Digitalizace a dopravní infrastruktura – desáté místo v Evropě
Česká spořitelna, a. s., spolu s portálem datové žurnalistiky Evropa v datech, v projektu Index prosperity a finančního zdraví, pravidelně hodnotí výsledky evropských zemí v deseti základních pilířích společenského a ekonomického života. Téměř sto dvacet datových indikátorů bohužel stále ukazuje na mnohdy až propastné rozdíly mezi východem a západem Evropy. Nedávno byly zveřejněny výsledky v odvětví – digitalizace a infrastruktura.
Česko vděčí indikátorům kvality sítě železnic, investicím do dopravy a postupující digitalizaci státní správy za 10. místo mezi státy EU (zlepšení o dvě příčky oproti loňskému hodnocení). Zaostáváme naopak v ukazatelích kvality silnic a nedostatečném pokrytí vysokorychlostním internetem. Srovnání států EU vedou země Beneluxu, žebříček uzavírají státy z Balkánského poloostrova.
Doprava – hustá síť neznamená kvalitu
Železniční síť v Česku vykazuje na 1000 km2 území 120,7 km železnic, to je nejhustší síť v Evropě a první místo v hodnocení tohoto indikátoru. Vysoký podíl investic na dopravu (3,9 % HDP) je druhý největší mezi evropskými státy, a je s podivem, že při takové míře investic jsou přírůstky dálničních kilometrů tak mizivé. Česká silniční síť je relativně hustá (7. místo), stále jí však chybí klíčová propojení řady lokalit. Například Vlastimil Bříza, majitel Koh-i-noor Hardtmuth k tomu říká: „Považuji za neuvěřitelné, že v roce 2023 stále neexistuje dálniční spojení do Českých Budějovic. Když porovnám rychlost výstavby u nás a v Polsku nebo například v Chorvatsku, je to opravdu tragické. Pro všechny průmyslové podniky v regionu je to velká komplikace.“ Kvalita silnic spadá do oblasti, ve kterých máme největší rezervy. Přestože hodnocení občanů dává kvalitě silniční sítě 3,9 bodů ze sedmi možných, je to až třiadvacáté místo v Evropě.
Mezi indikátory dopravní infrastruktury patří také hustota dobíjecích stanic pro elektromobily. Nabíječky elektroaut se množí po celé Evropě a v České republice se situace také zlepšila. Zatímco vloni připadala na 100 kilometrů silniční sítě ani ne jedna dobíjecí stanice, podle nejnovějších dat se tato hodnota vyšplhala na 1,6 stanic na 100 km, což je téměř 78 % nárůst. Přesto jsme si v tomto indikátoru meziročně polepšili jen o jediné místo a nyní je Česko na 17. příčce. V přepočtu dobíjecích stanic na vozový park elektromobilů je však český výsledek o poznání lepší. „Na 100 elektromobilů připadá 22 dobíjecích stanic, podíl ultrarychlých a rychlých stojanů u nás dosáhl 60 %, v Evropě je to přitom 10 %,“ říká Tomáš Dzurilla, ředitel útvaru elektromobilita ČEZ. Poslední indikátor dopravní infrastruktury hodnotí dostupnost MHD ve městech. I když 96,36 % populace u nás má zastávku městské hromadné dopravy v okruhu 500 m od svého bydliště, znamená to až 18. místo v Evropě.
Digitalizuje celá Evropa
Ve využití digitalizace je v popředí bankovnictví, ale na rozvoji digitalizace pracují nejen banky a další soukromé subjekty, ale stále častěji se do něj zapojuje i stát. Digitalizace české státní správy se podle srovnání DESI sice zlepšuje, ale není to dostatečně rychlým tempem. Zatímco vloni jsme byli v tomto srovnání dvacátí, letos jsme se posunuli na 17. místo. Díky tomu se nám podařilo překonat například Německo nebo Itálii, které byly ještě vloni před námi. Na průměrné úrovni je i využívání e-governmentu (15. místo) a podle Eurostatu komunikuje s veřejnou správou 68 % populace. V roce 2018 to bylo pouze 53 %.
Zatímco dostupnost internetu v českých domácnostech na úrovni 91,48 % odpovídá evropskému průměru (jsme na 16. místě), problém nastává u přístupu k tomu vysokorychlostnímu. Ten totiž podle Eurostatu pokrývá jen 52,5 % území Česka, což nás řadí na 22. příčku ve srovnání EU. Rozšíření vysokorychlostní sítě je přitom složitější, než by se mohlo zdát. „I přesto, že ČR má jedno z nejlepších mobilních pokrytí na světě vůbec, pro rozvoj pevného připojení tady stále existuje celá řada překážek: stavební legislativa zatím stále neodstranila zdlouhavou byrokracii, liší se přístup stavebních úřadů. Toto všechno zvyšuje cenu výstavby a snižuje návratnost u diskutabilních lokalit,“ vysvětluje Maximiliano Bellassai, Chief Commercial Officer z T-Mobile Česká republika. Také proto někteří čeští operátoři spojili své síly a v pokrývání Česka rychlejším a dostupnějším internetem spolupracují.
V Česku se daří internetovému bankovnictví, které oproti minulým 70 % české populace podle nejnovějších dostupných dat využívá už 77 % Čechů. K širšímu využívání internetového bankovnictví však také dochází napříč celou Evropou, takže i v tomto ohledu zůstáváme na deváté příčce. S digitalizací se velmi úzce pojí i možnost platit bezhotovostně, kde se Česko podle loňských dat drží na 11. příčce v EU. Na tisíc Čechů připadá bezmála 27 platebních terminálů. V oblasti platebních terminálů bychom se mohli inspirovat v Řecku, kde tento poměr činí bezmála 72 terminálů na tisíc obyvatel.
„Rostoucí trend bezhotovostních plateb, které stále více probíhají pomocí mobilního telefonu místo plastové karty, vidíme také na našich celkových údajích o kartových transakcích. V roce 2019 činily platby kartou 45 % všech kartových transakcí, od roku 2020 pak měly více než 50 % podíl. Aktuálně již bezhotovostně probíhá 60 % kartových transakcí klientů Spořitelny. Za pozornost určitě stojí i fakt, že platbu v hotovosti lidé dle průzkumu STEM/MARK volí nejčastěji proto, že obchodník platbu kartou neumožňuje. Tento důvod uvedlo téměř 59 % dotázaných. Pouze 2,4 % dotázaných uvedla, že platbě kartou nedůvěřují,“ doplňuje Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.