Zprávy Ministerstva financí ČR – číslo 4 ročník 2013

1. Výpočet ukazatelů podle ustanovení § 10, odst. 4 písm. b) zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí

Karel Korba, Roman Knetl – oddělení 1703, Odbor 17 – Kontrola, Ministerstvo financí; Martina Smetanová – členka Výboru pro veřejný sektor Komory auditorů ČR (KA ČR)

V tomto článku je uvedena stručná rekapitulace základních pojmů, které byly již v minulosti publikovány. Jedná se o základní pojmy vztahujících se k zabezpečení přezkoumání hospodaření územních celků. Informace je určena především územním celků, které se rozhodly zadat přezkoumání hospodaření auditorovi.

Legislativní rámec

Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí

Zabezpečení přezkoumání hospodaření

Obec, vč. dobrovolného svazku obcí, Hlavního města Prahy, městské části hl. m. Prahy mohou podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 420/2004 Sb. zadat přezkoumání svého hospodaření auditorovi nebo auditorské společnosti (§ 12 zákona č. 420/2004 Sb.).

Auditor nebo auditorská společnost mají za povinnost postupovat při přezkoumání hospodaření v souladu s ustanovením § 12 zákona č. 420/2004 Sb. To znamená, že jej musí vykonat v rozsahu předmětu dle § 2 zákona č. 420/2004 Sb.) a podle příslušných hledisek dle § 3 zákona č. 420/2004 Sb.

Příklad smlouvy uzavřené mezi uzemním celkem a auditorem k zabezpečení přezkoumání hospodaření byl uveřejněn ve zprávách Ministerstva financí České republiky pro finanční orgány obcí a krajů ISSN 1803-6082, Ročník: 2011/5.

Informace pro auditory

Auditorský standard č. 52 – přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků
Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření auditorem nebo auditorskou společností musí být zpracována v souladu s ustanovením § 10 zákona č. 420/2004 Sb., tzn. procesně (§ 10 odst. 1 a odst. 6 zákona č. 420/2004 Sb.) i věcně (§ 10 odst. 2 až odst. 5 zákona č. 420/2004 Sb.).

Stejnopis zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření auditorem nebo auditorskou společností předá územní celek přezkoumávajícímu orgánu do 15 dnů po jejím projednání v orgánech územního celku (§ 12 odst. 2 zákona č. 420/2004 Sb.). Přezkoumávajícím orgánem je v tomto případě místně příslušný krajský úřad popř. Magistrát hl. města Prahy.

Jednou z povinných náležitostí závěru zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření je podle zákona o přezkoumání i uvedení poměrových ukazatelů, tzn. podílu pohledávek a závazků na rozpočtu územního samosprávného celku a podílu zastaveného majetku na celkovém majetku územního samosprávného celku.

Ukazatele mají sloužit pro potřeby zastupitelů územních samosprávných celků, resp. členů statutárních orgánů dobrovolných svazků obcí při posuzování vývojových trendů některých oblastí hospodaření a uplatnění případných dotazů, námitek a návrhů opatření v procesu schvalování závěrečného účtu.

Dne 1. 1. 2010 bylo, v souladu s usnesením vlády ČR č. 561 ze dne 23. 5. 2007, zahájeno účtování a vykazování státu na akruálním principu. Důvodem reformy účetnictví státu byla nedostatečná vypovídající schopnost účetnictví, a to zejména v případě organizačních složek státu, územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí (dále jen „územní celek“). Účetní metody, které byly aplikovány do 31. 12. 2009 nevedly k tomu, aby účetnictví podávalo reálné informace o majetkové a finanční situaci těchto účetních jednotek.

Algoritmus pro výpočet ukazatelů

V návaznosti na vyhlášku č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pro některé vybrané účetní jednotky, byl Ministerstvem financí ČR zpracován jednotný výpočet ukazatelů, který je uveden v příloze, a který byl naposledy zveřejněn ve zprávách Ministerstva financí České republiky pro finanční orgány obcí a krajů ISSN 1803-6082, Ročník: 2012/5.

Informace pro auditory

V návaznosti na výše uvedené doporučuje Výbor pro veřejný sektor KA ČR auditorům, kteří provádějí přezkoumání hospodaření územních celků, aby ve zprávách o výsledku přezkoumání hospodaření za rok 2013 na tuto skutečnost reagovali.

Ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření za rok 2013 je vhodné, aby auditor uvedl zejména následující upozornění:

Tento popis může mít např. následující formu: „Při kontrole výpočtu podílu závazků na rozpočtu územního celku bylo zjištěno, že územní celek nezahrnul do tohoto výpočtu hodnotu krátkodobých úvěrů. Pokud by zůstatek krátkodobých úvěrů do výpočtu zahrnut byl, změnila by se výsledná hodnota poměru ukazatelů u podílu závazků na rozpočtu územního celku z …% na …%“.

Tato informace může mít např. následující formu: „Při zohlednění zjištěných chyb a nedostatků (např. podhodnocení odběratelů o ….. mil. Kč) podle § 10 odst. 3, písm. c) by se výsledná hodnota poměru ukazatelů u podílu pohledávek na rozpočtu územního celku změnila z …% na …%“.

Příloha

Algoritmus pro výpočet ukazatelů podle ustanovení § 10 odst. 4 písm. b) zákona č. 420/2004 Sb. pro přezkoumání hospodaření za rok 2013

I. Podíl pohledávek na rozpočtu

A × 100 (%)/B

A. Vymezení pohledávek
A.1. Dlouhodobé pohledávky (NETTO)

Zdroj: Rozvaha

Komentář: uvádí se dlouhodobé pohledávky vztahující se pouze k následujícímu rozpočtovému roku, pokud výše splátek k inkasu v následujícím roce je stanovena smlouvou resp. splátkovým kalendářem.

Do komentáře k tomuto poměrovému ukazateli je nutné uvést celkovou hodnotu dlouhodobých pohledávek územního celku.

A. 2. Krátkodobé pohledávky NETTO:
Odběratelé (č. ú. 311)
Směnky k inkasu (č. ú. 312)
Pohledávky za eskontované cenné papíry (č. ú. 313)
Jiné pohledávky z hlavní činnosti (č. ú. 315)
Poskytnuté návratné finanční výpomoci krátkodobé (č. ú. 316)
Krátkodobé pohledávky z postoupených úvěrů (č. ú. 317)
Pohledávky za zaměstnanci (č. ú. 335)
Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění (č. ú. 336)
Jiné přímé daně (č. ú. 342)
Daň z přidané hodnoty (č. ú. 343)
Pohledávky za vybranými ústředními vládními institucemi (č. ú. 346)
Pohledávky za vybranými místními vládními institucemi (č. ú. 348)
Krátkodobé pohledávky z ručení (č. ú. 361)
Pevné termínované operace a obce (č. ú. 363)
Pohledávky z finančního zajištění (č. ú. 365)
Pohledávky z vydaných dluhopisů (č. ú. 367)
Krátkodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí (č. ú. 371)
Ostatní krátkodobé pohledávky (č. ú. 377)
B. Vymezení rozpočtových příjmů

Zdroj: Rozvaha, FIN 2-12, Výsledovka

Příjmy celkem po konsolidaci (skutečnost) + zisk po zdanění z hospodářské činnosti

II. Podíl závazků na rozpočtu

C × 100 (%)/B

C. Vymezení závazků
C. 1. Dlouhodobé závazky

Zdroj: Rozvaha

Komentář: uvádí se dlouhodobé závazky pouze do výše splátek stanovených ve splátkovém kalendáři resp. smlouvě v následujícím roce.

Do komentáře k tomuto poměrovému ukazateli je nutné uvést celkovou hodnotu dlouhodobých závazků územního celku.

C. 2. Krátkodobé závazky:
Krátkodobé úvěry (č. ú. 281)
Eskontované krátkodobé dluhopisy (směnky) (č. ú. 282)
Krátkodobé závazky z vydaných dluhopisů (č. ú. 283)
Jiné krátkodobé půjčky (č. ú. 289)
Dodavatelé (č. ú. 321)
Směnky k úhradě (č. ú. 322)
Závazky z dělené správy a kaucí (č. ú. 325)
Přijaté návratné finanční výpomoci krátkodobé (č. ú. 326)
Zaměstnanci (č. ú. 331)
Jiné závazky vůči zaměstnancům (č. ú. 333)
Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění (č. ú. 336)
Jiné přímé daně (č. ú. 342)
Daň z přidané hodnoty (č. ú. 343)
Jiné daně a poplatky (č. ú. 344)
Závazky k osobám mimo vybrané vládní instituce (č. ú. 345)
Závazky k vybraným ústředním vládním institucím (č. ú. 347)
Závazky k vybraným místním vládním institucím (č. ú. 349)
Krátkodobé závazky z ručení (č. ú. 362)
Pevné termínované operace a opce (č. ú. 363)
Závazky z finančního zajištění (č. ú. 366)
Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a podílů (č. ú. 368)
Krátkodobé závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí (č. ú. 372)
Ostatní krátkodobé závazky (č. ú. 378)

III. Podíl zastaveného majetku na celkovém majetku územního celku

D × 100 (%)/E

D. Vymezení zastaveného majetku

Zastavený movitý a nemovitý majetek dle inventurních soupisů a analytických účtů, případně operativní evidence, doložený výpisem z LV a úvěrovými smlouvami v hodnotě BRUTTO (sloupec 1).

E. Vymezení majetku pro výpočet ukazatele

Zdroj: Rozvaha

Část A. – Stálá aktiva v hodnotě BRUTTO (sloupec 1).

2. Směrnice o postupu obcí a krajů při financování voleb

č. j.: MF – 62 970/2013/12 – 1204 – ref. JUDr. A. Heřmanová

Ministerstvo financí připravilo ve spolupráci s Ministerstvem vnitra novou směrnici č. j. MF – 62 970/2013/12 – 1204 ze dne 19. 12. 2013, o postupu obcí a krajů při financování voleb. Tato směrnice platí pro všechny druhy voleb a nahrazuje dosavadní směrnice, které byly vydány pro různé druhy voleb.

Ve směrnici je uveden okruh výdajů, které lze při přípravě a konání voleb hradit z prostředků státního rozpočtu. Do okruhu výdajů, které bylo možné podle dosavadních směrnic hradit z prostředků státního rozpočtu, byly doplněny další výdaje, a to na

Ve směrnici byl pro pořízení jednoduché kalkulačky stanoven stejný limit jako pro pořízení flash disku; jednoduchá kalkulačka může být pořízena pro jeden volební okrsek nejvýše jednou za 5 let v pořizovací ceně nejvýše 200 Kč včetně DPH za kus.

Směrnice č. j. MF – 62 970/2013/12 – 1204 ze dne 19. prosince 2013, o postupu obcí a krajů při financování voleb

Odvětví: všeobecná správa

Ministerstvo financí v dohodě s Ministerstvem vnitra na základě § 69 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 230/2002 Sb., § 63 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 230/2002 Sb., § 84 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 70 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), a § 66 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, vydává k zabezpečení účelného a hospodárného vynakládání prostředků státního rozpočtu České republiky při financování výdajů spojených s volbami, tuto směrnici:

Čl. I

(1) Tato směrnice se vztahuje na výdaje

  1. obcí, měst, městysů, městských obvodů a městských částí územně členěných statutárních měst a městských částí hlavního města Prahy (dále jen „obec“) včetně výdajů na činnost okrskových volebních komisí a
  2. krajů a hlavního města Prahy (dále jen „kraj“)

při úhradě nákladů spojených s volbami do zastupitelstev obcí, zastupitelstev krajů, Parlamentu České republiky, Evropského parlamentu a s volbou prezidenta republiky (dále jen „volby“), které se hradí ze státního rozpočtu České republiky.

(2) Z prostředků státního rozpočtu České republiky lze hradit jen výdaje v rozsahu nezbytně nutném pro organizačně technické zabezpečení voleb. Těmito výdaji se rozumějí výdaje na

  1. základní kancelářské potřeby, například papír, psací pomůcky, pravítka, nůžky, sponky, desky na spisy, jednoduché kalkulačky se základními matematickými funkcemi a paměťové klíče USB (flash disky); jednoduchá kalkulačka a paměťový klíč USB mohou být pořízeny pro jeden volební okrsek nejvýše jednou za 5 let, a to v pořizovací ceně nejvýše 200 Kč včetně DPH za kus,
  2. poštovní poplatky,
  3. instalaci a provoz výpočetní a reprografické techniky včetně případné opravy, jejíž potřeba vznikla při přípravě a konání voleb, popřípadě nájem uvedeného technického vybavení; nelze hradit pořízení výpočetní ani reprografické techniky ani softwaru,
  4. dopravní výkony zabezpečované obcemi a kraji při cestách vlastními vozidly (náklady na spotřebu pohonných hmot při přípravě a při konání voleb, dopravě určených členů okrskových volebních komisí na školení, kontrole průběhu hlasování ve volebních místnostech a sčítání hlasů, distribuci volebních materiálů apod.),
  5. cestovní náhrady členů okrskových volebních komisí a dalších osob podílejících se na přípravě voleb a plnění úkolů v průběhu voleb při pracovních cestách[1] určených starostou obce, ředitelem krajského úřadu, primátorem nebo jimi zmocněnými osobami a předsedou nebo místopředsedou okrskové volební komise, a to po dobu od zahájení činností spojených s volbami až do ukončení činnosti okrskových volebních komisí[2]; pracovní cestou člena okrskové volební komise není cesta z místa jeho trvalého pobytu nebo z místa, kde se obvykle zdržuje, do místa jednání komise a zpět,
  6. pronájem nebytových prostor na dobu nezbytně nutnou potřebných pro činnost okrskových volebních komisí při konání voleb včetně školení členů okrskových volebních komisí, ozvučení těchto prostor, provoz audiovizuální techniky, nutné výdaje na úklid a na technický provoz nebytových prostor, to je náklady na otop, elektrický proud, plyn, vodu, páru, popřípadě na pronájem mobilního sociálního zařízení,
  7. vybavení volebních místností podle volebních zákonů, oddělení prostoru pro úpravu hlasovacích lístků tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování, do 1 000 Kč na oddělení jednoho prostoru včetně DPH; opakovaný výdaj na oddělení prostoru pro hlasování je možné uskutečnit nejdříve po uplynutí 5 let,
  8. platy zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou nebo odměny osob vyplácené podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr uzavřených k zajištění prací spojených s přípravou a konáním voleb a na platy za přesčasovou práci a s tím spojené výdaje na zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení,
  9. zajištění distribuce hlasovacích lístků voličům v částce 3,50 Kč na jednoho voliče a na poštovné ve výši dohodnuté Ministerstvem vnitra s držitelem poštovní licence v případech, kdy bude distribuce hlasovacích lístků zajišťována jeho prostřednictvím, a výdaje na kompletaci a vkládání hlasovacích lístků do obálek nejvýše 1 Kč na jednoho voliče,
  10. občerstvení s výjimkou alkoholických nápojů. Občerstvení může poskytnout příslušný obecní úřad přednostně jako nepeněžité plnění členům okrskových volebních komisí, jestliže úkoly stanovené okrskovým volebním komisím budou vyžadovat neustálou přítomnost jejich členů v době od vzniku členství v okrskové volební komisi do ukončení její činnosti, a dalším osobám podílejícím se na zabezpečení úkolů obcí a krajů od zahájení činností spojených s volbami až do ukončení činnosti okrskových volebních komisí. Výdaje na občerstvení se stanoví ve výši dolní hranice stanovené sazby stravného podle zákoníku práce[3]. Občerstvení v limitu základní výše stravného lze poskytnout nejdříve po 4 hodinách nepřetržité přítomnosti, na poskytnutí občerstvení však není právní nárok. Obdobné občerstvení lze poskytnout pozorovatelům mezinárodních institucí, kteří sledují průběh a konání voleb. Tyto výdaje se zahrnují podle platné rozpočtové skladby do položky 5175 – Pohoštění, případně 5169 – Nákup ostatních služeb,
  11. zvláštní odměny za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise[4], náhrady mezd, platů, služebního příjmu nebo odměny ve výši průměrného výdělku od uvolňujícího zaměstnavatele a paušální náhrady ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise,
  12. zajištění telefonního spojení do každé volební místnosti v územním obvodu obce prostřednictvím externího dodavatele či vlastními prostředky obce a hovorné na telefonní čísla určená obcí včetně výdaje na výpis uskutečněných hovorů příslušného operátora; nelze hradit zakoupení mobilních telefonů a SIM karet.

Čl. II

(1) Účelová dotace na výdaje spojené s volbami se poskytuje krajům a obcím na základě podkladů vypracovaných Ministerstvem vnitra. Obcím se účelová dotace ze státního rozpočtu poskytuje prostřednictvím krajů, v jejichž správním obvodu leží. Výdaje obcí a krajů spojené s volbami se hradí z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu České republiky.

(2) Účelová dotace přijatá obcí nebo krajem se zařazuje podle platné rozpočtové skladby na položku 4111 – Neinvestiční přijaté transfery z Všeobecné pokladní správy státního rozpočtu České republiky s příslušným účelovým znakem. Výdaje spojené s přípravou a konáním voleb

  1. do zastupitelstev obcí se zařazují pod paragraf 6115 – Volby do zastupitelstev územních samosprávných celků, účelový znak pro výdaje na volby do zastupitelstev obcí je 98 074,
  2. do zastupitelstev krajů se zařazují pod paragraf 6115 – Volby do zastupitelstev územních samosprávných celků s účelovým znakem pro výdaje 98 135,
  3. do Parlamentu České republiky se zařazují pod paragraf 6114 – Volby do Parlamentu České republiky s účelovým znakem pro výdaje 98 071,
  4. společných voleb do zastupitelstev obcí a Parlamentu České republiky se zařazují pod paragraf 6115 – Volby do zastupitelstev územních samosprávných celků s účelovým znakem pro výdaje na společné volby 98 187,
  5. společných voleb do zastupitelstev krajů a Parlamentu České republiky se zařazují pod paragraf 6115 – Volby do zastupitelstev územních samosprávných celků s účelovým znakem pro výdaje na společné volby 98 193,
  6. prezidenta republiky se zařazují pod paragraf 6118 – Volba prezidenta republiky s účelovým znakem pro výdaje 98 008,
  7. do Evropského parlamentu se zařazují pod paragraf 6117 – Volby do Evropského parlamentu s účelovým znakem pro výdaje 98 348 a
  8. společných voleb do Evropského parlamentu a Parlamentu České republiky se zařazují pod paragraf 6117 – Volby do Evropského parlamentu s účelovým znakem pro výdaje na společné volby 98 010.

(3) Obce a kraje zajistí sledování čerpání účelové dotace pomocí účelového znaku, který umožní oddělené vyúčtování skutečných výdajů na volby od ostatních běžných výdajů.

Čl. III

Kraje předloží předběžné vyúčtování výdajů spojených s volbami Ministerstvu financí do 60 dnů od ukončení činnosti okrskových volebních komisí. Finanční vypořádání poskytnuté dotace bude provedeno v termínech stanovených vyhláškou Ministerstva financí[5].

Čl. IV

Zrušuje se:

  1. Směrnice č. j. 124/1354/2002, ze dne 12. února 2002, kterou se upravuje postup obcí, krajů a okresních úřadů při financování voleb do zastupitelstev obcí, krajů a Parlamentu České republiky.
  2. Směrnice č. j. 124/123 009/2002, ze dne 3. ledna 2003, kterou se mění směrnice Ministerstva financí č. j. 124/1354/2002, kterou se upravuje postup obcí, krajů a okresních úřadů při financován voleb do zastupitelstev obcí, krajů a Parlamentu České republiky.
  3. Směrnice č. j. 12/56 089/2007-124, ze dne 26. června 2007, kterou se mění směrnice Ministerstva financí č. j. 124/1354/2002, kterou se upravuje postup obcí, krajů a okresních úřadů při financování voleb do zastupitelstev obcí, krajů a Parlamentu České republiky.
  4. Směrnice č. j. 12/36 381/2010-124, ze dne 17. 6. 2010, kterou se mění směrnice Ministerstva financí č. j. 124/1354/2002 z 12. února 2002, kterou se upravuje postup obcí, krajů a okresních úřadů při financování voleb do zastupitelstev obcí, krajů a Parlamentu České republiky.
  5. Směrnice č. j. MF-78 065/2012/12-124, ze dne 19. září 2012, kterou se mění směrnice Ministerstva financí č. j. 124/1354/2002, kterou se upravuje postup obcí, krajů a okresních úřadů při financování voleb do zastupitelstev obcí, krajů a Parlamentu České republiky.
  6. Směrnice č. j. 124/42 055/2004, ze dne 11. března 2004, kterou se upravuje postup obcí
    a krajů při financování voleb do Evropského parlamentu.
  7. Směrnice č. j. MF-78 977/2012/12-124, ze dne 3. prosince 2012, o postupu obcí a krajů při financování volby prezidenta republiky.

Čl. V

Tato směrnice nabývá účinnosti dnem vyhlášení ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí.

Ministr: Ing. Jan Fischer, CSc., v. r.


  1. § 42 zákoníku práce, ve znění zákona č. 303/2013 Sb.
  2. § 52 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů. § 45 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 230/2002 Sb. § 52a a 77a zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 204/2000 Sb. § 58 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky). § 50 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů.
  3. § 176 zákoníku práce
  4. § 62 zákona č. 491/2001 Sb., ve znění zákona č. 320/2009 Sb. § 55 zákona č. 130/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2009 Sb. § 82 zákona č. 247/1995 Sb., ve znění zákona č. 204/2000 Sb. a zákona č. 320/2009 Sb. § 60 zákona č. 275/2012 Sb. § 61 zákona č. 62/2003 Sb., ve znění zákona č. 320/2009 Sb.
  5. Vyhláška č. 52/2008 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem.

3. Poskytování příspěvku na stravování uvolněným členům zastupitelstva

č. j.: MF – 111 516/2013/12 – 1204 – ref. Mgr. H. Peterová

Finanční hospodaření územních samosprávných celků se řídí zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. V § 9 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb. je obsažen pouze příkladmý (demonstrativní) výčet výdajů rozpočtu obce. To znamená, že tento zákon umožňuje obci hradit z jejího rozpočtu i jiné výdaje, než výdaje v něm stanovené. Pro úplnost uvádíme, že v demonstrativním výčtu výdajů, obsaženém v § 9 zákona, je v písm. i) uvedeno, že z rozpočtu obce se hradí jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti obce, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely. Záleží výhradně na rozhodnutí územního samosprávného celku v samostatné působnosti, zda bude ze svého rozpočtu poskytovat příspěvek na stravování uvolněným zastupitelům územního samosprávného celku. Poskytování příspěvku na stravování musí být upraveno ve vnitřním předpisu.

Pokud má územní samosprávný celek zřízen sociální fond může v jeho zásadách stanovit, že ze sociálního fondu je poskytován příspěvek na stravování uvolněným zastupitelům územního samosprávného celku.

Uvolněným zastupitelům územního samosprávného celku tedy může územní samosprávný celek poskytovat příspěvek na závodní stravování ze svého rozpočtu a ze svého sociálního fondu. Podle ustanovení § 6 odst. 10 písm. b) zákona o daních z příjmů, jsou odměny za výkon funkce v orgánech obcí funkčními požitky. V § 6 odst. 12 zákona o daních z příjmů je stanoveno, že ustanovení § 6 odstavce 7, 8 a 9 se použijí obdobně i pro plnění poskytované v souvislosti s výkonem funkce. V § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů je stanoveno, že od daně je dále osvobozena hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů. V ustanovení § 6 odst. 2 zákona o daních z příjmů je stanoveno, že poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků je dále (tj. dále v zákoně o daních z příjmů) označen jako „zaměstnanec“, plátce příjmu jako „zaměstnavatel“.