiné podobné hry, za něž by se dotčená osoba vystavovala možnosti sankčního postihu podle § 48 loterního zákona.
19. Na koho je možné se obrátit v případě financování evropských pohárů závodů v důsledku zrušení odvodu části výtěžku na veřejně prospěšné účely?
Zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, zrušil příslušná ustanovení vztahující se k povinnosti odvádět část výtěžku z provozování loterií a jiných podobných her na veřejně prospěšné účely. Tato odvodová povinnost na veřejně prospěšné účely byla nahrazena speciálním odvodem z provozování loterií a jiných podobných her, jehož výnos se bude rozdělovat mezi státní rozpočet a rozpočty obcí. V případě žádosti o finanční podporu v rámci účasti na evropských pohárech závodů je možné se od 1. 1. 2012 obracet v rámci stanovených dotačních programů na příslušný územně samosprávný celek, tj. obec či kraj, nebo například na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
20. Je možné pořádání pohárového turnaje v mariáši ve spojitosti se zákonem č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění účinném od 1. 1. 2012?
Právní úprava loterií a jiných podobných her účinná od 1. 1. 2012 nově v demonstrativním výčtu loterií a jiných podobných her v ustanovení § 2 stanovila, že za loterii a jinou podobnou hru se považují turnajové nebo hotovostní sázkové hry provozované za pomoci karet [§ 2 písm. m)]. V tomto konkrétní dotazu je relevantní informace, že na závěr turnaje se všechny peníze vrací hráčům a vítěz vyhrává pohár a diplom. V tomto případě lze tedy konstatovat, že tento pohárový turnaj v mariáši nepodléhá sázkové hře podle § 2 písm. m) loterního zákona. V daném případě není naplněna definice uvedené sázkové hry, tzv. karetního turnaje, podle níž účastník platí vklad (sázku) nebo startovné, jehož návratnost se nezaručuje. V tomto případě tomu tak není, neboť peníze, se kterými se bude hrát, budou účastníkovi v plné výši navráceny. Z tohoto pohledu není naplněn jeden ze základních znaků sázkové hry, a to prvek vkladu, potažmo ani prvek výhry, který spočívá v získání poháru.
21. Je podle zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, zakázáno sázet u zahraničních sázkových společností?
Právní úprava loterií a jiných podobných her účinná od 1. 1. 2012 v ustanovení § 4 odst. 10 loterního zákona zakazuje účast na sázkách v zahraničí, při nichž jsou sázky placeny do zahraničí. Tato úprava platila i dříve, tj. před 1. 1. 2012. Zahraniční sázkové kanceláře nemají od příslušného orgánu uděleno povolení k provozování loterií a jiných podobných her, a proto se v tomto směru jedná o provozovatele nelegální. Vzhledem k této skutečnosti a zejména zákazu přeshraničního sázení, není možné sázet, a to ani po internetu, u zahraničních sázkových kanceláří. Dle ustanovení § 48 odst. 1 písm. c) loterního zákona může být fyzické osobě, která se účastní na sázkách v zahraničí, při nichž jsou sázky placeny do zahraničí, uložena pokuta až do výše 10 000 000 Kč. V této souvislosti však uvádíme, že na půdě Evropské unie v současné době probíhá diskuze vztahující se k problematice on-line provozování hazardních her, na jejíž výsledky hodlá Česká republika reagovat a případně přizpůsobit svou právní úpravu v oblasti sázení prostřednictvím internetu.
22. Jakou částku by obec měla uvést na identifikační známce VHP v položce „Hodnota správního poplatku“?
Ačkoliv vyhláška MF č. 223/1993 Sb., o hracích přístrojích v § 4 odst. 2 písm. c) uvádí, že známka má obsahovat hodnotu zaplaceného správního poplatku, Ministerstvo financí se domnívá, že (vzhledem ke změně správního poplatku k 1. 1. 2012 ve smyslu úhrady tohoto poplatku za přijetí žádosti o vydání povolení, nebo přijetí žádosti o změnu již vydaného povolení k provozování VHP) v položce „Hodnota správního poplatku“ by obec měla uvést výraz „UHRAZENO“, a to v případě, že k úhradě skutečně došlo.
23. Podle zákona č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, už nemusí žadatel dokládat bezúhonnost sám, ale musí si ji vyžádat správní orgán?
V § 4a odst. 3 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších rozhodnutí (dále jen „loterní zákon“), je uvedeno, že povolující orgán si vyžádá podle zvláštního právního předpisu výpis z evidence Rejstříku trestů. Na základě tohoto ustanovení si povolující orgán (u žádostí doručených po 31. 12. 2011) vyžádá výpis z Rejstříku trestů osob uvedených v § 4a odst. 1 loterního zákona, a to od příslušného orgánu, kterým je Rejstřík trestů Praha, Soudní 988/1, 140 66 Praha 4.
Pozn.: Tento postup se netýká cizinců, kteří nemají na území České republiky povolen trvalý pobyt, a akcionářů nebo společníků žadatele, kteří jsou právnickou osobu se sídlem mimo území ČR (viz § 4a odst. 3 loterního zákona).
24. Je třeba zasílat rozhodnutí o povolení VHP s nabytím právní moci i nadále finančnímu úřadu?
Vzhledem k tomu, že došlo s účinností od 1. 1. 2012 ke zrušení ustanovení § 7 odst. 2 a § 8 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, odpadá zákonná povinnost pro zasílání rozhodnutí o povolení VHP s nabytím právní moci příslušným finančním úřadům. MF připravuje výzvu všem obcím (v jejichž působnosti jsou VHP povolovány) k součinnosti při poskytnutí údajů o povolených VHP.
25. Loterní zákon obcím ukládá povinnost dle § 50 odst. 7 informovat ministerstvo o přijetí vyhlášky do 15 dnů ode dne schválení zastupitelstvem. O jaké ministerstvo se jedná?
§ 50 odst. 7 loterního zákona má na mysli Ministerstvo financí a to z toho důvodu, že loterní zákon spadá do kompetence Ministerstva financí. Vyhlášku je možno zaslat písemně na adresu Ministerstvo financí ČR, Státní dozor nad sázkovými hrami a loteriemi, Letenská 15, 118 10 Praha 1, nebo prostřednictvím datové schránky.
26. Je správní poplatek ve výši 5000 Kč vybírán i za povolení tomboly?
Ministr financí Miroslav Kalousek rozhodl o plošném prominutí větší části správního poplatku za přijetí žádosti o povolení tomboly. Ten se tak fakticky sníží na desetinu z 5000 Kč na 500 Kč. Toto rozhodnutí, vydané podle daňového řádu, se bude vztahovat na všechny případy od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012.
Přijetím zákona souvisejícího se zřízením jednoho inkasního místa došlo, bohužel v legislativním procesu, ke změně příslušné položky sazebníku zákona o správních poplatcích s účinností ode dne 1. ledna 2012. Správní poplatek do 31. prosince 2011 byl stanoven pro jednotlivé druhy loterií a jiných podobných her, kdy v případě tombol byl určen procentním poplatkem odvozeným od výše herní jistiny. Od 1. ledna 2012 je však správní poplatek určen fixní částkou, která je stanovena pro všechny druhy loterií a jiných podobných her bez rozdílu na 5000 Kč.
„Toto ustanovení, které nebylo záměrem předkladatele, považuji za nešťastné, neboť neúměrně zatěžovalo pořadatele malých tombol, hlavně v případě dobročinných plesů a jiných charitativních akcí,“ uvedl ministr financí Miroslav Kalousek. „Kromě toho uhrazovací funkce poplatku neodpovídá administrativní náročnosti vyřizování povolení. Proto jsem se rozhodl o prominutí větší části poplatku již od počátku letošního roku,“ dodal ministr financí.
V rozhodnutí je také uvedeno faktické snížení poplatku za přijetí žádosti o změnu povolení k provozování tomboly z 3000 Kč na 300 Kč. Všem poplatníkům, kteří uvedené správní poplatky uhradili, vznikne účinností tohoto rozhodnutí přeplatek ve výši 4500 Kč, resp. 2700 Kč. Správní úřad vrátí tento přeplatek na správním poplatku na žádost poplatníka podle § 7 zákona o správních poplatcích a § 155 daňového řádu. Ministerstvo financí zveřejní podrobnosti příští týden.
Ministr financí také nedávno předložil návrh nového herního zákona, který vychází z pojetí tombol jako sázkových her s minimálními negativními dopady a zanedbatelnou společenskou škodlivostí. Tato změna spočívá v tom, že z působnosti zákona úplně vyloučí tomboly, u nichž úhrnná výše výher činí méně než 100 000 Kč. Tomboly, u nichž úhrnná výše výher bude činit 100 000 Kč a více, budou podléhat pouze ohlašovací povinnosti (tj. nebudou již povolovány), a tudíž by také nepodléhaly správnímu poplatku za přijetí žádosti o vydání povolení. Účinnost zákona se plánuje od 1. ledna 2013.
27. Bude obcím sděleno procento, kterým se budou na odvodu podílet, a výše odvodu, kterou mohou očekávat?
Ministerstvo financí na svých webových stránkách umístilo odhad příjmů obcí v roce 2012 plynoucích do rozpočtů obcí prostřednictvím finančních úřadů z provozování loterie nebo jiné podobné hry.