Archiv článků (rubrika Životní prostředí)

Česká republika posouvá přípravu jednoho ze stěžejních dopravních projektů posledních let. Ministři dopravy, životního prostředí a zemědělství při společném jednání se svými saskými protějšky potvrdili koordinovaný postup při přípravě projektu i navazujícím přeshraničním procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Pokud bude dokončen a získá všechna potřebná povolení, mohla by výstavba začít již v roce 2029. Plavební stupeň Děčín má zajistit dlouhodobě spolehlivou splavnost Labe při zachování vysokých standardů ochrany životního prostředí.

Státní fond podpory investic (SFPI) úspěšně dokončil program revitalizace velkých brownfieldů financovaný z Národního plánu obnovy. Díky evropské podpoře ve výši 1,55 miliardy korun bylo po celém Česku podpořeno 14 projektů, které proměnily dlouhodobě nevyužívané areály v nové zázemí pro vzdělávání, kulturu, sociální služby i veřejnou správu.

Prudce rostoucí ceny za svoz textilního odpadu, poplatky, které už nepokrývají skutečné náklady, i nereálné separační cíle. Sdružení místních samospráv ČR upozornilo při jednání s ministrem životního prostředí Igorem Červeným na problémy, kterým aktuálně čelí obce v odpadovém hospodářství.

Měsíc po otevření příjmu žádostí v programu Nová zelená úsporám předložili majitelé rodinných a bytových domů Státnímu fondu životního prostředí ČR již stovky projektů energeticky úsporných renovací. Na jejich realizaci plánují využít bezúročný úvěr NZÚ v celkovém objemu 2,3 miliardy korun.

Vláda dnes schválila Změnu č. 2 Územního rozvojového plánu (ÚRP), která stanoví tzv. akcelerační oblasti. K tomu Česko zavazují podmínky Národního plánu obnovy, které dojednala předchozí vláda. Nesplnění závazku by mohlo mít významné finanční dopady pro Českou republiku, kdy by Česko mohlo přijít až o 25 miliard korun. Vláda rozhodla o omezení rozsahu akceleračních zón na 11 % z dříve uvažované plochy, výsledný počet oblastí čítá 45 % původně navrženého počtu. Vymezení akceleračních oblastí neznamená automatické povolení výstavby ani okamžitou možnost výstavby větrných nebo fotovoltaických elektráren.

Revizi systému evropských povolenek, roli Evropské unie v mezinárodním vyjednávání v ochraně klimatu nebo budoucnost oběhového hospodářství projednali zástupci členských států EU na neformální Radě ministrů životního prostředí. Tu uspořádalo 23.–24. července Irsko, které od července převzalo předsednictví Rady Evropské unie. Delegaci České republiky vedl v Dublinu ministr životního prostředí Igor Červený.

Kraj Vysočina letos financuje management na více než stovce zvláště chráněných území. Součástí opatření k udržení nebo zlepšení přírodního stavu území je také pastva ovcí, skotu nebo poníků, která pomáhá udržet druhovou pestrost rostlin i živočichů.

Ministerstvo pro místní rozvoj uspořádalo ve dnech 24. a 25. června třetí osobní setkání evropského partnerství Water Sensitive City (Město citlivé na vodu, WSC). Zástupci samospráv, států, odborných organizací a evropských institucí v Praze projednávali návrh Akčního plánu, který má urbanizovaným oblastem pomoci lépe reagovat na sucho, přívalové deště a další dopady klimatických změn.

Léto v Česku stále častěji provázejí silné bouřky, nárazový vítr a další extrémní projevy počasí, které zvyšují riziko pádu stromů na silnice a železniční tratě. Správci infrastruktury proto musejí během roku důsledně vyhledávat a posuzovat rizikové dřeviny a v případě potřeby zajistit jejich ořez nebo odstranění. Vedle pravidelných kontrol v terénu jim dnes pomáhají také moderní technologie, například data z leteckého a multispektrálního snímkování.

Letošní úhyny ryb v Dyji znovu ukázaly, že operativní opatření a posílený monitoring mohou zmírnit dopady havarijních stavů, ne však odstranit jejich příčinu. Dlouhodobým řešením je snížení znečištění už u zdroje: důslednější čištění komunálních odpadních vod, účinnější odstraňování fosforu a přísnější požadavky na vypouštěné znečištění v citlivých povodích.

Ostrava dlouhodobě a systematicky realizuje řadu zelených projektů, reagujíc na dopady a rizika vyplývající ze změn klimatu. Vysazována je zeleň, revitalizovány jsou parky, nepropustné povrchy střídají zasákavé plochy, přibývají vodní prvky ve městě, květnaté louky, ozeleňovány jsou střechy i tramvajové tratě, důraz je kladen na šetrné hospodaření se srážkovými vodami v souladu s adaptační strategií města a jeho metodikou modrozelené infrastruktury. Srážkové vody ze staveb jsou, tam kde je to možné, akumulovány a následně dále využívány pro závlahu, případně jsou přímo zasakovány, tak aby se snížil povrchový srážkový odtok z území města. Ostrava náleží k nejzelenějším v zemi, stávající podíl lesních pozemků města činí 12 procent z jeho celkové výměry.

Hlavní město spouští novou interaktivní mapu oáz chladu, která obyvatelům i návštěvníkům Prahy usnadní orientaci v místech, kde se mohou v horkých letních dnech ochladit. Mapový podklad nabízí přehled pítek, mlžítek, fontán, studánek a míst ke koupání a ochlazení. Je dostupný na adrese oazychladu.mojepraha.eu. Projekt vznikl ve spolupráci odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy, Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy a městské společnosti Operátor ICT jako součást pražské Strategie adaptace na změnu klimatu.

Pardubický kraj pokračuje v podpoře mapování historických hydrogeologických vrtů na území Vysokomýtské a Ústecké synklinály. Cílem projektu je identifikovat a vyhodnotit staré průzkumné, monitorovací a sanační vrty, které mohou představovat riziko pro významné zásoby podzemní vody.

Opuštěné průmyslové areály a pozemky, známé jako brownfieldy, často zůstávají dlouhé roky nevyužité. Výsledkem je mnohdy velmi zchátralý stav nevyužívané lokality. Výzkumný tým z Provozně ekonomické fakulty a Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně proto navrhl systém využití těchto pozemků formou městského zemědělství na vyvýšených záhonech. Celý systém je navíc putovní a jakmile na pozemku začne plánovaná stavba, záhony se jednoduše přesunou na jiný prázdný brownfield.

V posledních dvou letech byly v lesích Kraje Vysočina vybudovány nové vodní nádrže: u obce Jamné vodní nádrž Vrzák, nedaleko obce Domamil, na vodním toku Rokytka vodní nádrž Partyzán. V předchozích letech byly obdobně vybudovány také vodní nádrže Skokan, Šanderka, Neuheuserův rybník, Kozinec, Amerika, Liščina, Augustov a další. Tyto stavby zlepšují nejen vodní režim krajiny, ale poskytují i vhodné podmínky pro existenci mnoha vodním organismům, především obojživelníkům.

Společnost NEVAJGLUJ a.s. vyhlašuje již třetí ročník soutěže Čisté obce s NEVAJGLUJ 2026, která podporuje obce v aktivním přístupu k čistotě veřejného prostoru a prevenci odhazování nedopalků.

Česko se potýká s narůstajícími dopady veder na zdraví lidí i stav krajiny. Příprava klíčového opatření, které by mělo pomoci, ze strany Ministerstva životního prostředí vázne.

Ministr životního prostředí předložil vládě návrh zákona o odpadech, který zpřísňuje pravidla pro přeshraniční přepravu a digitalizuje kontrolní postupy. Nová legislativa reaguje na evropské nařízení a dává státu do ruky účinnější nástroje, jak předcházet nelegálním skládkám zahraničního odpadu na našem území. Novela zároveň snižuje administrativní zátěž krajů zrušením povinnosti zpracovávat krajské plány odpadového hospodářství.

Vláda schválila materiál o budoucím využití zbytkových jam dolu Nástup Tušimice (lom Libouš) a lomu Bílina, který jí předložilo Ministerstvo zemědělství (MZe) ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Z lomů se stanou jezera, která přispějí k zadržování vody v krajině. Dokument shrnuje výsledky odborných studií a multikriteriálních analýz.

Téměř jednu pětinu z celkového množství komunálního odpadu Ostravy tvoří bioodpad. Ať už se jedná o zeleň ze zahrádek občanů žijících v rodinných domech, nebo o trávu, listí a větve pocházející z údržby veřejných zelených ploch, město a jeho odpadová společnost OZO Ostrava se starají, aby se tento biologicky rozložitelný materiál dostal, kam má, tedy na městskou kompostárnu v areálu OZO v Ostravě-Hrušově. Zde se rostlinný materiál během pár měsíců promění v kompost – přírodní hnojivo, které pomáhá půdu obohacovat o živiny, přispívá k lepšímu zadržování vody a podporuje půdní život.

Statutární město Ostrava dokazuje, že proměna průmyslového města směrem k moderní a udržitelné metropoli není jen vizí na papíře. Podle nové monitorovací zprávy k plánu SECAP (Sustainable Energy and Climate Action Plan) se městu podařilo snížit emise CO₂ o více než 53 % oproti roku 2000, tedy téměř na úroveň cíle, který si stanovilo až pro rok 2030, což je 55 %.

Skleněné popelnice za rok 2025 mají své majitele. Letošní ročník krajské soutěže vyhrály obce Měděnec a Staré Křečany a města Loučná pod Klínovcem a Osek. Klání každoročně vyhlašuje Ústecký kraj ve spolupráci s Autorizovanou obalovou společností EKO-KOM, a. s.

V úterý 26. května 2026 proběhla přeshraniční exkurze do jižních Čech zaměřená na praktická řešení v oblasti modrozelené infrastruktury, zadržování vody v krajině a adaptace obcí na změnu klimatu. Akce organizovaná v rámci projektu DeKLARed ADAPTRegions (ATCZ00031) propojila celkem 23 zástupců obcí a odborníků z jižních Čech a Horního Rakouska. Účastníci vyjádřili spokojenost s přínosem celého programu a možnostmi přenosu dobré praxe do vlastních regionů.

Sekce ČAKA vede mezinárodní projekt Landscape in Focus (Krajina pro obce). Projekt Landscape in Focus (zkratka Lif-t) má pomoci malým a středním obcím v plánování, rozhodování a řešení problémů spojených s krajinou a zároveň podnítit zájem o krajinu u širší veřejnosti. Výstupem projektu je webová platforma s případovými studiemi ze čtyř evropských zemí (Česká republika, Slovenská republika, Německo a Finsko).

Ministerstvo zemědělství zveřejnilo nové metodické vyjádření k povinnosti zasílání rozhodnutí a usnesení vydaných na úseku ochrany zvířat krajským veterinárním správám. Dokument má sjednotit postup správních orgánů při řešení případů týrání zvířat a posílit spolupráci mezi obcemi, veterinární správou a dalšími institucemi.

Podle zprávy The Circularity Gap Report od Circle Economy se každé třetí euro světového hrubého domácího produktu (HDP) v současnosti promění v odpad. Lineární model „vyrob–použij–vyhoď“ definitivně naráží na své limity kvůli přísné legislativě a drahým surovinám. Hrozba hromadění odpadu nabízí nový strategický směr – princip reuse – znovupoužívání věcí.

V roce 2025 třídili ve Zlínském kraji nejlépe v Uherském Hradišti, Ostrožské Nové Vsi, Oznici a Zlámanci. Vyplývá to z nejnovějších výsledků krajské soutěže obcí ve třídění odpadů „O keramickou popelnici“. Slavnostní vyhlášení proběhlo v prostorách Čiperovy vily ve Zlíně. Tradiční soutěž samospráv zorganizoval už podvacáté Zlínský kraj ve spolupráci s Autorizovanou obalovou společností EKO-KOM, a. s., a kolektivními systémy Asekol a Elektrowin v rámci projektu zaměřeného na podporu tříděného sběru odpadů v regionu.

V klášteře premonstrátů v Teplé se uskutečnilo vyhlášení výsledků soutěží obcí zaměřených na sběr využitelných složek odpadu a elektroodpadu. Zástupci obcí převzali ceny za umístěni v soutěži „Liga odpadů 2025“ společnosti EKO-KOM, v Soutěži obcí ve sběru drobného elektra „EZ – Liga 2025“ společnosti Asekol a v Soutěži obcí ve sběru velkých elektrospotřebičů společnosti Elektrowin.

Vyhlášení vítězů soutěže obcí se uskutečnilo 21. května 2026 v nově přestěhované Potravinové bance Vysočiny, z. s., ve Světlé nad Sázavou. Setkání zahájil Den otevřených dveří nového skladu Potravinové banky Vysočina, která se přestěhovala z Ledče nad Sázavou. O prohlídku skladu s ukázkami činnosti potravinové banky při záchraně potravin a nově otevřeného edukačního centra, byl velký zájem občanů, i ze strany starostů obcí a měst.

Česká republika se v posledních týdnech potýká s extrémním suchem, které má výrazný dopad na zemědělství, krajinu i dostupnost vodních zdrojů. Klesající hladiny povrchových i podzemních vod a zhoršující se stav ekosystémů zvyšují tlak na potřebu dlouhodobých, promyšlených opatření, která pomohou krajinu na tyto podmínky připravit.

Odpovědné nakládání s elektroodpadem uspořilo minulém roce víc než 65 milionů kilogramů CO₂ nebo 62 milionů kilowatthodin elektrické energie – to odpovídá ročním emisím 15 tisíc osobních automobilů nebo roční spotřebě přibližně 18 tisíc domácností.

Třídění plastů, papíru, skla, kovů i nápojových kartonů v Moravskoslezském kraji se rok od roku zlepšuje. Potvrzují to výsledky, které dnes zveřejnila Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a.s. Výborných hodnot dosahují obce a města kraje také ve sběru elektroodpadu.

Sportovní akce patří mezi nejviditelnější společenské události současnosti, zároveň však mají významný dopad na životní prostředí – od emisí spojených s dopravou až po vysokou produkci odpadu. Článek nabízí pohled na hlavní environmentální výzvy sportovních akcí, zasazuje je do kontextu ESG a evropské regulace a představuje konkrétní opatření i příklady dobré praxe, které mohou organizátorům pomoci tyto dopady systematicky snižovat.

Češi si hledají cestu k úsporám pitné vody především skrze jednoduchá a dostupná řešení. Téměř polovina českých domácností sice sbírá dešťovou vodu, k systematickým úsporám se ale neposouvá.

V České republice v důsledku klimatické změny přibývá extrémních projevů počasí. Orkány, vichřice nebo silné bouře přitom zvyšují riziko pádu stromů ve veřejných prostorech, na silnice či železniční tratě. Správci infrastruktury proto musejí ještě důsledněji vyhledávat, posuzovat a případně odstraňovat rizikové dřeviny. Kromě běžných kontrol v terénu nabízí dnes významnou pomoc i moderní technologie, například data z leteckého snímkování.

Projekt Kraje Vysočina s názvem Informační systém kvality ovzduší pro roky 2025–2029 (ISKOV III) zahájil nový cyklus měření kvality ovzduší. Navazuje na předchozí etapy monitoringu.

Více než 4,4 milionu korun aktuálně zamíří na projekty v oblasti životního prostředí a zemědělství. Rada Karlovarského kraje schválila dotace na likvidaci invazních rostlin, opatření na ochranu před povodněmi i menší komunitní projekty myslivců a včelařů. Finanční prostředky pomohou nejen stabilizovat krajinu a zvýšit její odolnost, ale také podpoří vzdělávání a práci s veřejností v oblasti péče o přírodu.

Města a obce dnes čelí stále výraznějším dopadům změny klimatu. Letní přehřívání, nedostatek vody i přívalové deště, které zatěžují kanalizaci, se stávají běžnou součástí života. Hledání řešení, která dokážou reagovat na více problémů současně, proto nabývá na významu. Jedním z takových nástrojů jsou zelené střechy.

Průzkum společnosti Wavin Czechia odhalil výrazný paradox – lidé vnímají důležitost kvality vody, ale přehlížejí infrastrukturu, která ji zásadně ovlivňuje. Sedm z deseti Čechů považuje materiál vodovodního potrubí za důležitý pro zdraví i kvalitu pitné vody. Přesto však třetina domácností vůbec netuší, z jakého materiálu jsou jejich rozvody, a téměř čtvrtina (23 %) nemá přehled ani o jejich stáří.

Společnost NEVAJGLUJ a.s. vyhlašuje již třetí ročník soutěže „Čisté obce s NEVAJGLUJ 2026“, která podporuje aktivní přístup obcí k udržování pořádku ve veřejném prostoru.

Odolná krajina, která nabízí dostatek místa pro pestré ekosystémy, zdravá půda, zadržování vody a návrat dříve běžných druhů rostlin i živočichů včetně opylovačů. Tak by měla vypadat budoucí Česká republika, kde se péče o přírodu posouvá od úzkého zaměření na ochranu jednotlivých lokalit či druhů směrem k systematické obnově krajiny jako funkčního celku. Ministerstvo životního prostředí představilo první pracovní návrh Národního plánu na obnovu přírody, který se má stát klíčovým nástrojem zlepšení stavu přírody a krajiny v České republice. Nyní má veřejnost možnost se k návrhu vyjádřit.

Zveme vás na odborný seminář spojený s exkurzí Přírodní čištění vody vody obcích, který se uskuteční 13. května ve Štáblovicích. Své zkušenosti zde budou sdílet starostové obcí Závada a Štáblovice, kde tyto systémy úspěšně fungují již řadu let. Součástí programu bude také téma vybudování přírodních koupališť (koupacích biotopů) a představení plovoucích ostrovů jako low-cost řešení pro zlepšení kvality vody v obecních nádržích.

Téměř třináct kilogramů elektroodpadu odevzdal v roce 2025 v přepočtu každý obyvatel Olomouckého kraje. Lidé v regionu nejvíce recyklovali velké domácí spotřebiče, jako jsou například pračky, myčky a sporáky. Za Olomouckým se umístily kraje Jihočeský s 10,86 kilogramy a Středočeský s 9,26 kilogramy odevzdaného elektroodpadu na jednoho obyvatele.

Odolná krajina, která nabízí dostatek prostoru pestrým lesům, zdravé zemědělské půdě nebo návratu ptačích druhů a opylovačů, to by měl být cíl připravovaného Národního plánu na obnovu přírody (NPOP). Aktuální podobu návrhu představí Ministerstvo životního prostředí na semináři 21. dubna 2026, kdy zároveň začíná veřejná konzultace.

Zelený kruh varuje před oslabením ochrany krajiny, povolením plošných jedů proti hrabošům, tlakem agrární a myslivecké lobby na snížení ochrany ohrožených druhů a pokusem převzít kontrolu nad plněním strategického dokumentu Politika krajiny. Výstupy jednání ministrů Martina Šebestyána a Igora Červeného z konce března podle Zeleného kruhu nápadně kopírují požadavky Agrární komory a Českomoravské myslivecké jednoty.

Liberecký kraj si po pěti letech nechal znovu zpracovat uhlíkovou stopu celého území i Krajského úřadu za rok 2024. Nová studie potvrzuje, že se emise skleníkových plynů oproti roku 2019 klesly.

Na zámku Žďár se poslední březnový den roku 2026 konala odborná konference k Světovému dni vody. Uspořádala ji žďárská divize Vodárenské akciové společnosti. Tematicky se konference zaměřila na řešení zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod a na nové legislativní požadavky. Součástí programu byla také exkurze do modernizované čistírny odpadních vod ve Žďáře nad Sázavou, jejíž projekt získal titul Vodohospodářská stavba roku 2025 a ocenění za přínos pro životní prostředí.

Vlastníci lesních pozemků na Vysočině dál obnovují porosty po kůrovcové kalamitě. Jejich práce představuje vysokou zátěž jak z hlediska pracovních kapacit, tak finančních možností, a to bez ohledu na velikost majetku. Nízké výkupní ceny dříví v době vrcholu kalamity i omezené kompenzace způsobily, že řada vlastníků dnes musí velmi pečlivě zvažovat rozsah i způsob obnovy. V obnově lesa a navazujícím hospodaření vlastníkům pomáhají příspěvky na hospodaření v lesích, které od začátku března 2026 upravuje nové nařízení vlády (č. 24/2026 Sb.).

Městské lavičky se překvapivě často vyrábí z exotického dřeva, které se dováží z druhého konce planety, protože i s postupem času si pořád zachovává svou přirozenou trvanlivost. Běžné dřevo by v náročném venkovním prostředí brzy změnilo tvar nebo podlehlo dřevokazným houbám.

Od roku 2025 byla uzákoněna povinnost obcím zajistit obyvatelům místa k odkládání textilu a odpadu z textilu. Textilního odpadu skokově přibylo a chybí zpracovatelské kapacity, obce se mohou potýkat s komplikacemi při svozu a předáváním tohoto odpadu k dalšímu zpracování. Přebytek textilu, zpoplatnění služeb v rámci nakládání s tímto druhem odpadu pak generuje nárůst nákladů na odpadové hospodářství. S touto skutečností se musí vyrovnat i Ostrava.