Čištění odpadních vod se prodraží

Řada obcí a měst stále ještě splácí úvěry, které byly nutné k zajištění čištění odpadních vod v souladu s požadavky evropských předpisů. A zdá se, že nároky v dalším období ještě porostou. Na úrovni Evropské unie probíhá závěrečný trialog mezi zástupci nejvyšších orgánů (Komise, Evropský parlament a Rada EU), který přinese definitivní znění revize Směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod.

Není dosud jasné, zda nový dokument bude schválen ještě před letošními volbami do Evropského parlamentu či konečné řešení přijme až nový orgán. Přestože konečné parametry navrhovaného předpisu dosud nebyly dohodnuty, již nyní je zřejmé, že revidovaný dokument bude mít vliv na města a obce se stávajícími čistírnami odpadních vod, tak nově i na obce s počtem 1000–2000 ekvivalentních obyvatel (EO).

Revize Směrnice přinese změny spojené s požadavky na budování stokové soustavy a čištění odpadních vod pro aglomerace nad 1000 EO, aglomerace 1000–2000 EO se nově budou týkat investice na vybudování ČOV s technologií sekundárního čištění a dobudování stokové soustavy. Lze přitom kalkulovat s průměrnými investičními náklady v rozmezí 70–100 000 Kč/EO a dílčími náklady na provoz ČOV a kanalizační sítě.

U aglomerací 2000–10 000 EO lze kalkulovat s průměrnými náklady, které se pohybují okolo 34 000 Kč/EO na doplnění terciálního stupně čištění a vypořádání se s energetickým a kalovým hospodářstvím, a s navýšením provozních nákladů.

U aglomerací nad 10 000 EO lze v případě doplňování terciálního a kvartérního čištění kalkulovat s průměrnou investicí ve výši 38 000 Kč/EO (u ČOV nad 100 000 EO) a 50 000 Kč/EO u ČOV pro 10 000–100 000 EO. I tady je nutno počítat s navýšením provozních nákladů.

Uvedené propočty jsou výsledkem analýzy, kterou pro Svaz měst a obcí ČR zpracoval Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku Fakulty sociálně ekonomické Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

S ohledem na snižování znečištění způsobeného odlehčením přívalových vod a městským srážkovým odtokem bude nutné zavedení více systémového přístupu v oblasti hospodaření s dešťovou vodou včetně z něj plynoucích investic u všech aglomerací nad 10 000 EO. Bude se jednat zejména o místně specifické investice do modrozelené infrastruktury tak, aby postupně docházelo k odpojování zpevněných ploch, které jsou nyní napojeny na stokovou síť. Bude také nutné investovat do posilování retenčních objektů na stokové síti a budování oddílné kanalizace.

Poměr opatření bude individuální a měl by odpovídat dlouhodobým cílům z integrovaného plánu, který si města stanoví. V tomto Směrnice ponechává městům dostatečnou flexibilitu, aby bylo možné koncipovat řešení na místní úrovni, která budou nákladově nejefektivnější.

Předpokladem pro splnění požadavků návrhu Směrnice je jednotné metodické vedení státní správy směrem k obcím včetně jeho důsledného vymáhání. Zvýšení motivace snižovat městský srážkový odtok je pro splnění požadavků Směrnice zásadní. To vyžaduje nejen cílení dotačních programů v souladu s cíli Směrnice ze strany státu, ale také důslednou přípravu v plánování. Otvírá se také diskuse o zrušení současných výjimek ze zpoplatnění odtoku srážkové vody do stokové sítě.

Zůstává otázkou, zda municipality, které ještě splácí úvěry na výstavbu čistíren odpadních vod, budou reálně schopné zajistit další požadované investice v nejbližší budoucnosti. I když stanovené cíle částečně zaštítí dotační programy, bude nezbytné zajistit samofinancování vodohospodářské infrastruktury, což přinese zvýšení cen vodného a stočného.