Noční klid a výjimky ve světle nálezů Ústavního soudu
Doba od 22.00 do 6.00 je všeobecně známa jako doba nočního klidu. Z právního pohledu má tato doba význam, jelikož ten, kdo v tuto dobu noční klid ruší (nejčastěji hlasitými projevy, pouštěním reprodukované hudby apod.), může se dopustit přestupku podle zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, za což mu může být uložena pokuta až do výše 10 000 Kč.
Tentýž zákon však v ustanovení § 5 odst. 7 obsahuje zmocnění pro obce, aby prostřednictvím obecně závazné vyhlášky stanovily „…výjimečné případy, zejména slavnosti nebo obdobné společenské nebo rodinné akce, při nichž je doba nočního klidu vymezena dobou kratší nebo při nichž nemusí být doba nočního klidu dodržována.“
Obce tohoto zmocnění často využívají a vydávají obecně závazné vyhlášky stanovující výjimky z nočního klidu typicky na tradiční akce jako obecní slavnosti, pálení čarodějnic či oslavy příchodu nového roku. Dříve bylo i poměrně běžnou praxí, že obecně závazná vyhláška obsahovala zmocnění pro některý orgán obce k tomu, aby na individuální žádost udělil výjimku (např. pro rodinnou oslavu).
Nejedna taková obecně závazná vyhláška se již dostala k Ústavnímu soudu, jenž se zabýval několika otázkami, s nimiž Vás na následujících řádcích chci seznámit.
Chrastava
Jako první lze vypíchnout nález Ústavního soudu ze dne 7. 6. 2016, sp. zn. Pl. ÚS 4/16, v němž se soud zabýval obecně závaznou vyhláškou města Chrastava. Přezkoumávané ustanovení stanovilo výjimku, následovně: „…v době konání společenských a kulturních akcí pořádaných městem Chrastava je doba nočního klidu vymezena dobou od 2.00 hodin do 6.00 hodin.“
Ústavní soud zmíněné ustanovení zrušil, a to s odůvodněním, že veřejný zájem na nerušeném odpočinku v noční době lze suspendovat jen ve výjimečných případech a tyto výjimečné případy musejí být vymezeny „…natolik určitě, aby lidé v obci žijící mohli počet a rozložení potenciálně částečně či úplně probdělých nocí v roce předvídat.“ Vymezení událostí pouze osobou pořadatele pak jistě tento požadavek určitosti a předvídatelnosti nesplňuje.
Heřmanův Městec
Další významný nález je z 27. 7. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 7/21, v němž se Ústavní soud zabýval obecně závaznou vyhlášku města Heřmanův Městec o zákazu konzumace alkoholických nápojů na některých veřejně přístupných místech. Ačkoliv nejde o obecně závaznou vyhlášku upravující výjimku z nočního klidu, ale konzumaci alkoholu na veřejných místech, lze jeho závěry právě aplikovat i na otázky spojené s výjimkami z nočního klidu.
Tímto důležitým závěrem je totiž, že: „Protože souhlas města ve smyslu čl. 2 odst. 3 napadené vyhlášky nemůže být veřejnoprávním povolením konzumace a podávání alkoholu, jak tvrdí ministerstvo, nemá význam posuzovat jeho argumentaci, že město je zvýhodněno tím, že výjimka ze zákazu konzumace a podávání alkoholu platí bez dalšího pro akce pořádané městem, kdežto ostatní pořadatelé musí žádat o veřejnoprávní povolení. Takové veřejnoprávní povolení nelze vydat, resp. pravomoc vydat je si město (jeho zastupitelstvo) nemůže založit obecně závaznou vyhláškou.“
Tento nález tedy v podstatě znemožnil obcím do obecně závazných vyhlášek zahrnovat zmocnění rady, zastupitelstva či obecního úřadu k udělení individuální výjimky.
Loket
V letošním roce vyšly již dva nálezy Ústavního soudu na téma obecně závazných vyhlášek upravujících výjimky z nočního klidu. Prvním z nich byl nález ze dne 14. 3. 2023, sp. zn. Pl. ÚS 1/23, přezkoumávající obecně závaznou vyhlášku města Loket. Inkriminovanou pasáží byla část, v němž byl stanoven počátek doby nočního klidu z 22.00 na 23.00 „…v době konání akcí Loketského kulturního léta v období od 1. 5. do 30. 9. každého roku.“ Dlužno podotknout, že vyjma nedělí.
Město Loket tedy jinými slovy na území celého města zkrátilo dobu nočního klidu o jednu hodinu, a to po dobu pěti měsíců (vyjma nedělí). Z logických důvodů tak toto ustanovení Ústavní soud zrušil, jelikož podle něj nejde o výjimečný případ. Byť tedy dochází ke zkrácení doby nočního klidu o pouhou hodinu, stále by měl být zachován požadavek výjimečnosti. K argumentaci města, že se akce nekonají každý den pak Ústavní soud uvedl, že: „Zákon je koncipován tak, že umožňuje obcím, aby jejich zastupitelstva určila konkrétní případy, kdy dojde ke zkrácení nočního klidu, nikoli tak, že zastupitelstvo režim výjimky dopředu vztáhne k celé škále akcí, jejichž podoba a datum konání nejsou dosud známy.“
Příbram
Nejnovější přírůstek k tomuto tématu je nález Ústavního soudu ze dne 20. 6. 2023, sp. zn. Pl. ÚS 38/22, ve věci obecně závazné vyhlášky města Příbram, o nočním klidu. Město Příbram posunulo obdobně jako město Loket počátek doby nočního klidu z 22.00 na 23.00, avšak pouze pro „každý pátek a sobotu v období od 1. 7. 2022 do 31. 8. 2022“, tedy na předem určené dny v roce, kterých v daném období bylo celkem 18 dní. Město svůj postup odůvodňovalo „…vyšší poptávkou po společenském životě v letních měsících“. Ústavní soud nicméně tyto důvody nereflektoval, jelikož nejde podle něj o výjimečné případy, tedy konkrétní akce, přičemž uvádí, že: „Výjimečnost se v tomto směru proto neposuzuje výhradně ‚aritmeticky‘, podle počtu dní v roce, jak to nyní činí město, nýbrž rovněž podle smyslu a účelu stanovené výjimky. Rozhodné je, že povaha napadeného ustanovení je paušální a bez návaznosti na výjimečnou společenskou událost.“
Celkem 5 soudců Ústavního soudu (z aktuálních 14) však k tomuto nálezu přijalo odlišné stanovisko, a to jak k výroku, tak k odůvodnění nálezu. Jan Wintr, Josef Baxa, Josef Fiala, Radovan Suchánek i Jiří Zemánek z mého pohledu velmi správně podotýkají, že výjimečnost případů nespočívá ve vymezení a pojmenování konkrétní události, nýbrž že: „Čl. 3 odst. 2 obecně závazné vyhlášky města Příbrami, krátící noční klid o jednu hodinu o všech červencových a srpnových pátcích a sobotách, důvodem k zásahu Ústavního soudu podle našeho názoru není – pravidlo je jasné, předvídatelné, stanovené přímo obecně závaznou vyhláškou a jde o výjimečné případy – osmnáct rozumně stanovených dnů v roce, kdy lze předpokládat zvýšený zájem o delší společenské a rodinné aktivity z důvodu léta, prázdnin a teplého počasí.“
Jak výjimky z nočního klidu stanovit?
Z výše rozebírané judikatury lze dovodit několik doporučení, kterých by obce při tvorbě obecně závazných vyhlášek upravujících výjimky z nočního klidu měly dbát. Musí jít o skutečně výjimečné případy, ideálně s pevně stanoveným termínem (nejen např. 31. 12., ale třeba též první srpnová sobota ve vztahu ke konkrétní události) a provázaností na konkrétní tradiční akci či slavnost. Nelze nejspíše udělit individuální výjimku na žádost (kterýmkoli orgánem obce), třebaže zákon ve výčtu událostí zmiňuje i rodinné akce, právní úprava však prostor pro udělení takové výjimky nedává. Kromě toho, výjimky by měly být co nejšetrnější k veřejnému zájmu, tudíž je spíše žádoucí noční klid zkracovat než stanovit, že jej v některé dny není třeba vůbec dodržovat.