Obce mohou získat dotace na domácí čistírny odpadních vod, vztahují se i na certifikovanou kořenovou ČOV

Od března letošního roku mohou obce žádat o dotace na domácí čistírny odpadních vod. Lze je čerpat i na certifikované kořenové čistírny. Jak tento typ čištění funguje a jaké jsou podmínky pro získání dotace?

Domácí čistírny představují efektivní řešení, jak nakládat s odpadními vodami v malých obcích. Nově je možné na tento typ čistíren získat dotaci. „Příjem žádostí probíhá do 6. 1. 2027 nebo do vyčerpání alokace. Výše příspěvku činí 150 tisíc korun pro domácí čistírny s kapacitou 1–15 ekvivalentních obyvatel (EO) a 300 tisíc korun pro čistírny s kapacitou 16–50 EO. Domácí čistírnu odpadních vod lze vybudovat pro obyvatele trvale žijící na území obce, nebo využívající obecní budovy, včetně rodinných a bytových domů,“ upřesňuje Zuzana Slížková ze společnosti Grantex a dodává, že navržený systém domácích čistíren odpadních vod (DČOV) musí zajistit napojení minimálně 30 % z celkového počtu ekvivalentních obyvatel v dané oblasti.

Certifikovaná kořenová čistírna s přehledem plní legislativní limity

Podporovány jsou pouze domácí čistírny odpadních vod s označením CE. V případě vypouštění vyčištěných odpadních vod do povrchových a podzemních vod musí split tyto parametry:

• Do povrchových vod: CHSKCr – 75 %, BSK5 – 85 %, N-NH4 – 80 %, N celkové – 50 %, P celkové – 80 % (pouze v případě, že je tak uvedeno ve stanovisku příslušného správce povodí).
• Do podzemních vod: CHSKCr – 90 %, BSK5 – 95 %, N celkové – 50 %, P celkové – 40 %.

Stanovené limity splňuje i certifikovaná kořenová čistírna odpadních vod. „Certifikaci kořenové čistírny odpadních vod předcházel dvouletý výzkum ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka v Praze, během něhož byly optimalizovány systémy za účelem certifikace. V dalším roce zde probíhal samotný certifikační proces, kdy byla do kořenové čistírny přiváděna z jedné strany odpadní voda a na výstupu pak byly měřeny výsledné hodnoty. Prokázalo se, že čistírna splňuje s přehledem legislativní limity a parametry odpovídají dvěma nejvyšším kategoriím: kategorii PZV pro podzemní vody a kategorii III pro povrchové vody. Kořenová čistírna získala certifikaci dle normy EN 12566-3:2005 a A2:2013, což znamená, že splňuje veškeré limity stanovené evropskými i českými předpisy pro zmíněné dvě kategorie,“ uvádí Michal Šperling ze sdružení Kořenovky, která certifikované kořenové čistírny nabízí.

Nevyžaduje servisní zásahy či nastavování

Kořenové čistírny spolehlivě čistí odpadní vodu z domácnosti, obce či průmyslu. Mezi jejich výhody patří minimální údržba, nízké provozní náklady a schopnost zvládat nárazový provoz. Navíc přirozeně zapadají do přírody, jelikož na první pohled vypadají jako záhon mokřadních rostlin. Důležitým přínosem je také jejich bezporuchový provoz. „Ve výzkumné laboratoři byly kromě rozboru přečištěné vody zaznamenávány i potřebné servisní zásahy. Potvrdilo se, že kořenová čistírna odpadních vod je funkční také při výpadku elektrického proudu i po něm a nevyžaduje servisní zásahy či nastavování. To je velká výhoda oproti klasickým malým mechanicko-biologickým čistírnám odpadních vod, které jsou závislé na napájení elektřinou a pro správnou funkci je zapotřebí i časté provádění servisních zásahů,“ vysvětluje Michal Šperling. Například statistiky povodí Ohře ukázaly, že 90 % mechanicko-biologických zařízení nefunguje správně.

Jak kořenová čistírna funguje?

Systém kořenové čistírny se skládá z několika částí. „Nejprve je odpadní voda přiváděna do anaerobního separátoru. Jedná se o celoplastovou válcovou nádrž rozdělenou do čtyř komor. V tomto speciálním septiku jsou zachyceny pevné nerozpuštěné nečistoty a dochází zde k částečnému odbourávání organických látek. Ve čtvrté komoře je umístěn mechanický filtr, který slouží jako předčištění před nátokem na biofiltr,“ popisuje fungování Michal Šperling.

Předčištěná voda z anaerobního separátoru putuje do pulzní šachty, kde se shromažďuje. Po naplnění je obsah prostřednictvím mechanického plováku naráz vypuštěn na kořenové pole. Tento pulz zajišťuje rovnoměrnou distribuci vody po povrchu biofiltru pomocí soustavy perforovaných potrubí. Voda biofiltrem pomalu protéká a tím dochází k čištění.

Kořenové pole osázené rostlinami představuje stěžejní část čistícího systému. Výkop vyložený nepropustnou hydroizolační fólií je vyplněn kamenivem různé frakce. Na jeho povrchu sídlí mikroorganismy, které zajišťují biologické čištění. Certifikovaná kořenová čistírna kombinuje vertikální a horizontální filtr. Pročištěná voda se dostává do recirkulační šachty, odkud se vrací zpět do pulzní šachty pro zvýšení účinnosti odstraňování amoniakálního dusíku a organických látek a do horizontálního filtru za účelem odbourávání N-NO3-. Dále je možné přidat zařízení pro redukci fosforu.

Jak lze využít dotaci a na co dát pozor?

Získat dotaci je možné na nákup zařízení domácí čistírny odpadních vod, instalaci a zprovoznění zařízení, monitorovací zařízení a přímo související technologie i proškolení odborně kvalifikované osoby a jednotlivých uživatelů DČOV. Využít ji lze také na odborný posudek, hydrologický posudek, zadávací dokumentaci, TDI (technický dozor investora) a AD (autorský dozor) a publicitu projektu. „Důležité je také zmínit, že pro dané území lze podat pouze jednu žádost. Řešené území se musí nacházet v oblasti, kde není z technického či ekonomického hlediska možné budoucí připojení ke stokové síti zakončené ČOV. Tuto skutečnost žadatel doloží odborným posudkem. Projekt musí být v souladu s platnou verzí PRVKÚK (plán rozvoje vodovodů a kanalizací),“ informuje Zuzana Slížková.

Žadatel, respektive příjemce podpory, tedy obec, je povinen uzavřít s vlastníkem budovy, pro kterou je čistírna realizována, smluvní vztah vymezující práva a povinnosti související s její realizací a provozem. Doporučuje se také vytvořit fond pro obnovu technologie po ukončení její životnosti. Z tohoto fondu bude hrazena budoucí obnova celého systému pro čištění odpadních vod, a to i po ukončení doby udržitelnosti projektu. Udržitelnost projektu je 10 let od ukončení realizace. V případě certifikované kořenové čistírny bývá však obvyklá životnost 30–40 let, pokud je dobře udržována.

Nutné podklady k žádosti o dotaci pro domácí čistírny odpadních vod

• zpracovaná dokumentace pro stavební povolení (DSP)
• soupis nemovitostí (pozemků a staveb) dotčených realizací projektu včetně souhlasu jejich vlastníků dotčených realizací projektu
• souhrnná tabulka DČOV
• doložení souladu navrhovaného řešení s PRVKÚK, např. aktuální kartou z PRVKÚK
• odborný posudek
• doklad o vedení BÚ

Podklady k uzavření smlouvy

• relevantní povolení/rozhodnutí orgánu státní správy dle platné legislativy
• stanovisko příslušného správce povodí, které bylo podkladem pro vodoprávní řízení
• aktualizovaná souhrnná tabulka DČOV
• dokumentace k zadávacímu řízení včetně platné smlouvy s dodavatelem
• prohlášení k DPH
• doklady k nepřímým realizačním výdajům projektu
• doklady prokazující zajištění technického dozoru stavebníka
• dokumenty prokazující splnění minimálních požadavků

Přečištěná voda se dá využít pro splachování či zálivku

Mezi další důležité podmínky získání dotace patří zajištění provozu domácí čistírny kvalifikovanou osobou a zdokumentování průběhu realizace fotografiemi. „Příjemce podpory je dále povinen zajistit řádné nevratné a bezpečné odpojení původních jímek či septiků u nemovitostí, jež budou napojeny na novou domácí čistírnu,“ dodává Slížková. Přečištěnou vodu z kořenové čistírny lze nejen vypustit do vodoteče nebo vytvořit zásak, ale na konci systému se dá také vybudovat akumulační jímka, kde se přečištěná voda sbírá. Odtud je možné ji čerpat zpět do domu a využít ke splachování toalety anebo pro zálivku. Díky recyklaci je možné ušetřit až 50 % pitné vody.

Zatímco standardní kořenová čistírna se povoluje na stavební povolení v rámci vodoprávního řízení, pro povolení výstavby certifikované KČOV stačí ohlášení. „U certifikované čistírny není nutné provádět pravidelné rozbory vody, ale je zapotřebí jednou za dva roky uskutečnit revizi,“ upřesňuje Michal Šperling. Cena kořenových čistíren se odvíjí od jejich velikosti a možností instalace, které závisejí na místních podmínkách, přičemž náklady na certifikovanou KČOV jsou přibližně o 20 % vyšší než u varianty bez certifikace.