Nesouhlasíme se snížením PHmax
Do meziresortního připomínkového řízení byla předložena novela nařízení vlády č. 123/2008 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí, známější pod názvem nařízení o PHmax.
Návrh snižuje pro jednotlivé typy základních (a středních) škol a podle průměrného počtu žáků ve třídě počet hodin, které budou proplaceny ze státního rozpočtu, tedy snižuje finanční prostředky, které jsou určeny na platy učitelů.
Navrhované změny v nařízení č. 123/2008 Sb., mají podle důvodové zprávy snížit průměrně PHmax o 6 % napříč všemi základními školami. Podle MŠMT základní školy v letech 2020–2023 průměrně čerpaly jen přes 92 % PHmax. Tedy změna by se neměla v území nijak výrazně projevit.
Sdružení podobně jako ostatní připomínková místa provedlo rychlý průzkum mezi školami, které jsou zřizovány našimi členskými obcemi a z výsledků vyplynulo, že reálné čerpání PHmax je vyšší, než deklaruje MŠMT, u menších škol dokonce téměř 100 %, a proto bude mít návrh na školy výrazně negativnější dopad, než uvádí předkladatel.
Abychom měli pro další vyjednávání s vládou komplexnější informace, připravili jsme krátký dotazník pro zřizovatele a ředitele škol, který pokud nesouhlasíte s novelou nařízení vlády a změnou PHmax, prosím, vyplňte do 26. 11. 2023 na https://forms.gle/K9yY1KvvVjohS1Rg6.
Přijetí předloženého návrhu by v praxi znamenalo, že školy se 100 a méně žáky utrpí nejvíce. U některých škol dojde k poklesu o desítku i více proplacených hodin, což může značně zkomplikovat dělení hodin, zajištění kvalitní výuky některých předmětů (jazyky, IT, volitelné předměty), nebo se omezí možnosti zavádění moderních metod do výuky, jako je tandemová výuka, bloková, či projektová výuka.
To, že návrh může znamenat pro některé školy nedostatek finančních prostředků pro zajištění výuky paradoxně připouští i Závěrečná zpráva o dopadech regulace (RIA), která uvádí rovnou řešení, že v takovém případě zajistí chod školy její zřizovatel, případně, že škola zanikne a žáci začnou docházet do školy jiné.
SMS ČR nepovažuje z dlouhodobého hlediska za koncepční přelévat finanční prostředky do jednoho segmentu školství, kde peníze aktuálně chybí (nepedagogičtí pracovníci), z jiného segmentu školství (proplacení pedagogické činnosti), kde tento krok způsobí výrazné problémy v tom nejdůležitějším, co školy dělají, a to je vzdělávání.
Zároveň odmítáme postoj státu, který navrhuje přenesení nákladů na regionální školství na zřizovatele a to bez jakékoliv předchozí diskuze.
S návrhem tedy v rámci připomínkového řízení SMS ČR vyslovilo jednoznačný nesouhlas, který podpořilo výše uvedeným zdůvodněním.