Více než 40 procent budoucích středoškoláků by volilo jinou školu

21. 11. 2023 SYRI Školství

Dosavadní podoba přijímacích řízení na střední školy zásadním způsobem omezovala preference žáků a jejich rodičů. Systém maximálně dvou přihlášek vedl k tomu, že u jedné z nich uchazeči volili tzv. na jistotu. Kdyby přitom měli možnost širší volby, hlásili by se jinam. Potvrdilo to rozsáhlé šetření Národního institutu SYRI a Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Středočeském kraji. Problémy v systému odhalil především letošní rok, kdy se na střední školy hlásily silné ročníky. Současní deváťáci už budou volit ze tří škol, což se ve světle výsledků výzkumu ukazuje jako krok správným směrem.

SYRI

„Systém dvou přihlášek neumožňuje odhalit skutečnou poptávku po typech a oborech studia a zájem žáků a rodičů o konkrétní střední školy. Celkem 44 procent uchazečů by volilo jinak, kdyby měli možnost podat více přihlášek,“ uvedl David Greger z Národního institutu SYRI.

Jak by se lišila volba prvních dvou středních škol při možnosti podat až 5 přihlášek?
Jak by se lišila volba prvních dvou středních škol při možnosti podat až 5 přihlášek?
Žáci 9. ročníku (N=4934) a rodiče žáků 9. ročníku (N=985) v Praze a Středočeském kraji.

Rozšíření počtu přihlášek na střední školy podle výzkumníků sníží stres žáků a rodičů spojený s přijímacím řízením a přibližně dvěma pětinám žáků usnadní cestu k náročnějším školám a oborům, o které měli zájem a nevolili je kvůli obavě z neúspěchu u přijímacích zkoušek. Podíl žáků, kteří by v méně restriktivním systému vybírali školy jinak, je zhruba stejný v Praze i ve Středočeském kraji, a výrazněji se neliší ani podle pohlaví nebo dosaženého vzdělání rodičů. „Podané přihlášky proto nelze chápat jako vyjádření skutečné poptávky po preferovaném typu středoškolského studia, ale rozhodování žáků a rodičů je ovlivněno současnou podobou přijímacího řízení,“ uvedl Greger.

Přijímací řízení na střední školy v uplynulém školním roce doprovázela velká mediální pozornost a dotklo se intenzivně mnoha žáků devátých ročníků a jejich rodin. V důsledku demografického vývoje se počet žáků končících základní školu meziročně zvýšil o 12 %, přičemž ve Středočeském kraji vzrostl o 15 % a v Praze dokonce o 20 %. „Při daných kapacitách středních škol se řada žáků i jejich rodičů pochopitelně obávala, že v silnější konkurenci nemusejí být na žádanou střední školu přijati, a do jejich rozhodování vstoupilo strategizování se snahou vyhnout se neúspěchu v prvním kole přijímacího řízení a nejistotě, zda se vůbec na nějakou střední školu dostanou,“ uvedl Greger.

Pro současné deváťáky již připravuje ministerstvo školství změnu v přijímacím řízení a v říjnu prošla sněmovnou i novela školského zákona k tomu potřebná. Zásadní změnou bude možnost podat tři přihlášky namísto dvou. Také podávání přihlášek bude digitalizované a žáci nově určí závazné pořadí škol. Ti, kteří budou volit jenom jeden obor maturitní, budou mít nově možnost vyzkoušet si státní testy ve dvou termínech stejně jako ostatní žáci. Navíc odpadne martýrium druhého kola přijímacího řízení, kdy rodiče telefonovali na mnoho škol a osobně jich pak obcházeli i více než deset, aby podali přihlášku tam, kde je ještě volné místo. Tato velká zátěž pro rodiče, žáky i ředitele středních škol by měla také s digitalizací odpadnout. „Nová úprava přijímacího řízení ve školském zákoně přináší mnohá vylepšení a zmírní část zbytečného stresu spojeného s přijímacím řízením pro děti i rodiče. Po této změně mnozí odborníci volali již 20 let a je dobře, že se s ní konečně začíná. Nicméně jen tato úprava stačit nebude. Je třeba také výrazně upravit nabídku oborů středních škol, aby více odpovídala poptávce dětí a rodičů, jak ji zjišťoval náš výzkum,“ řekl Greger.

Výzkumníci z dotazníků, které na konci června 2023 vyplnilo 4934 žáků 9. ročníku, 5413 žáků 8. ročníku a 2540 rodičů, získali i několik dalších zásadních informací. Výsledky potvrdily, že poptávka je zejména po maturitním vzdělání, které chce získat převážná většina žáků (85 %) z Prahy a Středočeského kraje. Školy ale žákům devátého ročníku nabízely ve Středočeském kraji 42 % a v Praze 25 % míst v nematuritních oborech. „V této oblasti spatřujeme největší míru nesouladu mezi poptávkou žáků a rodičů a nabídkou oborů středních škol,“ uvedl Greger.

Vysokou poptávku po maturitním vzdělání deklarovali i rodiče (90 %). Konkrétně pak zejména po všeobecném vzdělání na gymnáziích nebo lyceích, které za ideální vzdělávací dráhu po ukončení základní školy považuje 43 % rodičů v Praze a 33 % rodičů ve Středočeském kraji. Právě v oborech gymnázií a lyceí by bylo potřeba nejvíce navýšit počet míst, aby odpovídal v šetření vyjádřené poptávce rodičů. Konkrétně v Praze by se jednalo o potřebu 2410 míst na gymnáziích a 492 míst v lyceích, ve Středočeském kraji o 1339 míst na gymnáziích a 492 míst v lyceích.

„Tato situace je ještě složitější v tom, že jsou oba kraje hodně propojené a velká část zájemců o gymnázia a lycea ze Středočeského kraje přitom míří na školy v Praze, kde je mnohdy lepší dopravní dostupnost než do jiných částí Středočeského kraje. Navýšení počtu míst na gymnáziích je tedy o to více potřeba především v Praze. Přestože již řada dětí studuje na víceletých gymnáziích, není dostatek míst pro žáky devátých ročníků. Zájem o všeobecné obory je tedy významně větší, než je jejich nabídka,“ dodal Greger.