Archiv článků (rubrika Životní prostředí)

Královéhradecký kraj bude v příštích dvou letech pokračovat v systematické ochraně zdrojů podzemní vody. Krajští zastupitelé dnes schválili Akční plán Ucelené politiky samosprávy Královéhradeckého kraje o vodě na roky 2027 a 2028. Zaměří se především na ochranu vodárensky významných území, inventarizaci starých a nepotřebných vrtů a na vzdělávání představitelů měst a obcí.

Když se v investičních kruzích mluví o infrastruktuře budoucnosti, většina pozornosti směřuje k datovým centrům, čipům a energetice. Skutečně nenahraditelná komodita přitom teče potrubím pod našima nohama. Voda je možná nejpodceňovanější infrastrukturní téma příštích desetiletí.

Města a obce po celé republice se mohou nově zapojit do kampaně TreeTag, která má letos českou premiéru. Odborníci u vybraných stromů změří jejich parametry, vyčíslí přínosy v podobě zadržené dešťové vody, uloženého oxidu uhličitého či odstraněných škodlivin ze vzduchu a výsledky převedou do srozumitelných informačních štítků umístěných přímo u dřevin. Obce tak mohou veřejnosti lépe vysvětlit význam investic do zeleně. Tuzemským koordinátorem akce je Arboristická akademie. Evropský den kampaně TreeTag připadá na 18. září.

Pardubický kraj ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) uspořádal v Pardubicích odborný seminář zaměřený na využití hydrometeorologických informací při krizovém řízení a protipovodňové ochraně. Byl určen pro pracovníky obcí s rozšířenou působností v Pardubickém kraji-tajemníky bezpečnostních rad a tajemníky povodňových komisí. Odborníci ČHMÚ účastníkům představili fungování veřejné hydrometeorologické služby, změny v systému výstrah, nové informační nástroje i možnosti spolupráce se samosprávami.

Zástupci Pardubického kraje v čele s radním pro venkov, zemědělství a životní prostředí Miroslavem Krčilem se sešli s klíčovými provozovateli a vlastníky vodárenské infrastruktury v regionu. Podnět k setkání vzešel z nedávného jednání krajské Komise pro sucho. Cílem bylo vzájemně se informovat o aktuálním stavu zásob vody, přijatých opatřeních a možnostech zvládání dlouhodobého sucha.

Obyvatelé Plzeňského kraje v roce 2025 vytřídili téměř 38 800 tun využitelných odpadů. Nejlépe si v tradiční krajské soutěži vedly obce Srní, Chudenice a Hromnice. Ocenění za největší meziroční zlepšení získal Dlouhý Újezd na Tachovsku.

Města chtějí investovat do efektivního hospodaření s vodou, ale brzdí je nedostatek financí, komplikované majetkoprávní vztahy a složitost dotačních programů. Vyplývá to z další části průzkumu společnosti Wavin Czechia, který oslovil 300 tuzemských samospráv.

Do vodního hospodářství směřovalo v roce 2025 celkem 12,8 miliardy korun ze zdrojů Ministerstva zemědělství (MZe), Ministerstva životního prostředí (MŽP) a Ministerstva dopravy. Pokračoval rozvoj vodohospodářské infrastruktury, když počet čistíren odpadních vod vzrostl o 73 na celkových 3489. Vyplývá to ze Zprávy o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2025 (tzv. Modrá zpráva), kterou dnes projednala vláda.

Česko zná letošní finalisty soutěže Adapterra Awards. Do osmého ročníku celostátní soutěže se přihlásilo 71 inspirativních projektů, které ukazují, jak se města, obce i krajina mohou lépe připravit na dopady měnícího se klimatu. Odborná porota vybrala 18 finalistů, kteří se ucházejí o vítězství v jednotlivých kategoriích. Mezi nejúspěšnější projekty se zařadily i čtyři z hlavního města. Veřejnost pak může rozhodnout o držiteli Ceny sympatie v rámci hlasování na webu projektu, a to až do začátku letošního října.

Česko se od 60. let oteplilo přibližně o dva stupně Celsia a výrazně přibylo také tropických dnů. Města proto hledají způsoby, jak omezit přehřívání, lépe hospodařit s vodou a sledovat kondici zeleně. Letecké snímkování dokáže během krátké doby zmapovat rozsáhlé území a pomocí termálních či multispektrálních dat odhalit přehřáté plochy, teplotní anomálie ve vodě nebo oslabenou vegetaci.

Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo návrhy Plánů pro zvládání povodňových rizik pro období 2028–2033. Plány navazují na aktualizované povodňové mapy a přinášejí soubor obecných i konkrétních opatření v povodích Labe, Odry a Dunaje, která mají pomoci lépe chránit obyvatele, obce i krajinu před dopady povodní. Veřejnost a uživatelé vody k nim mohou do konce února 2027 podávat připomínky.

Skupina odborníků a nevládních organizací představuje Stínový plán na obnovu přírody se 40 konkrétními opatřeními, která mají pomoci obnovit českou krajinu a zvýšit její odolnost vůči suchu, povodním a erozi.

Česká republika čelí mimořádně dlouhému období sucha. Projevuje se poklesem hladin podzemních vod, nízkými průtoky ve vodních tocích, úbytkem vody v půdě i dopady na zemědělskou produkci. Odborníci se shodují, že vedle technických vodohospodářských staveb je nezbytné posilovat schopnost krajiny zadržet vodu tam, kde spadne. Právě v tom mají zásadní význam pozemkové úpravy (PÚ).

Extrémně teplé a suché počasí letošního léta oslabuje lesní porosty na Vysočině. Dlouhodobý nedostatek srážek v kombinaci s vysokými teplotami snižuje vitalitu stromů a zvyšuje riziko šíření podkorního hmyzu. Kraj Vysočina proto doporučuje vlastníkům lesů a lesním hospodářům, aby pravidelně kontrolovali porosty, vyhledávali napadené stromy a včas je zpracovali.

Evropská města se kvůli husté zástavbě, rozsáhlým zpevněným plochám a nedostatku zeleně přehřívají výrazně rychleji než jejich okolí. Evropská agentura pro životní prostředí proto řadí rozvoj městské zeleně mezi klíčová adaptační opatření na změnu klimatu. Jedním z nich jsou vegetační neboli zelené střechy, jejichž povrch pokrývá speciální vegetační souvrství s živými rostlinami.

Ústřední komise pro sucho vyhodnotila aktuální hydrologickou situaci a nedostatek vody v České republice. Potvrdila, že nastavený systém krajských komisí pro sucho a Ústřední komise pro sucho je plně funkční a umožňuje účinně reagovat na situace, kdy je vyhlášen stav nedostatku vody.

Pardubický kraj pokračuje v mapování historických hydrogeologických vrtů na území Vysokomýtské a Ústecké synklinály. Dosavadní výsledky potvrzují, že část starých vrtů představuje riziko pro významné zásoby podzemních vod. Zároveň se ukazuje, že některé z nich by naopak mohly být v budoucnu využity jako zdroje pitné vody. Kraj proto připravuje další postup ve spolupráci s obcemi s rozšířenou působností a odbornými institucemi.

Hejtman Karlovarského kraje svolal informativní schůzku krajské Komise pro sucho KK, jejímž cílem bylo společné vyhodnocení aktuální hydrologické situace na území regionu a posouzení, zda je nutné komisi oficiálně aktivovat.

Sucho, se kterým se v poslední době stejně jako většina republiky potýká také Zlínský kraj, se v regionu projevuje především na menších vodních tocích. Významné zdroje povrchových ani podzemních vod však zatím výrazněji zasaženy nejsou. Zásobování obyvatel kraje pitnou vodou tak v tuto chvíli není ohroženo.

Přívalové deště způsobují záplavy, sucho vysušuje studny, přehřáté ulice volají po zeleni. Dopady klimatické změny pociťuje silně nebo částečně 73 % českých měst a obcí. Zpracovaný strategický plán hospodaření s vodou má však jen 11 % z nich. Vyplývá to z průzkumu společnosti Wavin Czechia, která na jaře 2026 oslovila 300 českých samospráv.

Hejtman Ústeckého kraje Richard Brabec preventivně svolal jednání krajské Komise pro sucho. Jejím cílem bylo vyhodnotit aktuální situaci v kraji, stav vodních zdrojů, průtoky ve vodních tocích a případná rizika pro zásobování obyvatel pitnou vodou.

Ostrava takřka deset let intenzivně pracuje na strategických podkladech obsahující adaptační strategii města k dopadům a rizikům vyplývajícím ze změny klimatu, díky kterým již uskutečnila spektrum rozličných opatření. Ve městě tak přibyly stromy, zeleň, vodní prvky, zelené střechy, revitalizovány byly parky, důraz je kladen na hospodárné nakládání se srážkovými vodami aj.

Ministerstvo životního prostředí dnes jednalo se zástupci těžební společnosti Severní energetická o poskytnutí části finanční rezervy na sanace a rekultivace pro rozvoj místních obcí zasažených těžbou. Jde o prostředky, které firma nevyužije díky tomu, že část původního dolu byla ponechána přírodě. Prostředky jsou určeny na projekty pro tento region postižený hornickou činností.

Hejtman Královéhradeckého kraje dnes svolal první letošní jednání komise pro sucho. Zástupci kraje, Povodí Labe, Českého hydrometeorologického ústavu, policie, hasičů a krajské hygienické stanice hodnotili aktuální stav vodních zdrojů a také možnosti, jak pomoci obcím s přípravou na nadcházející roky.

Dnes se poprvé setkala Komise pro zvládání sucha a nedostatku vody na území Pardubického kraje. Odborníci řešili nejen aktuální situaci na vodních tocích a stav zásob podzemní vody, ale také vliv na hospodaření. Podle zástupců Českého hydrometeorologického ústavu se nedá v nejbližších týdnech očekávat výrazné zlepšené srážkových úhrnů s vlivem na stav vodních toků.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Ministerstvo životního prostředí (MŽP) se definitivně dohodly na dalším společném postupu při řešení situace na odvalovně Heřmanice v Ostravě. Klíčovým úkolem je dokončení odborného posouzení vlastností materiálu použitého pro oddělení hořící části haldy od skládky chemických odpadů. Státní podnik DIAMO na základě pokynu MPO zahájil jednání s Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP) a ve spolupráci s Technickým ústavem požární ochrany (TÚPO) zajistí dokončení odborného posudku vznětlivosti materiálu.

Ve Strakově akademii se v pondělí 17. srpna 2026 sešla na prvním zasedání obnovená Národní koalice pro boj se suchem. Jednala o navýšení prostředků na financování opatření proti suchu a o naplňování Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023–2027. Premiér po jednání zdůraznil, že ministerstva společně s Českým hydrometeorologickým ústavem sestaví mapu míst, která jsou suchem zasažena nejvíce. Zároveň byla na pondělí 24. srpna svolána Ústřední komise pro sucho.

Společnost NEVAJGLUJ a.s. vyhlašuje již třetí ročník soutěže „Čisté obce s NEVAJGLUJ 2026“, která podporuje aktivní přístup obcí k udržování pořádku ve veřejném prostoru. Cílem soutěže je motivovat obce k realizaci osvětových a praktických aktivit, které pomáhají omezit odhazování nedopalků a drobných odpadků. Zapojené obce tak nejen přispívají k čistším ulicím, ale zároveň posilují environmentální odpovědnost svých obyvatel i návštěvníků.

Přinášíme popis současné situace ohledně sucha na území ČR, krátkodobý výhled dalšího vývoje a informace, kde lze najít aktuální data ČHMÚ týkající se sucha.

Letošní horké a suché počasí vytváří ideální podmínky pro vosy, jejichž populace i hnízda rychle rostou. Opakující se vlny veder, teplé noci a dostatek potravy v podobě dozrávajícího ovoce zvyšují jejich aktivitu i početnost. Antonín Přidal z Agronomické fakulty MENDELU upozorňuje, že zvýšený výskyt vos může přinášet komplikace nejen veřejnosti, ale také včelařům, kteří se s jejich nájezdy na včelstva potýkají častěji než obvykle.

Hospodaření s vodou se pro české obce a města stává stále významnějším provozním i strategickým tématem. Zatímco v posledních letech se pozornost samospráv přirozeně soustředila především na ceny energií a energetickou náročnost budov, voda často zůstávala v pozadí jako náklad, který obec jednoduše uhradí podle faktury.

Ode dneška začíná v celé Evropské unii platit nové nařízení o obalech a obalových odpadech (Packaging and Packaging Waste Regulation – PPWR). Zásadně mění evropská pravidla pro obaly a postupně se dotkne jejich celého životního cyklu – od výroby a uvádění na trh přes používání až po opětovné využití a recyklaci. Česká republika zastoupená Ministerstvem životního prostředí patří mezi nejaktivnější státy, které dlouhodobě upozorňují na přetrvávající nejasnosti a požadují od Evropské komise vyjasnění pravidel a harmonogramu zavádění jednotlivých změn. Český požadavek ve formě tzv. non-paperu podpořilo dalších 14 členských států EU.

Královéhradecký kraj se připravuje na historicky první jednání krajské komise pro sucho. Na úterý 18. srpna ji svolal hejtman Petr Koleta. Členové komise budou sdílet aktuální informace o dopadech mimořádného sucha na území regionu a koordinovat další postup. Jedním z důležitých témat bude také kvalita a hygienická bezpečnost vody.

Zeleň ve městech a obcích není jen otázkou vzhledu, ale také důležitým nástrojem pro zlepšování kvality života obyvatel a adaptaci na klimatické změny. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) díky prostředkům z evropských fondů podporuje projekty zaměřené na rozvoj zelené infrastruktury, která pomáhá vytvářet příjemnější, zdravější a udržitelnější prostředí v českých regionech.

Více než 1,3 milionu korun rozdělí Karlovarský kraj na projekty, které pomohou lépe hospodařit s vodou v krajině a posílí připravenost obcí na povodně. Krajští radní schválili podporu v celkové výši 1,16 milionu korun pro projekty zaměřené na prevenci sucha, zadržování vody i péči o zeleň. Dalších téměř 155 tisíc korun poputuje na opatření na ochranu před povodněmi, konkrétně na aktualizaci digitálních povodňových plánů měst Bečov nad Teplou, Cheb a Toužim.

V roce 2024 se u nás vyprodukovalo 21,2 milionu tun druhotných surovin, což svojí hmotností představuje přes 300 tisíc naložených nákladních vagonů. Meziroční nárůst činil 15,9 % a celková produkce tak vzrostla o 2,9 milionu tun. Jedná se o materiály, které byly získány z odpadů nebo vedlejších produktů a jsou připraveny k dalšímu průmyslovému využití.

Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu. Jen z Operačního programu Životní prostředí bylo během posledních pěti let na tato opatření vynaloženo 8,6 miliard korun a další finance jsou stále k dispozici. Resort také již dokončil návrh aktualizace Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu pro období 2026–2030.

Výzkumy z Česka, Kanady i Anglie ukazují, že bobři pomáhají udržet vodu v krajině. Studie deseti českých bobřích mokřadů ocenila přínos jedné hráze pro zadržování vody a ukládání uhlíku v průměru na dva miliony korun. Pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR ji zpracovali experti z České zemědělské univerzity v Praze.

Ministr zemědělství Martin Šebestyán schválil pravidla, která určují podmínky pro poskytování dotace na projekty rozvoje venkova v rámci Strategického plánu SZP na období 2023–2027 pro 8. kolo příjmu žádostí. Na podzim tak o podporu své činnosti budou moci žádat potravináři, mladí zemědělci a lesníci.

Kolektivní systém NEVAJGLUJ a.s., založený výrobci tabákových výrobků s filtry, vyplatil za rok 2025 městům a obcím více než 93 milionů korun na pokrytí nákladů spojených s úklidem nedopalků z cigaret a tabákových výrobků s filtry. Meziročně došlo k navýšení vyplacené částky, a to především v důsledku zapojení většího počtu měst a obcí do systému. Potvrzuje se tak, že samosprávy aktivně využívají možnost získat finanční příspěvek na náklady spojené s úklidem veřejných prostranství.

Česká republika posouvá přípravu jednoho ze stěžejních dopravních projektů posledních let. Ministři dopravy, životního prostředí a zemědělství při společném jednání se svými saskými protějšky potvrdili koordinovaný postup při přípravě projektu i navazujícím přeshraničním procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Pokud bude dokončen a získá všechna potřebná povolení, mohla by výstavba začít již v roce 2029. Plavební stupeň Děčín má zajistit dlouhodobě spolehlivou splavnost Labe při zachování vysokých standardů ochrany životního prostředí.

Státní fond podpory investic (SFPI) úspěšně dokončil program revitalizace velkých brownfieldů financovaný z Národního plánu obnovy. Díky evropské podpoře ve výši 1,55 miliardy korun bylo po celém Česku podpořeno 14 projektů, které proměnily dlouhodobě nevyužívané areály v nové zázemí pro vzdělávání, kulturu, sociální služby i veřejnou správu.

Prudce rostoucí ceny za svoz textilního odpadu, poplatky, které už nepokrývají skutečné náklady, i nereálné separační cíle. Sdružení místních samospráv ČR upozornilo při jednání s ministrem životního prostředí Igorem Červeným na problémy, kterým aktuálně čelí obce v odpadovém hospodářství.

Měsíc po otevření příjmu žádostí v programu Nová zelená úsporám předložili majitelé rodinných a bytových domů Státnímu fondu životního prostředí ČR již stovky projektů energeticky úsporných renovací. Na jejich realizaci plánují využít bezúročný úvěr NZÚ v celkovém objemu 2,3 miliardy korun.

Vláda dnes schválila Změnu č. 2 Územního rozvojového plánu (ÚRP), která stanoví tzv. akcelerační oblasti. K tomu Česko zavazují podmínky Národního plánu obnovy, které dojednala předchozí vláda. Nesplnění závazku by mohlo mít významné finanční dopady pro Českou republiku, kdy by Česko mohlo přijít až o 25 miliard korun. Vláda rozhodla o omezení rozsahu akceleračních zón na 11 % z dříve uvažované plochy, výsledný počet oblastí čítá 45 % původně navrženého počtu. Vymezení akceleračních oblastí neznamená automatické povolení výstavby ani okamžitou možnost výstavby větrných nebo fotovoltaických elektráren.

Revizi systému evropských povolenek, roli Evropské unie v mezinárodním vyjednávání v ochraně klimatu nebo budoucnost oběhového hospodářství projednali zástupci členských států EU na neformální Radě ministrů životního prostředí. Tu uspořádalo 23.–24. července Irsko, které od července převzalo předsednictví Rady Evropské unie. Delegaci České republiky vedl v Dublinu ministr životního prostředí Igor Červený.

Kraj Vysočina letos financuje management na více než stovce zvláště chráněných území. Součástí opatření k udržení nebo zlepšení přírodního stavu území je také pastva ovcí, skotu nebo poníků, která pomáhá udržet druhovou pestrost rostlin i živočichů.

Ministerstvo pro místní rozvoj uspořádalo ve dnech 24. a 25. června třetí osobní setkání evropského partnerství Water Sensitive City (Město citlivé na vodu, WSC). Zástupci samospráv, států, odborných organizací a evropských institucí v Praze projednávali návrh Akčního plánu, který má urbanizovaným oblastem pomoci lépe reagovat na sucho, přívalové deště a další dopady klimatických změn.

Léto v Česku stále častěji provázejí silné bouřky, nárazový vítr a další extrémní projevy počasí, které zvyšují riziko pádu stromů na silnice a železniční tratě. Správci infrastruktury proto musejí během roku důsledně vyhledávat a posuzovat rizikové dřeviny a v případě potřeby zajistit jejich ořez nebo odstranění. Vedle pravidelných kontrol v terénu jim dnes pomáhají také moderní technologie, například data z leteckého a multispektrálního snímkování.

Letošní úhyny ryb v Dyji znovu ukázaly, že operativní opatření a posílený monitoring mohou zmírnit dopady havarijních stavů, ne však odstranit jejich příčinu. Dlouhodobým řešením je snížení znečištění už u zdroje: důslednější čištění komunálních odpadních vod, účinnější odstraňování fosforu a přísnější požadavky na vypouštěné znečištění v citlivých povodích.