Byty zkolaudované k trvalému bydlení nelze využívat pro krátkodobé ubytovací služby
Stavebnímu úřadu jsme poradili, jak řešit stížnosti obyvatel domu na byty využívané ke krátkodobému ubytování. Stěžovateli vadilo, že sousední dva byty určené k trvalému bydlení využívají krátkodobě rekreanti. Nesouhlasil s tím, že úřady dostatečně nezasáhly. Obrátil se proto na ombudsmana. Šetřili jsme postup stavebního a krajského úřadu a společně jsme našli cesty, jak takové situace zdárně řešit.
Stavbu lze užívat jen k povolenému účelu. „Je veřejným zájmem, aby byla stavba užívána k povolenému účelu. Nabízeniě krátkodobých pronájmu° ve stavbách určených pro trvaleě bydleniě je v rozporu s kolaudačním rozhodnutím a považuji to za obcházení stavebního zákona. Majiteleě by měli takové byty nechat rekolaudovat,“ vysvětlil ombudsman Stanislav Křeček. Ne vždy je ale možné žádosti o rekolaudaci bytu vyhovět. Překážkou může být například územní plán, který v daném území stavby pro ubytování nepřipouští.
Stavební úřad může posoudit, zda jsou byty zkolaudované k bydlení skutečně tak užívány, nebo slouží ke krátkodobému ubytování. Ve spolupráci s živnostenským úřadem může prověřit účel poskytovaných služeb i dělat neohlášené prohlídky. Zjistili jsme, že stavební úřad sice provedl několik neohlášených kontrolních prohlídek, ale v rámci své běžné pracovní doby. Prohlídky byly neúspěšné. Typickými nájemci jsou totiž turisti, kteří se do bytu vracejí mnohdy až v pozdních večerních hodinách.
„Jsem si vědom toho, že nalezeniě hranice, kdy je byt užíván k bydlení, a kdy tomu tak není, vyžaduje provedení velmi precizního, a tím i časově náročného dokazování. I přesto nemohu ze své pozice přehlížet jednání vlastníků bytu°, kteří svým jednáním porušují jednu ze základních povinnostiě veřejného stavebního práva spočívající v povinnosti užívat stavbu jen k povolenému účelu,“ uvedl ombudsman.
Nejde zde jen o zaryté trvání na dodržování zákona. Nájem bytu či domu pro trvaleě bydlení má úplně jinyě účel a jineě vlivy na okolí než přechodné ubytování rekreačně-turistického charakteru. „Nelze libovolně zaměňovat základní potřebu bydlení a krátkodobé, obvykle opakované, ubytování. Stálý nájemce uspokojuje své základní potřeby na bydlení, zatímco krátkodobý ubytovatel uspokojuje například své společenské potřeby,“ vysvětlil Křeček.
Stavebnímu úřadu jsme doporučili, aby získal potřebné důkazy nejen z prohlídek, ale i ze svědeckých výpovědí obyvatel domu. Připomněli jsme také, že při podezření spáchání přestupku nepovoleného užívání stavby si může stavební úřad vyžádat součinnost policie. Ta může zkontrolovat doklady osob pohybujících se v domě či registrační značky aut před domem.
Stavební úřad i za pomocí těchto postupů následně vydal rozhodnutí, kterým zakázal užívání dvou šetřených bytů ke krátkodobému užívání. S vlastníky bytů zahájil řízení o přestupku. „Pro příští případy od krajského úřadu očekávám, že stavebnímu úřadu poskytne metodickou pomoc či konzultace,“ uzavřel ombudsman.
Problematikou sdíleného ubytování se ombudsman zabývá dlouhodobě. V minulosti například i díky nám vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj metodiku Poskytování ubytovacích služeb ve stavbách určených pro bydlení.