Aktuální makroekonomika
Obce a města, zřizovatelé mateřských a základních škol, v současnosti řeší především očekávané dopady redukce rozpočtu regionálního školství a omezení zdrojů pro nepedagogické pracovníky. Z hlediska makroekonomiky téměř nulový problém je ovšem v lokálním prostředí místních samospráv dost zásadní.
Přesto se podívejme na aktuální údaje Českého statistického úřadu o inflaci v lednu 2024. Ceny meziměsíčně vzrostly o 1,5 %, meziročně o 2,3 %, což bylo o 4,6 procentního bodu méně než v prosinci. Průměrná míra inflace byla v lednu 9,4 % (v prosinci 10,7 %)
Meziměsíční srovnání
Meziměsíčně tedy spotřebitelské ceny v lednu vzrostly o 1,5 %. V oddíle bydlení se zvýšily ceny elektřiny o 12,1 %, vodného o 10,9 %, zemního plynu o 3,6 %, stočného o 13,4 %, tepla a teplé vody o 3,2 %, nájemného z bytu o 0,9 % a výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 1,5 %. V oddíle alkoholické nápoje a tabák vzrostly ceny lihovin o 10,6 %, vína o 10,0 % a piva o 6,6 %. Vývoj cen v oddíle rekreace a kultura s ceny zvýšily o 7,0 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje se meziměsíčně zvýšily zejména ceny nealkoholických nápojů o 3,9 %, ovoce o 5,0 % a zeleniny o 2,4 %. Na meziměsíční snižování celkové cenové hladiny měly v lednu největší vliv ceny v oddíle odívání a obuv, kde klesly ceny oděvů o 1,1 %. Z potravin byly nižší především ceny chleba o 3,5 %, uzenin o 2,4 % a cukru o 8,2 %.
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 1,7 % a ceny služeb o 1,3 %.
Meziroční srovnání
Meziročně spotřebitelské ceny v lednu vzrostly o 2,3 %, což bylo o 4,6 procentního bodu méně než v prosinci. Zpomalení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno především cenami v oddíle bydlení, kde většina sledovaných položek zmírnila svůj meziroční cenový růst. Především ceny elektřiny zmírnily v lednu svůj růst na 13,3 % (v prosinci 142,4 %), vodného na 10,9 % (v prosinci 16,3 %) a stočného na 10,5 % (v prosinci 26,9 %). Ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje prohloubily svůj meziroční cenový pokles. Zejména ceny mouky v lednu klesly o 23,6 % (v prosinci pokles o 19,7 %), masa o 6,6 % (v prosinci pokles o 3,0 %), jogurtů o 7,6 % (v prosinci pokles o 1,4 %), sýrů a tvarohů o 9,7 % (v prosinci pokles o 5,4 %) a cukru o 21,9 % (v prosinci pokles o 17,2 %).
Na meziroční růst cenové hladiny měly nadále největší vliv (i když v lednu významně oslabil) ceny v oddíle bydlení, kde kromě již výše zmíněného vzrostly ceny nájemného z bytu o 7,0 % a ceny výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 5,3 %.
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 0,4 % (v prosinci o 0,6 %). Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 102,5 %.
Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v lednu 149,8 % (v prosinci 147,6 %).
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v lednu 9,4 % (v prosinci 10,7 %).
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)
Podle předběžných výpočtů vzrostl v lednu HICP v Česku meziměsíčně o 1,8 % a meziročně o 2,7 % (v prosinci o 7,6 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP 2024 za Eurozónu 2,8 % (v prosinci 2,9 %), v Německu 3,1 % a na Slovensku 4,3 %. Nejvyšší byla v lednu v Estonsku (5,0 %) a nejnižší ve Finsku (0,7 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v prosinci 3,4 %. Nejvyšší byla v prosinci v Česku (7,6 %) a nejnižší v Dánsku (o 0,4 %).
* * *
Od ledna 2024 jsou indexy spotřebitelských cen počítány na aktualizovaných vahách, které primárně vycházejí z výdajů domácností v roce 2022 a jsou modifikovány odhadem výdajů roku 2023.