Zprávy Ministerstva financí ČR – číslo 2 ročník 2014

1. Výzva k podávání žádostí o poskytnutí dotace – podprogram 298 213 – Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních škol v okolí velkých měst

čj.: MF – 61 534/2014/1201 – ref. Ing. J. Doleželová

Vážená paní starostko/Vážený pane starosto,

od roku 2014 funguje v gesci Ministerstva financí podprogram 298213 – Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních škol v okolí velkých měst. Tento podprogram je určen k řešení kritického nedostatku kapacit v oblasti základního školství především ve spádových oblastech, ke kterému dochází vlivem prudkého nárůstu obyvatel, demografického vývoje a pokračující migrací. V roce 2014 se podprogram zaměřil na řešení zabezpečení školní docházky obcí v okrese Praha-západ, Praha-východ.

V roce 2015 bude využití těchto prostředků rozšířeno na ostatní obce České republiky, kde v souvislosti se suburbanizačním rozvojem vzniká potřeba neodkladně řešit zabezpečení potřebných kapacit v základním školství.

Úplné znění dokumentace podprogramu, která obsahuje cíle a pravidla pro posuzování a čerpání těchto prostředků je k dispozici na internetových stránkách Ministerstva financí http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/podpora-z-narodnich-zdroju/programy-kapitoly-vps.

Pro posouzení zařazení projektu do státního rozpočtu je nezbytné předložit Ministerstvu financí, odboru 12 – Financování územních rozpočtů a programové financování (kontaktní osoba – Ing. Jitka Doleželová, telefon 257 042 252, e-mail jitka.dolezelova@mfcr.cz), dokumentaci pro registraci akce/projektu, případně pro vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace v rozsahu dle výše uvedené dokumentace v termínu nejpozději do 5. prosince 2014.

Doplňující informace:

2. Upřesnění informace uveřejněné ve Zprávách č. 4/2013 k volebním výdajům na kompletaci a vkládání hlasovacích lístků do obálek

JUDr. A. Heřmanová

Ve Zprávách č. 4/2013 byla uveřejněna směrnice č. j. MF – 62 970/2013/12 – 1204 z 19. 12. 2013, o postupu obcí a krajů při financování voleb.

Podle čl. 1 odst. 2 písm. i) této směrnice je možné z prostředků státního rozpočtu poskytnutých na úhradu volebních výdajů uhradit výdaj na zajištění distribuce hlasovacích lístků voličům v částce 3,50 Kč na jednoho voliče a na poštovné ve výši dohodnuté Ministerstvem vnitra s držitelem poštovní licence v případech, kdy bude distribuce hlasovacích lístků zajišťována jeho prostřednictvím, a výdaje na kompletaci a vkládání hlasovacích lístků do obálek nejvýše 1 Kč na jednoho voliče.

Tímto upřesňujeme, že výdaj ve výši 1 Kč na kompletaci hlasovacích lístků a jejich vkládání do obálek lze hradit na jednoho voliče (nikoliv na jednu obálku). Výdaj na kompletaci a vkládání hlasovacích lístků do obálek je možné uhradit i držiteli poštovní licence, bude-li distribuce hlasovacích lístků zajišťována jeho prostřednictvím.

3. Odpovědi na některé dotazy k volebním výdajům

JUDr. A. Heřmanová

Z dotace na úhradu výdajů spojených s přípravou a konáním voleb je možné uhradit pouze výdaje v rozsahu nezbytně nutném, uvedené ve směrnici Ministerstva financí č. j. MF – 62 970/2013/12 – 1204 z 19. 12. 2013, o postupu obcí a krajů při financování voleb (dále jen „směrnice“).

K Čl. I odst. 2 písm. c) a f) instalace a provoz výpočetní a reprografické techniky, nájem uvedeného technického vybavení, nájem nebytových prostor

Dotaz:
  1. Úřad nemá prostory a techniku, kterou by poskytl bezplatně Českému statistickému úřadu na přejímku výsledků hlasování pro pověřený úřad. Úřad zajistil jiné prostory, za které zaplatí nájem. Kdo má nájem platit, lze ho zahrnout do nákladů voleb?
  2. Pověřený obecní úřad (POÚ) není schopen bezplatně zapůjčit počítačovou techniku Českému statistickému úřadu pro přejímku výsledků voleb. Může si ČSÚ pronajmout počítače a nechat si je vyfakturovat nebo je má pronajmout POÚ a dát si to do nákladů voleb?
Odpověď:
  1. Podle § 9 odst. 1 písm. i) zákona č. 491/2001 Sb. zabezpečuje Český statistický úřad předání informací o výsledku voleb na pracovišti u pověřených obecních úřadů … . Předání informací se uskutečňuje přímo na pracovišti pověřeného obecního úřadu. Pokud by POÚ neměl k dispozici vlastní prostory pro ČSÚ, a pro předání informací ČSÚ pronajal jiné prostory, není výdaj na pronájem takových prostor výdajem dle Směrnice.
  2. Techniku na zpracování údajů používá ČSÚ vlastní, není třeba ji zajišťovat. Náklady na zpracování informací ČSÚ jsou hrazeny z jeho kapitoly.
Dotaz:
  1. Může příspěvková organizace fakturovat svému zřizovateli nájem výpočetní techniky v době konání voleb, když se jedná o výpočetní techniku ve vlastnictví zřizovatele a zřizovatel ji svěřil do správy příspěvkové organizaci zřizovací listinou?
  2. Může příspěvková organizace může fakturovat svému zřizovateli nájem výpočetní techniky v době konání voleb, je-li skutečným vlastníkem výpočetní techniky (nabyla ji např. darem, děděním, tzn., že jí nebyla svěřena do správy zřizovací listinou).
Odpověď:
  1. Je-li vlastníkem výpočetní techniky, kterou používá příspěvková organizace jako majetek svěřený, zřizovatel této příspěvkové organizace, není možné, aby mu vyúčtovala nájemné za použití uvedené techniky při volbách. Zřizovatel (obec) může uplatnit pouze výdaj na provoz, případně opravy výpočetní techniky, jejichž potřeba vznikla při přípravě a konání voleb.
  2. Pokud by při volbách byla použita výpočetní technika ve vlastnictví příspěvkové organizace, byl by výdaj obce na její nájem v souladu se směrnicí.
Dotaz:
Lze z dotace na volby hradit nákup toneru do tiskárny (např. na tisk volebních seznamů)?
Odpověď:
Jako výdaj související s volbami lze uznat výdaj na pořízení toneru do tiskárny pouze částečně. Mělo by se jednat pouze o podíl nákladů na pořízení toneru odpovídající jeho použití výhradně pro potřeby voleb. Není možné hradit celou částku na nákup toneru vzhledem k tomu, že obec používá tiskárnu v průběhu celého roku, nikoliv pouze v průběhu voleb.
Dotaz:
Výdaj na školení pro obsluhu softwaru není uveden ve směrnici, proto jej nelze uznat z dotace na volby. Je tomu tak?
Odpověď:
Z prostředků státního rozpočtu poskytnutých na úhradu volebních výdajů není možné hradit školení na obsluhu softwaru. Lze hradit pouze výdaje výslovně uvedené ve směrnici.

K Čl. I odst. 2 písm. h) platy zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou, odměny vyplácené podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a platy za přesčasovou práci

Dotaz:
Dotaz se týká služeb na úřadech ve dnech volna. Pokud službu zabezpečuje pracovník obce, náleží mu odměna za práci přesčas nebo může být podepsaná dohoda o provedení práce? Postupuje se stejně i v případě, že službu drží starosta, který má v popisu práce i zabezpečení voleb?
Odpověď:
Práci přesčas v souvislosti se zajištěním voleb je možné nařídit zaměstnanci obce, který má činnosti související s volbami v pracovní náplni. Podle § 10 odst. 2 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, může činnosti podle § 10 odst. 1 vykonávat pouze zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu, který má osvědčení podle § 8 odst. 2 písm. c) tohoto zákona. Obdobně je tomu u zaměstnance obce zařazeného do pověřeného obecního úřadu (§ 12 odst. 2 zákona č. 491/2001 Sb.) a u zaměstnance obecního úřadu, v němž jsou zřízeny alespoň 2 odbory (§ 13 odst. 2 zákona č. 491/2001 Sb.).
Dohodu o provedení práce, resp. o pracovní činnosti, lze uzavřít se zaměstnancem kraje nebo obce na činnosti, které nejsou vymezeny volebními zákony pro zaměstnance mající příslušné osvědčení.
Činnosti stanovené volebními zákony mohou vykonávat pouze zaměstnanci kraje nebo obce, kteří mají osvědčení o způsobilosti na úseku voleb podle zvláštního právního předpisu [§ 8 odst. 2 písm. d) a § 10 odst. 1 písm. g) zákona č. 491/2001 Sb., § 9 odst. 2 písm. d) zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, § 11 odst. 1 písm. j) zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů].
Pro starostu vyplývají činnosti spojené s volbami z náplně jeho práce a z volebních zákonů, dohodu o provedení práce s ním není možné uzavřít.
Dotaz:
Bude výdaj spojený se zajištěním ostrahy úřadu uznatelný dle směrnice?
Odpověď:
Výdajem na zajištění voleb vyplývajícím z volebního zákona a ze směrnice není výdaj na ostrahu objektů.

K Čl. I odst. 2 písm. i) zajištění distribuce hlasovacích lístků, kompletace a vkládání hlasovacích lístků do obálek

Dotaz:
Jaké náklady lze uplatnit na kompletaci a distribuci hlasovacích lístků při společných volbách?
Odpověď:
Při společných volbách jsou hrazeny výdaje jako by se jednalo o jedny samostatné volby. Poskytuje se jedna odměna členovi okrskové volební komise (OVK) (se zvýšením za druhé kolo voleb do Senátu) a hradí se pouze jeden výdaj na distribuci hlasovacích lístků na jednoho voliče, případně na vkládání hlasovacích lístků do obálek na jednoho voliče.

K Čl. I odst. 2 písm. j) občerstvení:

Dotaz:
Lze poskytnout občerstvení formou stravenek pracovníkům krajského nebo obecního úřadu při zajištění přípravy a konání voleb?
Odpověď:
Občerstvení je možné poskytnout ve výši dolní sazby stravného nejdříve po 4 hodinách nepřetržité přítomnosti. Na poskytnutí občerstvení však není právní nárok. Přednost má občerstvení poskytnuté formou nepeněžitého plnění, např. sendvičů, baget, nealko nápojů, kávy apod. Pouze v případě, že není možné zajistit občerstvení touto nepeněžní formou, je možné poskytnout stravenky v hodnotě dolní sazby stravného dle pracovněprávních předpisů. Peněžitým plněním jsou myšleny pouze stravenky. Jiná forma peněžitého plnění možná není.

K Čl. I odst. 2 písm. k) zvláštní odměny za dobu výkonu funkce člena OVK

Dotaz:
Dle stanoviska Ministerstva vnitra je činnost člena OVK činností specifickou, jejíž obsah stanoví zvláštní právní předpis, která nenaplňuje znaky závislé práce uvedené v § 2 odst. 4 a 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a proto nemůže být vykonávána v pracovněprávním vztahu, tudíž ani na základě dohody o provedení práce. Člen OVK má podle volebních zákonů nárok na zvláštní odměnu za výkon této činnosti, nikoli na mzdu nebo plat.
Pokud je členem OVK zaměstnanec obce (např. matrikářka), neměla by tato odměna vstupovat do mzdy zaměstnance a nemělo by zní být odváděno ani pojistné na zdravotní a sociální pojištění.
Odpověď:
Pokud funkci člena OVK vykonává zaměstnanec obce, obdrží za výkon této funkce pouze odměnu podle příslušného volebního zákona a prováděcí vyhlášky. Odměna se nezapočítává do mzdy nebo platu, s výjimkou více zaměstnání malého rozsahu u téže obce. V této souvislosti odkazujeme na stanovisko MPSV uveřejněné na webových stránkách tohoto ministerstva pod odkazem „Nemocenské pojištění“ s názvem „Informace o účasti na nemocenském pojištění členů volebních komisí a o placení pojistného z jejich zvláštních odměn od 1. 1. 2014.
Dotaz:
Od 1. 1. 2014 došlo ke změnám u daňových zákonů a řada obcí zjišťuje, zda je odměna za výkon člena OVK zdaňována daní zálohovou nebo srážkovou. Domnívám se, že by se mělo jednat o daň zálohovou.
Odpověď:
Odměna člena OVK je zdaňována srážkovou daní. V rámci zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů, došlo s účinností od 1. 1. 2014 ke změně ustanovení § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Nově lze toto ustanovení vztáhnout pouze na příjmy plynoucí z dohody o provedení práce podle § 77 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Podle § 6 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona č. 586/1992 Sb. jsou příjmy ze závislé činnosti plněním v podobě funkčního požitku. Funkčním požitkem jsou tyto příjmy podle § 6 odst. 10 písm. b) uvedeného zákona.
Na základě výše uvedeného je nutno odměnu za výkon funkce člena volební komise a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce posoudit jako příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona jako funkční požitek. Plátce daně je povinen z této odměny srazit zálohu na daň, pokud u něho poplatník podepsal prohlášení k dani podle § 38k zákona. Při srážce zálohy na daň z tohoto příjmu je plátce daně povinen postupovat v souladu s § 38ch až § 38l zákona o daních z příjmů.
Na základě výše uvedeného není možné při zdanění funkčního požitku a tedy i odměny za výkon funkce člena volební komise postupovat podle § 6 odst. 4 zákona, tzn. srážet z odměny (u poplatníka bez podepsaného prohlášení) daň podle zvláštní sazby.