Problematika darů v oblasti územně samosprávných celků
Přijímání a poskytování darů je soukromoprávní problematikou, kterou primárně upravuje občanský zákoník (§ 2055 a násl.). V oblasti veřejného práva pak kompetence orgánů obce definuje zákon o obcích, který stanovuje mantinely pro rozhodování o poskytování a přijímání darů.
Darování a přijímání darů je obligačním vztahem, který je založený smlouvou, jenž má povahu dvoustranného adresovaného právního úkonu (vážného, určitého a srozumitelného), jehož smyslem je bezúplatný a dobrovolný převod vlastnického práva z dárce na obdarovaného, na jehož straně vzniká jednostranný majetkový prospěch. Poskytnutím daru dárce sleduje především zvětšení majetku obdarovaného jako projev své velkorysosti, vděku, štědrosti či filantropie.
Samotná darovací smlouva pak může být konsensuální nebo reálná. Konsensuální smlouva se vyhotovuje v písemné podobě, a dárce se touto smlouvou zavazuje, že dar odevzdá po uzavření smlouvy obdarovanému. Konsensuální charakter mohou mít darovací smlouvy, jimiž se darují jak movité i nemovité věci, tak hmotné i nehmotné věci. Naopak u reálné smlouvy přechází vlastnická práva do rukou obdarovaného ihned, a to i bez listinného uzavření smlouvy. Zákon stanoví písemnou podobu darovací smlouvy vždy při nakládání s nemovitými věcmi.
Ve veřejné správě se zpravidla využívá písemná podoba smluv, která zakládá důkaz a právní jistotu pro obě dvě smluvní strany. Velmi často se setkáváme rovněž s darovací smlouvou s účelem, podmínkou či příkazem, kdy dárce požaduje po obdarovaném splnění předem stanovených podmínek, např. dodržení účelu použití peněžitého daru, splnění předem známé podmínky či příkazu a prokázání této skutečnosti nějakým vyúčtováním. Nesplněním podmínky, účelu či příkazu dojde ke zmaření darování, resp. ke zmaření bezúplatného převodu vlastnického práva plynoucího z poskytnutého daru (§ 2064 OZ).
Darování obcí
V případě poskytování darů z rozpočtu obce je rozhodujícím kritériem pro určení rozhodovacího orgánu výše částky či hodnoty, o kterou je žadatelem o peněžitý nebo nepeněžitý dar žádáno. Rozhodnutí o poskytnutí daru náleží do vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce (§ 85 písm. b) zákona o obcích), které rozhoduje o poskytování peněžitých a věcných darů v hodnotě nad 20 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce. Hodnota darů se tedy sčítá a v případě, že by hodnota darů přesáhla hranici 20 000 Kč, může o poskytnutí daru, kterým by byla taková hranice překročena, rozhodnout pouze zastupitelstvo obce. Sčítá se přitom výše peněžitých i hodnota nepeněžitých darů. Pokud by měl být dar poskytnut v cizí měně, je pro stanovení výše jeho hodnoty rozhodující kurs dané měny v momentě rozhodnutí o jeho poskytnutí.
Dary do 20 000 Kč včetně, jsou zbytkovou kompetencí rady obce (§102 odst. 3 zákona o obcích). Jedná se o kompetenci nevyhrazenou, kdy lze tuto dále svěřit jinému orgánu obce, a to starostovi nebo obecnímu úřadu. V obcích, kde není volena rada obce, přísluší tato zbytková kompetence starostovi. Zastupitelstvo si však může usnesením vyhradit rozhodovat o schvalování poskytování darů i v nižších případech, než je hodnota 20 tisíc korun.
I obec může uzavřít darovací smlouvu s účelovým určením, darování pod podmínkou (podmíněná darovací smlouva) a darování s příkazem. Jedná se o základní předpoklad možnosti domáhat se splnění účelu, podmínky či příkazu. Bylo-li darováno s příkazem, může dárce požadovat splnění příkazu, jen pokud již sám plnil, tzn. poskytl či vyplatil hodnotu daru obdarovanému (§2064 OZ). Upozorňuji, že prostředky, u nichž je třeba sledovat účel a podmínky jejich použití, by měly být poskytovány jako dotace, podle § 10a a násl. zákona č. 250/2000 Sb. U takových prostředků je možné sledovat jejich použití a plnění stanovených podmínek pro jejich použití a podmínek s tím souvisejících. V případě neoprávněného použití dotace uloží obec příjemci peněžních prostředků odvod do svého rozpočtu ve výši neoprávněně použitých prostředků. U dotací platí limit pro schvalování v zastupitelstvu obce 50 tisíc korun v každém jednotlivém případě.
Dar je soukromoprávní závazek, zatímco dotace je plnění veřejnoprávní. Pro rozlišení může sloužit účelovost použití veřejných prostředků. Dotace je poskytována na určitý stanovený veřejný účel, dar je poskytován bez tohoto účelového určení (nejedná-li se o již uvedenou darovací smlouvu s účelem, podmínkou či příkazem). Obec musí při zvažování, zda určité peněžní prostředky poskytne jako dar, nebo dotaci, především zvážit, zda sleduje dosažení určitého veřejně prospěšného účelu, jehož splnění je třeba kontrolovat. V takovém případě je namístě poskytnout prostředky formou dotace. Pokud obec takový veřejný účel nesleduje, může využít formu daru. Prioritní je vždy účelovost poskytnutých prostředků - kde je sledován určitý veřejný účel, jehož dosažení je nutné z povahy věci kontrolovat, je nutné poskytnout dotaci, kde není (může jím být například poskytnutí daru občanovi obce postiženému živelní událostí), je namístě využít darovací smlouvu.
Při poskytování darů, ale i jiných bezúplatných plnění, je obec povinna respektovat pravidla upravující poskytování veřejných podpor (čl. 107 a násl. Smlouvy o fungování Evropské unie).
Speciální ustanovení u darování nemovitostí
Před uzavřením darovací smlouvy je obec povinna zveřejnit záměr darování pozemku či stavby na úřední desce obce, a to po dobu 15 dnů před rozhodnutím zastupitelstva obce o darování, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní jednání neplatné.
Rozhodnutí o darování pozemku či stavby (bezúplatném převodu) je vyhrazeno zastupitelstvu obce.
S ohledem na povinnost obce postupovat s péčí řádného hospodáře musí být zdůvodněno, proč obec převádí nemovitost na občana bezúplatně, přičemž by přitom měla mít povědomí o ceně darovaného pozemku. Rozsah odůvodnění by měl být přímo úměrný ceně nemovitosti a toto odůvodnění by mělo být zpětně dohledatelné, proto je vhodné jej např. zahrnout do zápisu ze zasedání zastupitelstva.
Přijetí daru obcí
Pokud je obec na straně obdarovaného, není kompetence k rozhodnutí o přijetí daru zákonem stanovena. Bez ohledu na výši daru tedy stačí souhlas s usnesením rady obce (opět zbytková kompetence). Vzhledem k tomu, že se jedná o nevyhrazenou působnost, může rada svěřit rozhodování o přijímání darů i starostovi. Velmi často je toto usnesení svázáno s nějakým limitem, do kterého může rozhodnout starosta a od kterého je věc příslušná radě obce. V obcích, ve kterých není volena rada, pak rozhoduje starosta obce. Zastupitelstvo si však může tuto pravomoc vyhradit.
Většina přijatých peněžitých darů má však dopad na rozpočet obce a má za následek změnu rozpočtu a s tím související nutnost provedení rozpočtového opatření (§ 16 a násl. zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, není-li přijetí a použití daru rozpočtováno předem). Kompetence k provádění rozpočtových opatření závisí na nastavení závazných ukazatelů rozpočtu v každé konkrétní obci. V případě, že by toto rozpočtové opatření schvalovalo zastupitelstvo, schvaluje již pouze zapojení získaných prostředků do výdajů a nerozhoduje o samotném přijetí daru.
Nezapomeňte na finanční kontrolu
Jakékoliv darování či jiná bezúplatná forma převodu obecního majetku musí být řádně odůvodněna tak, aby bylo vždy možno takový převod přezkoumat z pohledu dodržování zásad účelnosti a hospodárnosti při nakládání s obecním majetkem. Odůvodnění by měl doložit předkladatel, který příslušný právní úkon navrhuje k rozhodnutí. Akceptované odůvodnění by pak mělo být součástí usnesení daného orgánu.
Provedení finanční kontroly je nezbytně nutné jak v případě vydání veřejných prostředků z rozpočtu obce, tak i v případě přijetí daru obcí, kde je zejména důležité vyhodnotit všechna rizika, např. aby s přijetím daru, a to zejména nepeněžitého, nebyly spojeny další neočekávané výdaje, snížení kvality života v obci či narušení veřejného zájmu. I takovýto dar samozřejmě může obec přijmout, avšak měla by o těchto rizicích předem vědět. Odmítnutí přijetí nevýhodného daru je zcela v souladu s principy řádného hospodáře. Obdarovaný má vždy právo se dobrovolně rozhodnout, zda darované plnění přijme, a to i v případě, že je bezpodmínečné a v případě daru i bezúplatné.
Platnost a účinnost darovacích smluv
Obecně je smlouva platná dnem jejího uzavření. Zákon o registru smluv však podmiňuje účinnost smluv s hodnotou plnění nad 50 tis. Kč uveřejněním smlouvy v registru smluv. Tato povinnost se u obcí týká pouze obcí s rozšířenou působností, netýká se tedy obcí I. a II. typu.
Odstoupení od darovací smlouvy
Dárce, tedy i obec, pokud je na straně darujícího, je oprávněn za splnění zákonem stanovených podmínek poskytnutý dar odvolat, a to zejména pro porušení dobrých mravů (úmyslného i nedbalostního) či nesplnění podmínky, příkazu či nedodržení účelu darovací smlouvy. V tomto případě dárce má právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné pak zaplacení jeho obvyklé ceny. Při nedodržení podmínky či příkazu smlouvy může nastat neplatnost smluvního vztahu od prvopočátku pro nesplnění podmínky ze smlouvy.
Odvolání daru z důvodu úpadku dárce do nouze není ve veřejné správě zřejmě příliš aplikovatelné. Pokud by obec byla obdarovaným, mohl by dárce dar odvolat, pokud by se dostal do vyživovací nouze (dárce se do této situace však nesmí dostat vlastní vinou úmyslně či z hrubé nedbalosti).
Podmínky pro odečet daru od základu daně dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
Od sníženého základu daně lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého obcím, a to při splnění těchto podmínek:
- Podmínky pro fyzické osoby, včetně zaměstnanců (podle § 15 odst. 1)
- Od základu daně mohou fyzické osoby (včetně zaměstnanců) odečíst hodnotu darů, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období (kalendářní rok), přesáhne v úhrnu 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně.
-
- Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) uplatňují odpočet darů z daní přímo ve svém daňovém přiznání. Zaměstnanci, kteří si podávají vlastní daňové přiznání, uplatní odpočet obdobně jako OSVČ – tedy ve svém daňovém přiznání.
- Zaměstnanci, jimž daňové vyrovnání zpracovává zaměstnavatel, předkládají potvrzení o poskytnutí daru své mzdové účtárně jednou ročně, nejpozději do 15. 2., a to za celý předchozí rok. Snížení daňového základu se následně projeví v rámci daňového vyrovnání ve vyšší zpravidla březnové výplatě.
- Podmínky pro právnické osoby (§ 20 odst. 8)
- Od základu daně mohou právnické osoby odečíst hodnotu darů, pokud hodnota daru činí alespoň 2000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % z již sníženého základu daně. Tento odpočet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání. Pro daňové účely musí jít tedy minimálně o dar ve výši alespoň 2000 Kč.
- (Pozn. pro zdaňovací období od 1. 3. 2020 do 28. 2. 2022 platila možnost odpočtu až 30 %).
Zdanění darů
K otázce zdanění daru uvádím, že dary do celkové výše 15 000 Kč za kalendářní rok nabyté od téže osoby nepodléhají zdanění na základě ustanovení § 10 odst. 3 písm. c) bod 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, podle něhož jsou od daně osvobozeny bezúplatné příjmy nabyté příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 15 000 Kč.
Obdarovaný, včetně obcí, tedy dary nad tuto výši uvedou ve svém daňovém přiznání a zdaní. Obce však daň z příjmu právnických osob platí samy sobě.
Připravovaná novela
Novela zákona o obcích, která prošla meziresortním připomínkovým řízením a má být projednána vládou, navrhuje posunutí hranice 20 000 Kč pro poskytnutí daru na částku 100 000 Kč.
Legislativa
- Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
- Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích
- Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
- Zákon č. 340/2015 Sb., o registru smluv
- Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole