Udržitelnost měst a obcí pomohla Česku k osmému místu na světě
Za udržitelný rozvoj se považuje takový způsob rozvoje lidské společnosti, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí. Udržitelný rozvoj je tedy postaven na sociálním, ekonomickém a environmentálním pilíři, jimž by měla být věnována stejná pozornost. V současnosti se zpravidla ve veřejnosti chybně udržitelný rozvoj spojuje pouze s životním prostředím, stejně tak bývá většinou jak environmentální, tak sociální pilíř bohužel méně sledován ve srovnání s hospodářským rozvojem.
Na celém světě a obzvláště v Evropě se potřeba zajistit udržitelný rozvoj společnosti dostává stále víc do popředí. V roce 2015 Organizace spojených národů (OSN) přijala 17 Cílů udržitelného rozvoje, které se týkají všech států a každý může přispět k jejich naplnění. V návaznosti na dokument schválený OSN pak od roku 2017 vydává každoročně Celosvětová síť řešení pro udržitelný rozvoj (SDSN) kontrolní Zprávu o udržitelném rozvoji (Sustainable Development Report).
V nejnovější Zprávě o udržitelném rozvoji se Česká republika umístila na 8. místě ze 166 hodnocených zemí. Od loňského roku si tak polepšila o pět pozic a mírně navýšila i své skóre v rámci tzv. ukazatele udržitelného rozvoje (SDG Indexu). Česko si přitom vede úspěšně v naplňování požadavků udržitelného rozvoje od počátku sledování. V roce 2017 jsme byli v tomto sledování dokonce pátí ve světě a třinácté místo v letech 2018 a 2022 bylo spíše výjimkou.
V roce 2023 Česká republika získala celkové skóre 81,9 bodu ze 100. Maximální hodnota indikuje naplnění všech 17 Globálních cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Aktuálně Česká republika splnila nebo je na dobré cestě k naplnění 70 % podcílů udržitelného rozvoje. U zbývajících 30 % dosahuje dílčích úspěchů nebo si dokonce pohoršila. Podle Zprávy se tímto výsledkem řadíme spolu s Dánskem, Estonskem, Lotyšskem a Slovenskem mezi pět zemí světa s nejvyšším podílem již splněných nebo naplňovaných podcílů.
Nejlépe si Česká republika vede v plnění cíle Konec chudoby (SDG 1), pokroku dosáhla i v plnění úkolů, které by měly zvýšit udržitelnost měst a obcí (SDG 11) a také u cíle zaměřeného zejména na mezinárodní a rozvojovou spolupráci Partnerství pro splnění cílů (SDG 17). Naopak zaostává v plnění cíle nazvaného Konec hladu (SDG 2), zejména z důvodu nevhodných stravovacích návyků, problémů s obezitou a nepříznivé bilance dusíku v zemědělství. Výzvou zůstává také plnění SDG 12 (Odpovědná výroba a spotřeba), SDG 13 (Klimatická opatření) a SDG 5 (Rovnost mužů a žen).
Města i obce při naplňování záměrů udržitelného rozvoje čekají velké výzvy – od uhlíkové neutrality přes cirkulární ekonomiku až po čistší ovzduší, dopravu a zdravější prostředí. Je také důležité, aby se zmenšovala propast mezi bohatými a chudými, komunity byly více provázané, semknuté a spolupracující, a vymoženosti města byly dostupné všem.
Šest vlastností udržitelných měst, podle SDSfuture tvoří: jednoduchý pohyb po městě bez auta, dobíjecí stanice pro elektromobily, přístup k zeleni, zlepšení úspory vody a nakládání s odpady, podpora městského zemědělství, zavedení zelené architektury.
Přední místa v celosvětovém žebříčku tradičně obsazují skandinávské země. Na prvním místě se v roce 2023 umístilo Finsko, stejně jako v předchozích dvou letech. Následovalo Švédsko, Dánsko, Německo, Rakousko, Francie a Norsko, za kterým se umístila ČR.
Síť řešení pro udržitelný rozvoj (SDSN) vznikla pod záštitou generálního tajemníka OSN v roce 2012 a sdružuje špičková pracoviště zaměřená na udržitelný rozvoj. Zprávu o udržitelném rozvoji připravilo Transformační centrum (SDG Transformation Center). Je výsledkem činnosti skupiny autorů koordinovaných Gillaumem Lafortune ve spolupráci s profesorem Jeffrey Sachsem.
Obsáhle se problematice udržitelného rozvoje a sledování jeho indikátorů věnuje prázdninové dvojčíslo časopisu Statistika & my (str. 16–35).